20 C 72/2019-358

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [anonymizována dvě slova] [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] jednající [anonymizováno 8 slov] [adresa] o částku 2 533 390,68 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 500 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 826 444,38 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 163 103,40 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 43 842,90 Kč se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 514 072 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se po žalované původně domáhal zaplacení částky 6 998 614,30 Kč, která má představovat náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona české národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“) postupem [anonymizována dvě slova] v insolvenčním řízení vedeném pod spisovou značkou [insolvenční spisová značka] (dále též jen„ posuzované řízení“) ve věci dlužníka [anonymizována dvě slova], [obec], se [anonymizováno] [adresa], [IČO], když v rámci tohoto insolvenčního řízení byly původním insolvenčním správcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zahájeny kroky směřující ke zpeněžení majetku dlužníka u [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ve veřejné dražbě. Insolvenční správce dne [datum] [anonymizováno] a [datum] [anonymizována dvě slova] vydal usnesení [anonymizováno] [insolvenční spisová značka], kterým ve výroku I. ustanovil nového insolvenčního správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [adresa], a ve výroku III. novému insolvenčnímu správci uložil pokračovat ve zpeněžování majetku dlužníka dražbou tak, jak byla sjednána původním správcem z [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Nový insolvenční správce jednal v souladu s pokynem soudu. Dne 13. 3. 2013 se v restauraci domu [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno] [adresa], konala veřejná dobrovolná dražba, kterou byl z majetku dlužníka zpeněžen: a) soubor věcí nemovitých, b) soubor věcí movitých, c) práva z ochranné známky, d) část podniku – práva povinností plynoucích z nájemních smluv, dle ve smlouvě specifikovaných smluvních vztahů. Vydražitelem se stal žalobce za cenu 3 860 000 Kč, kterou v plné výši uhradil. Tato dražba se následně ukázala neplatnou, když o její neplatnosti bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 17. 10. 2016, [anonymizováno] [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 20. 7. 2017, když důvod neplatnosti byl shledán v absenci schválení smlouvy o provedení dražby věřitelským výborem dlužníka. Žalobce spatřuje v postupu [název soudu], který byl obeznámen se stavem věci, a přesto přikázal novému insolvenčnímu správci pokračovat v dražbě tak, jak byla sjednána, nezákonný postup. [anonymizována dvě slova] jako soud insolvenční totiž prokazatelně věděl, že jeho pokyn je nezákonný, když na skutečnost, že nutné schválení věřitelského výboru absentuje, byl upozorněn přinejmenším návrhem věřitele [ulice] [anonymizováno] [webová adresa], [anonymizováno] na upuštění od dražby ze dne 6. 3. 2013 [anonymizována dvě slova] si proto v posuzovaném řízení počínal nezákonně, když uložil insolvenčnímu správci, aby za takovýchto okolností pokračoval v dražbě, způsobil tak, že dražba proběhla, a ve svém důsledku byla pro nezákonnost shledána neplatnou. Následkem nezákonného postupu žalobci vznikla škoda v podobě nákladů na financování ceny, kterou musel v dražbě zaplatit, když dne [datum] uzavřel se [právnická osoba], [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] [adresa], [IČO], smlouvu o úvěru na financování předmětu vydražení s tím, že vypůjčená částka je úročena sazbou 1,5 % měsíčně. Žalobce měl v úmyslu část vydraženého majetku zpeněžit na základě smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené se společností [právnická osoba], nicméně v důsledku neplatnosti dražby předmětný majetek žalobce nenabyl a nemohl jej dále zpeněžit a dosáhnout tak vrácení úvěru. Zaplacená cena vydražení nebyla žalobci dosud insolvenčním správcem vrácena. Žalobce tak nemá ani vydražený majetek, ani zaplacené peníze a je pouze nucen platit úroky z nesplaceného úvěru, jejichž výše ke dni 20. 4. 2014 je vyčíslena částku 6 998 614,30 Kč.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nesporovala, že u ní žalobce dne 23. 4. 2019 uplatnil nárok na náhradu škody v částce 6 998 614,30 Kč podle zákona, oproti žalobě však v rámci mimosoudního projednání požadoval po žalované navíc zaplacení náhrady škody v částce 3 860 000 Kč a poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v částce 100 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že pro založení odpovědnosti státu podle zákona je nutné splnění tří podmínek a to existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody na straně poškozeného subjektu a takto vzniklá škoda musí být přímým důsledkem nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, když tyto předpoklady musí být splněny kumulativně. V posuzovaném řízení bylo dne 12. 3. 2013 vydáno usnesení, kterým došlo k ustanovení nového insolvenčního správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterému bylo uloženo pokračovat ve zpeněžování majetku dlužníka dražbou tak, jak byla sjednána původním správcem s dražební kanceláří [právnická osoba] Dne [datum] proběhla ve věci veřejná dražba, při které předmět dražby vydražil žalobce. Dále v důsledku návrhu [anonymizována tři slova] bylo dne 17. 6. 2013 vydáno usnesení, kterým soud insolvenčnímu správci uložil sepsat do majetkové podstaty dlužníka věci, které byly vydraženy žalobcem tak, aby s nimi nemohl nadále disponovat. Dne 30. 5. 2013 byla u [název soudu] podána žaloba o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby ze strany [anonymizováno] [příjmení], ve věci byl vydán dne 17. 10. 2016 rozsudek, kterým byla zmíněná veřejná dobrovolná dražba konaná dne 13. 3. 2013 shledána neplatnou. Z odůvodnění vyplývá, že dražba byla provedena na základě neúčinné smlouvy o provedení dražby, jelikož nebylo prokázáno, že by věřitelský výbor přijal usnesení, jímž by schválil smlouvu o provedení veřejné dobrovolné dražby. Rozsudek nabyl právní moci dne 20. 7. 2017. Pokud žalobce namítá existenci nezákonného rozhodnutí, kterým má být usnesení [název soudu] ze dne 12. 3. 2013, žalovaná v posuzované věci neshledala existenci nezákonného rozhodnutí ve smyslu zákona. Nicméně i v případě existence nezákonného rozhodnutí, případně nesprávného úředního postupu nebylo by možné nároku žalobce vyhovět, když z žaloby není zřejmé, z jakých položek se žalovaná částka skládá a jakým výpočtem žalobce dospěl k této částce. Žalobce dále uvedl, že nemá k dispozici finanční prostředky, které insolvenční správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zadržuje a stejně tak nemá k dispozici vydražený majetek, ačkoliv není zřejmé, zda je v žalobcem požadované náhradě škody zahrnuta částka, kterou údajně insolvenční správce zadržuje, žalovaná uvedla, že insolvenční správce je soukromou osobou činící úkony v řízení vlastním jménem na svou odpovědnost. Pokud tedy insolvenční správce dosud předmětné finanční prostředky zadržuje je nutné se s žádostí o vrácení peněz obrátit přímo na něj. V této souvislosti žalovaná odkázala na zásadu„ stát jako poslední dlužník“. Žalovaná také uvedla, že náhradu škody je možné poskytnout pouze za předpokladu existence nepochybného závěru, že žalobci škoda nesporně vznikla. Ze strany žalobce nebyly předloženy dokumenty, ze kterých by jednoznačně vyplýval vznik škody a její výše a pokud žalobce požaduje náhradu zaplacení smluvních úroků či smluvní pokuty je nutné konstatovat, že ohledně tohoto nároku ve věci absentuje příčinná souvislost mezi tvrzeným nezákonným rozhodnutím a vznikem škody, neboť nelze přičítat k tíži žalované skutečnost, že žalobce přistoupil k uzavření smlouvy o úvěru a že si v ní navíc sjednal značně nevýhodné podmínky. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. V podání ze dne 21. 2. 2020 žalobce doplnil, že uhradil vlastními příjmovými hotovostními úhradami úroky za období od 1. 2. 2014 do 31. 1. 2017 celkem za 36 měsíců po 60 000 Kč v částce 2 160 000 Kč. Byl tak nucen hradit úroky z částky, kterou si zapůjčil za účelem financování zmařeného projektu na základě smlouvy ze dne 9. 4. 2013 uzavřené se [právnická osoba], [anonymizováno] [obec] a to o úvěru na financování předmětu vydražení, přičemž vypůjčená částka je úročena sazbou 1,5 % měsíčně. Žalobce si je vědom, že sada jím předložených příjmových pokladních dokladů není kompletní a zcela nepokrývá uvedené období. Tento důkazní deficit je zhojen obsahem smlouvy o postoupení pohledávek, kterou však má žalobce k dispozici pouze v podobě nepodepsaného návrhu, podepsaný originál je ve spise soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] [adresa], sp. zn. [spisová značka], kam ji založil tamní oprávněný. V daném exekučním řízení je vymáhána právě pohledávka s dosud nesplaceného úvěru. Exekutorkou byla vymožena částka 744 630,14 Kč, ze které byla alokována částka 596 181,84 Kč na pohledávku oprávněného a částka 148 448,30 Kč na náklady exekuce.

4. V dalším doplnění ze dne 31. 7. 2020 žalobce uvedl, že nesprávný úřední postup spatřuje v počínání [název soudu] v rámci posuzovaného řízení, který ač nejméně dvěma přípisy a to ze dne 11. 3. 2012 ze strany [anonymizována tři slova] v [obec] a věřitele [ulice] [anonymizováno] [webová adresa] [anonymizováno] ze dne 6. 3. 2012 byl upozorněn a vyzván k upuštění od konání dražby, přesto usnesením ze dne [datum] nařídil dražbu provést, což následně vedlo k neplatnosti takto provedené dražby, přesně z důvodů, na které byl insolvenční soud výslovně upozorněn. Dále žalobce uvedl, že za nezákonné rozhodnutí považuje usnesení ze dne 12. 3. 2013 vydané [název soudu] v posuzovaném řízení, kterým byl ustanoven nový insolvenční správce, kterému pak bylo uloženo pokračovat ve zpeněžování majetku dlužníka dražbou tak, jak byla sjednána původním správcem s [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Dále žalobce uvedl, že [anonymizováno] [právnická osoba] pro nedobytnost pohledávky tuto postoupil na [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a tento ji vymáhá v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], sp. zn. [spisová značka] na základě pověření k vedení exekuce vydaného [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Žalobci vznikla škoda jednak v podobě úroků, které za úvěr nedůvodně zaplatil, když úvěr měl být v zásadě obratem vrácen a dále v podobě nákladů exekuce, které by nebyly vznikly, pokud by exekuce nebylo, protože úvěr by byl včas zaplacen. V exekučním řízení byla dosud vymožena částka 1 033 390,68 Kč představující škodu, když v částce 206 946,30 Kč se jedná o náklady exekuce a v částce 826 444,38 Kč byl výdobytek alokován na kapitalizovaný úrok z úvěru. Zároveň s tou škodou také úroky z úvěru dobrovolně uhrazené poškozeným v částce 1 500 000 Kč. Celková částka tak k dnešnímu dni činí nejméně 2 533 390,68 Kč.

5. Žalobce při jednání dne 30. 11. 2020 vzal žalobu co do částky 4 465 223,62 Kč zpět a nadále trval na zaplacení částky 2 533 390,68 Kč s příslušenstvím.

6. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 30. 11. 220, [anonymizováno] [číslo jednací], kterým bylo řízení co do částky 4 465 223,62 Kč zastaveno (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta pro absenci odpovědnostního titulu (výrok II.). a žalobci byla uložena povinnost nahradit žalované náklady řízení (výrok III.). Usnesením [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne 20. 5. 2021, č.j. [číslo jednací] ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl rozsudek vyjma výroku o částečném zastavení řízení zrušen a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že ve věci jsou splněny materiální podmínky pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím insolvenčního soudu ze dne 12. 3. 2013 ve smyslu § 8 odst. 1 zákona, neboť důsledkem nezákonného rozhodnutí insolvenčního soudu byla neplatnost dražby, které se žalobce zúčastnil jako vydražitel a z jeho tvrzení se podává příčinná souvislost majetkové škody s tímto rozhodnutím. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby v dalším řízení na základě žalobcem předložených důkazů posoudil, zda žalobci tvrzená škoda vznikla a zda je v celém uplatněném rozsahu v příčinné souvislosti s rozhodnutím insolvenčního soudu.

7. V podání ze dne 26. 8. 2021 žalobce doplnil, že exekuce vedená pod sp. zn. [spisová značka] již skončila úplným vymožením, a to včetně kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 875 307,79 Kč z poskytnutého úvěru ode dne 1. 2. 2014 do 20. 10. 2016 a nákladů exekuce, které činily dle vydaných exekučních příkazů nejméně 1 654 408,80 Kč. Oprávněný v exekuci neuplatnil nárok na kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 1,5 % měsíčně za období od 1. 2. 2014 do 31. 1. 2017, protože na něj nebyl původním věřitelem převeden a byl žalobcem uhrazen přímo [anonymizováno] [právnická osoba] Žalobce zdůraznil, že škoda mu vznikla ve vyšší než žalované výši.

8. V podání ze dne 26. 8. 2021, doplněném podáním ze dne 31. 8. 2021, se žalobce dále nově domáhal částky 2 533 390,68 Kč jako majetkové škody, kterou žádal odškodnit v pořadí na smluvních úrocích v částce 2 160 000 Kč, dále na smluvních úrocích vymožených v exekuci v částce 14 564,52 Kč a v částce 566 129,03 Kč a dále na úrocích z prodlení v částce 875 307,79 Kč, dále na nákladech exekuce a nákladech oprávněného v částce 1 654 408,80 Kč a v částce 113 207,60 Kč a dále na kapitalizované smluvní pokutě v částce 4 008 000 Kč. Žalobce má za to, že mu vznikla škoda nejméně v celkové částce 9 391 617,74 Kč a jelikož žalobou požaduje přiznat částku podstatně nižší, má za to, že prokázaná výše škody žalovanou částku zcela kryje. Žalobce proto žádal, aby soud posoudil důvodnost jeho nároku v pořadí uvedených složek a žalovanou částku v tomto pořadí na jednotlivé nároky postupně započetl. Zároveň uvedl, že pokud již některé zjištěné nároky budou postačovat k vyhovění žalobě, není nutno zjišťovat důvodnost nároků dalších.

9. Při jednání konaném dne 21. 3. 2022 soud vyzval žalobce k objasnění předmětu řízení z důvodu, že žalobce v průběhu řízení opakovaně měnil svá tvrzení ohledně složení vzniklé škody a nebylo jasné, co konkrétně žalobce žalobou požaduje. Žalobce v reakci na výzvu soudu ohledně předmětu řízení odkázal na své podání ze dne 26. 8. 2021 a 31. 8. 2021 s tím, že pro případ, kdy soud neuzná nějaký žalovaný nárok s vyšším pořadím, určil další pořadí, ve kterém má být případně dle úvahy soudu přiznáno plnění na další nároky.

10. Usnesením ze dne 21. 3. 2022, č.j. [číslo jednací] soud tuto změnu žaloby nepřipustil z důvodu, že změna žaloby obsažená v podání ze dne 26. 8. 2021 a 31. 8. 2021 je nezpůsobilá projednání, neboť je to žalobce, kdo musí jasně určit, co je předmětem řízení a co dovozuje ze skutku, a nikoliv soud. Předmětem řízení tak zůstal původní nárok žalobce na zaplacení částky 2 533 390,68 Kč představující v částce 206 946,30 Kč náklady exekuce, v částce 826 444,38 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 1. 2. 2014 do 20. 10. 2016 vymožený v exekuci a v částce 1 500 000 Kč kapitalizovaný úrok z úvěru za dobu od 1. 2. 2014 do 31. 1. 2017 uhrazený žalobcem přímo věřiteli.

11. Na jednání konaném dne 27. 4. 2022 žalobce doplnil, že veškeré prostředky z úvěru obdržel on za účelem jejich použití v dražbě, což také učinil, proto byl věřitelem k úhradě vyzván pouze on a exekuce byla následně z důvodu společného jmění manželů vedena i na majetek manželky. Manželka a matka žalobce byly jako spoludlužnice v úvěrové smlouvě pouze uvedeny pro pevnější postavení věřitele.

12. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce dopisem ze dne 20. 4. 2018 doručeným žalované dne 23. 4. 2018 uplatnil v rámci předběžného projednání podle zákona požadavek na zaplacení částky 6 998 614,30 Kč, jakožto náhrady škody, jež mu měla být způsobena v posuzovaném řízení. Žalovaná reagovala dopisem ze dne 30. 4. 2019, ve kterém uvedla, že tento požadavek neshledává důvodným a proto náhrada škody poskytnuta nebyla.

13. V řízení bylo dále prokázáno, že [název soudu] v posuzovaném řízení usnesením ze dne 22. 11. 2011, [anonymizováno] [insolvenční spisová značka], prohlásil na majetek dlužníka [anonymizována tři slova] [adresa], konkurz a insolvenčním správcem ustanovil [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Usnesení nabylo právní moci v tomto rozsahu dne 22. 12. 2011. V dopise ze dne 6. 3. 2012 adresovaném [název soudu] věřitel [ulice] [anonymizováno] [webová adresa] prostřednictvím právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] navrhl, aby insolvenční soud upustil od provedení veřejné dražby majetkové podstaty dlužníka [anonymizována dvě slova] [obec] stanovené na den 13. 3. 2013, když má za to, že v situaci, kdy není pro majetkovou podstatu dlužníka ustanoven insolvenční správce nelze v souladu se zásadami ovládajícími insolvenční řízení dražbu provést. Absence ustanoveného insolvenčního správce by mohla způsobit i další konkrétní problémy, když pokud by se konala veřejná dražba v období, kdy insolvenční správce pozbyl ze zákona oprávnění funkci vykonávat a nový insolvenční správce dosud nebyl ustanoven neexistují pro věřitele dlužníka žádné záruky, že výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty bude skutečně převeden na účet nového insolvenčního správce bude-li po provedení dražby jmenován, neboť tento vzhledem k nařízené dražbě nebude v pozici navrhovatele a nebude disponovat žádnými oprávněními, jimiž je nadán právě navrhovatel dobrovolné dražby ve smyslu zákona č. 26/2000 Sb. a provedením veřejné dražby v tomto konkrétním případě v nařízeném termínu, kde tak byl ohrožen účel insolvenčního řízení. V dopise ze dne [datum] adresovaném [název soudu] v rámci posuzovaného řízení, [stát. instituce] sdělilo, že se mu insolvenčním rejstříku nepodařilo dohledat, zda smlouva o provedení dražby uzavřená mezi insolvenčním správcem jako navrhovatelem a [právnická osoba] jako dražebníkem byla následně schválena věřitelským výborem ve smyslu § 287 odst. 2 insolvenčního zákona tak, aby mohla nabýt účinnosti. [stát. instituce] proto zastává stanovisko, že za daných okolností v případě, že v mezidobí insolvenčním správcem nedošlo k odstranění zjištěných nedostatků či doložení listin insolvenčnímu soudu, mohou tyto skutečnosti zakládat nebezpečí případného budoucího zneplatnění výsledků veřejné dražby. Usnesením ze dne [datum], [anonymizováno] [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci dne 3. 4. 2013, [název soudu] namísto dosavadního správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] dne [datum] nově ustanovil do funkce správce dosavadního náhradníka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [adresa]) s tím, že ustanovení nového správce je účinné ode dne vyvěšení tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku, tj. ode dne 12.3.2013 (výrok II.) a nově ustanovenému správci uložil, aby pokračoval ve zpeněžování majetku dlužníka dražbou tak, jak byla sjednána původním správcem s [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (výrok III.). V odůvodnění mimo jiné uvedl, že v insolvenčním zákoně není výslovně řešena situace jak postupovat, když ustanovený správce zemře a soud neshledal důvody pro odvolání správce z funkce, když ustanovený správce v tuto chvíli není, neexistuje, nicméně insolvenční řízení vyžaduje, aby v řízení vystupoval insolvenční správce (§ 27 insolvenčního zákona) ustanovený zákonem předvídaným způsobem. Tím je opatření předsedy příslušného soudu, zemře-li správce, na jeho místo musí nastoupit náhradník. Soud proto rozhodl tak, že na místo původního správce ustanovil do funkce dosavadního náhradníka, a protože se takto ustanovený náhradník musí své role ujmout bez prostředně po tomto rozhodnutí, byla účinnost výslovně určena dnem zveřejněním v insolvenčním rejstříku, a aby nevznikly pochybnosti o nařízené dražbě majetku dlužníka na den 13. 3. 2013, soud novému správci uložil v rámci hospodárnosti a zabránění škod na majetku (nutné ošetření ovocných stromů apod.) pokračovat v krocích původního správce při zpeněžování majetku dlužníka zejména v nařízené dražbě.

14. Dále bylo prokázáno, že dne 6. 3. 2013 uzavřel žalobce jako budoucí prodávající na straně jedné, se [právnická osoba], [anonymizováno] jako budoucím kupujícím na straně druhé, smlouvu o smlouvě budoucí kupní o koupi nemovitostí specifikovaných ve smlouvě, když tyto nemovitosti mají být draženy v posuzovaném řízení. Pokud budoucí prodávající bude v zamýšlené dražbě úspěšný, vyrozumí o tom bez odkladně budoucího kupujícího ale to i v případě neúspěchu v dražbě. Smluvní strany se zavázaly na výzvu kterékoliv z nich uzavřít v budoucnu kupní smlouvu, jejímž předmětem bude převod souboru ve smlouvě specifikovaných nemovitostí z budoucího prodávajícího na budoucího kupujícího. Kupní cena bude stanovena jako cena, kterou na základě dražby bude povinen uhradit budoucí prodávající zvýšená o 15 % ne však více než 4 300 000 Kč. Pro případ, kdy nedojde ke splnění podmínek pro uzavření budoucí smlouvy kupní do konce roku 2013 nebo kdy majetek nebude v dražbě vydražen budoucím prodávajícím, si strany sjednaly zánik smlouvy.

15. Dále bylo prokázáno, že dne 9. 4. 2013 uzavřela [anonymizováno] [právnická osoba] [obec] [anonymizována dvě slova] [adresa], [IČO], jako věřitel na straně jedné a dále žalobce jako dlužník [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [adresa], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [adresa], jako dlužník 3. smlouvu o úvěru, na základě které se věřitel zavázal poskytnout dlužníkům úvěr v částce 4 000 000 Kč a dlužníci se zavázali takto poskytnutý úvěr na základě smlouvy spolu se vším příslušenstvím vrátit. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla sjednána na den 31. 1. 2014, zároveň se dlužníci zavázali vrátit věřiteli společně a nerozdílně poskytnutý úvěr na základě této smlouvy jednorázově spolu s úrokem z úvěru ve výši 1,5% měsíčně na bankovní účet věřitele uvedený ve smlouvě, v případě na bankovní účet, který věřitel dlužníkovi písemně sdělí. Pokud dlužníci nevrátí poskytnutý úvěr včetně úroku z úvěru řádně a včas, jsou povinni zaplatit věřiteli také smluvní pokutu ve výši 0,3 % z dlužné částky denně za období do 31. 12. 2014.

16. Dále bylo prokázáno, že dne 11. 4. 2013 byl z [anonymizováno] [číslo] uhrazen doplatek kupní ceny„ [anonymizováno]“ ve výši 3 560 000 Kč.

17. Dále bylo prokázáno, že dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyrozuměl žalobce o tom, že se na základě dražby proběhlé dne 13. 3. 2013 stal vydražitelem, že správce podal žalobu na určení neplatnosti dražby z důvodu vyloučení žalobce z okruhu možných nabyvatelů majetku a o soupisu majetkové podstaty.

18. Dále bylo prokázáno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], insolvenční správce dlužníka [anonymizována dvě slova] v dopise ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] k výzvě ohledně vrácení částky 3 860 000 Kč sdělil, že tato částka je uložena na účtu insolvenčního správce zřízeného pro dlužníka ([anonymizována dvě slova], [IČO]) a není s ní žádným způsobem nakládáno, insolvenční správce žádné peněžní prostředky vracet nebude a tyto budou vypořádány až po pravomocném rozhodnutí soudu o podaných žalobách na neplatnost veřejné dražby dobrovolné. Pokud bude insolvenční správce zavázán peněžní prostředky vrátit budou vráceny i s příslušenstvím.

19. Dále bylo prokázáno, že [název soudu] rozsudkem ze dne 17. 10. 2016, č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu ze dne 24. 5. 2017 ve věci žalobce [jméno] [příjmení], [datum narození], [anonymizováno] [adresa], proti žalovaným: [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], insolvenční správce úpadce [anonymizována čtyři slova], [IČO], [anonymizována dvě slova] [adresa], [anonymizováno]) [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], 3) [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], 4) [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [adresa], [IČO], o neplatnost veřejné dražby, rozhodl tak, že veřejná dobrovolná dražba uskutečněná žalovaným [číslo] konaná dne [datum] v restauraci domu [anonymizována dvě slova] na [anonymizováno] [adresa], jíž mělo dojít k vydražení majetku dlužníka [anonymizována čtyři slova], [IČO], se sídlem [adresa], je neplatná. V odůvodnění soud mimo jiné uvedl, že dražba byla provedena na základě neúčinné smlouvy o provedení dražby a nebyla tak splněna podmínka § 19 zákona o veřejných dražbách, neboť veřejnou dražbu lze provést pouze na základě platné a účinné smlouvy o provedení dražby. Rozsudek nabyl právní moci dne 20. 7. 2017. Průběh tohoto řízení nebyl mezi účastníky sporný.

20. Dále bylo prokázáno, že dne 20. 10. 2016 byl sepsán jménem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] v [obec], [anonymizována čtyři slova] [číslo], [spisová značka], kterým účastníci a to [právnická osoba], [anonymizováno] [obec], jako věřitel, žalobce jako 1. dlužník, též jako 1. osoba povinná, [anonymizováno] [příjmení] [celé jméno žalobce] jako 2. dlužník, též jako 2. osoba povinná, a [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] jako 3. dlužník, též jako 3. povinná, požádali o sepsání dohody na základě které věřitel a dlužníci prohlásili za nesporné, že na základě smlouvy o úvěru ze dne 9. 4. 2013 vznikl mezi nimi závazkový právní vztah, jehož obsahem se stal závazek věřitele poskytnout dlužníkům úvěr v celkové částce 4 000 000 Kč a závazek dlužníků společně a nerozdílně vrátit věřiteli jím poskytnutý úvěr v částce 4 000 000 Kč se vším příslušenstvím s tím, že úvěr byl splatný dne 31. 1. 2014, měl být vrácen společně a nerozdílně dlužníky spolu s úrokem ve výši 1,5 % měsíčně jednorázově na bankovní účet věřitele specifikovaným v notářském zápisu a pokud by dlužníci nevrátili takto poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem řádně a včas zavázali se dlužníci uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý den prodlení s tím, že věřitel byl oprávněn účtovat si smluvní pokutu pouze do 31. 12. 2014. Dále pokud by dlužníci nevrátili poskytnutý úvěr v částce 4 000 000 Kč včas, nebyl dohodnut smluvní úrok z prodlení, v takovém případě nastupuje povinnost dlužníků hradit věřiteli zákonný úrok z prodlení to je 0,05 % jako repo sazba vyhlášená [anonymizována čtyři slova] [datum] a 8 % celkem zákonný úrok z prodlení k datu prodlení dlužníků tj. [datum] ve výši 8,05 %. Dlužníci se zavázali uhradit svůj dluh společně a nerozdílně nejpozději do [datum]. Zároveň dlužníci svolili k přímé vykonatelnosti.

21. Dále bylo prokázáno, že ve prospěch oprávněného [příjmení] [jméno] [příjmení] byla vedena na majetek žalobce a jeho manželky exekuce soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. Oprávněný nabyl vymáhanou pohledávku od věřitele [právnická osoba], pohledávka vznikla ze smlouvy o úvěru ze dne 9. 4. 2013 a skládá se z jistiny ve výši 4 000 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 008 000 Kč, smluvních úroků v sazbě 1,5 % měsíčně za období od poskytnutí úvěru do splatnosti úvěru (31. 1. 2014) ve výši 571 216,44 Kč a 14 695,89 Kč a zákonných úroků z prodlení v sazbě 8,05 % ročně za období od 1. 2. 2014 do 20. 10. 2016 ve výši 875 307,79 Kč. K datu 15. 6. 2020 činilo vymožené zákonné příslušenství pohledávky 826 444,38 Kč a náklady exekuce 206 946,30 Kč Náklady exekuce byly určeny 13 příkazy k úhradě exekuce ze dne 13. 3. 2020, 6. 4. 2020, 20. 7. 2020, 24. 7. 2020, 12. 8. 2020, 30. 9. 2020, 5. 10. 2020, 13. 10. 2020 a 17. 11. 2020 na celkovou částku 1 654 408,80 Kč. Dle úhrad by došlo k vymožení částky 875 307,79 Kč do 3. 3. 2020, tj. před realizací dražeb nemovitých věcí. Exekuce skončila úplným vymožením dne 23. 12. 2020.

22. Dále bylo prokázáno, že úrok z úvěru ve výši 1,5 % měsíčně (tj. 60 000 Kč) za období od 1. 2. 2014 do 31. 1. 2017 nebyl postoupen na [anonymizováno] [jméno] [příjmení], žalobce jej hradil v hotovosti [anonymizováno] [právnická osoba] Příjmovými pokladními doklady byla prokázána úhrada do částky 1 440 000 Kč, sdělením právního zástupce věřitele a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2017 bylo prokázáno, že úroky za uvedené období byly věřiteli uhrazeny v plné výši.

23. Ze zbylých provedených rozhodnutí [název soudu] týkajících se řízení vedeného pod [anonymizováno] [insolvenční spisová značka] a souvisejících incidenčních sporů soud žádné skutečnosti podstatné pro toto řízení nezjistil, z tohoto důvodu se pak těmito důkazy v odůvodnění rozsudku již blíže nezabýval.

24. Z veřejně dostupné databáze statistiky [anonymizováno] – databáze časových řad [příjmení] je soudu známo, že banky poskytovaly domácnostem úvěry na spotřebu (bez fixace sazby) v dubnu 2013 s úrokovou sazbou ve výši 14,63 % ročně.

25. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud nezamítal žádný návrh na doplnění dokazování, dotaz na věřitele k prokázání úhrady úroku z úvěru za období od 1. 2. 2014 do 31. 1. 2017 nebyl proveden, žalobce na provedení netrval a zjištěný skutkový stav zcela postačoval k rozhodnutí ve věci samé.

26. Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 zákona, byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.

27. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

28. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

29. Jak již uvedl odvolací soud v usnesení ze dne 20. 5. 2021, č.j. [číslo jednací], usnesení insolvenčního soudu ze dne 12. 3. 2013 je nutno považovat za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona a je tak naplněn předpoklad existence odpovědnostního titulu.

30. Soud se dále zabýval tím, zda žalobci tvrzená škoda vznikla a zda je v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, když se žalobce domáhá náhrady škody v částce 206 946,30 Kč za vynaložené náklady exekuce, v částce 826 444,38 Kč za kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 1. 2. 2014 do 20. 10. 2016 vymožený v exekuci a v částce 1 500 000 Kč za kapitalizovaný úrok z úvěru za dobu od 1. 2. 2014 do 31. 1. 2017 uhrazený žalobcem přímo věřiteli.

31. Pokud jde o podmínku existence škody žalobce uplatnitelné vůči státu, soud v tomto ohledu rekapituluje, že dle ustálené judikatury skutečnou škodou je nutno rozumět takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Pro splnění zákonného předpokladu vzniku škody, musí škoda existovat v době, kdy soud o uplatněném nároku rozhoduje.

32. Žalobce dne 13. 3. 2013 vydražil v dražbě majetek, za který uhradil dražební cenu. Dražba byla rozhodnutím [název soudu] ze dne 17. 10. 2016, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 24. 5. 2017 určena za neplatnou (právní moc nastala dne 20. 7. 2017). Žalobce tvrdí, že dražební cenu financoval z úvěru, který by řádně v době splatnosti, tj. do 31. 1. 2014, splatil, kdyby se dražba nekonala, majetek nevydražil, nebo kdyby byla dražba platná a on na základě uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí kupní vydražený majetek prodal.

33. Soud má za prokázané, že žalobce měl obchodní záměr nabýt v dražbě předem určený majetek, který by pak s určitou přirážkou prodal na základě uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí kupní ze dne 6. 3. 2013 konkrétnímu kupci, jež o tento konkrétní majetek projevil zájem. Žalobce se přihlásil do dražby, která se konala dne 13. 3. 2013, a tento majetek vydražil. Za účelem obstarání finančních prostředků žalobce spolu se 2 spoludlužníky (manželkou a matkou) následně uzavřel dne 9. 4. 2013 smlouvu o úvěru, na základě které žalobce obdržel finanční prostředky v částce 4 000 000 Kč, které použil k doplacení dražební ceny a které měly být vráceny do 31. 1. 2014. K uzavření budoucí smlouvy kupní do konce roku 2013 nedošlo z důvodu, že byl veden soudní spor o určení neplatnosti dražby, jehož výsledku musel žalobce vyčkat, a dražba byla následně určena ke dni 20. 7. 2017 za neplatnou. Soud v jednání žalobce neshledává nepřiměřené riziko, žalobce si předem zajistil možnost prodat konkrétní majetek, následně tento majetek vydražil a prostředky na doplacení dražební ceny teprve poté získal z úvěru. V důsledku nezákonného rozhodnutí však dražba nebyla platná a žalobce k prodeji nemohl přistoupit. Zároveň však žalobce po dobu vedení řízení o určení neplatnosti dražby finančními prostředky nedisponoval, tyto prostředky byly deponovány insolvenčním správcem. V důsledku nezákonného rozhodnutí tak žalobce nemohl dostát svým závazkům a úvěr řádně a včas splatit. Jednání žalobce nebylo neobezřetné, nelze dospět k závěru o porušení obecné prevenční povinnosti v tom smyslu, že by žalobce při uzavírání smlouvy o úvěru nejednal dostatečně opatrně, když ze shora uvedených konkrétních okolností toto nevyplývá (smlouva byla uzavřena teprve poté, kdy byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní a kdy proběhla dražba). Žalobce nemohl předpokládat, že mu může vzniknout škoda a že bude sankcionován za nesplnění sjednaných povinností v důsledku nezákonného rozhodnutí, proto soud na straně žalobce neshledal spoluzavinění na vzniku škody. Pokud by nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí, žalobci by škoda nevznikla vůbec, neboť by majetek řádně nabyl a mohl by jej dle svého záměru prodat (příp. i jinému kupujícímu, pokud by smlouvou o smlouvě budoucí kupní již zanikla) a získat za něj kupní cenu, jež by použil ke splacení úvěru, nebo by disponoval finančními prostředky obdrženými z úvěru a tyto by mohl vrátit. Prodlení se splacením úvěru a úroku z úvěru by nenastalo. Hlavní příčinu vzniku škody na straně žalobce proto lze shledat v nezákonném rozhodnutí soudu, neboť škoda nebyla způsobilá vzniknout samostatně jen tím, že si žalobce sjednal úvěr, ale byla v období od 1. 2. 2014 (počátek prodlení ohledně splacení úvěru) do 31. 1. 2017 (kdy stále probíhalo řízení o určení neplatnosti dražby) neodvratitelným následkem takového rozhodnutí. Žalobce neměl k využití žádné prostředky, jimž by mohl oddálit tyto nepříznivé následky prodlení v podobě narůstajícího úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení a byl povinen je hradit. Nejprve žalobce hradil dlužné úroky z úvěru sám, následně věřitel postoupil část pohledávky ze smlouvy o úvěru a nový věřitel se rozhodl vymáhat její splnění v rámci exekučního řízení vedeného na majetek [role v řízení] [příjmení]. Bylo právem věřitele, aby si vybral, po kterém ze spoludlužníků bude svou pohledávku vyžadovat. S ohledem na vnitřní poměry spoludlužníků, kdy finanční prostředky z úvěru sloužily výhradně žalobci k realizaci jeho záměru nabytí majetku v dražbě, žalobci nesvědčí vůči ostatním ani možnost regresní náhrady. Žalobce se sice stal účastníkem exekučního řízení z důvodu, že neplnil řádně na svůj závazek z úvěrové smlouvy, ale důvod, pro který neplnil, je nutné spatřovat v nezákonném rozhodnutí, jež mu zamezilo dostát jeho závazkům.

34. Co se týká podmínek sjednané úvěrové smlouvy, je pravdou, že žalovaná nemohla nijak ovlivnit podmínky, za nichž si žalobce vzal úvěr, soud však sjednanou smlouvu považuje za platné právní jednání, jehož podmínky nejsou nestandartní. Úvěrová smlouva byla uzavřena mezi nebankovními subjekty, úvěr ve výši 4 000 000 Kč měl být splacen za 9 měsíců od poskytnutí spolu s úrokem ve výši 1,5 % měsíčně (tzn. 18 % ročně). S ohledem na to, že úroková sazba v době poskytnutí úvěru u bankovních institucí činila 14,63 % ročně, není sjednaná sazba u nebankovního subjektu v rozporu s dobrými mravy, když za takovou by šlo považovat pouze sazbu, která by dosahovala až trojnásobku průměrné úrokové sazby, za níž poskytují v daném období a místě úvěry banky (NS 21 Cdo 1484/2005, 33 Odo 234/2005). Rovněž sjednaná krátkodobá smluvní pokuta ve výši 0,3 % denně za dobu od 1. 2. 2014 do 31. 12. 2014 je ještě přípustná a přiměřená (NS 33 Cdo 772/2010, 33 Cdo 1682/2007), žalobce ji však nenárokuje. Mimobankovní sektor a krátkodobost úvěru mohou zdůvodnit poskytování finančních prostředků za uvedených odlišných podmínek, než je tomu v bankovním sektoru.

35. Co se týká výše škody, bylo prokázáno, že žalobce uhradil věřiteli veškerý kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 1,5 % měsíčně (60 000 Kč) z částky 4 000 000 Kč za dobu od 1. 2. 2014 do 31. 1. 2017, který by nebýt vydaného nezákonného rozhodnutí hradit nemusel, čímž mu vznikla škoda v celkové výši 2 160 000 Kč. Žalobce se žalobou domáhá náhrady pouze části ve výši 1 500 000 Kč, jeho nárok na náhradu je důvodný, proto soud žalobě v tomto rozsahu výrokem I. vyhověl.

36. Co se týká nároku ve výši 826 444,38 Kč za kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 1. 2. 2014 do 20. 10. 2016, bylo prokázáno, že v exekuci vedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] byla ve prospěch oprávněného vymožena na kapitalizovaném úroku z prodlení za uvedené období částka ve výši 875 307,79 Kč, která by nebýt vydaného nezákonného rozhodnutí uhrazena být nemusela, čímž žalobci vznikla v tomto rozsahu škoda. Žalobce se žalobou domáhá náhrady pouze části ve výši 826 444,38 Kč vypočtené ke dni 15. 6. 2020, jeho nárok na náhradu je důvodný, proto soud žalobě v tomto rozsahu výrokem II. vyhověl.

37. Co se týká nároku ve výši 206 946,30 Kč za vynaložené náklady exekuce vedené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], bylo prokázáno, že exekuce byla nařízena nejen k vymožení úroků z prodlení, které soud žalobci přiznal ve výroku II. tohoto rozsudku, ale rovněž k vymožení jistiny úvěru, smluvní pokuty a smluvních úroků do 31. 1. 2014, a že exekuce skončila úplným vymožením. Jelikož žalované nelze klást k tíži zadržování jistiny úvěru insolvenčním správcem a nároky s tímto spojené jsou žalobcem řešeny v jiném soudním řízení, lze žalobci přiznat pouze tu část náhrady nákladů exekuce, která by vznikla v příčinné souvislosti s vymáháním částky 875 307,79 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení za dobu od 1. 2. 2014 do 20. 10. 2016, když tento nárok mohl být v exekuci vymáhán samostatně a byl by uspokojen před provedením dražeb nemovitých věcí (do 3. 3. 2020). V opačném případě by mohlo dojít k situaci, kdy by byla náhrada za náklady exekuce žalobci přiznána 2x v rozdílných řízeních. Z této částky činí odměna soudní exekutorky 131 296,20 Kč, paušální náhrada hotových výdajů 3 500 Kč a 21 % DPH činí 28 307,20 Kč ve smyslu § 6 odst. 1, § 13 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb. Soud proto shledal nárok žalobce ve výroku III. důvodným v rozsahu částky 163 103,40 Kč, ve zbylém rozsahu jej výrokem IV. zamítl.

38. Výrok V. o nákladech řízení je odůvodněn podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobce měl neúspěch pouze v rozsahu 1,7 %, proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměna advokáta podle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT za 9 úkonů právní služby ve výši 326 700 Kč, každý po 36 300 Kč (tarifní hodnota 6 998 614,30 Kč; převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, doplnění žaloby k výzvě soudu ze dne 27. 6. 2019 vč. doplnění a 31. 7. 2020, odvolání ze dne 12. 1. 2021 vč. doplnění, účast na jednání dne 20. 7. 2020, 5. 10. 2020, 30. 11. 2020, 20. 5. 2021), za 5 úkonů právní služby ve výši 92 300 Kč, každý po 18 460 Kč (tarifní hodnota 2 533 390,68 Kč; vyjádření ve věci ze dne [datum] vč. doplnění, účast na jednání dne 25. 8. 2021, 27. 10. 2021, 21. 3. 2022 a 27. 4. 2022), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 4 200 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu za 14 úkonů právní služby, každý po 300 Kč, a 21 % DPH ve výši 88 872 Kč Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení 514 072 Kč, její zaplacení uložil soud neúspěšné žalované k rukám právního zástupce žalobce ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř.

39. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

Poučení