20 C 44/2022 - 372

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupen advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o 625 972 Kč s příslušenstvím, o vzájemném návrhu žalovaného ve výši 581 623,50 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 64 928,80 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,15 % ročně z částky 64 928,80 Kč od 12. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, v kterém měla být žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 561 043,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,15 % ročně z částky 561 043,20 Kč od 12. 6. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Vzájemný návrh žalovaného s tím, že žalobkyni měla být uložena povinnost zaplatit žalovanému částku ve výši 581 623,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 581 623,50 Kč od 12. 10. 2023 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit v souvislosti s podanou žalobou žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 214 011,11 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného [Jméno advokáta B], advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit v souvislosti s podaným vzájemným návrhem žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 198 016,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta A], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 625 972 Kč s příslušenstvím. Svůj žalobní nárok odůvodnila žalobkyně tím, že poskytla žalovanému v období od 6. 4. 2020 do 21. 12. 2020 na základě ústně uzavřené smlouvy o zápůjčce finanční prostředky v celkové výši 698 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný uhradil na poskytnutou zápůjčku pouze jedinou splátku, a to dne 15. 2. 2021 částku ve výši 72 028 Kč. Po tomto částečném plnění ze strany žalovaného po něm žalobkyně požaduje právě částku 625 972 Kč (698 000 – 72 028 = 625 972). Pro úplnost žalobkyně uvedla, že žalovaný byl v době poskytnutí zápůjčky její manžel (manželství zaniklo rozvodem ke dni 1. 7. 2021), účastníci však měli sjednaný režim oddělených jmění notářským zápisem.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává. Žalovaný sice potvrdil, že od žalobkyně obdržel na svůj účet č. [č. účtu] v období od 6. 4. 2020 do 21. 12. 2020 celkově částku 698 000 Kč, popírá však, že by mezi stranami sporu byla uzavřena jakákoliv smlouva o zápůjčce. Obdržení celkové částky 698 000 Kč od žalobkyně vysvětluje žalovaný tím, že mu žalovaná v průběhu roku 2020 postupně ve splátkách hradila alespoň část závazků vzniklých z titulu úhrad, které zaplatil žalovaný za dovolené žalobkyně. Žalobkyní uvedené platby tak nebyly půjčkou žalobkyně žalovanému, nýbrž náhradou finančních prostředků vynaložených žalovaným bez právního důvodu za žalobkyni. Žalovaný v této souvislosti poukázal na to, že od počátku partnerského vztahu s žalobkyní hradil veškeré náklady na společné dovolené, sportovní a kulturní aktivity, jakož i na běžný život, zejména v době, kdy žalobkyně bydlela u žalovaného. Žalovaný uvedl, že za společné dovolené s žalobkyní utratil za období od ledna 2017 do září 2020 celkově částku 1 874 778,75 Kč, z čehož polovina připadající na žalovanou činí 937 389,37 Kč. Ve svém podání ze dne 28. 11. 2023 pak žalovaný omezil svou žalobní obranu na výdaje za žalobkyni na letenky či pohonné hmoty a ubytování na společných dovolených. Celkem tyto výdaje za žalobkyni činily 416 786 Kč (představující polovinu celkových výdajů za letenky, pohonné hmoty a ubytování na společných dovolených obou účastníku), a to konkrétně za dovolenou v Thajsku od 22. 1. do 5. 2. 2017 (dovolená a), dovolenou v Rakousku 28. 2. 2017 (dovolená b), dovolená v Itálii od 21. 3. do 25. 3. 2017 (dovolená c), dovolená ve Francii od 23. 6. do 5. 7. 2017 (dovolená d), dovolená v Rakousku 8. 7. 2017 (dovolená e), dovolená v Rakousku 27. 10. 2017 (dovolená f), dovolená v Rakousku od 16. 11. 2017 do 20. 11. 2017 (dovolená g), dovolená v Indonésii od 24. 12. 2017 do 25. 1. 2018 (dovolená i), dovolená v Itálii od 18. 3. do 24. 3. 2018 (dovolená j), dovolená v Rakousku od 31. 5. do 2. 6. 2018 (dovolená k), dovolená Belgie, Německo od 19. 7. do 26. 7. 2018 (dovolená l), dovolená v Řecku od 26. 8. do 2. 9. 2018 (dovolená m), dovolená v Rakousku od 1. 11. do 3. 11. 2018 (dovolená n), dovolená v Itálii od 17. 3. do 22. 3. 2019 (dovolená r), dovolená v Portugalsku od 17. 4. do 21. 4. 2019 (dovolená s), dovolená v Itálii, Rakousku od 5. 6. do 11. 6. 2019 (dovolená t), dovolená Itálie od 9. 7. do 17. 7. 2019 (dovolená u), dovolená v Rakousku od 30. 8. do 31. 8. 2019 (dovolená v), dovolená Gruzie od 27. 12. 2019 do 3. 1. 2020 (dovolená w), dovolená Maledivy od 24. 1. do 9. 2. 2020 (dovolená x), dovolená Řecko od 1. 7. do 8. 7. 2020 (dovolená y), dovolená Čeladná 5. 9. 2020 (dovolená z), dovolená Rakousko, Slovinsko, Itálie od 17. 9. do 19. 9. 2020 (dovolená aa).

3. Žalovaný v průběhu řízení podal dne 8. 11. 2023 vzájemný návrh vůči žalobkyni, když po ní požadoval zaplacení částky 790 809,50 Kč s příslušenstvím. Skutečný vzájemný návrh ve smyslu § 97 a § 98 o.s.ř. činil však pouze 581 623,50 Kč (viz č.l. 227, výdaje žalovaného za žalobkyni na dovolených spočívající v letenkách, pohonných hmotách a ubytování: 416 786 Kč + pohledávka žalovaného za žalobkyni ve výši 790 809,50 Kč = 1 207 595,50 Kč – žalobou uplatněný nárok 625 972 Kč = 581 623,50 Kč). Tento svůj vzájemný návrh odůvodnil žalovaný tím, že žalobkyně bydlela v jeho bytě č. [Anonymizováno] na adrese [adresa], v období od 16. 5. 2017 do 31. 12. 2020, přičemž žalovaný hradil veškeré náklady spojené s užíváním bytu a žalobkyně mu na ně nijak nepřispívala Za období od října 2017 až do prosince 2020 uhradil žalovaný v souvislosti užíváním bytu celkem částku ve výši 237 619 Kč (za elektrickou energii a za služby spojené s užíváním bytu zaplacené SVJ) a po žalobkyni požaduje k zaplacení polovinu této částky, tj. 118 809,50 Kč. Dále žalovaný z titulu bezdůvodného obohacení po žalobkyni požaduje částku 672 000 Kč představující polovinu průměrného nájemného (1 344 000 Kč) za užívání bytu žalovaného v období od října 2017 až do prosince 2020. Žalovaný v této souvislosti poukazuje na to, že dle expertního posouzení, které si nechal vypracovat, činilo obvyklé nájemné za pronájem jeho bytu v roce 2017 částku 30 000 Kč, v roce 2018 částku 33 500 Kč, v roce 2019 částku 35 000 Kč a v roce 2020 částku 36 000 Kč.

4. Žalobkyně k podanému vzájemného návrhu žalovaného uvedla, že činí nesporným, že v období uvedeném žalovaným s ním sdílela společnou domácnost v jeho bytě na adrese [adresa]. Nesouhlasí však s tvrzením žalovaného, že by mu za užívání jeho bytu něco dlužila. Žalobkyně vždy po vzájemné ústní dohodě hradila žalovanému každý měsíc určitou částku představující její podíl na nákladech za společné bydlení. Tato dohoda vždy odrážela momentální finanční možnosti každého z partnerů, nebyla nikdy vázána na skutečné náklady za byt a žalovaný nikdy neprojevil jakýkoliv nesouhlas s její výší. Úhrady ze strany žalobkyně žalovanému na náklady spojené se společným bydlením se dle žalobkyně pohybovaly od 5 000 Kč do 15 000 Kč. Tyto transakce jsou zpočátku označovány slovem nájem, později již tato poznámka k platbám žalobkyní vkládána nebyla. Žalobkyně dále konkrétně uvedla, že žalovanému na dohodnutých nákladech za užívání bytu uhradila v roce 2017 částku 34 000 Kč (4 platby), v roce 2018 částku 71 500 Kč (8 plateb), v roce 2019 částku 62 300 Kč a v roce 2020 částku 7 200 Kč (3 platby). V roce 2020 se žalobkyně měla s žalovaným dohodnout na tom, že bude přispívat méně, a to jednak proto, že žalobkyně byla těhotná, ale zvláště proto, že její příjem z pracovní činnosti u žalovaného se zásadně redukoval. Celkem tak žalobkyně zaslala ze svých účtů žalovanému částku 175 000 Kč. V měsících, v kterých žalobkyně nezaslala žalovanému peníze na účet, se buď s žalovaným dohodla, že ničeho hradit nebude nebo bylo hrazeno hotově. Žalobkyně hradila i jiné náklady na společné soužití, jako byly náklady na stravu a další spotřební materiál. Ve svém dalším vyjádření se žalobkyně také odkazovala na § 690 občanského zákoníku s odůvodněním, že žalovaný měl podstatně více finančních prostředků než žalobkyně, a proto nemá nárok na jakoukoliv úhradu nákladů, které měl vynaložit na to, aby své rodině, tj. žalobkyni, zajistil srovnatelnou životní úroveň jako měl on.

5. Soud ve věci provedl následující dokazování (odst. 6. – 39. tohoto rozsudku).

6. Z listiny tuzemská odchozí úhrada okamžitá od [právnická osoba] (č.l. 8) soud zjistil, že žalobkyně zaslala ze svého účtu č. [č. účtu] na účet žalovaného č. [č. účtu] částku ve výši 80 000 Kč dne 8. 10. 2020. Platba byla odeslána bez jakéhokoliv popisu (poznámky).

7. Z listiny tuzemská odchozí úhrada okamžitá od [právnická osoba] (č.l. 10) má soud za zjištěné, že žalobkyně zaslala ze svého účtu č. [č. účtu] na účet žalovaného č. [č. účtu] částku ve výši 80 000 Kč dne 25. 11. 2020. Platba byla odeslána bez jakéhokoliv popisu (poznámky).

8. Z listiny tuzemská odchozí úhrada okamžitá od [právnická osoba] (č.l. 12) soud zjistil, že žalobkyně zaslala ze svého účtu č. [č. účtu] na účet žalovaného č. [č. účtu] částku ve výši 80 000 Kč dne 21. 12. 2020. Platba byla odeslána bez jakéhokoliv popisu (poznámky).

9. Z listiny tuzemská odchozí úhrada okamžitá od [právnická osoba] (č.l. 14) má soud za zjištěné, že žalobkyně zaslala ze svého účtu č. [č. účtu] na účet žalovaného č. [č. účtu] částku ve výši 80 000 Kč dne 15. 5. 2020. Platba byla odeslána bez jakéhokoliv popisu (poznámky).

10. Z listiny tuzemská odchozí úhrada okamžitá od [právnická osoba] (č.l. 16) soud zjistil, že žalobkyně zaslala ze svého účtu č. [č. účtu] na účet žalovaného č. [č. účtu] částku ve výši 55 000 Kč dne 10. 9. 2020. Platba byla odeslána bez jakéhokoliv popisu (poznámky).

11. Z listiny tuzemská odchozí úhrada okamžitá od [právnická osoba] (č.l. 17) má soud za zjištěné, že žalobkyně zaslala ze svého účtu č. [č. účtu] na účet žalovaného č. [č. účtu] částku ve výši 79 000 Kč dne 7. 10. 2020. Platba byla odeslána bez jakéhokoliv popisu (poznámky).

12. Z listiny tuzemská odchozí úhrada okamžitá od [právnická osoba] (č.l. 18) soud zjistil, že žalobkyně zaslala ze svého účtu č. [č. účtu] na účet žalovaného č. [č. účtu] částku ve výši 50 000 Kč dne 7. 4. 2020. Platba byla odeslána bez jakéhokoliv popisu (poznámky).

13. Z listiny tuzemská odchozí úhrada okamžitá od [právnická osoba] (č.l. 19) má soud za zjištěné, že žalobkyně zaslala ze svého účtu č. [č. účtu] na účet žalovaného č. [č. účtu] částku ve výši 50 000 Kč dne 6. 4. 2020. Platba byla odeslána bez jakéhokoliv popisu (poznámky).

14. Z listiny tuzemská odchozí úhrada okamžitá od [právnická osoba] (č.l. 20) soud zjistil, že žalobkyně zaslala ze svého účtu č. [č. účtu] na účet žalovaného č. [č. účtu] částku ve výši 20 000 Kč dne 6. 4. 2020. Platba byla odeslána bez jakéhokoliv popisu (poznámky).

15. Z listiny tuzemská odchozí úhrada okamžitá od [právnická osoba] (č.l. 21) má soud za zjištěné, že žalobkyně zaslala ze svého účtu č. [č. účtu] na účet žalovaného č. [č. účtu] částku ve výši 24 000 Kč dne 3. 9. 2020. Platba byla odeslána bez jakéhokoliv popisu (poznámky).

16. Z listiny tuzemská odchozí úhrada okamžitá od [právnická osoba] (č.l. 22) soud zjistil, že žalobkyně zaslala ze svého účtu č. [č. účtu] na účet žalovaného č. [č. účtu] částku ve výši 100 000 Kč dne 1. 12. 2020. Platba byla odeslána bez jakéhokoliv popisu (poznámky).

17. Z výzvy k uhrazení dluhu ze dne 17. 5. 2021 (č.l. 11) včetně poštovního podacího archu ze dne 19. 5. 2021 (č.l. 9) má soud za zjištěné, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 625 972 Kč.

18. Z notářského zápisu od notáře [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 11. 7. 2018, NZ [Anonymizováno]/2018 (č.l. 13), soud zjistil, že účastníci si v rámci svého manželství sjednali režim oddělených jmění.

19. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 1. 7. 2021, č.j. 14 C 156/2021-25 (č.l. 15), má soud za zjištěné, že manželství účastníků uzavřené dne 14. 7. 2018 bylo rozvedeno. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 14. 7. 2021.

20. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] u [Anonymizováno] za období od 31. 12. 2016 do 31. 12. 2017 (důkaz označen jako příloha č. [hodnota] v přílohách spisu) soud zjistil, že dne 29. 1. 2017 odešla z tohoto účtu platba ve výši 6 192 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 30. 1. 2017 odešla z účtu částka 2 714 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 26. 2. 2017 odešla z účtu částka 6 829,92 kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 1. 3. 2017 odešla z účtu částka 4 270 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 7. 3. 2017 odešla z účtu částka 4 282 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 7. 3. 2017 odešla z účtu částka 3 747 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 26. 6. 2017 odešla z účtu částka 23 438 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 26. 6. 2017 odešla z účtu částka 10 958,43 Kč s poznámkou [Anonymizováno] dne 29. 10. 2017 odešla z účtu částka 6 495,23 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 29. 10. 2017 odešla z účtu částka 2 808,16 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 3. 11. 2017 odešla z účtu částka 7 912,80 Kč s poznámkou [hodnota], dne 16. 11. 2017 odešla z účtu částka 1 261,72 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 19. 11. 2017 odešla z účtu částka 2 083,46 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 19. 11. 2017 odešla z účtu částka 29 653,38 Kč s poznámkou [Anonymizováno]. Celkově tedy odešla z účtu žalovaného na uvedené platby částka 112 646,10 Kč. Žalovaný uvedl svém vyjádření jednotlivé částky bez haléřů, což v součtu činí 112 642 Kč, polovina z této částky je 56 321 Kč.

21. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] u [Anonymizováno] za období od 21. 12. 2017 do 20. 1. 2018 (důkaz označen jako příloha č. [hodnota] v přílohách spisu) má soud za zjištěné, že dne 13. 12. 2017 odešla z tohoto účtu platba ve výši 8 263,13 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 13. 12. 2017 odešla z účtu částka 31 339 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 25. 12. 2017 odešla z účtu částka 951,23 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 26. 12. 2017 odešla z účtu částka 5 799,30 Kč s poznámkou [hodnota], dne 26. 12. 2017 odešla z účtu částka 5 299,95 Kč s poznámkou [hodnota], dne 28. 12. 2017 odešla z účtu částka 4 568,19 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 28. 12. 2017 odešla z účtu částka 3 551,87 Kč s poznámkou [hodnota], dne 28. 12. 2017 odešla z účtu částka 438,49 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 1. 1. 2018 odešla z účtu částka 9 292,79 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 4. 1. 2018 odešla z účtu částka 1 487,96 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 24. 4. 2018 odešla z účtu částka 31 342,80 Kč s poznámkou [hodnota], dne 3. 6. 2018 odešla z účtu částka 6 230,95 Kč s poznámkou [hodnota], dne 28. 6. 2018 odešla z účtu částka 4 008,50 Kč s poznámkou [hodnota], dne 19. 7. 2018 odešla z účtu částka 2 149,46 Kč s poznámkou [hodnota], dne 20. 7. 2018 odešla z účtu částka 3 090,67 Kč s poznámkou [hodnota], dne 25. 7. 2018 odešla z účtu částka 2 268 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 26. 7. 2018 odešla z účtu částka 2 374,63 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 2. 9. 2018 odešla z účtu částka 15 538,47 Kč s poznámkou [hodnota], dne 4. 10. 2018 odešla z účtu částka 22 019,90 Kč s poznámkou [hodnota], dne 19. 10. 2018 odešla z účtu částka 9 062,36 Kč s poznámkou [Anonymizováno], ubytování, dne 5. 11. 2018 odešla z účtu částka 3 987,30 Kč s poznámkou [hodnota]. 173 064,95 Kč. Celkově tedy odešla z účtu žalovaného na uvedené platby částka 173 064,95 Kč. Žalovaný uvedl svém vyjádření jednotlivé částky bez haléřů a vyčíslil celkovou částku na 173 054 Kč (viz č.l. 206 a násl.), polovina z této částky je 86 527 Kč.

22. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] u [Anonymizováno] za období od 25. 12. 2018 do 31. 12. 2019 (důkaz označen jako příloha č. [hodnota] v přílohách spisu) soud zjistil, že dne 4. 4. 2019 odešla z tohoto účtu platba ve výši 625 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 4. 4. 2019 odešla z účtu částka 625 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 4. 4. 2019 odešla z účtu částka 10 767 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 4. 4. 2019 odešla z účtu částka 10 767 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 30. 8. 2019 odešla z účtu částka 22 805,97 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 1. 9. 2019 odešla z účtu částka 20 456,51 Kč s [Anonymizováno]. Celkově tedy odešla z účtu žalovaného na uvedené platby částka 66 046,48 Kč. Žalovaný uvedl svém vyjádření jednotlivé částky bez haléřů a vyčíslil celkovou částku na 66 045 Kč (viz č.l. 206 a násl.), polovina z této částky je 33 022,50 Kč.

23. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] u [Anonymizováno] za období od 23. 12. 2019 do 11. 11. 2020 (důkaz označen jako příloha č. [hodnota] v přílohách spisu) soud zjistil, že dne 26. 12. 2019 odešla z tohoto účtu platba ve výši 27 375,29 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 20. 1. 2020 odešla z účtu částka 31 706 Kč s poznámkou [hodnota], dne 25. 1. 2020 odešla z účtu částka 10 463,27 Kč s [Anonymizováno], dne 29. 1. 2020 odešla z účtu částka 10 114 Kč s poznámkou [hodnota], dne 9. 2. 2020 odešla z účtu částka 44 224,54 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 27. 2. 2020 odešla z účtu částka 19 040,80 Kč s poznámkou [hodnota]. Celkově tedy odešla z účtu žalovaného na uvedené platby částka 142 923,90 Kč. Žalovaný uvedl svém vyjádření jednotlivé částky bez haléřů a vyčíslil celkovou částku na 142 992 Kč (viz č.l. 206 a násl.), polovina z této částky je 71 461 Kč.

24. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] u [právnická osoba] za období od února 2017 do prosince 2017 (důkaz označen jako příloha č. [hodnota] v přílohách spisu) má soud za zjištěné, že dne 9. 7. 2017 odešla z tohoto účtu platba ve výši 28 425,51 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 27. 10. 2017 odešla z účtu částka 2 696,58 Kč s poznámkou [Anonymizováno]. Celkově tedy odešla z účtu žalovaného na uvedené platby částka 31 122,09 Kč. Žalovaný uvedl svém vyjádření jednotlivé částky bez haléřů a vyčíslil celkovou částku na 31 121 Kč (viz č.l. 206 a násl.), polovina z této částky je 15 560,50 Kč.

25. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] u [právnická osoba] za období od prosince 2017 do prosince 2018 (důkaz označen jako příloha č. [hodnota] v přílohách spisu) soud zjistil, že dne 18. 3. 2018 odešla z tohoto účtu platba ve výši 1 022,85 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 19. 3. 2018 odešla z účtu částka 2 884,97 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 19. 3. 2018 odešla z účtu částka 1 180,04 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 22. 3. 2018 odešla z účtu částka 5 028,86 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 22. 3. 2018 odešla z účtu částka 3 404,96 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 20. 7. 2018 odešla z účtu částka 3 611,60 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 22. 7. 2018 odešla z účtu částka 5 335 Kč s poznámkou [Anonymizováno] dne 24. 7. 2018 odešla z účtu částka 3 983,25 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 25. 7. 2018 odešla z účtu částka 1 386,94 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 25. 7. 2018 odešla z účtu částka 1 034,24 Kč s poznámkou [hodnota], dne 27. 8. 2018 odešla z účtu částka 31 358,46 Kč s poznámkou [hodnota], dne 31. 8. 2018 odešla z účtu částka 31 045,95 Kč s poznámkou [hodnota]. Celkově tedy odešla z účtu žalovaného na uvedené platby částka 91 277,20 Kč. Žalovaný uvedl svém vyjádření jednotlivé částky bez haléřů a vyčíslil celkovou částku na 91 270 Kč (viz č.l. 206 a násl.), polovina z této částky je 45 635 Kč.

26. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] u [právnická osoba] za období od ledna 2019 do prosince 2019 (důkaz označen jako příloha č. [hodnota] v přílohách spisu) má soud za zjištěné, že dne 20. 3. 2019 odešla z tohoto účtu platba ve výši 317 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 20. 3. 2019 odešla z účtu částka 1 482,93 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 8. 4. 2019 odešla z účtu částka 28 397,06 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 2. 6. 2019 odešla z účtu částka 3 347,34 Kč s poznámkou [hodnota], dne 6. 6. 2019 odešla z účtu částka 1 576,89 Kč s poznámkou [Anonymizováno] dne 6. 6. 2019 odešla z účtu částka 421,05 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 7. 6. 2019 odešla z účtu částka 8 050,39 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 7. 6. 2019 odešla z účtu částka 2 515,74 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 8. 6. 2019 odešla z účtu částka 2 264,17 Kč s poznámkou [Anonymizováno] dne 8. 6. 2019 odešla z účtu částka 2 102,63 Kč s poznámkou [právnická osoba], dne 10. 6. 2019 odešla z účtu částka 2 566,69 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 10. 6. 2019 odešla z účtu částka 277,46 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 10. 6. 2019 odešla z účtu částka 246,26 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 13. 7. 2019 odešla z účtu částka 3 091,37 Kč s poznámkou [hodnota], dne 15. 7. 2019 odešla z účtu částka 7 926,59 Kč s poznámkou [hodnota], dne 17. 7. 2019 odešla z účtu částka 1 547,09 Kč s poznámkou [hodnota], dne 17. 7. 2019 odešla z účtu částka 11 371,76 Kč s poznámkou [Anonymizováno]. Celkově tedy odešla z účtu žalovaného na uvedené platby částka 77 502,42 Kč. Žalovaný uvedl svém vyjádření jednotlivé částky bez haléřů a vyčíslil celkovou částku na 77 494 Kč (viz č.l. 206 a násl.), polovina z této částky je 38 747 Kč.

27. Z výpisu z účtu žalovaného č. [č. účtu] u [právnická osoba] za období od prosince 2019 do prosince 2020 (důkaz označen jako příloha č. [hodnota] v přílohách spisu) soud zjistil, že dne 28. 1. 2020 odešla z tohoto účtu platba ve výši 11 503,98 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 4. 2. 2020 odešla z účtu částka 27 060 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 1. 7. 2020 odešla z účtu částka 36 578,72 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 2. 7. 2020 odešla z účtu částka 22 715,35 Kč s poznámkou [hodnota], dne 2. 7. 2020 odešla z účtu částka 3 304,05 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 4. 7. 2020 odešla z účtu částka 8 810,80 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 5. 7. 2020 odešla z účtu částka 2 232,82 Kč s poznámkou [právnická osoba] dne 6. 7. 2020 odešla z účtu částka 6 253,23 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 7. 7. 2020 odešla z účtu částka 3 042,68 Kč s poznámkou [právnická osoba], dne 8. 7. 2020 odešla z účtu částka 6 174,50 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 5. 9. 2020 odešla z účtu částka 8 012 Kč s poznámkou [právnická osoba], dne 17. 9. 2020 odešla z účtu částka 1 855,45 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 20. 9. 2020 odešla z účtu částka 1 488,73 Kč s poznámkou [Anonymizováno]. Celkově tedy odešla z účtu žalovaného na uvedené platby částka 139 032,31 Kč. Žalovaný uvedl svém vyjádření jednotlivé částky bez haléřů a vyčíslil celkovou částku na 139 026 Kč (viz č.l. 206 a násl.), polovina z této částky je 69 513 Kč.

28. Z potvrzení od [Anonymizováno] ze dne 11. 12. 2024 (č.l. 328) soud zjistil, že žalovaný uhradil ze svého účtu [č. účtu] dne 24. 1. 2018 částku 62 756,91 Kč s poznámkou [hodnota]. Polovina z uvedené částky činí 31 378,50 Kč (po zaokrouhlení na celé desítky halířů).

29. Žalovaný tak uhradil za společné dovolené s žalobkyní za ubytování a dopravu dle svých tvrzení celkem částku 896 400,91 Kč, přičemž žalovaný uvedl nižší částky bez haléřů oproti tomu, co bylo zjištěno z výpisů (součet odst. 20. až 28.). Polovina z této částky je po zaokrouhlení 448 200,50 Kč. Žalovaný dle svých tvrzení uplatnil vůči žalované částce obranu ve výši 448 164,50 Kč (416 786 + 31 378,50). Soud tak pro další výpočty vycházel právě z této o něco nižší částky 448 164,50 Kč (oproti 448 200,50 Kč).

30. Z výpisu účtu žalobkyně č. [č. účtu] u [právnická osoba] za období od ledna 2017 do února 2017 (čl. 76.) má soud za zjištěné, že dne 9. 1. 2017 odešla z tohoto účtu platba ve výši 17 943 Kč s poznámkou [hodnota], dne 2. 2. 2017 odešla z účtu částka 3 152,38 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 2. 2. 2017 odešla z účtu částka 3 833,67 Kč s poznámkou [hodnota], dne 7. 2. 2017 odešla z účtu částka 2 054,53 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 28. 2. 2017 odešla z účtu částka 1935,50 Kč s poznámkou [Anonymizováno]. Celkově tedy odešla z účtu žalobkyně na uvedené platby částka 28 919,08 Kč. Polovina z této částky je 14 459,54 Kč.

31. Z výpisu účtu žalobkyně č. [č. účtu] u [právnická osoba] za období od března 2017 do září 2020 (čl. 77 a v přílohách spisu) soud zjistil, že dne 28. 6. 2017 odešla z tohoto účtu platba ve výši 4 575,89 Kč s poznámkou [hodnota], dne 29. 6. 2017 odešla z účtu částka 4 049,89 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 21. 7. 2018 odešla z účtu částka 10 610,80 Kč s poznámkou [Anonymizováno] dne 25. 7. 2018 odešla z účtu částka 68,91 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 27. 7. 2018 odešla z účtu částka 7 248,95 Kč s poznámkou [Anonymizováno] dne 28. 8. 2018 odešla z účtu částka 2 016 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 5. 11. 2018 odešla z účtu částka 5 148,84 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 8. 6. 2019 odešla z účtu částka 870 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 2. 7. 2020 odešla z účtu částka 274,80 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 2. 7. 2020 odešla z účtu částka 292,50 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 7. 7. 2020 odešla z účtu částka 2 348,94 Kč s poznámkou [Anonymizováno], dne 10. 7. 2020 odešla z účtu částka 825,03 Kč s poznámkou [Anonymizováno] Celkově tedy odešla z účtu žalobkyně na uvedené platby částka 38 330,55 Kč. Polovina z této částky je 19 165,27 Kč.

32. Z výpisu účtu žalobkyně č. [č. účtu] u [právnická osoba] za období února 2020 (čl. 316) má soud za zjištěné, že dne 21. 2. 2020 odešla z účtu částka 18 994 Kč s poznámkou [hodnota]. Polovina z této částky je 9 497 Kč.

33. Žalobkyně tak uhradila za společné dovolené s žalovaným za ubytování a dopravu celkem částku 86 242,60 Kč (součet odst. 29. až 31.). Polovina z této částky je 43 121,30 Kč.

34. Z výpisů z účtu žalobkyně č. [č. účtu] u [právnická osoba] za období od července 2017 do února 2020 (v přílohách spisu) má soud za zjištěné, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] dne 11. 7. 2017 částku 10 000 Kč s poznámkou: úklid, výlet, dne 16. 10. 2017 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 6 000 Kč s poznámkou: nájem, dne 20. 11. 2017 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 11 000 Kč s poznámkou: nájem, hory, dne 18. 12. 2017 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 7 000 Kč s poznámkou: nájem, dne 8. 2. 2018 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 10 000 Kč s poznámkou: nájem, dne 8. 3. 2018 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 15 000 Kč s poznámkou: nájem, dne 25. 5. 2018 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 10 000 Kč s poznámkou: nájem, dne 25. 6. 2018 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 5 000 Kč s poznámkou: nájem, dne 30. 8. 2018 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 20 000 Kč s poznámkou: dovolená, dne 18. 10. 2018 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 9 000 Kč bez poznámky, dne 26. 11. 2018 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 4 500 Kč bez poznámky, dne 21. 12. 2018 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 9 000 Kč s poznámkou: nájem, dne 23. 1. 2019 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 8 000 Kč bez poznámky, dne 21. 2. 2019 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 6 000 Kč s poznámkou: nájem, dne 15. 3. 2019 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 6 000 Kč bez poznámky, dne 3. 5. 2019 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 6 300 Kč bez poznámky, dne 21. 5. 2019 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 7 000 Kč bez poznámky, dne 24. 6. 2019 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 7 000 Kč bez poznámky, dne 22. 7. 2019 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 2 400 Kč s poznámkou: nájem, dne 30. 8. 2019 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 6 600 Kč bez poznámky, dne 27. 9. 2019 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 4 000 Kč bez poznámky, dne 21. 10. 2019 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 4 000 Kč bez poznámky, dne 1. 12. 2019 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 1 000 Kč bez poznámky, dne 16. 12. 2019 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 4 000 Kč bez poznámky, dne 16. 12. 2019 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 1 400 Kč s poznámkou: Za k, dne 21. 1. 2020 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 2 200 Kč bez poznámky, dne 19. 2. 2020 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 4 000 Kč bez poznámky, dne 15. 4. 2020 zaslala na účet žalovaného č. [č. účtu] částku 1 000 Kč bez poznámky. Celkově tedy zaslala žalobkyně žalovanému částku ve výši 187 400 Kč. Žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že jako podíl na nákladech za společné bydlení uhradila žalovanému celkově částku 175 000 Kč. Soud tak pro další výpočty vycházel právě z této částky 175 000 Kč 35. Z sms či Whatsapp konverzace mezi účastníky z června 2018 a ledna 2019 (v přílohách spisu k podání žalobkyně ze dne 14. 5. 2024 na č.l. 250) soud zjistil, že žalovaný psal dne 26. 6. 2018 žalobkyni ať platí za nájem za 6 měsíc 5 000 místo 10 tisíc. Na to reagovala žalobkyně zprávou – dobře, děkuji. Dále žalovaný téhož dne žalobkyni napsal, ať mu platí 9 000 tisíc místo 10 tisíc. Na tuto zprávu odpověděla žalobkyně opět – dobře, děkuju. Dne 23. 1. 2019 žalovaný napsal žalobkyni, že mu zatím vůbec nezaslala nájem, i když jí říkal o 8 tisících. Na tuto zprávu žalobkyně reagovala tak, že se omlouvá a hned to pošle, dále uvádí, že si nastaví příkaz.

36. Z WhatsApp komunikace mezi účastníky z období let 2017 až 2020 (č.l. 336-341) má soud za zjištěné, že mezi účastníky probíhaly časté diskuze o platbách za dovolené a i za další výdaje, žalovaný opakované sděloval žalobkyni, že mu dluží peníze za dovolené.

37. Žalobkyně v rámci své účastnického výslechu uvedla (č.l. 355), že někdy na začátku roku 2020 ji měl oslovit žalovaný s tím, že potřebuje půjčit peníze. Peníze si měl půjčit za účelem toho, aby mohl koupit nemovitost v Rakousku či v Gruzii. Říkání si o peníze ze strany žalovaného vnímala žalobkyně jako jednotlivé žádosti o zápůjčky. Žalovaný vždy požádal žalobkyni o jednotlivou dílčí platbu. Žalobkyně neměla s žalovaným sjednanou žádnou splatnost jednotlivých zápůjček, situaci začala řešit až poté, co byla žalovaným vyhozena z domu. Dle žalobkyně řešili účastníci hrazení výdajů za jednotlivé společné dovolené až po skončení dovolené, kdy se vždy dohodli na nějaké částce, kterou pak žalobkyně zaslala žalovanému. V některých případech to bylo i takové, že žalovaný uhradil celou dovolenou. Vždy to však spolu řešili až po skončení dovolené. U žádné z dovolených se účastníci nedohodli tak, že by každý z nich hradil polovinu výdajů, vždy se jednalo o nějakou nižší část z celkové sumy, kterou hradila žalobkyně. Žalobkyně dále uvedla, že od samotného začátku bydlení u žalovaného mu hradila nájemné za užívání jeho bytu. Účastníci se v některých obdobích domluvili, resp. žalovaný sdělil žalobkyni, že má hradit nižší nájemné. Nájemné hradila žalobkyně až do konce svého bydlení u žalovaného, vyjma pravděpodobně období od února či března 2020 po několik měsíců, kdy žalobkyně byla těhotná a se žalovaným se dohodla, že nemusí hradit nájemné. Žalobkyně uvedla, že se dohodla s žalovaným na každém měsíci ohledně výše nájemného. Úhrady žalovanému, které žalobkyně označuje jako nájemné, považovala a vnímala jako platby za celé užívání bytu, tj. včetně služeb spojených s užíváním bytu, např. vodné stočné, elektřina apod. Žalobkyně ani nevěděla kolik žalovaný hradí např. za elektřinu, hypotéku apod. V řešeném bytě u žalovaného na [adresa] bydlela žalobkyně od září 2017 do ledna 2021. V průběhu společného soužití s žalovaným žalobkyně nakupovala jídlo především ona, nicméně uvedla, že i žalovaný někdy nakupoval jídlo. Dále měla žalobkyně nakupovat vybavení domácnosti, platila úklid, který v bytě žalovaného prováděla uklízecí společnost, apod. Žalobkyně se dle svých slov starala o domácnost, když prakticky denně vařila večeře, starala se o zahrádku, která se nachází na terase předmětného bytu. Většina plateb ze strany žalobkyně směrem k žalovanému probíhala prostřednictvím účtu, je však možné, že některé platby, a to i například za užívání bytu, proběhly v hotovosti. Nicméně žalobkyně si již přesně nepamatuje, jak tyto platby případně probíhaly. Dle žalobkyně jí žalovaný část zapůjčených peněz uhradil již někdy v lednu či únoru 2021. Konkrétně od žalovaného obdržela částku 72 028 Kč. Právě tuto částku (včetně 28 Kč) obdržela žalobkyně od žalovaného z toho důvodu, že pravděpodobně potřebovala zaplatit nějaký odvod za sociální či zdravotní pojištění v souvislosti se svým zaměstnáním u společnosti žalovaného. Žalobkyně tuto částku potřebovala i z toho důvodu, že v této době opustila byt žalovaného. Závěrem žalobkyně uvedla a zopakovala, že u žádné z dovolených nebyla s žalovaným dohodnuta na tom, že by měla hradit polovinu výdajů spojených s dovolenou. Sama by na tak drahé dovolené nejezdila. Tyto drahé dovolené byly iniciovány ze strany žalovaného.

38. Žalovaný v rámci svého účastnického výslechu uvedl (č.l. 356), že byt v Gruzii kupoval v roce 2017 a hypotéku za něj uhradil v roce 2019. Byt v Rakousku si měl koupit až na přelomu let 2021/2022, kdy již s žalobkyní nebyl. Dle svých slov žalovaný v roce 2020 neřešil jakýkoliv nákup nemovitosti. V roce 2020 rovněž nekupoval žádnou dražší věc. I s ohledem na svůj příjem nepotřeboval žalovaný od žalobkyně půjčit jakékoliv peníze. Dle žalovaného řešili účastníci hrazení společných dovolených, jak před započetím dovolené, tak i po jejím konci. Žalovaný většinou vyčíslil částku za dovolenou, kterou po žalobkyni požadoval. Nemusela to být přesná polovina výdajů za dovolenou. Žalobkyně pracovala v pracovním poměru pro jeho společnost ukliď mi a také pracovala jako OSVČ pro jeho společnost takecars nebo [jméno FO]. Z příjmů za práci jako OSVČ hradila žalobkyně dluh žalovanému, a to právě v roce 2020. Na začátku roku 2020 měl žalovaný žalobkyni sdělit, že mu dluží zhruba 1 000 000 Kč a ať mu částku vrátí. Dle žalovaného mu pak žalobkyně dlužnou částku vracela tak, jak fakturovala v roce 2020 svoji práci společnosti takecars či [Jméno žalovaného]. Podle žalovaného žalobkyně prakticky vůbec nevařila. Konkrétně uvedl, že jestli od žalobkyně dostal dvakrát snídani, tak je to moc. Dle svých slov vařil v domácnosti primárně on, když poukazuje na to, že je vyučeným kuchařem. Dále žalovaný uvedl, že i o terasu, zahradu u předmětného bytu se staral on, sekal trávu apod. Z pohledu žalovaného nedělala žalobkyně v domácnosti nic. Někdy od srpna či září 2017 bydlel žalovaný společně s žalobkyní v řešeném bytě na adrese [adresa]. Už na samotném začátku jednal žalovaný s žalobkyní o nájemném za užívání bytu. Pokud si žalovaný dobře pamatuje, tak jednali o částkách 12, 13 či 14 tisíc Kč měsíčně. Dle žalovaného hradila žalobkyně nájemné různě, někdy zaplatila, někdy nezaplatila, někdy zaplatila jen část apod. Žalovaný si již nepamatuje konkrétní výši nájemného za jednotlivé měsíce. Služby spojené s užíváním bytu do nájemného, které požadoval po žalobkyni, nezahrnoval. Nicméně dodává, že placení samotných služeb s žalobkyní nikdy neřešil. Běžné výdaje domácnosti např. za jídlo, drogerii apod. hradil dle svých slov více než žalobkyně. Uznává však, že i žalobkyně se podílela na úhradách těchto výdajů, např. za drogerii apod. Dle žalovaného mu žalobkyně nedávala prakticky žádné peníze v hotovosti, maximálně např. částku 500 Kč. Žalovaný vylučuje a nepamatuje si na situaci, že by mu žalobkyně například uhradila nájem ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Dle žalovaného ze strany žalobkyně nikdy nezazněla myšlenka, že společná dovolená je moc drahá, že mohou bydlet kupříkladu v levnějším hotelu apod. K částce 72 028 Kč, kterou zaslal dne 15. 2. 2021 žalobkyni, sdělil, že tuto částku poslal žalobkyni z toho důvodu, že ho žalobkyně požádala přesně o tuto sumu, neboť ji potřebovala na odvody za sociální a zdravotní pojištění. Na základě této žádosti od žalobkyně se žalovaný rozhodl půjčit žalobkyni uváděnou částku. Dle žalovaného může částka 72 028 Kč odpovídat platbám, které žalobkyně obdržela od společností žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že mu žalobkyně měla sdělit, že z důvodu zasílání řešených peněz žalovanému v roce 2020, nemá na zaplacení částky 72 028 Kč. Tuto částku žalovaný skutečně považuje za půjčku. Částku nevymáhal, nicméně tváří v tvář žalobkyni řekl, že ji chce vrátit. Skutečnost, že chtěl po žalobkyni vrátit 1 000 000 Kč jí měl žalovaný sdělit osobně. Neřekl žalobkyni žádný konkrétní termín, jen že „až bude mít peníze“, tak zaplatí. Dle žalovaného probíhalo jednání mezi účastníky o placení dovolených různými kanály, například sms, WhatsApp komunikací, e-mailem atd. Částku, kterou požadoval po žalobkyni za jednotlivé dovolené, nebyla vždy polovinou výdajů.

39. Z dalších ve věci provedených důkazů nezjistil soud žádné pro věc podstatné skutečnosti (výpis z účtu žalobkyně č. [č. účtu] u [právnická osoba] za období ledna 2020, dubna 2020 a srpna 2020 - v přílohách spisu, výpis z účtu žalobkyně č. [č. účtu] u [právnická osoba] za období března 2018 - č.l. 313, výpis z účtu žalobkyně č. [č. účtu] u [právnická osoba] za období září 2019 - č.l. 314, výpis z účtu žalobkyně č. [č. účtu] u [právnická osoba] za období prosince 2019 - č.l. 315, smlouva o spotřebitelském úvěru na bydlení mezi žalovaným a Sberbank z roku 2017 - v přílohách spisu).

40. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

41. Dle § 690 občanského zákoníku platí, že každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

42. Dle § 716 odst. 1 občanského zákoníku platí, že snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu.

43. Dle § 717 odst. 1 občanského zákoníku platí, že smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. Ustanovení o režimu oddělených jmění se použijí obdobně v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

44. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

45. Dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

46. Po provedeném dokazování a řídíc se výše uvedenými zákonnými ustanovení dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. Nejprve se bude soud zabývat uplatněným nárokem z podané žaloby. Žalobkyně právě v případě své žaloby neprokázala, že by mezi účastníky byla skutečně uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku. Na výzvy soudu k prokázání existence smlouvy o zápůjčce zareagovala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce u soudního jednání dne 23. 3. 2023 (č.l. 69) tak, že uvedla, že nenavrhuje a nemá žádný důkaz k prokázání toho, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce. Jediným provedeným důkazem v řízení o tom, že měla být mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce (resp. jednotlivé smlouvy o zápůjčce), tak byl nakonec účastnický výslech žalobkyně, při kterém vypověděla, že žalovaný ji žádal o půjčení jednotlivých částek, které mu následně v roce 2020 zaslala. Žalovaný naopak v rámci svého účastnického výslechu vypověděl, že platby, které mu žalobkyně zaslala v roce 2020 a jsou uvedené v žalobě, měly sloužit k úhradě dluhů žalobkyně, které měly dle žalovaného dosahovat zhruba 1 000 000 Kč. Z dvou protichůdných účastnických výpovědí skutečně nelze učinit skutkový a právní závěr o tom, zda byla, či nebyla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce. Soud tak především z doložených výdajů žalovaného za společné dovolené, kterých bylo za zhruba 3,5 roku okolo 20 (jen těch, které byly řešeny v řízení), a také z sms či WhatsApp komunikace mezi účastníky, kde řešili placení dovolených (odst. 36. tohoto rozsudku), došel k závěru, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce (resp. jednotlivé dílčí zápůjčky), tj. že jednotlivými uskutečněnými platbami ve prospěch žalovaného žalobkyně neposkytovala žalovanému zápůjčky. V žalobě požadovanou částku 625 972 Kč tak soud posuzoval z toho hlediska, zda se jedná (a případně v jaké výši) o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně dle § 2991 občanského zákoníku, což jako alternativní verzi vedle zápůjčky uváděla v průběhu řízení i sama žalobkyně. Mezi stranami bylo v řízení učiněno za nesporné, že žalobkyně zaslala žalovanému v rámci dílčích plateb v roce 2020 částku 698 000 Kč a žalovaný naopak zaslal žalobkyni dne 15. 2. 2021 částku 72 028 Kč, tj. rozdíl 625 972 Kč (698 000 – 72 028). Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovanému skutečně vznikly výdaje za společné dovolené, které jsou uvedeny v odst. 2., 20. – 29. tohoto rozsudku, ve výši 896 400,91 Kč, a to jen za ubytování, letenky, pohonné hmoty a obecně za výdaje spojené s dopravou (např. silniční mýto apod.). Polovina nákladů za dovolené připadající na žalobkyni tak činí 448 164,50 Kč (žalovaný uplatnil v řízení jako obranu proti žalobě o něco menší polovinu z výše uvedené částky 896 400,91 Kč, viz odst. 29. tohoto rozsudku). K rozdělení nákladů za dovolené napůl mezi účastníky dospěl soud z toho důvodu, že z jejich sms či WhatsApp komunikací nelze dovodit jednotný režim toho, jak se vzájemně měli podílet na výdajích za jednotlivé společné dovolené. Těžko tak najít spravedlivější metodu, než rozdělit tyto výdaje napůl mezi účastníky. Soud navíc podotýká, že částka 896 400,91 Kč nezahrnuje veškeré útraty, které měl žalovaný za jím uvedené dovolené uhradit, ale jen výdaje za ubytování a za dopravu, neboť žalovaný v průběhu řízení omezil svou obranu pouze na tyto platby. Částka 448 164,50 Kč tak netvoří polovinu z celkových výdajů žalovaného za označené dovolené, ale pouze polovinu právě z výdajů za ubytování a dopravu spojených s dovolenou. Žalobkyně v řízení rovněž uváděla, že jí vznikly náklady spojené se společnými dovolenými s žalovaným. Z provedených důkazů bylo skutečně zjištěno, že za společné dovolené vznikly žalované výdaje spojené s ubytováním a dopravou (soud použil stejné hledisko jako u žalovaného) v celkové výši 86 242,60 Kč, z čehož polovina činí částku 43 121,30 Kč. Po odečtení částky 43 121,30 Kč od 448 164,50 Kč vychází částka 405 043,20 Kč, kterou žalobkyně dluží žalobci z důvodu neproplacených výdajů za společné dovolené. Po odečtení této částky 405 043,20 Kč od žalované částky 625 972 Kč tak vychází, že po zohlednění vzájemných výdajů obou účastníků za dovolené žalobkyně přeplatila žalovaného o 220 928,80 Kč, žalovaný by se tak na úkor žalobkyně v tomto rozsahu bezdůvodně obohatil.

47. Pro další část výpočtů případného bezdůvodného obohacení žalovaného se soud dostává k druhé části řízení – k vzájemnému návrhu žalovaného, který je svou častí i kompenzační námitkou proti podané žalobě (vzájemným návrhem je v části 581 623,50 Kč). Žalovaný v rámci tohoto návrhu uvedl, že se žalobkyně bezdůvodně obohatila na jeho úkor, když bezplatně užívala jeho byt v období od října 2017 až do prosince 2020. Po žalobkyni tak požadoval polovinu výdajů za služby a polovinu obvyklého nájemného za uvedené období. V řízení však bylo z sms či WhatsApp komunikace mezi účastníky zjištěno (odst. 35. tohoto rozsudku), že si sjednávali úplatu či řekněme příspěvek žalobkyně na provoz společné domácnosti (oba účastníci v rámci svých účastnických výpovědí označili dohodu jako nájemné), který měla žalobkyně měsíčně hradit žalovanému za užívání jeho bytu. Z účastnických výslechů žalobkyně i žalovaného pak soud dospěl k závěru, že v této částce představující příspěvek žalobkyně na provoz společné domácnosti či platbu za užívání bytu byly zahrnuty i služby spojené s užíváním bytu (elektřina, platby SVJ), když ani jednoho z účastníků nenapadlo, že by za užívání bytu (či v rámci příspěvku) měla žalobkyně hradit ještě něco dalšího než sjednané částky, žalovaný zároveň po celou řešenou dobu nic takového po žalobkyni k úhradě nepožadoval. Soud tak při vyčíslování částky, kterou měla žalobkyně zaplatit žalovanému nevycházel z obvyklého nájemného a zaplacených služeb, ale z dohody účastníků o výši úplaty (příspěvku) za užívání bytu. Z sms či WhatsApp komunikace mezi účastníky tak soud dospěl k závěru, že úplata za užívání bytu (příspěvek) činila 10 000 Kč měsíčně v období od října 2017 do května 2018, neboť v komunikaci mezi účastníky ze dne 26. 6. 2018 žalovaný uvádí, aby mu žalovaná uhradila na nájemném částku 5 000 Kč místo 10 tisíc a dále jí oznamuje, ať dále platí 9 tisíc místo 10 tisíc. Žalovaná oba uvedené návrhy v konverzaci akceptovala s poděkováním. V případě června 2018 tak úplata za užívání bytu činila 5 000 Kč, následně sjednaná úplata činila od července 2018 do prosince 2018 částku 9 000 Kč měsíčně. Od ledna 2019 činila sjednaná úplata částku 8 000 Kč měsíčně, neboť v rámci konverzace ze dne 23. 1. 2019 žalovaný žalobkyni napsal, že má platit nájem ve výši 8 000 Kč, což žalobkyně potvrdila, omluvila se a uvedla, že si nastaví příkaz. Úplata ve výši 8 000 Kč pak byla sjednána až do konce roku 2020 (v řízení nebylo zjištěno z dalších důkazů, až na účastnickou výpověď žalobkyně, že by se účastníci dohodli na další změně úplaty). Celková výše úplaty (příspěvku), kterou měla žalobkyně uhradit za užívání a vedení společné domácnosti v bytě žalovaného tak za období od října 2017 do prosince 2020 činila 331 000 Kč (říjen 2017 – květen 2018 – 8 měsíců x 10 000 Kč = 80 000 Kč, červen 2018 – 5 000 Kč, červen 2018 – prosinec 2018 – 6 měsíců x 9 000 Kč = 54 000 Kč, leden 2019 – prosinec 2020 – 24 měsíců x 8 000 Kč = 192 000 Kč). Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému uhradila pro tyto účely jí tvrzených 175 000 Kč, ať již její platby bylo označeny přímo poznámkou nájem, jinou poznámkou či bez poznámky. Žalobkyni tak zbývalo na sjednanou úplatu uhradit žalovanému ještě částku 156 000 Kč (331 000 Kč – 175 000 Kč).

48. Pokud částku 156 000 Kč odečteme od částky 220 928,80 Kč, která představuje zbývající bezdůvodné obohacení ze žaloby (viz závěrečná část odst. 46. tohoto rozsudku) docházíme k částce 64 928,80 Kč. V tomto rozsahu tak žalobkyně bez právního důvodu odeslala žalovanému peníze, a právě proto jen v této části bylo podané žalobě vyhověno. Společně s částkou 64 928,80 Kč byl žalobkyni přiznán z této částky rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Ve zbývající části 561 043,20 Kč s příslušenstvím soud žalobu zamítl, neboť v řízení bylo prokázáno, jak je uvedeno výše, že žalovaný se v této výši bezdůvodně neobohatil na úkor žalobkyně, když částka 561 043,20 Kč, kterou zaslala žalobkyně žalovanému, představuje úhradu dluhu za dovolené a za užívaní a vedení společné domácnosti v bytě žalovaného. Závěrem soud uvádí, že se neztotožnil s argumentací žalobkyně, která uváděla, že není povinna hradit žalovanému jakoukoliv část jeho výdajů za společné dovolené případně i za užívání jeho bytu, neboť když byli účastníci ještě manželé (tj. v rozhodné době), žalovaný měl podstatně lepší finanční možnosti než žalobkyně, a proto byl povinen přispívat s odkazem na § 690 občanského zákoníku na zajištění potřeb domácnosti tak, aby životní úroveň obou manželů byla stejná. Žalobkyně mimo jiné uvedla, že se měla více starat o domácnost, čímž měla přispívat na společnou rodinnou domácnost. Soud s touto argumentací nesouhlasí především z toho důvodu, že manželé měli od samého počátku manželství sjednán oddělený režim jmění a z jejich již několikrát zmiňované sms či WhatsApp komunikace vyplývá, že především žalovaný uplatňoval tento režim i v praxi, kdy opakovaně vyzýval žalovanou k úhradě části výdajů za společné dovolené. Soud v dané souvislosti poukazuje také na to, že účastnící neměli v řešené době děti, oba dva pracovali, v řízení nebylo ničím prokázáno, že by žalobkyně prováděla více osobní péče o rodinu či o domácnost než žalovaný. Podstatně vyšší finanční výdaje žalovaného za společné dovolené tak žalobkyně ničím nekompenzovala. Soud tak nevidí jakýkoliv důvod pro to, aby žalobkyně nemusela hradit své výdaje spojené se společnými dovolenými, když se na tom navíc sami účastníci domlouvali a měli zároveň sjednán režim oddělných jmění.

49. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaným v řízení prokázané pohledávky za žalobkyní nepokryly ani celou žalovanou částku, musel soud logicky zamítnout vzájemný návrh žalovaného v celé jeho části.

50. O náhradě nákladů řízení v souvislosti s podanou žalobou rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v této části řízení převážně úspěšný v rozsahu 89,63 % (v části 561 043,20 Kč z 625 972 Kč) a neúspěšný v rozsahu 10,37 % (v části 64 928,80 Kč z 625 972 Kč) náhradu nákladů řízení v rozsahu 79,26 % (89,63 – 10,37) z celkových nákladů řízení týkající se podané žaloby. Náklady řízení spočívají v nákladech žalovaného za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 625 972 Kč sestávající z částky 10 820 Kč za každý z 20 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava, vyjádření k žalobě ze dne 27. 5. 2022 - č.l. 37, účast u jednání soudu dne 1. 11. 2022 – č.l. 52, vyjádření ze dne 7. 2. 2023 – č.l. 65, vyjádření ze dne 17. 4. 2023 – č.l. 92, účast u jednání soudu dne 25. 4. 2023 – č.l. 100, vyjádření ze dne 28. 11. 2023 – č.l. 206, účast u jednání soudu dne 30. 11. 2023 – č.l. 214, účast u jednání soudu dne 16. 5. 2024 – č.l. 257, vyjádření ze dne 28. 6. 2024 – č.l. 260, účast u jednání soudu dne 8. 10. 2024 – dva úkony, jednání trvalo od 9:30 do 12:19 – č.l. 291, vyjádření ze dne 5. 11. 2024 – č.l. 298, vyjádření ze dne 6. 12. 2024 – č.l. 319, účast u jednání soudu dne 10. 12. 2024 – č.l. 323, vyjádření a závěrečný návrh ze dne 28. 2. 2025 – č.l. 344, účast u jednání soudu dne 6. 3. 2025 – č.l. 350, účast u jednání soudu dne 20. 5. 2025 – dva úkony, jednání trvalo od 9:30 do 11:46 – č.l. 355, účast u jednání soudu dne 30. 5. 2025 – č.l. 367) včetně 15 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč za úkony učiněné do 31. 12. 2024 a 5 paušálních náhrad po 450 Kč za úkony učiněné od 1. 1. 2025 dle § 13 odst. 4 a. t. a také 21 % DPH ve výši 46 861,50 Kč, celkové náklady řízení činí 214 011,11 Kč (79,26 % z částky 270 011,50 Kč).

51. O náhradě nákladů řízení v souvislosti se vzájemným návrhem rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, které byla v této části řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení. Vzájemný návrh byl žalovaným podán dne 8. 11. 2023, a proto soud přiznal žalobkyni odměnu a paušální výdaje za úkony učiněné jejím právním zástupcem v řízení právě po datu 8. 11. 2023. Náklady řízení spočívají v nákladech žalobkyně za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 561 043,20 Kč sestávající z částky 10 580 Kč za každý z 15 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava v souvislosti se vzájemným návrhem, účast u jednání soudu dne 30. 11. 2023 – č.l. 214, vyjádření k vzájemnému návrhu ze dne 22. 1. 2024 – č.l. 220, vyjádření ze dne 14. 5. 2024 – č.l. 253, účast u jednání soudu dne 16. 5. 2024 – č.l. 257, vyjádření ze dne 28. 6. 2024 – č.l. 260, účast u jednání soudu dne 8. 10. 2024 – dva úkony, jednání trvalo od 9:30 do 12:19 – č.l. 291, vyjádření ze dne 22. 11. 2024 – č.l. 309, účast u jednání soudu dne 10. 12. 2024 – č.l. 323, vyjádření a závěrečný návrh ze dne 13. 2. 2025 – č.l. 333, účast u jednání soudu dne 6. 3. 2025 – č.l. 350, účast u jednání soudu dne 20. 5. 2025 – dva úkony, jednání trvalo od 9:30 do 11:46 – č.l. 355, účast u jednání soudu dne 30. 5. 2025 – č.l. 367) včetně 10 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč za úkony učiněné do 31. 12. 2024 a 5 paušálních náhrad po 450 Kč za úkony učiněné od 1. 1. 2025 dle § 13 odst. 4 a. t. a také 21 % DPH ve výši 34 366,50 Kč, celkové náklady řízení činí 198 016,50 Kč

Poučení