203 C 10/2020-501

Rubrum

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupené advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] pro 194.168,08 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba žalobkyně, kterou se domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 194.168,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 77.636,12 Kč od 15. 3. 2016 do 5. 8. 2016, 63.700,37 Kč od 6. 8. 2016 do zaplacení, 65.015,31 Kč od 1. 4. 2016 do zaplacení, 40.684,28 Kč od 21. 4. 2016 do zaplacení, 10.077,38 Kč od 21. 4. 2016 do zaplacení, 4.690,74 Kč od 21. 4. 2016 do zaplacení, ¨ 8.000 Kč od 7. 6. 2016 do zaplacení 2.000 Kč od 18. 2. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení 64.400 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 194.168,08 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalobkyně a žalovaná, ta prostřednictvím zprostředkovatele - obecně prospěšné [právnická osoba] pod kontrolou (dále též jen„ EPK“) -, uzavřely 2. 11. 2015 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejichž základě dodávala žalobkyně od 1. 1. 2016 elektřinu a plyn do odběrných míst žalované a na dodané energie žalované vystavila faktury. Žalovaná až na částku 13.935,75 Kč, kterou zaplatila 5. 8. 2016, žádnou fakturu neuhradila a dluží předmětnou částku. Pokud by bylo shledáno, že smluvní vztahy mezi účastnicemi jsou neplatné nebo žalovanou nezavazují, žalobkyně tvrdila, že žalovaná je ve sporu pasivně legitimována podle energetického zákona, neboť stav, kdy žalobkyně dodávky elektřiny a plynu uskutečnila a žalovaná tyto dodávky odebrala, ale neuhradila je třeba posoudit jako neoprávněný odběr ve smyslu §51 a násl. (elektřina) a § 74 a násl. (plyn) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění (dále jen„ EZ“. Žalobu žalobkyně podala po té, co již jednou shodný nárok u podepsaného soudu uplatnila, avšak řízení vedené pod sp.zn. [spisová značka] bylo zastaveno, neboť okresní soud dospěl k závěru, že jeho pravomoc vzhledem ke sjednané rozhodčí doložce není dána. Žalobkyně se obrátila na Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře České republiky, avšak i tento soud rozhodl o zastavení řízení pro nedostatek pravomoci, neboť dovodil neplatnost sjednané rozhodčí doložky.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, vysvětlila, že uzavřela dne 9. 6. 2014 se společností EPK smlouvu o energetickém poradenství a správě odběrných míst a zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu, k níž byla vystavena téhož dne plná moc, opravňující EPK nakládat s odběrnými místy a odběrnými zařízeními energií žalované, zastupovat žalovanou před dodavateli a distributory energií při přehlášení odběru těchto energií a jednotlivých odběrních míst na nového odběratele (zákazníka), kterým je společnost EPK, uzavřít s dodavateli nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů žalované a takto s těmito odběrnými místy a odběrnými zařízeními nakládat. Nad rámec této plné moci EPK dne 2. 11. 2015 uzavřela za žalovanou bez jejího vědomí a jejím jménem smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu se žalobkyní s účinností od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2019. S tímto postupem žalovaná nesouhlasila, EPK i žalobkyni oznámila, že obě smlouvy pokládá za neplatné a následně 9. 2. 2016 odstoupila od smlouvy s EPK, což oznámila i žalobkyni. Žalovaná od počátku deklarovala, že s žalobkyní smlouvy o dodávkách služeb uzavřít nehodlá a tyto dodávky nepožadovala. Upozorňovala na skutečnost, že žalovaná nemá s žalobkyní uzavřen žádný smluvní vztah a není povinna ničeho platit. Žalobkyně i přes nesouhlas žalované energie dodávala a žalovaná se tak měla stát zákazníkem proti své vůli. Protože EPK překročila zástupčí oprávnění a toto překročení žalovaná nejenže neschválila, ale přímo odmítla jak vůči EPK tak vůči žalobkyni, smluvním partnerem žalobkyně se stala sama EPK, zatímco žalovaná s žalobkyní nikdy žádný smluvní vztah neměla, naopak vyjádřila s těmito smlouvami, jakmile je obdržela, svůj nesouhlas, namítala překročení zástupčího oprávnění a i jinak proti nim brojila. V závěru řízení, již po jeho koncentraci, žalovaná namítla promlčení žalobou uplatněného nároku.

3. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] uzavřenou dne 2. 11. 2015 žalobkyní, držitelkou licence pro obchod s elektřinou a EPK, je prokázáno, že žalobkyně se jako dodavatel zavázala poskytnout zákazníkovi sdružené služby dodávky elektřiny, především pak dodávat zákazníkovi elektrickou energii vymezenou množstvím a časovým průběhem, převzít odpovědnost za odchylku a zajistit na vlastní jméno a účet dopravu elektrické energie do odběrného místa zákazníka, specifikovaného v příloze smlouvy, a to v souladu s platnými obchodními podmínkami služeb sdružených služeb dodávky elektrické energie pro firmy, pokud není zákazník v postavení spotřebitele, přičemž obchodní podmínky sdružených služeb dodávky se staly přílohou a nedílnou součástí smlouvy. Zákazník se zavázal odebrat elektrickou energii dodanou dodavatelem do odběrného místa a uhradit dodavateli řádně a včas dohodnutou platbu za odebranou elektrickou energii dle aktuálně platných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. V záhlaví smlouvy je za označením„ zákazník“ uveden název, IČO, sídlo žalované, za označením„ zákazník/statutární osoba“ Mgr. [jméno] [příjmení] Smlouva je uzavřena na dobu od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2019. Nad slovy:„ podpis zákazníka“ je rukou psaný podpis„ [příjmení] [jméno]“ a otisk razítka EPK. V příloze za podpisy účastníků smlouvy následuje seznam tří odběrných míst, označených EAN/EIC objektu: EAN [číslo], EAN [číslo], EAN [číslo], s uvedením názvu, sídla a IČO žalované.

4. Smlouvou o sdružených službách dodávky zemního plynu [číslo] uzavřenou dne 2. 11. 2015 žalobkyní držitelkou licence pro obchod se zemním plynem a EPK, je prokázáno, že žalobkyně se jako dodavatel se zavázala poskytnout zákazníkovi sdružené služby dodávky plynu, především pak dodávat zákazníkovi plyn vymezený množstvím, časovým průběhem, převzít odpovědnost za odchylku a zajistit na vlastní jméno a účet dopravu plynu do odběrného místa zákazníka, specifikovaného v příloze smlouvy, a to v souladu s platnými obchodními podmínkami služeb sdružených služeb dodávky plynu pro firmy, pokud není zákazník v postavení spotřebitele, přičemž obchodní podmínky sdružených služeb dodávky jsou přílohou a nedílnou součástí smlouvy. Zákazník se zavázal odebrat plyn dodaný dodavatelem do odběrného místa a uhradit dodavateli řádně a včas dohodnutou platbu za odebraný plyn dle aktuálně platných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. V záhlaví smlouvy je za označením„ zákazník“ uveden název, IČO, sídlo žalované, za označením„ zákazník/statutární osoba“ Mgr. [jméno] [příjmení] Smlouva je uzavřena na dobu od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2019. Nad slovy„ podpis zákazníka“ je rukou psaný podpis„ [příjmení] [jméno]“ a otisk razítka EPK. V příloze za podpisy účastníků smlouvy následuje seznam dvou odběrných míst označených EAN/EIC objektu: EIC [anonymizováno] a EIC [anonymizováno], s uvedením názvu, sídla a IČO žalované.

5. Přílohou číslo 2 ke smlouvám o sdružených službách dodávky jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, na každé stránce opatřené razítkem a podpisem zástupce EPK, které upravují vztahy účastníků smlouvy podrobně. Jsou v nich formulovány základní povinnosti účastníků smlouvy, platební podmínky, důvody přerušení a ukončení dodávky, včetně možnosti odstoupení od smlouvy a v čl. 5 bod 5.3. je uvedeno, že zákazník je povinen zaplatit dodavateli smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč bez DPH v případě prodlení s úhradou jakékoliv finanční částky déle než 10 dní po splatnosti, čímž není dotčeno právo dodavatele na úhradu dlužné částky, právo na odstoupení od smlouvy ani nárok dodavatele na náhradu škody v plné výši.

6. Smlouva o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu, uzavřená EPK a žalovanou dne 9. 6. 2014, prokazuje, že se EPK zavázala žalované poskytovat nezávislé poradenství v energetice, zaměřené zejména na snížení spotřeb energie na všech odběrných místech žalované, provádět komplexní přenesenou správu odběrných míst žalované a provozování přenesených odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu ve vlastnictví žalované a připravovat realizovat projekty pro snižování energetické náročnosti na všech odběrných zařízeních ve vlastnictví žalované. Žalovaná svěřila EPK touto smlouvou do komplexní přenesené správy odběrná místa a odběrná zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu v jejím vlastnictví. Komplexní přenesenou správou byla rozuměna přeregistrace zákazníka u odběrných míst žalované na EPK, která se tak stane pro zákazníka správcem předmětných odběrných míst a nevýhradním provozovatelem odběrných míst a odběrných zařízení. EPK byla povinna zajistit žalované konkurenceschopné dodávky elektrické energie a zemního plynu nákupem předmětných komodit na transparentních velkoobchodních evropských energetických trzích a krátkodobých trzích operátorů útržků, na které není přístup omezen. EPK pak měla žalované přeúčtovávat náklady za spotřebovanou elektrickou energii a zemní plyn v souladu s dále upravenými podmínkami. Podle článku VII z této smlouvy vyplynul žalované závazek hradit EPK přeúčtované náklady za dodávky elektrické energie a zemního plynu do odběrných míst a odběrných zařízení, předaných EPK do správy. Poplatek za správu odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu byl sjednán ve výši 5.000 Kč ročně bez DPH a 0,01 Kč bez DPH za každou spotřebovanou kilowatthodinu elektrické energie a zemního plynu ročně, a to na všech odběrných zařízeních. Smlouva podrobně upravovala i možnost obou stran od smlouvy odstoupit. Dle článku IX smlouva nabyla platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu a byla uzavřena na dobu neurčitou s možností výpovědi. Smlouva je opatřena podpisem ředitele společnosti EPK [jméno] [příjmení] a razítkem společnosti, za žalovanou smlouvu podepsal ředitel Mgr. [jméno] [příjmení] a rovněž připojil otisk jejího razítka.

7. Listinou s názvem plná moc a potvrzení o právních vztazích s datem 9. 6. 2014 je prokázáno, že žalovaná potvrdila, že EPK je na základě uzavřených smluvních vztahů (smlouva o energetickém poradenství a správy odběrných míst a odběrných zařízení) oprávněna nakládat s odběrnými, místy a odběrnými zařízeními energií žalované. Toto oprávnění zahrnovalo zejména právo zastupovat žalovanou před dodavateli a distributory energií při přehlášení odběru těchto energií a jednotlivých odběrných míst na nového odběratele (přepis zákazníka), kterým je EPK. Toto oprávnění dále zahrnuje právo žalované žádat opis aktuálně platné smlouvy o sdružených službách dodávky energií u současného dodavatele žalované, opis aktuálně platné smlouvy o připojení k distribuční síti místního distributora žalované a žádat informace ke všem odběrným místům žalované, do kterých je uskutečňována dodávka energií. Žalovaná v plné moci potvrdila, že EPK je oprávněna na základě smlouvy o energetickém poradenství uzavřít s dodavateli a distributory nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů žalované a náleží ji právo takto s těmito odběrnými zařízeními nakládat.

8. Výpisem ze systému operátora trhu, [právnická osoba] je prokázáno, že žalobkyně dodávala elektřinu do odběrných míst EAN [číslo], EAN [číslo], EAN [číslo] od 7. 1. 2016 do 4. 3. 2016 [právnická osoba] ze dne 10. 3. 2021 je prokázáno, že do odběrného místa EAN [číslo] bylo za uvedené období dodáno 788,10 kWh elektřiny ve vysokém tarifu a 513,40 kWh elektřiny v nízkém tarifu, do odběrného místa EAN [číslo] pak 54 653 kWh elektřiny, a do odběrného místa EAN [číslo] celkem [číslo] kWh elektřiny.

9. Výpisem ze systému operátora trhu, [právnická osoba] je prokázáno, že žalobkyně dodávala zemní plyn do odběrných míst: EIC 27ZG500Z0072936D a EIC 27ZG500Z0059262H od 1. 1. 2016 do 4. 3. 2016 [právnická osoba] ze dne 10. 3. 2021 je prokázáno, že do odběrného EIC 27ZG500Z0072936D bylo za uvedené období dodáno 43 232,14 kWh plynu a do odběrného místa EIC 27ZG500Z0059262H pak 790,83 kWh plynu.

10. Fakturou č. 40160094 z 29. 2. 2016, splatnou dne 14. 3. 2016, je prokázáno, že za elektřinu dodanou do odběrného místa [číslo] a [číslo] v období od 1. 1. 2016 do 31. 1. 2016 žalobkyně žalované vyúčtovala částku 77.636,12 Kč.

11. Faktura č. 40160161 z 17. 3. 2016, splatnou dne 31. 3. 2016, je prokázáno, že za elektřinu dodanou do odběrného místa [číslo] a [číslo] v období od 1. 2. 2016 do 29. 2. 2016 žalobkyně žalované vyúčtovala částku 65.015,31 Kč.

12. Fakturou č. 10160036 z 16. 3. 2016, splatnou dne 20. 4. 2016, je prokázáno, že za zemní plyn, dodaný do odběrného místa 27ZG500Z0072936D a 27ZG500Z0059262H v období od 1. 1. 2016 do 4. 3. 2016 žalobkyně žalované vyúčtovala částku 40.684,28 Kč 13. Fakturou č. 40160269 z 23. 3. 2016, splatnou dne 20. 4. 2016, je prokázáno, že za elektřinu dodanou do odběrného místa [číslo] a [číslo] v období od 1. 3. 2016 do 4. 3. 2016 žalobkyně žalované vyúčtovala částku 10.077,38 Kč.

14. Fakturou č. 40160270 z 23. 3. 2016, splatnou dne 20. 4. 2016, je prokázáno, že za elektřinu dodanou do odběrného místa [číslo] v období od 7. 1. 2016 do 4. 3. 2016 žalobkyně žalované vyúčtovala částku 4.690,74 Kč 15. Fakturou č. 7016001 z 6. 6. 2016, splatnou dne 20. 6. 2016, je prokázáno, že žalobkyně žalované vyfakturovala smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za neuhrazenou fakturu č. 40160269.

16. Fakturou č. 7016002 z 6. 6. 2016, splatnou dne 20. 6. 2016, je prokázáno, že žalobkyně žalované vyfakturovala smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za neuhrazenou fakturu č. č. 10160036.

17. Fakturou č. 7016003 z 6. 6. 2016, splatnou dne 20. 6. 2016, je prokázáno, že žalobkyně žalované vyfakturovala smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za neuhrazenou fakturu č. 40160094.

18. Fakturou č. 7016004 z 6. 6. 2016, splatnou dne 20. 6. 2016, je prokázáno, že žalobkyně žalované vyfakturovala smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za neuhrazenou fakturu č. 40160161.

19. Fakturou č. 7017098 z 3. 2. 2017, splatnou dne 17. 2. 2017, je prokázáno, že žalobkyně žalované vyfakturovala smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za neuhrazenou fakturu č. 40160270.

20. Výzvou z 2. 3. 2018 je prokázáno, že žalobkyně před zahájením řízení vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího archu byla výzva doručována žalované a její zástupkyni doporučenou poštou.

21. Oznámením o zasmluvnění dodávek a o cenách spotřebovávané el. energie a zemního plynu ze dne 2. 11. 2015 je prokázáno, že EPK oznamovala (blíže neupřesněnému partnerovi), že na základě smlouvy o správě a zplnomocnění,„ které ji k tomu opravňuje“, jménem partnera a na jeho účet uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektrické energie a zemního plynu mezi vybraným dodavatelem a partnerem na dobu určitou od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2019. V příloze oznámení měl být zaslán i předpis na placení záloh od vybraného dodavatele. V lednu až únoru 2016, podle rychlosti zaslaných podkladů k fakturaci od současného dodavatele, měl partner obdržet poslední vyúčtování dodávek 31. 12. 2015 ze strany EPK a tím, že vyúčtování dodávek v období od 1. 1. 2016 to 31. 12. 2019 bude již realizovat vybraný dodavatel. Činnost správce na základě smlouvy o správě se od 1. 1. 2016 omezuje na energetické poradenství, provádění technických analýz, provádění analýz úspor a zajišťování komunikace mezi zákazníkem a vybraným dodavatelem. Mezi účastníky je nesporné, že tato listina byla žalované doručena 3. 12. 2015.

22. Výzvou žalované k doložení splnění smlouvy, adresované společnosti EPK, ze dne 21. 12. 2015, je prokázáno, že žalovaná reagovala na oznámení o zasmluvnění dodávek, které obdržela 3. 12. 2015, výzvou k doložení toho, že nákup a prodej nezbytného množství elektrické energie a zemního plynu bude proveden prostřednictvím kvalifikovaných smluvních partnerů na transparentních evropských energetických burzách, komoditních burzách a krátkodobých trzích operátorů trhu, které splňují podmínky transparentnosti ve vztahu k zákonu č. 137/2006 Sb., s ohledem na uzavření smlouvy se žalobkyní, a to do 28. 12. 2015 s upozorněním, že nesplnění tohoto požadavku bude pokládáno za důvod k odstoupení od smlouvy o energetickém poradenství.

23. Uvítací dopis bez data prokazuje, že žalobkyně se obracela na své klienty jako dodavatel elektrické energie a zemního plynu. V dopise uvádí, že potvrzuje oprávněnost smluvního vztahu a po celou dobu jeho trvání ubezpečuje, že nehrozí přerušení dodávek obou komodit. Dále informovala, že jediným administrativním úkonem na straně partnera je správné nastavení nového čísla účtu pro úhradu záloh a variabilního symbolu dle doručených dokumentů a dále byly uvedeny v kontaktní údaje žalobkyně. Dle žalované jí byl tento dopis doručen na počátku ledna 2016.

24. Oznámením žalované ze dne 7. 1. 2016, adresovaným EPK a zaslaným na vědomí i žalobkyni, ze dne 7. 1. 2016, je prokázáno, že se žalovaná ohradila proti tomu, že EPK uzavřela dne 2. 11. 2015 smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, aniž by jí k tomu opravňovala smlouva o energetickém poradenství a vystavená plná moc. Dovozovala, že obě smlouvy jsou neplatným právním úkonem. Vzhledem k tomu se žalovaná necítila být s žalobkyní smluvně svázána a uvedla, že nebude plnit platební kalendáře, které jí byly zaslány. Současně mimo jiné odvolala plnou moc a potvrzení o právních vztazích ze dne 9. 6. 2014, které jsou součástí smlouvy o energetickém poradenství.

25. Detailem zprávy je prokázáno, že Oznámení o neplatnosti smluv [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] bylo doručeno žalobkyni 8. 1. 2016 v 10:3 1:33 hod. Totéž prokazuje i doručenka datové zprávy, z níž je též zřejmé, že odesílatelem byla [územní celek]. Čestným prohlášením starosty [územní celek] z 26. 2. 2021 je prokázáno, že záležitosti s dodávkami energií od EPK a s žalovanou řešila obec i za žalovanou, neboť je jejím zřizovatelem. Listinu z 7. 1. 2016 zasílala obec EPK i žalované prostřednictvím své datové schránky, protože žalovaná v té době ještě neměla datovou schránku zřízenou. Oznámení z 7. 1. 2016 o neplatnosti Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu [číslo] uzavřených s žalobkyní dne 2. 11. 2015 je prokázáno, že podobný nesouhlas s překročením zástupčího oprávnění jako žalovaná vznesla i [územní celek].

26. Listinou s názvem Odstoupení od smlouvy o energetickém poradenství a správy odborných míst a zařízení ze dne 9. 2. 2016, kterou žalovaná adresovala EPK i žalobkyni, je prokázáno, že žalovaná od uvedené smlouvy odstoupila proto, že EPK smlouvu porušila podstatným způsobem tak, že nezajistila nákup komodit prostřednictvím kvalifikovaného smluvního partnera, který je držitelem licence dle článku II odst. 2.4. smlouvy a zajistila dodávku pouze prostřednictvím jednoho obchodníka a dále nezajistila na měsíc prosinec 2015 žádnou dodávku elektřiny. Nadto žalovaná EPK vytkla, že překročila zástupčí oprávnění ze dne 9. 6. 2014 a uzavřela za žalovanou s žalobkyní novou smlouvu, a to za výrazně nevýhodných podmínek. Dále žalovaná požadovala, aby ji EPK vrátila přeplatky na zálohách, zaplacených v minulosti, ve výši 194.241 Kč.

27. V dopise z 16. 3. 2016, adresovaném žalobkyni, žalovaná odmítla uhradit fakturu za elektřinu na částku 77.636,12 Kč za dobu od 1. 1. 2016 do 31. 1. 2016, opětovně vysvětlovala, že nemá s žalobkyní žádný smluvní vztah, a proto není povinna ničeho plnit.

28. V dopise z 22. 3. 2016, adresovaném žalobkyni a EPK, žalovaná opětovně mimo jiné namítla, že nemá žádný smluvní vztah s žalobkyní na dodávky elektřiny a zemního plynu a pokud smlouvu uzavřela EPK, považuje je žalovaná za právně neúčinné a žalovaná dle nich proto není povinná ničeho plnit.

29. V dopise z 10. 5. 2016, adresovaném žalobkyni, žalovaná odmítla úhradou vyúčtovaných smluvních pokut a zopakovala, že neměla s žalobkyní uzavřenou žádnou smlouvu, od počátku ledna 2016 dávala najevo, že s ní smlouvu o dodávkách energií uzavřít nehodlá a nepožadovala od žalobkyně žádné dodávky. Protože žalobkyně i přes tento nesouhlas energie dodávala, stala se žalovaná zákazníkem proti své a žalobkyně vůči ní nemá ani právo ani na bezdůvodné obohacení.

30. V dopise z 16. 6. 2016, adresovaném žalobkyni a EPK, v němž se žalovaná vyjadřovala k upomínce žalobkyně ze dne 6. 6. 2016, žalovaná opětovně zdůraznila, že ji s žalobkyní neváže žádný smluvní vztah na dodávky elektřiny a zemního plynu, není povinna proto žalobkyni nic platit a rovněž tak odmítla uhradit vyúčtovanou smluvní pokutu. Opětovně vyzvala EPK úhradě přeplatku za rok 2015.

31. V dopise z 30. 9. 2016, adresovaném žalobkyni, žalovaná odkázala na svá předchozí stanoviska, znovu podrobně zopakovala průběh podstatných skutečností a opětovně odmítla úhradu smluvní pokuty, kterou jí žalobkyně vyúčtovala. Podobný obsah má vyjádření žalované ze dne 28. 11. 2016, adresovaný zástupkyni žalobkyně i vyjádření z 21. 2. 2017, adresované žalobkyni, rovněž tak vyjádření ze dne 5. 4. 2018, adresované žalobkyni i její zástupkyni.

32. Spisem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen„ rozhodčí soud“), sp. zn. Rsp: [číslo] je prokázáno, že po rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně ze dne 19. července 2019, č. j. [číslo jednací] žalobkyně uplatnila své nároky před rozhodčí soudem. Dle podacího razítka žalobě žalobkyně z 26. 8. 2019 byla žaloba u rozhodčího soudu podána téhož dne. Řízení skončilo usnesením tohoto soudu ze dne 15. května 2020, sp. [číslo ], jímž bylo rozhodnuto, že pravomoc rozhodčího soudu k projednání a rozhodnutí žalobních nároků, vyplývajících ze žaloby žalobkyně z 26. srpna 2019, není dána. Řízení proto bylo zastaveno s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodčí soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla platně uzavřena rozhodčí smlouva v podobě rozhodčí doložky, neboť rozhodčí doložka obsažená ve Všeobecných obchodních podmínkách, jež jsou nedílnou součástí smluv o sdružených dodávkách ze dne 2. listopadu 2015, není pro žalovanou závazná. Rozhodčí soud konstatoval, že smlouvy o sdružených dodávkách energií dne 2. 11. 2015 byly žalobkyní uzavřeny s EPK, která však přitom překročila své zástupčí oprávnění, vymezené plnou mocí z 9. 6. 2014, aniž by žalovaná dodatečně uzavření smluv schválila. Naopak žalovaná poté, co se o uzavření smluv dozvěděla, sdělila žalobkyni svůj nesouhlas s právním jednáním EPK ve smyslu § 446 o. z. a smlouvami a tedy ani rozhodčí doložkou nemůže být zavázána. Rozhodčí soud tak dospěl k závěru, že včas vznesená námitka nedostatku pravomoci rozhodčího soudu k projednání a rozhodnutí této věci, je důvodná a pravomoc Rozhodčího soudu k projednání a rozhodnutí věci zde není. Uvedené rozhodnutí bylo dle doručenek doručeno zástupkyni žalobkyně 26. 5. 2020 a zástupkyni žalované 25. 5. 2020. Usnesením předsednictva Rozhodčího soudu ze dne 29. 6. 2020 byl návrh žalované na přezkoumání usnesení rozhodce z 15. 5. 2020 v části týkající se rozhodnutí o nákladech řízení odmítnut. Uvedené rozhodnutí bylo dle doručenek doručeno zástupkyni žalobkyně 9. 7. 2020 a zástupkyni žalované 8. 7. 2020.

33. V rozhodčím spise je založena i korespondence žalované, jíž reagovala na zaslané faktury a výzvy k úhradě vyfakturovaných částek:

34. V dopise z 16. 3. 2016, adresovaném žalobkyni, žalovaná odmítla uhradit fakturu za elektřinu na částku 77.636,12 Kč za dobu od 1. 1. 2016 do 31. 1. 2016, opětovně vysvětlovala, že nemá s žalobkyní žádný smluvní vztah, a proto není po ničeho plnit. V dopise z 22. 3. 2016, adresovaném žalobkyni a EPK, žalovaná opětovně mimo jiné namítla, že nemá žádný smluvní vztah s žalobkyní na dodávky elektřiny a zemního plynu a pokud smlouvu uzavřela EPK, považuje je žalovaná za právně neúčinné a žalovaná dle nich proto není povinná ničeho plnit. V dopise z 10. 5. 2016, adresovaném žalobkyni, žalovaná odmítla úhradou vyúčtovaných smluvních pokut a zopakovala, že neměla s žalobkyní uzavřenou žádnou smlouvu, od počátku ledna 2016 dávala najevo, že s ní smlouvu o dodávkách energií uzavřít nehodlá a nepožadovala od žalobkyně žádné dodávky. Protože žalobkyně i přes tento nesouhlas energie dodávala, stala se žalovaná zákazníkem proti své a žalobkyně vůči ní nemá ani právo ani na bezdůvodné obohacení. V dopise z 16. 6. 2016, adresovaném žalobkyni a EPK, v němž se žalovaná vyjadřovala k upomínce žalobkyně ze dne 6. 6. 2016, žalovaná opětovně zdůraznila, že ji s žalobkyní neváže žádný smluvní vztah na dodávky elektřiny a zemního plynu, není povinna proto žalobkyni nic platit a rovněž tak odmítla uhradit vyúčtovanou smluvní pokutu. Opětovně vyzvala EPK úhradě přeplatku za rok 2015. V dopise z 30. 9. 2016, adresovaném žalobkyni, žalovaná odkázala na svá předchozí stanoviska, znovu podrobně zopakovala průběh podstatných skutečností a opětovně odmítla úhradu smluvní pokuty, kterou jí žalobkyně vyúčtovala. Podobný obsah má vyjádření žalované ze dne 28. 11. 2016, adresovaný zástupkyni žalobkyně i vyjádření z 21. 2. 2017, adresované žalobkyni, rovněž tak vyjádření ze dne 5. 4. 2018, adresované žalobkyni i její zástupkyni.

35. Žalovaná v řízení poukazovala na skutečnost, že z podnikatelské činnosti EPK vyvstalo množství sporů podobných s danou věci, které řešily buď obecné soudy nebo rozhodčí soud. Předložila rovněž některá rozhodnutí těchto orgánů, které podporují její právní hodnocení, a to Okresního soudu v Liberci ze dne 5. 6. 2018 č.j. [číslo jednací], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne ze 7. 9. 2020 č.j. [spisová značka], rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 22. 7. 2020 č.j. [číslo jednací], rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 14. 7. 2020 č.j. [číslo jednací], usnesení rozhodčího soudu sp. [sp. značka], RSP [číslo], Rsp [číslo], Rsp [číslo].

36. Předsednictvo Rozhodčího soudu dne 26. 6. 2019 ve věci žalobkyně [právnická osoba] proti žalované [územní celek], tedy ve věci obdobné věci souzené, v souladu s § 25 odst.1 řádu Rozhodčího soudu vydalo ve věci stanovisko, že pravomoc Rozhodčího soudu k projednání sporu mezi uvedenými účastníky je dána. V odůvodnění uvedlo, že EPK překročila tím, že za žalovanou uzavřela smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu 2. 11. 2015, zástupčí oprávnění. Z důkazů obsažených ve spise v rozhodčím řízení však nevyplývá, zda žalovaná oznámila žalobci nesouhlas s překročením zástupčího oprávnění v souladu s § 446 o. z. Spis byl proto vrácen rozhodci k dalšímu řízení.

37. Dohodou o spolupráci ze dne 2. 10. 2015, kterou žalobkyně uzavřela se EPK a EPK Trade s.r.o. je prokázáno, že posledně uvedené společnosti v čl. I odst. 2 prohlásily, že na základě plných mocí od klientů jako majitelů odběrných míst jsou oprávněni uzavírat jejich jménem a na jejich účet smlouvy s dodavateli elektrické energie a zemního plynu na jejich dodávku do odběrných míst. Za účelem co nejefektivnějšího zajištění nepřetržitých dodávek elektrické energie a zemního plynu do odběrných míst klientů se strany dohodly, že uzavřou spolu smlouvy o sdružených službách dodávky elektrické energie a zemního plynu, na jejichž základě bude žalobkyně poskytovat dodávky energií zákazníků ostatních účastníků dohod, a to pro období minimálně jednoho roku.

38. Rámcovou smlouvou o dodávce a odběru elektřiny a zemního plynu č. 2015, uzavřenou se společností [právnická osoba] dne 26. 3. 2015, resp. její žalobkyní poskytnutou částí, je prokázáno, že [právnická osoba] se zavázala dodat žalobkyni jako obchodníkovi elektřinou a zemní plyn ve sjednaném množství a termínech a zajistit dodání elektřiny nebo zemního plynu do odběrných míst zákazníků obchodníka. Žalobkyně jako obchodník se zavázala zajistit odebrání takto dodané elektřiny a zemního plynu konečnými zákazníky ve sjednaném množství a zaplatit za to dodavateli dohodnutou cenu. Smlouva předpokládala, že žalobkyně uzavře s konečnými zákazníky smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny i plynu, na jejichž základě bude možno dodávky elektřiny plynu uskutečnit. 39. [právnická osoba], podávanou pro účely řízení vedeného před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. [spisová značka], je prokázáno, že uvedená společnost soudu sdělila, že EPK nikdy nebyla registrována u operátora trhu jako registrovaný účastník v elektroenergetice a plynárenství a tedy nikdy nebyla v informačním systému operátora trhu evidována jako dodavatel elektřiny nebo plynu u žádného odběrného místa.

40. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci č.j. [číslo jednací] ze dne 5. 6. 2018 je prokázáno, že tento soud v řízení vedeném žalobkyní [příjmení] [jméno] proti žalovanému [příjmení] [jméno], o 162.426 Kč s příslušenstvím, v odůvodnění rozsudku uvedl, že z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná strana uzavřela smlouvu o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu, na jejímž základě měla společnost EPK převzít odběrná místa žalované strany, včetně jejich převedení v evidence operátora trhu s elektřinou, a zajistit do nich dodávku elektřiny. Tuto povinnost splnila jen částečně, jelikož byla sice zajištěna dodávka elektřiny do odběrných míst, avšak odběrná místa byla stále vedena u operátora trhu s elektřinou na žalovanou stranu.

41. Z provedeného dokazování tedy vyplynulo, že smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu, jichž se žalobkyně v souvislosti s žalobou uplatněnými nároky dovolává, uzavřela s žalobkyní EPK. V době předcházející EPK uzavřela s žalovanou smlouvu o energetickém poradenství, dle níž EPK pro žalovanou prováděla vedle poradenství v energetice tzv. komplexní přenesenou správu, která měla spočívat v přeregistraci zákazníka u odběrných míst žalované na EPK, jež se tak měla stát správcem odběrných míst žalované a jejich nevýhradním provozovatelem. Nevýhradní provozování odběrných míst znamenalo, že vedle EPK provozovatelem odběrných míst zůstává i žalovaná. EPK byla povinna uzavírat smluvní vztahy s vybranými dodavateli a zajistit žalované konkurenceschopné dodávky elektrické energie a zemního plynu, měla pak žalované přeúčtovávat náklady za spotřebovanou elektrickou energii a zemní plyn v souladu s dále upravenými podmínkami. Sjednaná komplexní správa, jak je ve smlouvě popsána, předpokládala též dohodu stran smlouvy o tom, že EPK bude žalovanou ve shora specifikovaných činnostech zastupovat při přeregistraci odběrných míst. To vyplývá z druhého odstavce plné moci z 9. 6. 2016. Zástupčí oprávnění EPK směřovalo k tomu, aby EPK provedla přeregistraci odběrných míst na sebe a aby sama jako nevýhradní provozovatel odběrných míst uzavírala ohledně nich s dodavateli a distributory energií nové smluvní vztahy, což bylo cílem smlouvy o energetickém poradenství. Z provedených důkazů vyplývá, že EPK a žalovaná se dohodly na uvedeném zastoupení, žalovaná chtěla, aby ji EPK v dohodnutém rozsahu zastupovala a vůle EPK rovněž směřovala k tomu, aby byly dosaženy cíle dohody o energetickém poradenství, tedy aby EPK sama vybírala dodavatele energií, s nimiž sama vstoupí do smluvního vztahu a žalované bude pouze přeúčtovávat cenu odebraných energií za sjednanou odměnu. Průkazem o tom je listina z 9. 6. 2014 a názvem Plná moc a potvrzení o právních vztazích. Její obsah a tedy i rozsah jednatelských oprávnění plně koresponduje s obsahem smlouvy o energetickém poradenství. Protože tato smlouva předpokládala, že dojde k přeregistraci zákazníka u odběrných míst žalované na EPK, jež pak měla pouze přeúčtovávat žalované„ náklady“ spotřebované energie žalované, neobsahovala vůbec oprávnění EPK uzavírat smlouvy o sdružených službách dodávky jménem žalované a na její účet nebo ji jinak zavazovat, protože taková eventualita nebyla ve smlouvě o energetické poradenství vůbec dohodnuta. EPK sama chtěla být zákazníkem dodavatelů a distributorů a chtěla žalované náklady realizovaných dodávek energií přeúčtovávat, nebyl předpokládán žádný přímý vztah žalované s dodavateli a distributory energií. EPK tudíž oprávnění k uzavírání nových smluvních vztahů jménem žalované a na její účet nepotřebovala, protože stranami nic podobného nebylo dohodnuto, a žalovaná neměla důvodu ji taková oprávnění poskytovat. Obšírné výklady obsahu plné moci, které v řízení prováděla žalobkyně, aby odůvodnila oprávněnost žalobou uplatněného nároku vůči žalované, nevycházejí z toho, co bylo EPK a žalovanou prokazatelně smlouvou o energetickém poradenství a z ní vycházející smlouvou o zastoupení žalované dohodnuto, nýbrž jsou prováděny izolovaně a účelově. Nelze ostatně přehlédnout, že v souladu s uzavřenou smlouvou o energetickém poradenství a vystavenou plnou mocí bylo postupováno v roce 2015, kdy EPK žalované přeúčtovávala dodávky energií (byť zřejmě neprovedla přeregistraci odběrných míst na sebe, ač se k tomu zavázala). Je skutečností, že obsah smlouvy o energetickém poradenství a z něho vycházející dohoda o zastoupení, potažmo plná moc, nevyhovoval plně pozdějším společným obchodním záměrům žalobkyně a EPK. EPK to vyřešila v později uzavřené dohodě o spolupráci s žalobkyní tak, že o sobě prohlásila, že je oprávněna uzavírat smlouvy s dodavateli energií jejich jménem a na jejich účet, ačkoliv žádné změně smlouvy o energetickém poradenství a související smlouvy o zatupování nedošlo. EPK totéž oznámila žalované s tím, že už takové smlouvy jejím jménem a na její účet uzavřela, a to dokonce na dobu 1. 1. 2016 do 31. 12. 2019. Vysvětila současně, že sama bude zasílat poslední vyúčtování dodávek 31. 12. 2015 a že od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2019 bude vyúčtování realizovat vybraný dodavatel, s nímž nadále bude mít žalovaná přímý finanční vztah. Činnost EPK se od 1. 1. 2016 měla omezit jen na energetické poradenství. Účastníci se shodli na tom, že toto oznámení bylo žalované doručeno 3. 12. 2015, tedy zhruba po uplynutí 1 měsíce po uzavření obou smluv o sdružených službách dodávky. Na počátku ledna 2016 se pak žalované jako dodavatel přihlásila žalobkyně s potvrzením„ oprávněnosti smluvního vztahu“ a zasláním údajů pro provádění plateb. Žalovaná se dopisem ze 7. 1. 2016 proti uzavření obou smluv ohradila, jak vůči EPK tak i vůči žalobkyni, namítla překročení plné moci z 9. 6. 2014, pro které se necítí být smlouvami zavázána s tím, že je proto nebude plnit. Tato listina, jak bylo v řízení prokázáno, byla doručena jak EPK tak žalobkyni, a to, že nebyla žalobkyně uvedena jako adresát v záhlaví tohoto dopisu je nevýznamné. Z jejího obsahu je nepochybné, že žalovaná nesouhlasí s postupem EPK, neboť ji k uzavření smluv o družených službách jejím jménem a na její účet nezmocnila a uzavřenými smlouvami se necítí být vázána. Žalobkyně se tak již 8. 1. 2016 o nesouhlasu žalované s překročením zástupčího oprávnění ze strany EPK dozvěděla, o obsahu plné moci se také mohla a měla sama přesvědčit již při uzavírání dohody o spolupráci, přesto obě komodity do odběrných míst žalobkyně dodávala do počátku března 2016 a dodávky žalované vyfakturovala, žalovaná je však, dle tvrzení žalobkyně nezaplatila. (V průběhu řízení bylo mezi stranami sporné, zda žalovaná zaplatila 13.935,75 Kč v srpnu 2016, jak žalobkyně tvrdila. Žalovaná to popírala a tvrdila, že žalobkyni nikdy neposkytla žádnou platbu). Žalobkyně vzhledem k prodlení s placením všech faktur, vyúčtovala žalované i smluvní pokuty, které žalovaná opět nezaplatila.

42. Podle § 436 odst. 1 o. z., kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

43. Podle § 441 odst.1 a 2, věta prvá o. z., ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. (2) Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci.

44. Podle § 446 o.z., překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

45. Z cit. ustanovení zákona plyne, že pokud jde o smluvní zastoupení, je zmocněnec povinen řídit se pokyny zmocnitele a jednat v souladu s rozsahem zástupčího oprávnění uvedeného v plné moci. Odklon od plné moci má vliv na vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem, nikoli však na platnost právního jednání s třetí osobou. Při smluvním zastoupení je také založena nevyvratitelná domněnka, že zmocnitel exces schválil, s výjimkou případu, kdy zmocnitel po jeho zjištění bez zbytečného odkladu sdělí třetí osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, že k takovému jednání nebyl zmocněnec oprávněn; v takovém případě domněnka ratihabice nenastupuje a zmocnitel není z excesivního jednání zmocněnce zavázán. Domněnka nenastupuje též v případě, kdy třetí osoba měla a mohla při obvyklé opatrnosti bez pochybností poznat, že zmocněncovo jednání je excesem, nebo kdy třetí osoba o excesu přímo věděla. Důkazní břemeno o překročení zástupčího oprávnění v případě sporu nese zmocnitel. Pokud zmocnitel překročení zástupčího oprávnění dodatečně schválí, platí, že zmocněnec jednal v souladu se zástupčím oprávněním a nenese za exces žádnou odpovědnost, právní důsledky jeho jednání dopadají na zmocnitele. Totéž platí, i nastoupí-li pro mlčení zmocnitele domněnka dodatečného schválení. Pokud však zmocnitel exces zmocněnce neschválí, ani nedojde k ratihabici jinak, je zmocněnec ze svého právního jednání zavázán sám; ač jednal jménem zmocnitele, jde nicméně o důsledek právního jednání na jeho účet.

46. Z provedeného dokazování, jak již výše popsáno vyplynulo, že žalovaná EPK zmocnila k tomu, aby zastupovala žalovanou před dodavateli a distributory energií při přehlášení odběru těchto energií a jednotlivých odběrných míst na nového odběratele - tj. na samotnou EPK s tím, že EPK získala rovněž další oprávnění administrativního charakteru. Žalovaná v listině o plné moci současně potvrdila, že EPK je oprávněna na základě uzavřených smluvních vztahů uzavřít s dodavateli a distributory nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů žalované a že jí náleží s těmito právo s těmito odběrnými, místy zařízeními nakládat. EPK, v souladu s tím, co bylo smlouvou o energetickém poradenství dohodnuto, byla oprávněná uzavřít smlouvu s dodavatelem energií ve vztahu k odběrným místům žalované pouze vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, nikoliv však jménem žalované a na její účet. EPK tak nemohla uzavřít žádnou smlouvu jménem a na účet žalované, která by žalovanou přímo zavazovala. Na tomto rozsahu zmocnění nemůže nic změnit skutečnost, že v závěru roku 2015 EPK začala obsah plné moci dezinterpretovat a prohlašovat o sobě, že je oprávněna uzavírat smluvní vztahy s dodavateli energií jménem a na účet žalované. Šlo o jednostranné a smluvně nepodložené tvrzení EPK, upravené účelově proto, aby mohla vstoupit do smluvních vztahů s žalobkyní. Uzavřením smluv o sdružených službách dodávky z 2. 11. 2015 pak nepochybně EPK zmocnění, udělené žalovanou a vyplývající z plné moci z 9. 6. 2014, překročila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná bez zbytečného odkladu ve směru k žalobkyni projevila nesouhlas s uzavřenými smlouvami a namítla překročení zástupčího oprávnění, a proto nemohla nastat domněnka, že žalovaná právní jednání EPK schvaluje. Žalovaná se o překročení plné moci dozvěděla 3. 12. 2015, svůj nesouhlas sdělila žalované 8. 1. 2016 a soud shledává tento nesouhlas za včasný. Jestliže EPK potřebovala k oznámení svého postupu žalované dobu cca jednoho měsíce, a žalobkyně ještě o měsíc delší, ačkoliv dodávky měly započít 1. 1. 2016, má soud za to, že pokud žalovaná reagovala svým nesouhlasem ve lhůtě obdobné, jde o reakci uskutečněnou bez zbytečného odkladu, je-li současně přihlédnuto k tomu, že tato lhůta byla zkrácena vánočními svátky a že orientace v celé problematice žalované musela činit obtíže. Nadto je však třeba konstatovat, že obvyklé opatrnosti odpovídá, aby žalobkyně při uzavírání smlouvy o spolupráci i smluv o sdružených službách dodávky obou komodit s EPK požadovala doložení rozsahu jejího zástupčího oprávnění předložením plné moci, jež EPK udělila žalovaná. Žalobkyně proto musela nebo alespoň měla rozsah skutečného zástupčího oprávnění EPK znát, musela si být vědoma, že plná moc o jednání jménem a na účet žalované nic neříká, že vychází ze smlouvy o energetickém poradenství, kde se o jednání jménem a na účet žalované neuvažovalo, a měla si proto skutečný rozsah zástupčího oprávnění přinejmenším u žalované ověřit. Důsledkem uvedeného je, že i pokud by nesouhlas žalované ze 7. 1. 2016 nebylo možno posoudit jako včasný, nemůže nastat domněnka ratihabice a žalovanou nelze pokládat za stranu, kterou by smlouvy o sdružených službách dodávky zavazovaly a tudíž ani za stranu, která by v tomto sporu byla pasivně legitimována. Soud je přesvědčen, že z obou smluv zavázanou stranou je toliko EPK, kterou je třeba mít za smluvního partnera žalobkyně.

47. Shora uvedené též vylučuje úvahy o případném nedůvodném obohacení, o němž bylo ve vztahu k žalované uvažováno. Pokud totiž za daných okolností žalobkyně do předmětných odběrných míst obě komodity dodávala, činila tak podle smluv o sdružených službách dodávky, a nikoliv bez právního důvodu. Soud sdílí názor žalobkyně o tom, že EPK uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky nelze shledat neplatnými, a to ani pro nemožnost plnění faktickou či právní (§ 588 o.z.). Je totiž třeba poukázat na to, že žalobkyně v prvém čtvrtletí 2016 dodávky podle smluv realizovala, o faktickou nemožnost plnění se proto jednat nemohlo. O (počáteční) právní nemožnosti je možno uvažovat tam, kde neexistuje podle norem platného práva žádná možnost, že dojde ke splnění závazku. Ani taková situace v daném případě nenastala, nic po právní stránce nebránilo tomu, aby žalobkyně plnila ze smluv uzavřených s EPK a tato, aby dále žalovanou konzumované plnění žalované přeúčtovávala, jak ostatně činila už v roce 2015. Mezi účastnicemi proto o vztah z bezdůvodného obohacení jít nemůže. Pokud na straně žalované spotřebou energií bez jejich úhrady došlo k bezdůvodnému obohacení, nestalo se tak na úkor žalobkyně, ale na úkor EPK.

48. Soud nesdílí ani přesvědčení žalobkyně o tom, že by při závěru, že žalovaná není smlouvami o sdružených službách dodávky vázána, mohl být její nárok posouzen jako neoprávněný odběr podle § 51 a § 74 EZ, a to v podstatě z týchž důvodů. Dle § 51 odst. 1 písm. a) EZ neoprávněným odběrem je, mimo jiné, též případ, kdy chybí právní důvod pro odběr elektřiny, tedy smlouva o dodávce elektřiny nebo o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená s obchodníkem s elektřinou nebo výrobcem elektřiny podle § 50 odst. 1 a 2 energetického zákona. Pro závěr, že došlo k odběru elektřiny bez právního důvodu ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, je rozhodující zjištění, že odběr byl v rozhodné době na daném odběrném místě skutečně žalovanou realizován, a absence smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny v daném odběrném místě. V dané věci však nešlo o bezesmluvní dodávky a odběr, ale o plnění, ke kterému žalobkyni zavazovala smlouva o sdružených službách dodávky, uzavřená s EPK. Totéž platí, pokud jde o dodávku a odběr plynu, jenž rovněž nelze posoudit podle § 74 odst.1 písm. a) EZ jako neoprávněný.

49. Nad rámec uvedeného je nutno také dodat, že neoprávněný odběr zakládá právo na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem provozovateli distribuční soustavy. Je tomu tak proto, že odpovědnost za ztrátu těchto komodit nese právě tento provozovatel distribuční soustavy, zatímco nárok na úhradu ceny za skutečně odebranou elektřinu na základě smlouvy náleží držiteli licence na obchod s elektřinou. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalobkyně je držitelkou licence pro obchod s elektřinou a zemním plynem, žalobkyně netvrdila, a nebylo to proto ani prokazováno, že by měla též licenci na přepravu elektřiny a distribuci plynu, tudíž nelze uzavřít, že by byla aktivně legitimována k uplatnění nároku na náhradu škody za neoprávněný odběr.

50. Soud je přesvědčen, že vzhledem k prokázaným skutkovým okolnostem je vyloučena i úvaha o uznání dluhu, pro případ, že by bylo prokázáno, že žalovaná co do částky 13.935,75 Kč na dluh plnila. Podle § 2054 odst. 2 o. z., totiž platí, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Žalovaná již v době započetí dodávek energií do jejich odběrných míst dávala opakovaně jednoznačně najevo, že si plnění z obou uzavřených smluv nepřeje a nehodlá je platit, necítí se být smlouvami vázána. Pokud by snad mohlo být prokázáno, že přesto 13.935,75 Kč žalobkyni přesto zaplatila, nelze to rozhodně interpretovat jako uznání zbytku dluhu. Odstraňování rozporu v tvrzeních stran o tom, zda k plnění došlo či nikoliv, proto soud pokládal za nadbytečné.

51. Vzhledem k uvedenému, tedy pro nedostatek pasivní legitimace žalované ve sporu, rozhodl soud o zamítnutí žaloby žalobkyně v celém rozsahu.

52. Žalobkyně se v průběhu řízení dovolávala anonymizovaného rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech, v němž bylo její žalobě proti neuvedenému žalovanému v podstatné části vyhověno, a dále též usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2020 č.j. [číslo jednací], jímž bylo zrušeno původní pro žalobkyni nepříznivé rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně ze dne 14. 7. 2020 č.j. [číslo jednací], na které v tomto řízení odkazovala žalovaná. Žalobkyně v této souvislosti poukazovala na princip předvídatelnosti soudního rozhodování a legitimního očekávání, že ve skutkově obdobné věci, bude soudem rozhodnuto podobně. Soud má za to, že uplatněná argumentace žalobkyni v tomto řízení prospět nemůže, protože obě uvedená řízení jsou po skutkové stránce s danou věcí nesrovnatelná. Ve věci Okresního soudu v Karlových Varech, jak vyplývá z odůvodnění rozsudku, že mezi účastníky nevyvstal spor o to, zda EPK byla žalovanou zmocněna k podpisu smluv o sdružených dodávkách elektřiny a plynu, jako je tomu v dané věci. Krajský soud Brně pak ve shora označené věci pak rozhodoval ve sporu, kde žalovanou byla jednak obec, jež je povinna jakožto veřejnoprávní korporace dodržovat i povinnosti stanovené předpisy veřejného práva, jednak předmětem posuzování byla plná moc z 26. 6. 2013, tedy z doby před účinností o. z., kterou je na rozdíl od plné moci v dané věci, třeba posuzovat dle zák.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (obč. zák.) Právní závěry rozhodnutí krajského soudu, pro něž bylo prvostupňové rozhodnutí zrušeno, proto nejsou v daném řízení vesměs uplatnitelné.

53. Žalovaná po koncentraci řízení namítla promlčení nároků, které žalobkyně učinila předmětem tohoto řízení. K promlčení dochází již marným uplynutím promlčecí lhůty, tedy logicky vždy již před podáním žaloby a nemůže jít proto o skutečnost nově nastalou ve smyslu § 118b odst. 1 věty třetí o. s. ř. Uplatnění námitky promlčení, tj. projev vůle, jehož podstatou je dovolání se promlčení, pak má za následek to, že soud k promlčení přihlédne a promlčené právo nelze věřiteli přiznat. Možnost dovolat se promlčení je vázána na příslušné řízení; dovolat se účinně promlčení lze jen vůči procesnímu soudu a takovou námitku vznést kdykoli až do okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu. K promlčení práva na základě námitky vznesené až po koncentraci řízení lze však přihlédnout jen tehdy, vyplývá-li závěr o promlčení práva ze skutečností, jež vyšly najevo nebo byly zjištěny na základě důkazů včas navržených. Na základě takových důkazů a skutečností, které jsou soudu známy z úřední činnosti, je možno v daném případě důvodnost námitky promlčení, vznesené žalovanou, posoudit.

54. Podle § 629 odst.1 a 2 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky. (2) Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. Podle § 648 věta prvá o. z., uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží.

55. Řízení v dané věci bylo zahájeno žalobou dne 18. 6. 2020 a splatnost nejstaršího nároku, který v něm žalobkyně uplatnila, nastala dnem 14. 3. 2016. Promlčecí lhůta u nejstaršího nároku tak počala běžet 15. 3. 2016 a od tohoto data do zahájení řízení dne 18. 6. 2020 uběhlo celkem 1556 dnů, tedy více jak tři roky (3x365= 1095 dnů). Promlčecí lhůta však neběžela po dobu řízení, vedeného u Okresního soudu v Jičíně sp.zn. [spisová značka], v němž žalobkyně uplatnila tentýž nárok jako v daném řízení, tj. v době od 10. 8. 2018 do 12. 8. 2019, tj. 368 dnů, a dále po dobu řízení, probíhajícího před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, tj. nejméně od 26. 8. 2019 do 11. 6. 2020, tj. dalších 290 dnů. Z celkové doby od dospělosti nejstaršího nároku do zahájení řízení v této věci, tj. z 1556 dnů, promlčecí doba neběžela 658 dnů (368+290=658), což znamená, že z ní uběhlo do zahájení řízení 898 dnů, tedy méně než 1.095 dnů, tedy méně než tři roky, a k promlčení nároku žalobkyně nedošlo. Protože nedošlo k promlčení nejstaršího nároku, nemohlo tím spíš dojít k promlčení nároků mladších a námitce promlčení proto nelze přičítat v dané věci význam.

56. V průběhu řízení žalobkyně navrhla provedení důkazu znaleckým posudek znaleckého ústavu PROSCON, výpisy OTE a.s. obce Třebívlice, Dobřichov, Klobouky o Brna, Střítež, Metodickými doporučeními k činnosti územních samosprávných celků, cenami dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance, znaleckým posudkem ing. [jméno] [příjmení], PhD., žalobou žalobkyně proti [právnická osoba] a Ing. [příjmení] z 22. 12. 2017, protokolem o jednání před Městským soudem v Praze z 3. 5. 2019. Žalovaná navrhovala důkaz emailovou zprávou EPK z 21. 12. 2015, dokladem o přečtení zprávy z 21. 12. 2015, podacím lístkem z 21. 12. 2015, odeslanou datovou zprávou - detail + přílohy, doručenky datové zprávy ze dne 21. 12. 2015, vyjádřením žalované k výzvě soudu z 15. 8. 2019, protokolem po jednání ze dne 8. 2. 2021 ve věci Okresního soudu v Hradci Králové sp.zn. [spisová značka]. Těmto návrhům soud nevyhověl pro nadbytečnost, návrhům žalované tak také proto, že byly učiněny opožděně, tj. po koncentraci řízení, aniž by byly splněny zákonné podmínky pro její prolomení.

57. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 věta prvá o.s.ř. tedy co podle úspěchu ve věci. Ve sporu zvítězila žalovaná, má proto vůči žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná částka nákladů řízení ve výši 64.400 Kč představuje náhradu právního zastoupení žalované, vypočtenou podle vyhl.č.177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT). Zástupkyně žalované vykonala v řízení celkem 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor z 30. 7. 2020, podání ve věci ze dne 15. 10. 2020, dále ze dne 15. 2. 2021, účast u jednání 22. 2. 2021 2 úkony, podání z 5. 3. 2021, účast u jednání 19. 4. 2021), odměnu soud zástupkyni přiznává za 7 úkonů, vzhledem k tomu, že podání z 5. 3. 2021 bylo učiněno po koncentraci řízení a tedy z podstatné části neúčelně. Ve zbytku podání provázelo předložení důkazů, které byly již dříve navrženy, a komentář k nim nebyl potřeba. Odměna podle § 8 a § 7 AT činí 8.900 Kč za 1 úkon, tj. 62.300 Kč za 7 úkonů, režijní paušál dle § 13 odst. 3 AT přestavuje 7x300 Kč, tj. dalších 2.100 Kč Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalované k rukám její zástupkyně ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení