20 C 242/2023 - 122

Rubrum

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] pro zaplacení 217 499,70 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k rukám společným a nerozdílným [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům k rukám právního zástupce žalobců na plné náhradě nákladů řízení [částka], a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se v řízení domáhali žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení shora uvedeného plnění z titulu vrácení prostředků ze šesti transakcí ([datum] částka [částka] na účet žalované č. [č. účtu]; [datum] výběr z bankomatu [částka]; [datum] převod [částka] na účet žalované; [datum] převod [částka] na účet žalované; [datum] platby v obchodech [částka] a [částka]), uskutečněných žalovanou z prostředků zůstavitele – otce žalobců, [Jméno zainteresované osoby 0/0], který v důsledku onkologického onemocnění nemohl činit platně právní jednání a dne [datum] zemřel. Žalobci se stali jeho dědici a domáhají se tak vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná s trvalým bydlištěm v obvodu zdejšího soudu proti soudem vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala včasný odpor a doplnila jej (č. l. 43) v tom smyslu, že se bezdůvodně neobohatila, od roku 2018 žila se zůstavitelem ve společné domácnosti, od [datum] byl zůstavitel 5 dnů hospitalizován na onkologickém oddělení, kde jej navštěvovala, řešili spolu chod domácnosti, byl plně při vědomí a běžně komunikoval. Všechny tři bankovní převody uskutečnil sám zůstavitel, sama mu přitom nanejvýš asistovala, nijak ho nepřemlouvala, mínil tím s ohledem na svou nepříznivou prognózu zajistit chod domácnosti a zabezpečit ji samotnou, neboť se o něj celodenně starala, ale k domu ani k prostředkům zůstavitele neměla vlastnické právo. Výběr z bankomatu uskutečnila na jeho žádost, dal jí svou platební kartu a PIN po návratu domů mu vrátila platební kartu. Dvě platby v [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] se uskutečnily ještě za života zůstavitele, byl zakoupen nový zdravotní míč, který jí zničila vnučka zůstavitele a zůstavitel ji vyzval, ať si koupí nový, druhý nákup byl na běžný chod domácnosti, když je navštívily děti zůstavitele a ona se tak mohla vypravit na běžný nákup.

3. Žalobci reagovali podáním ze dne [datum] (č. l. 49) a dále uvedli při jednání dne [datum] (č. l. 56 p. v.), že zdravotní stav zůstavitele v posledních dvou měsících jeho života vylučoval, že by byl schopen projevit vůli nebo dokonce samostatně činit bankovní převody, neboť byl upoután na lůžko, nebyl schopen bez pomoci obstarání základních životních potřeb včetně stravování, oblékání, chůze či toalety, nebyl schopen ani základní komunikace se svými blízkými ani se známými. Poukázali na dřívější vyjádření žalované, která dne [datum] v replice od jejího tehdejšího právního zástupce (č. l. 50) tvrdila, že platby provedla sama, když zůstavitel otevřel počítač, nyní tvrdí, že je provedl sám zůstavitel. Poukázali na důkazní břemeno žalované, pokud tvrdí platné darování zůstavitelem. Sami navrhli vyslechnout četné svědky, poskytli osm video záznamů a předložili listiny z trestního spisu (podání ze dne [datum] na č. l. 63). Poukázala na to, že zůstavitel takové převody nečinil ani nikdy v minulosti a žalovaná si rovněž převedla z firemních účtů dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], částky pak k výzvě sama vrátila.

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům.

5. Dle mimořádného výpisu k účtu č. [tel. číslo] u [právnická osoba]. (č. l. 33, celý pak na č. l. 65) byla doložena zaúčtování šesti transakcí dle skutkových tvrzení žaloby. Skutečné datum uskutečnění první transakce měla být prokázána sdělením banky na č. l. 103, vyplývá z něj však pouze uskutečnění první transakce [částka] dne [datum] v 10:49 hodin, zbývající transakce z předchozích tří dnů zjevně s předmětem řízení nesouvisí. Žalobkyně doložila stvrzenku (přílohová obálka) k výběru částky [částka] ze dne [datum] v čase 12:24 hodin z účtu u [právnická osoba]., zůstatek účtu byl [částka]. Nákup gymnastického míče v prodejně [Anonymizováno] je doložen ke dni [datum] fotografií účtenky na č. l.

93. Z výpisu od ledna 2021 do srpna 2021 je zřejmé, že byly činěny pravidelné nákupy běžných životních potřeb i [právnická osoba], zůstaviteli docházel invalidní důchod pro III. stupeň invalidity a příspěvek na mobilitu, celkem [částka] měsíčně, dále každý měsíc [částka] od „[Anonymizováno]-[Anonymizováno], s. r. o.“. V průběhu července 2021 byly rovněž činěny četné drobné platby, např. po konci hospitalizace zůstavitele v [Anonymizováno] v [Anonymizováno] a v hypermarketu [Anonymizováno] v [adresa].

6. Dle propouštěcí lékařské zprávy č. l. 29 ze dne [datum] z onkologického oddělení [právnická osoba], o. z., trpěl zůstavitel hepatitidou typu E a v minulosti se léčil s rakovinou prostaty, [datum] byl přijat s tím, že se motá, bolí jej hlava, necítí se dobře, málo jí, je zesláblý a unavený, „manželka“ u něj asi týden pozoruje výpadky paměti a dezorientaci. CT vyšetřením mozku zjištěny mnohočetné metastatické léze v bílé i šedé hmotě mozkové, zprvu spolupráce s psychologem, následně radioterapie („RT“) vyloučena pro zmatenost a nespolupráci pacienta od víkendu. Indikována paliativní léčba, rodina požaduje propuštění do domácí péče, předepsány léky včetně Tramal retard 100mg v tabletové formě při bolestech hlavy. Dle vyjádření žalované (č. l. 56 p. v.) zůstavitel rušil pacienty, o léčbu nestál, léky poté dostal od lékařky z hospicu jiné. Vyšetření psychologem neproběhlo, šlo o adaptační rozhovor, u kterého nikdo třetí nebyl.

7. Dle emailové zprávy ze dne [datum] (č. l. 53) z emailové schránky zůstavitele sdělila žalovaná [jméno FO] z advokátní kanceláře [Anonymizováno] („@[Anonymizováno].cz“), resp. [tituly před jménem] [jméno FO], že zdravotní stav zůstavitele v současné době „neodpovídá možnosti vykonávat jakoukoliv činnost“. Dle vyjádření žalované (č. l. 57) ji o zaslání zprávy žádal zůstavitel, měl někde zapsané přístupové údaje, které jí předal a pak mu je vracela.

8. Výslechem svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], sestry hospicové péče (č. l. 88 p. v. a násl.) dne [datum], bylo zjištěno, že o zůstavitele začali pečovat [datum] až do jeho skonu. V jeho domě mu věnovali 22,5 hodiny, z toho 19 hodin byla u zůstavitele jen ona, v ostatním s lékařkou hospicu (svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO]) nebo tam byla sestřička Kamila či Květoslava, jednalo se zhruba o hodinové návštěvy denně, po telefonické konzultaci stavu pacienta. Vedli si zdravotní dokumentaci, z úvodních setkání si zaznamenala, že s ním nebylo možno komunikovat ani lucidním stavu, jen navazoval oční kontakt, s dopomocí došel na WC, podávání stravy se neúčastnily. Dne [datum] si sestra zapsala, že se zůstavitel usmál, další den nejevil fyzické známky bolesti, [datum] měl být na návštěvě ve Vlastějovicích, [datum] místo odpovědí plakal a byl spavý, [datum] byl spavý a žalovaná uváděla, že byl v bazénu. Spavý byl i v následujících dnech byl rovněž spavý, odpovídal na jednoduché otázky, měl absolvovat nějakou rodinnou návštěvu, těšit se na procházku na invalidním vozíku a plakat při zmínkách o návštěvách. V dalších dnech byl rovněž spavý, ale schopen jednoduché komunikace, ale někdy následoval jen pláč, a dojití na WC, měl absolvovat návštěvu u hasičů a bazén. Dne [datum] již pouze odpověděl na pozdrav a navazoval oční kontakt, ale již neodpovídal na otázky, dne [datum] se již nedokázal postavit na nohy. Od [datum] byl již upoután na lůžko, nekomunikoval nebo jen spal. Žalovaná uváděla, že s ním komunikuje slovně. Svědkyně s ním nikdy nekomunikovala o něčem dalším, než o jeho pocitech a zdravotním stavu, otázky byly pouze jednoduché, zapsala by si každou neobvyklou situaci, třeba kdyby řekl celou větu nebo seděl a jedl, nedomnívá se, že by byl schopen práce s elektronikou, ani sám neprojevil žádné přání. Nedovede říct, zda zůstavitel chápal, kde se nachází. Nedomnívá se, že by časy návštěv (sestry dopoledne či v poledne, s lékařkou odpoledne) měly vliv na stav, v jakém jej zastihli. Z léků se průběžně modifikovala jen antihypertenziva. Léků na bolest bral poměrně málo, bral bazální dávku [Anonymizováno], SOS medikaci nevyužíval. Žalovaná později zmiňovala problémy v komunikaci s ostatními rodinnými příslušníky zůstavitele.

9. Výslechem svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (č. l. 112 p. v.) bylo zjištěno, že viděla zůstavitele v rámci poskytování domácí péče čtyřikrát, a to ve dnech [datum] mezi 17. až 19. hodinou, dne [datum] okolo 15:50 hodin, dne [datum] okolo 17:30 hodin a poslední bez datace, neboť k ní nemá poznámky a nevybavuje si ji bez nich. K první návštěvě si zapsala, že posunky i nějak slovně vyjádřil bolest hlavy a nechutenství, ležel v antalgické poloze, snědl polévku, kus zákusku a rohlík. Jeho vědomí mohly ovlivňovat nanejvýš malé dávky Fentanylu nebo Tramalu. Při druhé návštěvě vyplynulo, že léky na bolest nevyžaduje, jevil se kompenzovanější, tedy bez bolestí, bylo jí řečeno, že byl na výletě na chatu za bývalými kolegy. Komunikovali s ním o tom, projevoval se spastickým pláčem, mimikou, gestikou, otázkám zjevně rozuměl, ale použití slov si nezapsala a nevybavuje si. Dle poznámek byl v bazénu a schopen krátké chůze s dopomocí, ani to však neodporuje postupnému rozvoji rakovinného bujení. Dne [datum] zaváděli katetr, neboť probíhalo zhoršení a očekávali ztrátu schopnosti polykání. Vycházela ze svých poznámek, autenticky si pacienta nevybavovala. Neurologické vyšetření mozku k dispozici nebylo, k ovlivnění jednotlivých psychických funkcí se nemohla vyjádřit. O možnosti svatby se se žalovanou bavila, podle ní takový stav zůstavitele takové rozhodnutí umožňoval, ale farář to odmítl, zůstavitele neznal.

10. Výslechem svědkyně [jméno FO] (č. l. 90), známou zůstavitele, jeho rodiny i žalované, bylo zjištěno, že tato se dne [datum] dozvěděla od žalované, že zůstavitel byl hospitalizován, po jeho propuštění do domácí péče jej 4x navštívila u něj doma, jednou se viděli ve Vlastějovicích na hasičském soustředění, poslední dvě návštěvy tam byla už jen se svým synem a pak sama. Již při první návštěvě okolo [datum] se zmohl jen na úsměv (na známé si vždy usmíva – č. l. 91 p. v.), natažení ruky, když přišel do místnosti syn, někdy vypadal, jako by chtěl něco vyjádřit, ale neudělal ani posunek nebo „ano/ne“. Ani při dalších návštěvách neprojevil více. Ve Vlastějovicích se jej podařilo postavit k focení, posunky naznačil, zda nabízené jíst chce, nechal se krmit, potěšilo jej napití se piva. Při čtvrté návštěvě byl na vozíku venku, v jednu chvíli řekl dvě adekvátní slova, měli tedy pocit, že se musí zlepšit, jinak ale už ten den nekomunikoval a nic nesnědl. Při poslední návštěvě již jen spal. Svědkyně si nedovede představit, že by zůstavitel sám projevil nějaké přání, vždy jen naznačil odpověď na jednoduchou otázku. Přečetla SMS zprávu ze dne [datum] od žalované, která svědkyni k dotazu na stav zůstavitele uvedla, že „s [Anonymizováno] je to hodně blbý, Mluvila jsem před chvílí s doktorkou a je bez naděje. Má to téměř v celé hlavě, nekomunikuje, v noci zlobí. Neví o sobě. Je to prostě v prde…… Otázka dnů.“ K dotazům uvedla, že nic nenasvědčovalo tomu, že by zůstavitel v posledních měsících nestál o setkávání s dětmi a vnoučaty, byť jen ležel nebo spal, předtím je miloval. Žalovaná se jí po první návštěvě ptala, zda by jim nešla za svědka na svatbu, ale že přes matriku to nejde a ptala se na to jinde. Nemyslí si, že by to byl schopen zůstavitel v tom stavu posoudit, ale v dřívější době jí říkal, že se už ženit nechce. V hasičárně měl funkci starosty, vždy preferoval hotovostní transakce, se smartphonem se učil zacházet nerad. Žalovaná měla přístup do jeho počítače, pomáhala jí vyřídit nějaké pracovní emaily.

11. Výslechem svědkyně [jméno FO] (č. l. 99), bývalé manželky zůstavitele, bylo zjištěno, že navštívila zůstavitele i přes nesouhlas žalované v nemocnici při jeho poslední hospitalizaci, spolu s druhým žalobcem. Měla pocit, že ji nepoznal, spal, po probuzení plakal a vydával neartikulované zvuky, druhý žalobce jí sděloval podobnou zkušenost. Pak už viděla jen videa od dětí, když jej chtěla ještě navštívit doma, žalovaná ji nevpustila do domu. Na videích jej viděla mluvit jen jedním dvěma slovy, někdy nedávala smysl, vždy jen reagoval na podnět.

12. Výslechem svědka [jméno FO] (č. l. 100), velitele [právnická osoba] (dále jen „SDH“) [adresa], soud zjistil, že zůstavitel byl jejich starosta, měli přátelský a kolegiální vztah, dobrý vztah má i s rodinou zůstavitele i se žalovanou. O hospitalizaci nevěděl, před ní k nim zůstavitel chodil každou sobotu. Když byl již na lůžku, pomáhal zhruba každý týden žalované s tím, co potřebovala doma předělat. Zůstavitel na návštěvy jeho a kolegů reagoval pozitivně, sám nic neříkal, ale když byl vyzván, po přemýšlení něco řekl, nejvýše tři slova. Vypadal, že něco říci chce, ale nemohl. Viděl jej také ve Vlastějovicích a na svatbě hasiče.

13. Výslechem svědka [jméno FO] (č. l. 100 p. v.) bylo zjištěno, že zůstavitele viděl ve [Anonymizováno] a v hasičárně. V období po hospitalizaci se zůstavitelem komunikoval, nejprve to šlo, pak spíše posunky, poslední týden to bylo hrozné. Zůstavitel se ptal na hasiče („co hasičárna, co se tam dělo“), což pro něj bylo zajímavé téma. Svědek mu tedy něco říkal. Ale celou větu zůstavitel říci nedovedl a nevybaví si jiné téma, které by zůstavitel sám inicioval. Jinak byl zůstavitel nejdříve schopen vstát z postele a někam jít, při hygieně spolupracoval pohybem i slovně. Nevybavuje si ale, že po něm sám zůstavitel něco chtěl, aby zařídil nebo mu s něčím pomohl. K fotografii č. l. 60 uvedl, že v tu chvíli zůstavitel řekl něco vtipného, na někoho reagoval.

14. Dle 8 videí (přílohová obálka), datovaných [datum], [datum], [datum] a [datum], je patrné, že byla zachována pohybová koordinace, zůstavitel byl schopen stabilního postoje, chůze při vedení jinou osobou, ovládal hrubou i jemnou motoriku rukou, jsou přítomné základní reakce na jednoduché situace (spolupracuje při krmení lžící, adekvátně reaguje pohybem hlavy i očí na hovor či smích, natáhne ruku k hovořícímu dítěti, hladí psa a uhýbá před ním ústy, natáhne ruku k výzvě k zapálení krbu, dotkne se a žmoulá si slepené vlasy, drží se a následuje vedoucí osobu), jsou však patrné přinejmenším velké obtíže s chápáním významu složitějších sdělení a s formulováním natož vyjadřováním vlastních myšlenek, dále s vlastními exekutivními funkcemi, když na záznamech není patrné, že by jakoukoliv složitější činnost sám inicioval. Výjimečně (lucidní interval?) v tomto výběru krátkých videí působí jen jeho reakce na hovor dvou mužů a ženy (zřejmě žalované), kteří jej vyvádějí z místnosti ven, obávají se zvládnutí schodů a na ujištění jednoho z mužů, že (schody) „dáme“, zůstavitel pouhých 14 dnů před úmrtím reaguje za pokračující chůze mírnou gestikulací obou rukou (drobné střídavé rozkývání) reaguje správnou intonací i výslovností „jóó, snad dáméé“. Je tedy zřejmé, že navzdory únavnosti byl schopen přinejmenším krátkodobé konsolidace hned několika kompetencí (koordinace několika pohybových vzorců, porozumění mluvenému slovu, zhodnocení situace a vlastních možností, zformulování jednoduché odpovědi s ambivalentním vyjádřením nejistoty i ujištění ostatních a doprovodná gestikulace).

15. Dle reprodukcí tří nedatovaných fotografií od žalované (č. l. 60 a 61) je patrné, že zůstavitel je ve společnosti nejméně tří osob u stolu, v místnosti jsou zavěšeny hasičské pracovní stejnokroje, sám je upoután k transportnímu sedáku za stolem, nemá před sebou v dosahu jídlo ani pití (na stole je jinak pohoštění a dvě plechovky s logem „Birell“), zůstavitel je shrben k jedné straně a směje se jako i další muž, jehož obličej je zachycen. Na další fotografii je zůstavitel ve shodném sedáku v ambulantním vozidle a sleduje činnost jiné osoby. Na třetí fotografii zůstavitel stojí na okraji zahradního bazénu v trenkách či plavkách, jeden muž jej ze břehu jistí za loket, druhý z vody za druhou ruku.

16. Dle usnesení soudního komisaře (notáře) ze dne [datum] v [Anonymizováno], číslo jednací [spisová značka], se dědici po zůstaviteli dle jejich dohody stali oba žalobci, dále dcery [jméno FO] a [jméno FO], ohledně pohledávky za žalovanou na vydání [částka] se však dědici stali jen oba žalobci. Účet č. [č. účtu] patřil dle usnesení zůstaviteli a jeho zůstatek ke dni úmrtí činil [částka]. Na spořicím účtu č. [č. účtu] a na účtu č. [č. účtu] byly nulové zůstatky. Na firemním účtu č. [č. účtu] byl zůstatek [částka]. Na jiném účtu zůstavitele, č. [č. účtu] byl záporný zůstatek [částka] a na úvěru z kreditní karty č. [hodnota] byl záporný zůstatek [částka].

17. Dle odborného posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (dle žalobců praktického lékaře zůstavitele) ze dne [datum] ke zdravotnímu stavu tehdy již téměř rok zesnulého zůstavitele (č. l. 54 a 55) je patrné, že lékař měl k dispozici nejméně jednu lékařskou zprávu, po poslední hospitalizaci u něj zůstavitel nesporně (č. l. 91) již na vyšetření nebyl, jako odpověď na dvě různé otázky duplicitně konstatoval, že „ležící pacient, s pomocí se posadí, orientovaný místem, časem, osobou, přítelkyně ho krmí, umývá, vyměňuje inkontinenční pomůcky, podává léky, obléká, sám je prakticky neschopen, na bolesti si nestěžuje“ a na otázku ohledně možnosti zůstavitele činit právní jednání v době poslední hospitalizace a od [datum] do [datum], uvedl, že se nelze jednoznačně vyjádřit.

18. Dle úředního záznamu Policie ČR ze dne 20. 5 2022, číslo jednací KRPU-89807-21/ČJ-2022-040311 byla vyslechnuta tehdy nezletilá dcera zůstavitele, [jméno FO]. Uvedla, že otce navštěvovala několikrát týdně, někdy i přespávala, měla volný pohyb po domě, když byla s otcem v pokoji, většinou byla přítomna i žalovaná, která se otcem žila asi dva roky a se kterou se tolerovaly. Ona ani sourozenci neměli přístup k otcovým účtům, věděla jen, že otec je dříve ovládal z počítače i telefonu. Žalovanou viděla v posledním roce otcova života asi pětkrát, jak nahlíží do bankovnictví v otcově notebooku, i když měla vlastní. Užívala i jeho platební karty, znala PIN. Otec jí je svěřoval, když šla nakoupit. Domnívala se, že od kolapsu otce na dovolené již nebyl schopen logicky uvažovat ani jednat.

19. Dle úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum], číslo jednací KRPS-137808-12/ČJ-2022-011614-DOŽ podala vysvětlení první žalobkyně, uvedla, že žalovaná žila s otcem asi od roku 2018, otec přestal tak často navštěvovat rodinu, žalovaná nesla po poslední hospitalizaci četnost a intenzitu návštěv rodinných příslušníků, žalobkyně tam tehdy týden bydlela, a žádala návštěvy po hodině. V době poslední hospitalizace měla notebook i telefon otce u sebe žalovaná. Sama otce v posledních letech navštěvovala s přítelem asi jednou měsíčně, žalovaná chtěla být komunikaci se zůstavitelem vždy přítomna. Zůstavitel při poslední hospitalizaci a poté došel na záchod jen s pomocí dvou osob, neudržel lžíci, říkal pouze „tak to prostě je“ a na všechno „ano“, když za ním někdo přišel, tak plakal, jeho reakce byly nejasné, na televizi se dívat chtěl, třeba fotbal, ale vždy po 5 minutách usnul. Žalovaná měla jeho počítač i telefon u sebe, sám je používat nesvedl. Žalobkyně sama nikdy přístup k účtům otce neměla, ani nevěděla, kolik a jaké účty má, jednou po poslední hospitalizaci otce zahlédla žalovanou, jak se dívá na nějaké internetové bankovnictví v notebooku otce, měla ale svůj počítač.

20. Dle úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum], číslo jednací KRPS-137808-18/ČJ-2022-011614-DOŽ podal vysvětlení [jméno FO], byla navržen jako svědek, ale soud tohoto svědka pro nadbytečnost již nevyslýchal, neboť všichni ostatní svědci stav zůstavitele popsali dostatečně detailně a bez vzájemných rozporů.

21. Dle úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum], číslo jednací KRPS-137808-6/ČJ-2022-011614-DOŽ podala vysvětlení [jméno FO], dcera zůstavitele. Uvedla, že otce navštěvovala, třeba i několikrát za měsíc, od poloviny roku 2018 žil se žalovanou. Jezdila tam i s manželem [jméno FO]. S tou nevycházela dobře, vyčítala jim maličkosti. V době covidu jej nenavštěvovala, má malé děti a on měl sníženou imunitu, také podstupoval radioterapii a tím měl zakázáno vídat malé děti a těhotné, což tehdy sama byla. Ale tehdy si poměrně často volali. Měla jeho kreditní kartu, také na ni posílala prostředky, ale do bankovnictví otce přístup neměla. Žalovaná s jeho notebookem pracovala, ale neví, co tam dělala. Při poslední hospitalizaci byl zmatený, jeho telefon a notebook měla u sebe žalovaná, přijímala hovory a odepisovala na zprávy. Většinu času prospal, některé lidi poznával, došel jen 5x denně kousek na záchod, na televizi se díval vždy asi 5 minut, ale není si jistá, zda ji vnímal. O otce se chtěli starat všichni čtyři, ale žalovaná je postupně odháněla, pomoc si přitom vyžádala od cizích lidí, nelíbilo se to ani sestře z hospice, ale nic s tím nemohla dělat. Po úmrtí otce je do domu pustila až v dubnu 2022, když přišli s notářem. Z domu zmizely věci, které měl otec ještě před rokem 2018, také postrádají doklady z jeho podnikání a musí některé jeho klienty vyplácet, i když už možná plnění obdrželi od zůstavitele hotově. Dne [datum] byla v domě grilovací akce, tehdy se mu zdravotní stav zhoršil, žalovaná to sestře vyčítala, už prakticky jen ležel a spal.

22. Ze spontánní části účastnického výslechu žalované (č. l. 96 p. v.) vyplynulo, že se zůstavitelem žila asi 4 roky, na začátku byl jeho zdravotní stav dobrý, pracovala, po jeho velké operaci začali uvažovat, že s ním zůstane doma, když jej pak vozila na chemoterapie, dala výpověď. Mluvili spolu o jejím zabezpečení, i dcera [Anonymizováno] jej naváděla, aby sepsal závěť a sám se u lékaře informoval, jakou má prognózu a říkali mu 3-5 let, pak opakovaně prohlašoval, že něco ve městě zařídil a je o ně postaráno. Sama žalovaná v tom nijak netlačila, doufala, že se vyléčí. V placení nákupů se střídali, svěřoval jí kartu, když se mu do obchodu nechtělo a čekal v autě. Zasvěcoval ji do své administrativy, často mu pomáhala s vyřizováním pracovní korespondence. Sama předělávala spodní patro, aby mohli v domě bydlet dole. Z dovolené na Vysočině jej předčasně dovezla domů, pořád ho bolela hlava, a rovnou na onkologii, tam se zůstavitel zajímal o nějaké emaily, zrovna jim stavěli plot, ale pak jej bolela hlava, ani mu nešlo udělat tomografii, začal se chovat nespolečensky. Viděl, jak s ní lékařka vážně hovoří a že je to s ním vážné, tak měl starost o zajištění žalované, svěřil jí platební kartu a kde najde PIN, aby měla nějaké prostředky. K dotazům doplnila, že soužití zahájili v květnu 2018, od počátku věděla, že rakovinu již prodělal, ale ujistil, že je vyléčen. V průběhu vztahu prodělal operaci štítné žlázy, pak chemoterapii a resekci části plic, ale nemohli vyjmout celý nádor, proto měl omezenou prognózu dožití. Do té doby pracovala jako finanční poradkyně v [Anonymizováno], pak čerpala podporu v nezaměstnanosti, asi 12 tis. Kč měsíčně, od prosince 2021 pracovala v autobazaru. Žádná závěť zůstavitele se nenašla, i když o ní říkal i kamarádům, mělo to být o připadnutí domu některému ze žalobců a aby tam žalovaná mohla dál bydlet. V přízemí se předělávala malby, podlahy, obklady, měnil se krb za kamna. V nemocnici chtěl vědět, zda mu někdo nepsal SMS, ale bez pomoci si telefon nepřečetl. K dotazu na způsob darování [částka] uvedla, že jí chtěl něco převést, neřekl sám kolik, ale opravoval ji, až řekla tu správnou částku, tehdy zvedl palec nahoru. Převod udělala přes jeho telefon, PIN měl v peněžence, nikdy předtím za něj prostředky nepřeváděla, další převody již byly z domova. Takto měl zapsaný i PIN k platební kartě, svěřoval jí to zaplatit. Byla konfrontována s SMS zprávami v telefonu první žalobkyně (č. l. 98 p. v.), dle nichž dne [datum] nejméně od 9:42 hodin do nejméně 11:13 zůstavitel dle žalované spal a neměl být nikým buzen, které jsou v rozporu s její dřívější výpovědí (č. l. 83 in fine), k čemuž uvedla, že byla rozhozená, že má vypovídat na policii, vše bylo předem domluvené (čímž myslí celé to finanční zajištění do budoucna) a více si nepamatuje, neví tedy, zda se domluvili před tím, nebo po tom, co si vytrhl kanylu. Nevěděla, v jakou denní dobu prováděla platbu [částka] dne [datum], ani kdy [částka] z firemního účtu, kterou již vrátila, ale doplnila, že bylo dohodnuto, že jí budou proplaceny výdaje do podnikání (silniční daň, pojistné), což žalobci nesplnili. Po hospitalizaci byl někdy spavý, někdy ale veselý, sledoval televizi, řekl i jedno dvě slova, sám vyjádřil, že chce na soustředění hasičů za dětmi, kávu nebo jít plavat do bazénu, tam byl několikrát, chodili pomáhat kamarádi, vytvořila komunikační skupinu. Když tam byla bydlela rodina a vnoučata, byli hluční, sám jednou řekl „klid“, vadilo to i zůstaviteli, proto je pak žádala, aby již odjeli. Sám ji vyzval, aby provedla převod, přinesla mu notebook, už věděla, kde najde heslo k hlavnímu účtu, částku nesrozumitelně zamumlal, tak se doptávala, až odsouhlasil konkrétní částky [částka]. Zůstatek účtu před hospitalizací znal, poté mu jej hlásila sama, má za to, že nebyl zcela vyčerpán. Soustředění hasičů měli plánované už před hospitalizací, s dopravou pomohl svědek [jméno FO], jelo se služebním [Anonymizováno] (dle č. l. 84 šlo o vůz [Anonymizováno] [Anonymizováno] formy [Anonymizováno]-[Anonymizováno], s. r. o.), zůstavitel byl přikurtovaný vepředu. [adresa] 000 Kč použila na pohoštění, převozní sanitku [částka]. Popsala četnost návštěv jednotlivě všech čtyř dětí zůstavitele u nich doma. Potvrdila, že s lékařkou a sestrou z hospicu konzultovala možnost svatby.

23. Žalovaná podala vysvětlení i před policejním orgánem dne [datum], na č. l. 82 a násl. Tehdy zejména uvedla, že při poslední hospitalizaci se zůstavitelem normálně komunikovali, bavili se o všem, co je třeba zařídit. Popřela, že by měla přístup k jeho bankovním účtům a internetovému bankovnictví. K převodům [částka], [částka] a [částka] uvedla, že jej provedl zůstavitel sám přes mobilní bankovnictví.

24. Právní zástupce prokázal předžalobní výzvu ze dne [datum] (č. l. 34), včetně dalších výzev ze dne [datum] a [datum] (č. l. 86 a 35), týkající se jiných nároků, u které je prokazováno i odeslání (č. l. 36 a 37). Na č. l. 50 je replika ze dne [datum] od tehdejšího právního zástupce žalované, dle které platba [částka] byla na účet žalované zaslaná zůstavitelem prostřednictvím mobilního telefonu, platby [částka] a [částka] provedla doma z PC na pokyn zůstavitele, který jí „otevřel účet“. [adresa] 000 Kč vybrala z bankomatu na pokyn zůstavitele a jednalo se o dar pro ni.

25. Soud skutková zjištění ohledně způsobilosti zůstavitele projevovat svou vůli od [datum] shrnuje následujícím způsobem. Všichni svědci i osoby podávající vysvětlení, popsali velmi podobný obraz. Osoby přirozeně vnímaly zůstavitele jen po relativně krátké okamžiky, převážně v časech, vymezených po odpočinku návštěvám. I přesto však bylo zjevné, že i při plném vědomí a po odpočinku byl zůstavitel již v průběhu poslední hospitalizace nedostatečně orientovaný, osobám se jevil zmateně, byl sice příležitostně schopen rozpoznat osobu nebo pochopit otázku či předmět hovoru, sám však nejevil iniciativu, spíše reagoval. Při pobytu v nemocnici vstával z postele, avšak zjevně při tom nebyl ve stavu adekvátního vědomí, neboť sama žalovaná a lékař v propouštěcí zprávě to popisovali jako zlobení, obtěžování pacientů, ničení vybavení a vytržení kanyly. Na hasičském soustředění jeden ze svědků sice uvedl, že zůstavitel došel k ohništi a řekl, že utekl, nebylo však dotazem ověřováno, zda jej přitom někdo nedoprovázel apod. V ostatních situacích bylo zřejmé, že se zůstavitel uzavíral do sebe, neprojevoval iniciativu, byl sice schopen krátkodobé aktivizace (např. video ze [datum]), ale rychle se opět vyčerpal. Osoby, s nimiž k jejich iniciativě komunikoval, měly dojem, že je poznal a komunikoval adekvátně, nicméně z jeho strany se jednalo o kombinaci mimiky, gestiky, pláče, očních kontaktů a příležitostně až tří slov, nešlo tedy o plnohodnotnou komunikaci, kterou by bylo možno ověřit, zda si zůstavitel plně uvědomoval svou situaci, progres zasažení mozku, zda mohl moderovat obsah a směr „dialogu“ a své vlastní prvotní odpovědi, jak dlouho dokázal udržet pozornost ke konkrétnímu tématu a podobně. V tomto ohledu tedy skutková verze žalované působí zcela ojediněle a ani děti zůstavitele, které s ním byly příležitostně v souvislém kontaktu, jej nepopisovali tak, jako žalovaná, nikdo další ani vzdáleně nepopsal zůstavitele jako schopného řešit záležitosti chodu domácnosti nebo podnikání.

26. Ohledně míry a způsobu jeho jednotlivých kognitivních funkcí nebylo k dispozici žádné objektivní vyšetření, pouze základní rentgenové zobrazení nádorů z jednoho dne, nikoliv však již podrobný snímek z magnetické rezonance (zřejmě pro neschopnost zůstavitele pochopit smysl vyšetření, zůstat v klidu a spolupracovat v průběhu vyšetření, případně pro neperspektivnost další terapie), který by mohl pro účel tohoto řízení zhodnotit neurolog, natož snímky z dalších období, kdy se původní (nejméně čtyři) nádorová ložiska nepochybně vyvíjela a mohla prorůstat či utlačovat další části mozkové tkáně. Takové změny mohly být poměrně rychlé, ostatně od hospitalizace do úmrtí uplynul pouhý měsíc. Nebylo naopak prokázáno, že vědomí zůstavitele ovlivňovaly nějaké léky, [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] uvedla, že dostupná analgetika nevyžadoval nad rámec základní dávky. Soud tak měl k dispozici pouze subjektivní popisy chování zůstavitele. Lékařský posudek [tituly před jménem] [jméno FO] rozhodnutí soudu neovlivnil, neboť se zjevně opíral pouze o lékařské zprávy, případně zprostředkovával něčí vyjádření a bylo nesporné, že praktický lékař zůstavitele vyšetřoval naposledy před poslední hospitalizací, tedy v době, kdy nebyl přítomný žádný ze symptomů, který redefinoval stav zůstavitele v posledních dvou měsících jeho života.

27. Soud tak shledal, že žalovaná neprokázala, že by zůstavitel byl schopen po své hospitalizaci, natož po propuštění k domácí paliativní péči, činit rozhodnutí ohledně převodu prostředků na účet žalované, kterými by v podstatě činil darování před svou smrtí, tj. v rozporu s tím, co sama žalovaná uváděla, že je pro případ úmrtí zůstavitele vyřešeno nějakým opatřením - jehož existence se neprokázala a dosud nijak neprojevila. Zajištění žalované zůstavitelem bylo možno vypořádat v době před poslední hospitalizací, zůstalo však pouze při tvrzení žalované, že zůstavitel „něco ve městě zařídil“ a že to mohla být závěť. Taková skutečnost však z projednání pozůstalosti nevyplynula, žádnou pořízení pro případ smrti (zejm. závěť) nikdo nepředložil. Zůstavitel přitom zřejmě měl právnické vzdělání, nepochybně tedy mohl být nadstandardně orientován ohledně způsobů, jak kvalifikovaně učinit pořízení pro případ smrti, které nebude následně zatajeno či ztraceno. Byla to přitom žalovaná, kdo měl přístup k notebooku i telefonu zůstavitele a tedy měla prakticky neomezené možnosti zjistit, co zůstavitel kde a s kým měl dohodnuto a případně zařídil, při vypořádání pozůstalosti však žádný nárok neuplatnila ani neuvedla konkrétnější údaje. Současně věrohodnost její výpovědi zásadně narušují i převody z podnikatelského účtu zůstavitele (kterých se toto řízení netýkalo, v jednotlivých úředních záznamech jsou však obsáhle traktována a žalobci byly předloženy i předžalobní výzvy k těmto nárokům), které rovněž iniciovala ona sama bez adekvátního právního důvodu. Vyvrácena byla i její tvrzení, že neměla přístup k účtům zůstavitele před jeho poslední hospitalizací, ostatně sama uvedla, že ji zůstavitel do některých záležitostí zasvěcoval, a již proto nebylo pravděpodobné, že by nebyla schopna překonat zabezpečení bankovnictví k těmto účtům pouhým heslem, zvláště pokud měla přístup jako do notebooku zůstavitele, tak i do jeho telefonu (pro případ dvoustupňového ověření či ověření SMS kódem či mobilním klíčem), věděla, kde je zůstavitelem uchováván PIN k platební kartě a při výslechu sama uvedla, že již před převodem věděla i to, kde uchovává heslo k účtu. Proti žalované svědčí i snaha o sňatek se zůstavitelem v době, kdy již prakticky nemohl prospět jiné osobě, než žalované, zatímco kvalita projevu vůle s takovým jednáním na straně manžela by byla přinejmenším sporná a vyžadovala by si kvalifikované zkoumání její kvality.

28. Jednání zůstavitele bylo prakticky všemi popisováno jako ryze reaktivní, neiniciativní, pro bolesti hlavy a omezování kognitivních funkcí byl bez vyvolání kontaktu jinou osobou uzavřený do sebe. Pokud byla vyvolána komunikace, bylo bez dobře vymezeného kontextu obtížné pochopit význam jeho sdělení a tedy dospět k jistotě, zda podle své odpovědi zcela pochopil význam otázky, např. pokud se jen usmál nebo pronesl jen neurčité slovo, či na většinu podnětů odpovídal ano. Zdravotní sestra i lékařka se jej dotazovaly prakticky jen na jeho zdravotní stav a pocity (s výjimkou dotazů na soustředění hasičů), zjevně tedy neočekávaly, že by zůstavitel byl schopen uvažování na abstraktnější témata. V takovém stavu je pro zdravého a pacientovi blízkého člověka relativně snadné přimět takto postiženého k souhlasnému vyjádření, případně je snadné dospět k nesprávnému pochopení odpovědi pacienta. Zůstaviteli bylo možno klást pouze jednoduché, ideálně uzavřené otázky, pokud na ně měl a mohl odpovědět pouze velmi omezenými projevy. Stejně tak lze zdravou osobou určovat směr celé konverzace, čímž lze průběh i výsledek moderovat a zejména se takto lze vyhnout problematice, která by mohla vyvolat nesouhlasné vyjádření, která takto postiženého sama v takovém stavu nenapadne a není ani schopen ji v dialogu nadnést a prosadit. Ostatně sama žalovaná v pozdější fázi řízení připustila, že zůstavitel převody provést nemohl a předestřela postup, kterým vyjadřovala částky a čekala na souhlasné vyjádření. Soud jednak této výpovědi neuvěřil (první transakce byla prokazatelně uskutečněna v době, kdy žalovaná sama referovala, že zůstavitel spí), jednak se jedná o názornou demonstraci postupu, z něhož nemůže vzejít kvalifikované vyjádření vůle k tak závažnému právnímu jednání a to ani pokud se skutečně odehrálo ve světlé chvilce zůstavitele, neboť bez ověření její kvality, počátku i konce nelze posoudit takové vyjádření vůle ve všech nezbytných aspektech.

29. V takovém zdravotním stavu zůstavitele nelze bez dalšího předpokládat, zda případné odsouhlasení převodu peněz pochopil jako darování či pouze jako opatření pro jejich zpřístupnění pečující osobě v jeho nemohoucnosti, a ani nelze bez dalšího předpokládat, zda necítil, že byl vznesen požadavek pečující osobou a že sám nemá na výběr, což by potřebnou kvalitu jeho vůle zmařilo. Ostatně rodinní příslušníci i pracovnice hospicové péče se shodli, že žalovaná je v rozsahu kontaktů omezovala a trávila s ním nejvíce času sama, případně na kontakty dohlížela. Tím sice zvýšila pravděpodobnost, že bude přítomna světlé chvilce zůstavitele, současně však i zvýšila pravděpodobnost, že se tak stane beze svědků a že se zůstavitel cítil být odkázán výhradně na ni. Darování je z právního hlediska sice relativně jednoduchý typ dvoustranného závazku (dárce daruje a obdarovaný následně dar pouze přijímá či nepřijímá), přesto není triviální a na straně dárce předpokládá schopnost uvědomit si všechny potřebné aspekty vzdání se významné části svého jmění, i v návaznosti na výši zůstatků osobních účtů, neuhrazených závazků, hodnotu daru, souvislosti s (žalovanou tvrzeným) pořízením pro případ smrti a podobně. Pokud tedy nedošlo k odpovídajícímu daru majetku před poslední hospitalizací zůstavitele, měla žalovaná postupovat obdobně, jako při plánování svatby – převod avizovat osobě, schopné posoudit uskutečnitelnost jednání, případně jej zaštítit. Jako partnerka byla oprávněna jej zastupovat (§ 49 odst. 1 o. z.), nikoliv však jednat v jeho neprospěch a tedy v konfliktu s jeho zájmy. A to tím spíše, že těmito transakcemi byl účet prakticky vyprázdněn, k okamžiku úmrtí byl jeho zůstatek pouhých [částka], na spořicím účtu [částka], na mKontu [částka], na účtu u [právnická osoba]., záporný zůstatek [částka] a na účtu ke kreditní kartě záporný zůstatek [částka]. Přinejmenším bylo možno tak důležité jednání dokumentovat videozáznamem, které byly jinak pořizovány při sebemenší aktivitě zůstavitele.

30. Pokud se týká vyjádření svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO] v tom smyslu, že zůstavitel byl schopen vyjádřit vůli ke sňatku, pak soud konstatuje, že jde o otázku posouzení kvality vůle, k čemuž se lékař může vyjádřit jen jako laik. Svědkyně nebyla dotázána, zda takové vyjádření hodnotí kvalitu vůle zůstavitele, či spíše její pohled na přípustnost církevního sňatku (sama zmiňovala faráře), kterou beztak jí oslovený farář negoval. Sňatek má nepochybně emoční aspekty, kterými bylo možno zůstavitele i v jeho stavu potěšit, dojmout, umožnit mu potěšit blízkou osobu a podobně, nebylo však možno bez dalšího posoudit, zda je schopen si alespoň v obecné rovině (právnického uvažování nepochybně schopen nebyl) uvědomit i právní (majetkové) aspekty takového kroku, k němuž se sám ve zdraví neměl.

31. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Podle § 2055 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Podle § 546 o. z. platí, že právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 551 o. z. platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 552 o. z. platí, že o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle. Podle § 553 odst. 1 o. z. platí, že o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 581 věta druhá o. z. platí, že neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

32. Soud dospěl k závěru, že žalovaná titul k ponechání si částek [částka], [částka] a [částka] v řízení neprokázala, ač ji takové důkazní břemeno tížilo. Již první transakce se nemohla stát tak, jak sama vypověděla. V případě všech následných transakcí zdravotní stav zůstavitele přinejmenším po většinu času vylučoval, že byl schopen projevit vážnou a určitou vůli k takovému jednání a pokud žalobkyně nabídla k jejímu prokázání jediný důkaz – svou účastnickou výpověď, soud ji nemohl přijmout jako dostatečný důkaz, neboť ji v klíčových okolnostech shledal jako nevěrohodnou a účelovou.

33. Popis projevu vůle zůstavitele tak již není účelné hodnotit z hlediska kvalit takového projevu vůle, lze jen poznamenat, že problematickým zde není způsob projevu vůle (zda slovem, kývnutím, gestem apod.), ale kognitivní kapacita zůstavitele k něčemu, co složitostí významně převyšuje obstarávání jeho základních potřeb a přítomnost jemu známých osob. Bylo by možno hodnotit objektivně zachycený projev zůstavitele (např. na videonahrávce), není však možné jej hodnotit dle kusého a nevěrohodného popisu od žalované. Pouze z účastnické výpovědi žalované vyplývalo, že by se zůstavitel (naposledy v nemocnici) aktivně zajímal o něco komplexnějšího, například zhotovení plotu či platby za domácnost, či sám projevil zájem jet na soustředění či jít do bazénu. Jiný důkaz tomu nenasvědčoval a u objektivně provozovaných aktivit, při kterých zůstavitele neustále podporovala další osoba, nelze zpětně rozlišit, zda s nimi iniciativně přišel sám, nebo zda byly zůstaviteli nabídnuty a on je pouze kvitoval jako jemu známou činnost, atraktivnější než pobyt na lůžku, spojený s absencí podnětů a nudou. V řízení tak bylo prokázáno pouze to, že se zůstavitel nejpozději v průběhu poslední hospitalizace ztratil (laicky shrnuto) jevil, jako kdyby ztratil exekutivní funkce (např. dysexekutivní syndrom, obvyklý při generalizovaných poškozeních mozku), tedy schopnost samostatného plánování, organizování a jednání, coby nejvyššího stupně integrace psychických funkcí, či přinejmenším schopnost udržet potřebné soustředění po dostatečně dlouhou dobu či vůli nebo motivaci k takovému chování, aby se jeho přítomnost mohla objektivně v jeho chování projevit (okolím rozpoznatelnými exekutivními funkcemi). Pro rozhodnutí soudu přirozeně není podstatná jakákoliv odborná charakteristika či diagnóza, k níž není odborně nadán a k níž beztak neexistují žádné poklady z vyšetření zůstavitele, aby vůbec mohl být vyhotoven znalecký posudek. Jedná se pouze o připodobnění základní charakteristiky jeho jednání dle provedeného dokazování, které lze popsat jako pasivní a ryze reaktivní, nikoliv tedy jako aktivní, natož proaktivní - které by nejlépe odpovídalo spontánnímu rozhodnutí zůstavitele zajistit žalovanou převody prostředků ze svého soukromého účtu dříve, než sám podlehne progredujícímu a neléčenému onemocnění a žalovaná zůstane bez prostředků (ač ona sama měla dle svého tvrzení za to, že je o ni postaráno a neměla by tedy mít důvod takové jednání iniciovat). Soud však uzavřel, že taková skutková verze nejen, že nebyla žalovanou prokázána, ale byla i důkazní iniciativou žalobců vyvrácena a za iniciátora těchto transakcí soud považuje výhradně žalovanou.

34. Shodný závěr se týká i výběru [částka] z bankomatu, když takový výběr neodpovídá dosavadnímu běžnému hospodaření v domácnosti zůstavitele, který takové výběry sice v minulosti činil, jak uvedli někteří svědci, avšak to bylo dáno jeho odporem k bezhotovostním transakcím. Oproti tomu žalovaná byla zvyklá používat jeho platební kartu a po [datum] bylo uskutečněno 14 drobných nákupů (včetně dvou posledních předmětných transakcí) a taková transakce tedy nemůže být bez dalšího odbyta vyjádřením, že šlo o prostředky na běžnou spotřebu společné domácnosti, pokud ji žalovaná nijak nevyúčtovala a současně šlo o transakci, uskutečněnou hned druhý den po zjevně neoprávněném převodu [částka], což vylučuje účel, který žalovaná deklarovala. Transakce [částka] a [částka] musí sdílet stejný právní osud, nelze je od sebe oddělit jen pro odlišnou formu čerpání, i když by jinak nepochybně a poměrně paradoxně bylo možno částku [částka] považovat za běžnou hotovostní rezervu domácnosti pro nepřetržitě pečující osobu. Za neoprávněné je třeba považovat i následné transakce [částka] a [částka], kterými byl účet dvakrát po sobě vyprázdněn (když částka [částka] je vybrána v den dojití invalidního důchodu zůstavitele). Žalobci vystupují v souladu s usnesením č. l. 38 v aktivní solidaritě, proto je žalovaná povinna plnit jim k rukám společným a nerozdílným (§ 1877 o. z.).

35. Oproti tomu dvě poslední transakce v souhrnné hodnotě [částka], které žalobci zjevně uplatnili touto žalobou (na rozdíl od jiných drobných plateb) jen proto, že byly bankou zaúčtovány s datem po úmrtí zůstavitele, soud II. výrokem shora zamítnul, neboť bylo prokázáno, že byly uhrazeny za života zůstavitele a z legitimních důvodů, odpovídajících dosavadnímu společnému hospodaření domácnosti zůstavitele a žalované.

36. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byli žalobci v řízení v převážné míře (nad 99 %) úspěšní, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. těmto přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení.

37. Na náhradě nákladů řízení advokát žalobců požadoval odměnu za 9 úkonů právní služby, tj. za přípravu a převzetí věci, za předžalobní výzvu, za žalobu, za účast na jednání dne [datum], za podání ze dne [datum], za účast na jednání dne [datum] (které i po zohlednění 32 minut trvající přestávky přesáhlo 4 hodiny trvání) a za účast jednání dne [datum]. Náhrada za podání ze dne [datum] nebyla požadována důvodně, neboť mohla být přednesena při jednání, které se konalo za méně než 10 dnů. Zjevně však bylo opomenuto účtovat za účast na jednání dne [datum] (č. l. 88), které rovněž i při zohlednění 42 minut trvající přestávky přesáhlo 4 hodiny trvání. Náleží tak náhrada za 12 úkonů právní služby a soud ji přiznává z úřední povinnosti.

38. Výše těchto nákladů se odvozuje z § 7 bod 6 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif a činí [částka] za každý takový úkon, k němuž dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s výše uvedenými úkony právní služby. Zde tedy celkem [částka].

39. Dále náleží náhrada za promeškaný čas k cestě na tato jednání a náhrada cestovních výdajů za užití motorového vozidla. Zde byly účtovány tři cesty, soud s odkazem na opomenuté jednání přiznává za 4. Bylo účtováno 5 započatých půlhodin za jednu cestu z Prahy, proti čemuž nelze ničeho namítat, celkem tedy [hodnota] promeškaných půlhodin dle § 14 tamtéž, za celkem [částka].

40. Náhrada za použití motorového vozidla byla požadována za cestu dlouhou 187 km a za vozidla Volvo XC60 se spotřebou 6,8 litru motorové nafty a následně 2x [jméno FO] [jméno FO] se spotřebou benzinu 6,8 litru (obojí dle předložených technických průkazů). Za opomenuté jednání soud přiznal náhradu za užití vozidla s nižší cenou pohonných hmot (Volvo XC60). Za rok 2023 činí tyto náklady 2x [částka] a [částka], za rok 2024 (poslední jednání) [částka].

41. Jelikož je advokát plátcem daně z přidané hodnoty, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek, byť i zde formálně platí solidarita na straně věřitelů.

42. O nákladech státu (vyplacené svědečné) bylo rozhodnuto samostatným usnesením, doručovaným společně s rozsudkem.

43. Soud prodloužil obě lhůty k plnění, neboť je zjevné, že poměrům žalované odpovídá u takových částek pravděpodobná neschopnost plnit z vlastních prostředků, prodlouženou lhůtu k plnění ve smyslu § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. tak soud poskytl k umožnění financování těchto platebních povinností či dosažení dohody na splátkovém kalendáři mezi stranami.

Poučení