20 C 352/2020-247

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. [jméno] [příjmení] a soudců JUDr. Martina Vícha a Mgr. Martiny Andělové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o ochranu osobnosti, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 2. února 2022, č. j. 20 C 352/2020 - 207, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že žalovanému se ukládá, aby do tří dnů ode dne právní moci doručil žalobci písemnou omluvu následujícího znění: Vážený pane [celé jméno žalobce], dne [datum] jsem rozeslal členům [anonymizováno] [země], [anonymizováno] e – mail, ve kterém jsem uvedl výroky„ [anonymizováno 29 slov]“ a„ [anonymizováno 7 slov]“, kterými jsem neoprávněně zasáhl do Vašich osobnostních práv. Za tento protiprávní zásah se Vám omlouvám. [celé jméno žalovaného]“ a dále se mu ukládá, aby do tří dnů ode dne právní moci odeslal všem adresátům uvedeného e – mailu nový e – mail následujícího znění:„ Vážení, dne [datum] jsem Vám zaslal e – mail, ve kterém jsem v souvislosti s panem [celé jméno žalobce] uvedl výroky„ [anonymizováno 29 slov]“ a„ [anonymizováno 7 slov]“, kterými jsem neoprávněně zasáhl do osobnostních práv [anonymizováno] [celé jméno žalobce]. Za tento zásah se panu [jméno] [celé jméno žalobce] omlouvám. [celé jméno žalovaného]“

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně ve výši 45 906 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupkyně žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 10 950 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Litoměřicích (dále jen„ okresní soud“) zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena a) povinnost zaslat mu osobní dopis, ve kterém uvede omluvu následujícího znění:„ Vážený pane [celé jméno žalobce], dne [datum] jsem rozeslal členům [anonymizováno] [země] [anonymizováno] (dále jen„ [anonymizováno]“) e – mail, ve kterém Vás hrubě a nepravdivě pomlouvám zejména tím, že o Vás tvrdím, že jste se dopustil závažného trestného činu a že kluby budou v důsledku šetření policie odstřiženy od dotací. Za své protiprávní jednání se Vám i celému [anonymizováno] tímto hluboce omlouvám. [celé jméno žalovaného]“, b) povinnost strpět zveřejnění tohoto dopisu ze strany žalobce a zaslat všem adresátům Pomlouvačného e – mailu nový e – mail následujícího znění:„ Vážení, dne [datum] jsem Vám zaslal e – mail, ve kterém hrubě a nepravdivě pomlouvám [celé jméno žalobce] zejména tím, že o něm tvrdím, že se dopustil závažného trestného činu a že kluby budou v důsledku šetření policie odstřiženy od dotací. Za tento svůj e – mail se tímto [celé jméno žalobce] omlouvám. Vážený pane [celé jméno žalobce], přijměte tímto moji omluvu za popsané neoprávněné jednání, které se nebude nikdy opakovat. [celé jméno žalovaného]“, c) povinnost zdržet se rozšiřování nepravdivých tvrzení o trestné činnosti žalobce (výrok I.) a dále žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného na náhradě nákladů řízení částku 44 151,28 Kč (výrok II.).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný, současný [anonymizována dvě slova], poslal žalobci e – mail ze dne [datum], ve kterém apeloval na své kolegy z [anonymizováno], aby si jej přečetli a zúčastnili se volby do orgánu [anonymizováno], neboť bez přečíslení volitelů žalobce změny nedosáhnou. Uvedl v něm, že„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [jméno]“. Žalobce žádal za uvedený e – mail omluvu, žalovaný mu nevyhověl, neomluvil se. Dne [datum] byla provedena kontrola účetnictví [anonymizováno] s tím, že byl prověřován projekt spolupráce [anonymizováno] se společností [právnická osoba] na vytváření softwaru a byly v něm zjištěny nedostatky, bylo doporučeno je projednat s žalobcem a žádat jej o vysvětlení, současně bylo doporučeno omezení pravomocí prezidenta [anonymizováno]. Žádostí o podání vysvětlení a předání neoprávněné držené věci ze dne [datum] vyzval žalovaný z pozice [anonymizována dvě slova] žalobce k podání vysvětlení k postupu při likvidaci faktur závazků [anonymizováno] v letech 2016 až 2020. V současné době je vedeno u Městského soudu v Brně řízení o vydání bezdůvodného obohacení, ve kterém [anonymizováno] žaluje společnost [právnická osoba] o zaplacení 3 439 714 Kč. V roce 2021 [anonymizováno] vracelo nespotřebované dotace ve výši 435 831 Kč po předchozím jednání, které proběhlo na Ministerstvu školství a mládeže. Otevřeným dopisem ze dne [datum] kritizovali [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [obec] činnost žalobce v [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) v době, kdy zde byl předsedou představenstva, což bylo do [datum], neboť tohoto dne byl z funkce odvolán. Dopisem ze dne [datum] [anonymizováno] sdělila [anonymizováno], že žalobce se při výkonu funkce nacházel ve střetu zájmů. Jediným společníkem a jednatelem společnosti [právnická osoba] je [jméno] [příjmení], který je současně jednatelem a společníkem s obchodním podílem 50 % společnosti [právnická osoba], kde druhým jednatelem a společníkem s obchodním podílem 50 % je žalobce. [právnická osoba] poskytla v roce 2015 dvakrát smlouvu společnosti [právnická osoba] ve statisícové výši. Ze smlouvy o spolupráci ze dne [datum], kterou uzavřel [anonymizováno] se společností [právnická osoba], vyplynulo, že se [právnická osoba] zavázala k plnění pro [anonymizováno]. V lednu 2021 probíhala e – mailová komunikace ohledně nabídky a finančních podmínek na zprovoznění elektronického systému evidence členské základny [anonymizováno], která byla pro [anonymizováno] vyvíjena. K činnosti žalobce jako prezidenta [anonymizováno] opakovaně přijmul stanovisko výkonný výbor [anonymizováno], poznatky byly z jeho pohledu natolik negativní, že podal na žalobce trestní oznámení, stejně jako podalo trestní oznámení i [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Ze záznamů o zahájení úkonů trestního řízení okresní soud dovodil, že ve dnech [datum], [datum] a [datum] bylo zahájeno trestní stíhání pro skutky tam popsané, přičemž žalobce byl označen jako osoba, která mohla uvedené skutky spáchat. Okresní soud tak shrnul, že žalobce vykonával od [datum] do října 2020 funkci prezidenta [anonymizováno] a od [datum] do [datum] funkci předsedy představenstva [anonymizováno], dne [datum] z funkce odvolán a [anonymizováno] se dne [datum] obrátila na Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové ve věci podezření, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu skutky v oznámení popsanými, přičemž jako podezřelého označila žalobce. Dne [datum] bylo podle okresního soudu zahájeno trestní stíhání, když žalobce je označen jako osoba, která by mohla v zahájení trestního stíhání popsané skutky spáchat, a to v návaznosti na trestní oznámení [anonymizováno] a [anonymizováno].

3. Při právním hodnocení věci okresní soud vycházel z § 81 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), zdůraznil, že k porušení práva na čest může dojít nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru i zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků o určité osobě, intenzivním excesem přípustné kritiky je použití výrazů, jejichž míra expresivity je ve značném nepoměru k cíli kritiky a kdy z obsahu kritiky je možné dovodit úmysl znevážit či urazit kritizovanou osobu. V kritice nesmí být překročeny meze věcné a konkrétní kritiky a musí být přiměřená obsahem, formou, použitými výrazy a formulacemi. Okruh osob, do jejichž sféry se dostalo tvrzení, kterým je někomu podsouváno nečestné jednání, je nerozhodný. Poukázal na to, že zveřejnění informace, že se určitá osoba dopustila trestného činu nebo že v tomto směru existuje důvodné podezření, má bez ohledu na to, zda je učiní státní orgán nebo kdokoliv jiný, vždy potenciál zasáhnout do jejího práva na ochranu osobnosti, a to zejména pokud jde o její právo na osobní čest, dobrou pověst a ochranu jména. Je-li o někom řečeno, že spáchal trestný čin, je tím míněno, že se dopustil protiprávního a společensky škodlivého jednání, které není ze strany většiny společnosti akceptovatelné nebo jí je dokonce považováno za zavrženíhodné. Z tohoto důvodu se takovéto tvrzení může s velkou intenzitou negativně promítnout do všech sfér jeho života, včetně toho, jak je vnímán v okruhu svých nejbližších, tedy ze strany rodiny a přátel, nebo v pracovních či jiných vztazích. Snížení či dokonce ztráta důvěry, které je osoba nařčená ze spáchání trestného činu vystavena, pro ni mohou mít v závislosti na konkrétních okolnostech neodčinitelné následky. Na druhou stranu připuštění uvedeného zásahu do osobnostních práv je v obecné rovině nezbytným předpokladem toho, aby trestná činnost vůbec mohla být odhalována a potrestána, když rozhodnutí soudu o vině a trestu musí vždy předcházet postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož rámci se vytváří subjektivní přesvědčení těchto orgánů o tom, zda došlo k trestnímu jednání a kdo je jeho pachatelem. Vyznívá-li určitý projev v tom smyslu, že se někdo dopustil trestného činu, aniž by byl za něj pravomocně odsouzen, je vždy nutno zohlednit především, kdo kritiku pronáší, povahu, obsah a formu výroku, postavení a chování kritizované osoby, do jaké sféry (soukromé či veřejné) kritika směřuje, přičemž i zde tak platí, že osoba veřejně činná musí strpět intenzivnější zásah do svých osobnostních práv. Z tohoto důvodu je třeba vždy pečlivě zvažovat, zda při celkovém vyznění nebo kontextu posuzovaného projevu byla respektována presumpce neviny ve výše uvedeném smyslu. V opačném případě nelze považovat s ním spojený zásah do osobnostních práv za ústavně přípustný. Okresní soud aplikoval uvedené výklady, které jím byly převzaty z jím citované judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu na kritizující projev, tedy e - mail zaslaný žalovaným dne [datum] členům [anonymizováno], s tím závěrem, že nepřekračuje meze konkrétní kritiky a je přiměřený co do obsahu i formy i pokud jde o použité výrazy a formulace, nepoužívá hanobící výrazy a nesnižuje lidskou důstojnost. Jde podle něj o emotivní projev člena [anonymizováno] reagující na situaci ve spolku a zejména na to, že ekonomicky významný kontrakt byl uzavřen se společností, jejímž společníkem a jednatelem je [jméno] [příjmení], žalobci blízký tím, že je spolu s ním jednatelem a společníkem [právnická osoba] s.r.o., přičemž uvedenou spojitost žalobce členům [anonymizováno] nepřiznal. Projev odpovídá kritice učiněné osobou bez právnického vzdělání a nesměřuje na soukromou sféru, tedy osobní či rodinný život žalobce. Není v něm doslovně uvedeno, že žalobce spáchal trestný čin a neobsahuje třeba jen laický popis skutkové podstaty konkrétního trestného činu. Žalobce, v té době prezident spolku, musel při výkonu funkce při kritice strpět intenzivnější zásah do svých osobnostních práv jinými členy spolku, protože ze zápisu z kontroly účetnictví [anonymizováno] ze dne [datum] je zřejmé, že při kontrole účetnictví [anonymizováno] dne [datum], byl přijat závěr, že prověřovaný projekt (spolupráce s [právnická osoba]) je veden neprůhledně. Žalobu proto zamítl, avšak zdůraznil, že žádná trestní oznámení nemohou vést k závěru, že žalovaný spáchal či nespáchal trestný čin, neboť o tom může rozhodnout toliko soud, do té doby je třeba u každého občana respektovat presumpci neviny.

4. Při rozhodování o nákladech řízení okresní soud vyšel ze zásady úspěchu účastníků ve věci a zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na plnou úhradu jeho nákladů řízení ve formě nákladů na zastoupení, jejich výši určil podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) /dále jen„ AT“ / (v podrobnostech viz bod 69 – 73 rozsudku okresního soudu).

5. Proti rozsudku podal žalobce odvolání, kterým jej napadl v celém rozsahu. Uvedl, že nesouhlasí s tím, že by byl e – mail žalovaného ze dne [datum] přiměřeným co do obsahu i formy, pokud jde o použité výrazy a formulace, jak uvedl okresní soud, neboť je zřejmé, že byl psán značně nevybíravě a útočně. Uvedený závěr okresního soudu nemůže obstát již proto, že jej v něm žalovaný neoprávněně a nepravdivě označuje jako někoho, kdo se dopustil neakceptovatelného a zavrženíhodného jednání. Vytkl okresnímu soudu, že se při hodnocení důkazů dopustil vážné chyby, když opakovaně konstatoval, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání, což se však nezakládá na skutečnosti, okresní soud zřejmě zaměnil zahájení úkonů trestního řízení na základě podaného trestního oznámení s trestním stíháním. Trestní oznámení byla podána až po zahájení tohoto řízení a skutečnost, že orgány činné v trestním řízení doposud neshledaly dostatek důvodů pro to, aby žalobce byl pro některá svá jednání trestně stíhán, svědčí pro závěr, že nesdílí názor žalovaného o jeho údajné trestné činnosti. Žalovaný v době odeslání e – mailu nedisponoval žádnými významnými indiciemi o jeho popisované trestné činnosti, ve věci tehdy neprobíhalo ani žádné prověřování ze strany policie. Tvrzení o jeho trestné činnosti se negativně projevilo v jeho soukromé sféře. Nesouhlasil s názorem soudu, že v e – mailu není implicitně konstatováno, že by spáchal trestný čin, osoba s rozumem průměrného člověka je schopna si dovodit z věty, že„ [anonymizováno 22 slov]“, že se měl dopustit závažného trestného činu. Absentuje v ní sice slovo„ spáchat“, což ale na konečném vyznění ničeho nemění. Faktické označení žalobce za kriminálníka a osobu běžně se dopouštějící trestné činnosti nelze považovat za hodnotící soud žalovaného, ale za tvrzení, které je nutné považovat za skutkové, protože vina žalovaného je předkládána jako nesporný fakt. Žalovaného neomlouvá, že nemá právní vzdělání. Okresní soud přípustnou míru kritiky dával do souvislosti se zprávou kontrolní a revizní komise [anonymizováno], ze které však nevyplývá, že by se žalobce dopustil jakéhokoliv protiprávního jednání, ať již v rovině občanskoprávní nebo trestněprávní. I kdyby okresní soud považoval výroky o trestné činnosti žalobce za hodnotící soud a nikoliv za skutková tvrzení, chyběl by pro takový hodnotící soud věcný základ, který je nezbytný pro přípustnou kritiku osob veřejného zájmu. V reakci na právní závěr okresního soudu opakovaně změnil žalobu, okresní soud změny žaloby neoprávněně zamítl. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že žalovanému uloží, aby mu do tří dnů od právní moci doručil písemnou omluvu následujícího znění:„ Vážený pane [celé jméno žalobce], dne [datum] jsem rozeslal členům [anonymizováno] e – mail, ve kterém jsem uvedl výroky„ [anonymizováno] [anonymizováno 22 slov] [anonymizováno 7 slov], [anonymizováno] [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno 7 slov]“, kterými jsem neoprávněně zasáhl do Vašich osobnostních práv. Za tento protiprávní zásah se Vám omlouvám. [celé jméno žalovaného]“ a dále mu uloží, aby do tří dnů právní moci odeslal všem adresátům e – mailu z [datum] nový e – mail následujícího znění:„ Vážení, dne [datum] jsem Vám zaslal e – mail, ve kterém jsem v souvislosti s panem [celé jméno žalobce] uvedl výroky„ [anonymizováno] [anonymizováno 22 slov] [anonymizováno 7 slov], [anonymizováno] [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno 7 slov], kterými jsem neoprávněně zasáhl do osobnostních práv Ing. [celé jméno žalobce]. Za tento zásah se panu [jméno] [celé jméno žalobce] omlouvám. [celé jméno žalovaného]“, a dále aby mu uložil povinnost nahradit náklady řízení.

6. Žalovaný se k žalobcovu odvolání vyjádřil tak, že okresní soud provedl všechny důkazy, které žalobce navrhl. Vyjádřil podiv nad tím, že pokud byly podle žalobce volby funkcionářů v roce 2020 ovlivněny i jinými osobami, proč byl žalován toliko on. Zdůraznil, že žalobce vskutku uzavřel za [anonymizováno] smlouvu s [právnická osoba] neoprávněně, bez souhlasu výkonného výboru [anonymizováno]. Žalobce doposud nedoložil, že by e – mail z [datum] byl objektivně způsobilý u třetích osob přivodit mu újmu na jeho cti a vážnosti. Požadavek na omluvu je neurčitý, neboť obsahuje demonstrativní výčet jednotlivých údajných útoků, je v něm obsaženo slovo„ dopustil“, které, jakož ani žádné jiné sloveso, nebylo v e – mailu z [datum], použito, požadovaná„ hluboká omluva“ je nepřiměřená, stejně jako to, že by měla být zveřejněna bez jakéhokoliv omezení. Není zřejmé, proč žalobce neřešil pomluvu podáním trestního oznámení na žalovaného. Prezident [anonymizováno] není statutárním zástupcem, při jednání s [jméno] [příjmení] byl ve střetu zájmů (nenotifikovaném) a v postavení organizátora trestné činnosti ve vztahu k společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] a při jednání s nimi zneužil svou funkci a porušil zvláštní zákonné povinnosti, jeho jednání v současné době na základě trestního oznámení prověřuje Policie ČR a provádí dokazování formou neodkladných a neopakovatelných úkonů. Po ukončení své funkce žalobce nepředal účetní, obchodní, bankovní, personální ani korespondenční agendu, nepředal ani software, jehož vývoj [anonymizováno] hradil a je tak vlastníkem majetkových autorských práv k němu. V říjnu 2020 měl žalovaný o uvedených skutečnostech ohledně softwaru pouze kusé informace, statutární orgán [anonymizováno] nebyl o zakázce vůbec informován, neprojednával ji a neschvaloval, nesrovnalosti zjistilo až nové vedení [anonymizováno]. Do dnešního dne [anonymizováno] nemá žádný provozuschopný software, který měl být vyvinut. [právnická osoba] byla vyzvána k jeho předání, to se nestalo a posléze již uvedená společnost ani nekomunikovala. Z toho důvodu byla písemně vyzvána k protokolárnímu předání, k němu nedošlo, proto je proti ní v současné době vedeno řízení o vydání bezdůvodného obohacení. To, že se e – mail nedotkl jeho cti a vážnosti, lze demonstrovat na skutečnosti, že žalobce dodnes působí jako statutární orgán [anonymizována čtyři slova], z. s., které je spolkovým členem [anonymizováno]. E – mail byl jen vyústěním a logickým ukončením asi desetiměsíční komunikace, která probíhala v [anonymizováno] před volbami. Tyto volby nemohly být e – mailem výrazně ovlivněny, neboť mají jiný průběh, než například volby komunální, jejich podstatou je to, že se kandidáti setkávají se zástupci svazového spolku, kterých je asi 130, při těchto setkáních se domlouvá konkrétní podpora při volbě na valné hromadě. Již před volbami členové [anonymizováno] byli seznámeni s tím, co se stalo v [anonymizováno]. Právě tato jednání a již známé skutečnosti byly příčinou toho, že žalobce byl ve volbách na podzim roku 2020 neúspěšný. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil.

7. Usnesením ze dne 11. 5. 2022, č. j. 8 Co 89/2022 – 233, odvolací soud připustil změnu žaloby, kterou žalobce přípustně uplatnil v odvolacím řízení.

8. Odvolací soud k projednání odvolání nařídil jednání a po přezkoumání napadeného rozsudku i předcházejícího řízení podle § 212, § 212a o. s. ř. dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Okresní soud provedl dokazování v rozsahu potřebném pro právní posouzení žalobou uplatněného nároku a jím zjištěné skutečnosti mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud proto, pokud jde o dílčí skutková zjištění učiněná z jednotlivých okresním soudem provedených důkazů, odkazuje pro stručnost na odůvodnění přezkoumávaného rozsudku.

10. Podle čl. 10 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ LPS“), každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Podle § 81 odst. 1, 2 o. z., chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

11. Podle čl. 17 odst. 1 LPS svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.

12. Zásah do osobnosti podmíněný výkonem jiného subjektivního práva je povoleným za předpokladu, že k němu došlo přiměřeným způsobem a v mezích určených zákonem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1798/2007, dostupné na [webová adresa]). V daném případě tak odvolací soud poměřoval to, zda zásah do osobní cti žalobce kritikou ze strany žalovaného byl adekvátní, zda výroky žalovaného dosáhly takové intenzity, že zasáhly do práva na ochranu osobnosti žalobce, či zda byly situaci přiměřené.

13. Při zkoumání přiměřenosti konkrétního výroku je podle konstantní judikatury (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2020, sp. zn. 25 Cdo 652/2020, dostupné na [webová adresa]) třeba v prvé řadě odlišit, zda se jedná o skutkové tvrzení, nebo hodnotící soud, neboť podmínky kladené na přípustnost každé z těchto kategorií se liší. Skutkové tvrzení se opírá o fakt, objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování, pravdivost tvrzení je tedy ověřitelná. Přitom v zásadě platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán tak, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by odporoval právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Pravdivost hodnotícího soudu proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, to znamená, zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osoby.

14. Odvolací soud považoval tvrzení z e – mailu„ proto i takový závažný trestný čin, když poslal“ za skutkové tvrzení, ze kterého je beze vší pochybnosti seznatelné, že žalovaný mínil sdělit, že žalobce spáchal závažný trestný čin konáním spočívajícím v tom, že poslal osobě, která je společně s ním společníkem [právnická osoba] s. r. o., [anonymizováno] [částka] z účtu [anonymizováno] a dalších [částka] z akciovky, ve které [anonymizováno] je držitelem akcií. Šlo o sdělení konkrétních objektivních faktů, jejichž pravdivost bylo možno ověřit v důkazním řízení. Naproti tomu výrok,„ a to je jedna z dokázaných šmejdovin“, ve vztahu ke stejnému jednání, má odvolací soud za hodnotící soud, neboť jde o subjektivní názor žalovaného, který k popsanému jednání zaujímá určité své (subjektivní) stanovisko.

15. Dokazováním bylo zjištěno, že informace o tom, že žalobce spáchal závažný trestný čin, pravdivá nebyla v době napsání e – mailu a pro úplnost je možno podotknout, že neodpovídá skutečnosti ani ke dni rozhodování odvolacího soudu, pravdivá nebyla ani podstatná část tohoto tvrzení. Uvedené tvrzení je v příkré kolizi se zásadou presumpce neviny, neboť vyjadřuje jednoznačné stanovisko, že je žalobce vinen uvedeným jednáním, ačkoliv žalobcova vina nebyla zákonným způsobem, tedy v rámci trestního řízení pravomocným rozhodnutím soudu, prokázána. V době, kdy byl e – mail napsán, nebylo ohledně popsaného jednání ani podáno trestní oznámení, dodnes není zahájeno trestní stíhání žalobce.

16. Odvolací soud uzavírá, že uvedený výrok je jednoznačně vybočením z mezí oprávněné kritiky, na čemž nic nemění ani okolnosti, za kterých byl učiněn. V předvečer voleb prezidenta [anonymizováno], ve zjitřené předvolební atmosféře, měl daný výrok jednoznačně potenciál žalobce dehonestovat před voliči. Výrok sice nebyl nikterak vulgární, celé sdělení v e – mailu lze považovat toliko za expresivní, tím však nemůže být omluvena skutečnost, že celkové vyznění uvedené informace u adresátů musel žalovaný předpokládat v tom smyslu, že jej pochopí tak, že žalobce se dopustil ve funkci prezidenta [anonymizováno] závažného trestného činu. Žalovaný tu předkládal trestnou činnost žalobce adresátům jako hotovou věc, bez náznaku toho, že údajná trestná činnost ještě vůbec nebyla orgány činnými v trestním řízení zkoumána. Žalovaného neomlouvá, že není právník, laik s rozumem průměrného člověka (§ 4 odst. 1 o. z.) musí vědět, kdy lze osobu považovat za vinnou či nevinnou z pohledu norem trestního práva. Žalovanému muselo být známo, respektive mohl si bez problémů ověřit, že proti žalobci není vedeno žádné trestní řízení, že [anonymizováno] nepodával trestní oznámení, žádné kroky proto nečinil, ani netvrdil, že by si informaci o údajné trestné činnosti žalobce nějak prověřoval. Prezidenta [anonymizováno] sice nelze chápat striktně za soukromou osobu, jde o osobu veřejně činnou, neboť vystupuje i navenek vůči veřejnosti (byť lze argumentovat tím, že [anonymizována dvě slova] nepatří k nejpopulárnějším sportovním odvětvím a výstupy vně [anonymizováno] směřují zejména k omezené komunitě fanoušků tohoto odvětví), kde jsou měřítka posouzení mezí oprávněné kritiky měkčí a vychází se z presumpce, že jde o kritiku povolenou (srov. [příjmení], P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ [číslo]). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, k § 81, odst. 238), ne však do té míry, že by tyto osoby bylo možno bezdůvodně osočovat z páchání trestné činnosti. Odvolací soud je zajedno s okresním soudem, že zveřejnění informace, že se určitá osoba dopustila trestného činu nebo že v tomto směru existuje důvodné podezření, má bez ohledu na to, zda jej učiní státní orgán anebo kdokoliv jiný, vždy potenciál zasáhnout do jejího práva na ochranu osobnosti, a to zejména pokud jde o její právo na osobní čest, dolbrou pověst a ochranu jména (srov. bod 62 odůvodnění okresního soudu). V daném případě došlo k ústavně nepřípustnému zásahu do osobnostních práv žalobce, jehož přímým důsledkem byla jeho zřejmá dehonestace u části členské základny AE, která zjevně přispěla k tomu, že žalobce neobhájil svůj post prezidenta [anonymizováno] ve volbách.

17. Výrok„ a to je jedna z dokázaných šmejdovin“ je, jak výše uvedeno, hodnotícím úsudkem. V případě hodnotících úsudků, by měla být kritika věcná, konkrétní a přiměřená. Hodnotící úsudek musí být závěrem, který lze na základě uvedených skutečností logicky dovodit. Přitom však nestačí, aby kritika sama z pravdivých skutkových podkladů vycházela. Nemá-li být kritika neoprávněným zásahem do cti, resp. pověsti kritizovaného, je současně nezbytné, aby podklady, na nichž hodnocení spočívá (pokud nejde o skutečnosti notoricky známé), byly v rámci takovéto evaluace konkrétně uvedeny, aby adresát soudu měl možnost takový úsudek přezkoumat a vytvořit si vlastní názor a současně, aby bylo zamezeno případnému vzniku nesprávných představ o skutečnostech, které sloužily hodnotiteli za podklad. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2482/2012, dostupný na [webová adresa]). Kritika tedy musí být věcná a zejména podložená. Žalovanému lze vytknout hlavně to, že svůj soud o tom, že žalovaný se dopustil popsaným jednáním nekalého, darebného jednání (protože to je obecné chápání slova šmejd, viz Wikipedie), nijak nepodložil, adresátům uvedenou informaci podal jako jasnou a zřejmou záležitost. Jestliže svůj soud opíral o závěry kontroly účetnictví ze dne [datum] anebo o jinou listinu, měl to v e – mailu uvést. Proto odvolací soud dovozuje, že žalovaný vybočil uvedeným výrokem z mezí oprávněné kritiky, což ostatně sám žalovaný nahlédl v reakci na předžalobní výzvu žalobce ze dne [datum], ve které uvedl, že si mohl odpustit některé zbytečné výrazy.

18. Odvolací soud dodává, že nerozhodné v dané věci bylo to, že e – mail se dostal pouze do omezeného okruhu adresátů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2000, sp. zn. 30 Cdo 2094/99, dostupný na [webová adresa]). Představoval jednání, které bylo objektivně způsobilé přivodit újmu na osobnosti žalobce, protože mohlo snížit jeho čest u jiných lidí, zcela jistě pak ji ohrozilo v odborných kruzích. Věcný podklad kritiky ohledně uvedené zakázky je dodnes předmětem zkoumání orgánů činných v trestním řízení a civilního řízení proti společnosti [právnická osoba], jejichž výsledky nejsou známy, nepodložené tedy bylo i užití výrazu„ dokázaných“, protože to by opravňovalo dokázání uvedených skutečností v trestním či civilním řízení, v rámci prověrky účetnictví dne [datum], byly uvedené skutečnosti toliko zjištěny. Pro věc zcela nerozhodné jsou argumenty žalovaného, že volby funkcionářů [anonymizováno] byly ovlivněny více osobami a žalobce žaluje pouze žalovaného, je věcí svobodné volby žalobce, s kým míní vést spor o ochranu osobnosti, rovněž není podstatné, zda e – mail skutečně vedl k snížení cti žalobce u jiných osob, podstatný byl jeho zcela zřejmý potenciál v tomto směru. To, že žalobce zastává dodnes významný post v sekci akrobatického létání [anonymizováno], svědčí toliko o zřejmém rozkolu v [anonymizováno], na který ostatně poukazoval sám žalobce v e – mailu ze dne [datum] i v reakci na předžalobní výzvu.

19. Pro úplnost se odvolací soud pozastavuje ještě nad výhradou žalovaného, že žalobce neunesl základní opěrné body svých skutkových tvrzení. Není zcela zřejmé, co měl touto námitkou žalobce na mysli, neboť předmětem dokazování byly v daném případě, jak bylo vysvětleno výše, skutečnosti vztahující se ke skutkovému tvrzení o tom, že žalobce spáchal úmyslný trestný čin, hodnotový soud o„ šmejdovinách“ předmětem dokazování nemohl být. U difamujících skutkových tvrzení, je důvodem vylučujícím neoprávněnost zásahu zpravidla skutečnost, že taková tvrzení jsou pravdivá (resp. že příslušná informace odpovídá pravdě). Pravdivost těchto tvrzení ovšem musí prokázat jeho původce (důkaz pravdy). Původcem uvedeného výroku byl žalovaný a toho tedy tížilo důkazní břemeno ohledně pravdivosti uvedeného výroku. Bylo prokázáno, že uvedený výrok je nepravdivý. Opěrné body skutkového stavu zásadně přednáší strana, kterou tíží důkazní břemeno, a to tehdy, když objektivně nemá a nemůže mít k dispozici informace o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve sporu, avšak protistrana má tyto informace k dispozici. Takováto situace ale v dané věci vůbec nenastala, budiž znovu zdůrazněno, že žalobce nebyl ten, kdo měl povinnost dokazovat pravdivost difamujícího výroku. Žalobce tedy v daném případě neměl povinnost vytyčovat opěrné body skutkového stavu.

20. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobě v té podobě, ve které byla připuštěna její změna, vyhověl. Odvolací soud si je vědom, že je z hlediska požadované omluvy vázán žalobním návrhem a není oprávněn jeho smysl a obsah měnit či jinak po obsahové stránce pozměňovat, přesto zaměnil slovo„ pomlouvačný“ za slovo„ uvedený“, neboť smysl omluvy se nemění a s ohledem na první část výroku, kde mail je označený datací, považuje toto označení za výstižnější a pro adresáty srozumitelnější (označení„ pomlouvačný“ žalobce zavedl a používal v průběhu řízení a právě pro účely tohoto řízení jako určitou výrazovou zkratku pro daný e – mail).

21. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu, musel znovu rozhodnout i o nákladech řízení před okresním soudem (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Plný úspěch ve věci měl žalobce a náleží mu proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobci vznikly náklady řízení v podobě zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále náklady zastoupení. Zástupkyně žalobce v řízení učinila úkony právní služby ve smyslu § 11 AT spočívající v převzetí věci, předžalobní výzvě, podání žaloby, účasti na jednáních dne [datum], [datum], [datum] a [datum], vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], za každý z uvedených jedenácti úkonů právní služby jí náleží odměna ve výši 2 500 Kč podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. d) AT a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 1, 3 AT. Dále v souvislosti s cestami k jednáním je účelně vynaloženým nákladem řízení cestovné podle § 13 odst. 1, 4 AT a náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT. Za každou z cest na trase [obec] – [obec] a zpět (140 km, 2 hodiny jízdy) náleží náhrada za ztrátu času ve výši 400 Kč, dohromady 1 600 Kč. Za tři cesty vykonané v roce 2021 náleží, při použití vyhl. č. 589/2020 Sb. za každou z nich cestovné 937 Kč ( (4,4 Kč amortizace x 140) + (140:/100:6,7průměrná spotřeba/x 33,80 Kč cena paliva)), za cestu vykonanou v roce 2022 náleží, při použití vyhl. č. 511/2021 Sb., cestovné ve výši 1 075 Kč ( (4,7 x 140) + (140: /100:6,7 průměrná spotřeba/x 44,50 Kč cena paliva)). Ježto je zástupkyně žalobce plátkyní daně z přidané hodnoty, je nákladem řízení i náhrada na tuto daň podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 7 620 Kč Celkem má žalobce právo na náhradu nákladů řízení ve výši 45 906 Kč.

22. Žalobcem vyúčtovaný úkon právní služby v podobě další porady nebyl doložen, odvolací soud jej proto nepřiznal.

23. V odvolacím řízení byl zcela úspěšný žalobce a má proto právo podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Ty sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále z nákladů zastoupení. Zástupkyně žalobce učinila v odvolacím řízení dva úkony právní služby ve smyslu § 11 AT, a to podání odvolání a účast na jednání odvolacího soudu, za každý z nich náleží odměna ve výši 2 500 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. S účastí na jednání odvolacího soudu je spojena náhrada za promeškaný čas ve výši 400 Kč a cestovné, stanovené za užití vyhl. č. 511/2021 Sb., ve výši 1 397 Kč (182 km), dále náhrada na daň z přidané hodnoty ve výši 1 553 Kč Celkem tak odvolací soud žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 10 950 Kč.

24. Náklady odvolací soud žalovanému uložil zaplatit v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).