20 C 87/2018 - 477

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Douděrou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [anonymizována dvě slova] [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [anonymizováno 5 slov] sídlem [adresa] o finanční zadostiučinění s příslušenstvím a náhradu škody s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 8,05 % p.a. zákonný úrok z prodlení z částky 637 519 Kč od 25. 6. 2018 do 14. 9. 2018 do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 591 Kč spolu s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 177 609 Kč spolu s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 239 943 Kč spolu s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 210 050 Kč spolu s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení se zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 6 640,80 Kč spolu s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 393 359,20 Kč spolu s 8,05% p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení se zamítá.

VIII. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 20 000 Kč spolu s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení se zamítá.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 131 400 Kč spolu s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení a dále s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z částky 219 000 Kč od 25. 6. 2018 do 14. 9. 2018 to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 308 100 Kč spolu s 8,05 % p.a. zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení se zamítá.

XI. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 36,42 % v částce 1 966,68 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XII. Žalobce je povinen nahradit státu – České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 náklady řízení v rozsahu 68,21 %, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení, do 3 dnů od právní moci usnesení o určení výše těchto nákladů.

Odůvodnění

1. Žalobce se na žalované původně domáhal zaplacení částky 2 231 250 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 211 250 Kč od 25. 6. 2018 do zaplacení s tím, že se jedná jednak o finanční zadostiučinění a dále o náhradu škody, to vše podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“). V odůvodnění uvedl, že usnesením ze dne 8. 11. 2014, doručené dne 9. 11. 2014 bylo [stát. instituce] zahájeno trestní stíhání žalobce pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c) odst. 4 písm. c) trestního zákoníku a následně dne 3. 9. 2015 bylo policií zahájeno trestní stíhání žalobce pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku. Stížnosti žalobce podané prostřednictvím obhájce byly usnesením státního zástupce [anonymizováno 5 slov] zamítnuty jako nedůvodné. Trestní stíhání žalobce bylo vedeno v rámci řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jen„ posuzované řízení“). Rozsudkem [název soudu] ze dne 16. 3. 2016 ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 8. 2016, rozsudkem [název soudu] ze dne 15. 12. 2016 a usnesením [název soudu] ze dne 26. 6. 2017 byl žalobce podle § 226 písm. c) trestního řádu zproštěn obžaloby. Právní moc zprošťujícího rozsudku nastala dne 26. 6. 2017. Na základě návrhu státního zástupce [anonymizováno 5 slov] byl žalobce usnesením [název soudu] dne 10. 11. 2014 vzat do vazby (se započetím vazby dne 8. 11. 2014) pro všechny důvody podle § 67 písm. a), b), c) trestního řádu a vazba trvala do 21. 1. 2016. Žalobce v souvislosti s uvedenými nezákonnými rozhodnutími v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání požadoval jednak zaplacení částky 658 500 Kč představující finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným výkonem vazby, když požadoval částku 1 500 Kč za každý i započatý den vazby (439 dnů x 1 500 Kč). Dále požadoval finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení a požadoval zaplacení částky 75 000 Kč, dále požadoval náhradu škody za snížení společenského uplatnění v částce 450 000 Kč s ohledem na psychické strádání v rámci trestního stíhání a trvání vazby. Dále pak žalobce požadoval náhradu škody v podobě nákladů právního zastoupení v posuzovaném řízení za celkem 144,5 úkonu právní služby, každý v částce 3 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) a dále 146 režijních paušálů, každý v částce 300 Kč, tj. 43 800 Kč, celkem 491 750 Kč. Dále žalobce požadoval náhradu ušlé mzdy v částce 136 000 Kč, když u zaměstnavatele společnosti [právnická osoba] měl uzavřenou pracovní smlouvu ze dne 2. 5. 2009 a ušlou mzdu požadoval za období od 8. 11. 2014 do 21. 1. 2016, kdy se nacházel ve vazbě, výše mzdy byla stanovena na základě minimální mzdy pro daný rok, v případě roku 2014 byla minimální mzda v částce 8 500 Kč a pro rok 2015 v částce 9 200 Kč. Žalobce tedy uplatnil náhradu mzdy za 2 měsíce v roce 2014 a 12 měsíců v roce 2015 a 1 měsíc v roce 2016, tj. 2x 8 500 Kč +13x 9 200 Kč, celkem 136 000 Kč. Dále žalobce požadoval náhradu škody, která mu vznikla na osobním vozidle [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], které bylo v rámci posuzovaného řízení zabaveno dne 8. 11. 2014 a vydáno až v roce 2014, když vozidlo bylo umístěno v prostorách [stát. instituce] v [obec] u [obec] bez řádné péče. Po vrácení tohoto vozidla byl žalobce nucen nechat provést jeho kontrolu v autorizovaném servisu a vozidlo při zabavení nemělo jakékoliv problémy, viz protokol ze dne 8. 11. 2014, a z faktury z autorizovaného servisu byla škoda vyčíslena na celkovou částku 174 016 Kč. Žalobce dále uvedl, že na konci roku 2014 předmětné vozidlo inzeroval a chtěl jej prodat, jak vyplývá z trestního spisu, používal již jiné vozidlo, a to [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], a na konci roku 2014 byla inzerována kupní cena vozidla [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [registrační značka], v částce 700 000 Kč. Z vyjádření autorizovaného servisu je cena před shora uvedenou opravou vozidla 300 000 Kč. Žalobce proto požadoval rozdíl v částce 225 984 Kč Celkem tak požadoval tedy náhradu škody v částce 400 000 Kč. Dále pak žalobce požadoval náhradu škody, která mu vznikla v souvislosti s nutností vypracování znaleckého posudku na určení nemajetkové újmy v částce 20 000 Kč, která byla účtována znalcem.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že dne 24. 12. 2017 jí bylo doručeno podání žalobce s žádostí o náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona, v rámci které žalobce požadoval zaplacení částky 2 210 800 Kč, když škoda a nemajetková újma mu měla vzniknout v příčinné souvislosti s posuzovaným řízením. Žalovaná ve stanovisku ze dne 6. 9. 2018 požadovanému nároku částečně vyhověla na náhradě nákladů trestního řízení ušlé mzdy a nemajetkové újmy způsobené vazbou a přiznala žalobci částku 637 519 Kč. Žalovaná krátce zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení, dále uvedla, že co se týče požadavku na náhradu nákladů trestního řízení, na tento nárok žalovaná mimosoudně žalobci plnila částku 305 550 Kč, když nebyly přiznány následující úkony právní služby: dne 9. 11. 2014 – výslechy obviněných [příjmení], [příjmení] a [celé jméno žalobce] – v souladu s § 11 odst. 1 písm. e) a § 14 odst. 4 advokátního tarifu byla za tyto úkony přiznána náhrada ve výši odměny za 2 úkony; dne 16. 12. 2014 – výslechy obviněných [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] a [celé jméno žalobce] – v souladu s § 11 odst. 1 písm. e) a § 14 odst. 4 advokátního tarifu byla za tyto úkony přiznána náhrada ve výši odměny za 3 úkony; dne 10. 11. 2014, 8. 12. 2014, 21. 1. 2015, 30. 1. 2015, 17. 3. 2015, 30. 3. 2015, 18. 6. 2015, 20. 7. 2015 – nahlédnutí do spisu – za tyto úkony nebyla přiznána náhrada, protože se nejednalo o prostudování spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu; dne 18. 11. 2014, 24. 11. 2014, 26. 11. 2014, 3. 12. 2014, 11. 12. 2014, 18. 12. 2014, 6. 1. 2015, 9. 1. 2015, 17. 1. 2015, 21. 1. 2015, 3. 2. 2015, 9. 2. 2015, 2. 3. 2015, 16. 4. 2015, 8. 7. 2015, 4. 9. 2015, 14. 9. 2015, 5. 10. 2015, 14. 10. 2015, 21. 10. 2015, 4. 11. 2015, 2. 11. 2015, 25. 11. 2015, 15. 12. 2015, 30. 12. 2015 a 6. 1. 2016 – porady s klientem – v souladu s § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Nebyly tyto porady uznány za účelně vynaložené náklady obhajoby, protože nekorespondovaly s žádným úkonem orgánů činných v trestním řízení (k problematice účelnosti dalších porad s klientem přesahujících hodinu žalovaná odkazuje např. na judikaturu Ústavního soudu, konkrétně rozhodnutí ÚS 3208/08, II. ÚS 3211/08, II. ÚS 782/07 a I. ÚS 826/09, kdy z těchto judikátů vyplývá, že účelné porady jsou takové, které jsou východiskem konkrétního následujícího úkonu obhájce); dne 3. 5. 2015 – žádost o vydání vozidla [anonymizováno] – v souladu s § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu byla za tento úkon přiznána náhrada ve výši poloviny odměny za úkon; dne 9. 9. 2015 – výslechy obviněných [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] – v souladu s § 11 odst. 1 písm. e) a § 14 odst. 4 advokátního tarifu byla za tyto úkony přiznána náhrada ve výši odměny za 1 úkon; dne 24. 9. 2015 – prostudování spisu na konci vyšetřování – v souladu s § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu byla za tento úkon přiznána náhrada ve výši odměny za 3 úkony; dne 2. 3. 2016 – hlavní líčení – v souladu s § 11 odst. 1 písm. g) a § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu byla za tyto úkony přiznána náhrada ve výši odměny za 3 úkony a náhrada promeškaného času za 3 půlhodiny; dne 3. 3. 2016 – hlavní líčení – v souladu s § 11 odst. 1 písm. g) a § 14 odst. 4 advokátního tarifu byla za tyto úkony přiznána náhrada ve výši odměny za 3 úkony; dne 16. 3. 2016 – hlavní líčení – v souladu s § 11 odst. 2 písm. f) byla za tento úkon přiznána náhrada ve výši poloviny odměny za úkon, neboť se jednalo o účast u jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí; dne 8. 8. 2016 – veřejné zasedání u [název soudu] – v souladu s § 11 odst. 1 písm. e), § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 4 advokátního tarifu byla za tyto úkony přiznána náhrada ve výši odměny za 2 úkony a náhrada promeškaného času za 2 půlhodiny. Ohledně nároku na náhradu ušlé mzdy, byla žalovanou v této souvislosti zaplacena částka 112 469 Kč, neboť dodatečně na doloženém potvrzení zaměstnavatele byla ušlá mzda vyčíslena právě v této výši. Co se týče požadavku na náhradu škody vzniklé na osobním vozidlem [značka automobilu] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [registrační značka], zabavené v rámci posuzovaného řízení, žalovaná uvedla, že žalobce neprokázal vznik a výši škody, neboť údaje v žádosti a doloženém odborném vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 19. 3. 2018 ohledně škody na vozidle se navzájem liší, žalobce v žádosti vyčíslil škodu způsobenou snížením hodnoty vozidla částkou 225 984 Kč, avšak v podle žalobcem dodaného odborného vyjádření se hodnota vozidla měla snížit o 286 600 Kč (hodnota ke dni 8. 11. 2014 měla činit 694 000 Kč, ke dni 28. 11. 2017, poté 407 400 Kč). Není také zřejmé, které z žalobcem předložených faktur souvisejí s tvrzenou škodou v částce 174 016 Kč spočívající v nákladech na opravu vozidla. Co se týče požadavku žalobce na finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou omezením osobní svobody rozhodnutím o vazbě, žalovaná uvedla, že je nutné také vzít v úvahu trestní minulost žalobce, který již v minulosti byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a vzhledem k tomu určila výši nemajetkové újmy způsobené žalobci omezením osobní svobody rozhodnutím o v sazbě na dolní hranici rozmezí stanoveného žalobcem uváděného rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2012 sp. zn. 30 Cdo 2357/2010 v částce 500 Kč za 1 den trvání vazby, to je celkem za 439 dní v částce 219 500 Kč, tuto částku nadále považuje za přiměřenou náhradu nemajetkové újmy. Co se týče požadavku na náhradu nemajetkové újmy způsobené žalobci v souvislosti s trestním stíháním, žalovaná nedospěla k závěru, že byly splněny podmínky pro přiznání zadostiučinění v peněžité formě, a proto postačuje konstatování nezákonného rozhodnutí spolu s poskytnutou omluvou, což je dostačující satisfakcí a na těchto závěrech žalovaná setrvává. Uvedla, že posuzované řízení trvalo 2 roky, přes 2 roky a 7 měsíců a žalobci teoreticky hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 10-18 let. Žalobce žádné konkrétní zásahy v souvislosti s trestním stíháním netvrdil ani neprokázal. Co se týče požadavku na náhradu nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění, žalovaná uvedla, že v tomto případě nebyla v dostatečné míře prokázána příčinná souvislost mezi snížením společenského uplatnění a trestním stíháním, když z doloženého znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplývá, že příčinami, které se podílely na vzniku [anonymizována čtyři slova] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova], přičemž žalobce se léčil na [anonymizováno] již před výkonem vazby. Ohledně požadavku náhrady na náhradu nákladů spojených s vyhotovením znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v částce 20 000 Kč, žalovaná konstatovala, že podle § 31 odst. 4 zákona poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu, což lze analogicky aplikovat i na jakékoliv další náklady vzniklé v souvislosti s uplatněním nároku na náhradu škody, tento nárok byl proto ze strany žalované zamítnut. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Usnesením ze dne 27. 11. 2018, č.j. 20 C 87/2018-262, bylo řízení co do částky 637 519 Kč zastaveno, když žalobce vzal v tomto rozsahu žalobu zpět.Žalobce vzal žalobu zpět ohledně částky 219 000 Kč představující finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou výkonem vazby, dále v rozsahu částky 305 550 Kč představující náhradu škody v podobě nákladů řízení a dále v rozsahu částky 112 469 Kč představující náhradu škody v podobě ušlé mzdy. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaná částku 637 519 Kč žalobci uhradila dne 14. 9. 2018.

4. Usnesením ze dne 2. 7. 2020 bylo řízení co do částky 23 531 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení zastaveno, když žalobce v tomto rozsahu vzal žalobu zpět. Jedná se o částku představující náhradu ušlé mzdy včetně zmíněného příslušenství.

5. Usnesením ze dne 21. 10. 2021, č.j. 20 C 87/2018-441, bylo řízení co do částky 75 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 6. 2018 do zaplacení zastaveno, když žalobce vzal žalobu v tomto rozsahu zpět.

6. Dále bylo v řízení prokázáno, že trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] [číslo], pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku a dále dne 3. 9. 2015 pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 280 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku.

7. Usnesením soudce [název soudu] ze dne 10. 11. 2014, sp. zn. [spisová značka], byl žalobce vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b), c) trestního řádu, vazba se započítává ode dne 8. 11. 2014 v 7:05 hodin.

8. Usnesením [název soudu] ze dne 24. 11. 2015, č.j. [číslo jednací] soud rozhodl o propuštění žalobce z vazby na svobodu. Stížnost státního zástupce podaná v neprospěch žalobce byla usnesením [název soudu] ze dne 21. 1. 2016, č.j. [číslo jednací] zamítnuta. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce vykonal vazbu v době od 8. 11. 2014 do 21. 1. 2016.

9. Žalobce byl rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] zproštěn dle § 226 písm. c) trestního řádu obžaloby a [název soudu] usnesením ze dne 26. 6. 2017, které téhož dne nabylo právní moci, zamítl odvolání státní zástupce proti uvedenému rozsudku soudu prvého stupně. [název soudu] usnesením ze dne 26. 6. 2017 zamítl odvolání státního zástupce [anonymizována čtyři slova] [obec] podané v neprospěch obžalovaných, mimo jiné žalobce, proti rozsudku [název soudu] ze dne 15. 12. 2016, č.j. [číslo jednací], a dále pak i odvolání obžalovaných [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení].

10. Z výpisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob týkající se žalobce bylo zjištěno, že žalobce byl rozhodnutím [název soudu] dne 20. 5. 1997, sp. zn. [spisová značka], odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce 8 měsíců se zkušební dobou do 27. 1. 2000 a osvědčil se 27. 1. 2001 pro trestný čin dle § 251 odst. 1 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb.

11. Dle protokolu o vydání věci ze dne 8. 11. 2014 vystaveného [stát. instituce], [číslo jednací], bylo zjištěno, že dne [datum] bylo vydáno vozidlo [anonymizováno 5 slov], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], barvy černé metal a dále dle předávacího protokolu ze dne 8. 11. 2014 ve 12 hodin převzal toto vozidlo řidič odtahové služby za účelem jeho odtahu do [anonymizováno] [část obce] se stavem tachometru 175 264 km se zjištěnými drobnými poškozeními na karosérii, s opotřebeným pneumatikami [anonymizováno], které byly sjeté, ráfky 19, opotřebené, s množstvím prodaných hmot 1/4 nafty. Vozidlo bylo uzamčeno, vybaveno navigací plus běžnou výbavou, byla provedena technikem fotodokumentace.

12. Dále bylo zjištěno, že dne 13. 11. 2017 bylo uvedené vozidlo vráceno žalobci včetně osvědčení o registraci vozidla (část I plus část II), emisní karty [anonymizováno] [číslo], potvrzení o povinném pojištění motorových vozidel (platné od 24. 5. 2014 do 23. 5. 2015), dálniční známky na rok 2014 a 1 kusu klíčů k osobnímu automobilu, vozidlo při převzetí jmenovaným bylo nepojízdné, bylo zjištěno vypadlé pravé zadní okno, které je oblepené lepící páskou, dále odřený levý přední nárazník a poškrábaný pravý přední nárazník, PC vozidla hlásí poškozenou stavitelnost podvozku.

13. Dále bylo v řízení prokázáno, že [celé jméno znalce] vypracoval dne [datum] odborné vyjádření [číslo] ke stanovení obecné ceny vozidla [anonymizováno] k datu [datum] a [datum], v ohledání uvedl, že dne 8. 3. 2018 byla provedena prohlídka vozidla [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], rok výroby 2010, [příjmení]: [anonymizováno], za účelem stanovení obecné ceny dle protokolu o vydání věci ze dne 8. 11. 2014, dále bylo požadováno stanovit cenu tohoto vozidla dle protokolu o vydání věci ke dni 28. 11. 2017. Vozidlo [anonymizováno] bylo odstaveno z provozu po dobu cca 3 let, nebylo nikterak provozováno, pro stanovení amortizace vozidla bylo zvažováno stáří a počet kilometrů dle protokolu o vydání věci, STK a podobně, obecná cena vozidla činí 694 000 Kč k datu 8. 11. 2014 a dále k datu 28. 11. 2017 byla stanovena obecná cena vozidla v částce 407 400 Kč, když pro stanovení amortizace vozidla bylo zvažováno stáří (+3 roky) a počet km dle protokolu o vydání věci, bylo nutné provést výměnu provozních kapalin, paliva, filtrů, SO brzdové soustavy, výměnu pneu a podobně. U značné části pryžový dílů nastane podstatné zkrácení životnosti, u zadní pneu pružiny došlo k havárii (PC hlásí poškozenou stavitelnost podvozku). [anonymizováno] [celé jméno znalce] uvedl, že posouzením vozidla byla dle podkladů stanovena obecná cena ke dni 8. 11. 2014 v částce 694 000 Kč s daní a ke dni 28. 11. 2017 v částce 407 400 Kč s daní. Součástí odborného vyjádření byl protokol o vydání věci, protokol o vrácení věci, kalkulace cen vozidla k datu 8. 11. 2014 a 28. 11. 2017 a foto záznam z prohlídky vozidla dne 8. 3. 2018. 14. [právnická osoba] v servisní nabídce ze dne 28. 11. 2017 uvedla, že celková oprava vozidla je v částce 174 016 Kč včetně 21% daně z přidané hodnoty, když je výměna baterie byla stanovena v částce 1 160 Kč, samotná baterie v částce 9 993,60 Kč, dále stahovačka pravá zadní – poškozena, celkem práce v částce 1 740 Kč a za zboží cena v částce 4 906,80 Kč.

15. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce zaplatil náklady na opravu výše uvedeného vozidla [anonymizováno], sporné však mezi účastníky bylo, že v souvislosti se zabavením vozidla došlo k takovým poškozením, která byla opravována v souvislosti s uvedenou nabídkou, servisní nabídkou, č. objednávky [anonymizováno] [číslo] od společnosti [právnická osoba] s datem [datum]. 16. [ulice] [anonymizováno] [země] v potvrzení ze dne 3. 1. 2018 uvedla, že porady žalobce s právním zástupcem se konaly mimo jiné dne 18. 11. 2014 od 18:55 do 21:50 hodin, dne 24. 11. 2014 od 18:10 do 20:40 hodin, dne 26. 11. 2014 od 11:20 do 13:40 hodin, dne 3. 12. 2014 od 19:35 do 22:10 hodin, dne 11. 12. 2014 od 10:20 do 13:40 hodin, dne 18. 12. 2014 od 13:30 do 15:20 hodin, dne 6. 1. 2015 od 13:20 do 15:45 hodin, dne 9. 1. 2015 od 12:25 do 15:40 hodin, dne 17. 1. 2015 od 16:45 do 18:40 hodin, dne 21. 1. 2015 od 16:10 do 18:40 hodin, dne 3. 2. 2015 od 14:05 do 16:30 hodin, dne 9. 2. 2015 od 14:05 do 15:30 hodin, dne 2. 3. 2015 od 13:05 do 15:55 hodin, dne 16. 4. 2015 od 10:30 do 11:35 hodin, dne 8. 7. 2015 od 8:45 do 10:05 hodin, dne 4. 9. 2015 od 9:30 do 10:50 hodin, dne 14. 9. 2015 od 9:10 do 9:55 hodin, dne 5. 10. 2015 od 13:55 do 15:50 hodin, dne 14. 10. 2015 od 13:15 do 17:40 hodin, dne 21. 10. 2015 od 17:55 do 21:05 hodin, dne 4. 11. 2015 od 17:45 do 20:20 hodin, dne 12. 11. 2015 od 13:30 do 16:55 hodin, dne 15. 12. 2015 od 13:20 do 15:15 hodin, dne 30. 12. 2015 od 9:20 do 11:15 hodin, dne 6. 1. 2016 od 8:15 do 10:20 hodin. 17. [anonymizováno 6 slov] [příjmení] vystavila dne 21. 5. 2015 a 9. 2. 2015 příjmové pokladní doklady, ze kterých je zřejmé, že od žalobce přijali částky 2x 50 000 Kč za trestní obhajobu. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyúčtoval žalobci fakturami č.: [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] částku k doplacení 20 000 Kč při započtení zálohy ze dne 9. 2. 2015 v částce 50 000 Kč a dále částku 57 800 Kč, to vše za úkony provedené v trestní obhajobě.

18. Z příjmových pokladních dokladů vystavených [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 15. 5. 2017, dále 10. 9. 2017, 4. 1. 2017, 22. 2. 2017 bylo zjištěno, že tento přijal od žalobce částky 150 000 Kč, 70 000 Kč, 100 000 Kč, 60 000 Kč, to vše v souvislosti s obhajobou žalobce v posuzovaném řízení. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vystavil dne 19. 12. 2017 fakturu č.: [rok] pro žalobce ve věci obhajoby žalobce v posuzovaném řízení celkem na částku 380 000 Kč. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a stanovení ztížení společenského uplatnění týkajícího se žalobce vypracovaného dne 10. 2. 2018 dospěla k závěru, že u žalobce se jedná o dlouhodobou reakci na těžký stres – obvinění, ze kterého byl osvobozen a které způsobilo žalobci omezení na svobodě, perspektivu dlouhodobého věznění, pocit křivdy, mělo hluboký vliv na psychiku žalobce, jeho sociální vztahy, narušilo pocit bezpečí a důvěry, sociální prostředí a společnost. Zároveň žalobce má dlouhodobé reakce na stres, možná trvalé dopady, kvalita života žalobce je snížená v důsledku konstatované [anonymizováno 8 slov], stav žalobce lze hodnotit jako [anonymizováno]. Na základě toho znalkyně dospěla k částce ztížení společenského uplatnění 249 943 Kč.

20. Ve vyjádření ze dne 5. 12. 2021 znalkyně dále uvedla, že ztížení společenského uplatnění u žalobce posoudila dne 10. 2. 2018 ve znaleckém posudku, ve kterém podrobně uvedla ohodnocení ztížení společenského uplatnění, jsou zřejmé souslednosti, tedy že u žalobce je [anonymizována tři slova], bude snášet traumata hůře, vyvinou se u něj s největší pravděpodobností silnější psychické příznaky, než by tomu bylo u osoby psychicky zdravé. Odkázala na vypracovaný znalecký posudek, ve kterém jsou podrobně popsány závěry [anonymizováno] [ulice] jak před vazbou žalobce, tak i po jeho propuštění z vazby, zároveň vzala na vědomí v [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [role v řízení], [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována tři slova]. Na těchto závěrech znalkyně setrvala. Dle znaleckého posudku psychiatra z přípravného řízení byl žalobce diagnostikován jako porucha osobnosti, hypersenzitivní a špatně tolerující psychickou zátěž, byly konstatovány [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. Žalobce byl dlouhodobě [anonymizována tři slova] [příjmení] od roku 2007 do roku 2011, do roku 2011 ve vazbě byl rovněž [anonymizována tři slova] [příjmení], byla zjištěna emočně nevyvážená osobnost, [anonymizována tři slova], užíval a užívá psychofarmaka [anonymizována tři slova]. Od 5. 2. 2016 krátce po propuštění z vazby (21. 1. 2000) znovu přešel do [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [příjmení], který u žalobce uvedl [anonymizováno] s úzkostným doprovodem v jasné souvislosti s držení pacienta ve vazbě a také v souvislosti s okolnostmi jeho rodinného a partnerského života, mimo jiné s [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [role v řízení] a [anonymizována tři slova]. Posuzovanému se stav zhoršil až do obrazu [anonymizována tři slova]. V psychologickém vyšetření [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 27. 11. 2017 rovněž potvrdila existenci trvalých následků na psychice žalobce, jejichž příčinou je prožitek vazby, její důsledky, což vyústilo v [anonymizována tři slova] se snižující se frustrační tolerancí a snižující se schopností adekvátní adaptace chování. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyúčtovala znalečné žalobci v částce 20 000 Kč za znalecký posudek, na kterém bylo pracováno v době od 1. 12. 2017 do 10. 2. 2018, zároveň tuto částku převzala dne 12. 2. 2018 v hotovosti. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce zaplatil částku 20 000 Kč za vypracování znaleckého posudku od [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

22. Z potvrzení ušlého výdělku ze dne 20. 2. 2018, pracovní smlouvy ze dne 2. 5. 2009, prohlášení o pravosti podpisu ze dne 10. 5. 2013, potvrzení ušlého výdělku ze dne 20. 2. 2018, e-mailu ze dne 28. 11. 2017, videozáznamu o zadržení žalobce, soud žádné skutečnosti podstatné pro toto řízení nezjistil, a proto se těmito důkazy v odůvodnění rozsudku již dále nezabýval.

23. Žalobce v rámci účastnického výslechu vypověděl, že když k němu vnikla zásahová jednotka, byl to pro něj šok, v té době zajišťoval schůzku s majitelem [jméno] [příjmení], která se zabývala zásobami pohonných hmot [země] [anonymizováno] [země] a jednoho ministra, úkolem žalobce bylo zabezpečit schůzku proti odposlechu a intervenci zvenčí. Žalobce si myslel, že byl zadržen v této souvislosti, a když se dozvěděl, o co se jedná, byl to pro něj další šok. Když poté seděl s vyšetřovatelem po odchodu zásahové jednotky, byl spoutaný, byla provedena kompletní prohlídka jeho domu, v té době měl přítelkyni [jméno] [příjmení], která dělala externí moderátorku na [anonymizována tři slova] jako [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova]. V době zadržení žil s přítelkyní asi 5 let. Říkal, že má v bytě zbraně, které jsou legální, byly mu zabaveny, včetně [značka automobilu] [anonymizováno], tento vůz drželi i v době, kdy již bylo po soudu a vrátili mu jej asi rok poté. Před zadržením měl žalobce zdravotní problémy se zády, má na dvou místech narušenou páteř, jednak bederní, dále měl posunutou ploténku na krční páteři a nerv na páteři pak na něco tlačil, což mu bralo citlivost pravé ruky, bral prášky, pravděpodobně [anonymizována dvě slova]. Již si nevzpomněl, že by měl nějaké další zdravotní problémy před tím, než byl zadržen. V té době podnikal, že provozoval parkoviště na nákladovém nádraží [část obce], což provozoval sám. Po vzetí do vazby se mu o podnikání starala jeho přítelkyně [jméno] [příjmení], které dal plné moci k tomu, aby za něj mohla jednat v bance, a to za firmu na všech možných veřejných místech, aby žalobce mohla prostě zastupovat, to vše v souvislosti s jeho podnikáním. Přítelkyně věděla, jak to funguje, žalobce se snažil ji mít na parkovišti co nejméně, více mu pomáhala jeho dcera, ke které měl absolutní důvěru, mají společně stejné uvažování, stejné myšlení. Z počátku věřil, že bude propuštěn z vazby, vše se vysvětlí, pak už ale nikoliv. Dcera [jméno] bydlela také v domě s žalobcem a jeho přítelkyní [jméno], která ji po třech měsících vyhodila, žalobce z vazby nepropustili, prezentovali jej jako zločince a v té době začala [jméno] o žalobci pochybovat. Od pátého měsíce od ní dostal 2 dopisy, ve kterých bylo uvedeno, že si není jistá, že by jí měl dát prostor, v té době už na parkovišti, potom do domu [anonymizována dvě slova] začal chodit za jeho přítelkyní [jméno] [příjmení], který se pak nechal přejmenovat na [jméno], protože byl podvodník, což žalobce zjistil po propuštění z vazby, začala chodit na parkoviště říkat, že žalobce z vazby nepustí, co se týká domu, žalobce platil hypotéku, přestože dům byl napsán na [jméno] [příjmení], žalobce ze svého účtu platil hypotéku, elektriku, vodu, pojištění, prostě veškeré náklady související s provozem domu, protože [jméno] neměla z čeho by to platila. [jméno] se pak vzhlédla v uvedeném podvodníkovi, přestala věřit, že žalobce je nevinný, že se vůbec někdy vrátí. Z dopisů, které žalobce dostal, bylo jasné, že to jeho přítelkyně vzdala, nevěřila, že to jinak dopadne a že půjde na 15 let do vězení, protože sazba byla 10-18 let. V průběhu vazby žalobce navštěvoval [anonymizováno], několikrát mu odešla záda. Stal se nehybným, byla nutná lékařská pomoc. K [anonymizováno] chodil pravidelně, začal k němu chodit asi týden poté, co byl vzat do vazby. Jednalo se o ženu, byla to lékařka, psychiatrička, jméno si žalobce nevybavil. Rodičům žalobce nic neřekl. Otci to řekl až asi za půl roku. Mamince bylo řečeno, že odjel do [země] a zůstal tam asi 3 nebo 4 měsíce. Poté se již o trestním stíhání mamince žalobce řeklo, přišla za žalobcem na návštěvu. Otec přijít nemohl, protože mu po cukrovce odebrali obě nohy. Rodiče žalobce byli rozvedení. Sourozence žalobce nemá. Žalobce celý život sportoval, na základní škole chodil na atletiku, dále chodil na karate, pořád chodil do posilovny, boxoval thajský box, normální box, shodil na aikido, měl kladný vztah ke zbraním, v 21 letech, když mohl dostat zbrojní průkaz, nastoupil k bezpečnostní agentuře, musel mít fyzickou aktivitu, udržovat si fyzickou kondici, když měl problémy se zády, tak jej to asi na půl roku zastavilo, [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [rok], postupně zase začal aktivně se hýbat, protože v opačném případě by to začalo ještě více bolet. Pokud by žalobce přestal úplně cvičit, jak mu vysvětlil lékař, po zranění by se mu překroutila páteř, a pokud by neměl silnou muskulaturu, ze zranění by se nedostal. Chodil do [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. V současné době již vůbec nesportuje. Po propuštění z vazby cvičil, snažil se, ale když mu byla zjištěna [anonymizována dvě slova] spočívající v tom, že člověku [anonymizována tři slova], je pořád unavený, protože nemá energii, tak se při rozčílení začal nafukovat. Bývalá přítelkyně [jméno] sebrala žalobci parkoviště, když byl propuštěn z vazby. Žalobce měl na nákladovém nádraží smlouvu, která se každoročně obnovovala a jeho přítelkyně si rychle založila svoji firmu a uzavřela smlouvu s touto svojí firmou a se svým novým přítelem namísto firmy žalobce. Poté, co byl žalobce propuštěn z vazby, v domě bydlel nějaký dvoumetrový pán a jeho bývalá přítelkyně [jméno] mu řekla ve dveřích, co tu dělá, žalobce odvětil, že je tam doma, načež ona mu řekla, že tam určitě doma není, že dům není psán na žalobce. Žalobce se drogovou tématikou zabýval, do dneška má založeno občanské sdružení [anonymizována tři slova], taktéž vyprávěl o nebezpečnosti drog, jednalo se drogovou prevenci, s drogami měl co dočinění také pod [právnická osoba] [anonymizováno], což je bezpečnostní agentura, a taktéž například podnik [anonymizována tři slova] [anonymizováno] byl zanesen drogami, feťáky, tak jej tam začal žalobce s ostatními čistit, spolupracoval s policií. Po propuštění z vazby si z něj někteří dobří kamarádi dělali legraci, například jeden řekl, že mu za parkování automobilu zaplatí dvěma kilogramy kokainu. Žalobce ze začátku za nikým nechodil, nevěděl, co si lidé budou myslet, kamarádi se rozdělili do několika skupin, jedni, kteří se s ním báli ukazovat, protože když byl žalobce zařazen jako [anonymizována dvě slova], mohl by se je někdo snažil sledovat kvůli drogám, druhá skupina byla taková, že si říkala, jak je vůbec možné, že se žalobce dostal z vazby, že jej neodsoudili, další skupina říkala, že všechny udal, a tím se dostal ven, takže byl ještě udavač, tak byly možná 2 nebo 3 lidi, kteří přišli, žalobce jim věřil, když mu řekli, že žalobci věřili. Co se týká průběhu vazby, žalobce byl sám v místnosti 2 x 4 m, jednou měl na cele na 2 měsíce [anonymizována dvě slova], který uměl trochu polsky, a jednou za měsíc [anonymizována dvě slova], který neuměl vůbec nic. Trestní stíhání žalobce změnilo, dodneška se bojí telefonovat, justice jej nakonec osvobodila, ale policii a lidi, kteří jej mají chránit, tak těm žalobce nevěří. Co se týká zadrženého [značka automobilu], automobil měl hrozně rád, poté, co si jej od policie převzal zpět, měl automobil prasklý měch, sjeté okno, prasklou stahovačku, odřený nárazník, nešel nastartovat, vybitou baterku, která nešla nabít ani přes booster, do týdne praskl druhý měch, veškerá guma byla zpuchřelá, oprava auta, aby žalobce mohl začít jezdit, stála asi [tel. číslo], na to navazovaly postupně další opravy, tento automobil nemá rámy na oknech, vyjíždějí skla do gum, které byly všechny zpuchřelé, zničené. Rozbila se stahovačka zadních pravých dveří. Tento automobil si strašně šetřil, byl to pro něj takový mazlík.

24. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalobce zná od roku 2007 nebo 2008, seznámili se náhodou, když svědek hledal prostory a žalobce měl parkoviště, svědek zná i rodinu žalobce, zejména jeho dceru [jméno], a znal i jeho přítelkyni [jméno] [příjmení]. Viděl video ze zásahu akce [anonymizováno], jak byl žalobce doma přepaden, když byl žalobce ve vazbě, byl svědek v té době v úzkém vztahu s [jméno], byl jediný, na koho se obrátila, musel jí radit, dojíždět na parkoviště. Žalobce byl podnikatelem a poskytoval parkovací služby na nákladovém nádraží na [část obce], což vyžadovalo každodenní přítomnost řízení a [jméno] neměla představu, jak se to má řídit apod., v podstatě byl obden na parkovišti a pomáhal [jméno]. Ví, že se zhoršil vztah mezi [jméno] a žalobcem, protože tamu vyčítala, že se musí o všechno starat, hrozilo, že žalobce zůstane ve vazbě 10 let, v průběhu vazby žalobci také [anonymizováno] [role v řízení], když se v domově důchodců [anonymizována tři slova], což si žalobce vyčítal, že tátovi nemohl být nápomocen. Svědek navštívil žalobce ve vazbě celkem 3x, nechtěl mu říkat, jak je špatná situace. Nechtěl mu lhát a říkat, že [jméno] má zase někoho jiného. [příjmení] [jméno] přišla se svědkem za žalobcem do vazby, atraktivně se oblékla a svědek viděl, jak je žalobce z toho zdrcený. Před zahájením trestního stíhání žalobce cvičil, sportoval, ve vazbě šel dolů jednak psychicky, jednak fyzicky. Nakonec [jméno] žalobci vzala jeho byznys, tj. parkoviště, z čehož byl úplně zdrcen. Co se týká důvodu rozvratu, svědek vypověděl, že to jednoznačně byl pobyt žalobce ve vazbě, která dle svědka rozbila vztah. Žalobce si na vazbu nezvykl, chřadl. Před vzetím žalobce do vazby, [jméno] mu pomáhala, její pomoc spočívala v tom, že přijela do kanceláře, zalila kytku a uvařila kávu. Svědek nevěděl, že by [jméno] měla nějakou známost před rokem 2013, ale při její atraktivitě neměl pochybnosti o tom, že nějaký vztah měla. Svědek si toho však nebyl vědom.

25. Svědek [jméno] [příjmení] při výslechu vypověděl, že žalobce zná asi 15-17 let, seznámili se někdy na narozeninách kamaráda, rodinu žalobce svědek také zná, a to dceru [jméno], znal i rodiče žalobce, kteří však již nežijí, i jeho bývalou přítelkyni [jméno]. Žalobce podnikal v oblasti provozování parkoviště. Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno asi v roce 2015 a žalobce byl trestně stíhán pro trestný čin související s drogami. Svědek se o tom dozvěděl z novin, ataké že žalobce byl vzat do vazby, ve které jej 3x nebo 4x navštívil, žalobce na svědka působil sklesle, byl bledý, divný, hubený. Ve vazbě byl žalobce asi rok a čtvrt, rok a půl. Ve vazbě si žalobce svědkovi stěžoval, že ho bolela záda, byl zvyklý sportovat, což ve vazbě nemohl, což bylo na něm vidět. Před vazbou se žalobce stýkal s bývalou přítelkyní [jméno], tvořili standardní pár, bydleli v rodinném domku, když byl žalobce vzat do vazby, přítelkyně z toho byla špatná, protože si pro žalobce přišla v noci zásahovka a přítelkyně byla zásahu přítomná. Po vazbě se přítelkyně s žalobcem rozešla, když z její strany vztah k žalobci ochladl. Přítelkyně žalobce před vazbou pomáhala s podnikáním, a když se s ní svědek bavil, zpočátku nevěřila, že by žalobce danou trestnou činnost spáchal. Dcera žalobce také věřila, že žalobce je nevinný. V současné době žalobce opět provozuje parkoviště.

26. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že je dcerou žalobce, o jeho trestním stíhání ví, že do domu žalobce naběhlo komando, neoprávněně ho nazvali [anonymizována čtyři slova] a dali ho na rok a půl do vazby za něco, co neudělal, svědkyně chodila na všechny soudy, navštěvovala žalobce ve vazbě asi 3x, působil na ní špatně, věřila, že žalobce je nevinný, převážně s ním řešila rodinné situace, žalobce se jí snažil uklidnit, že se jedná o nedorozumění, že se to vyřeší. Svědkyně navštěvovala žalobce ve vazbě s jeho tehdejší přítelkyní [jméno]. Žalobce stále podnikal v oblasti, že pronajímal parkovací místa, podnikání zvládal sám, v současné době opět podniká, má zase parkoviště, a to na adrese [ulice a číslo]. Žalobce měl vždy problémy se zády, má vyhřezlou plotýnku, celý život sportoval, takže ty záda ty svaly mu udržely, byl v pohodě. Svědkyně s ním chodila boxovat do fitka, byl i na [anonymizována tři slova], když provozoval tyto sporty, na zdravotní problémy si nestěžoval. Jeho bývalá přítelkyně se jmenovala [jméno] [příjmení], zpočátku se svědkyně a jeho bývalá přítelkyně snažily držet spolu s tím, že se jedná o nedorozumění a jeho přítelkyně se z toho po nějaké době složila, přestala věřit, že se žalobce někdy vrátí. Svědkyně se odstěhovala, resp. Přítelkyně žalobce jí v podstatě vykopla. Svědkyně navštěvovala babičku, která onemocněla. Babička se svědkyni svěřila, že v té době viděla úžasné záběry v televizi, a když jí svědkyně říkala, že táta, tedy žalobce, je pracovně pryč, že se nic neděje, tak se tomu snažila uvěřit. Pak se svědkyně přiznala, že to celou dobu ví, a od té doby se její zdravotní stav zhoršoval. Děda se o trestním stíhání žalobce z televize nedozvěděl. Před vzetím do vazby měl žalobce s bývalou přítelkyni harmonický vztah, který se po jeho vzetí do vazby změnil, když [jméno] přestala věřit, že se žalobce vrátí, což se projevovalo také tak, že vykopla svědkyni z domu. [jméno] stále navštěvovala žalobce ve vazbě, převzala parkoviště, tedy jeho firmu, a pak mu ji už nevrátila. Parkoviště pak vedla s novým přítelem, svědkyni však neřekla, že se jedná o jejího nového přítele, byla náhoda, že se s ním svědkyně setkala. S novým chlapem [jméno] začala chodit asi půl roku poté, co byl žalobce ve vazbě. Po návratu z vazby se žalobce uzavřel do sebe, nikomu nevěřil, vůči svědkyni však chování nezměnil. Když byl žalobce ve vazbě, chodila svědkyně s přítelem, který studoval vysokou školu, a to právnickou fakultu, tento vztah šel úplně do háje, protože přítel svědkyni nevěřil tomu, že by někdo mohl sedět tak dlouho, aniž by byl jakýkoliv důkaz. V současné době se žalobce žádným sportovním aktivitám nevěnuje, nemá na to čas, má zdravotní problémy, a to zažívací problémy, svědkyně byla s žalobcem ve fitku a žalobci se nafouklo břicho. Po vazbě žalobce navštěvoval [anonymizována tři slova].

27. Svědek [příjmení] [příjmení] vypověděl, že žalobce zná asi 10 let, bydlel v domě, kde svědek pracuje v restauraci jako zaměstnanec na pozici kuchaře, znali maminku žalobce, která chodila venčit psa, a také jejich dceru, která u nich byla na brigádě, jedná se o [jméno] [příjmení], dále znal ještě [jméno] [příjmení], s žalobcem chodili k nim občas na večeři. Žalobce provozoval parkoviště na [anonymizována dvě slova] [část obce], z televize se svědek dozvěděl, že žalobce je trestně stíhán. Na [anonymizováno] viděl svědek videa ze zatčení, asi 14 dní poté, co byl žalobce propuštěn, tak jej opět viděl, působil na svědka zničeně, strhaně. Poté, co se vrátil z vazby, žalobce si stěžoval na nervy. Shodil minimálně 20 kg. Svědek věřil, že žalobce je nevinen. Svědkovi není známo, jak se známí dozvěděli o tom, že žalobce je trestně stíhán, oni to svědkovi neřekli.

28. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že pracuje jako vyšetřovatel u [stát. instituce] [anonymizována čtyři slova], vedl trestní stíhání žalobce, který byl ve vazbě, policie zabavovala 2 vozidla, jedno vozidlo bylo [jméno], druhé vozidlo bylo [anonymizováno]. V době zajištění vozidla stav odpovídal běžnému opotřebení, jak vozidlo bylo staré a kolik mělo najeto, svědek nevěděl. Vozidlo bylo zajištěno po celou dobu vyšetřování, bylo zadrženo v den, kdy byl zadržen žalobce, bylo zadrženo po dobu delší než jednoho roku. Policie není vybavena na skladování zabavených vozidel. Svědek nevěděl, jakým způsobem je o zabavená vozidla pečováno. Když vozidlo bylo vráceno zpět žalobci, u toho svědek nebyl. Svědek si jen pamatoval, že vozidlo mělo spadlé, tedy stažené jedno okénko. Pravděpodobně pravé zadní. Co se týká protokolu o vydání věci na č.l. 12 a 13, chybí 1 strana, jednalo se o protokol, na základě kterého žalobce vydal vozidlo policii, a co se týká listiny na č.l. 13, jedná se o protokol, na základě kterého bylo vozidlo předáno odtahové službě. Co se týká listiny na č.l. 14, svědek vypověděl, že zde odtahová služba křížky označila, kde vozidlo bylo poškozené, a co se týká protokolu o vrácení věci na č.l. 56 ze dne 13. 11. 2017, tento protokol sepisoval svědek, je tam jeho podpis, při převzetí žalobcem bylo vozidlo nepojízdné, mělo vypadlé pravé zadní okno oblepené lepicí páskou, odřený levý přední nárazník a pravý přední nárazník byl poškrábaný, počítač vozidla hlásil poškozenou stravitelnost podvozku. Na zkoumání vozidla v průběhu trestního řízení svědek nebyl, když se tam zkoumala konkrétně navigace vozidla, a svědek nevěděl o tom, že by vozidlo v den zkoumání nešlo nastartovat. V průběhu vyšetřování měl žalobce 2 obhájce, oba byli opakovaně nahlédnout v trestním spise, žalobce si stěžoval na zdravotní problémy, v době přípravného řízení měl partnerku a dle svědka za ním chodila na návštěvy do vazby. Při předání vozidla žalobci protokol o zabavení vozidla k dispozici svědek neměl. V protokolu o vydání věci se zaznamenávají pouze věci, které jsou v hrubém rozporu se záznamem, na základě kterého bylo vozidlo předáno. Když se vozidlo vrací zpět, rozhodně se nijak neohledává.

29. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že pracuje ve [stát. instituce] jako vrchní inspektor již 15 let, žalobce byl u nich na oddělení na vazbě, nebyl ve vazbě moc oblíben, protože laicky„ [anonymizována dvě slova]“, stále tvrdil, že je nevinen, žalobce neměli rádi, protože tam mají 50-60 obviněných, žalobce měl pořád nějaké problémy, říkal, že je nevinen, a stále lidově řečeno,„ [anonymizováno]“. Jelikož měl žalobce pořád nějaký problém, tak problémy [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] do knížek, žalobce určitě navštívil [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], a co se týká jeho zdravotního stavu, svědek si nepamatoval, že byl problémový, a nevěděl, jestli se jeho zdravotní stav zlepšil nebo zhoršil. Pokud byl žalobce ohrožen trestní sazbou, tito obvinění mohou být pouze na pevné vazbě, nemají možnost dostat se na vazbu s tzv. volným režimem, což je rozdíl, protože na oddělení s volným režimem, je obviněný nějakých 8 hodina na chodbě, normálně se pohybuje, má možnost dívat na televizi, hrát s ostatními společenské hry, po celou dobu na chodbě. Na pevné vazbě je obviněný pořád zavřený a má nárok na hodinu a půl na vycházku. Svědek nevěděl, jestli té době byli obvinění umisťováni ve dvou, nebo čtyřech, na cele. Vybavení cely v té době bylo staré. Nyní proběhla před dvěma, dvěma a půl lety zpětně rekonstrukce, je tam nerez umyvadlo, protiprachové postele. Dřív, když obviněný šel na záchod, byly tam jen závěsy, dneska jsou tam posuvné nerez dveře kvůli soukromí. Co se týká osvětlení cely, v roce 2014 se jednalo o osvětlení na 24 V, na celách byla předělána elektřina do mědi. Vzdálenost toalety od lůžka je asi 1 m na vazební cele. Velikost cely v té době byla stejná pro 2 nebo 4 lidi, cca 4x2 m. Na cele není odvětrávání toalety, je tam okénko o velikosti cca 80x50 cm, které je zamřížované. Co se týká noční služby, probíhá kontrola tak, že dozorce přijde, zvenku rozsvítí a na cele a kukátkem se podívá do cely. Věznici si sami rozsvěcovat nemohou. Co se týká zvláštního režimu, tak vězňové ve zvláštním režimu se s vnějším světem týkají pouze korespondenčně.

30. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že pracuje jako kněz u řeckokatolické církve asi od roku 2005 do současnosti, žalobce zná velmi dobře, o trestním stíhání ví, že žalobce byl vzat do vazby, navštěvoval jej ve vazbě, jednalo se asi od 10 návštěv, žalobce vypadal dost špatně, bylo mu ouzko z toho, co se děje, fyzicky vypadal špatně, mluvil, že je to svinstvo a že to psychicky nedává. Svědek zná rodinu žalobce, který má dceru [jméno]. Svědek znal i rodiče žalobce, kteří už zemřeli. Svědek uvedl, že dával záruku za žalobce u vazebního zasedání. Co se týká vztahu žalobce a jeho přítelkyně, svědek si vzpomněl, že se jednalo o [jméno], dle svědka to s ní žalobce myslel vážně, ona ho však obrala o všechno. Žalobce byl bezbranný, ve vězení nebo ve vazbě a přítelkyně žalobce si v té době našla nějakého chlapa. Vedle sebe žalobce a [jméno] působili pozitivně, svědek si nevšiml, že by mezi nimi byly nějaké neshody.

31. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je osobou samostatně výdělečně činnou, podniká v oblasti pohostinství již 30 let, žalobce zná od doby, kdy byl ve vazbě, což bylo v roce 2013, poznal jej při příležitosti, kdy jako obžalovaný dělal chodbaře ve věznici na [anonymizováno] a žalobce přišel na celu a svědek mu podával takové základní informace, protože byl úplně dezorientován, hlavně psychicky. Svědek spadal do nižší kategorie, co se týká případného trestu odnětí svobody, který by svědkovi byl uložen. Žalobce byl převážně sám na cele. Svědek se snažil žalobci nějakým způsobem pomoc, protože na tom byl docela špatně, byl nevinen, což však v té době ještě svědek nevěděl. Žalobce byl psychicky rozhozen, že se svědek bál, že si něco udělá. Doma měl žalobce dceru a hrozně donesl, brečel. Žalobce dost času trávil jakoby na chodbě, vždycky to bylo v přítomnosti svědka, svědek byl 14 měsíců v přítomnosti žalobce. Žalobce říkal, že je trestně stíhán za drogy. Po propuštění z vazby se svědek s žalobcem vídal v [obec], žalobce za svědkem párkrát přijel do [obec]. Někdy se viděli jednou za 3 měsíce, potom jednou za 6 měsíců, a pak jednou za roku. Pak byl žalobce svěží, ne hned na začátku, první měsíce přijel ještě hubený, bolely ho záda a museli mu dávat zdravotní matraci, kterou si žalobce nechal poslat z domova. Žalobce hodně zhubnul, měl problémy se zády. Když svědek poznal žalobce ve vazbě, tak mu žalobce říkal, že žil s takovou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se kterou měl parkoviště, a ta jej navštívila také ve vazbě, žalobce pak říkal, že ho [jméno] [příjmení] okradla, vzala mu parkoviště. Domluvila se s majitelem parkoviště, co se týká pronájmu s tím, že ona vstoupila do pro vztahu namísto žalobce.

32. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že pracuje jako praktický lékař pro dospělé od roku 1994, žalobce zná, registroval se u něj v roce 2003, v té době byly již náznaky problémů pohybového systému, ale nevybočovaly z toho, co by se dalo předpokládat u takto starého člověka, který víc sportuje, jiné problémy, které by stály za zmínku, žalobce ze zdravotního hlediska neměl. V průběhu toho, jak žalobce docházel ke svědkovi, se zhoršovaly potíže pohybového systému žalobce, jednalo se o následek pádu ze schodů a bylo tam pohmoždění páteře, tyto potíže s páteří postupně narůstaly jak s krční, tak i s bederní. Po návratu z vazby žalobce ke svědkovi opět dokázal, všechny chronické záležitosti, které měl před vazbou, se zhoršily, někdy od roku 2013 začala u žalobce slabá cukrovka, která byla léky velmi dobře kompenzována, po vazbě došlo k silnému zhoršení, silně se také zhoršila problematika s bederní a krční páteří, byly tam již prokázány výhřezy plotének jak v bederní, tak v krčním úseku. Po vazbě bylo znát, že kompenzace je špatná, před vazbou se výhřezy léčily, léčba probíhala medikamentózně, nesčetně rehabilitací, žalobce často docházel na série lazmolytických infuzí ke svědkovi do ordinace. U žalobce také proběhla slabší [anonymizována dvě slova], měl nějaké problémy, na které krátkodobě reagoval [anonymizováno], to pominulo, dlouhodobě nebo trvale [anonymizováno] neužíval. Tyto stavy byly před vazbou, po vazbě bylo vše zhoršené. Poté, co se žalobce vrátil z vazby, byl stručně řečeno jiný člověk, předtím jej svědek znal jako člověka neustále vtipkujícího, relativně s výjimkou té [anonymizována dvě slova], byl spíše v dobré náladě, přes své fyzické potíže, které měl s pohybovým systémem, se nedá říct, že by na tom byl psychicky špatně, po vazbě neměl tolik humoru, nevtipkoval, byl roztržitý a nebyl to on. Začátkem roku 2019 začal mít potíže s [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], že to omezovalo normální fungování, začal chodit na vyšetření. V roce 2019 se vytvořila [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], která se dosti bolestivým způsobem zhoršila. Tyto potíže trvají dosud, vypadá to, že jde o [anonymizována dvě slova]. Někdy průběh má znaky z několika diagnóz dohromady, je to většinou uváděno pod jednotným názvem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], což znamená, že se moc neví, proč záněty probíhají, ale má se za téměř jisté, že se jedná o otázku autoimunity a psychosomatiky. Mezi projevy postižení imunity patří nejenom její zhoršení či snížení, ale i přestřelení reakce, nebo nadměrná reaktivita, nebo napadání vlastních tkání imunitním systémem, což bývá podkladem podobných chorob tzv. autoimunitních, ne výhradně, ale zcela jistě je to rozhodující podíl, nebo zásadní podíl. Dle svědka žalobce dochází do [anonymizováno]. Svědek nemá nezvratný důkaz, že by spouštěčem tzv. [anonymizována dvě slova] byl návrat žalobce z vazby.

33. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalobce je jeho pacient, byl u něj asi dvakrát v ordinaci, poprvé přišel na podzim roku 2007, podruhé v roce 2016, po propuštění z vazby s obtížemi, které by se daly shrnout jako úzkostně [anonymizována dvě slova], což bylo v souvislosti s vazbou, která byla na žalobce uvalena, potíže spočívaly v poruchách soustředění, v poruchách spánku, depresivní náladě spojené s negativním sebehodnocením, ztrátě sebedůvěry, sníženým pocitem vlastní kompetence, poraženectvím a žalobce si kladl za vinu, že onemocněla jeho matka, že se zhoršil stav jeho otce, který nakonec zemřel, a tento s výkyvy trvá do současné doby. Po roce 2016 ke svědkovi žalobce ještě chodil a stále dochází. Co se týká četnosti návštěv, záleží na okolnostech, na tom, jak ho tlačí obtíže, jak je naplněna kapacita ambulance. Optimum péče by bylo, pokud by mohl docházet jednou týdně s nasazením individuální terapie, v současné době je možné se žalobci věnovat řádově jednou za 4 až 6 týdnů formou podpůrné terapie, přesněji podpůrné psychoterapie doplněné léčbou antidepresivy. Žalobce od roku 2016 do současnosti svědka navštěvoval ve frekvenci jednou za 6 týdnů. Svědek je psychiatr, z jeho úhlu pohledu je stav žalobce stabilizovaný, není na optimální úrovni, žalobce je inhibován svými úzkostmi a depresivní náladou, nemůže realizovat svůj potenciál, užívá psychofarmaka, antidepresiva. Pokud by léky neužíval, jeho zdravotní stav po psychické stránce, z psychického hlediska by se dle svědka zhoršil. Žalobce se v roce 2007 ke svědkovi dostavil na doporučení praktického lékaře, jeho vedoucí obtíží byly potíže v partnerském vztahu, které měly důsledky v jeho prožívání, žalobce byl úzkostný. Vztah se nakonec rozpadl. Terapie byla orientována především psychoterapeuticky, intermitentně, občas dostávám psychofarmaka podle závažnosti obtíží. Co se týká porovnání stavu žalobce v roce 2007 a v roce 2016, svědek si myslel, že v roce 2007 se jedná u žalobce o banální neurotický problém, případě o vztahové obtíže, jednalo se lehkého, možná středně těžkého pacienta s dobrou prognózou, což v zásadě potvrdil vývoj prvé fáze setkání, která vyšuměla doztracena někdy v roce 2011, 2012. Co se týká zdravotního stavu žalobce v roce 2016, přišel člověk s klinicky jasně vyjádřenou [anonymizováno], tzn. Z úhlu pohledu svědka vážně nemocný člověk, u kterého těžiště jeho potíží spočívá v tom, že vazbu prožil jako traumatickou událost. Svědek klasifikoval [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] podle mezinárodní klasifikace nemocí. Co se týká prognózy a možného uzdravení žalobce, je to těžké jednoznačně vyjádřit, dle svědka se žalobce, tedy dle svědka bude žalobce užívat dlouhodobě [anonymizováno]. Jednoznačnou prognózu nebyl svědek schopen podat.

34. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalobce zná, když v roce 2017 ho psychologicky vyšetřovala, vyšetření provedla 23. 11. 2017, ze zprávy vyplynulo, že u žalobce je celková nespokojenost, [anonymizováno 36 slov]. Popsaný aktuální psychický stav imponuje [anonymizována tři slova]. Co se týká vlivu prodělané vazby na vývoj psychického stavu žalobce, svědkyně v závěru uvedla, že má destruktivní vliv v několika oblastech, lze potvrdit existenci trvalých následků na psychice žalobce, jejichž příčinou je prožitek vazby a její důsledky, což vyústilo v [anonymizována tři slova] se snižující se frustrační tolerancí a se snižující se schopností adekvátní adaptace chování, stav je dále prohlubován, kdykoliv si žalobce uvědomí nebo pocítí ztížené společenské uplatnění a že má znemožněné plnohodnotné žití. Prognóza dalšího psychického stavu je pesimální. Žalobce byl velmi neklidný, s výkyvy tempa i soustředění, určitě byl zvýšeně unavený, občas měl problémy si vybavovat adekvátní formulace a docela často plakal, ve vyšetření museli dělat pauzy, aby žalobce odpočíval, aby se zklidňoval. Svědkyně neměla srovnání psychického stavu žalobce z doby před zahájení trestního stíhání, posuzovala jen aktuální psychický stav žalobce v době vyšetření. Žalobci byla doporučena [anonymizována tři slova] [anonymizováno], a zdali ji absolvuje, svědkyni není známo.

35. Znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že co se týká znaleckého posudku ze dne 10. 2. 2018, měla dostatek podkladů, na základě kterých mohla znalecký posudek vypracovat, před vazbou a trestním stíháním žalobce trpěl duševními poruchami, jak bylo zjištěno z podrobné zprávy pana [příjmení] [jméno] na straně 10 jejího posudku, kde píše, že jeho pacientem byl od roku 2007. Co se týká částky 249 940 Kč, jedná se o psychické potíže představující následek vazby u žalobce, k této částce znalkyně dospěla na základě vyplnění dotazníku pro nemateriální újmu na zdraví, kde se hodnotí z mnoha domén ty, které se týkají posuzovaného, zároveň se určí závažnost, jak kterým symptomem žalobce hluboce trpí, znalkyně vzala v úvahu i předchozí psychický stav žalobce, v souvislosti s vazbou však došlo ke zhoršení psychického stavu u žalobce, vazba je jedním ze stresů ovlivňujících život člověka celoživotně. U žalobce byla koincidence vícero faktorů, jedno se o [anonymizována dvě slova], dále o vazbu, a dále stresové události, které se staly v průběhu vazby, zejména [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení], všechny tyto stresory vzala znalkyně v úvahu. Ty domény zhodnotila v nejnižší možné míře, čili jedničkou, prvním stupněm a v souvislosti s vazbou vyšlo to, že žalobce utrpěl zmíněné ztížení společenského uplatnění. Znalkyně dále vypověděla, že u žalobce byla jako indikace více faktorů jednak [anonymizována dvě slova], jednak vazba, jednak stresové události, které stály v průběhu vazby, zejména smrt otce, zhoršení zdravotního stavu matky, tyto stresory vzala v úvahu, domény zhodnotila v nejnižší možné míře a v souvislosti s vazbou vyšlo to, že žalobce utrpěl zmíněné ztížení společenského uplatnění. Dále znalkyně dodala, že pokud by tam nebyly ostatní stresory, tedy [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] a [anonymizována dvě slova], odškodnění by bylo vyšší, protože by vlastně zdravotní stav souvisel pouze se zmíněnou vazbou.

36. Svědek [celé jméno znalce] vypověděl, že si není jistý, zdali zná žalobce, a dále k listinám na č.l. 236-250, což je jednak odborné vyjádření [číslo] vypracované [celé jméno znalce], protokol o vydání věci ze dne 8. 11. 2014, předávací protokol motorového vozidla ze dne 8. 11. 2014, dále ohledání a protokol o vrácení věci ze dne 13. 11. 2017, svědek uvedl, že ohledně uvedeného vozidla se jedná o dvojí ocenění, jedno vychází ze stanovení naprosto běžné obvyklé ceny s ohledem na běžné opotřebení a dále pak je ocenění obvyklá cena stanovená s ohledem na znehodnocení předmětného vozidla, první cena je stanovena na částku 694 000 Kč včetně DPH a druhá na částku 407 400 Kč včetně DPH, u vozidla se jedná o poškození vycházející z absence běžné údržby a také z následků vnějších vlivů působících na různé skupiny vozidla degradací, svědek předmětné vozidlo neviděl. K protokolu o předání a vydání věci uvedl, že má zkušenost s podobnými případy, rozsah degradace se odvíjí nejen obdoby skladování, ale od způsobu provedení skladování, absence servisních úkonů má markantní vliv na technický stav vozidla, pokud je vozidlo skladováno venku, degradace je horší, následně se musí provést kompletní revize všech skupin při delším skladování, výměna všech náplní vozidla. Co se týká předmětného konkrétního vozidla, svědkovi nebyl znám, jaký byl přesný způsob jeho skladování, například jestli bylo umístěno ve vnitřních klimatizovaných prostorách, nebo venku na povětrnosti. Rozdíl v cenách, které stanovil [anonymizováno] [celé jméno znalce], není natolik vysoký, aby se dalo hovořit o nějakém rozsáhlém poškození, jedná se spíše o běžný typ poškození, nebo degradace vozidla. U vozidla se musí vyměnit všechny degradované části, zpětně dohnat servisní úkony, které by měly být provedeny. Škoda, která je popsána ve vyjádření žalobce na č.l. 296, tak je nutné provést výměnu olejového, vzduchového, palivového a kabinového filtru. Co se týká kompletní výměny brzd, brzdy zmiňoval svědek předtím, jedná se o zasažení zejména korozí. Pokud vozidlo není v provozu, neobrušují se kotouče a dojde u nich k hloubkové korozi, která by mohla způsobit problém při jízdě. Poškození měchů zadní nápravy, to je, jedná se o staření pryže, stejný problém je u výměnyčtyř pneumatik, ohledně baterie vlivem nečinnosti ztrácí zcela kapacitu. Poškození stahování pravého zadního okna, na to degradace nemá vliv. Nelze vyloučit oxidaci ventilátoru topení, když většina je opatřena uhlíkovým elektromotorem. Vše, co se týká cenové nabídky, od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec] z 28. 11. 2017, svědek by řekl, že všechny položky souvisí s poškozením uvedeným na č.l.

296. Pokud by vozidlo bylo provozováno, záleží samozřejmě, jak moc bylo provozováno, tedy podle počtu najetých kilometrů, by bylo třeba vyměnit ty skupiny, které podléhají rychlejšímu opotřebení. Na č.l. 296 z uvedených jednotlivých částí by se měnilo všechno s výjimkou nárazníku. Co se týká stahovačky, ta se v průběhu provozu nemění.

37. Svědek [celé jméno znalce] vypověděl, že je živnostník, důchodce, vypracovával odborné vyjádření [číslo] jehož součástí jsou i fotografie na č.l. 61 i výpočet ceny vozidla, dospěl k závěru, že ke dni [datum] byla hodnota předmětného vozidla v částce 407 400 Kč a ke dni 8. 11. 2014 v částce 694 000 Kč, obě ceny jsou včetně DPH. Svědek vozidlo viděl pouze dne 8. 3. 2018, když jej žalobce požádal o vypracování výše majetkové újmy, která vznikla na vozidle, které bylo 3 roky zadržováno. V době, kdy bylo vozidlo zabaveno, jej svědek neviděl. Vozidlo bylo vráceno 13. 11. 2017, svědek ho však viděl až po půlroce po vrácení. Zabýval se tím, jaké vznikne znehodnocení vozidla, když se neprovozuje po dobu tří let, a jedná se o vozidlo, které bylo v běžném provozu daného stáří a počtu najetých kilometrů. Vznikají dvě fáze základního opotřebení, první je triviální, kdy se jedná o stáří tří let, kdy je amortizace, druhá je ta, kdy se vozidlo neprovozuje a vzniká opotřebení v podstatě někdy i devastaci jednotlivých skupin vozidla, což je různé. Jednoznačně se tím zabývat nemohl, protože vozidlo neviděl v době jeho zabavení, takže vycházel ze zkušenosti a z toho, co mu bylo deklarováno žalobcem, aby uvedl vozidlo do provozu. Vozidlo, když jej viděl, dopodrobna nezkoumal, ze zkušenosti ví, že pokud se vozidlo 3 roky neprovozuje a stojí na místě zaparkováno venku, dochází k absolutnímu znehodnocení například pneumatik tím, jak pneumatiky stojí na jednom místě, tak i když vzorek odpovídá vyhlášce, pneumatika se nedá provozovat, nebo se dá provozovat při rychlosti do 50 km v hodině. Dále se musí provést výměna veškerých filtrů, dochází k opotřebení brzdové soustavy i ke korozi brzdových kotoučů, je třeba vyměnit akumulátor. Svědek bral opotřebení jako celek. V seznamu oprav na č.l. 63-66 je zhruba popsáno to, co již svědek uvedl. Co se týká pryžových součástí, mohlo dojít k poškození měchu pneumatického pérování i k poškození či značnému opotřebení dalšího měchu jak na přední, tak na zadní nápravě. Co se týká klimatizace, svědek uváděl výměnu kabinového filtru, součástí je kompresor, u kterého může dojít k výraznému opotřebení, záleží, kdy vozidlo bylo poprvé nastartováno. V každém případě došlo ke snížení výkonu kompresoru a zkrácení jeho životnosti. Co se týká případné koroze kompresoru, je tam zvláštní koroze při neprovozování a při teplotních výkyvech, dochází k tomu, že ze vzduchu se loučí voda, dochází k částečné korozi s tím, než ve třecích místech není olej, který po určité době steče dolů, nastává proto koroze. Ohledně stahování zadního okna, svědek neviděl stahovačku, předpokládal, že tam je elektrické stahování, a to může zkorodovat v důsledku zatékání. Co se týká oleje nového vozidla, které je v záruce, když se výměna oleje neprovede po jednom roce, servis závadu neuzná. Svědek v odborném vyjádření skutečnou cenu jednotlivých součástí nezvažoval, protože stav vozidla neznal. Mohl vycházet pouze z toho, co mu deklaroval žalobce, získal od něj pouze ústní informace. Při provozu vozidla po roce mění olej, samozřejmě životnost akumulátoru je 4-6 let, výměna brzdové kapaliny se uvádí buď podle počtu kilometrů, nebo stáří 4-6 let, někomu akumulátor vydrží 10 let, někomu 2 roky. Pokud by vozidlo bylo provozováno, měnil by se olej, akumulátor, záleží na provozování vozidla, brzdové kotouče, brzdové destičky se mění po určité době,mohou se měnit podle způsobu provozu od 40 do 60 000 km, kotouče po 150-200 tisících kilometrech. Stahovačka okna se nemění vůbec. Dále palivový a vzduchový filtr, které se, ty se mění zpravidla při roční kontrole. Pokud by vozidlo bylo běžně provozováno, jezdilo by se s ním, koeficient amortizace za stáří by se neměnil. Do ceny vozidla se projevila i amortizace, je promítnuta jak amortizace za stáří, tak za způsob provozování, respektive neprovozování vozidla. Svědek stanovil ceny k určitému datu, když ceny mají být stanoveny k určité době. Svědek neznal stav předmětného vozidla v okamžiku prvého data, a druhého data znal pouze časový rozsah tří let. V ohledání svědek udělal písařskou chybu v bodě 2.1.1, že vozidlo fyzicky bylo vydáno 28. 11. 2018, ale správně má být 28. 11. 2017.

38. Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 9 odst. 1 zákona, právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu. Podle § 31a odst. 1 zákona, bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 zákona, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

39. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žaloba byla důvodná pouze v malé části. Žalobce částečném zastavení řízení jednotlivými výše citovanými usneseními nadále požadoval zaplacení částky 439 500 Kč, představující finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným výkonem vazby v rámci posuzovaného řízení, dále částky 450 000 Kč, která má představovat náhradu škody v podobě ztížení společenského uplatnění, k němuž došlo v příčinné souvislosti s posuzovaným řízením, dále částky 186 200 Kč představující náhradu škody vzniklé na nákladech právního zastoupení žalobce v posuzovaném řízení, dále částky 400 000 Kč, jakožto náhradu škody na [značka automobilu] [anonymizována tři slova], [registrační značka], který byl žalobci v posuzovaném řízení zabaven, dále částky 20 000 Kč, jakožto náhrady škody představující náklady na vypracování znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] to vše podle zákona v příčinné souvislosti s trestním stíháním v rámci posuzovaného řízení.

40. Ke vzniku objektivní odpovědnosti státu za škodu, jíž se nelze zprostit (§ 2 zákona), je zapotřebí současné splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím (nesprávným úředním postupem) a vznikem škody (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 1999 sp. zn. 2 Cdon 129/97, publikovaný v časopise Soudní judikatura, ročník 2000, č. 5, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 3536/2011).

41. Soud se nejprve zabýval požadavkem žalobce na finanční zadostiučinění v částce 439 500 Kč za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci v souvislosti s výkonem vazby v rámci posuzovaného řízení.

42. Je ustálenou soudní praxí, že podle zákona odpovídá stát i za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu; protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, ze které je považováno rozhodnutí, jímž se trestní stíhání zahajuje. Neposuzuje se tedy správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zahájení trestního stíhání (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek trestního stíhání (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012 sp. zn. 30 Cdo 2813/2011; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 1990 sp. zn. 1 Cz 6/90 publikovaný ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 35/1991; rozsudek ze dne 31. 3. 2002 sp. zn. 25 Cdo 1487/2001 publikovaný v souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C [číslo]; posledně uvedené rozhodnutí je též dostupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu ČR www.nsoud.cz), tzn. Že vznik nároku na náhradu škody není podmíněn tím, že by v řízení bylo prokázáno, že orgán činný v trestním řízení jednal v přímém rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba zproštěná obžaloby má zásadně právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o zahájení trestního stíhání (i rozhodnutím o vazbě). Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si vznesení obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn, nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin byl amnestován, což však nebylo tvrzeno. Soudní judikatura výkladem zákona dovodila, že ve smyslu právní úpravy odpovědnosti za škodu odpovídá, aby každá majetková újma způsobená nesprávným či nezákonným zásahem státu proti občanovi byla odčiněna, a že je třeba vycházet z toho, že občan čin nespáchal, a že proti němu nemělo být trestní stíhání vedeno.

43. V posuzovaném případě se jednalo o zmíněné usnesení [stát. instituce] ze dne 8. 11. 2014 o zahájení trestního stíhání sdělením obvinění podle § 160 odst. 1 trestního řádu pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku a dále dne 3. 9. 2015 pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 280 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku. Sdělení obvinění bylo odůvodněno v usnesení uvedenými skutečnostmi, které nasvědčovaly tomu, že byl spáchán trestný čin a byly důvody k podezření, že jej spáchaly konkrétní osoby, tj. žalobce spolu s ostatními spoluobviněnými. Nelze dospět k závěru o bezdůvodném zahájení trestního stíhání. Také soud nedospěl k závěru, že by se žalobce podílel na zahájení trestního stíhání proti jeho osobě, nebo že by si trestní stíhání sám zavinil. Žalobce sice podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, ta ovšem byla zamítnuta usnesením [anonymizováno 5 slov] [datum]. Trestní stíhání žalobce bylo zakončeno rozsudkem [název soudu] ze dne 16. 3. 2016, ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], rozsudkem [název soudu] ze dne 15. 12. 2016 a usnesením [název soudu] ze dne 26. 6. 2017, kterým byl žalobce podle § 226 písm. c) trestního řádu zproštěn obžaloby s právní mocí zprošťujícího rozsudku dne 26. 6. 2017.

44. Nárok na náhradu škody (nemajetkové újmy) způsobené vazbou je upraven v citovaném § 9 odst. 1 zákona. Vzetí do vazby, jako prostředku k zajištění obviněného (osoby, proti které bylo zahájeno trestní stíhání) pro účely trestního řízení, je přípustné, jen jestliže z jednání obviněného nebo z dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava z následků uvedených v § 67 písm. a), b) a c) trestního řádu. Současně dosud zjištěné skutečnosti musí nasvědčovat tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením. Pro vznik odpovědnosti podle § 9 zákona se nevyžaduje, aby rozhodnutí o vzetí do vazby (prodloužení vazby) bylo pro nezákonnost zrušeno. Podstatné je, zda poškozený na základě vazebního rozhodnutí skutečně vazbu vykonal a zda mu v příčinné souvislosti s tím vznikla škoda, přičemž rozhodující okolností je způsob skončení (výsledek) trestního řízení. Podmínkou vzniku práva na náhradu škody je takový výsledek trestního řízení, při němž nedojde k odsouzení dotyčného, resp. K pravomocnému vyslovení jeho viny za skutek, v souvislosti s nímž byl vzat do vazby. Těmto podmínkám odpovídá zastavení trestního stíhání, zproštění obžaloby a postoupení věci jinému orgánu. Jak konstatoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2357/2010,„ protože v takovém případě rozhodnutí o vazbě sdílí režim judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu v tom, že rozhodnutí o vazbě nemělo být vůbec vydáno (srov. výše citovaný nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 590/08 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 1990, sp. zn. 1 Cz 6/90), nezbývá, než uzavřít, že rozhodnutím o vazbě došlo k porušení čl. 5 odst. 1 Úmluvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 3916/2008).“ 45. Jak již bylo uvedeno, žalobce byl pravomocně zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu a rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobce se stalo nezákonným ve smyslu citovaného § 8 zákona a v této souvislosti vzniklo žalobci právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené vazbou. Žalobce za nezákonně vykonanou vazbu požadoval zbývající finanční zadostiučinění v částce 439 500 Kč.

46. V již zmíněném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2357/2010 Nejvyšší soud uvedl, že při úvaze o formě a výši odškodnění v případě nezákonného omezení osobní svobody je třeba přihlédnout ke třem základním kritériím, kterými zpravidla jsou: povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozené osoby, když k těmto kritériím dospěl již ESLP ve svém rozsudku první sekce ze dne 6. 10. 2005 ve věci Shilyayev proti Rusku, stížnost č. 9647/02, v odst. 21 ESLP uvedl, že rozhodujícími pro posouzení výše odškodnění při porušení čl. 5 Úmluvy jsou kritéria, jakými je povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody a následky v osobní sféře stěžovatele („ the nature of the criminal case against him, total length of his detention and personal after-effects“). V případě třetího kritéria Nejvyšší soud konstatoval, že„ samotné držení ve vazbě má z povahy věci negativní dopady do svobody pohybu či do práva na soukromí, a že v tomto ohledu výkon vazby sám o sobě působí újmu na základních právech, svobodách a důstojnosti dotčené osoby.“ Z tohoto rozhodnutí také vyplývá, že Nejvyšší soud dospěl k závěru, že„ adekvátním odškodněním je částka v rozmezí 500 Kč až 1 500 Kč za jeden den trvání vazby, v jejímž rámci soud promítne jiné, zde uvedené a popřípadě neuvedené okolnosti svého posuzování. K tomuto rozmezí je však nutno přistupovat pouze jako k orientačnímu s tím, že podléhá toliko úvaze soudu v konkrétním případě, k jaké částce dospěje. Nejvyšší soud ji na tomto místě uvádí jen z důvodů zabránění extrémnímu poskytování zcela zjevně neodůvodnitelně nepřiměřeně nízkých či naopak zcela zjevně nepřiměřeně vysokých odškodnění.“ Je tak zdůrazněna zásada finančního odškodnění nemajetkové újmy (neboť bez dalšího dochází k zásahu do vůbec nejzákladnějších práv, počínaje negací svobody pohybu a práva na soukromí; konstatování porušení práva se již proto bez dalšího jeví jako zcela nedostatečná forma odškodnění), při současném zohlednění všech individuálních okolností dané věci.

47. Žalobce, který nebyl dosud vazebně trestně stíhán, strávil ve vazbě 438 dní v rámci trestního stíhání pro závažnější trestný čin.

48. Z účastnického výslechu žalobce, svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [ulice], [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že žalobce pobyt ve vazbě snášel psychicky špatně což vyústilo v [anonymizováno 16 slov], [role v řízení] [anonymizováno 17 slov] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova], nebylo zjištěno, že by nevěřili v jeho nevinu.

49. Soud akcentoval jednak délku vazby, jakož i popsané zjištěné skutečnosti, která nepochybně omezení osobní svobody ve vazebním prostředí ztěžovaly. Námitku žalované, že žalobce byl již v minulosti trestně stíhán, v této souvislosti soud nezohlednil, protože žalobce nebyl dosud stíhán vazebně a u žalobce se jednalo o prvý výkon vazby. Soud provedl srovnání s případem vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], v němž byl poškozený odškodňován za pobyt ve vazbě v délce 224 dnů v částce 1 500 Kč za den, poškozený nebyl dosud vazebně stíhán ani ve výkonu trestu odnětí svobody stejně jako žalobce, byl ohrožen vysokým trestem odnětí svobody, byl vystaven šikaně, posměškům, ústrkům a fyzickému napadání ze strany ostatních spoluvězňů, musel být opakovaně překládán na jiné cely. Za přiměřené finanční zadostiučinění z důvodu omezení osobní svobody po dobu 438 dnů proto považuje částku 350400 Kč, tj. 800 Kč za den vazby, když v porovnání se zmíněným případem u žalobce byly zjištěny následky popsané zdravotní následky. Během pobytu ve vazbě však u žalobce nedocházelo k popsaným negativním následkům jako ve srovnávaném případě. Jelikož žalovaná z tohoto důvodu již plnila částku 219 000 Kč, soud proto žalované uložil ve výroku IX. povinnost zaplatit ještě částku 131 400 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu ohledně tohoto nároku pro její nedůvodnost ve výroku X. zamítl.

50. Dále se soud zabýval nárokem žalobce na náhradu škody na zdraví v částce 450 000 Kč za ztížení společenského uplatnění spočívajícího v narušeném psychickém stavu žalobce v souvislosti s posuzovaným řízením.

51. Ztížení společenského uplatnění poškozeného vzniká v době, ve které je možné zdravotní stav poškozeného po úrazu, nemoci z povolání nebo jiném poškození na zdraví, popř. jejich zhoršení, považovat za ustálený a v níž je možné posoudit, jaký má změněný (zhoršený) zdravotní stav poškozeného, prokazatelně nepříznivé důsledky či změny pro životní úkony poškozeného, pro uspokojování jeho životních a společenských potřeb, nebo pro plnění jeho společenských úkolů, a které do budoucna omezují jeho další život v následné době a znamenají trvalou změnu jeho společenského, kulturního a rodinného uplatnění oproti stavu, jaký byl před úrazem (srov. § 3 odst. 1 vyhlášky, jakož i např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2000 sp. zn. 21 Cdo 2107/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2003 sp. zn. 21 Cdo 642/2003).

52. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] u žalobce po propuštění z vazby v roce 2016 (od 5. 2. 2016 přešel do [anonymizována dvě slova] tohoto lékaře, jak uvedla [anonymizováno] [příjmení] ve vyjádření ze dne 5. 12. 2021) zjistil, že v souvislosti s vazbou se u žalobce projevil [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], žalobce [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] žalobce vyšetřila 23. 11. 2017 a potvrdila vliv vazby na vývoj psychického stavu žalobce, existenci trvalých následků na psychice žalobce v příčinné souvislosti s vazbou, což vyústilo v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] se snižující se frustrační tolerancí a schopností adekvátní adaptace chování. Z uvedeného vyplývá, že k ustálení zhoršeného zdravotního stavu žalobce došlo po jeho propuštění z vazby v roce 2016.

53. Výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění se odvíjí od posouzení předpokladů, které měl poškozený pro další uplatnění v životě a společnosti, a které jsou následkem poškození zdraví omezeny nebo ztraceny. Výše náhrady za ztížení společenského uplatnění je v zásadě založena na srovnání způsobu života poškozeného a jeho aktivit v době před poškozením a poté a spočívá na skutkovém zjištění, zda a nakolik jsou v důsledku škody na zdraví omezeny či zcela ztraceny jeho předchozí možnosti k uplatnění v životě a ve společnosti. Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti. [anonymizováno] [příjmení] stanovila ztížení společenského uplatnění žalobce částkou 249 943 Kč, při výslechu vysvětlila, jakým způsobem k této částce dospěla, tj. vyplněním dotazníku zahrnujícího více faktorů při zohlednění událostí v podobě smrti otce žalobce a zhoršení zdravotního stavu matky žalobce. Při neexistenci těchto událostí by byla částka vyšší. Soud proto s ohledem na tyto závěry uložil žalované ve výroku IV. povinnost zaplatit žalobci částku 249 943 Kč představující ztížení společenského uplatnění žalobce, které mu bylo způsobeno v příčinné souvislosti s výkonem vazby, která s ohledem na již uvedené nezákonné rozhodnutí byla též nezákonná. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu ohledně tohoto nároku pro její nedůvodnost ve výroku V. zamítl.

54. Dále se soud zabýval nárokem žalobce na zaplacení částky 20 000 Kč, představující náhradu škody za náklady vynaložené na znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení]. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce tuto částku [anonymizováno] [příjmení] zaplatil. Vzhledem k tomu, že znalkyně v podstatě, jak sama vypověděla, při stanovení výše ztížení společenského uplatnění vyplnila příslušný formulář a vycházela ze skutečností, které již byly zjištěny jinými lékaři, které převzala a jeho stav posuzovala dne [datum], tj. již dávno po ustálení zdravotního stavu žalobce, nejedná se o účelně vynaložené náklady a to ani z hlediska jejich výše, když k těmto zjištěním nebylo nezbytné nechat vypracovat znalecký posudek. Nelze však souhlasit s názorem žalované, že v daném případě je lze analogicky postupovat podle § 31 odst. 4 zákona, podle něhož poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. V daném případě se nejedná o další náklady vzniklé v souvislosti s uplatněním nároku na náhradu škody, ale o náklady vynaložené na zjištění samotné výše škody. Nicméně vzhledem k uvedeným závěrům soud žalobu ohledně tohoto nároku pro její nedůvodnost ve výroku VIII. zamítl.

55. Dalším nárokem žalobce byl nárok na náhradu škody v částce 400 000 Kč, která mu měla vzniknout v příčinné souvislosti s posuzovaným řízením na [značka automobilu] [anonymizována tři slova], [registrační značka]. Dle žalobce je tato částka je představována jednak náhradou škody v podobě ušlého zisku v částce 225 984 Kč, když žalobce zamýšlel vozidlo prodat a dále v částce 174 016 Kč, představující náhradu škody v podobě nákladů na opravu vozidla.

56. V řízení bylo prokázáno, že uvedené vozidlo bylo žalobci v rámci posuzovaného řízení dne 8. 11. 2014 zabaveno policií a dne 13. 11. 2017 vráceno zpět žalobci.

57. Soud se nejprve zabýval nárokem žalobce na ušlý zisk. Ušlý zisk je ušlým majetkovým prospěchem a spočívá v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno – kdyby nebylo škodné události – důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. Poškozený musí prokázat, že trestní stíhání bylo jedinou případně zásadní příčinou poškozeným tvrzeného ušlého zisku (srov. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 528/2008). Musí zde existovat vysoká pravděpodobnost, že by k tomuto rozmnožení majetku došlo, nestačí pouhá neodůvodněná naděje. Ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3586/2006). Zároveň je poškozený povinen vznik škody na své straně prokázat, a v řízení o nároku na náhradu škody tak na žalobci leží důkazní břemeno o tom, že škoda vznikla (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011 sp. zn. 28 Cdo 4734/2008). Poškozený musí nejprve prokázat, že mu zisk skutečně ušel v příčinné souvislosti s trestním stíháním (vazbou) a následně i výši ušlého zisku.

58. Žalobce tvrdil, že dané vozidlo hodlal prodat a v této souvislosti proto podal odpovídající inzerát, jak má být patrno ze spisu posuzovaného řízení. Podstatné však je, zda skutečně za normálního chodu věcí, tj. nebýt posuzovaného řízení, v jehož rámci došlo k zabavení automobilu, by skutečně žalobci ušel zisk v tvrzené částce. V této souvislosti byl žalobce vyzván podle § 118a zákona č. 99/1964 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k doplnění odpovídajících skutkových tvrzení a předložení či navržení příslušných důkazů. Žalobce však ani přes tuto výzvu neprokázal, že by mu skutečně ušel zisk v tvrzené částce. Samotný záměr automobil prodat a podání odpovídajícího inzerátu však ještě neznamená vznik ušlého zisku. Nebylo tak zjištěno, že by trestní stíhání bylo jedinou případně zásadní příčinou poškozeným tvrzeného ušlého zisku, jak uvedl Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí, ale v daném případě zůstalo pouze u zamýšleného výdělečného záměru, pro jehož realizaci žalobce učinil pouze to, že podal inzerát. Za takto zjištěného skutkového stavu věci proto nelze dospět k závěru, že na straně žalobce došlo ke vzniku ušlého zisku v tvrzené částce. Soud se proto ani dále nezabýval otázkou opodstatněnosti výše požadované částky.

59. Zbývající částka 174 016 Kč představuje náhradu škody za opravu daného vozidla. Tuto částku žalobce zaplatil uvedenému servisu, což nebylo mezi účastníky sporné. Z protokolu ze dne 13. 11. 2017 o vrácení vozidla žalobci bylo zjištěno, že vozidlo mělo vypadlé pravé zadní okno, odřený levý přední nárazník a dle software mělo mít vozidlo poškozenou stavitelnost podvozku. Oprava těchto poškození byla dle servisu společnosti [právnická osoba] stanovena v celkové částce 6 640,80 Kč (4 906,80 Kč materiál a 1 740 Kč práce). Oprava však nezohlednila tvrzené poškození stavitelnosti podvozku. Co se týká provozních kapalin a filtrů, jak se v řízení vyjádřili svědci [celé jméno znalce] [celé jméno znalce], při provozu vozidla je nutné jednotlivé kapaliny a filtry měnit průběžně, a dále po určitě době je nutné vyměnit také autobaterii, což je ostatně obecně známo. Nebylo zjištěno stáří autobaterie vozidla v době jeho zabavení policií, a zda v té době již nebyla nutná její výměna a stejná situace je i v případě pneumatik, brzdové soustavy předmětného vozidla. Žádný z těchto svědků však vozidlo neviděl v době jeho předání žalobci, Ing. [celé jméno znalce] jej viděl dne [datum] a v této souvislosti pak vypracoval výše uvedené odborné vyjádření. Svědci sed tak nemohli vyjádřit ke skutečnému stavu vozidla, jaký byl v době vrácení vozidla zpět žalobci. Svědci tak vycházeli pouze z domněnek a svých zkušeností a vyjadřovali se pak pouze v obecné rovině, konkrétní informace stavu vozidla k datu předání neměli. V řízení tak byl prokázán vznik škody pouze v uvedené částce, což odpovídá nákladům na opravu vozidla ohledně těch poškození, která byla zjištěna při vrácení vozidla žalobci dne [datum]. Žalobci tak vznikl nárok na náhradu škody pouze v částce 6 640,80 Kč.

60. S ohledem na zjištěné skutečnosti proto soud uložil žalované ve výroku VI. povinnost zaplatit žalobci částku 6 640,80 Kč a ve zbývajícím rozsahu ohledně tohoto nároku na náhradu škody soud žalobu pro její nedůvodnost ve výroku VII. zamítl.

61. Závěrem se soud zabýval nárokem žalobce na náhradu škody v částce 186 200 Kč představující zbývající náklady právního zastoupení žalobce v posuzovaném řízení. Jak již bylo uvedeno, jedná se o následující úkony právní služby, které též byly mezi účastníky sporné. Žalovaná nesporovala provedení těchto úkonů, ale jejich účelnost a výši částky 186 200 Kč. Jedná se o následující úkony právní služby. Dne 9. 11. 2014 – výslechy obviněných [příjmení], [příjmení] a [celé jméno žalobce], dne 16. 12. 2014 – výslechy obviněných [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] a dne 10. 11. 2014, 8. 12. 2014, 21. 1. 2015, 30. 1. 2015, 17. 3. 2015, 30. 3. 2015, 18. 6. 2015, 20. 7. 2015 – nahlédnutí do spisu, dne 18. 11. 2014, 24. 11. 2014, 26. 11. 2014, 3. 12. 2014, 11. 12. 2014, 18. 12. 2014, 6. 1. 2015, 9. 1. 2015, 17. 1. 2015, 21. 1. 2015, 3. 2. 2015, 9. 2. 2015, 2. 3. 2015, 16. 4. 2015, 8. 7. 2015, 4. 9. 2015, 14. 9. 2015, 5. 10. 2015, 14. 10. 2015, 21. 10. 2015, 4. 11. 2015, 2. 11. 2015, 25. 11. 2015, 15. 12. 2015, 30. 12. 2015 a 6. 1. 2016 – porady s klientem, dne 3. 5. 2015 – žádost o vydání vozidla [anonymizováno], dne 9. 9. 2015 – výslechy obviněných [celé jméno žalobce] a [anonymizováno], dne 24. 9. 2015 – prostudování spisu na konci vyšetřování – v souladu s § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu byla za tento úkon přiznána náhrada ve výši odměny za 3 úkony, dne 2. 3. 2016 – hlavní líčení, dne 3. 3. 2016 – hlavní líčení, dne 16. 3. 2016 – hlavní líčení, dne 8. 8. 2016 – veřejné zasedání u [název soudu].

62. Žalobce byl trestně stíhán pro zmíněnou trestnou činnost a byl ohrožen trestem odnětí svobody v rozsahu deset až osmnáct let. Podle § 10 odst. 3 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) se za tarifní hodnotu u této trestní sazby považuje částka 50 000 Kč, čemuž dle § 7 advokátního tarifu odpovídá sazba mimosmluvní odměny v částce 3 100 Kč za jeden úkon právní služby, což ostatně nebylo mezi účastníky sporné.

63. Dne 9. 11. 2014 se právní zástupce žalobce [příjmení] [příjmení] zúčastnil výslechů obviněných [příjmení], [příjmení] a [celé jméno žalobce] v době od 11:40 hod. do 12:35 hod. v daném případě se jednalo o 1 úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu, když dané výslechy nepřesáhly 2 hodiny. Jelikož žalovaná žalobci v této souvislosti plnila za dva úkony právní služby, zatímco žalobce požadoval plnění za tři úkony právní služby, není jeho požadavek ani ve zbývajícím rozsahu důvodný.

64. Dne 16. 12. 2014 se právní zástupce žalobce zúčastnil výslechů obviněných [příjmení] a [příjmení], které se konaly v době od 8:30 hod. do 9:37 hod. dále od 9:44 hod do 10:17 hod. a dále 12:53 hod. do 13:10 hod. Jednalo se tak o tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu, a to od 8:30 hod. do 10:17 hod. a od 12:53 hod. do 13:10 hod., když přestávka, která mezi těmito úkony proběhla, tj. v době od 9:37 hod. do 9:44 hod., svým časovým rozsahem nepřesáhla 30 minut, a proto se započítává resp. Včítá do úkonu právní služby (srov. např. usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Jelikož žalovaná již žalobci poskytla plnění za tři úkony právní služby, není nárok žalobce, který požadoval odměnu za čtyři úkony právní služby důvodný.

65. V případě úkonů ze dne 10. 11. 2014, 8. 12. 2014, 21. 1. 2015, 30. 1. 2015, 17. 3. 2015, 30. 3. 2015, 18. 6. 2015, 20. 7. 2015 představující účast na prostudování spisu soud neshledal jejich účelnost, když tyto úkony se nikterak neodrazily v posuzovaném řízení a zároveň se ani nejednalo o úkon ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu (takovýmto úkonem byl úkon ze dne 24. 9. 2015 jak je dále uvedeno), a proto soud žalobci náhradu škody za tyto úkony nepřiznal.

66. Dalšími úkony byly porady s klientem dne 18. 11. 2014, 24. 11. 2014, 26. 11. 2014, 3. 12. 2014, 11. 12. 2014, 18. 12. 2014, 6. 1. 2015, 9. 1. 2015, 17. 1. 2015, 21. 1. 2015, 3. 2. 2015, 9. 2. 2015, 2. 3. 2015, 16. 4. 2015, 8. 7. 2015, 4. 9. 2015, 14. 9. 2015, 5. 10. 2015, 14. 10. 2015, 21. 10. 2015, 4. 11. 2015, 2. 11. 2015, 25. 11. 2015, 15. 12. 2015, 30. 12. 2015 a 6. 1. 2016. Jelikož ani tyto úkony se nikterak neprojevily v posuzovaném řízení, a jak uvedla žalovaná, nekorespondovaly s žádným úkonem orgánů činných v trestním řízení (k problematice účelnosti dalších porad s klientem přesahujících hodinu žalovaná odkázala např. na rozhodnutí Ústavního soudu ÚS 3208/08, II. ÚS 3211/08, II. ÚS 782/07 a I. ÚS 826/09, z nichž vyplývá, že účelné porady jsou takové, které jsou východiskem konkrétního následujícího úkonu obhájce), a proto soud ani v případě těchto úkonů žalobci náhradu škody nepřiznal.

67. Další úkon byl ze dne 3. 5. 2015 v podobě žádosti o vydání vozidla. V tomto případě se jedná o úkon právní služby ve smyslu § 12 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu, za který náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny úkonu právní služby. Jelikož žalovaná již na tento úkon plnila v rozsahu uvedené jedné poloviny úkonu právní služby, soud žalobci, který požadoval náhradu škody v rozsahu celého úkonu právní služby, náhradu škody nepřiznal.

68. Další úkon byl uskutečněn dne 9. 9. 2015 v době od 9:11 hod. do 9:33 hod., když právní zástupce žalobce se zúčastnil výslechu obviněných [celé jméno žalobce] a [anonymizováno]. V souladu s § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu náleží mimosmluvní odměna za tento úkon právní služby ve výši jednoho úkonu. Jelikož žalovaná již v tomto rozsahu žalobci plnění poskytla včetně náhrady hotových výdajů z tohoto úkonu dle § 13 advokátního tarifu, soud náhradu škody žalobce za tento úkon právní služby zamítl.

69. Dále dne 24. 9. 2015 v době od 9:00 hod. do 15:45 hod. proběhlo prostudování spisu na konci vyšetřování. Z hlediska časového rozsahu se tak jedná o čtyři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. Jelikož žalovaná žalobci poskytla náhradu škody v rozsahu tří úkonů právní služby tří náhrad hotových výdajů, soud proto žalobci přiznal zbývající odměnu v rozsahu jednoho úkonu právní služby, tj. v částce 3 100 Kč a dále ve smyslu § 13 advokátního tarifu též náhradu hotových výdajů v rozsahu 300 Kč z uvedeného úkonu právní služby, když žalobce požadoval náhradu škody celkem v rozsahu čtyř úkonů právní služby.

70. Dále dne 3. 3. 2016 se právní zástupce žalobce zúčastnil hlavního líčení, které proběhlo v době od 9:00 hod. do 11:30 hod. a dále v době od 12:40 hod. do 14:45 hod. Z časového hlediska se jedná o 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, a to dva úkony právní služby za dobu od 9:00 hod. do 11:30 hod. a dále dva úkony právní služby za dobu od 12:40 hod. do 14:45 hod. Jelikož přestávka, která mezi těmito úkony proběhla, tj. v době od 11:30 hod. do 12:40 hod., svým časovým rozsahem přesáhla 30 minut, nezapočítává resp. Nevčítá se již do úkonu právní služby (srov. např. již zmíněné usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná v tomto případě poskytla žalobci náhradu škody v rozsahu tří úkonů právní služby včetně náhrad hotových výdajů, soud proto žalobci přiznal ještě náhradu škody za jeden úkon právní služby v částce 3 100 Kč a ve smyslu § 13 advokátního tarifu též náhradu hotových výdajů v rozsahu 300 Kč z uvedeného úkonu právní služby, celkem částku 3 400 Kč, a dále v částce 200 Kč jakožto dvou náhrad za promeškaný čas, každá v částce 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu.

71. Dále dne 16. 3. 2016 se právní zástupce žalobce zúčastnil hlavního líčení, při kterém byl pouze vyhlášen rozsudek a jedná se tak úkon právní služby, za který náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny podle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu. Jelikož žalovaná již žalobci poskytla žalobci náhradu škody právě v rozsahu jedné poloviny úkonu právní služby včetně náhrady hotových výdajů, soud proto žalobci zbývající požadovanou polovinu úkonu právní služby nepřiznal, neboť v tomto rozsahu není jeho nárok důvodný.

72. Dále dne 8. 8. 2016 se právní zástupce žalobce zúčastnil veřejného zasedání u [název soudu], které proběhlo v době od 9:21 hod. do 13:55 hod. s přerušením v době od 11:40 hod. do 13:10 hod. Z časového hlediska se jedná o dva úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, a to dva úkony právní služby za dobu od 9:21 hod. do 11:40 hod. a od 13:10 hod. do 13:55 hod. Jelikož přestávka, která mezi těmito úkony proběhla, tj. v době od 11:40 hod. do 13:10 hod., svým časovým rozsahem přesáhla 30 minut, nezapočítává resp. Nevčítá se již do úkonu právní služby (srov. např. již zmíněné usnesení [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Jedná se tak o náhradu za promeškaný čas dle § 14 advokátního tarifu, celkem v částce 300 Kč (3 půlhodiny x 100 Kč). Žalovaná v tomto případě poskytla žalobci náhradu škody v rozsahu dvou úkonů právní služby včetně náhrad hotových výdajů a v rozsahu dvou půlhodin za promeškaný čas. Soud proto žalobci přiznal ještě náhradu škody za jednu půlhodinu promeškaného času v částce 100 Kč.

73. Na náhradě škody z důvodu nákladů vynaložených na právní zastoupení žalobce v posuzovaném řízení, tak byla žalobci přiznána částka 7 100 Kč a dále i zákonná 21 % sazba daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce v posuzovaném řízení byl plátcem této daně, což ostatně nebylo sporné. Celkem se tak jedná o částku 8 591 Kč. Soud proto žalované uložil ve výroku II. povinnost tuto částku žalobci zaplatit a ve zbývajícím rozsahu soud žalobu pro její nedůvodnost ohledně tohoto nároku ve výroku III. zamítl.

74. Ve výrocích I., II., IV., VI., IX. bylo žalobci přiznáno i příslušenství z jednotlivých částek v podobě zákonných úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s § 15 odst. 1, 2 zákona, podle kterého má stát povinnost uspokojit požadavek poškozeného nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy poškozený svůj nárok řádně uplatnil postupem podle § 14 zákona (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona). Marným uplynutím této lhůty se i stát dostává do prodlení, neboť i on sám má postavení dlužníka z odpovědnostního závazkového právního vztahu (§ 1968 věta prvá občanského zákoníku) a může i u něj nastat prodlení, pokud svůj závazek nesplní v šestiměsíční lhůtě ode dne, kdy poškozený v zákonem stanovené lhůtě u státu svůj požadavek na přiměřené zadostiučinění uplatní. Tento závěr byl potvrzen v nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2010 sp. zn. II. ÚS 1612/09. V posuzované věci byly nároky žalobce u žalované uplatněny dne 24. 12. 2017, kdy byla žalované doručena žádost žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce o náhradu škod a nemajetkových újem v rámci předběžného projednání nároku podle § 14 zákona a od tohoto data počala běžet šestiměsíční lhůta ve smyslu § 15 odst. 2 zákona, v jejímž průběhu mohl být nárok žalobce uspokojen. K jejímu marnému uplynutí došlo dne 24. 6. 2018, a proto se dne 25. 6. 2018 žalovaná ocitla v prodlení. Soud proto žalobci ve výrocích I., II., IV., VI., IX. přiznal také úroky z prodlení z jednotlivých částek, když ve výroku I. se jedná o částku 637 519 Kč, která byla žalovanou žalobci zaplacena dne 14. 9. 2018, což nebylo sporné, a proto byly úroky z prodlení přiznány do 14. 9. 2018 a ve výrocích II., IV., VI. a IX. se jedná o úroky z prodlení z jednotlivých přiznaných částek.

75. Lhůty k plnění žalované byly stanoveny v délce 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.

76. Výrok XI. O nákladech řízení je odůvodněn podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle úspěchu ve věci a dále podle § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. podle zásady zavinění, když v rozsahu uvedených zastavení řízení s výjimkou částky 75 500 Kč byl žalobce úspěšný, neboť k zastavení došlo z důvodu zavinění žalované, která poskytla žalobci plnění v uvedeném rozsahu, žalobce proto vzal žalobu zpět a řízení bylo zastaveno. Žalobce v posuzovaném případě kromě nároků na finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu uplatnil též nároky na majetkovou újmu (objektivní kumulace) a náhradu nákladů řízení je tak třeba poměrně rozdělit. Podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu platí, že při spojení dvou a více věci, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který vedle nároku (nároků) na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na peněžité plnění (objektivní kumulace) je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1435/2015).

77. Činí-li tarifní hodnota nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu částku 50 000 Kč (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) pak tarifní hodnota nároku na peněžité plnění vychází zásadně z výše tohoto plnění bez uplatněného příslušenství (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu), což je v daném případě částka 1 287 693 Kč (491 750 Kč + 136 000 Kč + 400 000 Kč + 20 000 Kč + 239 943 Kč). Za tarifní hodnotu se tak považuje částka 1 387 693 Kč (2 x 50 000 Kč + 1 287 693 Kč). Úspěch žalobce byl ohledně tarifní hodnoty v částce 50 000 Kč, tj. v rozsahu finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s výkonem vazby, dále v rozsahu částky 239 943 Kč, tj. náhrady škody za ztížení společenského uplatnění, když rozhodnutí o výši plnění závisela na úvaze soudu a na znaleckém posudku (§ 142 odst. 3 o.s.ř.) dále v rozsahu částky 6 640,80 Kč jakožto náhrady škody na zmíněném automobilu žalobce, dále v rozsahu částky 8 591 Kč jakožto náhrady škody na nákladech právního zastoupení a částky 136 000 Kč jakožto náhrady ušlé mzdy. V procentuálním vyjádření měl žalobce úspěch v rozsahu 31,79 % a neúspěch v rozsahu 68,21 %. Oproti tomu žalovaná byla zrcadlově v řízení úspěšná v rozsahu 68,21 % a neúspěšná v rozsahu 31,79 %. Žalované tak vůči žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 36,42 %, tj. po odečtení neúspěchu od úspěchu. Soud v této souvislosti písemné vyhotovení ohledně tohoto výroku přizpůsobil již existujícímu opravnému usnesení ze dne 29. 12. 2021, č.j. 20 C 87/2018-476 kterým došlo k opravě výroku XI. (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. I. ÚS 1663/20).

78. Náklady řízení žalované jsou ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. představovány částkou 5 400 Kč za 18 úkonů, každý v částce 300 Kč (vyjádření ze dne 14. 9. 2018, 8. 7. 2019, 22. 1. 2021, 1. 11. 2021, účast na jednáních soudu dne 17. 7. 2019, 23. 9. 2019, 11. 11. 2019, 18. 12. 2019, 17. 2. 2020, 3. 8. 2020, 6. 1. 2021, 15. 2. 2021, 29. 3. 2021, 17. 5. 2021, 23. 6. 2021, 6. 9. 2021, 8. 11. 2021, 22. 12. 2021). Z částky 5 400 Kč je 36,42 % představováno částkou 1 966,68 Kč. Ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů.

79. Výrok XII. o nákladech řízení státu je odůvodněn podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V posuzovaném případě byl žalobce neúspěšný v rozsahu 68,21 %, a proto mu v tomto rozsahu vznikla povinnost nahradit státu náklady řízení, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení. I v tomto případě soud v souladu s citovaným usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. I. ÚS 1663/20 přizpůsobil již existujícímu opravnému usnesení ze dne 29. 12. 2021, č.j. 20 C 87/2018-476 kterým byl opraven také výrok XII. Tohoto rozsudku. Ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. byla lhůta k plnění stanovena v délce tří dnů od právní moci usnesení o určení výše nákladů státu.

80. Lhůty k plnění žalované byly stanoveny v délce 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.