20 Co 306/2025 - 130

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Renaty Hertlové a JUDr. Markéty Čermínové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČ [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o povinnost vyhotovit nové vyúčtování odběru plynu k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 9. 6. 2025, č. j. 34 C 280/2023-92 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení 7 139 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta B].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalovaná „splnila povinnost ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi žalobcem a žalovanou ve znění dodatku ze dne 12. 10. 2018 a následně prolongované dne 14. 10. 2021 a 15. 10. 2022, tedy, aby vyhotovila řádné vyúčtování za období od 16. 3. 2022 do 15. 3. 2023 k odběrnému místu [číslo] na adrese [Adresa žalobce], za cenu účtovanou za období od 23. 2. 2021 do 15. 3. 2022 a odeslala je žalobci“ a žalobce zavázal k náhradě nákladů řízení ve výši 17 303 Kč. Žalobce se uvedeného domáhal na podkladě tvrzení, že zvýšení ceny plynu žalovanou v uvedeném období mu nebylo adresně oznámeno ve smyslu § 11a odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že v daném případě nešlo o jednostranné zvýšení ceny podle uvedeného ustanovení energetického zákona, ale o změnu podmínek smlouvy účastníků v důsledku její sjednané prolongace a žalobce byl o výši ceny pro dané období informován na webových stránkách žalované.

2. Soud I. stupně vyšel ze skutkových zjištění, popsaných v odstavcích 4. až 14. napadeného rozsudku, na jejichž základě konstatoval, že účastníci si dne 12. 10. 2018 s účinností od 13. 10. 2018 sjednali, že žalovaná bude dodávat žalobci zemní plyn produktové řady [název] do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa] po dobu 36 měsíců s pevně sjednanou cenou po dobu trvání smlouvy/dodatku s možností automatické prolongace vždy o 12 měsíců, neoznámí-li jedna strana druhé ve lhůtě 40 dnů před uplynutím doby trvání smlouvy, že trvá na ukončení smlouvy v aktuálně platném termínu jejího ukončení. Cena za odebraný plyn a ostatní služby dodávky bude v případě prolongace smlouvy stanovena v ceníku produktové řady [název], který bude platný v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářní měsíc, jenž předchází kalendářní měsíc, do něhož spadá poslední den příslušného období trvání smlouvy, a tento ceník bude zveřejněn nejpozději 50 dní před takovým posledním dnem na webu [právnická osoba]. K prvnímu prodloužení smlouvy došlo od 14. 10. 2021 do 14. 10. 2022. Žalovaná vyúčtovala dne 22. 3. 2022 žalobci cenu za odebraný plyn produktové řady [název] za období od 23. 3. 2021 do 13. 10. 2021 v jednotkové ceně 0,64900 Kč/kWh a za období od 14. 10. 2021 do 15. 3. 2022 v jednotkové ceně 0,83750Kč/kWh. Vyúčtování obsahuje informaci s datem řádného ukončení závazku ze smlouvy k 14. 10. 2022 a datum změny ceny k 15. 10. 2022. K druhému prodloužení smlouvy došlo od 15. 10. 2022 do 15. 10. 2023. Žalovaná vyúčtovala dne 20. 3. 2023 žalobci cenu za odebraný plyn produktové řady [název] za období od 16. 3. 2022 do 14. 10. 2022 v jednotkové ceně 0,83750Kč Kč/kWh a za období od 15. 10. 2022 do 15. 3. 2023 v jednotkové ceně 2,25400 Kč/kWh. Vyúčtování obsahuje v části C informaci s datem řádného ukončení závazku ze smlouvy k 15. 10. 2023 a datum změny ceny k 16. 10. 2023. Žalovaná měla zveřejnit ceník [Označení] platný pro druhé prolongační období nejpozději k 13. 8. 2022. Ceník [Označení] byl zveřejněn dne 31. 3. 2022 v 16:15 hodin v systému [Systém] u žalované. Výpovědí svědka [jméno FO], emailovou komunikací z 31. 3. 2022 a 1. 4. 2022 spolu s ohledáním CD s webovými stránkami [www], obsahujícími ceník [Označení] platný od [datum] a osnímkovaný ze stránek žalované k 25. 5. 2022, bylo prokázáno, že žalovaná uveřejnila ceník [Označení] na svých webových stránkách již k 1. 4. 2022.

3. Soud I. stupně za použití soudní judikatury (rozsudky Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Nejvyššího soudu pod sp. zn. [spisová značka]) dovodil v obecné rovině přípustnost žaloby na vydání vyúčtování, které nebylo provedeno řádně. Zjištěný skutkový stav posoudil podle § 11a a § 11c energetického zákona ve znění, účinném v rozhodné době (od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023), a konstatoval, že na daný případ dopadající právní úprava v rozhodné době neobsahovala výslovnou povinnost dodavatele adresně oznámit zákazníkovi výši ceny za dodávku plynu. Účastníci uzavřeli ohledně dodávky plynu smlouvu na dobu určitou (na 36 měsíců), v níž si sjednali její automatickou prolongaci s tím, že po ní se bude cena za dodávku řídit podmínkami, které dodavatel před prolongací uveřejní na svých webových stránkách. Podle sdělení [orgán] ([orgán]) ze dne 10. 5. 2023 je v takovém případě nezbytné, aby odkaz na takto určenou cenu byl konkrétní a cena za dodávku byla uveřejněna s dostatečným předstihem před uplynutím lhůty k oznámení o nepokračování závazku či lhůty k vypovězení smlouvy podle § 11c odst. 1 energetického zákona, aby zákazník měl přiměřenou lhůtu na to, aby se s ní seznámil a rozhodnul se, zda chce ve smluvním vztahu pokračovat (za přiměřenou [orgán] považuje lhůtu pro učinění rozhodnutí nejméně 20 dnů, analogicky k § 11a energetického zákona).

4. Soud I. stupně konstatoval, že žalobce byl v dodatku ke smlouvě o sdružených službách dodávky plynu ze dne 12. 10. 2018 seznámen se způsobem určení ceny po prolongaci smlouvy tak, že cena za odebraný plyn a ostatní služby dodávky v případě prolongace bude stanovena v ceníku produktové řady [název]. Ceník [Označení] byl zveřejněn dne 31. 3. 2022 v 16:15 hodin v systému [Systém] žalované a následně byl dne 1. 4. 2022 uveřejněn na jejích webových stránkách. Žalovaná tedy zveřejnila dostatečně konkrétně cenu, účinnou po prolongaci, neboť od 1. 4. 2022 byl na jejích webových stránkách ceník [Označení], uvedený v dodatku ke smlouvě, zveřejněn s dostatečným předstihem před uplynutím lhůty k oznámení o nepokračování závazku či lhůty k vypovězení smlouvy podle § 11c odst. [právnická osoba] zákona. Po uveřejnění ceníku na webových stránkách žalované bylo jednoznačně určitelné, která cena se má na dodávky plynu nadále vztahovat, a žalobce tak měl přiměřenou lhůtu na to, aby se s ní seznámil a rozhodnul se, zda chce ve smluvním vztahu pokračovat. Ke změně ceny plynu došlo v důsledku prolongace smlouvy, kde byl způsob změny ceny předem mezi smluvními stranami sjednán, a nejednalo se o jednostranné zvýšení ceny dodavatelem ve smyslu § 11a energetického zákona. K námitce, že i po prolongaci je uvedena produktová řada [název], soud I. stupně upozornil, že ve vyúčtování z 20. 3. 2023 (str. 4 dole) je jednoznačně upraveno, jaká cena se pro dané období uplatnila a jde o cenu, která odpovídá ceníku [Označení] relevantní pro druhou část zúčtovacího období. S tímto odůvodněním soud I. stupně žalobu zamítl a podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) přiznal procesně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení ve specifikaci, popsané v odstavci 26. rozsudku.

5. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Setrval na názoru, že i za dřívější právní úpravy bylo v případě prolongace smlouvy o dodávce plynu nezbytné adresně oznámit výši ceny, neboť původní znění § 11a energetického zákona nelze vykládat izolovaně od obecné ochrany spotřebitele, zejména ustanovení §§ 1811 odst. l a 2 písm. c) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) a aktuálního znění § 11c odst. 2 energetického zákona, jež neznamená materiální změnu požadavků. Poukázal na stanovisko [orgán] č. 1/2022 ze dne 31. 1. 2022, zmiňující interpretační východisko bod 1. písm. b) přílohy č. I. opatření na ochranu spotřebitele, vymezených směrnicí 2009/73/ES a čl. 10 odst. 4 směrnice 2019/944, z nichž vyplývá, že oznámení o každé změně ceny dodávky musí být přímé, transparentní a srozumitelné. Žalobce dále dovozoval, že příslušný ceník [Označení] nebyl řádně zveřejněn na webových stránkách žalované, kde jej nenalezl, byť to nemůže dokázat a navrhoval k tomu zpracování odborného vyjádření, což soud I. stupně neprovedl. Matoucí je pro něj i to, že na webových stránkách žalované se u ceníku podle záznamu z 25. 5. 2022 zobrazovalo jen upozornění na změnu ceny produktu [název] od 7. 3. 2022, z čehož by průměrný spotřebitel mohl dovodit, že jiné ceny se neměnily. Z ceníku je pro průměrného spotřebitele obtížené určit, za jakou celkovou cenu má být plyn odebírán a samotné ujednání ohledně prolongace v dodatku ze dne 12. 10. 2018 s odkazem na budoucí ceník produktové řady [Označení] je neurčité. Soud I. stupně měl proto aplikovat standardní pravidla zvyšování ceny podle § 11a energetického zákona, neboť podmínky prolongace nebyly splněny. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl nebo, aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

6. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Ve vyjádření k odvolání zrekapitulovala, že dodatek ke smlouvě o sdružených službách dodávky plynu byl uzavřen 12. 10. 2018 s tím, že cena plynu a souvisejících služeb bude pro základní dobu 36 měsíců určena jako pevná ceníkem plyn [název] a v případě prolongace bude cena vždy stanovena ceníkem produktové řady [název], který bude platný v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářním měsíc, jež předchází kalendářní měsíc, do něhož spadá poslední den příslušného období trvání smlouvy, přičemž tento ceník bude na webových stránkách žalované zveřejněn nejpozději 50 dní před takovým posledním dnem doby trvání smlouvy. V daném případě byla smlouva opakovaně prolongována vždy na období dalších 12 měsíců do 14. 10. 2022 a následně do 15. 10. 2023, jelikož žádná smluvní strana neoznámila ve stanovené lhůtě její ukončení. Také pro první období smlouvy po účinnosti dodatku byla cena sjednávána obdobně odkazem na konkrétní ceník produktové řady, platný v určitém časovém okamžiku. Jedná se o smluvní ujednání, které je přípustné a žalovaná neurčovala cenu jednostranně, ale mezi stranami byla ujednána nová cena pro období pokračování smlouvy, čímž byl konstituován nový závazek, navazující na původní smlouvu. Tento postup je v souladu s občanským zákoníkem a nepříčí se ani § 11a energetického zákona. Žalobce smluvní vztah sjednaným způsobem neukončil a tím akceptoval cenu, uvedenou v ceníku, zveřejněném na jejích webových stránkách. Není nepřiměřený požadavek, aby spotřebitel měl povědomí o datu ukončení závazku, vyplývajícího ze smlouvy, uzavřené na dobu určitou, tento klíčový údaj je snadno zjistitelný z obsahu smlouvy a žalovanou byl uveden i ve fakturách. Nebylo složité, aby spotřebitel z data konce závazku jednoduše odečetl dva kalendářní měsíce a tím určil rozhodný okamžik, kdy je platný ceník pro období po prolongaci. Struktura ceníků a rozdělení cen podle spotřeby v předchozím období vychází z cenových rozhodnutí [orgán] a žalobce musel pouze určit, zda plyn užívá k vaření, ohřevu vody nebo také k vytápění, což nevyžaduje žádné odborné znalosti. Ze smlouvy ve znění jejího dodatku zřetelně vyplývá, že ceny pro jednotlivá období jsou platné jen pro dané období a žalobce nemohl oprávněně uvažovat o tom, že by cena, sjednaná explicitně pro určité období, platila napořád. Požadavek žalobce je i skutkově nesprávný, když se domáhá vyúčtování v cenách v době od 23. 2. 2021 do 15. 3. 2022, neboť část tohoto období zahrnuje základní dobu trvání smlouvy podle uzavřeného dodatku a část proběhla po první prolongaci, přičemž pro každou tuto část byla sjednána jiná cena. Pokud by žalovaná připustila, že nová cena měla být žalobci adresně oznámena v souladu s § 11a energetického zákona, nemělo by to na projednávanou věc vliv, neboť v takovém případě by cena v daném období mezi stranami sjednána nebyla, což by zároveň znamenalo neplatnost celého ujednání o prolongaci, jelikož ujednání o ceně představuje nezbytnou náležitost smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Ze smlouvy ani z žádného právního předpisu neplyne povinnost žalované vyúčtovat dodávku pro období od 15. 10. 2022 do 15. 10. 2023 v cenách podle předchozího období, ani sankčně ve smyslu § 11c energetického zákona, který nebyl v rozhodné době účinný. Názor, že § 11a energetického zákona na projednávanou věc nedopadá, je v souladu se stanoviskem [orgán] č. 1/2022 ze dne 31. 1. 2022 a ze dne 10. 5. 2023, podle něhož sjednání ceny v rámci prolongace se nepovažuje za jednání ve smyslu § 11a odst. 2 energetického zákona, obdobné stanovisko zaujal i Městský soud v [adresa] jako soud odvolací soud v rozhodnutí pod sp. zn. [spisová značka].

7. Žalobce v rámci jednání odvolacího soudu zopakoval, že o podstatném navýšení ceny nebyl žalovanou prokazatelně informován, poukázal na § 1814 písm. h) a i) o.z. a uvedl, že žalovaná na něj vytvořila psychologický tlak, když nechala provést demontáž plynoměru. Podle jeho názoru není jasné, zda byl ceník uveřejněn a jaký byl obsah webu žalované dne 25. 5. 2022, jediné upozornění na změnu ceníku byl text pod formulářem o tarifu [název] a video předložené svědkem [jméno FO] používá novou grafickou úpravu, která v letech 2022-2023 nebyla. Na faktuře o vyúčtování spotřeby plynu je uvedena produktová řada ceník [název], o žádném ceníku [Označení] není zmínka a žalobce neměl možnost ověřit, podle jakého ceníku byla faktura vystavena. Toto pochybení znevěrohodňuje postup žalované, žalobce byl uveden v omyl, když ceník [Označení] v době doručení faktury za období 2022-2023 na webu žalované nenašel a z jeho pohledu byla fakturace zmatečná a nepřehledná. Výsledek vyhledávání ceníku 4. 6. 2025 byl zdokumentován přímo v soudní síni s negativním výsledkem.

8. Z obsahu odvolání žalobce se podávají odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek, včetně předcházejícího řízení, v intencích § 212 a § 212a o. s. ř., odvolání však důvodným neshledal. Soud I. stupně učinil správná skutková zjištění o vzniku a obsahu smluvního vztahu účastníků, modifikovaného dodatkem smlouvy ze dne 12. 10. 2018. Tímto dodatkem byla sjednána v rámci produktové řady plyn [název] tzv. automatická prolongace smlouvy o dodávce plynu na dobu určitou, kdy se smluvní vztah prodlužoval vždy o dalších 12 měsíců, pokud ani jedna ze smluvních stran neoznámila ve stanoveném termínu druhé straně, že trvá na ukončení smlouvy. Současně byly pro účely automatické prolongace dohodnuty cenové podmínky tak, že cena za odebraný plyn je stanovena v ceníku [název], platném v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářním měsíc, jež předchází kalendářní měsíc, do něhož spadá poslední den příslušného období trvání smlouvy, přičemž tento ceník bude na webových stránkách žalované zveřejněn nejpozději 50 dní před posledním dnem doby trvání smlouvy. Popsaným obsahem dodatku smlouvy byla mezi oběma účastníky dohodnuta cena v době jeho uzavření i pro případ prolongace smlouvy a pokud žalovaná v souladu s touto dohodou účastníků postupovala, nemohlo se jednat o jednostranné určení (zvýšení) ceny za dodávku plynu. Žalobce již na základě tohoto ujednání věděl, kdy končí období, na které byla cena sjednána, kdy končí následující období, na které byla smlouva prodloužena a že cena za dodávku plynu v prodlouženém období se řídí vždy ceníkem produktové řady [název], platným ve specifikovaném období, jehož obsah mohl zjistit na webu žalované a případné v dohodnuté době žalované oznámit ukončení smluvního vztahu. Na datum, kterým končí doba prodloužení smlouvy a současně dochází ke změně ceny, žalovaná navíc žalobce upozornila ve vyúčtování ze dne 22. 3. 2022.

9. V době prolongace smlouvy od 14. 10. 2021 i od 15. 10. 2022 platil § 11a energetického zákona, který stanovil držiteli licence povinnost zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnu jiných smluvních podmínek dodávek elektřiny nebo plynu prokazatelně a adresně oznámit spotřebiteli nejpozději třicátý den přede dnem její účinnosti způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu (odst. 2 věta prvá) s tím, že nebude-li změna oznámena podle odstavce 2, nevyvolá právní účinky (odst. 3). Tomuto ustanovení odpovídá navazující odstavec 4, zakládající oprávnění spotřebitele vypovědět bez postihu závazek ze smlouvy, pokud se zvýšením ceny nesouhlasí. Toto ustanovení se však zjevně nemohlo dotýkat smluv s tzv. automatickou prolongací, neboť v nich byl postup účastníků při pravidelné prolongaci smlouvy na další období a s ním související změna ceny za dodávku plynu sjednán způsobem odlišným, vždy však s možností spotřebitele smlouvu ukončit, pokud s cenou za dodávku plynu na další období nesouhlasí. Tento smluvní typ tak byl regulován toliko § 11c energetického zákona, který v uvedeném období žalované obdobnou oznamovací povinnost žalobci neukládal. Stalo se tak až novelizací energetického zákona zákonem č. 469/2023 Sb., účinnou od 1.1.2024, od kdy má dodavatel plynu podle § 11c odst. 2 energetického zákona povinnost nejpozději třicátý den před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy podle odstavce 1 spotřebiteli prokazatelně a adresně oznámit pro další trvání závazku ze smlouvy a) výši ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo způsob jejího určení, b) platební podmínky, c) výši smluvní pokuty nebo jiného finančního plnění pro případ porušení povinnosti odebírat elektřinu nebo plyn po sjednanou dobu nebo způsob jejich určení a d) dobu trvání závazku ze smlouvy, na kterou se doba trvání závazku prodlužuje. Tato novelizace představuje částečnou transpozici směrnice EU 2019/944, která však sama o sobě neměla přímý účinek na práva a povinnosti jednotlivců, tedy z ní neplynula pro žalovanou žádná povinnost. Přímý účinek směrnice popsal Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-41/74 van Duyn (obdobně též např. rozsudek ve věci C-152/84 Marshall), v němž definoval rozhodné skutečnosti pro jeho použití: 1) marné uplynutí lhůty pro transpozici a implementaci směrnice, 2) dostatečná přesnost a bezpodmínečnost dotyčného ustanovení, 3) skutečnost, že přímou aplikací směrnice nedojde k uložení povinností jednotlivci. Marným uplynutím lhůty pro transpozici a implementaci směrnice se rozumí stav, kdy směrnice není řádně provedena, ačkoliv již uplynula lhůta pro transpozici stanovená v samotné směrnici. Může se jednat o případ, kdy vnitrostátní zákonodárce dosud nereagoval vůbec, reagoval opožděně (odpovídající novelizace nenabyla včas účinnosti) nebo reagoval chybně a vnitrostátní právní úprava se tak dostává do rozporu s úpravou unijní. Přímý účinek směrnice však může být jen vertikálně vzestupný a může nastat jen ve vztahu mezi jednotlivcem a státem tehdy, pokud se jednotlivec dovolává směrnice vůči státu. Na základě směrnice tedy nemůže jednotlivci povinnost přímo vzniknout a přímý účinek v tomto směru je tedy vyloučen. Povinnost dodavatele plynu oznámit zákazníkovi-spotřebiteli adresně novou cenu před účinností této právní úpravy není možné dovodit ani na podkladě ustanovení § 1811 odst. 1 a odst. 2 písm. c) o. z., které nevylučuje jasné a srozumitelné oznámení nové ceny za odběr plynu ve sjednaném ceníku nebo ustanovení § 1814 odst. 1 písm. h), i) o. z. , neboť se nejednalo o zvýšení ceny, ale o sjednání ceny nové pro další období a konec lhůty pro odmítnutí prodloužení nebyl nepřiměřeně vzdálen dni, kdy mělo k prodloužení dojít. Lze proto uzavřít, že žalovaná v době třetí prolongace závazku ze smlouvy o dodávce plynu neměla na základě ustanovení energetického zákona ani jiného ustanovení povinnost adresně oznamovat žalobci cenu za dodávku plynu při prodloužení smlouvy.

10. Žalobce zpochybňoval zveřejnění ceníku [Označení] na webových stránkách žalované v rozhodné době, s touto otázkou se však soud I. stupně náležitě vypořádal a opatřil si dostatečný skutkový základ (odstavec 10. až 14. napadeného rozsudku), včetně výpovědi svědka [jméno FO], pro závěr, že ceník [Označení], platný od 1. 4. 2022 byl zveřejněn na webových stránkách žalované a byl nalezen ke dni 25. 5. 2022. Skutková zjištění soudu I. stupně byla pro jeho závěr o včasném zveřejnění ceníku dostatečná, a proto nebyl důvod provádět v tomto směru další dokazování žalobcem požadovaným odborným vyjádřením. Tvrzení a důkazy, navržené k vyvrácení uvedené skutečnosti žalobcem v odvolacím řízení, představují nepřípustné novoty ve smyslu § 205a o. s. ř., žalobce je mohl uplatnit již před soudem I. stupně, neboť jimi sleduje zjištění skutkového stavu věci jinak, než jak byl doposud zjištěn. Odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně nemá o řádném zveřejnění ceníku na webových stránkách žalované v rozhodné době pochybnost. Žalobce konečně v samotné žalobě ani netvrdil, že ceník [Označení] nebyl pro období po druhé prolongaci smlouvy žalovanou zveřejněn, ale vytýkal jí pouze postup v rozporu s § 11a energetického zákona (nedůvodně, jak bylo výše vysvětleno) a na jednání soudu I. stupně dne 6. 11. 2024 dokonce sám uvedl, že,, nemá čas sledovat změny cen elektřiny“. Teprve po seznámení s vyjádřením žalované a uskutečněném soudním jednání změnil v podání ze dne 6. 12. 2024 svoji argumentaci a začal tvrdit (zjevně účelově), že žalovaná neměla v roce 2022 zveřejněny ceníky na svých webových stránkách. Nicméně i v případě, kdyby se tak nestalo, nastala by situace, že cena nebyla pro dobu po prolongaci mezi stranami sjednána a žalobnímu požadavku by již z tohoto důvodu nebylo možné vyhovět. Samotné smluvní ujednání o prolongaci nebylo neurčité ani nesrozumitelné, neboť z něho zřetelně vyplývá, že dohodnutá cena se řídí ceníkem produktové řady [název], platného v době, která se odvíjí od posledního dne příslušného období trvání smlouvy, a uveřejněného na webových stránkách žalované. Při nepochybné znalosti odběrného místa a charakteru spotřeby plynu byl pro běžného spotřebitele na základě těchto údajů určitelný konkrétní ceník i cena za dodávku plynu v jeho odběrném místě pro prodloužené období trvání závazku ze smlouvy.

11. Odvolací soud na základě výše uvedených úvah dospěl ke shodnému závěru se soudem I. stupně, že žalovaná vůči žalobci neporušila oznamovací povinnost a není dán jím tvrzený důvod pro nové vyúčtování odběru plynu (obdobně uzavřel v právně shodné věci ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]), proto napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. má procesně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, kterou představuje odměnu advokáta za dva úkony právní služby (odvolání, účast na jednání odvolacího soudu dne 23. 10. 2025) po 2 500 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), se dvěma paušálními náhradami jeho výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a s 21 % náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 1 239 Kč.

Poučení