20 C 43/2021 - 481
Citované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 3 § 149 odst. 1 § 151 odst. 1 § 160 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 § 11 odst. 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2926 § 2969 odst. 1
Rubrum
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 1 673 779 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 119 191 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 119 191 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovaným zaplatit společně a nerozdílně částku 1 554 588 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 554 588 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 229 649,75 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
IV. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice – Okresního soudu v Kladně náhradu nákladů řízení ve výši 31 691,11 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobci se domáhali zaplacení částky ve výši 1 673 779 Kč z titulu náhrady škody způsobené žalovanými na jejich nemovitosti. Svůj nárok odůvodnili tak, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. [hodnota], na němž stojí rodinný dům č.p. [Anonymizováno] v obci a k.ú. [adresa]. Žalovaní jsou spoluvlastníky sousedního pozemku parc. č. [hodnota], na němž stojí rodinný dům č.p. [Anonymizováno]. Žalovaní zbourali původní dům na svém pozemku a postavili nový, přičemž při stavebních pracích došlo k poškození domu žalobců. Vlivem demoličních a stavebních prací došlo k poškození základních konstrukcí, tak i vnitřních a vnejších prostor. Žalobci si nechali zpracovat odborné stanovisko [tituly před jménem] [jméno FO] ke zjištění, jak byla zkompromitována statika domu a v návaznosti oslovili několik firem k nacenění prací a to konkrétně statické aplikace a následných stavebních prácí spočívajících v opravě zdí, stropů, omítky, malířské práce, opravy podlah, opravy zateplení, fasády, obkladů, úklid a uložení odpadu. Žalobci tedy požadují, aby žalovaní uhradili náklady na opravu statiky, které vyčíslili na částku 1 673 779 Kč, neboť škoda vznikla v důsledku jejich stavební činnosti. Dále požadují příslušenství z této částky od 1. 5. 2021, kdy uplynula marně lhůta ke splnění.
2. Na přípravném jednání došlo ke konkretizaci žalovaného skutku a to v rozsahu tvrzeného jednání a tvrzeného následku. Jednání žalovaných mělo spočívat v odstranění svislých a vodorovných konstrukcí včetně základů, narušení opěrného sloupu, narušení základů nemovitosti žalobců, odstranění dřevěných stropních trámů zasahujících do společné zdi, obnažení základů v zimě 2016, naražení stropním nosníkem do společné zdi a používání bouracího kladiva a bagru. Následek tohoto jednání má spočívat v narušení statiky, která se projevuje prasklinami ve zdivu a fasádě. Dům se dle tvrzení žalobců chová jako otevírající se kniha a dochází k rozchodu zdiva.
3. Žalovaní se k nároku žalobců vyjádřili tak, že jej v plném rozsahu neuznávají. Především uvedli, že žaloba je účelová a vyvolaná záměrně žalobci, kteří od počátku činili žalovaným problémy. Žalobci opakovaně podávali neoprávněné námitky proti projektu, což vedlo k ročnímu zpoždění stavby a zvýšení jejích nákladů. Žalovaní při stavebních pracích dodrželi všechny předepsané normy a postupy. Tvrdí, že stavební úřad neshledal žádné porušení předpisů ani projektové dokumentace. Nesouhlasí s tvrzením žalobců, že jejich stavební činnost způsobila poškození domu žalobců. Podle žalovaných nebyla statika domu žalobců narušena a poškození, které žalobci uvádějí, není důsledkem jejich stavebních prací. Nesouhlasí s odborným stanoviském předloženým žalobci, neboť není objektivní a neodpovídá skutečnému stavu věci. Není totiž zachycen stav nemovitosti před započetím prací, stáří a příčina trhlin. Nadto ze stanoviska plyne, že další příčiny praskání zdí je poddlování lokality, vliv otřesů z dopravy a dále jistě hraje roli stáří objektu a neodborné stavební úpravy. Rovněž nebyla žalovaným umožněna prohlídka nemovitosti žalobců ke zjištění stavu a žalobci nesouhlasili se smírčím řešením, které žalovaní nabízeli ještě v průběhu výstavby. Žalovaní nesouhlasí ani s výší nákladů na opravy, neboť odhadované náklady jsou přehnané a neodpovídají skutečnému rozsahu poškození. Žalovaní tedy požadují, aby soud žalobu žalobců zamítl.
4. Soud po provedeném dokazování dospěl k těmto skutkovým zjištěním.
5. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku p. č. [hodnota], na němž stojí rodinný dům č.p. [Anonymizováno], pozemku p.č. [hodnota] a p. č. [hodnota] vše v k.ú. [adresa] a žalovaní byli v rozhodné době spoluvlastníky sousedního pozemku parc. č. [hodnota], na němž stojí rodinný dům č.p. 2376, pozemku p.č. [hodnota] a p. č. [hodnota], vše k.ú. [adresa]. Dále bylo nesporné, že žalovaní jakožto spoluvlastníci zajistili práce vedoucí k odstranění původních staveb na svých nemovitostech odstraněním svislých a vodorovných konstrukcí na základě pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci 8. 3. 2016. Tyto skutečnosti byly potvrzeny také listinami a to výpisem z katastru nemovitostí k 26. 4. 2021 a 13. 8. 2021, rozhodnutím [Anonymizováno], odboru výstavby, oddělení stavebně-správního ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] a rozhodnutím [Anonymizováno], odboru regionálního rozvoje ze dne [datum], č.j.: [spisová značka].
6. Z rozhodnutí [Anonymizováno], odboru výstavby, oddělení stavebně-správního ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] bylo dále zjištěno, že bourací práce ve vzdálenosti 3 m od společné hranice pozemků mají probíhat ručně bez použití mechanizace.
7. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 4. 2021 ve spojení s kopií dodejek potvrzených 30. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobci protřednictvím zástupce vyzvali žalované k úhradě škody způsobené stavební činností.
8. Z reakce na předžalobní výzvu ze dne 1. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalovaní odmítli nárok žalobců.
9. Z odborného vyjádření společnosti [právnická osoba]. ze dne 20. 8. 2020 vypracovaného [tituly před jménem] [adresa] [Anonymizováno] bylo zjištěno místním ohledáním, archivními nákresy, projekty, dodatky k technické zprávě, báňským posouzením a fotodokumentací žalobců, že k výše uvedenému datu si nechali žalobci zpracovat odborné vyjádření ke stavu nemovitosti. Z vyjádření plyne historie a stavební úpravy rodinného domu č.p. [adresa]. Dům byl původně postaven v roce 1930 jako dvojdomek spolu s domem č.p. [Anonymizováno]. Původní dům byl přízemní se sedlovou střechou a malým sklepem. Obvodové stěny byly z plných cihel. Základy pod původním domem jsou kamenné. V roce 1983 proběhla rekonstrukce, při které bylo rozšířeno přízemí a přistavěno první patro. Stavení projekt také navrhoval stažení objektu železobetonovým věncem v oblasti stropů nad přízemím, což však nebylo dle [tituly před jménem] [jméno FO] provedeno, přičemž vycházel z předané fotodokumentace. Vyjádření dále dospělo k závěru po vyhodnocení báňsko-technických podkladů, že celá lokalita je zařazena do V. skupiny stavenišť více náchylných k přetvoření terénu, který může být iniciován přetížením terénu, atmosférickými vlivy, spodní a povrchovou vodou, dodatečnými poklesy důlních vod, otřesy z provozu atp. [tituly před jménem] [jméno FO] identifikovat při prohlídce poruchy zejména zdiva u štítové stěny, kde jsou vidět poruchy a trhliny v 1. patře, v přízemí nejsou trhliny viditelné s ohledem na vnitřní zateplení. Dále jsou trhliny ve střední nosné stěně v 1. patře, méně v přízemí a to v důsledku absence příčného svázání zdiva, přičemž otřesy při demolici dle [tituly před jménem] [jméno FO] tyto poruchy zvětšily. Trhliny byly pozorovány i v uličním zdivu, parapetu okna, v dlažbě. Dělící cihelná stěna mezi pozemky byla po demolici bez původního oplechování a byla porušena řadou trhlin s nestabilní horní korunou. Další poruchy byly viditelné na čelní stěně garáže (obchod). [tituly před jménem] [jméno FO] kostatoval, že všechny stavby a konstrukce ve dvoře mohly mít v minulosti poruchy, nicméně při otřesech a demolicích pří výstavbě mohlo dojít k rozšíření a vzniku nových poruch.V závěru [tituly před jménem] [jméno FO] znovu poukázal na charakter území náchylného k nespojitosti terénu a jako příčinu nových poruch a rozšíření původních uvedl otřesy při demoličních pracech před výstavbou sousedního objektu. Otřesy mohly způsobit i poklesy zeminy pod podlahovými dekami v přízemí, které se zde projevují trhlinami. Při výslechu svědek doplnil, že nemovitost navštívil v roce 2020, největší trhliny byly v oblasti u štítové stěny, která nikdy nebyla vnitřně stažená, což umožňuje pohyby a svědek to považuje za hlavní příčinu všech diskutovaných poruch. Další věcí je nezačištění odbouraného zdiva, kam zatéká, sněží a mrzne.
10. Ze sdělení [Anonymizováno], odboru výstavby ze dne [datum], č.j.: [Anonymizováno] bylo zjištěno, že odbor výstavby reagoval na podnět doručený žalobci. Ve sdělení konstatoval, že stavba rodinného domu č. p. [Anonymizováno] začala 12. 10. 2016, na základě podnětu došlo ke kontrolní prohlídce dne 19. 4. 2018 se závěrem, že stavba probíhá v souladu s předloženou ověřenou projektovou dokumentací, nebylo prokázáno žádné porušení ani nebyl shledán jiný důvod k zastavení stavby. Ve vyjádření k podnětu stavebník návrhl finanční náhradu malířských a zednických prací v objektu č.p. [Anonymizováno] a předložení detailu napojení obou staveb. Následně bylo zrušeno jednání na místě samém s ohledem na omluvu zástupce žalobců. Úřad odkázal žalobce s ohledem na charakter sporu na občanskoprávní řízení.
11. Z protokolu o kontrolní prohlídce ze dne 19. 4. 2018 vydaného [Anonymizováno], odborem výstavby – oddělením stavebně-správním, č.[Anonymizováno] bylo zjištěno, že téhož dne byla provedena kontrolní prohlídka bez zjištění o rozporu stavby s ověřenou projektovou dokumentací.
12. Ze sdělení [Anonymizováno] ze dne 9. 2. 2023, č.j.: [Anonymizováno] zjištěno, že [adresa] není tranzitní pro nákladní vozidla nad 3,5t.
13. Z výslechu svědka [Anonymizováno] bylo zjištěno, že byl jako stavební firma osloven pro vykonání demolice a stavby domu pro žalované. Od počátku byly vztahy s žalobci napjaté a práce provázelo slovní napadání a neustálé nahrávání ze strany žalobců. Znali projektovou dokumentaci a věděli, za jakých podmínek se má stavět. [právnická osoba] mohla být použita 3 metry od společné štítový stěny, což dodrželi s jistou rezervou. Samotná demolice probíhala vesměs ručně, maximálně za použití elektrického ručního nářadí. Technika byla hlídaná, aby nebyla použita za hranicí 3 metrů. Používal se bagr do 10t, elektrické sbíjecí kladiva, vibrační deska o váze 300 Kg, jeřáb, nákladní auto Iveco 15t, kontejnerová Avia do 5t a nákladní mix. Pozemek má přibližně šířku 15 m a středem toho pozemku přes zahradu vedla cesta, kde technika najížděla. Svědek odhadnul, že bagr tam byl asi 5 pracovních dní, Avia asi 15 pracovních dní. Postup práce obsahoval shrnutí suti z hranice pozemku sousedícího s pozemkem žalobců poklopem bagru, jinak se používalo kolečko a ruční nakládka. Základy pro nový dům se kopaly bagrem, ve vzdálenosti do 3m pak ručně, přičemž u štítové stěny se tyto práce dělali na sektory po 1,5 nebo 2m. Sousední základové zdivo ze skládaného kamene bylo tímto obnaženo, tato část byla vždycky očištěna od zeminy a od zásypů a k tomu byl přibetonovaný nový základový pás, kontakt mezi základy dle svědka je. V původní projektové dokumentaci bylo provázání novostavby se stávající štítovou zdí v úrovni věnce. Tuhle variantu žalobci zásadně odmítli. Projektantem bylo navrženo alternativní řešení. Stavba byla několikrát zastavena z důvodu podmínky ve stavebním povolení, která vyžadovala kontrolu stavebního úřadu v určitých fázích výstavby. Tyto kontroly probíhaly za účasti všech stran. Stavba byla také zastavena na popud žalobců, kteří nesouhlasili s postupem výstavby. Tauberovi si přizvali technického odborníka, aby konzultoval průběh stavby. V jednom případě, kdy bylo nutné najít náhradní řešení oproti původnímu projektu, byl sepsán zápis obsahující sedm bodů, jak postupovat dále. Konečné slovo k odsouhlasení těchto bodů měl žalobce a), který schválil tři nebo čtyři body, ale s ostatními nesouhlasil. Náhradní alternativy k těmto bodům nebyly navrženy. Aby mohla stavba pokračovat, bylo dohodnuto, že se bude postupovat podle schválené projektové dokumentace.
14. Z výslechu svědka [Anonymizováno] bylo zjištěno, že vystupoval jako odborně způsobilá osoba k výstavbě domu žalovaných. Nebyl přítomen vlastní demolici, ale až ve fázi stavby od dubna 2017. Svědek jednal v součinnosti se statikem, stavebníkem a projektantem. Základy byly zesilovány postupně, po záběrech, nikoli kompletně v celé linii štítového zdiva. Byly přesně předepsány typy záběrů, které se měly vykopávat předem, následně vyarmovány a odlity. Záběry byly rozděleny na liché a sudé počty, podle postupů stanovených se statikem. Svědek uvedl, že záběry základů, které se kopaly za jeho přítomnosti, byly prováděny ručním způsobem, protože se nacházely podél štítové stěny, kde mechanizace nebyla možná, protože by se tam ani nedostala. Nedošlo k dlouhodobému odhalení spáry a zalití následovalo do druhého dne. Svědek byl na stavbě jednou týdně, maximálně dvakrát podle potřeby. Ohledně štítové stěny uvedl, že po demolici se stala z interiérové stěny stěna venkovní a byla snaha prakticky vyřešit alespoň konstrukci tak, aby byla hydroizolačně chráněná. Po statický stránce se navrhovaly úpravy v oblasti věncové části, byly vyndány a zasanovány zbytky dřeva dle společné dohody. V určité fázi tam byly odsouhlasené kroky týkající se úpravy štítové stěny, která se pak následně zakrývala stavbou žalovaných. Byly i sepsány body, které si nechali postupně potvrzovat v otevřené e-mailové komunikaci. Během stavby nepozoroval poškození štítové stěny, byla pořád ve stejném stavu. Svědek spolupracoval s panem [Anonymizováno] a panem [Anonymizováno] přizvaných ze strany žalobců, se kterými se domluvili další kroky v emailu. Pak byla ale tato spolupráce ukončena. Stavba byla rozdělaná, a protože nebyla dohoda, postupovalo se podle projektové dokumentace. Žalobci nechtěli opravovat nic a požadovali zastavení výstavby, protože trhliny na štítové stěně směrem k pozemku žalovaných měly být předmětem měření.
15. Z výslechu žalobce a) bylo zjištěno, že objekt zakoupili v roce 1983 a rozhodli o rozšíření a výstavbu patra. Pří výstavbě patra byla v oblasti věnce nad přízemím udělána „osmička“, kterou znalci vysvětlil tak, že vložil betonářský drát mezi trámy nad přízemím, které se na štítové stěně střídaly s trámy sousedního domu do 1/3 nebo 2/3 zdiva. Následně se to vylilo betonem. Vady objektu před stavbou byly dle žalobce klasické a jen drobné, jednalo se o pár vlásenkových prasklinek, které se vyspravily malířsky, a pak to vydrželo zhruba 7 let. Byly třeba např. na příčkách. Na dlaždicích nic nebylo, dlaždice byly nově udělané v roce 1994 nebo 1995. U parapetu byla prasklina, ale ta se po stavbě rozšířila. Dne 8. prosince 2016 proběhla kontrola odhalené základové spáry, přičemž tři týdny před kontrolou byly mrazy a pršelo, což přispělo k degradaci základů. Nepoužili ani polystyren k oddělení základů, jak slibovali. K nárazu nosníku do domu žalobců uvedl, že narazil do budovy u zimní zahrady, což otřáslo celým domem. Žalobce odkázal na fotografie, kdy se incident stal. Na první pohled se nic nestalo, ale postupem času došlo dle žalobce k dalšímu praskání sádrových terčů, které pravidelně fotil. Probíhala také komunikace ohledně trámů a jejich vytažení ze štítové střechy. Při rozebírání zdi rohy nezpevnili a nechali je odkryté, štítovou stěnu nahodili jen částečně. Na konci domu odsekali sloupek, který z druhé strany držel velká okna. Plot byl z jedné strany zakrytý plechy, aby voda nešla na stěnu, ale z druhé strany zmizela střecha a začalo zde zatékat. Voda prosakuje již čtvrtý rok. Žalobce se snažil situaci napravit tak, že dal na to igelit, ale vítr ho odnesl. Když viděl následky, rezignoval, protože situace byla nebezpečná. Žalobce komunikoval s panem Veverkou. Nesouhlasil s některými body, protože zjistil, že nejsou dodržovány. Navrhoval zastavení prací na 14 dní, aby mohl s přáteli provést opravy, ale když pan [jméno FO] přijel, bylo již vše zastavěno. Žalobce také upozornil na použití perlinky, která je nasákavá, a na suť pod základovkou, která také nasákává vodu. Komunikace poté skončila a žalobci bylo vyhrožováno policií a soudy.
16. Z vystavené nabídky [právnická osoba] ze dne 10. 11. 2020 a emailu ze dne 23. 2. 2021 [jméno FO] bylo zjištěno, že si žalobci nechali zpracovat nacenění opravy rodinného domu a to opravu tapet, stropních kazet, podlah a zdí včetně prasklin a následné vymalování za cenovou nabídku 681 714 Kč, dále statické aplikace spočívající v instalaci ocelových táhel a výstuže s cenovou nabídku 372 823 Kč.
17. Ze stavebního deníku bylo zjištěno, že stavební práce započaly v září 2016, v průběhu října a listopadu 2016 došlo k demolici obvodových stěn s odvozem jednotlivě po 11t nebo 15t odpadu nákladním vozidlem, dále došlo 21. 11. 2016 k vykopání sond podél stávajících základových spár. Uvedená mechanizace je „traktorbagr, sklápěč“. Na konci listopadu 2016 je záznam o dokončení demoličních a hrubých terénních úprav. Dne 8. 12. 2016 došlo ke kontrolní prohlídce za účasti žalobců, stavebního úřadu a stavebníka s tím, že je třeba zasypat sondu k základové spáře u společné štítové stěny. Následující den byla sonda zasypána. V druhé polovině dubna 2017 začíná odkopávání základů u štítové stěny s následnou betonáží a to v jednotlivých polích očíslovaných od 1 do 8. Tento proces trvá až do konec dubna 2017. Ve stavebním deníku není uvedena žádná mechanizace. Zároveň dochází ke hutnění materiálu zasypaného sklepa, výkopu zbývajících pasů a odvozu zeminy. V květnu probíhá betonáž zbývajících základových pasů, na konci měsíce dochází k betonáži základové desky. Následně je užit jeřáb ke složení materiálu. Při vyzdívání dochází k hydroizolaci mezery mezi původní štítovou stěnou a novou stěnou, nanesena lepením XPS. 8. 8. 2017 je ve stavebním deníku zápis statika, podle kterého štítová stěna nevykazuje poruchy statického rázu a je možno pokračovat ve zdění štítu přízemí, zároveň není nutno s ohledem na dilatační mezeru realizovat provázání ve věncové části dle projektu. V srpnu a září 2017 dochází k osazování stropních nosníků a betonáž stopů. 15. 9. 2017 dochází k vytažení sudé poloviny zbytku zhlaví trámů ze štítové stěny a probetonování. 18. 9. 2017 dochází k vytažení liché poloviny zhlaví trámů. 19. 4. 2018 proběhla kontrola stavebního úřadu s konstatováním o postupu dle ověřené projektové dokumentace. Zápis končí dne 2. 11. 2018.
18. Z fotodokumetace dodané žalobci bylo zjištěno, že zachycuje demoliční a stavební práce na nemovitosti původně vlastněných žalovanými v období od září 2016 do první poloviny roku 2020. Fotografie zachycují původní stav rodinného domu, dělící stěny a obchodu v zadní části nemovitosti. V průběhu prací došlo k odstranění krytiny a oplechování z dělící stěny, odhalení štítové stěny mezi domy, odstranění dřevěných trámů ze společné štítové stěny. Z mechanizace je zde zachycen bagr s poklopem, ruční sbíjecí kladivo, nákladní vozidla, nákladní mix a jeřáb. Z fotografie pořízené 11. 11. 2016 je vidět vyjeté koleje bagru až k suti sousedící s dělící stěnou, na fotografii ze dne 14. 11. 2016 je pozice lžíce bagru vodorovně s dělící stěnou, což naznačuje pozici bagru v bezprostřední blízkosti stěny. Na fotografii ze dne 21. 11. 2016 je zřetelný výkop u štítové stěny, který je na fotografiích z 9. 12. 2016 zasypán. Na fotografii ze dne 21. 4. 2017 je vidět překrytí výkopu pro základ u štítové stěny a to v sekcích. Na kamenité základy domu žalobců je navařen asfaltový pás. Na fotografiích je štítová stěna ošetřena lepidlem. V únoru 2020 je proveden výkop terénu pro přípravu terasy přímo sousedící s dělící stěnou. Na fotografiích vytištěných žalobci a předložených znalci jsou dále vyfocené sádrové terče, přičemž některé jsou porušeny vlasovou trhlinou, dále jsou zachyceny zdi s trhlinami.
19. Z technické zprávy z července 1983 vypracované [jméno FO] bylo zjištěno, že bylo předpokládáno vyztužení objektu v oblasti stropní konstrukce přízemí železobetonovým věncem.
20. Z protokolu o měření ze dne 26. 5. 2023 vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že v konstrukci byly zjištěny anomálie v oblasti předpokládaného věnce nad přízemím, přičemž došlo k měření na vnitřním mezipatře schodiště. Anomálie nohou zaznamenávat trubky, výstuž či kaverny.
21. Z elektronické korespondence stran v srpnu a září 2017 bylo zjištěno, že p. [jméno FO] kontaktoval p. [jméno FO] ze strany žalobců s tím, že je třeba schůzka k řešení štítové stěny. Následně byla dohodnuta schůzka. Ze společné schůzky vzešla sedmibodová specifikace následných prací na štítové stěně, kterou p. [jméno FO] odsouhlasil, žalobce a) se vyjádřil tak, že do předložení statického posudku p. [jméno FO] se nebude nic řešit. Následně se p. [jméno FO] vyjádřil tak, že při ohblídce byl upozorněn na trhliny, které nejspíše vznikly vibracemi při používání těchniky, jsou kosmetického rázu a statiku domu neohrožují. Trhliny ve stěnách 1. patra pravděpodobně vznikly sednutímu základu z důvodu podmáčení základové spáry. S navrženým postupem souhlasil. Žalobce odsouhlasil bod 1 až 3 tedy průběžné zakrývání spáry mezi štíty, demotáž trámového zhlaví a lokální vyspravení VPC maltou v oblasti kavern, ostatní body budou odsouhlaseny později a postupně.
22. Z odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 24. 10. 2027, č. [spisová značka] bylo zjištěno, že navštívil nemovitost žalobců téhož dne. Na základě obhlídky bez další dokumentace konstatoval přítomnost trhlin novějšího data a zatékání. Stav budovy posoudil jako stabilizovaný bez přímého nebezpečí. Dále se zabýval průběhem stavebního řízení, kvalitou prací a dokumentace.
23. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že demoliční a stavební práce měli vliv na nemovitost žalobců. Znalec vycházel z místního šetření a obsahu spisu, měl dostatečné podklady pro odborné závěry. Uvedl, že objekt je protkán celou řadou trhlin či mikrotrhlin, jejichž příčina je různá. Některé vznikly v důsledku poddolování pozemku, některé v důsledku vibrací exponované dopravy v ulici s osobní, nákladní a autobusovou dopravou a některé v důsledku vibrací od demolice vedlejšího objektu. Vliv na trhliny má také absence ztužujících prvků z doby provádění nástavby 1. patra a přitížení základové spáry. Znalec konstatoval trhliny v parapetech, stěnách a podlaze v přízemí. Konstrukce v patře je nejzasazenější ve střední příčné stěně, které dle znalce chybí příčné ztužení a projevy pokračují již od přízemí. Tato stěna není přímo postižena vibracemi z demolice s ohledem na vzdálenost od epicentra, ale ty mohly přispět k rozšíření. Další trhliny jsou patrné téměř ve všech svislých stěnách jak z vnitřní, tak vnější strany objektu, včetně podhledu nosné konstrukce nad patrem. Řada trhlin je opatřena sádrovými terči, z nichž některé nesou známky dalšího rozvoje, ale většina z nich vykazuje konsolidovaný stav, což je měsíc bez dalšího projevu. [adresa] dělící stěny zůstala nezajištěná po demolici sousedních chlívků. Obchod vykazuje celou řadu mikrotrhlin, nejpatrnější je trhlina mezi navazujícími konstrukcemi, která je patrná již ze google street view z roku 2014, mohlo dojít k mírnému zvětšení. Znalec pozoroval v lokalitě další projevy a trhliny na dalších objektech. Znalec uvedl, že s ohledem na absenci pasportu budovy nelze určit podíl jednotlivých vlivu či vznik trhlin. Trhliny zařadil do 2. mezního stavu použitelnosti, jedná se o kosmetickou záležitost, nebyl narušen mezní stav únosnosti. Pokud by se jednalo o dokonale ztužený objekt, projevy by byly nulové, s ohledem na větší zatížení nástavbou a odhalení základů mohlo dojít k poklesu a prohloubení projevů trhlin. Vliv demoličních prací určil nejvíce na společné štítové stěně a přiléhajících stěnách až po první stěnu příčnou, dalších konstrukcí by se účinky mechanizace dotknout neměly, neboť se jedná o vzdálenost větší jak 3 metry a dosah vibrací není tak dramatický. Trhliny za středovou stěnou jsou výrazně drobnější a odpovídají charakterem trhlinám i v okolních objektech. Nelze dle znalce říci, v jakém poměru působila mechanizace na štítovu stěnu, pokud byl základ domu žalobců podkopáván a podvybetonován ručně, nebo zda působilo zatečení vody do jinak dříve absolutně suchého podloží. Všechny tyto vlivy mohly být jedinou příčinou. Vliv intenzivní dopravy v místě a mechanizace znalec dal na roveň. Další rozvoj trhlin znalec nevyloučil, neboť se toto váže k danému území. Některé trhliny jsou viditelně způsobeny nástavbou, které viditelně chybí ztužující prvky. Trhliny jsou v konstrukci nástavby, směr je malinko odlišný od směru trhlin v přízemí v nejpostiženějším místě. Zde se jedná o svislé trhliny poukazující na to, že došlo k pohybu konstrukcí v podzákladí, trhliny konstrukce v podkroví spíše poukazují na působení vodorovných sil od účinků střechy a podobných jiných konstrukcí. Trhliny nebyly pouze na přístavbě se železobetonovým základem. Svázání obou domů znalec nepovažuje za vhodné řešení, objekty musí stát samostatně, v opačném případě by došlo k dalšímu poškození původního objektu s ohledem na odlišné základy. Trhliny u dlažby viděl na dvou místech v místnosti přiléhající ke štítové stěně u dveří a pod okny. Ty mohou být spojeny s poklesem základové spáry u štítové stěny, kdy dojde k prosednutí. Dům žalobců nevybočoval technologií a materiálovému složení v době své výstavby. [adresa] základy buď skládané na sucho, nebo spojované lehkou maltou, byly zcela běžné, možná až nadstandardní. Z pohledu dnešních norem se dnes objekty pro bytovou výstavbu navrhují na životnost 50 let, tento dům byl postaven téměř před 90 lety, tedy z pohledu dnešních norem je za svojí životností.
24. Zhoršení stavu mezní použitelnosti lze vyřešit dle znalce ztažením objektu, čímž by došlo k zastavení rozvoje stávajících trhlin a výraznému omezení vzniku nových trhlin v budoucnu, což ale nesouvisí s jednáním žalovaných. Ekonomické řešení je sešití jednotlivých trhlin kolmo s helikální výstuží. Na základě ohledání navrhl celkem 41m výstuže pro dům, pro dělící stěnu navrhl stažení věncem a lokálním vyspravením 14m výstuže a pro obchod 7m výstuže. Tento postup řeší viditelné trhliny a jejich zakonzervování, z dlouhodobého pohledu by bylo možné uvažovat o stažení objektu, podchycení základů apod. Jednalo by se o vylepšení statických vlastnoti do budoucna. Z pohledu dělící stěny je problém, že původní navázání na chlívky bylo funkční řešení, současný stav je nefunkční, opět se jedná o sanaci k obnovení funkčnosti.
25. Znalec dále uvedl, že je problematické ubourat část dvojdomku, protože objekt byl navržen jako celek. Tím může vzniknut řada problémů. Znalec se rovněž vyjádřil ke ztužujícímu věnci nad přízemím domu žalobců. Na základě předložených fotografií štítové stěny věnec nedokázal identifikovat. Ani z protokolu o měření nemohl učinit tento závěr. Toto nedestruktivní měření dle znalce hledá pouze anomálie, nedokáže říct zda se jedná o ocel konkrétního průměru. Z fotografií nelze poznat viditelný kus věnce, po vysvětlení žalobce a), jak byl věnec vytvořen mezi trámy, uvedl, že si nedokáže představit realizaci s čtyřmi železnými pruty potřebné tloušťky.
26. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že stavební náklady ke statickému zajištění hlavní budovy, dělící stěny mezi pozemky a stěny obchodu v zadní části pozemku dle výměrů znalce [jméno FO] činí k prvnímu pololetí 2020 částku 117 805,39 Kč na hlavní budovu, 35 832,70 Kč na dělící stěnu mezi pozemky a 13 267,65 Kč na stěnu obchodu, pro případ helikální výstuže pro zpevnění celého objektu by byla částka vyšší o 282 754 Kč (cena k 1. pol. 2024). Znalkyně vycházela z obvyklé ceny stanovené pomocí programu KROS 4, který cenovou hladinu určuje při spoluprácí s desítkami stavebními firmami a investory pokrývající situaci na českém trhu jako celku. Ceny nemohou pokrývat regionální specifika. Při výpočtu znalkyně zohlednila veškeré související a následné práce, při výměru demontáže dlaždic vycházela z drážky, která je třeba udělat včetně 0,30 šířky demontáže, výměr pro výmalbu vypočetla z půdorysu obytných místností. Pokud se týká teleskopické hydraulické montážní plošiny, zde vycházela z pohledu na dům na webu google street view s odhadem práce na 4 dny. Daň z přidané hodnoty u stěny obchodu navýšila na 21% s ohledem na kolaudační rozhodnutí prostoru určenému k podnikání. K přesnosti závěrů uvedla, že nebyla provedena prováděcí dokumentace, která by mohla některé činnosti zpřesnit, což by ovlivnilo celkové náklady.
27. Z výpovědi svědkyně [Anonymizováno], odborného vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] ze září 2017, archivních fotografií domu žalobců s nástavbou z roku 1983 bez fasády, soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro věc samou. Žalobkyně b) nesouhlasila se svých výslechem.
28. Návrh na provedení důkazu listinami, a to zprávou o pověsti žalobců a zprávou Městské policie [adresa] a sdělením pojišťovny ze dne 31. 7. 2021 byly zamítnuty z důvodu, že nemohou prokázat či vyvrátit prokazované skutečnosti rozhodné pro věc samou.
29. Návrh na provedení důkazu listinami a to projektovou dokumentací rekonstrukce nemovitosti na adrese [adresa], fotodokumentací kamery monitorující pozemek, fotografií na čl. 47, fotografiemi na čl. 428, výpovědí žalovaných a svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a ohledáním nemovitostí byly zamítnuty, neboť rozhodné skutečnosti byly dostatečně zjištěny z jiných důkazů.
30. Výslechy svědků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] soud zhodnotil jako relativně věrohodné s ohledem na paměťovou ztrátu od data prací. Svědci popsali průběh demoličních a stavebních prací, jak plyne i z dalších důkazů, včetně použité mechanizace. S ohledem na to, že oba svědci se aktivně podíleli na stavbě, má soud za to, že ve výpovědi subjektivně přistupovali k otázce dodržení všech pravidel pro demolici a výstavbu a nepřipustili žádné porušení. Výslech žalobce a) zhodnotil soud jako subjektivní. Žalobce a) je vtažen do sporu s žalovanými, nemá pochyb o jejich odpovědnosti a při výpovědi i dokazování měl tendenci nadsazovat dopad prací na dům. Na druhou stranu je výpověď cenná ve vztahu ke stavu domu žalobců před započetím prací.
31. Znalecké posouzení [tituly před jménem] [jméno FO] soud zhodnotil jako úplné a přesvědčivé. Znalec věrohodně vysvětlil jednotlivé vlivy na vznikání trhlin a podrobně popsal nález při místním ohledání. U jednání stavebníka zohlednil jak vibrace z mechanizace, tak možnost podmáčení základů. Věnoval se také projevům poddolování v lokalitě na jiných stavbách a využil google street view k určitému časovému srovnání. Rovněž zohlednil již umístěné sádrové terče, které mohl vyhodnotit s odstupem času. K dispozici měl veškeré podklady včetně informace o rozsahu činností na pozemku žalovaných. Správnost závěru znalce je podepřena také svědeckou výpovědí a odborným vyjádřením [tituly před jménem] [jméno FO], který dospěl v zásadě ke stejnému závěru, v případě návrhu sanace vycházel z vlastního ohledání a ekonomického řešení poruch, svůj postup před soudem obhájil.
32. Znalecké posouzení [tituly před jménem] [jméno FO] soud rovněž zhodnotil jako úplné a přesvědčivé. Znalkyně po doplnění znaleckého posudku vysvětlila soudu postup při rozpočtování nákladů prací a materiálu, z jakých cen vycházela a jaké výměry využila, popř. jakou úvahou byla vedena při odhadu kvantity položek. Vysvětlení soud zhodnotil jako logické a přiléhavé na daný případ. Rozpočet zahrnuje veškeré náklady včetně následných prací a jeho úplnost nebyla při výslechu zpochybněna. Rovněž využití odborného programu pro jednotlivé ceny materiálu je zcela v souladu s praxi a standardem v daném oboru, znalkyně přiléhavě vysvětlila důvod, proč není možné zjišťovat cenu každé jednotlivé položky v rozpočtu dle srovnání aktuálních či historických cen v regionu s ohledem na značnou nehospodárnost a nemožnost sestavení rozpočtu.
33. Soud nevyhověl námitce žalované strany k nepřipuštění důkazu fotodokumentací s ohledem na to, že byla pořízena bez souhlasu zde zobrazených osob. Podle ust. § 88 o.z. není třeba svolení k zachycení záznamu osobní povahy, pokud je záznam užit k výkonu nebo ochraně jiných práv. Dle judikatury vyšších soudů není obecně přípustný důkaz, při jehož opatření došlo k porušení práv jiné osoby. Z tohoto pravidla byla dovozena soudní praxí výjimka pro případy, kdy takové jednání splňuje test přiměřenosti, proporcionality a opatření je způsobilé k dosažení účelu (viz např. nález ÚS ze dne 9. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 1774/14). Výjimku z pravidla je třeba vykládat restriktivně a to především v případech, kdy lze důkaz opatřit i jinak, kdy zachycení záznamu nese prvky záludnosti anebo kdy se nejedná o jednání analogické s krajní nouzí či dovolenou svépomoci (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1267/2018, ze dne 14. 8. 2018; usnesení Nejvyššího soudu ČR 28 Cdo 2599/2014 ze dne 3. 3. 2015). V tomto případě je zásah do práv osob minimální ve srovnání s ochranou práv žalobců, kteří by se jinak dostali do důkazní nouze. Fotodokumentace byla pořizována právě k vyloučení pochybností o skutkovém ději a k případnému soudnímu řízení. Dle soudu se toto opatření jeví jako přiměřené a způsobilé dosáhnout účelu.
34. Soud dospěl po zhodnocení důkazů jednotlivě a v souvislostech k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaní jako podíloví spoluvlastníci v období od září 2016 do první poloviny roku 2020 zajišťovali práce na pozemcích p.č. [hodnota], p.č. [hodnota] a p. č. [hodnota], vše k.ú. [adresa] spočívajících v demolici stávajícího rodinného domu a výstavbě nového rodinného domu na základě pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby. Při těchto pracích smluvený stavebník využíval těžkou mechanizaci, zejména bagr, nákladní vozidla do 15t, jeřáb, nákladní mix a vibrační desku. Vlivem činnosti stavebníka došlo k šíření vibrací, odhalení kamenných základů sousedního domu žalobců a následnému podbetonování v druhé polovině dubna 2017, dále došlo k vykopání sondážní jámy u základů domu žalobců od 21. 11. 2016 do 9. 12. 2016 a odebrání krytiny na společné dělící stěně. Tyto činnosti měli vliv na následek spočívající v tvorbě trhlin ve svislých a vodorovných konstrukcí na pozemcích žalobců a to zejména na konstrukcích bezprostředně sousedících s pozemky žalovaných do 3 metrů, na vzdálenější konstrukce byl tento vliv nulový. Dalšími vlivy na stav konstrukcí na pozemcích žalobců byl technický stav těchto konstrukcí, zejména absence ztužujících prvků a zatížení kamenných základů o nástavbu, charakter lokality zařazené do V. skupiny staveništ v důsledku poddolování a intenzivní doprava v ulici. Zjištěné trhliny jsou buď stabilizované či s mírnou progresí a snižují mezní stav použitelnosti, nemají však vliv na statické vlastnosti konstrukcí žalobců, k zamezení dalšího rozvoje viditelných trhlin postačuje lokální helikální výstuž do drážek kolmo na trhliny, u dělící stěny mezi pozemky je třeba k obnovení funkčnosti svázat korunu železobetonovým věncem. Na základě vypočtené metráže byla celková cena na opravu rozpočtována k prvnímu pololetí 2020 na částku 117 805,39 Kč na hlavní budovu, 35 832,70 Kč na dělící stěnu mezi pozemky a 13 267,65 Kč na stěnu obchodu. Varianta celkového ztužení objektu je ekonomicky méně výhodná a zlepšuje vlastnosti stávajících konstrukcí. Předžalobní výzvou ze dne 22. 4. 2021 žalobci vyzvali žalované k náhradě vzniklé škody.
35. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění účinném ke dni vzniku újmy.
36. Podle ust. § 2926 o. z. kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.
37. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
38. Podle ust. § 2951 odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.
39. Podle ust. § 2952 o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.
40. Podle ust. § 2955 o.z. nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.
41. Podle ust. § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.
42. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobců je důvodný. Žalobní nárok směřoval k náhradě újmy na jmění činností žalovaných na sousední nemovitosti, na skutkový děj soud aplikoval zvláštní odpovědnost dle ust. § 2926 o. z. Podle tohoto ustanovení je třeba k přiznání nároku dospět ke skutkovému závěru o provádění či zajištění činností, vzniku škody na nemovitosti a příčinné souvislosti tohoto jednání a následku. Ustanovení upravuje absolutně objektivní odpovědnost (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3704/2021, ze dne 19. 8. 2022) bez možnosti liberace a bez ohledu na zavinění druhé strany což je zdůrazněno i výslovným uvedením „byť oprávněně“, které poukazuje na irelevanci ve vztahu k zákonnosti prací. Prováděním prací se má na mysli faktický výkon práce. Ten může spočívat v různorodé činnosti, nejčastěji půjde o provádění stavebních prací na sousední nemovité věci. Může však jít o jakékoliv práce, které mají vliv na cizí nemovitou věc (např. práškování sousedního pole). Za zajištění prací se považuje jejich obstarání či zabezpečení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 233/2022, ze dne 24. 5. 2022). Jedná se o ochranu vlastníka před technickým působením prací, které mají potenciál působit škodu a přenesení rizika na škůdce bez ohledu na jeho opatrnost či oprávněnost prací.
43. Ve vztahu k provádění či zajištění prací bylo na úrovni praktické jistoty prokázáno, a strany toto ani nečinili sporným, že žalovaní jako tehdejší spoluvlastníci pozemků sousedících s nemovitostmi žalobců zajistili stavebníka k demoličním pracem a výstavbě nového rodinného domu. V rámci této činnosti došlo k odstranění svislých a vodorovných konstrukcí včetně základu u původního domu žalovaných, narušení společného opěrného sloupu, narušení základů domu žalobců, odstranění dřevěných stropních trámů zasahujících do společné zdi a obnažení základů v zimě 2016 od 21. 11. do 9. 12., na stavbě byla použita těžká mechanizace. Pokud se jedná o tvrzení žalobců, že došlo k naražení stropním nosníkem do společné zdi, tato skutečnost nevyplynula z provedeného dokazování. Z fotografií nebylo možnu učinit tento závěru, jediným důkazem je výpověď žalobce a), kterou má soud za značně subjektivní. Žalobce a) uvedl, že se při nárazu otřásl celý dům, což lze vnímat jako nadsazené. Prokázání tohoto jednání není navíc pro věc samou klíčové, neboť znalec komplexně posuzoval stav konstrukcí, a tedy i případný následek z tohoto incidentu. Sám žalobce uvedl, že na první pohled se nic nestalo, ale postupem času došlo k dalšímu praskání sádrových terčů.
44. Ve vztahu k následku bylo rovněž bez pochyb prokázáno, že dům, dělící stěna a stěna obchodu žalobců jsou protkány řadou mikrotrhlin a trhlin různého charakteru. To vyplynulo nejen z přiložených fotografií, ale rovněž z výpovědi žalobce a), odborných vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] a zejména pak z místního šetření znalce, který posoudil stav trhlin, celkový stav konstrukce a na základě toho formuloval své odborné závěry. Ve vztahu k narušení statiky pak znalec rovněž poukázal na nefunkční dělící stěnu, ze které byla sejmuta krytina. Pokud se jedná o žalobci tvrzené narušení samotné statiky konstrukcí, toto tvrzení bylo vyvráceno opět odbornou činností znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který vyloučil narušení mezního stavu únosnosti, tedy celkové zhoršení statických vlastností konstrukcí. Projevy zařadil do 2. stupně mezní použitelnosti a vysvětlil, že se jedná o kategorii vizuálního komfortu uživatele, který při pohledu na trhlinu či prohnutí má přirozenou úzkost a nedůvěru. Přesvědčivost závěrů znalce rovněž podpořila existence sádrových terčů, které žalobci instalovali na problematická místa, přičemž většina vykazuje konsolidovaný stav, u některých byl patrný mírný rozvoj, což poukazuje na dlouhodobé sily působící v lokalitě s ohledem na skončené práce na sousední nemovitosti.
45. Mezi stranami byla především sporná příčinná souvislost jednání a následku. Z pohledu skutkového děje dokázali žalobci v řízení prokázat tuto souvislost pomocí znaleckého zkoumání, avšak znalec nedokázal zodpovědět na otázku stáří či příčin trhlin bezezbytku, neboť postrádal pasport budovy před započetím prací. Konstatoval, že ke vzniku či rozvoji trhlin především v konstrukcích bezprostředně přiléhajících k pozemku žalovaných došlo v souvislosti se stavební činností, zejména odbouráním druhé části dvojdomku, vibracemi, podkopáním a podbetonováním základů. V ostatních případech dle znalce převažuje vliv intenzivní dopravy a zařazení lokality do V. skupiny stavenišť více náchylných k přetvoření terénu. Rovněž poukázal na stav samotné konstrukce domu a na rekonstrukci spočívající v nástavbě bez dostatečného ztužení. Pro soud je rozhodující, že dle znalce by k rozvoji poškození nedošlo, kdyby objekt zůstal tak jak byl, v přípravě odbourání části dvojdomu může někde vzniknout prasklina. Zjištění přesného poměru vlivu na jednotlivé trhliny je dle soudu nad rámec možností soudobého poznání v oboru, sám znalec uvedl, že vlivy mohly působit společně ale i každý vliv by mohl být samostatnou příčinou. K tomuto navíc postrádal dlouhodobý sběr dat z lokality. V této situaci dospěl soud k právnímu závěru, že i když se žalobcům nepodařilo prokázat úplnou příčinnou souvislost ke zjištěným následku, přesto je třeba na základě spravedlivého uvážení přičítat tento následek žalovaným a to u trhlin na štítové stěně a na konstrukcích bezprostředně přiléhajících do zhruba 3 metrů sestupně, jak sám navrhl znalec, u ostatních trhlin nemá soud za prokázanou příčinnou souvislost a to zejména s ohledem na absenci pasportu budovy. I sám žalobce a) ve své výpovědi uvedl, že trhliny se v domě vyskytovaly i před pracemi včetně trhliny na parapetu a řešily se malířsky, což vystačilo na zhruba 7 let.
46. Ve vztahu k výši škody soud vycházel z ustálené soudní praxe, podle které je škoda na věci ekvivalentem hodnoty potřebné k uvedení věci do předešlého stavu, je-li to možné a přiměřené, popř. evkivalentem porovnání obvyklé ceny, jakou věc měla v době poškození a jakou měla ve stavu po poškození (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2169/2005, ze dne 23. 8. 2007). [adresa], že při určení výše škody je třeba vycházet ze skutečné ceny opravy, platí za předpokladu, že na opravu jsou vynaloženy účelné náklady potřebné k uvedení věci do předešlého stavu bez zhodnocení věci (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1160/2005, ze dne 28. 2. 2007). Při určení, k jakému datu je třeba výši škody stanovit je třeba vycházet z pravidla, že výše škody je určena k datu poškození (viz § 2969 o.z.), neboť k tomuto datu měl poškozený vědomost o škodě, přičemž bylo zcela v jeho dispozici, zda věc ponechá v porušeném stavu, skutečně opraví nebo s ní naloží jinak. Další plynutí času a případné výkyvy na trhu již přetrhávají příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaných a výší škody. Z tohoto důvodu nelze akceptovat námitku žalobců, že výše náhrady nedopovídá současným cenám a nemůže vést k napravení škody, neboť bylo zcela na vůli žalobců, aby trhliny ošetřili již v roce 2020 a následně požadovali úhradu vynaložených prostředků po žalovaných. Případné zvýšení hladiny stavebních materiálů a prací nelze dávat k tíži žalovaným. Na základě výše uvedeného soud stanovil výši škody opravou věci, neboť se tento postup jeví jako ekonomický a účelný, přičemž se zaměřil pouze na náklady, které nevedou ke zhodnocení věci. Datum poškození stanovil s ohledem na průběžnost prací k prvnímu pololetí 2020, kdy došlo k poslední významnější práci na pozemku žalovaných a to hloubení lože pro terasu v bezprostřední blízkosti stěny dělící pozemky.
47. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] vycházela z výměr [tituly před jménem] [jméno FO], který doplnil svůj znalecký posudek o konkrétní výměry výstuže do prostor navazujících na štítovou stěnu, do dělící stěny a do prostor obchodu navazujícího na pozemek žalovaných. Dále doplnil posudek o výměry k vytvoření ztužujícího prvku na dělící stěně. Ve svém dodatku rovněž navrhl postup zapravení včetně použitých materiálů a nákresů způsobu zapravení. Znalec vycházel z vlastního šetření na místě. Znalkyně na základě těchto výměr sestavila rozpočet, podle kterého je cena opravy na hlavní budově 117 805,39 Kč, na dělící stěně 35 832,70 Kč a na obchodu 13 267,65 Kč. Soud vydělil náklady na opravu dělící stěny polovinou s ohledem na předpoklad společného vlastnictví rozhrady dle ust. § 1024 o.z. a vyšel z celkové ceny opravy 148 988 Kč zaokrouhleno na celé koruny.
48. Žalobci namítali, že zjištěná výše škody je nepřesná a neúplná. Požadovali zpracování projektové dokumentace, ze které budou zřejmé přesné práce a výkaz výměr. Soud posoudil námitku nepřesnosti jako nedůvodnou. Samotná činnost znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] byla z podstaty zadaného úkolu rozpočtování předložených prací a výměr exaktní. Pokud znalkyně odbornou úvahou doplnila svůj znalecký posudek například o výměru zdiva, které bude třeba přeštukovat nebo výměru dlaždic, které bude třeba vyspravit, pak opět vycházela z exaktního zadání spočívajícího v zapravení konkrétních metrů helikální výstuže na danou plochu. V tomto ohledu by projektová dokumentace výsledek nezpřesnila, jelikož i v takovém případě se pracuje s odhadem budoucích prací, které se mohou lišit od skutečně provedených prací v závislosti na podmínkách. Znalkyně využila odborný odhad zcela přiléhavě a logicky. Soudu je pak z úřední činnosti známo, že se jedná o běžný postup nacenění prací a materiálu. Významné zkreslení celkové ceny nad rámec přiměřené odchylky by tedy mohlo nastat pouze špatným vyměřením [tituly před jménem] [jméno FO], toto žalobci nenamítali, ani toto nebylo zjištěno z provedeného dokazování. Znalec byl na místě samém a se znalostí věci určil konkrétní výměry materiálu k zapravení, soud nemá žádné poznatky o nepřesnosti či neúplnosti dodatku k posudku. Notabene je třeba odkázat na skutková zjištění a skutečnost, že nelze z podstaty věci dospět k přesnému určení výše škody za kterou jsou odpovědni žalovaní s ohledem na spolupůsobení dalších vlivů (viz níže). Projektová dokumentace se tak soudu jeví jako nadbytečný a nehospodárný důkazní prostředek pro zapravení trhlin a vybudování ztužujícího prvku nad dělící stěnou. K neúplnosti výše škody žalobce a) shrnul, že v rozpočtu chybí nacenění sanace základů domu žalobců, izolace mezi stavbami, výstavba nového dělící stěny a dále práce k napravení vtékání do obchodu. K tomu žalobce uvedl, že dochází k vyboulení základů a je třeba provést průrazy z nového objektu k základům, dále dochází k zatékání do cihel v dělící stěně, které je třeba vybourat a vyzdít znovu a také je třeba vyřešit odříznutí části střechy obchodu, která vytvořila další prostor, kudy zatéká. K sanaci a zpevnění základů soud odkazuje na znalecký posudek, který nedospěl k odbornému závěru o porušení statiky a nejednalo by se tedy o náklad nezbytný k opravě věci do původního stavu. Stav budovy žalobců dle znalce lze vylepšit například celkovým stažením, avšak i k tomuto se znalec vyjádřil tak, že se jedná o celkové zlepšení vlastností objektu a zhodnocení věci. K zatékání do dělící stěny a obchodu soud odkazuje na argumentaci viz výše, podle které je v plné dispozici žalobců, jak budou s věcí po poškození nakládat a další stav či degradaci nelze klást k tíži žalovaným. Sám žalobce a) při výpovědi uvedl, že se pokusil dát igelit na odhalená místa, ale nebylo to účelné, následně na další péči o dělící stěnu rezignoval. Takový stav není v příčinné souvislosti s jednáním žalovaných ale s rozhodnutím žalobců ponechat konstrukce bez dalších úprav. Je třeba rovněž poukázat na samotný předmět řízení, který byl žalobou určen a na přípravném jednání zpřesněn popisem jednání a následku, a to statické poruše objektu. Pokud žalobci po koncentraci řízení požadují náhradu za jiný následek spočívající v zatékání do nemovitosti a za jiné jednání spočívající v uříznutí střešního trámu u obchodu, pak vybočují z vymezeného skutkového okruhu. Tyto skutečnosti ani nebyly předmětem dokazování a poučení, neboť je žalobci řádně netvrdili nejpozději na přípravném jednání. Nelze žalobu volně rozšiřovat o další nároky byť související, pokud nejsou řádně uplatněny. Podstatu projednávaného skutku (skutkového děje) lze přitom spatřovat především v jednání (a to ve všech jeho jevových formách) a v následku, který jím byl způsoben. Následek je pro určení skutku podstatný, protože umožňuje z projevů vůle jednajících osob vymezit ty, které tvoří skutek (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 571/2021, ze dne 30. 9. 2021). Každé jednání má mnoho následků, přičemž žalobce si vybírá pro něj relevantní následky k projednání, které jsou podstatné pro zachování totožnosti skutku v soudním řízení. Jinými slovy žalobce nemůže žalobou definovat pouze jednání žalovaných s tím, že veškeré nároky budou postupně vyplouvat najevo. Z tohoto důvodu vedl již při přípravném jednání žalobce k tomu, aby definovali žalovaný následek, který byl tvrzen v narušení statiky, která se pojevovala prasklinami ve zdivu a fasádě, dále že dochází k rozchodu zdiva a dům se chová jako otevírající se kniha. Ani z žaloby se nepodává jiný okruh následku. K tomuto následku bylo vedeno dokazování. Ocenění izolace společné stěny rovněž nespadá do okruhu napravení statického narušení domu, byť je tento problém zásadní a v řízení na něj znalec i [tituly před jménem] [jméno FO] upozorňovali. Na základě výše uvedeného má soud za to, že vyčíslení škody je úplné a přesné.
49. S ohledem na striktní zákonnou odpovědnost soud nezohlednil vliv spočívající v technickém stavu samotných konstrukcí žalobců, neboť odpovědnost podle citovaného ustanovení směřuje právě k ochraně vlastníka bez ohledu na stav jeho jmění a přenáší riziko na osobu zajišťující činnost bez ohledu na opatrnost či vědomost o rizicích. Znalec se vyjádřil tak, že riziko trhlin v dokonale ztuženém objektu je minimální či nulové, avšak takový technický stav nelze vyžadovat od budovy postavené před 90 lety, navíc v dispozici dvojdomku. I nástavba, která dle znalce zatěžuje celkový technický stav není důvodem ke snížení odpovědnosti, neboť se jedná o samotnou věc postiženou pracemi. Naopak je třeba přiměřeně snížit podíl odpovědnosti ve vztahu k vnějším dlouhodobým vlivům, které spolupůsobily na vznik a rozšíření trhlin a budou nadále působit v objektu. Znalec uvedl, že na štítové stěne vliv prací dosahuje 90% s postupným poklesem dále od epicentra, přičemž u středové příčky odhadl vliv na 0%. Soudu se jeví jako spravedlivé ponížit celkovou částku náhrady na 80% rozpočtu s ohledem na výše uvedené a stanovit výši škody na částku 119 191 Kč. Postup soudu je veden ust. § 2955 neboť nelze určit přesnou míru odpovědnosti žalovaných a tedy ani přesnou míru výše škody, na druhou stranu se soudu jeví jako žádoucí a spravedlivé nárok žalobcům zčásti přiznat, úplné zamítnutí žaloby by bylo zjevně nespravedlivým následkem. O solidární odpovědnosti žalovaných bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 2915 o.z.
50. Vzhledem k tomu, že žalobci vyzvali žalované k plnění přípisem doručeným 30. 4. 2021 dle ust. § § 1958 odst. 2 o.z., nejpozději od 1. 5. 2021 se dostali žalovaní do prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobcům tak vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Soud tedy přiznal žalobcům požadované úroky z prodlení za období od 1. 5. 2021 do zaplacení z dlužné částky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
51. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V dané věci měli úspěch žalobci, neúspěch spočíval pouze ve výši plnění dle znaleckého posouzení a úvaze soudu, a proto soud žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 229 649,75 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 83 689 Kč, z nákladů právního zastoupení v částce 117 460,75 Kč, které spočívají v odměně advokáta za 15,5 úkonů právní služby při sazbě za jeden úkon právní služby ve výši 5 900 Kč při tarifní hodnotě přiznané částky (viz Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 3974/2015, ze dne 21.9.2016), (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, návrh ve věci samé, 2x jednání 2. 2. 2022, 2x jednání 15. 2. 2023, 2x jednání 19. 4. 2023, 3x jednání 22. 1. 2025, vyjádření dne 5. 2. 2025, 2x jednání 19. 2. 2025 a 0,5 účast na vyhlášení) (§§ 11 odst. 1,2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen „a. t.”), dále z paušální náhrady hotových výdajů za 9 úkonů právní služby po 300 Kč před 1. 1. 2025 a po 450 Kč za 6,5 úkonu právní služby po 1. 1. 2025, a dále pak z náhrady daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 20 385,75 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně a z náhrady záloh složených na náklady provedených důkazů ve výši 28 500 Kč. Jejich zaplacení žalovaným uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobců dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
52. Dále soud rozhodl podle ust. § 148 o.ř. o povinnosti žalovaných uhradit České republice – Okresnímu v Kladně náklady ve výši 31 691,11 Kč představující náklady státu nekryté zálohou na znalečně u [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 13 407,17 Kč, znalečné [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 12 081 Kč, svědečné [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 6 172,94 Kč a svědečné [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 30 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením ve § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.