20 C 96/2021- 1167

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] [anonymizována dvě slova] [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 469 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 369 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 117 844,79 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit státu České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 náklady řízení v rozsahu 7,3 % - ve výši 390,30 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit státu České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 náklady řízení v rozsahu 92,7 % - ve výši 4 955,70 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované původně domáhala úhrady částky 469 000 Kč s příslušenstvím představující náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním žalobkyně a dále náhrady majetkové škody v částce 269 059,23 Kč s příslušenstvím představující vynaložené náklady obhajoby v souvislosti s nezákonným trestním stíháním žalobkyně. Na základě usnesení policejního orgánu ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně, kdy ji bylo kladeno za vinu spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. Trestní řízení žalobkyně skončilo rozsudkem [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 23. 6. 2020, č. j. [spisová značka], kdy byla žalobkyně zproštěna obžaloby, neboť označené skutky nejsou trestnými činy. Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy, žalobkyně tvrdila, že v důsledku nezákonného trestního stíhání byla poškozena její pověst, psychická integrita a sociální vztahy, trestní kauza byla velice medializovaná, což mělo fatální důsledky pro její osobní i pracovní život. Žalobkyně strávila den a noc v cele předběžného zadržení. Do dnešního dne má problémy se spánkem, trpí strachem z neznámých osob, její pověst v místě bydliště byla značně poškozena. Rodina žalobkyně trpěla jejím trestním stíháním, zejména prarodičce těžce nesli, čím si musela žalobkyně procházet. Žalobkyně cítila bezmoc z toho, že jí hrozil trest odnětí svobody ve výši až osm let, fakticky se ze dne na den nemohla vídat s přáteli a bývalými spolupracovníky. S ohledem na rozsáhlou medializaci celého případu měla velký problém s nalezením vhodného zaměstnání v oboru. V několika případech žalobkyně žádala o práci, byla opakovaně odmítána, neboť na ní ulpěla stigma„ [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], [anonymizována tři slova] [obec]“ Žalobkyně zdůraznila, že zásah médií probíhal i aktivními zásahy do jejího soukromého a pracovního života, kdy byla obtěžována médii na tehdejším pracovišti [anonymizována tři slova] a kdy v médiích byla zveřejňována její podoba. Dále žalobkyně poukázala na délku trestního řízení, které trvalo více než pět a půl roku. Nárok žalobkyně u žalované předběžně uplatnila dne [datum], žalovaná dosud nerozhodla.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedla, že žalobkyně své nároky u ní uplatnila dne [datum]. Žalovaná po provedeném šetření dospěla k závěru, že ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně, proto konstatovala vydání tohoto rozhodnutí a poskytla žalobkyni omluvu na nároku na náhradu nemajetkové újmy. Co se týká požadavku na náhradu majetkové škody v podobě vynaložených nákladů na právní zastoupení, zde žalovaná plnila částku 245 879,50 Kč, a to na základě stanoviska ze dne [datum]. Co se týká odškodnění nároku na náhradu nemajetkové újmy, zde žalovaná zdůraznila, že žalobkyni hrozil trest odnětí svobody v délce 3-8 let, nejednalo se o žádnou bagatelní trestnou činnost, jednalo se o trestnou činnost proti majetku, trestní stíhání žalobkyně trvalo pět let a šest měsíců. Pokud jde o samotný vznik nemajetkové újmy, tak v tomto směru žalovaná shledala nedostatečná tvrzení a důkazní návrhy žalobkyně, neboť to je ona, kdo musí prokázat intenzitu vzniklé újmy. Co se týká tvrzené medializace případu, tak tuto žalovaná přičítá věci samotné a skutečnosti, že v ní figuroval lihový boss [jméno] [příjmení]. Daná věc skutečně byla medializovaná, zároveň však z mediálních výstupů nevyplývá, že by se orgány činné v trestním řízení dopustily jakéhokoliv excesu, proto tuto medializaci nelze přičítat k tíži státu, jedná se o prostý důsledek zásady veřejnosti trestného řízení. K tvrzení žalobkyně, že tato byla přepadena a zadržena [stát. instituce], žalovaná uvedla, že ze spisu vyplývá, že žalobkyně byla zadržena [datum] v čase [údaj o čase] hodin s tím, že žádné donucovací prostředky použity nebyly, a byla ze zadržení propuštěna dne [datum] ve [údaj o čase] hodin. Tvrzená domovní prohlídka byla dle žalované konána v rámci jiného trestního řízení, a to vedeného u [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka], jedná se o trestní stíhání, které bylo vedeno vůči žalobkyni paralelně. Poskytnuté odškodnění nemajetkové újmy i majetkové škody žalovaná považuje za dostatečné, proto navrhuje, aby byla žaloba ve zbylém rozsahu zamítnuta.

3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala svou žalobu částečně zpět v rozsahu celého nároku na náhradu majetkové škody v částce 269 059,23 Kč, a to i přesto, že žalovaná pouze plnila částku 245 879,50 Kč. Co se týká poskytnutého odškodnění na nároku na náhradu nemajetkové újmy, zde žalobkyně uvedla, že s vděkem přijímá vyjádřenou omluvu, tuto však považuje za nedostatečnou s ohledem na způsobené útrapy. Poukázala na to, že daná kauza je veřejností od počátku vnímána jako trestná činnost proti životu a zdraví, nikoliv jako majetková trestná činnost, jednalo se o metanolovou aféru, kdy zemřelo 48 osob. Žalobkyně tak byla spojována se smrtí dalších osob, třebaže se po formální stránce jedná o oddělená trestní řízení.

4. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení částečně co do zaplacení částky 269 059,23 Kč zastaveno.

5. Při jednání konaném dne [datum] žalovaná zdůraznila, že je třeba odlišit souběžná trestní stíhání žalobkyně, neboť žalobkyně žádá o odškodnění obou trestních stíhání, kdy byla obžaloby zproštěna. Dále žalobkyně při jednání vzala částečně zpět žalobu také co do zákonného úroku z prodlení z celého nároku na nákladech obhajného a žalovaná s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlasila.

6. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení částečně zastaveno co do zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 269 059,23 Kč od [datum] do zaplacení. Předmětem řízení tak zůstal pouze nárok na zaplacení částky 469 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení na nároku na náhradu nemajetkové újmy.

7. V podání ze dne [datum] žalobkyně k výzvě soudu doplnila svá skutková tvrzení a důkazní návrhy stran odlišení nemajetkové újmy vzniklé trestním stíháním, jež je předmětem v této věci. Žalobkyně uvedla, že toto trestní stíhání pro ni mělo zásadní vliv na její osobní život, žila neustále v nervech, byla tahána po soudech, veškeré své úsilí a energii a zároveň finanční zdroje věnovala na svou obhajobu. V souvislosti s tímto trestním stíháním byla žalobkyně nucena opustit své zaměstnání a trpěla nejistotou z budoucnosti. Zopakovala, že měla problém nalézt novou práci, její osoba byla spojována s celou metanolovou kauzou. Trestní stíhání se odrazilo také v rodinných vztazích, rodinu trápila představa, že by žalobkyně měla jít do vězení za něco, co nespáchala. Žalobkyně se v důsledku trestního stíhání nemohla stýkat s bývalými kolegy, kteří byli i jejími přáteli. Došlo k prohlubování jejích psychických problémů, měla problémy se spánkem, strach z neznámých osob, zvuků z chodby před bytem, trpěla úzkostí, plačtivostí i bolestí hlavy. Žalobkyně potvrdila, že dále byla trestně stíhána za trestný čin organizovaná zločinecká skupina, poukázala na chronologii úkonů v jednotlivých trestních řízeních s tím, že je patrné, že došlo k prolínání obou trestních řízení. Sama žalobkyně se mnohdy v jednotlivých úkonech ztrácela, byla to její první zkušenost s trestním stíháním, proto je pro ni značně obtížné rozlišit újmu, která ji vznikla z každého trestního stíhání, je však přesvědčena, že jí odškodnění náleží, neboť nemůže být sankcionována za to, že orgány činné v trestním řízení proti ní vedly dvě trestní stíhání, avšak současně, a že by jí tedy z tohoto důvodu náleželo pouze jedno odškodnění. Žalobkyně žila v dlouhodobém stresu, byla nucena vysvětlovat celou situaci v rodině, snášet pohledy veřejnosti v zádech. Žila na malém městě ve [obec], kde se všichni znají, každý věděl, že se jedná o tu [celé jméno žalobkyně] [anonymizována dvě slova]. Následně se jí podařilo získat zaměstnání na [anonymizována dvě slova], kde získala místo recepční, přestože má vysokoškolské vzdělání, a to jen na základě doporučení známé. Dále žalobkyně uvedla, že trestní stíhání poznamenalo její hezký vztah s dědečkem [jméno] [příjmení], který ji zcela odstřihl, což ji velmi citově ranilo. Tento vztah se začal obnovovat až poté, co byla v obou trestních stíháních zproštěna obžaloby. Ke stigmatizaci došlo rovněž na pracovišti žalobkyně, neboť přímo před její kolegyní na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] došlo k tomu, že byla napadena reportéry. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla zadržena v bytě, ve kterém v té době bydlela s tehdejším partnerem, a že od té doby trpí újmou. Žalobkyně závěrem shrnula, že trestní stíhání pro ni bylo velkou zátěží a stigmatizací v očích rodiny, přátel, sousedů a zaměstnavatelů, došlo k narušení vztahu s přáteli a bývalými spolupracovníky, žalobkyně má od trestního stíhání problémy se spánkem, má strach z neznámých osob za dveřmi bytu, trestní stíhání se podepsalo na jejím psychickém a fyzickém stavu, došlo k poškození její cti a pověsti, přehnaná medializace způsobila, že žalobkyně měla problém najít si zaměstnání. Smísení s druhou kauzou, která se zabývala trestnými činy proti životu a zdraví v [anonymizována dvě slova], způsobilo odsuzující pohled veřejnosti a větší zásah do sféry žalobkyně, která byla stíhána za spáchání majetkového trestného činu v tomto řízení.

8. Nesporné mezi účastníky je, že k předběžnému uplatnění nároku žalobkyně u žalované došlo dne [datum] a zároveň existence nezákonného rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně pro spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti. Sporné zůstalo, zda, a pokud ano, tak v jaké výši, náleží žalobkyni finanční odškodnění nároku na náhradu nemajetkové újmy.

9. Mezi účastníky není sporná ani obecná medializace metanolové kauzy, kdy média o daných kauzách informovala souhrnně, a nikoliv ve vztahu k jednotlivým trestním větvím metanolové kauzy, bez přímé spojitosti se jménem žalobkyně v souvislosti s poškozením života a zdraví.

10. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] soud zjistil, že tato odškodnila nárok na náhradě majetkové škody v částce 245 879,50 Kč, nárok na náhradu nemajetkové újmy odškodnila konstatováním vydání nezákonného rozhodnutí a poskytnutím omluvy.

11. Z usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně ze dne [datum] spolu s doručenkou a z usnesení policejního orgánu ze dne [datum] spolu s doručenkou soud zjistil, že bylo zahájeno trestní stíhání mimo jiné žalobkyně ze spáchání dalších skutků pokračujícího zločinu legalizace výnosů z trestní činnosti.

12. Z obžaloby ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla podána proti čtyřem obžalovaným, z toho jednou z nich byla žalobkyně, která byla obviněna ze spáchání zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. a), b), c) trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství. Jednalo se o prověřování rozsáhlé trestné činnosti, k prokázání bylo navrženo velké množství listinných důkazů a řada svědků. Obžaloba čítá 119 stran.

13. Z usnesení [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] soud zjistil, že bylo mimo jiné zamítnuto odvolání státního zástupce ve vztahu k obžalované žalobkyni, a to proti rozsudku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] dne 16. 5. 2019, č. j. [spisová značka], kterým byla žalobkyně podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěna obžaloby. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

14. Ze spisu [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizováno] [spisová značka] soud dále zjistil, že dne [datum] proběhla domovní prohlídka v bytě žalobkyně v ulici [část obce a číslo], [obec]. Dne [datum] byla žalobkyně zadržena v [údaj o čase] hodin v místě svého bydliště na základě předchozího písemného souhlasu státního zástupce. Žalobkyně při výslechu dne [datum] využila svého práva nevypovídat. Ze zadržení byla žalobkyně propuštěna dne [datum] ve [údaj o čase] hodin. Dne [datum] bylo pokračováno ve výslechu žalobkyně, tato opět využila svého práva nevypovídat. Obdobně žalobkyně postupovala při výslechu dne [datum]. Dne [datum] byla ve věci podána obžaloba. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] byla trestní věc vrácena státnímu zástupci k došetření. Ke stížnosti státního zástupce rozhodoval [název soudu], který dané usnesení zrušil, a [anonymizována dvě slova] ve [obec] uložil, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Následně ve věci probíhala hlavní líčení. Dne [datum] byla žalobkyně vyslechnuta. Dne [datum] se žalobkyně rovněž účastnila hlavního líčení. Žalobkyně uvedla, že žádá, aby další hlavní líčení proběhla v její nepřítomnosti z důvodu zhoršení zdravotního stavu a z důvodu psychických problémů, kdy účast u soudů jí nedělá dobře. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] se žalobkyně hlavních líčení neúčastnila. Ve věci vedené u [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] se konalo hlavní líčení [datum], tohoto se účastnila žalobkyně. Dále hlavní líčení pokračovalo dne [datum], žalobkyně se jej osobně účastnila, bylo přistoupeno k jejímu výslechu. V rámci výslechu žalobkyně uvedla, že se snažila již před rokem 2012, byť z jiných důvodů, zaměstnání u [anonymizováno] skončit, hledala si aktivně práci souběžně při zaměstnání tak, aby nezůstala bez finančních prostředků. Dále využila svého práva nevypovídat.

15. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a advokátní kanceláří ze dne [datum], [datum] a [datum] a z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a [celé jméno svědka] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně v důsledku tíživé finanční situace žádala o poskytnutí slevy na odměně právního zástupce, zároveň o minimalizaci těchto nákladů. Z tohoto důvodu rovněž žalobkyně uvažovala o výměně právního zástupce za zástupce ex offo, toto jí rozmluvil její otec. Žalobkyně v komunikaci uváděla, že přestává věřit ve spravedlnost, a děkuje za podporu svého otce.

16. Z řízení vedeného u [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] soud zjistil, že žalobkyně při svém výslechu dne [datum] využila svého práva a nevypovídala. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně ze zvlášť závažného zločinu účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 1 alinea druhá ve spolupachatelství a přečinu nadržování podle § 366 odst. 1 trestního zákoníku. Následně byla podána obžaloba ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. [číslo jednací]. Žalobkyně byla obžaloby zproštěna podle § 226 písm. c) trestního řádu rozsudkem [název soudu] ze dne 3. 6. 2021, č. j. [spisová značka] a ve vztahu k ní nabylo rozhodnutí právní moci [datum].

17. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že tato vnímala trestní stíhání, v rámci něhož byla obviněna ze spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, úkorně, do té doby by jí nenapadlo, že se jí něco podobného může stát. Žalobkyně normálně chodila do práce, pak se jí toto přihodilo, vleklo se to dlouhou dobu a okolí se k ní chovalo, jako by byla nějaký zločinec. Její život se kompletně změnil, musela řešit novou práci, najmout si právníka, musela řešit finance. Trestní stíhání ovlivnilo celý její život a převrátilo ho. Do té doby žalobkyně žila normálně, jezdila na dovolené, měla koníčky. Po zahájení trestního stíhání jenom čekala, kdy půjde k nějakému úkonu, vypovídat nebo k soudu. Neustále žila v napětí a stresu z průběhu trestního stíhání. Žalobkyně po celou dobu věřila ve svou nevinu, postupně však začínala ztrácet naději na to, že trestní stíhání pro ni skončí příznivě. Žalobkyně popsala, že jí v [anonymizována tři slova] zazvonila policie u baráku, vletěli jí do bytu, odvedli jí v poutech, což bylo pro ni hrozné. Následně si žalobkyně musela hledat novou práci, tuto naštěstí sehnala na veterinární klinice přes svou známou, kdy zaměstnavateli její trestní stíhání nevadilo. V klidu vykonávala tuto práci do doby, než i na tomto místě ji začali obtěžovat novináři před kolegy a klienty. Novináři chodili i k žalobkyni domů, bušili ji na dveře v bytě, čekali na žalobkyni před barákem, když jim neotvírala. Celá situace byla pro žalobkyni velice těžká, navíc viděla, jak spolu s ní trpí i její rodina. U pana [příjmení] žalobkyně skončila sama ihned po prvním trestním oznámení, kdy dala výpověď, a nastoupila na nové veterinární klinice. Následně opět změnila zaměstnání. Co se týká rodiny a přátel, tito žalobkyni podporovali jak psychicky, tak finančně. K narušení vztahů došlo pouze s dědečkem, který měl v úmyslu přepsat byt na mamku žalobkyně v důsledku trestního stíhání žalobkyně, k tomuto však nepřistoupil, měl strach z toho, aby rodina o byt nepřišla. Po skončení trestního stíhání se tato situace vyřešila. V průběhu trestního stíhání se žalobkyně cítila nepříjemně, kdykoliv musela absolvovat nějaký výslech nebo jí byla doručena nějaká písemnost z řízení, rozhodilo jí to. Měla strach být sama doma, neustále se koukala, kdo je za dveřmi, následně se proto odstěhovala do jiného bytu. Měla problémy se spánkem, k psychologovi ani k psychiatrovi nechodila, řešila to s kamarádkami. V průběhu trestního stíhání rovněž skončil vztah žalobkyně s jejím partnerem. Žalobkyně žije na malém městě ve [obec], kde každý znal kauzu [anonymizováno] a každý s touto kauzou žalobkyni spojoval. V rámci trestního řízení, když to nebylo nezbytně nutné, se žalobkyně aktivně neúčastnila úkonů, aby se zbytečně psychicky nevyčerpávala, dávala na doporučení svého obhájce, který jí říkal, kdy je nutné se k úkonu dostavit a kdy nikoliv. Žalobkyně dále uváděla, že nedokáže jasně odlišit co do vzniklé újmy dvě trestní stíhání, která vůči ní probíhala, tato vnímala stejně, obě pro ni byla velkým šokem, u obou byla odvedena z bytu. Uvedená trestní stíhání žalobkyně dokáže odlišit pouze dobou, po kterou trvala s tím, že trestní stíhání z legalizace výnosů z trestné činnosti trvalo kratší dobu. Žalobkyně však ani v jednom případě nic neudělala, pouze měla práci u špatných lidí. I po skončení trestního stíhání se bojí být zaměstnána u nějakého podnikatele, raději hledá zaměstnání u státních institucí nebo úplně mimo obor, se zvířaty, kde se jí nic podobného stát nemůže. Žalobkyně uváděla, že před trestním stíháním vedla normální život, vystudovala [příjmení] [jméno] [příjmení] ve [obec], při magisterském studiu už pracovala, s přítelem se přestěhovali do společného bytu, neměli žádný problém, věnovali se cestování, trávila čas s přáteli, plánovala s ním budoucnost, svůj život považovala za spokojený. Své psychické problémy žalobkyně neřešila léky, obávala se návykovosti, volila proto přírodní formu prostředků. K medializaci případu dále žalobkyně uvedla, že vše začalo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], následně, když byly kauzy prošetřovány, tak se přišlo na daňové úniky, v nichž figuroval [anonymizována dvě slova] [obec]. Veřejnost však dávala vše dohromady, neodlišovala jednotlivé větve dané kauzy. Hrozící trest ve výši osm let se žalobkyně snažila si nepřipouštět, přišlo jí to zcela šílené, že by měla nastoupit do výkonu trestu odnětí svobody. Ohledně plánů s partnerem žalobkyně dále uvedla, že plánovali rodinu, ale situace v té době nebyla vhodná k založení rodiny, nebyly na to peníze ani nálada, žalobkyně trpěla velkou nejistotou a stresem. Dobří přátelé stáli za žalobkyní, pokud se na ni díval nějaký soused skrz prsty, pro žalobkyni to nebyl takový problém. Nemohla se však stýkat s kolegy z bývalého zaměstnání, toto jim bylo doporučeno obhajobou, přišla proto o tyto přátele. Co se týká zaměstnání u pana [příjmení] žalobkyně uvedla, že se jedná o její první zaměstnání, v jehož průběhu dokončovala vysokou školu, nebránila se v té době změně, kdyby přišla zajímavá pracovní nabídka, toto se však nestalo. U pana [příjmení] žalobkyně následně skončila poté, co jí přišlo první usnesení o zahájení trestního stíhání. Poté žalobkyně pracovala na veterinární klinice, k čemuž nepotřebovala [anonymizována tři slova], a nyní dělá v kanceláři v pivovaru.

18. Z výslechu [celé jméno svědkyně], matky žalobkyně, soud zjistil, že tato se s žalobkyní vídá pravidelně, pravidelně jsou i v telefonickém kontaktu. Svědkyně podrobně nevěděla, co bylo žalobkyni kladeno za vinu, z čeho byla trestně stíhána, danou situaci popsala tak, že byla stíhána za to, že žalobkyně napomáhala svému šéfovi panu [příjmení]. Žalobkyně se snažila svědkyni nezatěžovat informacemi. Svědkyně si vybavila, že v roce 2014 proběhla domovní prohlídka. Co se týká chování žalobkyně v průběhu trestního stíhání, svědkyně uvedla, že žalobkyně byla zcela mimo, byla náchylná k nemocem, svědkyně se jí snažila pomáhat, protože dělá v lékárně, nosila z práce různé přírodní medikamenty působící proti stresu. Dále se žalobkyně snažila svou psychickou nepohodu řešit se svými kamarádkami a chodila na procházky se psem. Rodina stála za žalobkyní, všichni jí litovali, nevěřili tomu, co se děje. Jediný, kdo žalobkyni zcela z rodiny nepodpořil, byl dědeček. Svědkyně potvrdila, že žalobkyně dala výpověď v práci u pana [příjmení], následně si sháněla novou práci, aby měla dostatek financí, po známosti sehnala zaměstnání na veterinární klinice, kde působila několik let. Svědkyně popsala žalobkyni před zahájením trestního stíhání jako veselou osobu, která měla ráda zvířata, ráda se bavila. Svědkyně rovněž vnímala medializaci celé kauzy. V průběhu trestního stíhání u žalobkyně došlo k problémům se spánkem, trpěla migrénou, mývala křeče v břiše. Co se týká partnerského života, svědkyně uvedla, že žalobkyně žila zhruba sedm let ve vztahu se svým partnerem, v průběhu trestního řízení vztah skončil, k přesným důvodům se svědkyně nevyjadřovala. V průběhu trestního stíhání se z žalobkyně stal labilnější člověk, byla nervóznější, nebyla už tak veselá jako dříve, kdy ráda cestovala a měla spoustu kamarádů. Kamarády v důsledku trestního stíhání žalobkyně neztratila, tito jí podporovali. Co se týká medializace svědkyně v médiích zaznamenala kauzu daňových úniků a dále tedy kauzu, kdy docházelo k [anonymizováno 5 slov]. Svědkyně si vybavila, že v televizi se objevila přímo žalobkyně v reportážích, jak sedí v soudní síni. Reportéři ji pronásledovali i do její práce. Okolí většinou rodinu litovalo.

19. Z výslechu [celé jméno svědka], bývalého partnera žalobkyně, soud zjistil, že vztah žalobkyně a svědka trval zhruba osm let, sdíleli spolu společnou domácnost. Trestní stíhání žalobkyně začalo zhruba před osmi lety a skončilo nedávno. V průběhu trestního stíhání se partneři rozešli, rozchod souvisel s trestní kauzou, jejich vztah stagnoval, neměli finanční prostředky, nikam nejezdili, neměli společné zážitky, pouze řešili trestní stíhání žalobkyně. Svědek se orientoval v tom, že vůči žalobkyni byla vedena dvě trestní stíhání, jedno z nich bylo za daňové úniky a druhé za organizovanou skupinu. Svědek popsal žalobkyni tak, že tato byla před trestním stíháním milá, hodná, byla citově založená a trestní stíhání jí velice ublížilo, stala se z ní psychicky nevyrovnaná osoba, špatně celou situaci snášela, neboť se dostávala pod velký stres. Žalobkyně užívala pouze přírodní léky, rodina žalobkyni podporovala, vyjma dědečka. Svědek si vůbec nepřipouštěl, že by žalobkyně byla vina, věřil její nevinu. K narušení nejbližších vztahů žalobkyně nedošlo, ale hodně se na ni dívalo skrz prsty kvůli tomu, že jí viděli v televizi, a znali její jméno. Jedná se tedy o veřejnost. Svědek se žalobkyní stýká i po skončení trestního stíhání. Poté, co žalobkyně skončila u pana [příjmení], byla zaměstnána na [anonymizována tři slova] a následně začala pracovat v [obec]. Svědek rovněž zaznamenal medializaci ve zprávách, kdy bylo zveřejněno jméno i podoba žalobkyně. Svědek byl u toho, když si pro žalobkyni přišla ráno policie. Uvedl, že vůbec nechápali celou situaci, nevěděli, co se děje. Svědek s žalobkyní plánovali společnou budoucnost a děti v důsledku trestního stíhání došlo k pozastavení plánu, neboť na uvedené nebylo vhodné období.

20. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], otce žalobkyně, soud zjistil, že svědek věděl o tom, že vůči žalobkyni byla vedena dvě trestní stíhání, jedno z legalizace výnosů z trestné činnosti. Trestní stíhání začalo kolem roku 2014. Svědek byl v průběhu trestního stíhání v kontaktu s žalobkyní, zejména telefonicky, neboť žije v [obec]. Popsal žalobkyni před trestním stíháním jako spokojenou osobou, která měla přítele a která plánovala založení rodiny. Ráda se věnovala rovněž turistice. Po zahájení trestního stíhání došlo ke změně chování žalobkyně, trestní stíhání žalobkyně nesla velmi těžce, byla nervózní, unavená, podléhala stresu. Rodina věřila v nevinu žalobkyně, naivně si však myslela, že celá kauza skončí dříve. Po skončení trestního stíhání se všem ulevilo. Co se týká zaměstnání, svědek uvedl, že nejprve žalobkyně pracovala u pana [příjmení], následně podala výpověď a složitě si hledala nové zaměstnání a našla jej na [anonymizována dvě slova]. Setrvat v zaměstnání u pana [příjmení] pro ni bylo neúnosné z hlediska medializace a trestního stíhání. Svědek je přesvědčen, že vztah s bývalým partnerem žalobkyně skončil rovněž i kvůli trestnímu stíhání. Svědek si vybavil, že viděl v rámci televizních novin zveřejněnou podobu i jméno žalobkyně. Co se týká přátel, tak tito žalobkyni podporovali, složitá situace však byla ve [obec], kde všichni věděli o trestním stíhání žalobkyně.

21. Z výslechu [celé jméno svědka], bratra žalobkyně, soud zjistil, že tento se v trestních stíháních žalobkyně blíže neorientoval, věděl pouze, že byla stíhána v kauze pana [příjmení] v souvislosti s daňovými úniky. V době trestního stíhání se svědek s žalobkyní vídal zhruba dvakrát do týdne, uvedl, že tato své trestní stíhání prožívala špatně, kauza byla medializována, došlo ke změně jejího chování, kdy žalobkyně byla opatrnější než dříve. Co se týká okruhu přátel, svědek uvedl, že přátelé žalobkyni podporovali, složitější situaci však žalobkyně měla v hledání práce, neboť bylo všeobecně známé její trestní stíhání. Po skončení trestního stíhání rodině spadl kámen ze srdce. V průběhu trestního stíhání žalobkyně byla podrážděná a měla pocit, že je pro rodinu přítěží. Co se týká medializace věci, svědek uvedl, že četl informace o žalobkyni na internetu i v novinách, zároveň ji viděl i v televizi.

22. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], kamarádky žalobkyně, soud zjistil, že svědkyně zná žalobkyni zhruba 20 let, svědkyně se orientovala v tom, že věděla, že vůči žalobkyni byla vedena dvě trestní stíhání. Období trestních stíhání svědkyně popsala tak, že tato byla pro žalobkyni velmi těžká, stresující a psychicky náročná. Žalobkyně trpěla problémy se spánkem, trpěla stresem, úzkostí, žaludečními problémy a migrénami. Žádné léky neužívala, snažila se věc řešit prostřednictvím přírodních medikamentů. Rodina žalobkyni podporovala, k narušení vztahu v této souvislosti nedošlo, vztah žalobkyně a jejího partnera však prošel krizí, žalobkyně s partnerem chtěli plánovat rodinu, ale situace byla v dané době velice komplikovaná. Veřejnost o trestním stíhání žalobkyně všeobecně věděla, byla narušena pověst žalobkyně, sama svědkyně byla konfrontována s dotazy týkajícími se trestního stíhání žalobkyně. Svědkyně uvedla, že žalobkyně měla problémy najít si novou práci a že v důsledku trestního stíhání ztratila svůj spokojený život, kdy do té doby studovala, měla partnera i rodinu, věnovala se svým zálibám. Následně zůstala bez finančních prostředků, půjčovala si peníze na advokáta. Svědkyně věděla, že trestní stíhání žalobkyně v této věci se týkalo daňových úniků, vybavila si i medializaci celé kauzy s tím, že v médiích figurovalo i jméno i podoba žalobkyně.

23. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], kamarádky žalobkyně, soud zjistil, že svědkyně zná žalobkyni zhruba 30 let, vídají se několikrát měsíčně. Svědkyně se orientovala v tom, že vůči žalobkyni byla vedena dvě trestní stíhání. Žalobkyni popsala tak, že tato byla před zahájením trestního stíhání veselá, ráda cestovala, chystala se zakládat rodinu, následně v souvislosti s trestním stíháním došlo ke ztrátě bezstarostnosti a ke ztrátě plánované budoucnosti, žalobkyně trpěla depresemi, nevěděla, co bude, nemohla se tak orientovat na zakládání rodiny, vynakládala veškeré finanční prostředky na tuto kauzu. Partnerský vztah žalobkyně a jejího partnera začal žít pouze trestním stíháním a došlo k poškození tohoto vztahu. Rodina byla žalobkyni vždy oporou, stejně tak kamarádi, všichni se jí snažili pomáhat i finančně. Co se týká medializace svědkyně uvedla, že registrovala články na internetu i v televizi, které se týkaly přesně žalobkyně. Žalobkyně v důsledku stresu z trestního stíhání trpěla bolestmi hlavy a bolestmi břicha.

24. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že svědkyně je bývalou kolegyní žalobkyně ze zaměstnání u pana [příjmení]. Svědkyně se orientovala v tom, že vůči žalobkyni byla vedena dvě trestní stíhání, jedno z nich, a to legalizace výnosů z trestné činnosti, bylo vedeno rovněž vůči svědkyni. V době trestního stíhání se svědkyně s žalobkyní nevídali, neboť jim bylo doporučeno obhájci, aby došlo k přerušení styků. Svědkyně popsala žalobkyni před zahájením trestního stíhání jako svou kamarádku, byla to veselá a chytrá holka. V důsledku stresu z trestního stíhání se u ní projevily psychické problémy, žalobkyně vypadala velmi vyčerpaně. Žalobkyně skončila v zaměstnání u pana [příjmení] po svědkyni, rozhodně to má souvislost s trestní kauzou. Následně byla žalobkyně zaměstnána na veterinární klinice. Po skončení trestního stíhání se přátelský vztah svědkyně a žalobkyně obnovil. Co se týká medializace, svědkyně si vybavila, že v médiích bylo skloňováno jméno žalobkyně. Svědkyně je přesvědčena, že partnerský vztah žalobkyně s jejím bývalým partnerem skončil v důsledku trestního stíhání.

25. Z článku ze serveru [webová adresa] s [anonymizováno 13 slov] [datum], [anonymizováno 18 slov] [datum], [anonymizováno 5 slov] [ulice] [anonymizováno 12 slov] [datum], [anonymizována čtyři slova] [webová adresa] [anonymizováno] [anonymizováno 13 slov] [anonymizováno] [datum], [anonymizována čtyři slova] [webová adresa] [anonymizováno] [anonymizováno 13 slov] [anonymizováno] [datum], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno 13 slov] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [částka]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení].

26. Z článku z [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]: [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [webová adresa] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno].

27. Z internetových odkazů a videí označených žalobkyní v podání ze dne [datum], které bylo doplněno v lednu roku 2023 soud zjistil, že [anonymizováno 70 slov] [stát. instituce]. [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].

28. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Pokud jde o zásahy vyvolané trestním řízením do osobnostní sféry žalobkyně, soud tyto blíže rozvádí v rámci právního posouzení těchto nároků níže. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud blíže nehodnotil důkazy týkající se nesporných skutečností, duplicitní důkazy k provedenému trestnímu spisu, důkazy týkající se uplatnění nároků z druhého nezákonného trestního stíhání žalobkyně, které není předmětem řízení, a důkazy týkající se nároku na obhajné, který již není předmětem řízení.

29. Ze skutečnosti, že žalobkyně ani vyslechnutí svědci neznali jména ostatních osob vystupujících v trestních řízeních, nelze dle názoru soudu vyvozovat závěr o tom, že by na straně žalobkyně újma vůbec nevznikla nebo že by z toho důvodu byla zanedbatelná. Stejně tak k uvedenému závěru nelze dospět ze skutečnosti, že žalobkyně se osobně neúčastnila všech úkonů trestního řízení a ve věci nevypovídala. Každá trestně stíhaná osoba má právo ve věci nevypovídat a neúčastnit se úkonů, u nichž není osobní přítomnost nezbytná, stejně tak má právo zvolit si odpovídající způsob své obhajoby. Z postoje a výpovědí žalobkyně a svědků je zřejmé, že tato se snažila po celou dobu trestního stíhání chránit sama sebe a svou rodinu. Neúčast u úkonů lze o to víc pochopit v situaci, kdy žalobkyně v důsledku trestního stíhání byla po dlouhou dobu vystavena enormní psychické zátěži.

30. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení:

31. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

32. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

33. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

34. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byla žalobkyně obžaloby zproštěna, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobkyni z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

35. V posuzovaném případě se jednalo o usnesení [stát. instituce] ze dne [datum], kterým bylo ve smyslu § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání žalobkyně jako obviněné ze spáchání zvlášť závažného zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle ustanovení § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. a), b), c) trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství. Sdělení obvinění bylo odůvodněno zmíněnými skutečnostmi, které nasvědčovaly tomu, že byl spáchán uvedený trestný čin a byly důvody k podezření, že jej spáchala konkrétní osoba, tj. žalobkyně. Nelze dospět k závěru o bezdůvodném zahájení trestního stíhání. Také soud nedospěl k závěru, že by se žalobkyně podílela na zahájení trestního stíhání proti její osobě, nebo že by si trestní stíhání sama zavinila. Trestní stíhání žalobkyně bylo zakončeno Z usnesením [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], kterým bylo mimo jiné zamítnuto odvolání státního zástupce ve vztahu k obžalované žalobkyni, a to proti rozsudku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], jímž byla žalobkyně podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěna obžaloby. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Existenci odpovědnostního titulu žalovaná ani nesporovala.

36. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena i nemateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobkyni, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdila a prokazovala i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobkyně, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobkyně a že v důsledku toho vznikla žalobkyni nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod číslem 67/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

37. Soud se tak dále zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobkyni náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/ 2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

38. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku).

39. Délka trestního řízení zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedeného trestního řízení trval. Je však na místě porovnávat vliv tohoto kritéria s ostatními a nečinit z něj mechanicky určující hledisko, neboť trvání trestního stíhání může způsobovat jak kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka tak i uvadající zájem společenského prostředí o daný případ, tedy pokles zásahů do sféry poškozeného.

40. Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby zohledňují individuálních následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných výše. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) - mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií. Které konkrétní složky osobnosti mohou být zahájením a vedením trestního stíhání v konkrétním případě narušeny, nelze předem taxativně stanovit.

41. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 590/08). Toto samo je však (bohužel) průvodním jevem každého takového trestního stíhání, tedy nelze pouze z těchto skutečností dovozovat nárok na zadostiučinění každého poškozeného za tvrzenou nemajetkovou újmu, ale právě naopak je třeba konkrétně u každého poškozeného individuálně zkoumat zásahy do jeho osobnostní sféry a jejich konkrétní projevy.

42. Pokud jde o povahu trestní věci, žalobkyně byla stíhána za zvlášť závažný zločin legalizace výnosů z trestné činnosti, kterého se měla dopustit v souvislosti se svým zaměstnáním a za který jí hrozila trestní sazba odnětí svobody v trvání 2 až 8 let a trest propadnutí majetku, což je trest intenzivně dopadající do poměrů trestně stíhané osoby. Žalobkyně byla osobou bezúhonnou a byla trestně stíhána pro závažnější trestný čin majetkového charakteru. Pokud jde o délku trestního řízení, toto trvalo po dobu 5 let a 6 měsíců. Pokud jde o následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby, tyto byly následně zjišťovány z účastnické výpovědi samotné žalobkyně, svědků a z listinných důkazů. Soud dále tato kritéria zhodnotil tím, že vyšel při porovnání z trestních stíhání, které byly vedeny pro stejné trestné činy, nebo pro trestné činy obdobné se stejnou sazbou, délkou a dopady.

43. Žalobkyně tvrdila negativní dopady trestního stíhání konkrétně spočívající v tom, že trestní stíhání pro ni bylo velkou zátěží a stigmatizací v očích rodiny, přátel, sousedů a zaměstnavatelů, došlo k narušení vztahů s přáteli a bývalými spolupracovníky. Žalobkyně trpí od trestního stíhání problémy se spánkem, má strach z neznámých osob za dveřmi bytu, trestní stíhání se podepsalo na jejím psychickém a fyzickém stavu, došlo k poškození její cti a pověsti a přehnaná medializace způsobila, že žalobkyně měla problém najít si zaměstnání. Smísení s druhou kauzou, která se zabývala trestnými činy proti životu a zdraví v metanolové aféře, způsobilo odsuzující pohled veřejnosti a větší zásah do sféry žalobkyně, která byla stíhána za spáchání majetkového trestného činu v tomto řízení.

44. Trestní stíhání žalobkyně trvalo od [datum] do [datum] a jednalo se o souběžně vedené trestní stíhání vedle trestního stíhání, v rámci něhož byla žalobkyně obviněna ze spáchání zvlášť závažného zločinu účasti na organizované zločinecké skupině a přečinu nadržování, za které jí hrozil trest odnětí svobody v délce 2 až 10 let a trest propadnutí majetku a které trvalo od [datum] do [datum]. Tato 2 trestní stíhání žalobkyně je nutné s ohledem na dopady posuzovaného trestního stíhání do její osobnostní sféry odlišit.

45. Nezákonné trestní stíhání žalobkyně, jehož odškodnění je předmětem tohoto řízení, začalo cca 1 rok po zahájení prvního trestního stíhání, probíhalo kratší dobu (o 2 roky a 2 měsíce) a žalobkyni v něm hrozil nižší trest (o 2 roky). Žalobkyně sama vnímala obě trestní stíhání jako šok, bylo pro ni složité se orientovat v jednotlivých úkonech a odlišovat je, odlišuje je tak pouze podle jejich délky trvání. Většina vyslechnutých svědků věděla o tom, že proti žalobkyni byla vedena dvě trestní stíhání (bývalý přítel [celé jméno svědka], kamarádky [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně], bývalá kolegyně [celé jméno svědkyně], otec). O trestním stíhání pro legalizaci výnosů věděl i bratr žalobkyně, pouze matka žalobkyně přesně nevěděla, co bylo žalobkyni kladeno za vinu. Soud je přesvědčen, že u vzniklé újmy nelze zcela přesně vymezit hranici mezi souběžně probíhajícími trestními stíháními, která se překrývala, dle provedeného dokazování ji však lze vymezit u některých dopadů do sféry žalobkyně a podle kritérií délky trestního stíhání, hrozícího trestu a průběhu řízení. Žalobkyně byla osobou bezúhonnou a podrobovala se úkonům v každém z trestním stíhání, újma jí vznikla z každého z nich, a je proto nutné odškodnit každé z nezákonných trestních stíhání.

46. V této souvislosti soud poukazuje na to, že vznik nemajetkové újmy zpravidla nelze dokazovat, neboť jde o stav mysli poškozeného, v řízení se obvykle pouze zjišťuje, zda jsou dodány objektivní důvody pro to, aby se konkrétní osoba mohla cítit poškozenou, a je nutné posoudit, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčená ve složkách tvořících nemajetkovou sféru žalobce jednotlivce. Neprokazuje se to, jak se poškozený cítí, ale jestli má důvod cítit se poškozeným. Podle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 3183/2015 stát svými právními normami rozčlenil svůj vztah ke stěžovatelce do více linií, do linie trestních včetně opakovaného řízení před obecními soudy o náhradě majetkové újmy řízení, o náhradě nemajetkové újmy pak rozdělil do dvou dílčích řízení při soudech v řízení ve více stupních. Svůj vztah ke stěžovatelce stát deklaroval i právními předpisy, které zakotvují pravidla trestního a civilního řízení i hmotně právní předpoklady dané trestním zákonem jakož i zák. 82/98 Sb., činí tak ve snaze maximálně objektivizovat kontrolu svého jednání a vzájemnou nezávislost, přezkum jednotlivých svých dílčích složek. Tento velkoryse vybudovaný a nákladný aparát se však v daném případě zachován adekvátně, právě k tomu, k jehož ochraně byl vybudován a povolán napadeným rozhodnutím obecních soudů, chybí velkorysost, jakou stát musí přistupovat ke kontrole svých pochybení podle přísloví sytý hladovému nevěří nebo v absenci postupu podle zlatého pravidla, které říká, že každý by měl činit druhému to, co by chtěl, aby bylo činěno jemu. Soudci se musí umět alespoň elementárně vcítit do pozice souzeného člověka, zejména za situace, kdy mají napravit škody způsobené jinými soudy, tím spíše trestními …, pokud soudci uznají, že k závažnému zásahu do přirozených práv stěžovatelky opravdu došlo, avšak na odčinění nemajetkové újmy přiznají nepatrnou částku, působí to až cynicky jako postup bez citů pro elementární spravedlnost.

47. Soud uvěřil, že žalobkyně v důsledku trestního stíhání trpěla obavami o svou budoucnost a obavami z dopadů na svou rodinu, kterou chtěla chránit, což bylo např. důvodem, pro který se žalobkyně se vším nesvěřovala své matce. Žalobkyně měla problémy najít nové zaměstnání, toto se jí podařilo nakonec přes její známou na [anonymizována dvě slova]. Pracovní vztah žalobkyně a jejího zaměstnavatele [obec] byl všeobecně známý, jednalo se o první zaměstnání žalobkyně po studiu vysoké školy a žalobkyně byla z pohledu veřejnosti ve [obec] spojována s lihovou kauzou a trestním stíháním [obec], okolí se na ni tak dívalo skrz prsty. Výpověď se zaměstnání však žalobkyně dala v příčinné souvislosti s prvně zahájeným trestním stíháním, a nikoliv s tím, které je předmětem tohoto řízení.

48. Žalobkyně trestní stíhání i své zadržení dne [datum] prožívala úkorně, hrozící trest jí připadal doslova šílený, měla problémy se spánkem, bála se být sama doma, proto neustále sledovala, kdo je za dveřmi, trpěla bolestí hlavy a břicha a velkou nejistotou a stresem, což se snažila řešit užíváním přírodním antidepresiv a podporou přátel. Došlo ke změně chování žalobkyně, kdy se z veselé osoby, která se do té doby věnovala svým koníčkům a pomýšlela na založení rodiny s partnerem, stala osoba nevyrovnaná a nedůvěřivá vůči okolí. Rovněž byl prokázán dopad na vztah žalobkyně s jejím partnerem, který v průběhu trestního stíhání skončil, neboť partneři neměli společné zážitky, náladu na zakládání rodiny a dostatek finančních prostředků. Vyjma dědečka, s nímž se vztah narovnal po skončení trestního stíhání, celá rodina i přátelé žalobkyni v době trestního stíhání podporovali psychicky i finančně. K přerušení přátelských vztahů došlo pouze s kolegyní [celé jméno svědkyně], která byla rovněž trestně stíhána, a to z důvodu doporučení obhájců.

49. Co se týká medializace kauzy bylo prokázáno, že média na celostátní úrovni opakovaně v souvislosti se jménem žalobkyně informovala o praní špinavých peněz, rovněž došlo ke zveřejnění fotografií žalobkyně. Média konkrétně informovala o jednání, jehož se měla žalobkyně dopustit, i o jejím pracovním [anonymizována čtyři slova] [příjmení]. Medializace nebyla pouze obecná a netýkala se pouze související trestní kauzy, v níž došlo ke stíhání osob za spáchání trestných činů proti životu a zdraví, jak tvrdila žalovaná. Byť obecná medializace celé metanolové kauzy byla rovněž ve velkém rozsahu. Nebýt posuzovaného (nezákonného) trestního stíhání žalobkyně k jeho medializaci by nedošlo. Touto medializací, která úzce souvisela s osobou žalobkyně a posuzovaným trestním stíháním, došlo k prohloubení újmy žalobkyně. Lze přisvědčit i tvrzení žalobkyně, že veřejnost nedokázala odlišit, kolik různých trestních stíhání souvisejících s metanolovou kauzou se vede. Na druhou stranu je nutné uvést, že zvýšený zájem médií [anonymizováno 15 slov] [role v řízení] [anonymizována dvě slova].

50. Jak již bylo uvedeno, proti žalobkyni byla vedena celkem 2 trestní řízení a ke zproštění žalobkyně obžaloby došlo v rámci obou řízení. Zásahy do osobnostní sféry žalobkyně tak jsou ovlivněny dalším trestním stíháním. S ohledem na uvedené žalobkyně v období, kdy bylo souběžně s posuzovaným řízením vedeno první trestní řízení, pociťovala jiné následky, než jaké by pociťovala v situaci, kdy by proti ní bylo vedeno pouze posuzované řízení. Následky v osobnostní sféře žalobkyně způsobené posuzovaným trestním stíháním tak byly ovlivněny a žalobkyni nelze přiznat finanční odškodnění ve výši, jaká by jí byla přiznána při jediném trestním stíhání. Soud dospěl k závěru, že posuzované trestní stíhání mělo do sféry žalobkyně méně významné dopady než prvně zahájené trestní stíhání, a to z důvodu délky, hrozícího trestu, skutečnosti, že se jednalo o v časovém pořadí druhé zahájené trestní stíhání, a z důvodu, že skončení pracovního poměru je v příčinné souvislosti s prvně zahájeným trestním stíháním. Žalobkyně sama, resp. její právní zástupce, při jednání konaném dne [datum] rovněž uvedla, že prvně zahájené trestní stíhání pro ni bylo rizikovější.

51. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že adekvátní formou odškodnění je rovněž s ohledem na úctu státu k životu a soukromí žalobkyně (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4293/18) odškodnění finanční, neboť trestní stíhání mělo vliv na kvalitu života žalobkyně a nefinanční odškodnění náleží dle názoru soudu každé nezákonně trestně stíhané osobě, tj. i osobě, která žádné zásahy do osobnostní sféry (na rozdíl od žalobkyně) neprokázala. Žalobkyni vznikla v souvislosti s posuzovaným trestním stíháním újma, která nebyla zanedbatelná již jen s ohledem na hrozící trest a délku trestního stíhání.

52. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 uzavřel, že„ Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.“ 53. Pro účely porovnání přiznané výše finančního zadostiučinění soud vyšel z následujících rozhodnutí.

54. Žalobkyně ke srovnání označila kauzu tzv. [anonymizováno 5 slov], rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 330/2019-468, rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 54 Co 85/2011-70, rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 54 Co 57/2002-435 a s tím související rozsudek zdejšího soudu pod č. j. 25 C 218/2017-398, rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 390/2021-797 a nálezy Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2551/13, a IV. ÚS 3183/15 a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1747/2014. Soud má za to, že žalobkyní označená judikatura není přiléhavá. Nálezy Ústavního soudu a rozhodnutí Nejvyššího soudu rušící rozhodnutí soudu nižších instancí nelze pro srovnání použít, neboť se nejedná o konečná rozhodnutí ve věci. V kauze tzv. Islámské knihy (u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. 43 C 59/2019) bylo poškozenému přiznáno odškodnění v částce 343 000 Kč (7 000 Kč za měsíc trestního stíhání), které celkem trvalo 49 měsíců. Poškozený byl stíhán za trestný čin založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, byl ohrožen trestní sazbou 3-10 let, zproštěn byl podle § 226 písm. a) trestního řádu, došlo k zásahu do morální a rodinné sféry a k zásadnímu poškození dobré pověsti, který byl prohlouben medializací případu. Případ není srovnatelný zejména povahou trestného činu, která u veřejnosti vzbuzuje velké morální odsouzení, ani rozsahem medializace, která byla v této kauze enormní. V kauze [anonymizováno] (u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. 18 C 275/2017) bylo poškozenému přiznáno odškodnění v částce 500 000 Kč (8 333 Kč za měsíc trestního stíhání), které celkem trvalo 5 let. Poškozený byl stíhán za trestný čin zneužití informace a postavení v obchodním styku, byl ohrožen trestní sazbou 2-8 let, došlo k rozsáhlé medializaci a zásadním zásahům do profesní sféry poškozeného, který byl nucen ukončit účast ve všech vzdělávacích institucích, kde jako přednášející působil, na pozici vedoucího technologické sekce [anonymizována tři slova], na pozici ve [právnická osoba]. Došlo k zásahu do jeho podnikání i do zdraví. Případ není srovnatelný zejména povahou trestného činu, ani rozsahem medializace, která byla v této kauze enormní, ani prokázanými dopady. Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 18 Co 330/2019-468 se týkal trestního stíhání poškozeného obviněného ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby, trestní stíhání trvalo 22 měsíců a poškozenému hrozil trest odnětí svobody v rozsahu 1-5 let. Poškozený byl městským policistou, který věděl, že jeho velitel neoznamuje přestupky policistů, proto byla shledána oslabená intenzita vzniklé újmy. Věc byla medializovaná a jako odškodnění bylo konstatováno porušení práva. Případ není srovnatelný zejména povahou trestného činu, která u veřejnosti vzbuzuje s ohledem na specifické postavení poškozeného větší morální odsouzení, délkou ani intenzitou vzniklé újmy. Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 54 Co 85/2011-70 se týkal trestního stíhání poškozeného obviněného ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví, trestní stíhání trvalo 2 roky a 4 měsíce. Poškozený byl odvolán z funkce ředitele společnosti, 1 rok byl nezaměstnaný a nemohl najít novou práci v důsledku trestního stíhání, kauza byla medializovaná, poškozený byl otřesen a vlivem stresu došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Jako odškodnění byla přiznána částka 2 000 Kč za měsíc trestního stíhání. Případ není srovnatelný zejména povahou trestného činu, ani délkou a prokázaným profesním dopadem. Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 54 Co 57/2002-435 a související rozsudek zdejšího soudu pod č. j. 25 C 218/2017-398 se týkal trestního stíhání poškozeného obviněného ze spáchání trestného činu pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě, zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku, trestní stíhání trvalo 4 roky a 8 měsíců a poškozenému hrozil trest odnětí svobody v trvání až 10 let. Poškozený byl zasažen na rodinném i pracovním životě, v době trestního stíhání byl expertem v oblasti soutěžního práva a zakládal rodinu, manželka byla zasažena v době těhotenství, početí druhého dítěte poškozený následně odkládal. Poškozený musel pracovat na pozici s nižším příjmem, nevykonával pozici advokáta a byl vystaven psychickým i finančním problémům. Věc byla silně medializovaná. Jako odškodnění byla přiznána částka 400 000 Kč. Případ není srovnatelný zejména hrozící trestní sazbou a prokázanými dopady. Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 390/2021-797 se týkal trestního stíhání poškozeného obviněného ze spáchání trestného činu několikanásobné vraždy, trestní stíhání trvalo 1 rok a 11 měsíců a poškozenému hrozil trest odnětí svobody v trvání až výjimečného trestu. Poškozený byl ve vazbě, byl nucen ukončit pracovní poměr zdravotní sestry na JIP a je v této souvislosti diskvalifikován až do konce života. Věc byla silně medializovaná, došlo k zásahu do rodinného života a ke ztrátě dobré pověsti, poškozený se s dcerou ocitl bez finančních prostředků, musel se odstěhovat z místa bydliště. Jako odškodnění byla přiznána částka 700 000 Kč. Případ není srovnatelný zejména povahou trestného činu, která je více závažná, hrozící trestní sazbou a prokázanými dopady do všech myslitelných sfér.

55. Soud vycházel z věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 17 C 144/2020, kdy trestní stíhání trvalo 6 let a 8 měsíců, poškozený byl stíhán pro trestný čin podvodu a legalizaci výnosů z trestné činnosti, zproštěn byl podle § 226 písm. b) trestního řádu, byl ohrožen trestní sazbou odnětí svobody v rozsahu od 5 do 10 let a hrozbou náhrady škody ve výši 89 mil Kč. Poškozený byl v důsledku trestního stíhání veřejně dehonestován, případ byl významně medializován s uvedením jména poškozeného, rodina v něj ztratila důvěru a obávala se finančních problémů, neboť na poškozeném finančně závisela a poškozený měl problémy splácet své závazky. Poškozený byl podnikatel, obchodní partneři se od něho odvrátili, upadl veřejný zájem o jeho sponzoring a přestal být zván na různé společenské akce. Poškozenému bylo přiznáno odškodnění ve výši 180 000 Kč. Případ je tak srovnatelný povahou trestného činu, důvodem zproštění obžaloby a medializací případu, nikoliv délkou trestního stíhání (stíhání žalobkyně bylo cca o 1 rok a 2 měsíce kratší), hrozící náhradou škody, rodinnými a pracovními dopady (rodinné u žalobkyně soud neshledal, pracovní pouze ve ztížení hledání nového zaměstnání) a souběžně vedeným dalším trestním stíháním. Porovnáním s tímto případem dospěl soud k závěru, že adekvátním odškodněním ve vztahu k žalobkyni je odškodnění cca poloviční.

56. Soud dále vycházel z věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 26/2020, ve které šlo o trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu podvodu. Trestní stíhání trvalo 3 roky a 10 měsíců, tamní poškozený byl ohrožen trestem odnětí svobody na 5 až 10 let. Byla zasažena jeho čest, důstojnost a dobré jméno, o trestním stíhání vědělo širší okolí, toto bylo v obecné rovině medializováno a byl na toto okolím dotazován. Trestní stíhání negativně ovlivnilo vztahy tamního poškozeného s dětmi, kterým se žalobce nemohl naplno věnovat a rovněž vztahy s jeho partnerkou. Negativně byl ovlivněn i rozvoj jeho volnočasových aktivit, kterým se dříve naplno věnoval. K zásahu došlo i ve sféře finanční, když velká část rodinných financí byla použita právě na obhajobu poškozeného, v době trestního stíhání musela finanční chod rodiny zajišťovat partnerka žalobce. Nebyly prokázány zásadní zásahy ve sféře profesní. O celé kauze bylo informováno médii. Poškozený se důvodně obával o bezpečnostní prověrku udělovanou NBÚ, když tato mu byla i odňata a až následně k jeho urgencím vrácena. Soudem bylo přiznáno odškodnění ve výši 100 000 Kč. Případ je tak srovnatelný povahou trestného činu, medializací případu i prokázanými dopady, nikoliv délkou trestního stíhání (stíhání žalobkyně bylo cca o 2 roky delší) a hrozící trestní sazbou (u žalobkyně hrozil trest nižší) a souběžně vedeným dalším trestním stíháním. Porovnáním s tímto případem dospěl soud k závěru, že adekvátním odškodněním ve vztahu k žalobkyni je odškodnění stejné.

57. Soud dále vycházel z věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 245/2018, kdy trestní stíhání trvalo 6 let a 8 měsíců, poškozený byl stíhán pro trestný čin podvodu a neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, zproštěn byl podle § 226 písm. b) trestního řádu, byl ohrožen trestní sazbou odnětí svobody v rozsahu od 1 do 5 let. S poškozeným v důsledku trestního stíhání byl ukončen jeho pracovní poměr na pozici ředitele pobočky společnosti a tento byl dále zaměstnán na výrazně nižší pozici, v trestní věci byl vydán nepravomocný odsuzující rozsudek. Z důvodu obav o existenci a nedostatku financí rodiny poškozený již nedospěl k plánovanému druhému dítěti ani nekoupil plánovaný byt. Poškozenému bylo přiznáno odškodnění ve výši 100 000 Kč. Případ je tak srovnatelný povahou trestného činu, důvodem zproštění obžaloby, partnerskými dopady a obavami o finanční stránku rodiny, nikoliv délkou trestního stíhání (stíhání žalobkyně bylo cca o 1 rok a 2 měsíce kratší), průběhem trestního řízení a pracovními dopady (pracovní dopady byly u žalobkyně shledány pouze ve ztížení hledání nového zaměstnání) a souběžně vedeným dalším trestním stíháním a celostátní medializací případu žalobkyně. Porovnáním s tímto případem dospěl soud k závěru, že adekvátním odškodněním ve vztahu k žalobkyni je odškodnění stejné.

58. S ohledem na výše citovanou judikaturu tak soud dospěl k závěru, že žalobkyni náleží nárok na finanční zadostiučinění, a to ve výši 100 000 Kč. Žalovaná žalobkyni neposkytla žádné finanční zadostiučinění, proto jí soud uložil zaplatit žalobkyni tuto částku a ve zbylém rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I., II.).

59. Zákonný úrok z prodlení je odůvodněn podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od [datum] do zaplacení, neboť žalovaná se dostala do prodlení až po uplynutí 6 měsíční lhůty od předběžného uplatnění nároku, k uplatnění došlo dne [datum].

60. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2, 3 a § 146 odst. 2 o.s.ř. (výrok III.) V posuzovaném případě žalobkyně požadovala po žalované zaplacení 2 nároků. Ohledně nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu byla žalobkyně plně úspěšná, když žalovaná po podání žaloby a po uplynutí 6 měsíční lhůty k předběžnému projednání nároku jako kompenzaci za vzniklou újmu žalobkyni finanční odškodnění neposkytla a toto bylo žalobkyni přiznáno rozhodnutím soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3223/2013), čímž žalovaná procesně zavinila vedení řízení v tomto rozsahu. Ohledně nároku na náhradu nákladů vynaložených za obhajobu byla žalobkyně úspěšná pouze částečně, a to v částce 245 879,50 Kč (plnění žalované), neúspěch měla žalobkyně co do zbylé částky 23 179,73 Kč, ve které vzala žalobu zpět pro změnu svého stanoviska. Při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok na peněžité plnění (objektivní kumulace), je pak třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „advokátní tarif“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1435/2015). S ohledem na uvedené lze uzavřít, že žalobkyně procesně zavinila vedení řízení co do tarifní hodnoty 23 179,73 Kč (tarifní hodnota odpovídající nepřiznanému odškodnění majetkové škody), a tedy ze 7,3 %, a žalovaná co do tarifní hodnoty 295 879,50 Kč (tarifní hodnota určená podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu odpovídající odškodnění nemajetkové újmy 50 000 + tarifní hodnota odpovídající přiznanému odškodnění majetkové škody), a tedy z 92,7 %. Proto soud rozhodl, že s ohledem na nepatrný neúspěch žalobkyně, je žalovaná povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v plném rozsahu.

61. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4 000 Kč, odměna advokáta podle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT za 3 úkony právní služby, každý po 9 580 Kč (z tarifní hodnoty 269 059,23 + 50 000; převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby), za 8 úkonů právní služby, každý po 3 100 Kč (po částečném zastavení z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013; účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] – v délce 2 úkonů, [datum], [datum] a [datum], vyjádření ze dne [datum]), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu za 11 úkonů právní služby, každý po 300 Kč. Dále právnímu zástupci žalobkyně náleží náhrada za promeškaný čas na cestě k soudu ze [obec] do [obec] dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (dle [webová adresa] trasa činí 296 km a délka cesty 3:25 h) a zpět ve výši 6x 14x 100 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT) a náhrada cestovných výdajů ve výši 28 846,60 Kč (2x 4 705,50 Kč za cesty v roce 2022, 4x 4 858,90 Kč za cesty v roce 2023) za jízdu k jednání soudu osobním automobilem zn. Volvo, [registrační značka] při průměrné spotřebě pohonných hmot ([příjmení] 95) 7,3 l /100 km, na trase [obec] – [obec] a zpět dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] v délce každé cesty 2x 296 km, při vyhláškové ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 44,50 Kč litr při cestách v roce 2022 a 41,20 Kč litr při cestách v roce 2023, (§ 13 odst. 1, 4 AT, § 158 zák. č. 262/2006 Sb. a vyhl. č. 116, 237, 467/2022 Sb. a č. 85, 191/2023 Sb.) a při sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,7 Kč km při cestách v roce 2022 a 5,2 Kč km při cestách v roce 2023. Dále právnímu zástupci žalobkyně náleží náhrada 21 % DPH ve výši 19 758,19 Kč Celkem činí náhrada nákladů 117 844,79 Kč, její zaplacení uložil soud neúspěšné žalované k rukám právního zástupce žalobce ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř.

62. Podle 31 odst. 4 OdpŠk poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu, soud proto odměnu za tento úkon zástupci žalobkyně nepřiznal. Dále nebyla přiznána odměna za podání ze dne [datum], jehož obsahem bylo pouze doplnění srovnávací judikatury, což bylo možné učinit v předchozím vyjádření nebo při jednání, za podání ze dne [datum] a [datum], neboť obsahem bylo pouze doplnění adres označených svědků a seznam odkazů. Uvedené úkony nelze považovat za účelně vynaložené ve smyslu AT.

63. Výrok IV. a V. je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně byla v řízení úspěšný v rozsahu 92,7 % a žalovaná v rozsahu 7,3 %, soud u účastníků nezjistil předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, proto jim uložil zaplatit náklady řízení, které stát vynaložil za svědečné. Náklady státu jsou představovány přiznaným svědečným svědkům [příjmení] [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka] a [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] na základě usnesení soudu na č.l. 1092 ve výši 940 Kč, na č.l. 1093 ve výši 733 Kč, na č.l. 1122 ve výši 2 545 Kč a na č.l. 1123 ve výši 1 128 Kč Celkem činí náklady státu 5 346 Kč. Soud proto rozhodl tak, že žalobkyni uložil povinnost nahradit státu náklady ve výši 390,30 Kč (7,3%) a žalované ve výši 4 955,70 Kč (92,7 %).

64. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobkyni jakoukoliv újmu.

Poučení