20 C 358/2022 - 167

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Ungrem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce], bytem [Adresa žalobce], zastoupený advokátkou [Jméno advokátky], sídlem [Adresa advokátky], proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]., IČO [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], zastoupená advokátem [Jméno advokáta], sídlem [Adresa advokáta], o zaplacení 42 936 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 42 933 Kč s úrokem z prodlení z částky 42 933 Kč od 19. 10. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 3 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 Kč od 19. 10. 2022 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-město náhradu nákladů řízení ve výši 3 208 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 43 239,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k soudu dne 1. 11. 2022 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 42 936 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že si jako spotřebitel objednal u žalované růžovou sametovou třímístnou rozkládací pohovku [Anonymizováno] [Anonymizováno] 250 cm (dále jen „pohovka“) za cenu 31 859 Kč s náklady na dopravu ve výši 1 490 Kč. Celkově žalobce za dodání pohovky zaplatil 33 349 Kč. Pohovka byla žalobci doručena dne 30. 4. 2021. Po několika měsících užívání začala pohovka vykazovat vady. Vyvracelo se opěradlo, šrouby se vytrhávaly z dřevotřísky a prořezávaly se stehy potahu. Žalobce proto dne 14. 3. 2022 pohovku reklamoval a žádal odstranění vady. Aniž by žalovaná jakýmkoliv způsobem reklamovanou pohovku fyzicky přezkoumala, zamítla reklamaci jen na základě fotografií dne 28. 3. 2022. Žalobce hned téhož dne sdělil žalované nesouhlas s vyřízením reklamace a nabídnul žalované posouzení pohovky na místě nebo možnost jejího odvozu. Žalobce nebyl schopen rozměrnou pohovku zabalit tak, aby nedošlo k jejímu poškození. Žalobce na to žalovanou upozornil a nabídl termíny vyzvednutí vždy v pondělí, čtvrtek či pátek. Po té, co žalobce nesouhlasil s nabídkou slevy ve výši 7 000 Kč, žalovaná reklamaci bez reálného přezkoumání pohovky znovu dne 7. 4. 2022 opět zamítla. Žalobce nesouhlasil se závěrem, že vady jsou mechanickým poškozením a zadal posouzení vad pohovky znalci [tituly před jménem] [jméno FO], který vypracoval znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]. Znalec konstatoval, že vytrhávání šroubů z dřevotřísky je způsobeno chybným konstrukčním řešením, které nerespektuje základní vlastnosti použitých materiálů. Žalobce za zpracování znaleckého posudku zaplatil znalci celkem částku 9 587 Kč na základě faktur č. [hodnota] a [Anonymizováno]. S ohledem na zjištěné vady žalobce dne 13. 6. 2022 opět kontaktoval žalovanou, odstoupil od smlouvy a žádal o vrácení ceny a proplacení nákladů.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Zejména uvedla, že žalobci se nepodařilo prokázat, že pohovka trpí výrobními vadami. Uvedla, že po zamítnutí prvé reklamace s tím žalobce nesouhlasil. Proto požadovala předložení pohovky k posouzení, což žalobce neučinil, ačkoliv to po něm bylo možné požadovat. Byl tedy v prodlení s poskytnutím součinnosti k posouzení vad pohovky a žaloba je i z tohoto důvodu neopodstatněná.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná s žalobcem uzavřela dne 1. 3. 2021 smlouvu na koupi pohovky za částku 31 859 Kč s dopravními náklady – výnosem zboží do patra – 1 490 Kč, tedy celkem 33 349 Kč. Žalobce zaplatil kupní cenu řádně a včas a žalovaná dodala řádně a včas pohovku žalobci dne 30. 4. 2021. Žalobce reklamoval u žalované pohovku dne 14. 3. 2022, když jako přílohu reklamace zaslal fotografie. Žalovaná dne 28. 3. 2022 reklamaci zamítla. Žalobce dne 29. 3. 2022 pohovku u žalované reklamoval znovu. Žalovaná s ohledem na skutkové okolnosti věci, tedy žalobcem tvrzenou nemožnost zabalit pohovku, nabídla slevu ve výši 7 000 Kč, kterou by žalobce mohl využít na opravu. Žalobce nabízenou slevu odmítl a následně žalovaná zamítla dne 7. 4. 2022 druhou reklamaci. Žalobce zaslal dne 13. 6. 2022 žalované e-mail „Odstoupení od kupní smlouvy a žádost o náhradu výdajů spojených s reklamací“, jehož součástí byly zálohový daňový doklad [IBAN]-[Anonymizováno] ze dne 1. 3. 2021 znějící na částku 33 349 Kč, náhled znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], faktura č. [hodnota] ze dne14. 4. 2022 znějící na částku 3 900 Kč, faktura č. [hodnota] ze dne 4. 5. 2022 znějící na částku 5 684 Kč. Žalobce žádal o vrácení kupní ceny a ceny dopravy a o úhradu nákladů na znalecký posudek. Soud tato nesporná tvrzení vzal za svá skutková zjištění, když byla potvrzena taktéž listinnými důkazy (reklamace ze dne 14. 3. 2022, email s odstoupením od smlouvy ze dne 13. 6. 2022 a další komunikace).

4. Žalobce za znalecký posudek k posouzení vad pohovky zaplatil soudnímu znalci [tituly před jménem] [jméno FO] částku 9 584 Kč (faktury za znalecký posudek č. [hodnota] a [Anonymizováno], potvrzení o provedení transakce ze dne 5. 5. 2022 a příjmový pokladní doklad ze dne 13. 4. 2022). Z elektronické komunikace probíhající na webových stránkách žalované soud zjistil, že žalobce v reklamaci ze dne 14. 3. 2022 vytkl následující vady pohovky: po 10 měsících používání se začalo vyvracet opěradlo (fiz fotky). Na místech upevnění pantů opěradla se šrouby vytrhávají z dřevotřísky. V místech rohů dochází k vytrhávání ze samotného opěradla. Zároveň dochází k prořezávání stehů potahu. Požadoval odstranění vad. Žalovaná dne 28. 3. 2022 zamítla reklamaci. Uvedla, že se jedná o mechanické poškození pohovky, které bylo způsobené nevhodným používáním. Na to žalobce reagoval, že nesouhlasí s vyřízením reklamace a rozporuje vyjádření žalované. Pohovku měl užívat běžným způsobem. Uvedl, že nesouhlasí se zamítnutím reklamace na základě fotografií a trvá na posouzení vzniklých vad zboží. Nabídl možnost posouzení na místě, případně odvoz pohovky k posouzení. Následně byl žalovanou vyzván k zaslání pohovky na adresu [adresa]. Dne 29. 3. 2022 žalobce otevřel novou reklamaci. Dne 13. 6. 2022 zaslal žalobce žalované email, kde zrekapituloval mezi účastníky proběhlou komunikaci, odkázal na vypracovaný znalecký posudek znalce [jméno FO] a sdělil, že z důvodu, že Pohovka vykazuje vady a může způsobovat zranění, odstupuje od kupní smlouvy. Žádal vrácení kupní ceny 31 859 Kč, platby za dopravu 1 490 Kč a proplacení nákladů znaleckého posudku ve výši 5 684 Kč a 3 900 Kč, tedy celkem 42 933 Kč. Žalovaná tento email obdržela (zpráva žalované ze dne 13. 6. 2022). Od 12. 9. 2022 účastníci znovu komunikovali ohledně převozu pohovky k posouzení vad (elektronická komunikace na č.l. 24). Z návodu k instalaci pohovky soud zjistil, že jsou k tomu potřebné dvě osoby. Ačkoliv ve skutečnosti má pohovka čtyři sklopné panty pro připevnění opěrné a sedací části pohovky, návod znázorňuje tyto panty pouze tři (návod k obsluze a fotografie pohovky ve znaleckém posudku).

5. Při hodnocení znaleckých posudků znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a [adresa] se soud zaměřil pouze na hodnocení vad vytčených v reklamaci ze dne 14. 3. 2022. Soud po výslechu obou znalců a jejich konfrontaci považoval za obhájené a správné závěry znalce [jméno FO] a z jeho znaleckého posudku vycházel. Znalec [Anonymizováno] jednak zjistil, že pohovka trpí vadou spočívající v protržení potahové vrstvy (látky) ve švech. Na rozdíl od znalce [jméno FO][Anonymizováno]pohovku osobně prohlédl a tuto vadu také zdokumentoval na fotografiích na straně 13/17 jeho posudku. Vznik vady popsal tak, že došlo k neestetickému vyvolnění potahové vrstvy, což je jedna z přirozených vlastností látky. Všechny látky se přirozeně lehce protahují. Další souvislost má tato vada s vlastností pěnového polyuretanu použitého při výrobě pohovky, který ze své přirozenosti ztrácí časem svoji pružnost. Uvedl, že existují pěnové polyuretany, které lze vyrobit již bez ztráty jejich pružnosti. Jsou již tzv. polámány z výroby a ke ztrátě a uvolnění jejich pružnosti nedochází, ale tyto polyuretany jsou ve vyšší cenové kategorii a znalec měl za to, že podle ceny pohovky takto kvalitní polyuretan být použit nemohl. Ztráta pružnosti polyuretanu je běžnou vlastností materiálu a konstruktér se ztrátou pružnosti musí počítat. Protože polyuretan povolil, došlo k většímu napnutí látky při sezení nebo opírání a tudíž došlo k protržení ve švech. Ačkoliv uvedená vada nastává obvykle u hladkého čalounění, nikoli u posuzovaného typu pohovky, která byla prošívaná, znalec konstatoval, že na posuzované pohovce tato vada nastala také. Oba znalci se shodli, že problém nebyl v kvalitě látky. Ačkoliv znalec [jméno FO] měl za to, že vada vznikla jiným způsobem, tak souhlasil také s popisem ztráty pružnosti polyuretanu popsaným znalcem [jméno FO]. Pokud znalec [jméno FO] tvrdil, že uvedená vada vznikla tím, že po pohovce skákaly děti, tak se jedná o jeho ničím neprokázanou spekulaci, protože v řízení tato skutečnost nebyla nikým tvrzena a nemohla být tedy ani prokázána. Znalec [jméno FO] navíc tuto spekulaci uvedl až při svém výslechu, naopak v písemném vyhotovení posudku uvedl, že tato vada vznikla každodenním užíváním pohovky ke spaní. I v tomto případě se jedná o ničím neprokázanou spekulaci znalce, protože v řízení tato skutečnost opět nebyla nikým tvrzena a nemohla být tedy ani prokázána. Soud však konstatuje, že nepovažuje za logicky možné, aby znalec mohl z fotografií pohovky poznat, že pohovka je každodenně používána ke spaní. Navíc podle soudu i ležení na pohovce, případně přinejmenším příležitostné spaní na pohovce, je předpokládaným a obvyklým užíváním pohovky, a to tím spíše, když se jedná o pohovku rozkládací. Závěr znalce [jméno FO] o tom, že by k vyvolnění (protržení) látky ve švech došlo spaním na pohovce navíc při výslechu sám popřel sdělením, že větší zatížení pohovky nastává v případě sezení. Větší váha působí na sedák v případě sezení, než když osoba rovnoměrně leží na pohovce v poloze ve spánku. Poukázal potom na tzv. oblíbené místo, které však z fotografií nelze zjistit. I znalec [jméno FO] označil vyvolnění potahové látky (protrhávání švů) za poškození, ale nikoli poškození vážné.

6. Pokud jde o vadu reklamovanou jako vytrhávání šroubů z dřevotřísky, k tomu znalec [Anonymizováno] uvedl, že základna Pohovky je spojena s opěradlovou sekcí pomocí sklopného kování. To je k jednotlivým sekcím připojeno pomocí vrutů. Vruty jsou na základně většinou své délky ukotveny v ploše dřevotřískové desky (dále též jen „DTDI“). Koncová část jednotlivých některých vrutů je sice ukotvena i v nativním dřevě, které zesiluje tuto část, ale většina vrutu je právě v DTDI. Tento materiál je tak namáhán na tah v ploše a odolnost DTDI vůči namáhání v tomto směru je nízká. Nízká odolnost v tomto směru není vadou materiálu, ale jeho vlastností. Vlastní namáhání je vyvoláno opřením sedícího o opěrák a je výrazně zesíleno jednoduchým strojem - jednozvratnou pákou, která výrazně zvětší sílu (více než 4×), kterou je následně namáhána DTDI. Znalec konstatoval, že opření o opěrák je předpokládané namáhání. V důsledku popsaného namáhání došlo k vylomení sklopného kování. DTDI byla v tomto místě rozloupnuta. V místě rozloupnutí není DTDI zesílená nativním dřevem. Tato vada byla podle znalce způsobena chybným konstrukčním řešením. Tento znalecký závěr podpořilo vyjádření znalce [jméno FO], který uvedl, že Pohovka je ošizená. Uvedl, že truhláři by do konstrukce doplnili vyztužení v místě zapojení. Znalec [jméno FO] uvedl, že k vytržení vrutu z DTDI došlo nesprávnou manipulací při sestavování. Znalec [jméno FO] však nepřezkoumával předmětnou pohovku, ale zkoumal totožné nové pohovky na skladu žalované. Uvedl, že k sestavení pohovky jsou potřeba 2 osoby. Znalec vycházel z předpokladu, že žalobce pohovku sestavoval sám. Znalec měl údajně sám zkoušet sestavování pohovek. Uvedl, že se musí zasunout všechny tři panty do pouzder (šín) současně, jinak může dojít k vylomení. Doplnil, že na prodejně se mu stalo, že mu zajel pouze středový pant a musel požádat někoho, aby mu pomohl to vytáhnout, protože jinak by se pant vylomil. K tomu soud konstatuje, že tento závěr nemohl považovat za správný již z toho důvodu, že vycházel z ničím neprokázaného předpokladu, že žalobce sestavoval pohovku sám. V řízení tato skutečnost nebyla nikým tvrzena a nemohla být tedy ani prokázána. K tomu znalec [Anonymizováno] uvedl, že i kdyby v teoretické rovině uvažoval o mechanizmu vzniku vytržení šroubu způsobem uvedeným znalcem [jméno FO], tak by byly vruty namáhaný na střih, ale zlom DTDI desky není způsobený namáháním na střih či na krut, ale na tah. Pokud by se zasouvané opěradlo hýbalo jakoby zprava doleva, jak naznačoval znalec [jméno FO], pak by bylo namáháno na kombinaci střihu a krutu, ale dřevotřísková deska nebyla vytržena žádným z těchto způsobů namáhání. Byla vytržena působením tahové síly. Tomu podle znalce odpovídalo vizuálně i poškozené místo. Ačkoliv znalec [Anonymizováno] neodšrouboval kování od DTDI desky a neprovedl vizuální kontrolu desky pod kováním, ale pouze kontrolu rozloupnutého místa na hraně desky, byl o svém závěru přesvědčen a soud neměl žádný logický důvod jeho odborným závěrům nevěřit. Stejně tak se soudu jeví jako logický závěr znalce [jméno FO], že pokud by skutečně došlo k vytržení šroubu z DTDI desky již při instalaci pohovky, došlo by desetiměsíčním užívání velmi pravděpodobně k viditelné progresi této vady, která by se nejspíše projevila i jiným způsobem (větším rozloupnutím či vytržením na dalších místech – pozn. soudu.). Znalec doplnil, že jeho závěrům odpovídá i fakt, že šroub byl vytržen u jednoho ze dvou prostředních pantů, jelikož v těchto místech je průhyb opěradlové části pohovky největší.

7. Nad rámec svých závěrů soud musí taktéž konstatovat, že oproti pohovkám, které přezkoumával znalec [jméno FO], byla předmětná pohovka opatřena čtyřmi a nikoliv třemi zasouvacími panty. Z dokazování dále vyplynulo, že instalační plánek, který nebyl dodán spolu s pohovkou, ale nacházel se pouze na internetových stránkách prodejce, neodpovídal skutečnému provedení pohovky, když v instalačním plánu pod číslem [hodnota] jsou nakresleny tři a nikoliv čtyři panty. V neposlední řadě soud musí konstatovat, že znalecký posudek znalce [jméno FO] neměl náležitosti uvedené v § 28 odst. 2 zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, když přinejmenším neobsahoval výčet použitých podkladů a z logiky věci nemohl obsahovat ani nálezovou část týkající se posuzované pohovky. Znalec [jméno FO] totiž nepřezkoumával pohovku, která byla předmětem prodeje mezi účastníky, ale jiné, typově podobné pohovky. Písemný posudek znalce [jméno FO] vyzněl celkově tendenčně, znalec se v něm personifikoval se stranou žalovanou („Zákazník uvedl, že jsme nedodali montážní návod ...“, „nemohu reklamaci uznat“). Dále znalec [jméno FO] uvedl, že měl k dispozici reklamační dopis žalobce, kde mělo být uvedeno, že první závada se projevila ihned po dodání pohovky. Znalec nejenom že tento dopis neučinil přílohou svého posudku, ale ani jej nepřinesl k výslechu. Uvedené tvrzení se však nenachází v reklamaci ze dne 14. 3. 2022, ani v nové reklamaci ze dne 29. 3. 2022, ani v odstoupení od smlouvy ze dne 23. 6. 2022. Pokud by žalobce skutečně kdykoliv uvedl, že se vady projevily ihned po dodání pohovky, je soud přesvědčen, že by strana žalovaná takový dopis předložila jako důkaz. Jelikož však takový dopis není obsahem spisu, naopak žalobce vždy uváděl, že vady se projevily až po deseti měsících užívání, jeví se soudu sdělení znalce jako smyšlené a účelové, což má zásadní dopad na hodnocení posudku znalce [jméno FO] jako nekvalitního a nedůvěryhodného. V neposlední řadě soud nemůže vynechat, že znalec [jméno FO] změnil své stanovisko k příčině vzniku vyvolnění potahové vrstvy, když původně tvrdil, že vzniklo spaním na pohovce, aby při svém výslechu tuto variantu popřel a za příčinu označil v řízení ničím neprokázané skákání dětí po pohovce.

8. Pokud jde o další provedené důkazy (odstoupení od smlouvy ze dne 11. 10. 2022, výzva k opravě sedací soupravy ze dne 5. 9. 2022, dopis žalované - vyjádření k odstoupení od smlouvy, komunikace účastníků od 12. 9. 2022 do 5. 10. 2022 na čl. 59, vyjádření žalované ze dne 24. 10. 2022 s doručenkou a listina na čl. 63), neučinil z nich soud žádná skutková zjištění, když z důvodu právního názoru jako relevantní posuzoval pouze první reklamaci ze dne 14. 3. 2022 a k ní se vztahující odstoupení od smlouvy ze dne 13. 6. 2022.

9. Návrh žalované na provedení důkazů revizním znaleckým posudkem, vyjádřením výrobce pohovky, výslechem [Anonymizováno] [Anonymizováno] a dotazy na balicí společnosti uvedené ve vyjádření žalované ze dne 24. 10. 2022, soud zamítl pro nadbytečnost. Skutkové závěry znalce [jméno FO] považoval soud za dostatečné pro zjištění existence vytýkaných vad a příčin jejich vzniku. K tomu blíže viz odstavce 5 až 7 odůvodnění. Ostatní důkazy nebyly potřebné vzhledem k právnímu názoru soudu, že k platnému odstoupení od smlouvy ze strany žalobce postačilo, že žalovaná dne 28. 3. 2023 zamítla důvodnou reklamaci žalobce.

10. Na základě shora uvedených dílčích skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaná žalobci na základě dohody ze dne 1. 3. 2021 dodala dne 30. 4. 2021 pohovku, za kterou žalovaný zaplatil částku 31 859 Kč. Dále zaplatil dopravní náklady spolu s výnosem zboží do patra ve výši 1 490 Kč, tedy celkem 33 349 Kč. Žalobce dne 14. 3. 2022 reklamoval pohovku u žalované. Uvedl, že po deseti měsících používání se začalo vyvracet opěradlo (viz fotografie). Na místech upevnění pantů opěradla je vidět, že se šrouby vytrhávají z dřevotřísky. V místech rohů dochází k vytrhávání ze samotného opěradla. Zároveň dochází k prořezávání stehů potahu. Požadoval odstranění vad. Žalovaná dne 28. 3. 2022 reklamaci zamítla, protože poškození pohovky mělo být způsobeno nevhodným používáním. Za vyhotovení znaleckého posudku znalce [jméno FO] zaplatil žalobce částku 9 584 Kč. Žalobce dne 13. 6. 2022 odstoupil od kupní smlouvy na pohovku a vyzval žalovanou k vrácení kupní ceny pohovky, ceny dopravy a zaplacení nákladů za znalecký posudek. Na pohovce se nejpozději 14. 3. 2022 projevily vady v podobě vytržení vrutu z dřevotřískové desky a neestetickému vyvolnění potahové vrstvy. Obě vady byly způsobeny nevhodným konstrukčním řešením pohovky.

11. Podle § 1922 odst. 1 zákona č. 89/2012., ve znění účinném do 4. 1. 2023, (dále též jen občanský zákoník) jakmile nabyvatel zjistí vadu, oznámí to bez zbytečného odkladu zciziteli a předmět plnění zciziteli předá, nebo jej podle jeho pokynů uschová nebo s ním jinak vhodně naloží tak, aby vada mohla být přezkoumána. Jedná-li se o předmět podléhající rychlé zkáze, může jej nabyvatel po upozornění zcizitele bez prodlení prodat.

12. Podle ustanovení § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

13. Podle § 2002 odst. 1, občanského zákoníku poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

14. Podle § 2106 odst. 1, věta první občanského zákoníku, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy (odst. 1). Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit (odst. 2).

15. Podle ustanovení § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.

16. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci a po právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v převážné části důvodná. Účastníci platně podle § 2085 a následujících občanského zákoníku uzavřeli kupní smlouvu na koupi pohovky. Pohovka byla žalobci dodána dne 30. 4. 2021 a nejpozději dne 14. 3. 2022 došlo na pohovce k vytržení vrutu z dřevotřískové desky a neestetickému vyvolnění potahové vrstvy. Taková změna na předmětu koupě je vadou ve smyslu § 2095 občanského zákoníku. Protože obě vady byly způsobeny konstrukčním řešením pohovky, považoval je soud za podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2106 občanského zákoníku, jelikož žalovaná již v době uzavření smlouvy musela vědět, že žalobce by kupní smlouvu neuzavřel, kdyby věděl, že pohovka trpí konstrukčními vadami. S ohledem na chování žalované, která zamítla reklamaci se sdělením, že pohovka není vadná, protože mechanické poškození pohovky bylo způsobeno nevhodným používáním a tudíž odmítla provést žalobcem požadovanou opravu, měl by žalobce právo odstoupit od smlouvy jak podle § 2106 odst. 2 občanského zákoníku, tak podle § 2107 odst. 3 občanského zákoníku. Žalobce tedy dne 13. 6. 2022 platně odstoupil od kupní smlouvy a má proto právo domáhat se po žalované vrácení kupní ceny pohovky ve výši 31 859 Kč, stejně jako ceny služby [Anonymizováno] – Výnos do patra ve výši 1 490 Kč, spočívající v dopravě a výnosu pohovky. V souvislosti s uzavřením kupní smlouvy byla mezi stranami uzavřena smlouva o přepravě zboží a vynesení pohovky do patra. Jelikož se z povahy věci jedná o smlouvy závislé ve smyslu § 1727 občanského zákoníku, má žalobce právo po žalované požadovat taktéž cenu této služby a rovněž úhradu ceny znaleckého posudku znalce [jméno FO] ve výši 9 584 Kč. Náklady na tento posudek jsou nepochybně důvodně vynaloženým nákladem v souvislosti s uplatněním pohledávky žalobce a jedná se tudíž o příslušenství pohledávky na vrácení kupní ceny ve smyslu § 513 občanského zákoníku. Žalobci tedy vznikl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu ust. § 1970 OZ (zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014). Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu částky 42 933 Kč (31 859 Kč + 1 490 Kč + 9 584 Kč), když nárok posoudil jako důvodný v tomto rozsahu (výrok I.).

17. Výrokem II. soud zamítl část žaloby, když z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce na nárok uplatněný v žalobě vynaložil o 3 Kč méně, než kolika se podanou žalobou domáhal. K tomu blíže viz závěr předcházejícího odstavce.

18. Žalovaná namítala a argumentovala, že se soud měl zabývat otázkou součinnosti žalobce při předání pohovky k přezkoumání jejích vad podle § 1922 odst. 1 občanského zákoníku. Protože žalobce tak neučinil, dostal se do prodlení se zabalením pohovky a z tohoto důvodu nemohl platně odstoupit od smlouvy. Doposud totiž podle stanoviska žalované neuběhla lhůta k přezkoumání vad pohovky podle § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele. Soud se však touto otázkou nezabýval. Podle názoru soudu k vyřízení reklamace došlo již dne 28. 3. 2022, když žalovaná reklamaci na základě fotografií zamítla a vyjevila názor, že pohovka byla mechanicky poškozena nevhodným používáním. Nic na tom nemění sdělení žalobce z téhož dne, že se zamítnutím reklamace nesouhlasí. Je to žalovaná, která jako podnikatel-profesionál měla povinnost uplatněnou reklamaci řádně přezkoumat a pokud k posouzení vad pohovky potřebovala pohovku předložit k posouzení, měla žalobce k předložení pohovky vyzvat před zamítnutím reklamace dne 28. 3. 2022. V souladu s názorem vysloveným v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 1. 2022, sp. zn. 33 Cdo 1561/2021 má soud za to, že argumentace žalované by byla opodstatněná, pokud by žalovaná reklamaci žalobce dne 28. 3. 2022 nezamítla a vyzvala jej k předložení pohovky. Pak by bylo na místě zkoumat, zda bylo vůbec v možnostech žalobce zajistit zabalení pohovky pro přepravu tak, aby se při přepravě ještě více nepoškodila. Jelikož žalovaná o zaslání pohovky žalobce vyzvala až poté, co reklamaci negativně vyřídila tím, že jí zamítla, soud se dalšími okolnostmi již nezabýval ani po skutkové, ani po právní stránce.

19. Pokud žalovaná namítala, že soud vycházel ze závěrů znalce [jméno FO] o tom, že vytržení vrutů bylo způsobeno působením tahové síly a nikoliv kombinací střihové a kroutivé síly, jak uváděl znalec [jméno FO], soud souhlasí s tím, že pro přesnější zdůvodnění svých závěrů by bylo jistě lepší, kdyby znalec [Anonymizováno] provedl demontáž pantu v místě vytržení vrutu a pořídil fotografii daného místa. Na správnosti a přesvědčivosti posudku znalce [jméno FO] to však nic nemění. Jak bylo rozebráno výše v odstavcích 5 a následujících odůvodnění, oponentní znalecký posudek znalce [jméno FO] byl ohledně vytržení vrutů z dřevotřísky postaven na ničím nepodloženém předpokladu, že žalobce pohovku sestavoval sám a nikoliv ve dvou, jak předepisuje návod k sestavení. Oba znalci se naopak shodli na tom, že pohovka nebyla konstruována kvalitně, a že v místech vrutů by závadě zabránilo zesílení DTDI dřevěnou výztuhou. Pokud žalovaná až v závěrečném návrhu namítala, že pohovku nesestavovali dva lidé, bylo toto tvrzení uplatněno až po koncentraci řízení.

20. K zadání žalovanou navrhovaného revizního znaleckého posudku nebyl podle soudu důvod. Jak již bylo rozebráno výše, soud považoval závěry znaleckého posudku znalce [jméno FO] za obhájené, naopak závěry znaleckého posudku znalce [jméno FO] za nesprávné, když vycházely z ničím neprokázaných předpokladů a posudek se jevil jako celkově nevěrohodný a tendenční. Znalec [Anonymizováno] zdůvodnil i to, proč došlo k vytržení vrutu u jednoho z prostředních pantů, když zde dochází k největšímu prohnutí pohovky. Naopak uvedl, že pokud by došlo k vytržení šroubu již při sestavení, jistě by došlo v průběhu dalšího desetiměsíčního užívání k další viditelné progresy této závady, což se ovšem nestalo. Oba závěry a zdůvodnění znalce [jméno FO] jsou pro soud zcela logické a plně dostačující.

21. Soud si naopak dovoluje za nelogický a nesprávný označit argument žalované, že deformace tahem nastane, když na těleso působí dvě stejně velké síly ve směrech ven z tělesa. V případě DTDI desky jistě není fyzikálně žádný rozdíl, pokud by na kolmo stojící DTDI desku bylo působeno tahovou silou směrem od desky o síle X kg z obou stran, nebo o síle 2X pouze z jedné strany. K tzv. rozploupnutí DTDI desky, o kterém hovořil znalec Urválek, jistě dojde v obou případech, pokud bude dosaženo tzv. bodu rozloupnutelnosti DTDI desky.

22. Pokud žalovaná namítala, že v řízení nebylo prokázáno, že by v místě rohů docházelo k vytrhávání ze samotného opěradla, má pravdu. Soud se zaměřil na jiné dvě reklamované vady, a to vytržení šroubu z opěradla a prořezávání stehů potahu. Tyto dvě vady pohovky byly v řízení prokázány a každá z nich je sama o sobě dostatečným důvodem k odstoupení od smlouvy, protože žalovaná zamítla reklamaci ve vztahu ke všem namítaným vadám.

23. Výrokem III. tohoto rozsudku uložil soud žalované, která byla v řízení neúspěšná až na naprosto nepatrnou část, v souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., povinnost nahradit státu jím placené náklady řízení ve výši 3 208 Kč, které spočívají ve státem uhrazené části znalečného dle usnesení ze dne 19. 7. 2023, č.j. 20 C 358/2022-133.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný a jeho neúspěch představoval jen nepatrnou část předmětu řízení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 693,41 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 718 Kč, zálohy na provedení důkazu ve výši 10 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna 22 560 Kč stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 42 936 Kč sestávající z částky 2 820 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 6 115,41 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 6. 2023 náhrada 3 165,67 Kč za 420 ujetých km (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 7. 2023 náhrada 2 949,74 Kč za 420 ujetých km v částce 765,74 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 24 × 30 minut v částce 2 400 Kč podle § 14 a. t.

25. Soud nepřiznal odměnu za zastoupení advokátem za doložení důkazu dne 6. 6. 2023, když se jednalo o zcela jednoduchý a neodborný úkon, který ostatně mohl a měl být již součástí podané žaloby. Proto soud tento úkon považoval za neúčelný.

26. Lhůty k plnění byly žalované u všech výroků stanoveny dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

Poučení