207 C 35/2017-503

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Langerovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupené advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: 236.012 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 199.806 Kč -) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.699 Kč z částky 134.164 Kč za období od 11. 6. 2016 do 31. 3. 2017, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 97.958 Kč od 1. 4. 2017 do zaplacení, -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 101.848 Kč od 30. 12. 2016 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 2.400 Kč.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 36.206 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 36.206 Kč od 1. 4. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 141.966 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u soudu dne 7. 6. 2017 ve znění doplnění ze dne 27. 6. 2017, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 236.012 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 134.164 Kč od 11. 6. 2016 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 101.848 Kč od 30. 12. 2016 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 2.400 Kč, když žalobkyně uzavřela dne 1. 4. 2013 se [právnická osoba] síť [právnická osoba] smlouvu o obchodní a zprostředkovatelské spolupráci, kterou si společnosti upravily vzájemné vztahy v rámci jejich obchodní spolupráce, zejména používání označení [anonymizováno], povinnost vzájemně se informovat a řešit spolu problémy, záležitosti společného marketingu a reklamy a koordinace obchodní politiky a oběhu zboží. Hlavním cílem spolupráce bylo vytvořit maloobchodní dodavatelsko - odběratelský systém dle ustanovení v této smlouvě. V části [číslo] smlouvy se [název žalované] zavázalo žalobkyni vyplácet čtvrtletní odměny od smluvních dodavatelů, přičemž doba vyplácení byla ujednána na 60 dnů od ukončení čtvrtletí. Dne 11. 5. 2016 byl žalovaným vystaven opravný daňový doklad č. [anonymizováno] [číslo] znějící na částku - 134.164 Kč s datem splatnosti 10. 6. 2016, na základě kterého byl žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 134.164 Kč sestávající z odměn za první čtvrtletí roku 2016. Dne 29. 12. 2016 byl žalovaným vystaven opravný daňový doklad [anonymizováno] [číslo] na částku - 101.848 Kč s datem splatnosti 29. 12. 2016, na základě kterého byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 101.848 Kč sestávající z odměn za 3. čtvrtletí roku 2016. Žalovaný částky dle opravných daňových dokladů ve lhůtě neuhradil, a to ani přes písemnou výzvu žalobkyně. Smlouva sice byla uzavřena se [právnická osoba] síť [právnická osoba], ale v této smlouvě v čl. 6 bylo stanoveno, že se [název žalované] (jehož předsedou je [jméno] [příjmení]), zavazuje vyplácet odměny žalobkyni. Přestože [název žalované] nebylo stranou smlouvy a nebylo ze smlouvy přímo zavázáno, tak odměny byly vypláceny právě tímto [anonymizováno] a mezi stranami vznikla zavedená praxe stran, přičemž odměny byly vypláceny na základě opravných daňových dokladů, což je v současné době již běžná obchodní praxe, kterou využívá většina tuzemských i zahraničních společností působících v České republice. Opravné daňové doklady tak byly vystaveny [anonymizována tři slova], ale uhrazeny nebyly a na žalovaném [příjmení] [jméno] [příjmení] se tak žalobkyně dlužné částky 236.012 Kč i domáhá.

2. Žalovaný se k podané žalobě písemně dne 15. 11. 2017 vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani zčásti, a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný není účastníkem smlouvy, ze které žalobkyně dovozuje svůj nárok a žalobkyně nijak neprokázala zavedenou praxi stran. Žalovaný vznesl vůči pohledávce žalobkyně do celé výše žalované jistiny námitku započtení s tím, že má vůči žalobkyni pohledávku 1.196.000 Kč z bezdůvodného obohacení, k úhradě této částky žalovaný vyzval žalobkyni na základě faktury č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 28. 3. 2017 se splatností 13. 4. 2017, kdy tato pohledávka odpovídá hodnotě za poskytnutí licence na užívání databáze v majetku žalovaného, která byla užívána žalobkyní ve všech jejích provozovnách a která slouží k označování a vedení téměř veškerého spotřebního zboží. Tuto databázi začala žalobkyně neoprávněně užívat poté, co ukončila obchodní spolupráci s žalovaným. Dále má žalovaný vůči žalobkyni pohledávku 36.200 Kč z titulu nezaplacené smluvní pokuty.

3. Při jednání soudu dne 25. 2. 2019 učinili účastníci v řízení nesporným, že byla dne 1. 4. 2013 uzavřena smlouva o obchodní a zprostředkovatelské spolupráci mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], jejímž účastníkem není žalovaný, že žalovaný vystavil opravné daňové doklady č. [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo], že bylo žalobkyni doručeno oznámení žalovaného o vzájemném započtení pohledávek a závazků (započtení mělo být provedeno ke dni 28. 4. 2017) a žalovanému byl doručen dopis žalobkyně ze dne 11. 4. 2017, kterým neuznává provedené jednostranné započtení.

4. Soud ve věci poprvé rozhodl rozsudkem ze dne 19. 8. 2019, č. j. 207 C 35/2017-401 tak, že žalobě do částky 199.806 Kč s příslušenstvím vyhověl a ohledně částky 36.206 Kč s příslušenstvím podanou žalobu zamítnul a žalovaného zavázal k úhradě poměrné části nákladů řízení žalobkyni. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 19. 5. 2020, č. j. 75 Co 44/2020-439 rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že jeho závěry o prokázání existence žalobní pohledávky žalobkyně jsou předčasné a nedostatečné, a uložil okresnímu soudu, aby provedl řádný výklad obsahu smlouvy o obchodní a zprostředkovatelské spolupráci, zejména se zaměřením na to, kdo byl jejím účastníkem, tedy zda ji [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] uzavírala za sebe nebo jako zástupce žalované a co konkrétně bylo mezi účastníky ujednáno, pokud jde o vyplácení sjednaných odměn (za co konkrétně měly být vypláceny a jak měly být vypočítávány), co bylo účastníky konkrétně sjednáno v žalobkyní tvrzené ústní smlouvě z ledna 2013 a aby provedl výslechy žalobkyně a žalované a svědkyně (resp. bývalé členky statutárního orgánu žalobkyně) [jméno] [příjmení] Krajský soud dále okresnímu soudu uložil, aby žalobkyni vyzval k řádnému doplnění skutkových tvrzení ohledně obsahu jednotlivých tvrzených smluv či dohod ohledně charakteru a stanovování v řízení požadovaných odměn, aby se rovněž vypořádal s námitkou žalobkyně, že pohledávka ze smluvní pokuty žalovanému v souladu se smlouvou o poskytnutí reklamy nevznikla, neboť mu žalobkyně nabídla k pronájmu jednotlivé prodejny, a v souvislosti s tím provedl výklad čl. II. smlouvy o poskytnutí reklamy a vypořádal se s tím, kdy byla nabídka pronájmu ze strany žalobkyně učiněna, aby se zabýval jednotlivými právními jednáními započtení a jejich určitostí, když započtení žalovaný provedl jednak oznámením o vzájemném započtení pohledávek a závazků (č. l. 47 spisu) a jednak ústně u jednání okresního soudu dne 25. 2. 2019.

5. Prvoinstanční soud v souladu s rozhodnutím odvolacího soudu doplnil dokazování, zopakoval provedení důkazu některými listinami a vyzval žalobkyni k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů.

6. Po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v intencích rozhodnutí odvolacího soudu žalobkyně při jednání soudu dne 8. 4. 2021 doplnila svá skutková tvrzení (původní skutková tvrzení v tomto směru žalobkyně upravila již při prvním jednání soudu dne 25. 2. 2019 a v písemném podání ze dne 26. 4. 2019) v tom, že v ústní smlouvě z ledna 2013 bylo ujednáno, že pakliže se žalobkyně stane součástí [anonymizována tři slova], bude žalovaný a také [právnická osoba] vyplácet žalobkyni různé druhy odměn a bonusů, a to ve formě zejména centrální odměny za každé čtvrtletí, maloobchodní a letákové odměny za každé čtvrtletí, odměny za centrální fakturaci za každé čtvrtletí a odměny za dodržování měsíčních plakátů velkoobchodu a přímých dodávek. Žalovaný se zavázal tyto odměny vždy po každém čtvrtletí vypočítat a vyplatit žalobkyni, a to tak, že vystaví opravný daňový doklad ve prospěch žalobkyně, tzv. dobropis. Co se týče odměn a způsobu stanovování jejich výše, jednalo se zejména o procentní odměny z obratu, tj. z množství odebraného zboží, ať už v rámci přímých dodávek od výrobců či nepřímých dodávek (velkoobchodu). Dále se jednalo o odměny specifikované v samotných opravných dokladech, např. odměna za centrální fakturaci, maloobchodní letáková odměna apod. Jednalo se o bonusy od smluvních dodavatelů žalovaného. Účastníkem smlouvy o obchodní a zprostředkovatelské spolupráci byla [anonymizována tři slova] a žalobkyně, avšak i žalovaný zde deklaroval svá práva a povinnosti, neboť celá řada ujednání obsahuje závazky žalovaného (např. čl. 1 odst. 3, čl. 6 druhá odrážka a předposlední odrážka, čl. 4 bod 2, čl. 5 a příloha [číslo]). Na základě této smlouvy se žalobkyně stala součástí [anonymizována tři slova] a vyplácené bonusy ze strany žalovaného či [právnická osoba] byly učiněny na základě ústní dohody mezi žalobkyní a žalovaným. To deklarovala i samotná smlouva o obchodní a zprostředkovatelské spolupráci ve svých ustanoveních. Výpočet odměn se odvíjel od obratu a jednalo se o procenta z obratu stanovená žalovaným, a to tak, že příloha 2, která chybí, byla vždy přiložena ke každému opravnému daňovému dokladu (dobropisu) vystavenému žalovaným. V příloze 2 byl vždy uveden obrat daného smluvního výrobce (partnera) a k tomu bylo přiřazeno, jaká procenta tvoří maloobchodní a letáková odměna. Ta byla u každého smluvního partnera jiná. Centrální odměna byla tvořena procentem z obratu za dané čtvrtletí obdobně jako u maloobchodní letákové odměny. Procentní výši odměny z obratu u jednotlivých dodavatelů stanovil žalovaný, a to vždy po dohodě a jednáních s každým konkrétním dodavatelem.

7. Ze Smlouvy o obchodní a zprostředkovatelské spolupráci, uzavřené dne 1. 4. 2013 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalované], jako poskytovatelem, zastoupené jednatelem [jméno] [příjmení] (který je uveden v hlavičce smlouvy, avšak smlouvu za tuto společnost podepsal [jméno] [jméno]), a žalobkyní jako nabyvatelem, soud zjistil, že poskytovatel byl oprávněn k transferu znalostí [anonymizováno] franšízového systému a užívání mezinárodní ochranné známky [anonymizováno] na území České republiky. Poskytovatel buduje systém sestávající se ze sítě samostatných právních subjektů, kteří budou prodávat výrobky a poskytovat služby vedle svého obchodního jména pod označením [anonymizováno] Smlouva upravovala vzájemné vztahy mezi poskytovatelem a nabyvatelem v rámci uvedeného [anonymizováno], cílem pak bylo vytvořit maloobchodní dodavatelsko odběratelský systém. Žalobkyně tak měla právo na užívání známky [anonymizováno] a právo užívání znalostí spojených s [anonymizováno] maloobchodní sítí. V článku 4. bod 2 je například ujednána povinnost žalobkyně vyvarovat se činností, které by mohly ohrozit obchodní koncepci [anonymizována tři slova], stejně tak dle bodu 7. článku je žalobkyně povinna usilovat o rozvoj své prodejny a zachování dobré pověsti [anonymizována tři slova]. Dle článku 5. je žalobkyně při předčasném ukončení smlouvy povinna bez prodlení přestat užívat označení [anonymizováno] a současně pozbývá veškerá práva získaná touto smlouvou. Dle článku 6. pak [název žalované] jako poskytovatel potvrzuje oprávnění svého zastoupení svým řádným členem, a to certifikátem s přiděleným evidenčním číslem. Rozsah oprávnění je uveden v certifikátu. Článek 6. obsahuje ujednání o tom, že [název žalované] se zavazuje vyplácet čtvrtletní odměny od smluvních dodavatelů přílohy [číslo] – Seznam smluvních dodavatelů, kdy doba pro vyplácení odměn je stanovena do 60 dnů od skončení čtvrtletí. Dle článku 5. je výpovědní lhůta 3 měsíce a počíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi. Dle článku 7. může být smlouva doplněna po dohodě smluvních stran partnerů [příjmení] [jméno] [příjmení] číslovanými písemnými dodatky. Žalovaný nebyl označen jako účastník smlouvy a smlouva neobsahuje podpis učiněný za žalovaného. Dále bylo z této smlouvy zjištěno, že poskytovatel byl mimo jiné povinen u vybraného sortimentu zboží po dohodě s nabyvatelem zajistit zavedení přímých dodávek zboží za výhodnějších obchodních podmínek nebo určovat pod záštitou [anonymizováno] systému obchodní strategii, reklamní a marketingové aktivity, programy a podpůrné projekty vytvářející podmínky pro zvyšování ziskovosti a konkurenceschopnosti nabyvatele. Nabyvatel pak byl mimo jiné povinen označit svůj obchod reklamním logem [anonymizována dvě slova], vyvarovat se veškerých činností, které by mohly ohrozit obchodní konkurenci [anonymizována dvě slova], trvale usilovat o rozvoj své prodejny, zachování společenské identity a dobré pověsti celého [anonymizována dvě slova], nevstupovat do jiného obchodního systému se stejným posláním a rovněž zmocnil poskytovatele k jednání s dodavateli pro stanovení obchodních podmínek. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, která však ve smlouvě není vyplněna s tím, že po uplynutí této doby se měla smlouva prodloužit na dobu neurčitou, když při předčasném ukončení smlouvy výpovědí byl nabyvatel povinen bez prodlení přestat užívat označení [anonymizováno] a pozbyl veškerých práv, která na základě smlouvy získal. V čl. 6 bylo dále ujednáno, že [název žalované] jako poskytovatel potvrzuje oprávnění svého zastoupení svým řádným členem, a to certifikátem s přiděleným evidenčním číslem, když rozsah oprávnění je uveden v certifikátu. V čl. 6 je pak dále sjednáno, že [název žalované] se zavazuje vyplácet čtvrtletní odměny od smluvních dodavatelů dle přílohy [číslo] – Seznam smluvních dodavatelů, doba pro vyplacení odměn je stanovena do 60 dní od ukončení čtvrtletí. Příloha [číslo] však součástí smlouvy není.

8. Z výpisů obchodního rejstříku [název žalované] [anonymizována tři slova] [právnická osoba] soud zjistil, že předsedou představenstva [název žalované] byl v době pořízení výpisu [jméno] [příjmení], a tento byl i jednatelem [právnická osoba] [anonymizována tři slova].

9. Z opravného daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo], vystaveného dne 11. 5. 2016, soud zjistil, že žalovaný jako dodavatel vystavil doklad žalobkyni jako odběrateli s datem splatnosti 10. 6. 2016 na částku - 134.164 Kč, a to za odměny za 1. čtvrtletí roku 2016. Doklad je podepsán jak žalobkyní, tak žalovaným a žalobkyně potvrdila, že doklad obdržela dne 19. 5. 2016.

10. Z opravného daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo], vystaveného dne 29. 12. 2016, soud zjistil, že žalovaný vystavil doklad žalobkyni s datem splatnosti 29. 12. 2016 na částku - 101.848 Kč, a to za odměny za 3. čtvrtletí roku 2016. Doklad je podepsán žalovaným.

11. Z opravného daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo], vystaveného dne 14. 2. 2016 a výpisu z účtu žalobkyně za období 1. 2. 2016 – 29. 2. 2016, soud zjistil, že žalovaný jako dodavatel vystavil doklad žalobkyni jako odběrateli s datem splatnosti 15. 3. 2016 na částku - 141.268 Kč, a to za odměny za 4. čtvrtletí roku 2015, s variabilním symbolem [číslo]. Doklad je podepsán jak žalobkyní, tak žalovaným. Částka pak byla uhrazena dne 29. 2. 2016, převedeno dne 26. 2. 2016, kdy na účet žalobkyně došla platba od [anonymizována tři slova] ve výši a s variabilním symbolem dle dokladu.

12. Z dodacích listů za 2. čtvrtletí, ve kterých je žalovaný uveden jako dodavatel a žalobkyně jako odběratel, bylo zjištěno, jaké byly obraty od jednotlivých dodavatelů rozdělených dle sortimentu a jaké za tento obrat přísluší odměny. Celkem odměny činí částku 111.127,54 Kč bez DPH, což činí částku 133.355 Kč s DPH.

13. Z dodacích listů za 3. čtvrtletí roku 2016, ve kterých je žalobkyně označena jako odběratel a žalovaný označen jako dodavatel, bylo zjištěno, jaké byly obraty od jednotlivých dodavatelů rozdělených dle sortimentu a jaké za tento obrat přísluší odměny. Celkem odměny činí částku 84.172 Kč (23.568,25 Kč + 22.899,95 Kč + 19.036,91 Kč + 18.666,89 Kč) bez DPH, tj. 101.848 Kč včetně DPH.

14. Z dodacích listů za 1. čtvrtletí, ve kterých je žalovaný uveden jako dodavatel a žalobkyně jako odběratel, bylo zjištěno, jaké byly obraty od jednotlivých dodavatelů rozdělených dle sortimentu a jaké za tento obrat přísluší odměny. Celkem odměny činí částku 110.878,96 Kč bez DPH, což činí částku 134.164 Kč s DPH.

15. Dále soud z opravných daňových dokladů, dodacích listů za 2. čtvrtletí roku 2013 až 4. čtvrtletí roku 2015 a dohod o vzájemném započtení závazků mezi žalobkyní a žalovaným za stejné období zjistil, že za každé čtvrtletí od 2. čtvrtletí roku 2013 do 4. čtvrtletí roku 2015 žalovaný vyúčtoval opravnými daňovými odklady se zápornou částkou odměny za čtvrtletí z obratů žalobkyně podle dodavatelů a tyto odměny byly dle variabilních symbolů dohodou započítávány na pohledávky žalovaného vůči žalobkyni. Opravné daňové doklady vystavoval přímo žalovaný, svým jménem. Případný rozdíl hradila žalobkyně na účet žalovaného, jak vyplývá z výpisů z bankovních účtů.

16. Ze smlouvy o poskytnutí reklamy pro prodejny uzavřené dne 1. 7. 2013 mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovaným jako příjemcem soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout reklamu na svých 4 prodejnách, kdy se zavázala poskytnout prodejny jako členy do [anonymizována dvě slova] po dobu minimálně 5 let od data platnosti smlouvy. Hodnota reklamy a služeb s ní spojených činila 200.000 Kč + DPH. Pokud by žalobkyně porušila smlouvu a vypověděla by členství jakékoliv prodejny, byla dle čl. VIII smlouvy povinna uhradit adekvátně počtu vypovězených prodejen žalovanému smluvní pokutu ve výši 20 % z celé ceny předmětu smlouvy uvedené v článku III. této smlouvy, a to za každý neukončený rok členství po celkovou dobu 5 let od podpisu této smlouvy. Z této smlouvy bylo dále zjištěno, že poskytovatel (žalobkyně) se zavázal poskytnout příjemci (žalovaná) reklamu a poradenství na prodejnách [anonymizována dvě slova] ([ulice a číslo], [obec]), [anonymizována dvě slova] ([ulice a číslo], [obec]), [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno] [ulice a číslo], [obec]) a [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova], [obec]). Poskytovatel prohlásil, že je oprávněn s prodejnami disponovat po celou dobu trvání závazku členství v [anonymizována dvě slova] na základě nájemní, podnájemní smlouvy a v případě odstoupení od smlouvy v dřívějším termínu je povinen nabídnout příjemci (žalovanému) odkup či pronájem prodejen a pokud budou prodejny převzaty nebo odmítnuty ze strany [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], tak smluvní sankce nebude účtována.

17. Z dopisu ze dne 27. 6. 2016 soud zjistil, že žalobkyně vypověděla smlouvu o zprostředkovatelské spolupráci podepsanou dne 1. 4. 2013, kdy dle článku 5 smlouvy činila výpovědní lhůta 3 měsíce a běžela od 1. 7. 2016. Dopis došel druhé straně dne 30. 6. 2016.

18. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný vyfakturoval žalobkyni částku ve výši 80.000 Kč jako smluvní pokutu za nedodržení smlouvy o reklamě, a to za 2 roky po 40.000 Kč, tedy celkem v částce 80.000 Kč se splatností 9. 2. 2017.

19. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že žalovaný dne 28. 3. 2017 vyúčtoval žalobkyni částku ve výši 1.196.000 Kč se splatností dne 13. 4. 2017, a to za bezdůvodné obohacení za užití databáze ve výši 299.000 Kč za každou ze 4 provozoven.

20. Z oznámení o vzájemném započtení pohledávek a závazků dle § 1982 – 1991 občanského zákoníku č. [anonymizováno] [číslo] (č. l. 47) bylo zjištěno, že žalovaný provedl jednostranné započtení na pohledávky žalobkyně ve výši 236.312 Kč, vůči kterým započetl své pohledávky, a to ve výši 36.206 Kč z dokladu č. [anonymizováno] [číslo] s datem splatnosti 31. 3. 2017 a ve výši 200.106 Kč z dokladu č. [anonymizováno] [číslo] se splatností 13. 4. 2017. Zápočet měl být proveden k datu 28. 4. 2017.

21. Z nabídky žalobkyně k pronájmu prodejen adresované žalovanému k rukám [jméno] [příjmení], předsedy představenstva, ze dne 12. 4. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně s ohledem na čl. II. smlouvy o poskytnutí reklamy pro prodejny ze dne 1. 7. 2013 nabídla žalovanému pronájem prodejen [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo], [obec], [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [obec], a to za měsíční částku 1.200.000 Kč + DPH s tím, že jeho stanovisko očekává ve lhůtě do 7 dnů od doručení, v opačném případě bude předpokládat, že žalovaný nabídku nepřijal.

22. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 4. 2017 a podacího lístku ze dne 27. 4. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 236.012 Kč na základě jím vystavených opravných daňových dokladů.

23. Z výpovědi předsedy žalovaného [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v letech 2012 – 2013 žalovaný zastřešoval několik maloobchodních sítí a velkoobchodů, nikdy však nebyly jeho členem prodejny. Jeho členem byly buď maloobchodní sítě nebo velkoobchody. Pro tyto členy má pak žalovaný podmínky, které jsou pro každého člena různé. Žalobkyně dostala podmínky v případě, že bude součástí některé maloobchodní sítě. Kdyby žalobkyně vstoupila do maloobchodní sítě [název], tak mohla mít také bonusy, a to jak z [anonymizována dvě slova], tak z velkoobchodu [anonymizováno]. Nikdy nedošlo k tomu, že by žalobkyně dostávala bonusy od žalovaného bez toho, aby byla v nějaké maloobchodní síti. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] měla u žalovaného určité podmínky a žalovaný je nositelem licence [anonymizováno], takže jednotlivé sítě měly ve svých smlouvách články o dobré pověsti žalovaného, aby žalovaný o svou licenci nepřišel. Součástí smluv byla příloha, kde byl seznam dodavatelů, u kterých se [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dohodla proplácet bonusy, tam žádné podmínky nebyly, byl to pouze seznam dodavatelů. Některé maloobchodní sítě to měly tak, že žalovaný platil jim a ony pak platily peníze jednotlivým prodejnám a u některých maloobchodních sítí žalovaný vyplácel peníze přímo prodejnám. U [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] to bylo tak, že bonusy byly vypláceny přímo z velkoobchodu [anonymizována dvě slova] nebo přímo žalovaným. Ty podmínky pro jednotlivé členy žalovaného jsou dodnes na internetu a jednotliví členové dávají svým prodejnám přístupy, aby se mohly na podmínky vyplácení bonusů podívat. Každá prodejna od maloobchodní sítě dostane heslo, to je vázáno na SMS, která přijde na mobilní telefon prodejny a ta se potom dostane do podmínek, které jí náleží. Každý měsíc jsou nahrávány obraty dané prodejny, ta si je musí zkontrolovat a v případě, že nemá reklamaci, tak je na konci čtvrtletí vystaven opravný doklad na bonus. Žalobkyně před odchodem měla naprosto nestandardní požadavky na výši bonusů, které nebyly ze strany maloobchodní sítě akceptovatelné a těsně před jejím odchodem došlo k jednáním o frenčíze, která již byla pod [anonymizována dvě slova]. To se ale nestalo a dohoda nebyla uzavřena. I kdyby měla žalobkyně frenčízu, tak by se nestala členem [anonymizována dvě slova]. Obchodní podmínky žalovaného se mění na základě ročních jednání s dodavateli. Podmínky s dodavateli vyjednávají jednotliví členové, takže pokud mají dodavatelé jiné podmínky, tak se tyto mění i pro žalovaného. Změnu podmínek schválí jednotliví členové a poté je marketingové oddělení žalovaného oznámí tak, že je uvede na síti. Každá prodejna se pak právě se svým heslem může podívat, jaké jsou její podmínky. Je okolo 1.100 subjektů, které jsou členy různých maloobchodních sítí (maloobchodní sítě jsou pak členy žalovaného), a je tedy nemožné, aby změny podmínek s dodavateli byly oznamovány každé jednotlivé prodejně zvlášť. To je i zbytečné. Ony se přihlásí do toho softwaru a vidí to. Bonusy žalovaný buď proplácí maloobchodním sítím anebo na základě dohody s maloobchodní sítí je pak proplácí přímo prodejnám, a to na základě opravných daňových dokladů, které dostala i žalobkyně. V roce 2012 žalovaný nejednal s žalobkyní, ale žalobkyně byla tehdy členem maloobchodní sítě [anonymizováno], která byla členem žalovaného a s panem [příjmení] jednali o ukončení členství maloobchodní sítě [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] a přechodu žalobkyně do [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v rámci [anonymizována dvě slova]. Maloobchodní síť [anonymizováno] měla asi 30 členů a s těmito členy jednali o jejich přestupu do některé z maloobchodních sítí, které jsou členy [anonymizováno]. V roce 2013 už maloobchodní síť [anonymizováno] nebyla členem žalovaného a asi 20 prodejen přešlo do maloobchodních sítí, které byly členem žalovaného. V roce 2013 se s panem [příjmení] fyzicky viděli, takže připustil, že spolu v tomto roce hovořili, obchodně jednali. Jednotlivé procentní výše bonusů si stanovují jednotliví členové žalovaného dle dohody po uskutečněných jednáních s dodavateli. Dnes je členem žalovaného velkoobchod [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [obec] a další. Má asi 8 členů. Prodejny mají přístup do softwaru, kde si kontrolují uskutečněné obraty, protože hlášení obratů dodavateli nemusí být přesné. Občas se stane, že dodavatelé nahlásí obraty nižší a oni to nemají jak zkontrolovat, musí si to zkontrolovat ta prodejna, potom dostane dodací list. Při pohledu do konkrétního dodacího listu je předseda žalovaného schopen rozklíčovat, jak byly položky vypočteny. Např. to funguje tak, že u [právnická osoba] [anonymizováno] prodejna měla obrat 300.000 Kč za čtvrtletí a z tohoto obratu se pak počítá bonus procentním vyjádřením, např. [anonymizována dvě slova] dostane z toho 10 % dle dohody s maloobchodní sítí a prodejna z tohoto bonusu dostane část, kterou si prodejna dohodla s maloobchodní sítí jako členem žalovaného. Takže např. 7 %. Těchto 7 % je pak rozděleno do těch bonusů – maloobchodního a letákového bonusu, centrální odměny, maloobchodní a letákové odměny, odměny za centrální fakturaci, odměny za dodržování měsíčních plakátů VO a PD (takže různě např. po 2 %). Rozdíl mezi 7 % a 10 % se potom rozdělí mezi žalovaného a maloobchodní síť tak, že žalovaný např. dostane 0,5 % a maloobchodní síť, která dělá servis pro prodejnu, pak dostane zbývající 2,5 %. Ví o tom, že žalovaný v průběhu let 2013 – 2016 vystavoval žalobkyni opravné daňové doklady. Žalovaný tak činil na základě dohody s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Za takovou dobu si ale už nepamatuje, jestli to byla písemná nebo ústní dohoda. Ví, že žalovaný jako [anonymizováno] má nějakou výjimku, že to takto může dělat. Byli i kontrolováni finančním úřadem a ten jim doporučil, že mají ty doklady vystavovat nějakým jiným způsobem, a dal jim k tomu lhůtu, což bylo asi před rokem. Asi to měla fakturovat ta prodejna na základě dodacího listu. Žalovaný přefakturoval částku od dodavatele. To plnění bylo vůči maloobchodní síti na základě dohody s žalovaným, protože maloobchodní síť řekla, že s tím nechce mít další administrativu a požadovala, aby daňový doklad vystavil žalovaný přímo prodejně. Pokud má maloobchodní síť třeba 1.000 prodejen, tak je to pro ni příliš náročné. Je mu známo, že 13 dokladů vystavených žalovaným bylo žalobkyni uhrazeno. Poslední dva dobropisy uhrazeny nebyly asi proto, že tam byly nějaké pohledávky vůči žalobkyni, a takto předali právnímu oddělení, a to jim to doporučilo. K oznámení o vzájemném započtení pohledávek a závazků (č. l. 47 spisu) předseda žalovaného sdělil, že tuto listinu pravděpodobně vystavil žalovaný. Pokud listinu podepsala paní [příjmení], tak ta má u nich na starosti kompletně pohledávky a úhrady všech závazků a pohledávek. Pokud tam jsou uvedeny jako závazky žalovaného doklady, tak je pravděpodobně žalovaný uznal jako dlužné. Nabídka žalobkyně k pronájmu prodejen žalovanému byla doručena.

24. Z výslechu [jméno] [příjmení], bývalé členky statutárního orgánu žalobkyně a současné předsedkyně dozorčí rady žalobkyně, bylo zjištěno, že velkoobchod [anonymizována dvě slova] žalobkyni dodával velkoobchodní dodávky. Zda se jednalo o velkoobchod [anonymizována dvě slova], žalovaného či [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] nebo jinou navzájem propojenou firmu, paní [příjmení] příliš nerozlišovala, ale vždy s nimi jednal pan [příjmení] ([jméno]) a někdy i jeho bratr [jméno]. Ona za žalobkyni vyhodnocovala nákupní ceny od dodavatelů, aby byly co nejnižší. Jedním z potencionálních dodavatelů byl velkoobchod [anonymizována dvě slova]. Žalovaný prostřednictvím pana [příjmení] stál o to, aby s nimi spolupracovali a odebírali od nich zboží. Spolupráce se rozjela někdy v roce 2013, kdy se finalizovaly nějaké podmínky. Byl ujednán vstup žalobkyně do [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], proběhla ústní jednání a pak byla i uzavřena písemná smlouva mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Projednávaly se marketingové záležitosti, letáky, jejich vizualizace. Při těch jednáních byli přítomni [jméno] [příjmení], pan [příjmení] a ona. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo ujednáno, že z nákupních cen budou žalobkyni vypláceny zpětné bonusy a odměny. Tyto měl zprostředkovat pan [příjmení] prostřednictvím svých firem a byly vypláceny kvartálně. Funguje to např. tak, že dodavatel, aby nemusel jednat s každou malou prodejnou na trhu, tak jedná s maloobchodní sítí, která stanoví podmínky účasti na letákových akcích a za umístnění produktů do letáků si u výrobce vymůže odměnu jednak za účast na letáku, za účast v měsíčním letáku, ale i za druhotné vystavení na prodejně. Je dohodnut i zpětný bonus z obratu, tedy že z celkového obratu dostane odběratel část zpět. Dle zavedených zvyklostí to mezi žalobkyní a žalovaným fungovalo tak, že na základě odběru a obratu u jednotlivých dodavatelů vystavoval žalovaný opravný daňový doklad a na jeho základě byla vyplacena odměna. Nasmlouvané položky od dodavatelů se sečetly. Těmi opravnými daňovými doklady se nic neopravovalo, ale měly funkci vystavení odměn a bonusů. Jednání mezi žalobkyní a panem [příjmení] probíhalo přibližně od začátku roku 2013 a v tomto módu to fungovalo asi od jara 2013. Nastavilo se to tak, že bonusy bude vyplácet žalovaný. Spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným trvala do roku 2016 a každého čtvrt roku žalovaný vystavoval opravné daňové doklady dle dohodnutých podmínek.

25. Z výslechu předsedy představenstva žalobkyně [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že pana [jméno] [příjmení] zná od roku 2004 nebo 2005. V roce 2010 jej oslovil s tím, zda nechtějí využívat nákupních cen za lepších podmínek přes žalovaného. Požadovali po panu [příjmení], aby jim předložil procentní přehled a přehled výhod a bonusů od určitých dodavatelů, pokud by odebírali přes žalovaného. Zjistili, že se jim to vyplatí a v lednu 2013 se tedy rozhodli, že vstoupí do [anonymizována tři slova], a to za podmínek, že každé tři po sobě jdoucí měsíce (kvartály) budou dostávat bonusy, které budou: maloobchodní a letáková odměna, centrální odměna, odměna za centrální fakturaci a sortimentní odměna. V lednu 2013 proběhla schůzka, kde byla přítomna paní [příjmení], [jméno] [příjmení] a on. Tam se dohodli na podmínkách, které začnou platit od 1. 4. 2013. Bylo dohodnuto, že od 2. kvartálu 2013 bude žalovaný vystavovat dobropisy a od této doby také tyto dobropisy byly žalovaným vystavovány. Dne 1. 4. 2014 také podepsali smlouvu s [anonymizována tři slova], která se v určitých bodech vztahuje k žalovanému. Od 2. kvartálu 2013 až do 3. kvartálu 2016 to tak fungovalo a žalovaný vystavoval dobropisy, které žalobkyni proplácel. Žalobkyni se nelíbilo, že pro ni byla vyplacena pouze část odměn od firem [příjmení] a [příjmení], že [jméno] [příjmení] měl přístup do jejich pokladního systému a mohl se dívat na jejich ceny a že jim bylo e-mailem naznačeno, že špatně nakupují. Na základě toho žalobkyně oslovila [anonymizována tři slova] – [anonymizováno], se kterou se dohodla, že do ní vstoupí, a tak podali výpověď z [anonymizována tři slova]. Na základě její výpovědi pak žalobkyni nebyly proplaceny dobropisy žalovaného, které nyní žalují. Výpočet výše bonusů řešil žalovaný na základě obratu prodejen žalobkyně. Výši domlouval žalovaný s dodavateli a bonusy se pak rozdělily mezi maloobchodní a letákovou odměnu, centrální odměnu, odměnu za centrální fakturaci a sortimentní odměnu. Pokud se jedná o maloobchodní a letákovou odměnu, tak se sledovalo, kolik se položek vzalo z letáku a kolik mimo leták. To sledovali sami výrobci. Centrální odměnu poskytoval žalovaný ze svých prostředků. Odměnu za centrální fakturaci poskytoval žalovaný za to, že byla jedna souhrnná faktura od dodavatele přes žalovaného. Sortimentní odměna byla poskytována na základě daného sortimentu zboží, které musela žalobkyně na prodejně dodržovat. To kontrolovali i obchodí zástupci výrobců. Tyto všechny souhrnné bonusy byly peníze výrobců, kteří dodávali na prodejny žalobkyně napřímo a žalovaný pouze zprostředkovával fakturaci těchto bonusů. Při vstupu žalobkyně do [anonymizována tři slova] jednala s [jméno] [příjmení] o konkrétní výši bonusů. Ta byla stanovena procentuálně na základě obratu žalobkyně, tedy záleželo na žalobkyni, jaký bude mít obrat. Vše bylo sjednáno ústně. Např. pokud žalobkyně odebírala od konkrétního dodavatele ([anonymizováno]) přes žalovaného, měla dostat bonus 7 % z obratu u tohoto konkrétního dodavatele, který měl být rozvržen na maloobchodní a letákovou odměnu, centrální odměnu, odměnu za centrální fakturaci a sortimentní odměnu. Takto to bylo ujednáno i u dalších dodavatelů. Předseda představenstva žalobkyně to vnímá tak, že když jednal s panem [příjmení], tak tento vystupoval za žalovaného, a to z toho důvodu, že říkal, že mají pro Českou republiku licenci, že mohou prodávat výrobky s označením [anonymizováno], a to nikdo jiný v republice nemůže. S panem [příjmení] [jméno] [příjmení] od roku 2012 2013 jednal pouze za žalobkyni, dříve s ním jednal i za [právnická osoba], která byla v minulosti členem žalovaného. Je možné, že byl někdy přítomen na členské schůzi žalovaného, ale to si nepamatuje. Předseda představenstva žalobkyně neví, proč písemnou smlouvu za [anonymizována tři slova] podepsal pan [jméno], který byl jejím ředitelem, na žádném osobním jednání s ním tehdy nebyl. Obsah smlouvy dohodnul s panem [jméno] [příjmení].

26. Z dalších provedených důkazů nečinil soud skutkové závěry, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán výše uvedenými důkazy.

27. Při jednání soudu dne 3. 6. 2021 žalovaný předložil k důkazu prezenční listinu ze dne 19. 12. 2012 a spolu s písemným podáním ze dne 10. 6. 2021 žalovaný předložil k důkazu prezenční listiny ze dne 4. 3. 2009, 5. 2. 2009, 1. 4. 2009, 11. 5. 2009, 1. 9. 2009, 16. 12. 2009, 16. 11. 2010, 7. 12. 2010, 12. 1. 2011, 23. 5. 2011, 20. 6. 2011, 9. 11. 2011, 22. 2. 2012, 12. 6. 2012 v 10:00 a 12. 6. 2012 v 11:00, 19. 12. 2012 a 16. 1. 2013 a dále zápis zasedání [číslo] ze dne 4. 3. 2009, zprávu o hospodaření - stav k 1. 3. 2009, [anonymizováno] normu [anonymizováno] schválenou dne 4. 3. 2009 a organizační řád [anonymizována tři slova] [číslo] s tím, že tyto listiny vyvracejí pravdivost výpovědi [jméno] [příjmení] a tvrzení ze strany žalobkyně. Soud však po provedení těchto listin k důkazu k takovému závěru nedospěl. Z článku II. odst. 2 [anonymizováno] normy [anonymizováno] schválené dne 4. 3. 2009 vyplývá, že se [název žalované] (tedy sám žalovaný) zavázalo provést přerozdělení odměny, vystavit faktury jednotlivým dodavatelům a po provedení jejich úhrady provést úhradu odměny svým jednotlivým členům. Z provedeného dokazování i ze skutkových tvrzení účastníků jednoznačně vyplynulo, že od počátku spolupráce žalobkyně s [anonymizována tři slova] (od 1. 4. 2013) bonusy žalobkyni vyplácel přímo žalovaný ze svých prostředků, a to na základě dobropisů, které sám vystavil. Uvedená norma nevylučuje, že bylo později ujednáno, že žalovaný bude hradit bonusy přímo žalobkyni a nikoli [anonymizována tři slova], která je členem žalovaného a jejímž členem je mj. žalobkyně.

28. Soud neprovedl důkazy navržené žalovaným, a to policejními spisy, znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. [příjmení], výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], smlouvou o servisní podpoře a technickém servisu ze dne 9. 1. 2015, rámcovou smlouvou o spolupráci ze dne 9. 1. 2015, přehledem licencí žalovaného, prezentací z konference konané dne 27. 11. 2015, e-mailovou korespondencí z období 1. 7. 2016 až 7. 7. 2016, výzvou žalovaného ze dne 9. 2. 2017, fotokopií štítků z období květen 2017, závěrů orgánů činných v trestním řízení, smlouvou o bezplatném užívání databáze ze dne 20. 6. 2016 a licenční smlouvou ze dne 9. 3. 2017, neboť se jednalo o důkazy, kterými měla být prokázána existence a důvodnost započítávaného nároku žalovaného na bezdůvodné obohacení ze strany žalobkyně za neoprávněné užití jeho databáze, avšak soud pohledávku shledal jako nezpůsobilou k započtení, jak bude podrobněji rozvedeno níže. Soud dále jako nadbytečný neprovedl důkaz navržený žalovaným znaleckým posudkem ke zjištění pravosti podpisu [jméno] [příjmení] na prezenční listině č. l. 478, neboť tato skutečnost není významná pro rozhodnutí ve věci.

29. Soud po provedeném dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: V lednu 2013 bylo mezi žalobkyní jednající prostřednictvím jejího předsedy představenstva [jméno] [příjmení] a žalovaným jednajícím prostřednictvím jeho předsedy [jméno] [příjmení], který byl současně jednatelem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], za přítomnosti [jméno] [příjmení], jež byla tou dobou členkou statutárního orgánu žalobkyně, ústně ujednáno, že se žalobkyně stane součástí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a žalovaný bude žalobkyni vyplácet bonusy za každé čtvrtletí. Jednalo se o bonusy ve formě centrální odměny, maloobchodní odměny a letákové odměny, odměny za centrální fakturaci a za dodržování měsíčních plakátů velkoobchodu a přímých dodávek. Žalovaný se zavázal tyto odměny vždy po každém čtvrtletí vypočítat a vyplatit žalobkyni, a to tak, že vystaví dobropis, tj. opravný daňový doklad ve prospěch žalobkyně. Výpočet odměn se odvíjel od obratu žalobkyně u jednotlivých dodavatelů a jednalo se o konkrétní procenta z obratu, která byla s jednotlivými dodavateli dojednána (s každým z nich odlišně). Toto konkrétní procento z obratu pak bylo rozděleno do jednotlivých druhů bonusů. Žalobkyně se [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], pak následně uzavřely dne 1. 4. 2013 smlouvu o obchodní a zprostředkovatelské spolupráci, jejíž součástí byl článek 6., dle kterého se [anonymizována dvě slova] zavazuje vyplácet čtvrtletní odměny od smluvních dodavatelů dle přílohy [číslo] – Seznam pro vyplácení smluvních dodavatelů, kdy doba pro vyplácení odměn byla 60 dnů od skončení čtvrtletí, žalovaný však nebyl označen jako účastník smlouvy, ani smlouvu nepodepsal. Za [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] smlouvu podepsal [jméno] [jméno], avšak její obsah dojednával za žalobkyni [jméno] [příjmení] a za [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 1. 7. 2013 smlouvu o poskytnutí reklamy pro prodejny, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout reklamu na svých 4 prodejnách, poskytnout prodejny jako členy do [anonymizována dvě slova] po dobu minimálně 5 let od data platnosti smlouvy, za což obdržela hodnotu reklamy ve výši 200.000 Kč + DPH. Součástí smlouvy byl článek VIII., a to pro případ, že by žalobkyně porušila smlouvu a vypověděla by členství jakékoliv prodejny, kdy by v takovém případě byla povinna uhradit adekvátně počtu vypovězených prodejen žalovanému smluvní pokutu ve výši 20 % z celé ceny předmětu smlouvy uvedené v článku III. smlouvy, a to za každý neukončený rok členství po celkovou dobu 5 let od podpisu této smlouvy. Ve smlouvě o obchodní a zprostředkovatelské spolupráci je v čl. 6 ujednáno, že [název žalované] jako poskytovatel potvrzuje oprávnění svého zastoupení svým řádným členem, a to certifikátem s přiděleným evidenčním číslem, když rozsah oprávnění je uveden v certifikátu. Smlouva měla být uzavřena na dobu určitou, ta však ve smlouvě vyplněna není. Ve smlouvě o poskytnutí reklamy pak bylo ujednáno, že poskytovatel (žalobkyně) poskytne příjemci (žalovaná) reklamu a poradenství na prodejnách [anonymizována dvě slova] ([ulice a číslo], [obec]), [anonymizována dvě slova] ([ulice a číslo], [obec]), [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno] [ulice a číslo], [obec]) a [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova], [obec]) a že v případě odstoupení od smlouvy v dřívějším termínu je poskytovatel (žalobkyně) povinen nabídnout příjemci (žalovanému) odkup či pronájem prodejen, a pokud budou prodejny převzaty nebo odmítnuty ze strany [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], tak smluvní sankce nebude účtována. [ulice] spolupráce mezi žalobkyní, žalovaným a [právnická osoba] síť [právnická osoba] probíhala s účinností od 1. 4. 2013 do poloviny roku 2016, kdy žalobkyně dne 27. 6. 2016 vypověděla smlouvu o zprostředkovatelské spolupráci ze dne 1. 4. 2013, výpovědní doba dle čl. 5 smlouvy počala běžet dne 1. 5. 2016 a činila 3 měsíce, tedy skončila dne 1. 8. 2016. Do tohoto data tak existovaly smluvně založené vztahy mezi žalobkyní a žalovaným a [právnická osoba] síť [právnická osoba] Každé čtvrtletí za období od podpisu smlouvy v roce 2013 až do roku 2016 vydával žalovaný ve prospěch žalobkyně svým jménem opravné daňové doklady, kterými vyúčtovával čtvrtletní odměny od dodavatelů. Žalobkyně a žalovaný si každé čtvrtletí předmětné odměny následně smluvně započítávali na vzájemné pohledávky, kdy následný nedoplatek ze strany žalobkyně byl uhrazen převodem na účet žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], nebo byly odměny uhrazeny na účet žalobkyně rovněž od žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], jako například odměny za 4. čtvrtletí roku 2015. V roce 2016 pak žalovaný žalobkyni ještě vyplatil odměny za 2. čtvrtletí tohoto roku. Nevyplatil ale odměny za 1. čtvrtletí 2016 dle opravného daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo] znějícího na částku - [číslo] se splatností 10. 6. 2016 a odměny za 3. čtvrtletí 2016 dle opravného daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo] znějícího na částku - 101.848,12 Kč se splatností 29. 12. 2016, a to přestože sám opravné daňové doklady vydal a stanovil v nich výši a splatnost odměny. S ohledem na to, že žalobkyně vypověděla smlouvu ze dne 1. 4. 2013, čímž porušila závazek poskytnout prodejny do [anonymizována dvě slova], vyúčtoval žalovaný žalobkyni smluvní pokutu v souladu s čl. VIII smlouvy o poskytnutí reklamy, a to za 4 prodejny v rozsahu 2 let za neukončené roky 2017 a 2018, když smlouva byla ukončena v roce 2016, přičemž byla podepsána v roce 2013 a trvat měla 5 let, celkem tak smluvní pokuta činila 80.000 Kč, tedy 10.000 Kč za jednu prodejnu a rok. Smluvní pokutu žalovaný vyúčtoval žalobkyni fakturou č. OP2 [číslo] částkou 80.000 Kč, splatnou dne 9. 2. 2017. Z této částky pak žalovaný na pohledávku žalobkyně jednostranně započetl částku 36.200 Kč. Dopisem ze dne 12. 4. 2017, který byl žalovanému doručen, žalobkyně žalovanému nabídla pronájem čtyř svých prodejen, a to za měsíční částku 1.200.000 Kč + DPH. Zbývající část žalované pohledávky žalovaný jednostranně započetl svou tvrzenou pohledávku z bezdůvodného obohacení na základě neoprávněného užívání jeho databáze žalobkyní, a to ve výši 1.196.000 Kč s datem splatnosti 13. 4. 2017. Žalobkyně pak započtení těchto pohledávek neuznala a před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě částky 236.012 Kč z titulu nevyplacených bonusů za období 1. a 3. čtvrtletí roku 2016 dle opravných daňových dokladů č. [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo], a to prostřednictvím svého právního zástupce.

30. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

31. S ohledem na datum uzavření jednotlivých smluv, tedy 1. 4. 2013 a 1. 7. 2013, pak soud tyto smlouvy posuzoval dle úpravy účinné v době jejich uzavření, tj. podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. z.“), případně dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“).

32. Kompenzábilitu pohledávek (jejich způsobilost k započtení) soud posuzoval v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek sp. zn. 26 Cdo 4795/2017 ze dne 20. 2. 2019 a zejména pak rozsudek sp. zn. 32 Cdo 5234/2016 ze dne 18. 4. 2018), dle které pro způsobilost pohledávek ze smluv k započtení je podle § 3028 odst. 3 věty první o. z. rozhodná právní úprava, kterou se řídí smlouvou založený závazkový poměr, z něhož pohledávka vznikla. Kompenzábilita pohledávky z bezdůvodného obohacení se pak analogicky řídí právní úpravou účinnou v době, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (nejdříve po skončení obchodní spolupráce mezi žalobkyní a žalovaným, tedy po 1. 8. 2016 tj. za účinnosti o. z.).

33. Podle § 269 odst. 2 obch. z. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

34. Podle § 272 odst. 1 obch. z. smlouva vyžaduje k platnosti písemnou formu pouze v případech stanovených v tomto zákoně nebo když alespoň jedna strana při jednání o uzavření smlouvy projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

35. Podle § 275 odst. 1 obch. z. je-li uzavřeno více smluv při tomtéž jednání nebo zahrnuto do jedné listiny, posuzuje se každá z těchto smluv samostatně. Podle druhého odstavce téhož ustanovení jestliže však z povahy nebo stranám známého účelu smluv uvedených v odstavci 1 při jejich uzavření zřejmě vyplývá, že tyto smlouvy jsou na sobě vzájemně závislé, vznik každé z těchto smluv je podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik jedné z těchto smluv jiným způsobem než splněním nebo způsobem nahrazujícím splnění způsobuje zánik ostatních závislých smluv, a to s obdobnými právními účinky.

36. Podle § 544 odst. 1 a 2 obč. zák., sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

37. Podle § 1982 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

38. Podle § 1987 odst. 1 a 2 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

39. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

40. Po provedeném řízení soud shledal, že žalobě lze vyhovět pouze zčásti. Soud má po doplněném dokazování za nepochybně prokázáno, že v lednu 2013 žalobkyně a žalovaný v souladu s § 269 odst. 2 obch. z. ve spojení s § 272 odst. 1 obch. z. uzavřeli inominátní ústní smlouvu o ujednaném obsahu, jak je uvedeno podrobněji shora v odstavci 28. Uvedené vyplývá jak z výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], tak i z listinných důkazů, podle kterých bonusy žalobkyni vypočítával, vyúčtovával a vyplácel po celou dobu trvání smluvního vztahu právě žalovaný. Při ústních jednáních mezi [jméno] [příjmení] jednajícím za žalobkyni a [jméno] [příjmení], který byl oprávněn jako statutární orgán jednat jak za žalovaného tak i za [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], předcházejících podpisu smlouvy o obchodní a zprostředkovatelské spolupráci ze dne 1. 4. 2013, [jméno] [příjmení] sdělil, že bonusy žalobkyni bude vyplácet žalovaný, který tak skutečně činil. Žalovaný je proto v řízení pasivně legitimován, neboť z tohoto ústně sjednaného závazku pro něj přímo vyplývala povinnost plnit. Účastnická výpověď [jméno] [příjmení] pak nebyla s těmito zjištěními v přímém rozporu, když tento sice uvedl, že žalovaný bonusy žalobkyni vyplácel na základě dohody s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], avšak tato skutečnost sama o sobě nevylučuje i přímou ústní dohodu mezi žalobkyní a žalovaným. [jméno] [příjmení] navíc uvedl, že žalované dobropisy nebyly uhrazeny zřejmě proto, že tam byly nějaké pohledávky vůči žalobkyni, nikoliv proto, že by se žalovaný necítil být povinen plnit. Současně doplnil, že s ohledem na provedení jednostranného zápočtu (č. l. 47 spisu) žalovaný žalobou uplatněný závazek zřejmě uznal jako dlužný. Výpočet výše bonusů za jednotlivá čtvrtletí podrobně a shodně při svém výslechu popsali jak [jméno] [příjmení], tak i [jméno] [příjmení]. Ohledně výpočtu konkrétní výše předmětných bonusů za žalované období nebylo mezi účastníky žádného sporu, nadto výpočet provedl sám žalovaný na základě podkladů (čtvrtletních obratů žalobkyně u jednotlivých dodavatelů), které v řízení nebyly nijak rozporovány. Dne 1. 4. 2013 byla uzavřena nepojmenovaná písemná smlouva mezi žalobkyní a [právnická osoba] síť [právnická osoba], a to rovněž v souladu s § 269 odst. 2 obch. zák. Jejím předmětem bylo zahrnutí prodejen žalobkyně pod značku [anonymizováno] a užívání značky [anonymizováno] žalobkyní. Součástí smlouvy bylo rovněž ujednání, že [název žalované], tedy žalovaný, bude za každé čtvrtletí, a to do 60 dnů od jeho skončení, vyplácet odměny od smluvních dodavatelů, a to přestože žalovaný nebyl smluvní stranou. Z této smlouvy tedy s ohledem na absenci žalovaného jako smluvní strany přímo žalovanému neplynou žádná práva a povinnosti. Avšak i z obsahu této dohody lze mít za to, že k ústním ujednáním mezi žalobkyní a žalovaným v ústní podobě ohledně vyplácení předmětných odměn v tomto směru před podpisem této smlouvy došlo, neboť byla ve smlouvě písemně obsahově zachycena a obsazení statutárního orgánu žalovaného a [právnická osoba] síť [anonymizováno] bylo v osobě [jméno] [příjmení] totožné. Pokud tedy [jméno] [příjmení] před uzavřením písemné smlouvy v rámci ústní dohody slíbil žalobkyni vyplácení odměn žalovaným, byl oprávněn tak jako jeho statutární orgán učinit a nebylo na žalobkyni, aby odlišovala, zda tak [jméno] [příjmení] jedná přímo jako zástupce žalovaného nebo jako zástupce [právnická osoba] síť [anonymizováno], která jako jeho člen zastupuje žalovaného na základě jejich nějaké další vzájemné dohody.

41. Žalobkyně s žalovaným rovněž v souladu s § 269 odst. 2 obch. zák. uzavřela dne 1. 7. 2013 smlouvu o poskytnutí reklamy na prodejnách žalobkyně, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout své 4 prodejny jako členy do [anonymizována tři slova], a to na dobu minimálně 5 let od platnosti smlouvy. Smlouva byla uzavřena dne 1. 7. 2013. Součástí bylo ujednání o smluvní pokutě, dle kterého, pokud žalobkyně poruší smluvní ujednání a vypoví členství jakékoliv prodejny, je povinna uhradit adekvátně počtu vypovězených prodejen žalovanému smluvní pokutu ve výši 20 % z celé ceny předmětu řízení, tedy z 200.000 Kč, a to za každý neukončený rok smlouvy.

42. Žalobkyně vypověděla v souladu s čl. 5 smlouvy smlouvu o obchodní a zprostředkovatelské spolupráci dne 27. 6. 2016, kdy výpovědní doba skončila dne 1. 8. 2016. Součástí čl. 5 bylo rovněž ujednání, že při předčasném ukončení smlouvy je žalobkyně povinna přestat užívat označení [anonymizováno] a pozbývá veškerá práva získaná na základě uvedené smlouvy. V souladu s § 275 odst. 2 obch. z. zanikla též smlouva o poskytnutí reklamy na prodejnách žalobkyně, neboť obě tyto smlouvy byly významně vzájemně provázány.

43. Soud tak shledal, že žalovaný je v tomto řízení pasivně legitimován a má vůči žalobkyni povinnost uhradit jí v žalobě požadované nároky na výplatu bonusů za 1. a 3. čtvrtletí roku 2016, které sám vypočetl a žalobkyni vyúčtoval. Zánik právního vztahu vzniklého shora popsaným způsobem nastal ke dni 1. 8. 2016, kdy skončil na základě výpovědi žalobkyně i související právní vztah mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] založený smlouvou o obchodní a zprostředkovatelské spolupráci. Tomu odpovídá i jednání žalovaného, který opravné daňové doklady za 1., 2. a 3. čtvrtletí roku 2016 vystavil, odměny za 2. čtvrtletí roku 2016 žalovaný žalobkyni navíc i uhradil.

44. S ohledem na to, že nárok požadovaný žalobkyní v žalobě byl v plné výši zjištěn a prokázán, zabýval se dále soud námitkou započtení, učiněnou v řízení žalovaným, když žalovaný oproti žalované pohledávce (do její plné výše) uplatnil k započtení dvě své pohledávky, které dle svého tvrzení má vůči žalobkyni, a to z titulu smluvní pokuty a z titulu bezdůvodného obohacení. Soud se nepřiklonil k názoru žalobkyně, že započtením svých pohledávek žalovaný pohledávku žalobkyně v právním slova smyslu uznal.

45. Pohledávku žalovaného za žalobkyní z titulu bezdůvodného obohacení za neoprávněné užití databáze žalovaného žalobkyní po skončení jejich obchodní spolupráce soud shledal jako nezpůsobilou k započtení, když se jedná o pohledávku nejistou a neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. Soud při posouzení kompenzábility předmětné pohledávky postupoval podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, které podmínky přípustnosti jednostranného započtení pohledávky rozvádí a konkretizuje:„ V kontextu civilního procesu je zákaz jednostranného započtení nejistou a neurčitou pohledávkou spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. Současně však nelze daný nástroj aplikovat způsobem, který by žalovaného zcela zbavoval námitky započtení jako zákonem předvídané procesní obrany. Nebylo by správné, aby na základě citovaného ustanovení mohl soud odhlédnout od jakékoli vzájemné pohledávky žalovaného dlužníka, pokud proti ní žalující věřitel uplatní racionální argumentaci, neboť tím není řízení o žalobou uplatněné pohledávce bez dalšího zdržováno. Za nejistou a neurčitou není pohledávku uplatněnou k započtení povětšinou namístě označit, pakliže pochybnosti o její existenci vyvolává toliko spornost právní kvalifikace, nikoli problematičnost zjišťování skutkových předpokladů jejího vzniku. Nadto lze usuzovat, že je dovození nekompenzability protipohledávky v rámci civilního procesu méně často přiléhavé tam, kde započítávaná pohledávka vyvstává ze stejného právního vztahu jako pohledávka uplatněná žalobou. Právní jednání, jímž by byla k započtení namítnuta pohledávka nekompenzabilní, by mohlo být stiženo toliko neplatností relativní, ledaže by zde byly dány předpoklady přihlédnutí k neplatnosti soudem ex offo vypočtené v § 588 ObčZ.“ Žalobkyně na oznámení žalovaného o vzájemném započtení pohledávek a závazků, které mělo být provedeno ke dni 28. 4. 2017, bezprostředně reagovala dopisem ze dne 11. 4. 2017, kterým provedené jednostranné započtení neuznala a jehož doručení žalovaný potvrdil. S odkazem na cit. rozhodnutí Nejvyššího soudu je pohledávka žalovaného z titulu bezdůvodného obohacení nejistá a neurčitá zejména proto, že zjišťování skutkových předpokladů jejího vzniku by bylo náročné a problematické a významným způsobem, z důvodu obtížnosti zjišťování její existence a výše by bylo nepřiměřeně prodlouženo řízení o pohledávce žalobkyně uplatněné žalobou, a to zejména s ohledem na to, že strany mezi sebou neměly uzavřenou žádnou písemnou licenční smlouvu, která by jasným způsobem užití databáze žalovaného žalobkyní upravovala. Bylo by tak nutno provést celou řadu důkazů, nikoliv pouze listinných, zejména výslechy svědků a znalecké posudky, což by významně zatížilo probíhající řízení, a to i za situace, že žalovaný nárok žalobkyně v řízení již prokázala. Některé důkazy navržené žalovanou také nebylo možno opatřit, neboť například spisový materiál policie vztahující se k prověřování žalobkyně, zda spáchala v souvislosti s užíváním databáze trestný čin, policejní orgán odmítl poskytnout a upozorňoval na to, že spis obsahuje obchodní tajemství a že jedním z prověřovaných byla i žalobkyně, nelze předjímat, zda nedojde k obnově trestního řízení, a tak nelze poskytnout žalobkyni k tomuto spisu přístup. S ohledem na to, že se ohledně nároku z bezdůvodného obohacení jedná o skutkově složitou věc, což dokazuje i množství důkazních návrhů žalovaného, a pohledávku by tak nebylo možné jednoduše a rychle přezkoumat, navíc nejsou započítávány pohledávky, které by pocházely z jednoho a téhož právního vztahu, soud dospěl v souladu s výše uvedeným ustanovením zákona a rozhodnutím Nejvyššího soudu k závěru, že pohledávka není způsobilá k započtení a dokazování, které by bylo velmi rozsáhlé a komplikované, k ní proto neprovedl. Pohledávka žalobkyně uplatněná žalobou tak započtením v tomto rozsahu nezanikla.

46. Nad rámec shora uvedeného soud poznamenává, že tímto není konstatováno, že pohledávka žalovaného z titulu bezdůvodného obohacení neexistuje nebo že není po právu, soud pouze shledal, že není způsobilá k započtení a nemůže být proto účinnou obranou v tomto řízení proti žalobě v podobě námitky započtení. Nejedná se tak o odepření spravedlnosti žalovanému („ denegatio iustitiae“). Pokud má žalovaný za to, že jeho pohledávka existuje a je po právu, nic mu nebrání se jí domáhat soudní cestou v samostatném řízení, a to navíc v celém jejím rozsahu, nikoliv pouze v započítávané části.

47. Naopak na základě započtení pohledávky žalovaného z titulu smluvní pokuty pohledávka uplatněná žalobkyní v žalobě zanikla do výše 36.206 Kč, proto soud ve výroku II. tohoto rozhodnutí žalobu v tomto rozsahu zamítl. Smlouvy ze dne 1. 4. 2013 a 1. 7. 2013 jsou vzájemně provázány, neboť první smlouva upravuje užívání značky a souvisejících práv k franšíze [anonymizováno] a druhá smlouva se zabývá odměnou za reklamní služby poskytnuté žalovanému na prodejnách žalobkyně, přičemž obě smlouvy počítají s tím, že prodejny žalobkyně budou fungovat pod značkou [anonymizováno], užívat toto označení a propagovat ho. Výpovědí smlouvy o obchodní a zprostředkovatelské spolupráci ze dne 1. 4. 2013 žalobkyně pozbyla veškerá práva k užívání značky [anonymizováno] a nemohla tak ani dále plnit své povinnosti ze smlouvy o reklamě, tedy propagovat žalovaného. Pokud žalobkyně vypověděla smlouvu o zprostředkování a obchodní spolupráci, zavinila tím i předčasné ukončení reklamní smlouvy, když tím jí zanikla veškerá práva, která mohla ke značce [anonymizováno] mít a tuto značku byla povinna přestat užívat. Žalobkyně se zavázala poskytnout do [anonymizováno] (žalovaného) své provozovny minimálně na dobu 5 let, smlouva byla uzavřena dne 1. 7. 2013 a tato minimální smluvně stanovená lhůta by tak skončila až 1. 7. 2018 Smluvní pokuta byla ujednána v čl. VIII. smlouvy ve výši 20 % za každou provozovnu a neukončený rok členství po celkovou dobu 5 let. Součástí smlouvy byly 4 provozovny, kdy smluvní pokuta tak činí za všechny provozovny částku 40.000 Kč za rok. Smlouva byla ukončena ke dni 1. 8. 2016 a ze lhůty tak zbývaly 2 neukončené roky, což činí celkovou smluvní pokutu 80.000 Kč. Ujednání stran o smluvní pokutě je v souladu se zákonem, a to konkrétně i s § 544 obč. z., když je dostatečně určité a není žádným způsobem nevyvážené. Žalovaný poskytl žalobkyni předem odměnu za reklamní služby v jejích provozovnách, smluvní pokutou byl zajištěn závazek žalobkyně, aby její provozovny předmětnou reklamu po minimální dobu poskytovaly. Ujednání o smluvní pokutě je přiměřené i s ohledem na to, že jiným způsobem nebylo dohodnuto vrácení (poměrné) částky poskytnuté za reklamní služby při předčasném ukončení smlouvy. Žalovaný smluvní pokutu vyúčtoval žalobkyni ve výši 80.000 Kč, a to fakturou č. [anonymizováno] [číslo], splatnou dne 9. 2. 2017. Následně žalovaný žalobkyni písemně (oznámením o vzájemném započtení pohledávek a závazků [anonymizováno] [číslo], č. l. 47) oznámil započtení této pohledávky ze smluvní pokuty, ale pouze ve výši 36.206 Kč, a to k datu 28. 4. 2017. Toto právní jednání soud považuje za srozumitelné a určité, když je v něm jednoznačně uvedeno, jaké pohledávky a v jakém rozsahu mají započtením zaniknout. Kompenzabilita pohledávky z titulu smluvní pokuty se posuzuje s ohledem na shora zmíněnou judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudky sp. zn. 26 Cdo 4795/2017 a sp. zn. 32 Cdo 5234/2016), podle dosavadních právních předpisů, tedy obch. z. ve spojení s obč. z., kritéria započitatelnosti uvedená v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 se neuplatní. Pohledávka byla započtena na závazek žalovaného nejdříve splatný, tedy na pohledávku z opravného daňového dokladu č. [anonymizováno] [číslo]. V tomto rozsahu žalovaná pohledávka na základě písemného jednostranného právního jednání žalovaného zanikla, na tom nic nemění ani následná nímitka započtení učiněná žalovaným při jednání soudu dne 25. 2. 2019 (č. l. 70verte spisu). Pokud dopisem ze dne 12. 4. 2017 žalobkyně nabídla žalovanému předmětné prodejny k pronájmu (č. l. 354), pak tak učinila opožděně, neboť nárok na zaplacení smluvní pokuty, splatné dne 9. 2. 2017, žalovanému již předtím vznikl.

48. Ve zbývajícím rozsahu jsou pohledávky žalobkyně po právu, neboť započtením nezanikly, soud proto zavázal žalovaného k úhradě částky ve výši 199.806 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.699 Kč z částky 134.164 Kč za období od 11. 6. 2016 do 31. 3. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 97.958 Kč od 1. 4. 2017 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 101.848 Kč od 30. 12. 2016 do zaplacení, kdy úrok z prodlení je přiznán v souladu s § 1970 o. z. a jeho výše odpovídá nařízení vlády č. č. 351/2013 Sb. Soud zároveň žalobkyni přiznal náklady spojené s vymáháním pohledávky v celkové výši 2.400 Kč, když předmětem řízení byly nároky ze dvou uplatněných pohledávek.

49. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 141.966 Kč, přičemž tato částka představuje 70,53 % (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85,264 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 14,736 %) z jejich celkové výše 201.284 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11.801 Kč a soudního poplatku za odvolání ve výši 1.811 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 236.012 Kč sestávající z částky 9.260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 19. 4. 2017, z částky 4.630 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 26. 4. 2017, z částky 9.260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 6. 6. 2017, z částky 9.260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (replika k vyjádření žalovaného) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 1. 2018, z částky 9.260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 2. 2019, z částky 9.260 Kč za účast na jednání soudu (vyjádření a doplnění tvrzení) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 4. 2019, z částky 9.260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 5. 2019, z částky 9.260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (replika k vyjádření žalovaného) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 8. 2019, z částky 9.260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 8. 2019, z částky 9.260 Kč za podané odvolání ze dne 14. 11. 2019 včetně jeho odůvodnění ze dne 13. 12. 2019 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9.260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 5. 2020, z částky 18.520 Kč za účast na jednání soudu přesahující dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 4. 2021, z částky 9.260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 6. 2021, z částky 9.260 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 9. 2021 včetně patnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem 4.500 Kč. Advokátovi dále náleží cestovní náhrada v celkové výši 16.316,97 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 2. 2019 náhrada 2.484,99 Kč za 274 ujetých km v částce 1.684,99 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 půlhodin v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 5. 2019 náhrada 2.484,99 Kč za 274 ujetých km v částce 1.684,99 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 půlhodin v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 8. 2019 náhrada 2.484,99 Kč za 274 ujetých km v částce 1.684,99 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t., náhrada za ztrátu času v trvání 8 půlhodin v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 5. 2020 náhrada 1.482 za 160 ujetých km v částce 982 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 půlhodin v částce 500 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 4. 2021 náhrada 2.460 Kč za 274 ujetých km v částce 1.660 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 půlhodin v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 6. 2021 náhrada 2.460 Kč za 274 ujetých km v částce 1.660 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 půlhodin v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 9. 2021 náhrada 2.460 Kč za 274 ujetých km v částce 1.660 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6,1 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 půlhodin v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 32.568,64 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu a náhradu paušálních výdajů za úkon ze dne 27. 6. 2017, kterým doplňovala žalobní návrh, neboť k tomuto byla vyzvána soudem a obsah podání měl být již součástí žaloby.

50. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení delší lhůty k zaplacení nebyly shledány žádné důvody.

Poučení