20 C 73/2018- 422

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [anonymizováno] [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalovaného], [datum narození], [anonymizováno] [adresa žalovaného] 2) [celé jméno žalovaného], [datum narození], [anonymizováno] [adresa] [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] [adresa] o určení neexistence věcného břemene takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že jednotky [číslo] [číslo] [anonymizována čtyři slova] [adresa] [anonymizována dvě slova] [část obce], [územní celek], [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví], nejsou zatížený osobním věcným břemenem práva užívání zřízeným ve prospěch žalovaných na základě smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené dne 14. 7. 2008, resp. žaloba na určení, že takové věcné břemeno neexistuje, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 57 281,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 1).

III. Žalobce je povinen uhradit žalovanému 2) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 57 281,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 2).

IV. Žalobce je povinen nahradit náklady státu – České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 v rozsahu 100 %, přičemž výše nákladů bude určena v samostatném usnesení, a to na účet zdejšího soudu do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 27. 5. 2018, ve smyslu všech jejích doplnění, domáhá určení, že [anonymizováno] [číslo] [číslo] [anonymizována čtyři slova] [adresa], [anonymizováno] [část obce], [územní celek] nejsou zatíženy osobním věcným břemenem práva užívání, které je zřízeno ve prospěch žalovaných na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 14. 7. 2008, respektive že takové věcné břemeno neexistuje. Žalobce nabyl bytové jednotky jako dědic po zemřelé babičce [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce uvádí, že předmětná smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 14. 7. 2008 byla uzavřena v rozporu s konceptem věcného břemene dle § 151n a násl. zák. č. 40/1964 Sb., neboť žalovaní fakticky na základě věcného břemene v předmětných nemovitostech podnikají a dosahují výdělku v předmětu vlastnického práva žalobkyně bez protiplnění. Dále žalobce namítá, že smlouva je lichevní, respektive je v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatnou. Poukazuje na to, že platby, které mají žalovaní hradit, jsou nízké, a že veškerá zhodnocení nemovitosti budou v posledku hrazena vlastníky žalovaným zpět, přičemž tyto náklady slouží naopak k rekonstrukci nemovitosti tak, aby tuto žalovaní mohli užívat ve svůj prospěch a dosahovali zisku. Žalobce rovněž poukazuje na kontext ostatních smluv, kdy na žalované byly darem převedeny některé jiné jednotky v této nemovitosti a kdy byly uzavřeny zástavní smlouvy k jiným jednotkám pro zajištění dluhů žalovaných. Obecně pak žalobce namítá, že [anonymizováno] [příjmení] jakožto právní předchůdkyně žalobce, která předmětnou smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřela, pro svůj pokročilý věk nevěděla, co dělá, a své jednání neovládala, tedy byly omezeny její rozpoznávací a ovládací schopnosti a byla uvedena v omyl. Z tohoto důvodu je smlouva rovněž neplatnou. Dále žalobce rovněž namítá vágní rozsah věcného břemene a jeho definici a nejasné vymezení oprávnění k změnám ve způsobu užívání budovy dle čl. 5 smlouvy.

2. Žalovaní se ve vyjádření ze dne 16. 7. 2018 a následujících k žalobě vyjádřili a namítají, že smlouva není v rozporu s konceptem věcného břemene, že bylo v zájmu [anonymizováno] [příjmení] nemovitost, která chátrala, zrekonstruovat, a že žalovaní tak učinili tím, že nemovitost po sjednanou dobu užívají, ač k podnikatelským účelům. Uvádějí v tomto směru tedy zejména to, že nemovitost byla jimi z vlastních financí zrekonstruována a opravena, za což jim [anonymizováno] [příjmení] přislíbila její několikaleté bezplatné užívání. Žalovaní poté specifikují jednotlivé platby, které realizovali ve vztahu k této nemovitosti, ať už jde o dodávky jednotlivých služeb či nákup materiálu nebo rekonstrukční práce. Žalovaní popírají, že by předmětná smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy, uvádí, že [anonymizováno] [příjmení] věděla, co dělá, byla seznámena s obsahem smlouvy, a tuto zcela dobrovolně a srozumitelně podepsala. Zdravotní stav [anonymizováno] [příjmení] nebyl natolik nepříznivý, aby tato nebyla schopna vnímat své okolí a nebyla způsobilá k právním úkonům. Rovněž namítají, že smlouva není lichevní, respektive v rozporu s dobrými mravy, neboť platby, které hradí, jsou platbami dostačujícími. Žalovaní popírají, že by [anonymizováno] [příjmení] uváděli v omyl. Žalovaní tedy trvají na platnosti existence věcného břemene.

3. Mezi stranami bylo nesporným, že dne 14. 7. 2008 byla uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene mezi [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], jako povinnou na straně jedné, a [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného], jako oprávněnými na straně druhé, která se mimo jiné týká jednotky [číslo] [anonymizováno] [číslo] které jsou předmětem tohoto řízení. [příjmení] však byly právní účinky této smlouvy, tj. zda je smlouva platnou a zda bylo věcné břemeno zřízeno platně či nikoli. Klíčovou otázkou pak bylo prokázání toho, zda [anonymizováno] [příjmení] byla co do svých ovládacích a rozpoznávacích schopností schopna uzavřít tuto smlouvu či nikoliv.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 7. 6. 2018 soud zjistil, že žalobce je vlastníkem [anonymizováno] [číslo] [číslo] nacházejících se v [anonymizováno] [adresa], [anonymizována dvě slova] [část obce], [územní celek], [anonymizováno] [územní celek], [anonymizována tři slova] [číslo] že k těmto jednotkám je k tíži těchto jednotek zapsáno ve prospěch obou žalovaných osobní věcné břemeno práva užívání těchto jednotek, zřízené ve prospěch žalovaných právě na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 14. 7. 2008.

5. Z usnesení [název soudu] ze dne 27. 5. 2015, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že byla schválena dohoda o vypořádání dědictví mezi dědici ze zákona a že žalobce podle této dohody nabyl předmětné jednotky jako dědic po zemřelé [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

6. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene soud zjistil, že tuto uzavřeli dne 14. 7. 2008 [anonymizováno] [příjmení]. [jméno] [příjmení], která konkrétně smlouvu podepsala 10. 7. 2008, jakožto povinná, a žalovaný 1) a žalovaný 2), kteří smlouvu podepsali dne 14. 7. 2008, jakožto oprávnění. Článkem 1 této smlouvy bylo zřízeno k tíži [anonymizováno] [číslo] nacházející se v [anonymizováno] [adresa] [anonymizována dvě slova] [část obce], a k tíži [anonymizováno] [číslo] nacházející se v témže domě, ve spojení s článkem 2 smlouvy, osobní věcné břemeno práva užívání - mimo jiné i těchto jednotek - ve prospěch žalovaných jakožto oprávněného 1) a oprávněného 2), a to k tíži vlastníka těchto jednotek. Článkem 2.2.1 bylo věcné břemeno sjednáno ve prospěch oprávněných za účelem bydlení a za účelem provozování podnikatelské činnosti, k níž budou mít oprávnění příslušné podnikatelské oprávnění, s tím, že je výslovně uvedeno, že podnikání může spočívat i v dočasném přenechání jednotek k přebývání a ubytování třetím osobám. Článkem 3 byla sjednána doba určitá trvání tohoto věcného břemene a oprávnění z něj vyplývajících do 30. 7. 2024, pokud jde o tyto dvě jednotky. V článku 4.1 pak je sjednána úplata ve výši 350 000 Kč za zřízení tohoto věcného břemene s tím, že v čl. 4 je uvedeno, že oprávnění jsou oprávněni provádět stavební úpravy, a to až do celkové výše 350 000 Kč, a že takto vynaložené prostředky jsou oprávněni započítat na svou pohledávku vůči povinnému z titulu zřízení věcného břemene. V článku 4.4 se pak oprávnění zavázali nést přiměřené náklady na zachování a opravu všech jednotek uvedených ve smlouvě, nejvýše však ve výši 70 000 Kč. Článkem 4.5 se pak oprávnění zavázali hradit úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním předmětných jednotek. Strany dále ujednaly, v článku 4.3, že povinná se zavazuje provést další stavební úpravy, a to nejméně v částce 300 000 Kč, a to nejpozději do 31. 12. 2010. V článku 5.1 strany sjednaly, že v oprávnění jsou oprávněni činit stavební úpravy v předmětných jednotkách ještě nad rámec těchto stavebních úprav, dříve formulovaných ve smlouvě s tím, že oprávnění mohou požadovat náhradu takovýchto dalších stavebních úprav až do výše 5 000 000 Kč. Článek 4.3 smlouvy a 5.1 smlouvy upravující tyto stavební úpravy a další stavební úpravy pak neobsahuje bližší specifikaci těchto úprav či dalších povinností s tímto souvisejících. Předmětná částka 5 000 000 Kč za zhodnocení dalšími stavebními úpravami je pak splatnou do 31. 7. 2024. Oprávnění nejsou zavázáni po skončení věcného břemene uvést nemovitosti do původního stavu dle článku 5.2 smlouvy a článek 5.4 umožňuje oprávněným změnit způsob užívání budovy k provozování obchodu, služeb či administrativní činnosti. V článku 5.5 je výslovně uvedeno, že oprávněný 1) je mimo jiné oprávněn ke dni uzavření smlouvy k podnikatelské činnosti v oblasti ubytování.

7. Z prohlášení vlastníka budovy ze dne 10. 7. 2008 soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je vlastníkem a správcem budovy [adresa] [anonymizována dvě slova] [část obce], [anonymizována dvě slova] [číslo] že v budově se nachází 10 bytových jednotek a že k datu 10. 7. 2008, což je datum předcházející uzavření předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene pouze o 4 dny a totožné datum, kdy [anonymizováno] [příjmení] předmětnou smlouvu o zřízení věcného břemene podepsala, byl podpis na tomto prohlášení ověřen [stát. instituce]. Soud má z tohoto za zjištěné, že i nezaujaté třetí osoby v rámci výkonu úřední činnosti vnímaly dne 10. 7. 2008 stav [anonymizováno] [příjmení] tak, že je plně schopna činit právní úkony v písemné podobě.

8. Z dopisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 19. 4. 2008 adresovaného [anonymizováno] [příjmení] soud zjistil, že tento sepsala [anonymizováno] [příjmení] cca 3 měsíce před uzavřením předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene, a z obsahu toho dopisu lze dovodit, že byla schopna písemně komunikovat, tedy činit minimálně běžné písemné úkony k tomuto datu.

9. Z protokolu o hlavním líčení konaném u [název soudu] dne 1. 9. 2021 ve věci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že oba žalovaní v rámci trestního řízení vypověděli v tom smyslu, že účelem a cílem smlouvy o zřízení věcného břemene bylo zajistit si hodnotu investicí, které oba žalovaní do předmětné nemovitosti jakožto celku vnesli jejím zhodnocením a zrekonstruováním. Tedy že smyslem věcného břemene bylo umožnit oběma žalovaným za takto vynaložené investice užívat nemovitosti po dobu 15 let a brát z těchto užitky, a poté zrekonstruované nemovitosti předat zpět jejich vlastníkům. Soud z výpovědí obou žalovaných (svědků) v tomto jiném řízení, neshledal zásadní rozpory s výjimkou toho, že tito si nepamatovali na konkrétní náležitosti smlouvy o zřízení věcného břemene, avšak v řízení tomto o těchto náležitostech velmi dobře věděli; toto však není pro zdejší řízení zásadní.

10. Ze znaleckého posudku vypracovaného [anonymizována dvě slova] [celé jméno znalce], [titul] dne 11. 7. 2021, [číslo] soud zjistil, že k datu 10. 7. 2008, kdy paní [jméno] [příjmení] podepsala předmětnou smlouvu o zřízení věcného břemene, byla paní [jméno] [příjmení] schopna rozeznat obsah a podstatu svého jednání a toto ovládala, tedy byla schopna rozeznat obsah předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene a pochopit podstatu takto uzavírané smlouvy. Soud z tohoto posudku dále zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] v červenci roku 2008 již trpěla rozvíjející se smíšenou vaskulární demencí (F 01.3), přičemž tato porucha měla vliv na její chování, nicméně nikoliv takový, aby toto vyloučilo schopnost paní [příjmení] dne 10. 7. 2008 podepsat smlouvu o zřízení věcného břemene a pochopit její obsah. Z posudku se podává, že závěr o zachování rozpoznávacích a ovládacích schopností posuzované v červenci roku 2008 je potvrzen i dalšími podklady, které měl znalec k dispozici, zejména zdravotnickou dokumentací a jinými listinami, které posuzovaná sama podepsala či sepsala. Z posudku se rovněž podává, že léky ovlivňující narušení mozkových funkcí byly [anonymizováno] [příjmení] předepsány až během hospitalizace v červnu roku 2009, a rovněž nebyly zjištěny jiné okolnosti, které by ovládací a rozpoznávací schopnosti [anonymizováno] [příjmení] k červenci 2008 vylučovaly. Ovlivnění [anonymizováno] [příjmení] v důsledku smíšené demence tak bylo v červenci roku 2008 pouze mírné a nepodstatné a byla schopna pochopit podstatná fakta týkající se podpisu předmětné smlouvy. Soud dále zjistil, že onemocnění vaskulární demencí je progradujícím onemocněním a situace v roce 2009 byla u [anonymizováno] [příjmení] již podstatně horší než v roce 2008, nicméně toto nebylo primárně předmětem posouzení znalce (stav v roce 2009). Závěry tohoto posudku jsou podloženy podklady, které měl znalec k dispozici a které srozumitelně hodnotí. Závěry obsažené ve znaleckém posudku jsou náležitě odůvodněny, a to právě v návaznosti na skutečnosti zjištěné z listin, a znalecký závěr tak koresponduje s obsahem znaleckého posudku. Znalec se rovněž vyjádřil k zadaným otázkám vyčerpávajícím způsobem. Samotné odůvodnění znaleckého posudku je logické a srozumitelné. Znalecký posudek má náležitosti stanovené § 28 odst. 2 zákona č. 254/2019 a je úplný, srozumitelný a přezkoumatelný.

11. Z výpovědi znalce [anonymizována dvě slova] [celé jméno znalce] [titul] soud zjistil, že tento plně potvrdil závěry obsažené v jeho znaleckém posudku z 11. 7. 2021, [číslo]. Tedy soud má z výpovědi tohoto znalce zejména za potvrzené, že paní [jméno] [příjmení] ke dni 10. 7. 2008, kdy podepsala předmětnou smlouvu o zřízení věcného břemene, sice trpěla rozvíjející se smíšenou vaskulární demencí, nicméně v červenci roku 2008 byly její rozpoznávací a ovládací schopnosti ještě zachovalé natolik, aby byla schopna rozpoznat, že uzavírá smlouvu o zřízení věcného břemene a pochopit její obsah. Ovlivnění způsobené touto nemocí u posuzované [anonymizováno] [příjmení] tak bylo ke dni podpisu této smlouvy pouze mírné, a [anonymizováno] [příjmení] uzavřela smlouvu s tím, že věděla, co dělá a co je obsahem této smlouvy. Choroba progradovala až v roce 2009, kdy byla přibrána také ošetřovatelka.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědkyně vypomáhala v domácnosti paní [jméno] [příjmení] po té, co dětem zemřela maminka, a tito zůstali s babičkou. Konkrétně v období od roku 2004 do března 2009, kdy porodila dceru, pak již nechodila vypomáhat. V letech 2008 a 2009 svědkyně chodila k [anonymizováno] [příjmení] od pondělí do pátku, odváděla vnuka do školky, pak tam byla cca do 13. nebo 14. hodiny, dle potřeby. Svědkyně zná 2) žalovaného, neboť tento chodil s [jméno] [celé jméno žalobkyně] a dojížděl za ní. [příjmení] [příjmení] hovořila o tom, že se již nemůže starat o majetek v [obec], tak nechala 2) žalovanému na starost nějakou nemovitost. O jakou konkrétní nemovitost se jedná, svědkyně nevěděla. Pokud jde o zdraví paní [jméno] [příjmení], svědkyně vypověděla, že to již byla starší paní, ale fungovala, chodila do města, na nákupy, na farnost a komunikovala normálně. Někdy byla unavenější, ale nebyla dementní. Teprve v roce 2009 se stalo, že se svědkyně nemohla na [anonymizováno] [příjmení] dozvonit, protože doma omdlela. Následně již [anonymizováno] [příjmení] nikam mimo dům nechodila a byla doma, protože se motala. Děti poznávala, chodila pomalu, nezůstávala ležící. Svědkyně si nebyla vědoma, že by byl podán nějaký návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům [anonymizováno] [příjmení], neměla ani informace o uzavření předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene, tedy nemohla podat informace o tom, za jakých podmínek byla tato smlouva uzavřena. Svědkyně si nepamatovala, že by paní [příjmení] navštěvoval někdo další kromě rodiny, 2) žalovaného a paní [jméno] [příjmení].

13. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědkyně zná žalobce i 2) žalovaného, kterého asi 2x potkala v [obec], kam od roku 2000 do roku 2009 jezdili na návštěvu za rodinou [příjmení] 4x až 7x ročně. Poté, co se děti přestěhovaly do [obec], tak je svědkyně navštěvovala v [obec] s manželem. Manžel svědkyně byl dobrým přítelem [jméno] [celé jméno žalobkyně] (dcery [jméno] [příjmení]) již od medicíny, potkávali se s dětmi i jejich otcem na různých akcích. Svědkyně neměla konkrétní informace o uzavření předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene, když se o její existenci dozvěděla až následně, konkrétně okolo roku 2018. Svědkyně vypověděla, že paní [jméno] [příjmení] poznala v roce 2000 jako vzdělanou a vždy upravenou dámu, která s kamarády chodila na kávy a vedla politické diskuze. Z výpovědi svědkyně soud dále zjistil, že paní [jméno] [příjmení] pečovala o vnoučata, a to po smrti její dcery, když tyto děti žily společně s paní [jméno] [příjmení] v [obec], a to včetně žalobce. Svědkyně byla s paní [jméno] [příjmení] v kontaktu nárazově, zejména do roku 2007. Poté přestala jezdit do [obec] a jezdila do [obec] za dětmi. Pokud jde o fyzické a mentální zdraví paní [příjmení], pak svědkyně vypověděla v tom smyslu, že tento stav se postupně začal zhoršovat a zhruba od roku 2006 až 2007 byl spíše špatný, a to jak po fyzické stránce, kdy paní [příjmení] padala, motala se a pohyb jí působil potíže, často spala, nedošla si včas na záchod, a po mentální stránce, kdy jen obtížně vnímala a byla zmatená či zapomínala. S domácností paní [jméno] [příjmení] vypomáhala paní na úklid a vaření. Poslední rok 2009 už paní [jméno] [příjmení] jen ležela. Svědkyně obecně ví, že paní [jméno] [příjmení] navštěvovala nemocnice a lékaře, bližší informace však nemá. Svědkyně má za to, že vzhledem k obsahu smlouvy, paní [příjmení] nebyla schopna tuto přečíst ani pochopit její význam, co do jejího obsahu. Svědkyně potvrdila, že záměrem paní [příjmení] bylo předmětnou nemovitost zajistit pro rodinu, která ji měla zdědit a brát z ní výnosy.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek zná žalobce i 2) žalovaného, kterého potkal v roce 2005 v [obec]. Svědek nebyl přítomen podpisu samotné smlouvy o zřízení věcného břemene, tedy nemohl podat informace o tom, za jakých podmínek byla tato smlouva uzavřena. Svědek se o smlouvě dozvěděl zhruba v roce 2017 a dobře znal prostředí, ve kterém paní [jméno] [příjmení] a její vnoučata vyrůstali, neboť se ze studií kamarádil s dcerou paní [jméno] [příjmení] a v roce 2005, poté co jeho kamarádka ze studií zemřela, se zajímal o osud jejích dětí, když tyto pravidelně v [obec] navštěvoval a pomáhal jim, přičemž tedy byl přítomen i toho, jak se paní [jméno] [příjmení] chovala, respektive v jaké byla fyzické a mentální kondici. Tento svědek potvrdil, že paní [příjmení] prodělala v roce 2002 závažnou operaci, v roce 2005 patrně v souvislosti s úmrtím své dcery se zmobilizovala a fungovala normálně, nicméně již zhruba od roku 2006 začal její fyzický i mentální stav upadat. Tedy po fyzické stránce měla problém s pohybem, padala, došlo k několika úrazům, přestala chodit ven cca v roce 2008 a po mentální stránce se obtížně soustředila, již neluštila křížovky, pouze koukala na televizi a hodně spala. Pokud jde o mentální schopnosti paní [příjmení] k datu podpisu předmětné smlouvy, to jest v roce 2008, pak svědek uvedl, že situace se zhoršovala a že nepředpokládal, že je zodpovědná za všechno, co se kolem ní děje. [příjmení] [příjmení] však měla pocit, že vše zvládá a má vše pod kontrolou, bylo to pro ni velice důležité. I otec dětí měl pocit, že vše je v pořádku, ačkoliv svědek jej na situaci upozorňoval a měl za to, že je tu problém. Žádný návrh na omezení způsobilosti paní [příjmení] nebyl rodinou podán, neboť ta byla velmi rozsáhlá a pomáhalo jí hodně lidí, děti s ní byly samotné i v roce 2007.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento svědek pečoval o nemovitost paní [jméno] [příjmení], jíž se týká předmětná smlouva o zřízení věcného břemene, zhruba od roku 1990 do doby, kdy byl vyměněn 2) žalovaným, což svědek špatně nesl, neboť správu vykonával poctivě a měl za to, že je neoprávněně obviňován z toho, že chce někoho okrást. Svědek zná žalobkyni od narození a 2) žalovaného od doby, kde jej vyměnil na pozici správce. U paní [příjmení] jej nikdy neviděl, potkal 2) žalovaného až v domě v [anonymizováno], kdy mu přinesl papír, že paní [příjmení] nic nedluží. Svědek navštěvoval paní [příjmení] zhruba 1-2 týdně v [obec] od roku 1981, byl kamarádem její dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně]. S paní [příjmení] žili ve společné domácnosti dále [celé jméno žalobkyně], [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení]. Pokud jde o zdravotní stav paní [příjmení], svědek vypověděl, že byla zdravá, bavila se normálně, akorát zapomínala jako každý starý člověk. Jeden až dva roky poté, co byl svědek zbaven správcovství, se u paní [příjmení] zastavil a ta jej nejprve nepoznala, ale pak si vzpomněla, kdo je. Svědek si dále vzpomněl, že [jméno] měla řidičský průkaz a vozila paní [příjmení] k lékařům, bližší podrobnosti však svědek nezná. O příčinách výměny na pozici správce nemovitosti nebyl informován, pouze se domnívá, že 2) žalovaný byl ustanoven správcem z důvodu, že chodil s [jméno] [celé jméno žalobkyně] mladší a že měl strach, aby je svědek neokradl a aby vše zůstalo v rodině. [příjmení] [příjmení] svědkovi žádné výhrady ke správcovství nesdělila, o ukončení jej informoval 2) žalovaný spolu s [jméno]. Po ukončení správcovství svědek paní [jméno] [příjmení] navštěvoval jednou za čtvrt až půl roku. Z výpovědi svědka soud dále zjistil, že nemovitost byla průběžně rekonstruována, tak jak to dovolovaly výnosy z této nemovitosti, když tyto činily zhruba částku 625 000 Kč ročně a postupně docházelo k rekonstrukci jednotlivých bytů; dva byty byly již plně zrekonstruovány a generovaly příjem, většina bytů pak nebyla zrekonstruována a měla nízké nájemné. I tento svědek potvrzoval, že záměrem paní [příjmení] i rodiny bylo zajistit prostřednictvím této nemovitosti financování fungování rodiny. Svědek neměl konkrétní informace o uzavření předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene a rovněž nebyl v bezprostředním kontaktu s paní [jméno] [příjmení] v té době, tedy nemohl podat informace o jejím mentálním či fyzickém zdraví, když věci v té době řešil většinou s jejími potomky (příp. jejich partnery), nejčastěji s nejstarší vnučkou [jméno].

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek je bratrem žalobce, paní [příjmení] byla jeho babička a zná 2) žalovaného, protože ten chodil s jeho sestrou, i 1) žalovaného, který je strýcem 2) žalovaného. Svědek rovněž nebyl přítomen uzavření předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene, o této se dozvěděl až později, po úmrtí babičky, někdy v roce 2014 nebo 2015. Svědek tak byl schopen poskytnout informace o stavu paní [jméno] [příjmení], když v [obec] společně s paní [jméno] [příjmení], která byla jeho babičkou, bydlel od svého narození, a to až do léta roku 2009, kdy odjel do Ameriky studovat. Svědek vypověděl v tom smyslu, že zdravotní stav babičky byl nepříznivý, ale za pomoci matky svědka, která byla lékařka, se uzdravila. Po úmrtí její dcery (matka svědka) v roce 2005 se babička dala dohromady a do roku 2007 fungovala dobře. Pak se stav začal zhoršovat a situace se změnila v to, že na místo, aby ona pečovala o ně, spíše pečovaly děti o babičku, když svědek popisoval konkrétní události, které vyvolávaly obavy, aby nedošlo k nějaké újmě, jako například požáru, nebo že se babička ztratí a podobně. S péčí o děti babičce pomáhaly další osoby, protože ta již nebyla schopna ani vařit. Babička byla vnímavá, situace někdy byly humorné, ale jen do doby, než začala padat. V roce 2009 babička například zapomněla na Vánoce. Samostatně byla babička schopna chodit do města do roku 2007 nebo 2008. K fyzickému zdraví se svědek vyjadřoval v tom smyslu, že babička často padala, měla problémy s pohybem a byla i hospitalizována, přesné informace však neměl. Babičce pomáhala rodina i její kamarádka [jméno] [příjmení], [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], paní [příjmení]. Pokud jde o mentální schopnosti babičky, pak svědek uváděl, že první náznak, kdy je nepoznala, byl v roce 2004, následně v roce 2009 mu [jméno] [příjmení] řekla, že ji babička nepoznává už. Pokud jde o užívání bytových jednotek v domě, tak svědek uváděl, že 2) žalovaný v něm užívá 5 jednotek, říkal jim, že byty zrekonstruuje a že se o rodinu finančně postará. Rodina však nic nemá stále a dům je ve zdevastovaném stavu, stará se o něj 2) žalovaný a ani po dědickém řízení k tomu rodinu nepustí. Opravy v domě v roce 2008 nebo 2009 prováděl 1) žalovaný, pak probíhaly další opravy, které však nebyly povoleny stavebním úřadem. Sestry od 2) žalovaného obdržely nějaké finanční prostředky za užívání domu, pak však byly vyzvány k jejich vrácení jako bezdůvodného obohacení.

17. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] soud zjistil následující. Svědkyně je sestrou žalobce, byla v letech 2005 až 2010 přítelkyní 2) žalovaného a zná i 1) žalovaného. Svědkyně rovněž nebyla přítomna uzavření předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene, o této se dozvěděla až později, po úmrtí babičky. Svědkyně žila až do roku 2007 s rodinou v [obec], kdy se po smrti jejich matky o vnoučata starala paní [jméno] [příjmení]. Do [obec] se svědkyně odstěhovala v roce 2007 kvůli studiu, za babičkou jezdila o víkendech nebo o prázdninách. V roce 2008 s babičkou žila sestra [jméno] a bratři [jméno] a [jméno], kteří odešli v roce 2009, proto se od léta 2009 přistěhovala ještě kamarádka [jméno] [příjmení], aby byl v domě s babičkou někdo plnoletý a dohlédl na to, zda bere léky, jí apod., protože babička v roce 2009 již moc nechodila a hodně ležela. Spolu se svědkyní do [obec] odešel i 2) žalovaný, který uváděl, že dům by se mohl zhodnotit a že by z něj rodina mohla mít víc peněz, proto převzal správu nad domem, babička mu podepsala plnou moc. Z domu však nic rodina nedostávala, ani paní [jméno] [příjmení]. Ke zdravotnímu stavu paní [jméno] [příjmení] svědkyně uvedla, že tato měla dobré i horší chvilky, dříve byla společenská a otevřená, s věkem se to zhoršovalo a od roku 2007 nebo 2008 se její stav začal zhoršovat více, byla zmatená, dezorientovaná a zapomínala, v roce 2008 začala padat, přestala vařit a luštit křížovky a v roce 2009 již nebyla schopná si dojít na záchod, byla hospitalizovaná v nemocnici. K lékaři ji vždy vozila svědkyně, neboť jediná měla řidičský průkaz, zdravotní stav paní [jméno] [příjmení] nikdo z rodiny víc neřešil. Zhoršení zdravotního stavu svědkyně přičítá věku a úmrtí dcery babičky. S domácností babičce vypomáhala paní [příjmení]. Babička byla důvěřivá, věřila i 2) žalovanému. Svědkyně psychický stav babičky v roce 2008 nevnímala tak, že by tato nemohla učinit nějaké rozhodnutí a sama za sebe rozhodovat. Způsobilost k právním úkonům babičky rodina neřešila, doufala, že se situace zlepší, i když svědkyně o její způsobilosti pochybuje.

18. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědkyně pracovala v oblasti poskytování sociálních služeb a konkrétně pokud jde o předmět tohoto sporu, pak mohla vypovědět v tom směru, že poskytovala sociální služby paní [příjmení]. [jméno] [příjmení], a to zhruba v období let 2008 2009. Svědkyně zná žalobkyni a druhého žalovaného. Svědkyně uváděla, že její činnost spočívala v tom, že uklízela domácnost paní [příjmení], kde s ní žilo 5 vnoučat, a vyjadřovala se v tom směru, že úklid byl velmi obtížný, ne-li nemožný, pokud jde o zachování nějakého přijatelného stavu. Druhý žalovaný se zdál svědkyni ochotný, pomáhal jí s úklidem a pomáhal i paní [příjmení]. Svědkyně uváděla, že nechápala, proč druhý žalovaný do takové rodiny chodí. K osobě paní [příjmení] svědkyně vypověděla, že to byla příjemná žena, chodila zpívat do kostela, ráda si četla a chodila na nákupy, které si sama vozila. Dle jejího názoru byla paní [příjmení] na svůj věk v dobré zdravotní kondici, kdyby nebyla, nestarala by se o 5 dětí. V domácnosti paní [příjmení] dále pomáhala paní [příjmení], zejména s praním prádla, a ještě si povídala s paní [příjmení]. Svědkyně obecně popisovala stav paní [příjmení] tak, že byl odpovídající jejímu věku, byla dle jejího názoru schopna vnímat, když se s ní svědkyně bavila, výpadky paměti neměla. Svědkyně popřela, že by paní [příjmení] např. trpěla demencí, nebo že by se její stav po dobu činnosti svědkyně nějak zhoršoval, pouze byla unavenější z péče o tolik dětí a hůř chodila. Zrak i sluch měla paní [příjmení] v pořádku, neboť četla nejmladšímu vnukovi pohádky a bavila se s lidmi. Svědkyně neměla žádné bezprostřední informace o tom, zda paní [příjmení] uzavírala nějaké smluvní vztahy. Soud tak na základě výpovědi této svědkyně mohl zjistit pouze to, že stav paní [příjmení] byl okolo roku 2008 adekvátní jejímu věku a že běžným způsobem byla schopna fungovat včetně zajišťování základních prací a úkonů. Svědkyně potvrdila, že však nad síly paní [příjmení] bylo samostatně pečovat o pět vnoučat, s čímž ji pomáhala buď paní [příjmení], nebo právě svědkyně, pokud jde o úklid. Soud nezjistil z výpovědi této svědkyně, že by paní [příjmení] byla v psychickém stavu, který by vylučoval pochopení obsahu předloženého textu nebo porozumění jeho významu.

19. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědek, jakožto advokát, zastupoval žalované i paní [příjmení] v době uzavírání předmětné smlouvy. Svědek a jeho kancelář vytvořili návrh smlouvy o zřízení věcného břemene, tuto smlouvu konzultoval s paní [příjmení], se kterou se osobně jednou, maximálně třikrát, setkal. Jednali spolu také telefonicky. Pokyny rovněž svědek přijímal od žalovaných, kteří se o nemovitost starali. Nemovitost byla ve špatném stavu, svědek ji osobně navštívil a cílem bylo upravit možnost investic do nemovitosti za zřízení věcného břemene ve prospěch žalovaných. Svědek si nevybavuje, že by při uzavírání smlouvy došlo k něčemu nestandartnímu, a uvádí, že obsah smlouvy měl za odsouhlasený oběma stranami, když s tímto již předtím v předchozí smlouvě vyslovily souhlas a když proti obsahu této smlouvy neměly námitek. Žádný nátlak na paní [příjmení] svědek nezaznamenal, což odpovídá i tomu, že následně bylo uzavřeno několik dalších smluv. Svědek paní [příjmení] zastupoval také v řízení před katastrálním úřadem a při sporu o ukončení nájmu v roce 2009. Pokud jde o psychický a fyzický stav paní [příjmení], pak mohl svědek potvrdit pouze to, že se s touto viděl, pravděpodobně jednou, možná třikrát, a tato na něj působila běžným dojmem, rozhodně nikoliv takovým dojmem, že by nevěděla, co dělá, neboť v tu chvíli by jí právní služby neposkytoval. Z výpovědi tohoto svědka tak soud zjistil, že obsah smlouvy byl stranami oboustranně odsouhlasen a svědek nezjistil žádné pochybnosti, které by odůvodňovaly to, že smlouva nemá být uzavřena, ať už jde o psychický či fyzický stav některého z účastníků, ani pokud jde o obsah smlouvy.

20. Z výpovědi svědka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno], soud zjistil, že tento je otcem žalobce a zná 2) žalovaného. Z výpovědi tohoto svědka nebylo možno zjistit relevantní informace ohledně uzavření předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene, neboť svědek se o existenci této smlouvy dozvěděl až později od dětí. Z výpovědi svědka soud zjistil, že svědek pravidelně navštěvoval rodinu a paní [jméno] [příjmení] a že paní [jméno] [příjmení] až do svých 86 let (ročník 1921) byla ze zdravotního hlediska celkem v pořádku, s lidmi komunikovala a měla problém pouze se srdcem. Dům v [obec] paní [příjmení] dostala zpět v restituci a byl plný nájemníků, neodkázala se sama o něj starat, tak správu a výběr nájemného svěřila [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] začala následně chodit s 2) žalovaným a nejstarší děti se s babičkou domluvily, že správu domu převezme 2) žalovaný. Všichni jej považovali za blízkého přítele. V roce 2007 nebo 2008 paní [příjmení] upadla, zhoršila se a obávala se vycházet z domu, tak jí rodina nebo 2) žalovaný doprovázeli do kostela apod., občas měla zmatek v hlavě, špatně slyšela nebo viděla, tak jí rodina četla korespondenci, ale její zdravotní problémy byly odpovídající jejímu věku. Svědka si nikdy nespletla, ani děti či 2) žalovaného, ale občas se ptala třeba na paní, která jim vypomáhala, nebo kamarádku dcery, která se přistěhovala. Psychický stav paní [příjmení] svědek v té době neřešil, paní [příjmení] měla radost z vnoučat a věnovala jim všechno. Pokud jde psychickou stránku, pak z výpovědi svědka nebylo možno zjistit, že by bylo vyloučeno, aby se paní [příjmení] seznámila s obsahem smlouvy, i když svědek spíše předpokládal, že jí její obsah někdo tlumočil nebo že si myslela, že podepisuje něco jiného, když šlo o majetek jejich vnoučat. I tento svědek potvrzoval, že záměrem paní [příjmení] i rodiny bylo zajistit prostřednictvím nemovitosti financování fungování rodiny.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že tato je sestrou žalobce a zná 2) žalovaného. Z její výpovědi nebylo možno zjistit relevantní informace o obsahu či okolnostech uzavření smlouvy, neboť se tohoto neúčastnila a o smlouvě se dozvěděla až po ukončení dědického řízení po zemřelé paní [příjmení]. Pokud jde o zdravotní stav paní [příjmení], pak soud zjistil, že tato fungovala poměrně soběstačně, její zdravotní stav se začal zhoršovat v roce 2008, kdy upadla, a už nechodila tak často ven a nevařila. V roce 2009 a 2010 již nebylo možné babičku nechávat samotnou, byla zmatená, sháněla se po zemřelé dceři a začala si plést lidi. Babička užívala naslouchátko a silné brýle, zdravotní stav se svědkyni jevil adekvátní vysokému věku. Bližší informace o zdravotním stavu a nemovitostech babičky svědkyně neměla, v posuzované době, kdy byla podepsána smlouva o věcném břemeni, jí bylo 13 let. Z obsahu výpovědi nelze dospět k závěru, že bylo vyloučeno, že by babička nebyla obsahu smlouvy schopna porozumět.

22. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil následující. Svědkyně znala paní [jméno] [příjmení] i celou její rodinu i 2) žalovaného. Uváděla, že docházela vypomáhat do domácnosti do podzimu roku 2009. Do poslední chvíle na ni paní [příjmení] působila jako dobře orientovaná, žádnou sklerózu či demenci u ní svědkyně nepozorovala. [příjmení] [jméno] [příjmení] chodila na nákupy, luštila křížovky, starala se o sebe a po smrti své dcery byla sama s 5 dětmi. Svědkyně chodila jednou týdně do domácnosti na výpomoc po dobu cca 14 let, vždy byl všude nepořádek, děti k ničemu vedené nebyli a žádnou změnu zdravotního stavu paní [jméno] [příjmení] nezaznamenala. Druhý žalovaný žil v [obec] jako přítel vnučky [jméno] cca dva roky. Naposledy svědkyně viděla paní [jméno] [příjmení] v roce 2010, kdy jí vezla oběd, paní [příjmení] však byla zamknutá, nemohla chodit ven, proto otevřela okno a svědkyně k ní po žebříku vlezla do domu. Z výpovědi svědkyně nebylo možno učinit konkrétnější zjištění ohledně užívání předmětné nemovitosti či smluvních vztahů k nim, když k tomuto měla jen obecné informace týkající se toho, že paní [příjmení] vlastnila nějaký dům v [obec] a ten byl pronajatý. O uzavřené smlouvě neměla svědkyně žádné informace.

23. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil následující pro rozhodnutí ve věci relevantní informace (zbylou část výpovědi soud nehodnotil, neboť se týkala užívání a stavu nemovitosti, což nebylo z hlediska posouzení otázky existence věcného břemene relevantní). Svědkyně znala 2) žalovaného, se kterým v roce 2008 domlouvala pronájem bytu v předmětném domě. Historii rodiny paní [příjmení] znala svědkyně jen obecně od slyšení. Svědkyně bydlela v domě cca 1,5 roku, paní [příjmení] v domě viděla, prohodila s ní pár slov. [příjmení] [příjmení] na svědkyni působila mile, jednalo se o starší paní, avšak rozuměla tomu, co jí svědkyně říkala. Z výpovědi svědkyně nebylo možno učinit konkrétnější zjištění ohledně smluvních vztahů k nemovitosti, o uzavřené smlouvě o věcném břemeni neměla svědkyně žádné informace.

24. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu: -) Žalobce je vlastníkem jednotek [číslo] [číslo] nacházejících se v [anonymizováno] [adresa] [anonymizována dvě slova] [část obce], [územní celek] Tyto jednotky jsou zapsány na [anonymizováno] [číslo] pro toto katastrální území a k tíži těchto jednotek je zapsáno ve prospěch obou žalovaných osobní věcné břemeno užívání těchto jednotek, zřízené právě na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 14. 7. 2008. -) Soud dále zjistil, že dne 14. 7. 2008 byla mezi [anonymizováno] [příjmení]. [jméno] [příjmení], jakožto povinnou, a oběma žalovanými, jakožto oprávněnými, uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene, kterou bylo zřízeno ve prospěch obou oprávněných mimo jiné věcné břemeno spočívající v právu užívání [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [adresa] [anonymizována dvě slova] [část obce], a to za účelem bydlení a provozování podnikatelské činnosti, včetně možnosti přebývání a ubytování třetích osob v těchto jednotkách s tím, že věcné břemeno bylo zřízeno za úplatu ve výši 350 000 Kč, která mohla být uhrazena započtením na ceny realizovaných stavebních prací, a s tím, že oprávnění jsou povinni nést náklady na udržování a opravy předmětné nemovitosti až do částky 70 000 Kč ročně. Součástí smlouvy jsou rovněž ujednání o povinnosti povinné, realizovat další stavební úpravy až co do částky 300 000 Kč, a oprávnění povinných realizovat i další stavební úpravy, a poté požadovat po vlastnících nemovitosti, po ukončení věcného břemene, úhradu jejich ceny, a to až co do celkové částky 5 000 000 Kč. Věcné břemeno je časově omezeno trváním do [datum]. Toto věcné břemeno je skutečně zapsáno na [anonymizováno] [číslo] skutečně vzniklo. -) Z výslechu svědků pak má soud za zjištěné, že [anonymizováno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] k datu 10. 7. 2008, kdy uzavírala předmětnou smlouvu o zřízení věcného břemene, byla starší osobou cca ve věku 87 let, jejíž zdravotní i psychický stav odpovídal tomuto věku. Soud má dále za zjištěné, že přiměřeně svému věku obstarávala své denní záležitosti a byla schopna rozpoznat a ovládat své jednání. Z výpovědi svědků má soud dále za zjištěné, že v této době ještě pečovala o vnoučata po své zemřelé dceři, a to za pomoci sociálních pracovnic a známých. Soud má rovněž za zjištěné, že její psychický i fyzický stav jí umožňoval číst dokumenty a vnímat jejich obsah. Toto má soud za potvrzené zejména z výslechu svědka [příjmení], svědkyně [příjmení], svědka [příjmení] [příjmení] a svědkyně [příjmení], kteří v předmětném období července roku 2008 byli fakticky v kontaktu s paní [příjmení] buď tím, že jí byli nápomocni, nebo s ní organizačně řešili záležitosti, týkající se správy nemovitostí či právě smluvní agendy týkající se těchto nemovitostí. Tito svědci pak potvrzovali, že byla schopna běžně jednat a neměli pochyby o jejích ovládacích a rozpoznávacích schopnostech či o tom, že by mohla být někým manipulována. Stejný závěr se pak podává i z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení]. -) Ani z výpovědi ostatních svědků, kteří jsou zetěm či sourozenci žalobce, konkrétně svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [celé jméno žalobkyně] a svědků doc. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud nezjistil, že by v předmětném období července 2008 paní [příjmení] nebyla schopna ovládat či rozpoznat své jednání, či byla někým ovlivňována - výpověď těchto svědků je nutno hodnotit v kontextu toho, že jsou sami na výsledku sporu zainteresováni a žalobce je jejich sestrou a oni sami jsou často vlastníky jiných jednotek v předmětném domě a vedou obdobná či stejná řízení se stejným či obdobným obsahem; ani z výslechu těchto svědků se přitom nepodávají skutečnosti, které by vylučovaly rozpoznávací či ovládací schopnosti paní [příjmení], spíše se z těchto výpovědí podává snaha těchto svědků naznačit, že se jednalo o osobu vyššího věku, pro niž bylo uzavření smlouvy komplikované a těžko uchopitelné. Pokud jde o výpovědi svědků manželů [příjmení] a [celé jméno svědkyně], pak soud z těchto neučinil relevantní závěry ohledně stavu paní [příjmení] k červenci roku 2008, neboť z výpovědi svědků se podává, že tito se viděli s paní [příjmení] pouze nárazově a nemohli tak podat ve srovnání s jinými svědky, kteří byli s paní [příjmení] v každodenním či častějším kontaktu, komplexnější obraz o jejím fyzickém či duševním zdraví v červenci roku 2008. -) Ze znaleckého posudku profesora [anonymizováno] [celé jméno znalce] [titul], [číslo] z výpovědi tohoto znalce, pak má soud za zjištěné, že v červenci roku 2008 byla paní [příjmení] schopna pochopit podstatná fakta, týkající se podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene, tedy byla schopna rozpoznat obsah této smlouvy a podstatu svého jednání a toto své jednání ovládat, a to i přesto, že v té době již trpěla vaskulární demencí, která však ještě nebyla v takové fázi, aby ovlivnila její rozpoznávací a ovládací schopnosti, příp. pouze nepodstatně. To vše i s ohledem na to, že léky, které měly vliv na její mozkové funkce, začaly být paní [příjmení] podávány až v červnu roku 2009. -) Ani v kontextu ostatních důkazů, zejména listinných důkazů z relevantního období, soud nedospěl k závěru, že by předmětná smlouva o zřízení věcného břemene byla dne [datum] uzavřena paní [příjmení] v omylu či pod nátlakem, nebo pod negativním vlivem jiné osoby. Naopak se z provedeného dokazování podává, že paní [příjmení] věděla, co dělá, a bylo jejím úmyslem smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřít s tím, že měla za to, že tímto dojde ke zhodnocení nemovitostí pro její potomky, konkrétně vnoučata, která byla v té době nezletilá. Toto koresponduje i s výpověďmi svědků, kteří shodně uváděli, že jejím cílem bylo zachování nemovitosti pro rodinné příslušníky a jejich zhodnocení, a lze tak uvěřit tomu, že podmínky uzavřené smlouvy o zřízení věcného břemene k tomuto směřovaly a paní [příjmení] je takto skutečně vnímala a chtěla.

25. Soud ve věci nehodnotil listinné důkazy, které se týkaly užívání a stavu nemovitosti, plateb za užívání a nákladů na rekonstrukci předmětné nemovitosti a průběh rekonstrukce. To vše z důvodu, že vyhodnocení otázky, zda žalovaní skutečně hradí náklady na provoz této nemovitosti, či zda nemovitost zrekonstruovali či zda ji zrekonstruovali nájemníci a jakým způsobem a příp. jakým způsobem byly ukončovány nájemní vztahy, nebylo relevantní pro posouzení otázky existence věcného břemene, která je předmětem tohoto řízení. Způsob využití k podnikatelským účelům a ubytovacím službám ostatně žalovaní ani nesporovali. Předmětem tohoto řízení je posouzení platnosti samotné smlouvy o zřízení věcného břemene z hlediska jejího obsahu a okolností jejího uzavření, nikoliv plnění povinností dle této smlouvy. Soud tak blíže nehodnotil následující důkazy: výzva k zjednání nápravy ze dne 17. 7. 2014 a rozhodnutí ze dne 22. 1. 2009 od [anonymizována tři slova] [obec a číslo], ohlášení jednoduché stavby ze dne 19. 1. 2009, rozmístění hotelových pokojů [příjmení] [jméno] [příjmení], emaily ze dne 28. 3. 2010 a 30. 9. 2009, protokol o jednání před [název soudu] ze dne 1. 12. 2009, č.j. [číslo jednací], výslech svědkyně [celé jméno svědka]. Soud dále nehodnotil úřední záznam ze dne 30. 9. 2019, svědkyně [jméno] [příjmení] u policejního orgánu vypovídala o zdravotním stavu paní [jméno] [příjmení] v létě roku 2009, což se vztahuje k časovému období výrazně následujícím po posuzovaném období, kdy byla uzavřena smlouva o věcném břemeni. Soud dále nehodnotil protokol o hlavním líčení ze dne 15. 10. 2021 ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené před [název soudu], neboť svědci [jméno] a [jméno] [příjmení], jejichž výpovědi jsou zachyceny v protokolu, byli vyslechnuti ve zdejším řízení. Soud dále nehodnotil trestní oznámení ze dne 13. 8. 2019 podané panem [jméno] [příjmení] k [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], neboť toto se týká obvinění ve vztahu k rodině žalobce ohledně tvrzených křivých výpovědí v jiném řízení, nehodnotil ani usnesení o zahájení trestního stíhání žalovaných ze dne 22. 8. 2019 a odůvodnění stížnosti žalovaných proti tomuto usnesení ze dne 9. 9. 2019, neboť toto se týkalo jednání, jež se měli žalovaní dopustit až v srpnu 2009, tedy v časovém období výrazně následujícím po posuzovaném období, kdy mělo dojít ke zneužití důvěry a zdravotního stavu paní [příjmení], která jim darovala bytovou jednotku [číslo] v předmětném domě. Ze stejného důvodu soud nehodnotil žaloby na určení ze dne 26. 8. 2019 a [datum] podané zdejšímu soudu, neboť souvisí pouze s uvedenými darovacími smlouvami k bytovým jednotkám [číslo] notářský zápis ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [rok] a smlouvu o bezplatném převodu vlastnictví jednotky ze dne 7. 10. 2009. Dále soud nehodnotil čestné prohlášení [jméno] [celé jméno žalobkyně] z [datum], [celé jméno žalobkyně] z 26. 7. 2012, [jméno] [příjmení] ze 17. 1. 2019, [jméno] [příjmení] ze [datum], ani čestné prohlášení [jméno] [příjmení] ze [datum]. U všech těchto čestných prohlášení tyto soud nehodnotil z důvodu, že jejich texty jsou identické, předepsané strojově, nelze tak z těchto listin ověřit autentičnost projevu osob, které je měly činit. Žalobce i [jméno] [celé jméno žalobkyně] rovněž namítli pravost čestného prohlášení, jež měli učinit. Soud dále nehodnotil předávací protokol ze 14. 9. 2007 z důvodu, že obsahuje pouze podpis paní [příjmení], avšak k jinému časovému období - výrazně předcházejícím posuzovanému období, kdy byla uzavřena smlouva o věcném břemeni. Rovněž pak soud nehodnotil jednotlivé lékařské zprávy, chorobopisy a ošetřovatelské zprávy paní [příjmení], neboť se vztahují k jiným časovým obdobím, buď výrazně předcházejícím, či výrazně následujícím po posuzovaném období, kdy byla uzavřena smlouva o věcném břemeni, a dále z důvodu duplicity, neboť zdravotní stav paní [příjmení] a veškerá její zdravotní dokumentace byla přezkoumána ustanoveným znalcem, který ve věci posouzení psychického stavu paní [příjmení] podal komplexní znalecký posudek.

26. Soud ve věci neprovedl důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], neboť na tomto výslechu žalobce nakonec netrval. Soud dále zamítl návrh na provedení důkazu listinami, které žalobce označil při jednání konaném dne [datum]. Soud tak učinil zejména z důvodu, že se jednalo o další listiny, jimiž mělo být doloženo, že došlo k dispozicím s jinými nemovitostmi (byty) v předmětném domě v roce 2009, kdy došlo k uzavření darovacích smluv mezi paní [příjmení] a žalovaným 1) a žalovaným 2), a dále se jednalo o další listiny, které se týkaly trestního stíhání obou žalovaných pro možný trestný čin podvodu v souvislosti s těmito darováními a o vyřízení podnětu [jméno] [příjmení] a žaloby na určení neplatnosti výpovědi z nájmu [celé jméno svědka]. Předmětem tohoto řízení však je posouzení toho, zda samotný text smlouvy o zřízení věcného břemene ze [datum] je v souladu s tehdy platnou právní úpravou a zda okolnosti tohoto konkrétního právního jednání - uzavření této konkrétní smlouvy - jsou v rozporu s dobrými mravy či nikoliv. Posouzení otázky, zda paní [příjmení] následně v roce 2009, převáděla jednotky a mohlo tak následně dojít k protiprávnímu jednání či jednání v rozporu s dobrými mravy či až k trestněprávně relevantnímu jednání žalovaných ve vztahu k paní [příjmení] není pro posouzení předmětu tohoto sporu relevantním, neboť soud se zde zabývá časově předcházejícím obdobím, konkrétně červencem roku 2008. Ve zbývajícím rozsahu se jednalo o listiny týkající se jiných řízení a způsobu užívání nemovitosti a plnění smlouvy, což rovněž není z hlediska posouzení platnosti smlouvy relevantní.

27. Po právní stránce posoudil soud věc podle následujících ustanovení. Dle § 3028 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) soud vyhodnotil, že na posouzení platnosti uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, resp. na vznik a existenci samotného věcného břemene se užijí ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., tj. starého o.z. (SOZ), neboť k uzavření smlouvy a vzniku věcného práva došlo před účinností o.z. a předmětem posouzení jsou právě okolnosti vzniku, tj. tehdejší. Otázky týkající se náležitostí smlouvy o zřízení věcného břemene pak soud posuzoval § 151n a násl. SOZ. Problematiku náležitostí smlouvy jako právního úkonu soud posuzoval dle § 37, § 38 a § 39 SOZ a otázku omylu dle § 49a a § 40a SOZ. Otázku lichvy soud posoudil dle § 253 zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon.

28. Žalobce se svou žalobou domáhá určení, že předmětná smlouva o zřízení věcného břemene je neplatná, resp. že jí zřízené věcné břemeno neexistuje. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není (určovací žaloby), podle § 80 o.s.ř. jsou po procesní stránce věcná legitimace účastníků řízení a naléhavý právní zájem na požadovaném určení je.

29. Soud předně uzavírá, že žalobce je aktivně legitimován k podání předmětné žaloby, neboť je vlastníkem předmětných jednotek, zatížených předmětným věcným břemenem, a žalovaní jsou pasivně legitimováni, neboť jsou oprávněnými osobami, v jejichž prospěch je předmětné věcné břemeno k daným jednotkám zřízeno.

30. Soud dále uzavírá, že na podání předmětné žaloby je na straně žalobce naléhavý právní zájem, neboť žalobce se jakožto zapsaný vlastník předmětných jednotek domáhá určení, že věcné břemeno, které je k předmětným jednotkám ve prospěch obou žalovaných zapsáno v katastru nemovitostí, neexistuje, tedy bez takovéhoto určení se nemůže domoci změny zápisu do katastru nemovitostí, čímž je naléhavý právní zájem odůvodněn.

31. Žalobce namítá neexistenci věcného břemene z následujících důvodů.

32. Žalobce předně namítá, že předmětná smlouva o zřízení věcného břemene ze dne [datum] uzavřená mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakožto povinnou, a [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného], jakožto oprávněnými, je v rozporu s konceptem věcného břemene, jak toto koncipuje § 151n a násl. zák. č. 40/1964 Sb. Žalobce v tomto směru namítá, že rozpor s konceptem věcného břemene spočívá v tom, že na základě této smlouvy došlo fakticky k přebudování předmětné nemovitosti na hotel, který bezplatně po dobu 16 let užívají k podnikání žalovaní. Toto obchází smysl věcného břemene, neboť smyslem věcného břemene je oprávněným zajistit možnost bydlení, nikoliv podnikání. Žalobce opakovaně zdůrazňuje, že žalovaní užívají nemovitost k podnikání, nikoliv k bydlení, a že přestavba byla realizována za účelem jejich podnikatelských aktivit, nikoliv rekonstrukce nemovitosti jako takové. Žalobce rovněž namítá vágní rozsah věcného břemene a jeho definici a nejasné vymezení oprávnění k změnám ve způsobu užívání budovy dle čl. 5 smlouvy.

33. Žalobce dále namítá, že smlouva o věcném břemeni ze 14. 7. 2008 je smlouvu lichevní, resp. že tato smlouva je smlouvou v rozporu s dobrými mravy. Žalobce v tomto směru namítá, že lichevnost, resp. rozpor s dobrými mravy je nutno spatřovat v konstrukci plateb jednotlivých stran. Žalovaní, jakožto oprávnění z věcného břemene, jsou povinni za zřízení věcného břemene uhradit pouze částku 350 000 Kč a navíc tuto částku mohou započíst na cenu prací na opravu předmětné nemovitosti. Za rozporné s dobrými mravy žalobce dále považuje to, že oprávnění jsou povinni nést přiměřené náklady na údržbu nemovitostí nejvýše do částky 70 000 Kč ročně. Dále žalobce v tomto směru napadá ujednání, že vlastníci nemovitosti (vč. žalobce) jsou povinni vrátit do [datum] žalovaným na realizovaných investicích částku až 5 000 000 Kč. Fakticky tak toto znamená, že žalovaní nemovitost zrekonstruovali pro své účely, avšak na náklady žalobců, respektive paní [příjmení] jakožto původní vlastnice nemovitosti. S ohledem na výši plateb a na rozsah užívání nemovitosti žalovanými, kdy těmto je umožněno po dobu 16 let za velmi nízké platby podnikat v této nemovitosti, pak žalobce považuje tuto smlouvu za lichevní, tedy neplatnou, neboť vlastníci nezískávají žádné faktické protiplnění. Za rozporné s dobrými mravy, resp. lichevní považuje žalobce i to, že žalovaní zneužili nezkušenosti a vysokého věku a nízké právní gramotnosti [anonymizováno] [příjmení], jakožto vlastníka nemovitosti v době, kdy byla smlouva uzavřena. Žalobce dále namítá, že i z kontextu ostatních smluv se podává, že tato smlouva o zřízení věcného břemene byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy. Žalobce v tomto směru odkazuje na to, že [datum] byla uzavřena darovací smlouva, kterou došlo k darování jednotky [číslo] panu [celé jméno žalovaného], dne 26. 8. 2009 pak byla uzavřena darovací smlouva, kterou došlo k darování jednotky [číslo] panu [celé jméno žalovaného]. Žalobce obecně v tomto směru namítá, že napadená smlouva o zřízení věcného břemene byla prvou ze smluv, které postupně uzavírali žalovaní s paní [příjmení], a když zjistili, že jim toto fakticky prochází, pak využili její nezkušenosti a právní neznalosti a přistoupili právě k uzavírání dalších, pro ně ještě výhodnějších smluv, čímž zneužívali postavení paní [příjmení]. Žalobce dále namítá, že toto bylo zcela evidentně proti vůli paní [příjmení], neboť její vůlí bylo vždy zachovat rodinný majetek a tento nechat svým potomkům.

34. Obecně pak žalobce ještě namítá neplatnost smlouvy o zřízení věcného břemene ze 14. 7. 2008 z důvodu toho, že paní [příjmení] v době uzavření smlouvy již byla vysokého věku, konkrétně jí bylo 87 let, a byly u ní omezené rozpoznávací a ovládací schopnosti, tedy nebyla schopna plně pochopit, co dělá, jaké smlouvy podepisuje, zejména jaké tyto mají dopad do právního postavení jejího, případně jejich právních nástupců. Žalobce tak namítá, že paní [příjmení] tak byla uvedena v omyl a smlouva je z tohoto důvodu neplatnou.

35. Soud předně opakuje, že ze znaleckého posudku profesora [anonymizováno] [celé jméno znalce] a z výpovědi tohoto znalce má za zjištěné, že paní [příjmení] ke dni 10. 7. 2008, kdy uzavírala předmětnou smlouvu o zřízení věcného břemene, věděla, co dělá a byla schopna pochopit obsah této smlouvy. Tedy její rozpoznávací a ovládací schopnosti byly zachovány v takovém rozsahu, aby byla schopna pochopit podstatná fakta, týkající se podpisu této smlouvy a jejího obsahu. Soud tedy neshledal důvodnou námitku žalobce, že smlouva je neplatná z důvodu vymizelých ovládacích či rozpoznávacích schopností paní [příjmení], posouzení způsobilosti paní [příjmení] přitom bylo stěžejní.

36. Soud dále rovněž nepřisvědčil obecné námitce žalobce, že paní [příjmení] byla uvedena omyl o pravém účelu této smlouvy. Z obsahu smlouvy se totiž jasně podává, že tato je uzavřena na dobu do [datum] a v této je jasně uvedeno, že oprávnění mohou předmětné jednotky užívat nejen pro sebe osobně, ale i k podnikatelské činnosti. A to výslovně i za účelem ubytování třetích osob či přebývání třetích osob. Rovněž úplata za zřízení věcného břemene ve výši 350 000 Kč i možnost započtení na tuto úplatu formou započtení hodnoty realizovaných stavebních úprav, a rovněž i ujednání o výši nákladů, které jsou oprávnění povinni nést, je ve smlouvě zřetelně vyjádřeno. Nelze tedy shledat důvodnou námitku, že paní [příjmení] byla uvedena v omyl v tom směru, že žalovaní chtějí v nemovitostech fakticky provozovat hotel nebo hostel, když toto je ve smlouvě výslovně zachyceno.

37. Soud dále neshledal ani důvodnou námitku žalobce, že obsah smlouvy je v rozporu s konceptem smlouvy o zřízení věcného břemene, jak tento zakotvuje § 151n zákona č. 40/1964 Sb. tj. starého občanského zákoníku. Podstatou smlouvy o zřízení věcného břemene je již z povahy této smlouvy charakteristická nevyváženost práv a povinností smluvních stran, kdy povinný se na jedné straně zavazuje něčeho zdržet či něco strpět nebo něco konat a na druhé straně oprávněný má právě z tohoto prospěch. Podstatnou náležitostí smlouvy o zřízení věcného břemene přitom není to, aby úplata, která je sjednána za zřízení věcného břemene, byla ekvivalentem takto zřízeného oprávnění, které odpovídá věcnému břemeni. Tedy není důvodnou námitka, že žalovaní mají na základě smlouvy o zřízení věcného břemene prospěch z užívání práv odpovídajících tomuto věcnému břemeni, neboť takto byla smlouva výslovně koncipována a paní [příjmení] akceptována, a žalovanými v souladu s touto smlouvou byly jednotky pro provozování krátkodobého ubytování skutečně užívány. Ve smlouvě je přitom sjednána úplata za zřízení věcného břemene ve výši 350 000 Kč a rovněž je sjednáno, jinak dispozitivní ujednání, o tom, že žalovaní jakožto oprávnění z věcného břemene jsou povinni nést náklady ve výši 70 000 Kč ročně za údržbu a opravy předmětných nemovitostí. Tedy ani v tomto směru neabsentují podstatné či zásadní náležitosti této smlouvy, a nelze tak shledat smlouvu z tohoto důvodu neplatnou, jak tvrdí žalobce. Soud v tomto směru obecně odkazuje i na to, že součástí zřízení práv odpovídajících věcnému břemeni může být i ujednání v tom směru, že strana oprávněná je oprávněna nemovitosti dále pronajímat, a takovéto ujednání strany do předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene výslovně vtělily. Jedná se tak o situaci odlišnou, pokud by toto strany neujednaly a fakticky nemovitosti užívaly nikoliv oprávnění osobně, ale užívaly tyto k pronájmu třetím osobám. V tomto případě tomu tak není a možnost využití předmětných jednotek k ubytování třetích osob je ve smlouvě výslovně zmíněna a umožněna. Soud neshledal ani v rozporu s účelem věcného břemene výši sjednaných úplat ve výši 350 000 Kč za samotné zřízení věcného břemene, ani částku 70 000 Kč jakožto maximální částku na opravu a údržbu předmětných nemovitostí ročně, vynakládané oprávněnými. Ani samotná skutečnost, že žalovaní jakožto oprávnění, mohou na úhradu úplaty za zřízení věcného břemene započtením použít náklady na stavební úpravy předmětných nemovitostí, neplatnost takovéhoto ujednání a smlouvy jako celku nezakládá. Sporným ujednáním předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene je pak článek 5.1, který umožňuje oprávněným realizovat v nemovitostech další (blíže nespecifikované) stavební úpravy a po ukončení trvání smlouvy o zřízení věcného břemene nárokovat po vlastnících nemovitostí úhradu takto realizovaných stavebních úprav, a to až do částky 5 000 000 Kč. Soud však v tomto ohledu uzavírá, že se jedná o ujednání oddělitelné od obsahu zbytku smlouvy o zřízení věcného břemene, a i v případě, kdy by toto ujednání bylo neplatným, pak by nezakládalo neplatnost smlouvy jako celku. Ujednání článku 5.1 přitom samo o sobě je neurčitým v tom směru, že nedefinuje, jaké další stavební úpravy mohou oprávnění realizovat, když v tomto směru pouze odkazují na jiné další stavební úpravy, které ale ani v předchozím textu smlouvy nejsou dostatečně specifikovány, tedy nelze tyto mít ani dostatečně za negativně vymezené. Jak však soud uvádí, vyhodnocení platnosti samotného článku 5.1 smlouvy o zřízení věcného břemene není relevantní pro posouzení platnosti smlouvy jako celku, neboť se jedná o ujednání oddělitelné, a posouzení platnosti tohoto ujednání by bylo na místě pouze v situaci, kdy by se oprávnění domáhali po vlastnících nemovitosti úhrady částek za tyto realizované další stavební úpravy, což však není předmětem tohoto řízení a samotný text tohoto ujednání (5.1) není základním ujednáním smlouvy o zřízení věcného břemene ze 14. 7. 2008 a nemůže tak mít vliv na posouzení platnosti samotného zřízení věcného břemene a jeho existence, resp. smlouvy jako celku.

38. Soud neshledal předmětnou smlouvu o zřízení věcného břemene neplatnou ani pro tvrzený rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy nelze spatřovat v tom, že si strany na základě smlouvy o zřízení věcného břemene poskytují ekonomicky nikoliv rovnocenné plnění, když toto je podstatou uzavírané smlouvy, jak soud uvedl výše. Pokud jde o námitku žalobce, že v rozporu s dobrými mravy žalovaní užívají předmětné jednotky k provozování hotelu nebo hostelu, tak ani toto soud neshledal s dobrými mravy rozporným, neboť toto neodporuje konceptu věcného břemene a ve smlouvě je tento úmysl žalovaných výslovně zachycen. Tedy nelze dovozovat, že by provozováním ubytování pro třetí osoby byla takto paní [příjmení] či její právní nástupci uvedeni v omyl, nebo že by žalovaní jednali protiprávně nebo v rozporu s dobrými mravy, když toto přímo odpovídá výslovné textu smlouvy. Pokud jde o namítaný rozpor smlouvy s dobrými mravy pro znění článku 5.1 této smlouvy, pak soud odkazuje na výše uvedené, tedy že ujednání o povinnosti vlastníků nemovitosti vrátit oprávněným částku, až do výše 5 000 000 Kč, za další realizované stavební úpravy je ujednáním oddělitelným od zbytku smlouvy o zřízení věcného břemene, a nemá na platnost smlouvy jakožto celku vliv. Platnost tohoto ujednání s ohledem na dobré mravy by bylo možno posuzovat tehdy, pokud by se oprávnění domáhali realizace povinností dle tohoto ujednání, tj. vymáhali finanční plnění po vlastnících nemovitosti, což však není předmětem tohoto řízení. Čistě pro formulaci tohoto ustanovení článku 5.1 pak soud rovněž rozpor s dobrými mravy a neplatnost smlouvy jakožto celku neshledal. Konečně soud neshledal ani neplatnost smlouvy o zřízení věcného břemene v kontextu dalších okolností, které se mezi stranami udály, zejména, tyto neshledal soud v důsledku toho, že návazně žalovaní na sebe darovacími smlouvami nechali od paní [příjmení] převést některé jednotky, které vybudovali, a že zřídili zástavní práva k některým dalším jednotkám k zajištění vlastních závazků. Soud v tomto ohledu nemá za prokázané, že by žalovaní byli vedeni cíleným, systematickým úmyslem postupně uzavírat smlouvy tak, aby paní [příjmení] zbavovali jejího majetku, respektive tento závěr nelze mít za prokázaný ve vztahu k době, kdy byla uzavřena smlouvě o zřízení věcného břemene ze [datum]; hodnocení období časově následujícího (2009) pak není předmětem tohoto řízení. Zde se naopak z kontextu provedeného dokazování, zejména svědeckých výpovědí podává, že bylo skutečně v červenci roku 2008 úmyslem paní [příjmení] uzavřít smlouvu, na základě které bude celá nemovitost rekonstruována a uvedena do provozuschopného stavu, a poté předána jejím vnoučatům tak, aby tuto mohli užívat, když úmyslem paní [příjmení] bylo tuto nemovitost zachovat pro rodinné příslušníky, a to pokud možno ve funkčním stavu, aby z ní plynuly větší zisky. Toto se podává fakticky ze všech svědeckých výpovědí a v tomto obecném smyslu tomuto text smlouvy o zřízení věcného břemene skutečně odpovídá. A to i v kontextu toho, že paní [příjmení] bylo v době uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene 87 let, nebyla sama schopna se o nemovitosti starat a většina vnoučat byla nezletilých. Tedy nelze mít za rozporné s dobrými mravy, pokud v této souvislosti uzavře smlouvu s žalovanými, kterou se snaží dosáhnout toho, aby i za cenu časově omezeného užívání nemovitosti žalovanými k podnikání dosáhla zachování hodnoty těchto nemovitostí a jejich zhodnocení pro své potomky.

39. Konečně soud uvádí, že neshledal neplatnost předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene ani pro její lichevnost. Podstatou lichvy je zneužití něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo rozrušení k získání nebo slibu plnění, jehož hodnota je v hrubém nepoměru k plnění nabízenému, nebo je lichevním uplatněním takové pohledávky pro svůj prospěch. Jak soud uvedl výše, soud nemá za prokázané, že by paní [příjmení] dne 10. 7. 2008, kdy uzavírala předmětnou smlouvu o zřízení věcného břemene, nevěděla, co dělá, nebo nebyla schopna ovládat své jednání, ani nemá soud za prokázané, že by byla pod vlivem jiných osob. Soud naopak uvěřil tomu, že byla s ohledem na svůj vysoký věk a naopak na velmi nízký věk svých vnoučat vedena úmyslem umožnit žalovaným prostřednictvím takto formulované smlouvy o zřízení věcného břemene časově omezené užívání nemovitosti, konkrétně jednotlivých jednotek, a to i za účelem podnikání, s tím úmyslem, že žalovaní nemovitosti zvelebí, zrekonstruují a opraví a tyto pak předají potomkům, kteří tak budou mít z nemovitostí větší zisky, což bylo hlavním cílem paní [příjmení]. Tedy soud neshledal neplatnost předmětné smlouvy o zřízení věcného břemene ani pro tvrzenou lichevnost, zamýšlený úmysl stran tomuto nenasvědčuje. Princip smluvních omezení, která si účastníci sjednali, nemusí být zcela vyvážený.

40. S ohledem na výše uvedené tak soud neshledal žádný ze žalobcem tvrzených důvodů neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene, respektive neshledal důvodnou žádnou skutečnost, pro kterou by mělo být osobní věcné břemeno žalovaných k užívání předmětných jednotek shledáno jako neexistující.

41. Soud neshledal ani jiné důvody neplatnosti smlouvy či neexistence takovýchto věcných břemen, ke kterým by byl nucen přihlížet z úřední povinnosti, proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byl zcela úspěšný žalovaný 1) i žalovaný 2), proti kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a oba žalovaní tak mají vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. k rukám jejich právního zástupce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

43. Žalovaným vznikly náklady právního zastoupení sestávající z: 18x odměny za účelně vynaložený úkon právní služby po 3 100 Kč bez DPH (převzetí a příprava zastoupení; vyjádření ze dne 16. 7. 2018, 21. 1. 2019, 4. 11. 2019; účast na jednání konaných dne 9. 1. 2019, 6. 5. 2019, 12. 6. 2019, 24. 7. 2019, 2. 10. 2019, 20. 11. 2019, 8. 1. 2020, 17. 2. 2020, 11. 5. 2020, 22. 7. 2020, 7. 10. 2020, 8. 12. 2021, 9. 3. 2022 a 9. 5.. 2022) dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 9 odst. 3 a), 4 písm. b) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT; tj. ve vztahu k oběma žalovaným jde celkem o 2 x 18 úkonů, u nichž je dle § 12 odst. 4 AT odměna snížena o 20%, tj. celkem 108 028,80 Kč s DPH; soud nepřiznal odměnu za nevyžádané vyjádření žalovaných ze dne 9. 1. 2019 a ze dne 10. 11. 2020, kdy žalovaní nevyužili práva vyjádřit se na ÚJ, raději tak učinili písemně, což nelze klást k tíži žalobce; 18x paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za (společné) úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tj. celkem 6 534 Kč s DPH; právní zástupce žalovaných je plátce DPH (dle ARES). Tedy celkem pro oba žalované společně činí náhradu nákladů řízení celkem 114 562,80 Kč, tedy pro každého žalovaného náhrada nákladů řízení činí 57 281,40 Kč.

44. Podle § 148 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků; u žádného z účastníků tyto předpoklady splněny nejsou. Žalovaní byli v řízení zcela úspěšní, žalobce plně neúspěšný, proto soud zavázal k placení nákladů státu žalobce v rozsahu 100%. Výše nákladů státu bude specifikována v samostatném usnesení (ke dni vyhlášení rozhodnutí nebylo pravomocně rozhodnuto o všech položkách tvořících náklady státu). Lhůtu k plnění soud určil soud dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.