20 C 4/2020-491

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Douděrou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupeného [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupenému JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] o vyklizení nemovitých věcí takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen vyklidit následující pozemky: Katastrální Parcelní Číslo LV Obec Část obce území číslo [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] [číslo] [obec] [obec a číslo] [část obce a číslo] 125 [obec] [obec a číslo] tak, že z uvedených pozemků je povinen odstranit veškeré jím umístěné lavičky označené logem [anonymizováno], s dřevěnou sedací plochou modré barvy a opěrnou částí tvořenou plochou vhodnou k umístění reklamního sdělení, to vše do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 47 104 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhala vyklizení nemovitých věcí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalobce s právním předchůdcem žalovaného, panem [jméno] [příjmení], [IČO], místem podnikání [adresa], uzavřel dne [datum rozhodnutí] nájemní smlouvu č. [spisová značka] [číslo]. Předmětem byl nájem částí pozemků tvořících veřejné prostranství ve vlastnictví žalobce za účelem umístění reklamních laviček žalovaného až do 1 500 kusů. Lavičky jsou označeny logem [anonymizováno], mají kovové nosné paty, dřevěnou sedací plochou zpravidla modré barvy a opěrnou částí, která je tvořena plochou vhodnou k umístění reklamního sdělení. Dne 1. 11. 2001 byla práva z nájemní smlouvy postoupena na žalovaného a dne 30. 10. 2001 byl uzavřen dodatek č. 1 k nájemní smlouvě. Dne 2. 7. 2014 žalobce žalovanému doručil výpověď nájemní smlouvy ze dne 11. 6. 2014, výpovědní doba činila 6 měsíců. Dne 5. 6. 2019 byla žalovanému doručena z důvodu právní jistoty druhý výpověď veškerých nájemních vztahů s výpovědní dobou 3 měsíce. Dne 21. 6. 2019 žalovaný vyjádřil s druhou výpovědí nesouhlas a sdělil žalobci, že pozemky bude i nadále využívat a bude hradit nájemné. Žalovaný podal k [název soudu] žalobu na určení existence nájemního vztahu, rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byla žaloba z důvodu absolutní neplatnosti nájemní smlouvy zamítnuta a soud současně konstatoval, že obě výpovědi byly způsobilé ukončit nájemní vztah. Neplatnost nájemní smlouvy je vyvozena z neurčitého vymezení předmětu nájmu, když předmět nájmu je specifikován pouze lokalitou bez uvedení konkrétních údajů o pozemcích (parcelní číslo, katastrální území), které mají být nájemcem užívány. Ani žalobce není schopen bez fyzické obhlídky pozemků určit, které konkrétní části pozemků měly být žalovanému přenechány do užívání. Navíc za situace, kdy lavičky byly v průběhu užívání opakovaně přemisťovány. I kdyby nájemní smlouva byla platně uzavřena, nájemní vztah by zanikl na základě první výpovědi ke dni 11. 9. 2014, příp. na základě druhé výpovědi. Žalovaný však stále užívá pozemky žalobce bez právního důvodu, k jejich vyklizení byl vyzván žalobcem dne 19. 9. 2019.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 23. 3. 2020 namítl nedostatek pasivní věcné legitimace z důvodu, že kupní smlouvou ze dne 3. 1. 2020 bylo vlastnické právo ke všem lavičkám převedeno na [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Žalovaný předmětné lavičky již neužívá, proto mu nemůže být uložena povinnost je vyklidit, když k nim nemá žádný právní vztah. Žaloba má směřovat vůči tomu, jehož movitá věc se na pozemku nachází, nebo vůči tomu, kdo pozemek užívá. S ohledem na uvedené žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného dne 4. 5. 2020 uvedl, že žalovaný se chová obstrukčně a dokládá kupní smlouvu o převodu vlastnického práva až dodatečně, což činí také v dalších řízeních o vyklizení nemovitých věcí, které s ním žalobce vede. Žalobce je přesvědčen, že kupní smlouva byla podepsána až po zahájení řízení a byla antedatována tak, aby datum uzavření předcházelo zahájení všech soudních řízení. Žalobce dále kupní smlouvu považuje za zdánlivou, protože v ní nebyla zjevně projevena vážná vůle a protože jejím cílem je oklamání třetích nezúčastněných osob. Žalovaný a [právnická osoba] jsou podrobeny jednotnému řízení pana [jméno] [příjmení], převod vlastnického práva měl být uskutečněn za netržní cenu ve výši 1/8 hodnoty nové lavičky, [právnická osoba] nedisponuje živnostenským oprávněním k reklamní činnosti a ani se této činnosti nevěnuje. Jediným vysvětlitelným důvodem převodu vlastnického práva k lavičkám je tak oklamání žalobce a soudu a ztížení vymáhání práv žalobce, což lze považovat za nepoctivé jednání žalovaného, které nepožívá právní ochrany. Žalovaný navíc nadále předmětné lavičky užívá a nabízí na nich reklamu. Žalovaný tak projevuje vůli vykonávat atributy vlastnického práva k lavičkám a užívat je při své podnikatelské činnosti v nezměněné podobě. Pro případ, že by soud neshledal kupní smlouvu za zdánlivé právní jednání, žalobce uvedl, že předmět kupní smlouvy není dostatečně určitě vymezen, když lavičky jsou vymezeny pouze jejich přibližným umístěním, ačkoliv mají svůj jedinečný identifikátor, a není tak možné určit, jaké lavičky měly být převedeny, proto nemůže jít ani o žádné právní jednání. Dále žalobce poukázal na to, že žalovaný je osobou, která fakticky užívá pozemky žalobce, a to i v případě, kdy by na pozemek umisťoval lavičky ve vlastnictví třetí osoby. Žalovaný proto je pasivně věcně legitimován.

4. Ve vyjádření ze dne 8. 7. 2020 žalobce doplnil, že žalovaný stále nabízí reklamní využití laviček na pozemcích žalobce prostřednictvím webových stránek [anonymizováno] a inzerenti k výzvám žalobce uvedli, že jejich reklamní sdělení jsou na lavičkách umístěna na základě smlouvy se žalovaným a nikoliv se [právnická osoba] Žalobce dále uzavřel, že žalovaný vyvolal trvající protiprávní stav zasahující do vlastnického práva žalobce a dosud jej neodstranil.

5. Při jednání konaném dne 13. 7. 2020 žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Cdo 2886/2014, podle kterého i v případě, že by žalovaný nebyl vlastníkem laviček, je možné mu uložit povinnost vyklidit předmětné nemovitosti jako původci porušení dané povinnosti.

6. V podání ze dne 20. 1. 2021 žalobce upřesnil žalobní návrh tak, že lavičky jsou označené logem [anonymizováno], mají dřevěnou sedací plochu modré barvy a opěrnou část, která je tvořena plochou vhodnou k umístění reklamy 7. Soud v řízení provedl následující důkazy: dopis ze dne 19. 9. 2019 obsahující výzvu k vyklizení pozemků, výpis z registrů ekonomických subjektů v ARES týkající se žalobce a výpis z živnostenského rejstříku tykající se žalovaného, nájemní smlouvu č. [spisová značka] [číslo] včetně příloh uzavřenou mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], podnikajícího pod obchodním jménem [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], [IČO], sídlem provozovny [adresa], fotografie rozmístěných laviček č. 02-021, 02-022, 02-030, 02-015, 02-020, 02-025, 02-001, 02-027, 02-006, 02-024, 02-023, 02-007, 02-008, 02-009, 02-054, 02-055, 02-056, 02-057, 02-059, 02-060, 02-050, 02-051, 02-052, 02-053, 02-064, 02-063, 02-061, 02-062, 02-004, 02-005 (některé další s již nečitelným číslem), usnesení [anonymizováno] [územní celek], [číslo] ze dne [datum], vč. důvodové zprávy, usnesení [číslo] ze dne [datum] vč. důvodové zprávy a přílohy č. 1 a [číslo] (mapové podklady), sdělení žalovaného ze dne 15. 7. 2019 (vč. výčetky o počtu rozmístěných laviček ve 3. čtvrtletí 2019), ze dne 15. 7. 2017 (vč. výčetky o počtu rozmístěných laviček ve 3. čtvrtletí 2017), ze dne 15. 4. 2019 (vč. výčetky o počtu rozmístěných laviček ve 2. čtvrtletí 2019), ze dne 15. 10. 2017 (vč. výčetky o počtu rozmístěných laviček ve 4. čtvrtletí 2017) a ze dne 15. 1. 2018 (vč. výčetky o počtu rozmístěných laviček v 1. čtvrtletí 2018), reakce žalovaného ze dne 21. 6. 2019 na výpověď nájemní smlouvy, sdělení žalobce ze dne 31. 10. 2017 o jmenování ředitele odboru hospodaření s majetkem [stát. instituce] vč. usnesení [anonymizováno] [územní celek], [číslo] ze dne [datum] a vč. plné moci ze dne [datum], smlouva o převzetí práv a povinností vyplývající z nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2001 uzavřená mezi žalobcem, žalovaným a [jméno] [příjmení], nájemní smlouvu č. [spisová značka] [číslo] včetně příloh uzavřenou mezi žalobcem a [právnická osoba] dne [datum], výpis z obchodního rejstříku získaný týkající se žalovaného ke dni 24. 10. 2019, výpis z živnostenského rejstříku ke dni 24. 10. 2019 týkající se osoby [jméno] [příjmení], odpověď žalobce ze dne 4. 7. 2019 ve věci výpovědi nájemní smlouvy, informace o pozemku p. [číslo] to vše v [obec] s tím, že vlastnické právo je psáno na žalobce, získané prostřednictvím webu [anonymizováno], rozsudek [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve věci určení existence nájemního vztahu mezi žalovaným a žalobcem, usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], dodatek [číslo] k nájemní smlouvě č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] uzavřený mezi žalobcem, žalovaným a [jméno] [příjmení], výpověď nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] a ze dne [datum] (vč. doručenky) daná žalobcem, kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi žalovaným a [právnická osoba] příloh, informace z internetového portálu [anonymizováno] (nabídky umístění reklamních laviček v [obec] a okolí vč. ceníku, map a fotografií).

8. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující, pro rozhodnutí podstatné, skutečnosti a závěry. Právní předchůdce žalovaného, [jméno] [příjmení] podnikající pod obchodním jménem [jméno] [příjmení] – [anonymizováno], [IČO], sídlem provozovny [adresa], který je v současné době jednatele žalovaného, s žalobcem uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu na dobu neurčitou, na základě které si právní předchůdce žalovaného pronajal části pozemků tvořících veřejné prostranství mimo historické centrum [anonymizováno] [obec] ve vlastnictví žalobce a umisťoval na ně lavičky (až do výše 1 500 ks) označené logem [anonymizováno]., zpravidla s betonovými, popř. kovovými patkami a zpravidla s modrým dřevěným opěradlem a s prostorem k umístění reklamních sdělení. Seznam lokalit pro umístění laviček byl podle přílohy smlouvy určen městskou částí, ulicí, zastávkou MHD či označením budovy. [obec] činnosti, který žalovaný provozuje dle živnostenského rejstříku, je mj. také reklamní činnost. Žalovaný umisťoval lavičky na pozemky žalobce a informoval žalobce o jejich umístění prostřednictvím sdělení a výčetek. Na základě dodatku [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum] a smlouvy o převzetí práv a povinností ze dne [datum] se nájemcem stal žalovaný. Dne [datum] žalobce poprvé vypověděl nájemní smlouvu č. [spisová značka] [číslo] a dne 28. 5. 2019 ji vypověděl z důvodu právní jistoty podruhé. Žalovaný dne [datum] s výpovědí nesouhlasil a trval na pokračování nájemního vztahu. Žalobce dne [datum] sdělil žalovanému, že nemá zájem na dalším trvání nájemního vztahu, a dne [datum] jej vyzval k vyklizení všech pozemků žalobce a k odstranění na nich umístěných laviček. Žalovaný se následně obrátil na [název soudu] a ten pravomocným rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zamítl žalobu žalovaného proti žalobci, kterou se žalovaný domáhal určení, že nájemní vztah založený nájemní smlouvou č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] trvá. Nájemní smlouva byla shledána neplatnou pro neurčitost v určení předmětu pronájmu, tj. neuvedení, jakých konkrétních částí pozemků se nájemní vztah týká. Žalovaný i nadále na webových stránkách [anonymizováno] nabízel k reklamní inzerci lavičky, včetně kontaktů na žalovaného, mapy ukazující rozmístění laviček, ceníku a nabídky brigád za účelem umístění reklam na konkrétní lavičky. Žalovaný tak stále užívá pozemky žalobce k umisťování laviček a k umísťování reklamních sdělení na lavičky, což je patrné z doložených fotografií ze dne [datum], na nichž je patrné označení většiny laviček. Kupní smlouvou ze dne [datum] žalovaný lavičky specifikované v příloze [číslo] (umístěním na území určité městské části, v určité ulici nebo na určité autobusové zastávce nebo poblíž určité budovy) prodal [právnická osoba]

9. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 64/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně; určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ zákon o katastru nemovitostí“), v listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru, musejí být označeny: pozemky parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách, též údajem, zda se jedná o pozemkovou nebo stavební parcelu. Podle § 1042 o. z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

10. Jelikož se žalobce po žalovaném domáhá vyklizení nemovitostí, soud se nejprve zabýval otázkou platnosti nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] (vč. příloh a dodatku [číslo] ze dne [datum], kterým došlo k přenesení práv a povinností na žalovaného) uzavřené mezi žalobcem a právním předchůdcem žalovaného dne [datum].

11. V nájemní smlouvě je předmět nájmu vymezen jako„ části pozemků ve vlastnictví [anonymizováno] [obec] – veřejného prostranství, mimo [anonymizována tři slova] [obec], za účelem umístění laviček. Nájemní plocha pro 1 kus lavičky je o velikosti 1 m, přičemž plocha lavičky určená pro umístění reklamy nesmí přesáhnout 0,99 m.“ Umístění laviček je dále v příloze smlouvy podrobněji označeno městskou částí, ulicí, zastávkou MHD či blízkou budovou. Takové označení však není v souladu s citovaným § 5 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, podle kterého platilo, že v případě pozemků je pro účely dostatečně určitého vymezení a zachování právní jistoty smluvních stran i třetích osob nezbytné jej označit parcelním číslem a názvem katastrálního území, v němž se pozemek nachází. Předmět nájmu tak není v nájemní smlouvě takřka specifikován a ani specifikace uvedená v příloze smlouvy není dostatečná, proto soud shledal nájemní smlouvu pro nedostatečně určitou specifikaci předmětu nájmu jako absolutně neplatnou podle § 37 odst. 1 obč. zák., když pro jeho neurčitost lze dospět k důvodným pochybnostem o obsahu smlouvy, a taková nájemní smlouva nemohla mezi účastníky od počátku vyvolat jakékoliv právní účinky. Ke stejnému závěru ve věci totožných účastníků dospěl také Obvodní soud pro Prahu 1 v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a v obdobné věci také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21. 3. 2013, sp. zn. 26 Cdo 3244/2012. Z důvodu, že soud dospěl k názoru o absolutní neplatnosti nájemní smlouvy, nezabýval se již platností výpovědí z nájmu ze dne [datum] a ze dne [datum], neboť to je již zcela nadbytečné.

12. Dále se soud zabýval jedinou námitkou žalovaného, a to nedostatkem jeho pasivní legitimace ve sporu z důvodu převodu vlastnického práva k lavičkám na [právnická osoba]

13. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2220/2013, při neoprávněném zásahu do vlastnického práva vlastníka je pasivně legitimován subjekt, kterému lze přičítat vznik a existenci protiprávního stavu, což nemusí být vždy vlastník věci, jejímž prostřednictvím k zásahu do vlastnického práva jiné osoby dochází. Současně to ale také může být vlastník movitých věcí, které se na pozemku, jehož vyklizení se žalobce domáhá, nacházejí. Žaloba na vyklizení pozemku je prostředkem, který poskytuje vlastníku pozemku ochranu proti tomu, kdo má neoprávněně na tomto pozemku umístěny věci movité, příp. tento pozemek užívá. Z hlediska výkladu toho, kdo do vlastnického práva zasáhl, je obecně třeba vycházet z poznatku, že je jím subjekt, kterému lze přičítat vznik a existenci protiprávního stavu, což může, ale nemusí být vlastník věci, jejímž prostřednictvím k zásahu do vlastnického práva jiné osoby dochází.

14. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 8. 2000, sp. zn. 22 Cdo 536/2000 vlastnická žaloba může směřovat jak proti detentorovi, tak i proti držiteli vlastníkovy věci.

15. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2886/2014 ten, do jehož vlastnického práva někdo jednorázově neoprávněně zasáhl, avšak v rušení již nepokračuje, je oprávněn domáhat se odstranění důsledků tohoto zásahu pouze z titulu náhrady škody. Jde-li o trvající zásah, má vlastník po dobu jeho trvání právo domáhat se negatorní vlastnickou žalobou, aby se rušitel rušení zdržel. V případě trvajícího zásahu do vlastnického práva vzniká mezi vlastníkem a rušitelem relativní právní vztah (jehož obsahem je kupř. povinnost individualizovaného rušitele upustit od konkrétního zásahu do vlastnického práva). Vlastník má po dobu trvajícího zásahu (po kterou rovněž trvá relativní právní vztah vzniklý v důsledku tohoto zásahu mezi vlastníkem a rušitelem) právo domáhat se po rušiteli, aby se tohoto rušení zdržel podle § 1042 o. z., kupř. umístí-li rušitel na pozemek vlastníka svou věc, je vlastník oprávněn domáhat se vyklizení předmětného pozemku. Umístí-li rušitel na pozemek vlastníka věc cizí, může vlastník pozemku žalovat rušitele i vlastníka této věci, neboť vlastník věci nemá právo mít své věci na cizím pozemku, a rušení trvá, dokud nebudou odstraněny.

16. Na základě shora uvedené judikatury a zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žalovaný je ve sporu pasivně věcně legitimován. Žalobce se svou žalobou brání proti trvajícímu zásahu do svého vlastnického práva, který byl způsoben jednáním žalovaného, a to konkrétně tím, že na základě absolutně neplatné nájemní smlouvy žalovaný umístil na pozemky ve vlastnictví žalobce lavičky a tyto lavičky následně neodstranil, tudíž stále narušuje výkon vlastnického práva žalobce. Ve sporech o negatorních žalobách lze za žalovaného označit jak vlastníka movité věci, který ruší vlastnické právo žalobce, tak i toho, kdo věc na pozemek žalobce umístil. Opačné hodnocení by vedlo k situacím, kdy by se rušitel mohl vyhýbat splnění své povinnosti – ukončit zásah do vlastnického práva žalobce, právě převáděním vlastnického práva k movitým věcem na jiné subjekty. Z nastíněného hlediska proto není podstatné, zda skutečně došlo na základě kupní smlouvy ze dne [datum] k platnému převodu vlastnického práva k lavičkám na [právnická osoba] či zda se ze strany žalovaného a [právnická osoba] jednalo o zdánlivé právní jednání, jak tvrdil žalobce, které bylo učiněno až po podání žaloby za účelem ztížení vymahatelnosti práva žalobci.

17. Žalobce prokázal, že na pozemcích v jeho vlastnictví jsou stále lavičky, které tam byly umístěny žalovaným, a že tím dochází k trvajícímu zásahu do jeho vlastnického práva. Rovněž bylo prokázáno, že žalovaný i po podání žaloby nabízel pronájem reklamních ploch na lavičkách prostřednictvím webových stránek [anonymizováno]. Ostatně sám žalovaný tvrdil, že lavičky vlastnil a smlouvou ze dne [datum] bylo vlastnické právo k lavičkám převedeno na [právnická osoba] Naopak žalovaný neprokázal, že mu svědčí věcné, obligační nebo zákonné právo nebo že má svolení vlastníka, že výkon práv žalobce je v rozporu s dobrými mravy či se jedná o zjevné zneužití práva, že neexistuje vlastnické právo žalobce, že existuje veřejnoprávní oprávnění k zásahu nebo že žalovaný nijak do práva žalobce nezasahuje (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4150/2015), když svá tvrzení omezil pouze na námitku nedostatku věcné pasivní legitimace.

18. Po právní stránce soud proto posoudil věc tak, že se žalobce svou žalobou po žalovaném oprávněně domáhá vyklizení ve výroku I. tohoto rozsudku uvedených pozemků tak, že z nich odstraní umístěné lavičky blíže specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku jako povinnosti žalovaného podle § 1042 o.z. Žalovaný dosud předmětné pozemky nevyklidil a lavičky z nich neodstranil, proto soud tuto povinnost žalovanému ve výroku I. tohoto rozsudku uložil ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku, tedy ve lhůtě delší než podle § 160 o.s.ř. z důvodu většího množství laviček, které je žalovaný povinen odstranit, a nutnosti použití techniky.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byl zcela úspěšný žalobce, jeho konečnému návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno, a proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, a to za soudní poplatek částku 20 000 Kč a za náklady právního zastoupení částku 27 104 Kč, která sestává z 8 úkonů právní služby po 2 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, doplnění žaloby k výzvě soudu ze dne 4. 3. 2020 a ze dne 20. 1. 2021, replika žalobce ze dne 4. 5. 2020, účast na jednání soudu dne [datum], 13. 1. 2021 a 17. 2. 2021) podle § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. e) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), z 8 paušálních náhrad hotových výdajů advokáta v částce 3 200 Kč, každá ve výši 300 Kč, podle § 13 odst. 1, 4 AT a z 21% náhrady DPH v částce 4 704 Kč. Jejich zaplacení uložil soud ve výroku II. neúspěšnému žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

20. Soud žalobci nepřiznal odměnu za úkony právních služeb spočívající v doplnění důkazů k žalobě ze dne 27. 1. 2020, v doplnění skutkových tvrzení a důkazů ze dne 8. 7. 2020, v doplnění vyjádření žalobce před nařízeným jednáním ze dne 17. 11. 2020 a za vyjádření žalobce k odročování jednání k žádostem žalovaného ze dne 26. 11. 2020. V těchto případech nebyla odměna přiznána, neboť důkazy k žalobě mohly být soudu zaslány současně s podáním žaloby a nikoliv samostatně až dne 27. 1. 2020, doplnění skutkových tvrzení a důkazů ze dne 8. 7. 2020 a ze dne 17. 11. 2020 nebylo činěno na žádost soudu, ale z vlastní iniciativy žalobce vždy bezprostředně před nařízeným jednáním soudu, ačkoli povinnost žalobce tvrdit a navrhovat důkazní prostředky k prokázání tvrzení je soustředěna do žaloby, za jejíž podání byla žalobci odměna již přiznána, a ačkoliv je žalobce mohl přednést a předložit přímo na jednání soudu. V případě vyjádření žalobce k odročování jednání k žádostem žalovaného ze dne 26. 11. 2020 nebyla odměna přiznána z důvodu, že se nejedná o úkon právních služeb, jež by měl podklad ve výčtu úkonů dle § 11 odst. 1, 2 AT a jež by obsahoval tvrzení či důkazy k projednávané věci. Současně se v případě uvedených úkonů nejedná o účelně vynaložené úkony v řízení.