209 C 35/2024 - 461

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] trvale bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 69 000 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 69 000 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 62 910 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 69 000 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaná se listinou ze dne 7. 9. 2020 označenou jako „Smluvní prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa] ve znění dodatku ze dne 11. 5. 2021 zavázala jako student k úhradě studijních a administrativních poplatků v souvislosti se studiem na vysoké škole, ke kterému se přihlásila. Výše a splatnost studijních poplatků vyplývá z vnitřních předpisů žalobkyně. Žalovaná si zvolila cenovou úroveň Premium, kdy studijní poplatky za příslušný studijní program a v rámci cenové úrovně činí 60 000 Kč za rok. Žalovaná se zavázala zaplatit veškeré studijní a administrativní poplatky za celou standardní dobu studia, a v případě prodloužení studia i za celé období prodlouženého studia. Žalované bylo studium prodlouženo na období akademického roku 2023/2024, o čemž byla žalobkyní řádně vyrozuměna. Žalovaná studijní poplatek za studium v období akademického roku 2023/2024 ve výši 60 000 Kč neuhradila. Žalovaná je povinna rovněž zaplatit administrativní poplatek ve výši 9 000 Kč sestávající se z částky 1 000 Kč za posunutí nebo nedodržení řádného termínu splatnosti ze strany studenta v rozsahu 1-30 dní, dále z částky 3 000 Kč za posunutí nebo nedodržení řádného termínu splatnosti v rozsahu 31-60 dní a částky 5 000 Kč za posunutí nebo nedodržení řádného termínu splatnosti o více než 60 dní. Žalobkyně žalované zaslala výzvu ke splnění povinnosti datovanou 31. 10. 2023. Žalovaná na výzvu neuhradila ničeho. Před podáním žaloby žalobkyně zaslala žalované dne 16. 1. 2024 předžalobní výzvu. Ani na tu žalovaná ničeho neuhradila.

2. Na základě žalobních tvrzení a na základě listin, které žalobkyně spolu se žalobou do spisu založila, vydal Okresní soud v Kladně ve věci dne 6. 2. 2024 elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaná proti elektronického platebnímu rozkazu podala odpor, čímž byl tento zrušen.

3. V písemném odůvodnění odporu žalovaná uvedla, že žalovanou pohledávku ani co do právního základu ani co do její výše neuznává, pohledávka dle jejího názoru neexistuje, žalobkyně ji uplatnila účelově, jednání žalobkyně je protiprávní, v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem. Žalovaná dne 1. 9. 2020 podala emailem přihlášku na soukromou vysokou školu žalobkyně a dne 8. 9. 2020 se žalobkyní uzavřela Smlouvu o studiu nazvanou jako „Smluvní prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa]“ pro cenovou úroveň Standard. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované tříleté studium distančním způsobem v bakalářském studijním programu [Anonymizováno] [právnická osoba]. Dne 11. 5. 2021 žalovaná uzavřela se žalobkyní Dodatek ke Smlouvě o studiu, jehož předmětem byla změna cenové úrovně ze Standardu na Premium. Dne 27. 9. 2023 žalobkyně jednostranným oznámením prodloužila žalované dobu studia na období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024. Žalovaná v odůvodnění odporu dále uvedla, že však ke studiu na škole žalobkyně nikdy nenastoupila, školu nenavštěvovala a nestudovala. Přesto, a aniž by byla čímkoli povinována, vždy řádně a včas žalobkyni po celou dobu platila školné. Na školném zaplatila částku v celkové výši 188 100 Kč, aniž by za tuto částku čerpala od žalobkyně jakoukoli protislužbu. Dne 28. 3. 2024 žalovaná ukončila svůj status uchazeče o studium u žalobkyně. Žalovaná má za to, že žalobkyně dlouhodobě a závažným způsobem porušuje zákon o vysokých školách, de iure s ohledem na protiprávní postup žalobkyně žalované nikdy nevznikl status studenta, ale po celou dobu zůstala v roli uchazeče o studium. Žalobkyně nikdy nevydala a ani nedoručila žádné rozhodnutí o přijetí žalované ke studiu, které by splňovalo jak formální, tak i materiální podmínky. I kdyby takové rozhodnutí o přijetí existovalo, žalovaná nikdy neudělila předchozí souhlas s elektronickým způsobem doručování. Žalovaná tedy ke studiu na škole nikdy nenastoupila a jakékoli povinnosti jí stanovené z titulu údajného statusu studenta zavazující ji platit školné se na ni nevztahovaly a nebyly a nejsou pro ni závazné. Žalobkyně navíc nemá žádné právně platné a účinné vnitřní předpisy, ve kterých by měla upraveny poplatky spojené se studiem. Nařízení rektora samy o sobě nejsou žádnými vnitřními předpisy ve smyslu vysokoškolského zákona. Administrativní poplatek, který žalobkyně žaluje v souhrnné výši 9 000 Kč tak vůbec neexistuje. Právní úprava poplatků spojených se studiem ve vnitřních předpisech školy absentuje zcela. Dle žalované je její vztah s žalobkyní vztahem jednoznačně spotřebitelským, proto by na tento vztah měla být aplikována pravidla na ochranu spotřebitele. Žalovaná také uplatňuje námitku relativní neplatnosti právního jednání s tím, že pokud dne 8. 9. 2020 uzavírala se žalobkyní Smluvní prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa] v legitimním očekávání, že se bezpochyby v budoucnu podle řádně uskutečněného přijímacího řízení stane studentkou, pak nutně jednala v omylu o rozhodující okolnosti, do kterého byla uvedena žalobkyní, neboť skutečný stav věcí byl a je jiný, a žalobkyně o něm velmi dobře věděla.

4. Z listiny nazvané jako Vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu ze dne 7. 9. 2020 adresovaného žalované soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalované, že splnila podmínku pro podmínečné přijetí ke studiu pro bakalářský studijní program (BBA) v cenové úrovni Standard v oblasti a zaměření studia dle volby studenta (Finance a daně, Komunikace a média, Lidské zdroje, Management, Marketing, Podniková ekonomika, Politologie a mezinárodní vztahy, Právo, Psychologie a sociologie, Veřejná správa, Technologie) a byla přijata ke studiu podmínečně s tím, že studijní poplatky za příslušný studijní program v rámci cenové úrovně Standard činí 120 000 Kč za standardní dobu studia (tj. 3 roky studia do 31. 8. 2023) a roční splátka školného činí 40 000 Kč.

5. Z listiny nazvané jako [právnická osoba] Smluvní prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa] ze dne 7. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná jako studentka žalobkyně se podpisem této listiny zavázala v průběhu studia dodržovat závazky a povinnosti vyplývající z platné právní úpravy, vnitřních předpisů žalobkyně a rozhodnutí orgánů vysoké školy, tj. zejména Statut žalobkyně, Studijní a zkušební řád žalobkyně, Disciplinární řád žalobkyně, Stipendijní řád žalobkyně, Nařízení rektora, Oznámení rektora a všechny další vnitřní předpisy žalobkyně. Žalovaná také vzala na vědomí a souhlasila s tím, že veškeré informace a podklady ze strany žalobkyně jí jsou zasílány výlučně na emailovou adresu prostřednictvím informačního systému žalobkyně. Žalovaná také podpisem listiny prohlásila, že si je vědoma skutečnosti, že žalobkyně je soukromou vysokou školou se státním souhlasem, jejíž činnost a fungování jsou kryty mimo jiné ze studijních poplatků/školného. Žalovaná podpisem listiny vzala na vědomí i všechna další smluvní ujednání týkající se zejména studijních poplatků, cenových úrovní studia, kontroly a administrace studia.

6. Z listiny nazvané jako Prohlášení o platbách ze dne 7. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná, která tuto listinu podepsala dne 18. 9. 2020, svým podpisem prohlásila, kromě jiného, že si je vědoma skutečnosti, že je studentem na soukromé (nestátní) vysoké škole [adresa], ke je studium podmíněno placením studijních poplatků, tzv. školného. Po seznámení se s možnostmi úhrady si zvolila cenovou úroveň Standard, která umožňuje školné splácet v rámci ročních splátek a která je podmíněna plněním stanovených podmínek, a je srozuměna se skutečností, že bez ohledu na délku studia má [adresa] nárok na školné za celou jí zvolenou standardní dobu řádného studia na bakalářském stupni, tj. v celkové výši 120 000 Kč. Je také srozuměna se skutečností, že v případě nesplnění podmínek daných pro cenovou úroveň Standard v daném ročníku /akademickém roce, doplácí za toto období zpětně rozdíl studijních poplatků mezi cenovou úrovní Standard a cenovou úrovní Premium. Při nesplnění podmínek cenové úrovně je povinna v rámci doplatku rozdílu ve školném uhradit rovněž administrativní poplatek.

7. Z listiny nazvané jako Dodatek k smluvnímu prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa] ze dne 11. 5. 2021 uzavřené mezi účastníky (oběma podepsané) soud zjistil, že na základě žádosti studenta (žalované) došlo ke změně cenové úrovně studijních poplatků na Premium (60 000 Kč/rok) s tím, že u této cenové úrovně se student zavazuje uhradit veškeré studijní poplatky za celou standardní dobu studia, a to i v případě nepokračování ve studiu na [adresa]. V případě prodloužení studia se student zavazuje hradit studijní poplatky v rámci dané cenové úrovně za celé období, na které bylo studium prodlouženo.

8. Z Nařízení rektora 01/2015 Platby a rozdělení studijních poplatků účinného od 1. 5. 2015 (aktualizovaného od 1. 1. 2021) soud kromě jiného zjistil, že výše studijních poplatků za bakalářský studijní program pro úroveň standard činí 40 000 Kč za rok, to je za standardní dobu studia 120 000 Kč. Pro úroveň Premium činí školné 60 000 Kč za rok, to je za standardní dobu studia 180 000 Kč.

9. Z Nařízení rektora 09/2013 Posunutí splatnosti studijních poplatků platného od 1. 12. 2013 (aktualizovaného od 1. 9. 2021) soud kromě jiného zjistil, že sazby za posunutí nebo nedodržení řádného termínu splatnosti ze strany studenta a) posunutí splatnosti/úhrady studijních poplatků v rozsahu 1 – 30 dní v rámci Náhradního termínu u cenové úrovně Klasik/Standard činí 2 000 Kč, respektive u cenové úrovně Premium/Exclusive činí 1 000 Kč b) posunutí splatnosti/úhrady studijních poplatků v rozsahu 31 – 60 dní v rámci Mimořádného termínu činí 3 000 Kč a c) posunutí splatnosti/úhrady studijních poplatků o více než 60 dní v rámci Mimořádného termínu činí 5 000 Kč.

10. Z Vyrozumění o prodloužení studia ze dne 27. 9. 2023 adresovaného žalované soud zjistil, že s odvoláním na vnitřní předpisy žalobkyně a Smluvní prohlášení žalované žalobkyně prodloužila studium na období od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024, a to vzhledem k řádnému neukončení studia v rámci standardní doby či doby prodloužení studia. Z Poučení Vyrozumění se uvádí, že v případě, kdy student řádně neukončí studium do stanoveného termínu (konec standardní doby studia či doby prodloužení studia), či nepožádá o zanechání studia, je studium prodlužováno o 12 měsíců, a to až do doby řádného ukončení studia obhajobou závěrečné práce. Odvolání proti Vyrozumění o prodloužení studia není možné.

11. Z výzvy ke splnění povinnosti (k zaplacení dluhu) ze dne 31. 10. 2023 adresovaného žalované soud zjistil, že touto výzvou žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zůstatku studijních poplatků v celkové výši 69 000 Kč, a to nejpozději do 15. 11. 2023. Ve výzvě žalobkyně kromě jiného připomíná žalované, že dle podepsaného Smluvního prohlášení studenta je zanechání studia možné pouze na základě zaslané žádosti prostřednictvím [Anonymizováno] [adresa], což nebylo učiněno, a proto její studium stále trvá. Ve výzvě jsou vyčísleny dílčí nároky, a to 60 000 Kč jako studijní poplatek za akademický rok 2023/2024, 1 000 Kč jako administrativní poplatek za nedodržení termínu splatnosti studijních poplatků/školného (1 - 30 dní), 3 000 Kč jako administrativní poplatek za nedodržení termínu splatnosti studijních poplatků/školného (31 - 60 dní) a 5 000 Kč jako administrativní poplatek za nedodržení termínu splatnosti studijních poplatků/školného (více než 60 dní).

12. Z Oznámení o převzetí právního zastoupení, výzvy ke splnění dluhu a předžalobní upomínky ze dne 16. 1. 2024 a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně dne 18. 1. 2024 před podáním žaloby žalovanou vyzvala dle § 142a odst. 1 občanského soudního řádu ke splnění dluhu.

13. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že v období od 1. 6. 2020 do 10. 2. 2024 zaslala na účet č. [hodnota] částku celkem 188 100 Kč.

14. Ze Seznamu nahrávaných souborů [Anonymizováno] soud zjistil, že do tohoto systému byla dne 1. 9. 2020 vložena fotografie uchazeče/studenta (soubor nahrán při zadání e-přihlášky), dne 8. 9. 2020 vložen prohlášení studenta a vyrozumění v rámci přijímacího řízení, dne 8. 9. 2020 byly také nahrány soubory – podklady uchazeče/studenta, dne 18. 9. 2020 prohlášení žalované, dne 11. 5. 2021 dodatek - změna, dne 23. 5. 2021 dodatek, dne 3. 3. 2023 průkaz, dne 30. 9. 2023 vyrozumění prodloužení, dne 3. 11. 2023 výzva k zaplacení dluhu, dne 11. 4. 2024 zanechání a dne 20. 4. 2024 soubor zanechání studia.

15. Z [Anonymizováno] (přihlašování se do systému žalobkyně) soud zjistil, že pod ID studenta [Anonymizováno] pod jménem žalované se žalovaná přihlásila v průběhu roku 2020 celkem 21x, v roce 2021 2x (naposledy 27. 2. 2021).

16. Z komunikace mezi účastníky soud kromě jiného zjistil, že žalovaná se dotázala dne 8. 9. 2020 a požádala o osobní schůzku, dne 9. 9. 2020 jí bylo odpovězeno a schůzka sjednána na 18. 9. 2020. Následně dne 18. 9. 2020 žalovaná požádala o umožnění platby školného formou měsíčních splátek s tím, že administrativní poplatek již uhradila. Dne 19. 9. 2020 jí bylo žalobkyní sděleno, že její žádost o studentský úvěr [adresa] (splátky) byl schválen, účastníci spolu přes systém komunikovali i 22. 10. 2020 respektive 23. 10. 2020, dne 28. 10. 2020, 29. 10. 2020, 30. 10. 2020 a dále v průběhu měsíce listopadu 2020. Dne 4. 5. 2021 žalovaná požádala o informace k postupu pro zvýšení úrovně školného. Následně dne 11. 5. 2021 bylo žalované sděleno, že její žádost o změnu cenové úrovně na Premium byla schválena, a dány jí pokyny k dalšímu postupu včetně instrukcí k úhradě doplatku a také upozornění, že v rámci cenové úrovně Premium již student neplní povinně studentské/mimoškolní aktivity. A studijní povinnosti si plní dle svého osobního harmonogramu, není kontrolováno splnění určitého počtu kreditů za daný rok. Na žalobkyni se žalovaná obrátila ještě také dne 10. 9. 2022 s tím, že promeškala termín k objednání základní literatury a ráda by si tuto objednala a vyzvedla dodatečně. Na tuto žádost dostala žalovaná odpověď 12. 9. 2022.

17. Z dopisu adresovaného rektorátu žalobkyně ze dne 10. 11. 2023 soud zjistil, že žalovaná se na rektorát žalobkyně obrátila s tím, že obdržela výzvu k uhrazení dluhu 69 000 Kč, s čímž nesouhlasí. Žalovaná uvedla, že se přihlásila na tříleté studium a tři roku řádně platila, i když možnosti studovat nevyužila. Uvedla dále, že je ochotna zaplatit administrativní poplatky 9 000 Kč, za tímto účelem žádá zaslání faktury. Zaplacení dalšího školního roku není v jejích finančních možnostech.

18. Z dopisu rektorátu žalobkyně ze dne 24. 11. 2023 soud zjistil, že žalobkyně na dopis ze dne 10. 11. 2023 odpověděla žalované tak, že neeviduje její žádost o zanechání studia, a proto její studium nadále pokračuje včetně závazku úhrady studijních poplatků v akademickém roce, do kterého byl proveden zápis, respektive za celé období, na které bylo studium prodlouženo. Žalobkyně trvá na úhradě dlužných studijních poplatků, na návrh faktického odpuštění dluhu ve výši 60 000 Kč nereflektuje, ale nabízí možnost realizovat splátkový kalendář.

19. Z přípisu ze dne 27. 3. 2004 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobkyni dne 28. 3. 2024 Prohlášení o zanechání postavení uchazeče o studium (studia), ve kterém uvedla, že zanechává tímto svého postavení uchazeče o studium (studia) v souladu se zákonem (§56 odst. 1 písm. a) odst. 2 zákona o vysokých školách.

20. Z Rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. j. MSMT-13739/2016-4 ze dne 31. 8. 2016 soud zjistil, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy žalobkyni udělilo státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola neuniverzitního typu a udělil jí akreditaci pro čtyři bakalářské programy a dva navazující studijní programy magisterské. Zároveň Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uvedeným rozhodnutím zaregistrovalo vnitřní předpisy žalobkyně, a to studijní a zkušební řád [adresa], a Statut [adresa].

21. Z části desáté čl. 38 Statutu žalobkyně soud zjistil, že výši školného, která je zveřejněna na internetových stránkách žalobkyně stanovuje rektor. Výši školného, způsob a termíny úhrady, tzv. splátkový kalendář a podmínky vrácení školeného při zanechání studia určuje příslušný vnitřní předpis [adresa].

22. Z čl. 19 Studijního a zkušebního řádu žalobkyně soud zjistil, že zanechání studia je realizováno na základě žádosti studenta zaslané prostřednictvím [Anonymizováno] [adresa] a rektorem stanovených podmínek (a také způsoby vymezenými v § 56 odst. 1 zákona o vysokých školách).

23. Z dalších listin založených stranami sporu k důkazu (Poskytnutí informací Ministerstvem školství, mládeže tělovýchovy ze dne 5. 6. 2023, podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Sdělení Ministra školství, mládeže a tělovýchovy z května 2024 o neshledání důvodů pro prohlášení rozhodnutí za nicotné, Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 13. 6. 2024 k žádosti o seznámení se stavem věci, Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 17. 5. 2024) soud jako skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci zjistil, že souhlas udělený žalobkyni působit jako soukromá vysoká škola včetně oprávnění uskutečňovat studijní programy a udělovat akademické tituly v souladu s udělenými akreditacemi byl vydán v souladu se zákonem o vysokých školách, a to včetně udělení oprávnění uskutečňovat studijní programy a udělovat akademické tituly v souladu s udělenými akreditacemi. Důvody pro prohlášení rozhodnutí ministerstva za nicotné nebyly zjištěny. Pokud byly shledány nedostatky v činnosti žalobkyně, tato byla vyzvána k nápravě a byl jí sdělen způsob, jakým má nedostatky odstranit.

24. Žalovaná jako účastnice řízení před soudem vypověděla, že ke studiu na vysoké škole (žalobkyně) se přihlásila. Myslela si, že studium zvládne. Po prvním ročníku zjistila, že to nebude jednoduché, ještě ve druhém ročníku zkoušela, zda to dá. Tím, že se zavázala k tříletému studiu, uhradila bez problémů plné tři roky. Nikdy se s placením nezpozdila, vždy uhradila školné včas. Tím, že pak už dál nestudovala, nechtěla do čtvrtého ročníku, jí přijde nespravedlivé, že by měla platit něco dalšího. Svůj závazek dodržela, i když služby žalobkyně nevyužila. Žalovaná poté doplnila, že vlastně na škole nestudovala, neviděla žádného vyučujícího, nešla k žádné zkoušce, nenapsala a neodevzdala žádnou práci. Dívala se na videa (školy), zajímala se, ale to bylo vše. Vztah k žalobkyni měla, podepsala smlouvu. Ten vztah trval po dobu tří let, podle ní skončil uplynutím tří let. Je pravdu, že dostala výzvu k úhradě dalšího roku. Reagovala na ni osobním dopisem, že s tím, nesouhlasí. Pokud jde o listiny, které v souvislosti se svým vztahem s žalobkyní podepsala, četla jen to, co jí přišlo důležité. Dokumenty od žalobkyně obdržela včetně informace o splnění podmínek pro přijetí ke studiu. Asi na všechna vždy reagovala tak, jak se po ní chtělo. K systému a vzdělávacímu programu žalobkyně přístup měla. Pokud od žalobkyně něco chtěla, anebo se s ní snažila komunikovat, žalobkyně s ní vždy komunikovala. K výukovým programům se přihlašovala přes systém [Anonymizováno]. Cenovou úroveň měnila na 60 000 Kč za rok. O prezenční formu studia žalobkyni nežádala, ani o přednášku. Četla, že při distančním způsobu je to zakázané. Nikdy nežádala o konkrétní setkání s vyučujícím. Zájem o studium ztratila v době, kdy musela mít dvě zaměstnání, stala se samoživitelkou a opravdu už neměla prostor a čas, aby se věnovala i studiu. To bylo někdy v druhém akademickém školním roce, konkrétně si to již nepamatuje. O učební pomůcky ve třetím ročníku ještě žádala, protože na ti asi měla nárok. Vyrozumění o zápisu do čtvrtého ročníku dostala, ale na to právě reagovala tím, že o studium nemá dál zájem. Vnitřní předpisy, respektive nařízení rektora si na začátku asi četla, s předpisy byla seznámena, byly dostupné na informačním systému nebo stránkách školy. Neví, zda tyto předpisy byly připojeny při podpisu smlouvy, neví, zda byla vyzvána k tomu, aby se s těmito předpisy seznámila. Videa (školy) během prvního školního roku určitě sledovala. Zda je sledovala i druhý školní rok, si není jistá, to si již nepamatuje. Ve škole byla osobně, když si vyzvedávala originály dokumentů, které jí přišly elektroniky, a potom tam byla pro studijní materiály na začátku druhého školního roku.

25. Pokud jde o rozhodnutí soudů I. a II. stupně v typově obdobných sporech založená do spisu jako důkaz oběma stranami sporu s odkazem buď na celé jejich znění, případně jen na tu část odpovídající argumentaci žalobkyně či žalované s tím, jak by podle těchto rozhodnutí soud měl či neměl v projednávané věci postupovat, soud tato rozhodnutí k důkazu neprovedl, neboť způsob aplikace práva nelze prokázat.

26. Věc soud posoudil podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách (dále jen „z. o v. š.“), konkrétně podle § 1724 odst. 1 o. z., § 1746 odst. 1 a 2 o. z. a § 1798 odst. 1 a 2 o. z. a podle § 48 a násl. z. o v. š..

27. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech zjištěných skutečnostní soud dospěl k závěru, že žalobě žalobkyně lze zcela vyhovět, že tato je podána po právu. Žalobkyni byl udělen státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, byla jí udělena akreditace pro čtyři bakalářské a dva magisterské programy, její vnitřní předpisy byly řádně zaregistrovány. Ohledně způsobu výkonu činnosti žalobkyně byly vzneseny námitky, některé z nich ještě jsou v řešení, nicméně i kdyby při výkonu činnosti žalobkyně došlo k porušení některých veřejnoprávních povinností, a byl zjištěn rozpor s předpisy veřejného práva v tomto směru, neznamenalo by to bez dalšího neplatnost soukromoprávního jednání mezi žalobkyní a žalovanou (viz nález sp. zn. II. ÚS 2694/24 ze dne 19. 2. 2025, ve kterém Ústavní soud konstatuje, že „Soukromé a veřejné právo jsou relativně svébytné části jednotného právního řádu, kdy s ohledem na nezávislost uplatňování soukromého práva na právu veřejném je třeba při posuzování neplatnosti soukromoprávního jednání pro rozpor s předpisy veřejného práva zohlednit, zda smysl a účel zákona vyžaduje, aby mělo porušení veřejnoprávní povinnosti za následek i neplatnost soukromoprávního jednání (§ 580 občanského zákoníku). Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací praxi upřednostňuje svobodnou vůli jednajících a základní koncepční přístup preference platnosti právních jednání před jejich neplatností.“). Mezi žalobkyní a žalovanou vnikl soukromoprávní vztah, když žalovaná podala prostřednictvím elektronických prostředků přihlášku k bakalářskému studiu u ní, dne 7. 9. 2020 byla vyrozuměna o podmíněném přijetí k bakalářskému studiu, v cenové úrovni Standard, stejného dne podepsala Smluvní prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia u žalobkyně a postupovala dále dle sdělených instrukcí, (nahrála do systému žalobkyně požadované podklady, podepsala Prohlášení o platbách), seznámila se (případně měla možnost se seznámit a neučinila tak pouze z vlastního rozhodnutí) se Statutem, Disciplinárním, Studijním a zkušebním a Stipendijním řádem žalobkyně. Prokazatelně se žalovaná seznámila i s Nařízeními rektora týkajícími se plateb a rozdělení studijních poplatků včetně administrativních, neboť v souladu s nimi a po povolení splátek v prvním ročníku řádně hradila školné odpovídající cenové úrovni Standard. Ve druhém ročníku žalovaná sama požádala o změnu cenové úrovně (bylo jí vyhověno), a ve studiu řádně za nových smluvních podmínek úrovně Premium pokračovala. Žalovaná, byť poměrně zřídka, což jí ale smluvní podmínky dovolovaly, s žalobkyní komunikovala, přihlašovala se do systému, poptávala informace o studiu, poptávala literaturu, dívala se na videa, přihlašovala se k výukovým programům. To, že celé tři roky na vysoké škole studovala, vyplynulo ostatně i z výpovědi samotné žalované, která před soudem potvrdila, že má za to, že její vztah s žalobkyní trval tři roky, a proto také celé tři roky vždy řádně a včas hradila školné včetně zvýšeného školného za úroveň Premium, tedy ve výši 60 000 Kč ročně. V tomto kontextu soud také neshledal důvodnou námitku žalované, a to námitku relativní neplatnosti právního jednání. Soud je přesvědčen, že žalovaná neučinila žádné právní jednání s žalobkyní v omylu, ale naopak s vědomím právních následků všech vzájemných smluvních ujednání. Odpověď žalované, že neví, jak má odpovědět na otázku, zda se cítila být studentkou žalobkyně, na výše uvedeném závěru soudu proto nic nemění. Tuto odpověď soud považuje za účelovou. Co se týče ukončení studia žalované na škole žalobkyně, žalovaná netvrdila a nevyplynulo to ani z žádných listinných důkazů, že by po třech letech studia, které neukončila řádnou zkouškou, žalobkyni oznámila, že již nechce dále ve studiu pokračovat. Žalobkyně postupovala v souladu se smluvními podmínkami a studium žalované prodloužila o dalších 12 měsíců, o čemž žalovanou na konci září 2023 vyrozuměla s upozorněním na povinnost hradit studijní i administrativní poplatky také za celé období prodloužení. Žalovaná ani poté žalobkyni nesdělila, že studium končí. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě školného za rok 2023/2024 ve výši 60 000 Kč a k úhradě administrativních poplatků v celkové výši 9 000 Kč. Pro zaplacení stanovila žalované náhradní termín. V reakci na tuto výzvu žalovaná požádala o zaslání faktury na úhradu administrativních poplatků ve výši 9 000 Kč. Nesouhlasila s placením částky 60 000 Kč z důvodu nedostatku finančních prostředků. Prohlášení o zanechání studia ze dne 27. 3. 2023 zaslala žalovaná žalobkyni až dne 28. 3. 2023, čímž došlo k ukončení smluvního vztahu mezi účastníky. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná částku 60 000 Kč jako školné za rok 2023/2024 zaplatila. Ale nebylo prokázáno (a ani tvrzeno), že by uhradila administrativní poplatky v celkové výši 9 000 Kč. Výši obou dílčích nároků žalobkyně v řízení řádně specifikovala a doložila listinami. Bylo také prokázáno, že před podáním žaloby žalovanou k úhradě dluhu vyzvala, předžalobní výzvu řádně zdůvodnila. Soud tedy shledal oba dílčí nároky za důvodné. K otázce spotřebitelského charakteru smluvního vztahu mezi účastníky (která dosud nebyla zodpovězena ani v žádném dovolacím řízení) má soud za to, že byť se nejedná o klasickou spotřebitelskou smlouvu, předmětem smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou je poskytování vzdělávání za úplatu. A s ohledem na formu smluvních dokumentů, způsob jejich uzavření (i v souladu s evropskými právními předpisy) lze vycházet z toho, že žalobkyně je v postavení silnější strany a žalovaná je na straně slabší, kdy je na místě poskytnout jí zvýšenou ochranu. Nicméně i za této situace, soud smluvní ujednání v daném případě neshledává v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná, pokud jde o ukončení studia, od začátku věděla, že má možnost i při nesložení zkoušky na konci třetího ročníku, žalobkyni sdělit, že studium ukončuje. V takovém případě by jí studium prodlouženo nebylo a nebyla by ani povinna zaplatit za další období. Také, co se týče výše administrativních poplatků, soud tyto neshledal nepřiměřenými. Ze všech uvedených důvodů soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost částku celkem 69 000 Kč žalobkyni uhradit s ohledem na výši částky v delší než zákonné třídenní lhůtě, a to ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za situace, kdy žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala náhradu za zaplacení soudní poplatek a dále náklady na právní zastoupení. Soudní poplatek činí 2 760 Kč. Náklady na právní zastoupení byly žalobkyni přiznány podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátního tarifu) za celkem jedenáct úkonů právních služeb, z toho 7 úkonů podle advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024 (převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkových a právním rozborem, žalobu, vyjádření ze dne 28. 4. 20924, vyjádření ze dne 29. 8. 2024, vyjádření ze dne 21. 11. 2024 a účast na jednání dne 27. 11. 2024 plus sedm paušálních náhrad po 300 Kč, a 4 úkony podle advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025 (účast na jednání dne 19. 2. 2025 přesahujícího 2 hodiny, vyjádření ze dne 9. 3. 2025 a účast na jednání dne 9. 4. 2025) plus čtyři paušální náhrady po 450 Kč, dále náhradu za ztrátu času cestou ke třem jednáním u soudu a zpět za čtyři půlhodiny po 100 Kč (dle § 14 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024) a 8 půlhodin po 150 Kč (dle § 14 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025) celkem ve výši 1 600 Kč, náhradu cestovních výdajů ke třem jednáním celkem ve výši 1 749 Kč (za použití osobního automobilu při cestě z [adresa] a zpět o délce 38 km při spotřebě 5,4 l/100 km, a ceně nafty v jednom případě 38,70 Kč/l a sazbě náhrady 5,60 Kč/km plus 425,6 Kč za amortizaci, a ceně nafty ve dvou případech 34,70 Kč/l a sazbě náhrady 5,80 Kč/km plus 2x 440,80 Kč za amortizaci, plus 21 % DPH. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení celkem ve výši 62 910 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.