21 C 101/2020-162

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: [země] - [anonymizována tři slova], [IČO] sídlem [adresa žalované] za kterou jedná [anonymizováno 7 slov], [IČO], sídlem [adresa žalované] o určení vlastnictví, takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem pozemků par. [číslo] parc. [číslo] oba v k. ú. [část obce] u [obec], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhal, aby bylo určeno, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec]. Tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba, budova [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce] u [obec]. Tyto nemovité věci žalobce získal dědictvím po svém otci, [jméno] [celé jméno žalobce], zemřelém dne [datum]. Rodiče žalobce nabyli nemovité věci na základě kupní smlouvy uzavřené s [anonymizována dvě slova] v roce [rok]. V nabývacích titulech není uvedena výměra předmětných pozemků a žalobce byl v dobré víře, že dědictví přebírá v hranicích tak, jak reálně existovaly. Ještě ve výpisu z KN z [datum] bylo uvedeno, že pozemek parc. č. st. [číslo] má výměru [výměra] a pozemek parc. [číslo] výměru [výměra], tj. celkem [výměra]. Pozemky byly v této výměře oplocené a žalobce na pozemku parc. č. st. [číslo] vystavěl kolnu, která byla povolena a kolaudována příslušným stavebním úřadem. V červnu [rok] obdržel žalobce od Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ přípis, v němž mu bylo oznámeno, že došlo k opravě chyb v údajích katastru nemovitostí, resp. že došlo ke změně výměry žalobcem vlastněných pozemků a vytvoření pozemků s novými čísly. Pozemek parc. č. st. [číslo] zanikl a byl z něj vytvořen nový pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra]. Z pozemku parc. [číslo] byl oddělen pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra]. Žalobce s přípisem nesouhlasil, a to dopisem ze [datum]. Katastrální úřad pak zahájil řízení ve věci opravy chyby v katastrálním operátu, v němž bylo vydáno rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jímž byla potvrzena oprava operátu. Katastrální úřad považoval za rozhodující skutečnost, že předcházející stav vycházel z užívacích a nikoli vlastnických vztahů. K odvolání žalobce bylo předmětného rozhodnutí potvrzeno rozhodnutím [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] v [obec]. Žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, protože předpokladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí může být pouze rozhodnutí soudu. Závěrem odkázal na ustanovení § 1089 a § 1095 o. z. V souvislosti s tím zdůraznil, že oprávněná držba trvá od roku [rok] do roku [rok], kdy nemovité věci drželi právní předchůdci žalobce, resp. od roku [rok], kdy je nabyl žalobce.

2. Žalovaná s žalobou ve vyjádření z [datum] nesouhlasila a navrhovala, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Namítala, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro vydržení předmětných pozemků. Rodiče žalobce nabyli kupní smlouvou dům [adresa], vč. pozemku parc. [číslo] pozemků parc. [číslo] ve výměře [anonymizováno] a, resp. pozemky, které byly evidovány ve stavu zjednodušené evidence a v hranicích dle mapy pozemkového katastru. Z mapy pozemkového katastru mimo jiné vyplývá, že předmětné pozemky nevznikly z pozemků, které jsou uvedeny v kupní smlouvě z roku [rok]. Pozemek parc. [číslo] má původ v pozemku PK [číslo]. Pozemek parc. [číslo] má původ v pozemku [anonymizována dvě slova] Tyto pozemky byly ve vlastnictví státu a nebyly předmětem prodeje. V období jednotné evidence pozemků došlo ke sloučení pozemku parc. [číslo] do pozemku parc. [číslo] ke změně hranic pozemků parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] oproti jejich zobrazení v mapě pozemkového katastru. Došlo mimo jiné ke změně společné hranice pozemků parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] k těmto pozemkům byly„ přisloučeny“ části sousedních pozemků. Jedná se ale pouze o zachycení hranic užívání a nikoli hranic vlastnických. K výše popsaným změnám došlo až po nabytí nemovitých věcí rodiči žalobce. V usnesení SN [okres] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je ještě pozemek parc. [číslo] uváděn. V katastru nemovitostí existoval pozemek parc. č. st. [číslo], který byl veden ve výměře [výměra] ve vlastnictví státu a byl v roce [rok] zrušen a nově byl vytvořen pozemek parc. [číslo] který zohledňuje, z jakého pozemku ve zjednodušené evidenci pozemek parc. [číslo] vznikl. O existenci tohoto pozemku žalobce věděl, neboť při zachování běžné opatrnosti toto mohl zjistit náhledem do katastrální mapy a zároveň sám dokládal výpis z katastru nemovitostí včetně katastrální mapy ke stavebnímu řízení – domovní plynovod, ke kterému bylo vydáno stavební povolení [stát. instituce], stavebním odborem, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Rodiče žalobce v roce [rok] požádali o povolení k přístavbě verandy, koupelny a WC. V roce [rok] požádali rodiče žalobce o povolení rekonstrukce jímky. Z listin evidovaných stavebním odborem se tak nepodává, že by byla stavba kolny na pozemku parc. č. st. [číslo] řádně povolena. Žalobce nijak neodložil ani tvrzení, že předmětné pozemky jsou v celé své výměře od roku [rok] v jeho výlučném užívání, resp. jeho rodiny. Žalobce při zachování běžné opatrnosti mohl a měl zjistit, že užívá pozemky, které nejsou v jeho vlastnictví.

3. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobce namítal, že listina, kterou předkládala žalovaná, je zavádějící, neboť jde o přístavbu verandy a koupelny, ale předmětná kůlna je na pozemcích postavena od„ nepaměti“. Jde o stavbu, která byla vybudována ještě před tím, než se stal vlastníkem a stojí na tomto místě dosud. Kůlna se neshoduje s přístavkem u domu, jak je uvedeno v listině, kterou předložila žalovaná. Soudu byl předložen výpis pro [list vlastnictví], k.ú. [část obce] u [obec], vyhotovený dne [datum], ze kterého vyplývá, že pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je objekt k bydlení [adresa], má výměru [anonymizováno] m a pozemek parc. [číslo] má výměru [anonymizováno] m. Tento výpis je ve smyslu občanského zákoníku, i katastrálního zákona, dokladem o vlastnictví. Argumentace žalované, že se jedná pouze o evidenční údaj, a nikoliv o doklad o vlastnictví, je nepřípadná. Těžko lze věřit tvrzení, že výpis z listu vlastnictví slouží pouze k tomu, aby mohla být provedena změna vlastníka. Geometrický plán, na jehož základě byla zapsána výměra pozemků na [list vlastnictví], byl vypracován v roce 1995, tedy v době, kdy již platil katastrální zákon. Odkázal na ustanovení § 1089 o. z. Namítal, že předmětné nemovité věci nabyl děděním od svých rodičů a v roce 1995 je držel jako své vlastní s tím, že držba byla poctivá a pravá, neboť se zakládala a zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. Doba potřebná pro vydržení vlastnictví k nemovité věci je stanoven na 10 let. Z uvedeného je zřejmé, že od roku 1995, popř. 2003, tato doba uplynula, když teprve v roce [rok] je konstatováno, že předmětem žalobcova vlastnictví nejsou pozemky parc. [číslo] parc. [číslo].

4. V doplňujícím vyjádření z [datum] žalobce poukazoval na to, že z předloženého výpisu z [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] u [obec] ze dne [datum] vyplývá, že je žalobce vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je objekt k bydlení [adresa], o výměře [anonymizováno] a pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] Tento výpis je ve smyslu občanského zákoníku i katastrálního zákona dokladem o vlastnictví. Geometrický plán, na jehož základě byla výměra pozemků na [list vlastnictví], byl vypracován v roce [rok], tedy v době, kdy již platil katastrální zákon. Žalobce v roce [rok] držel předmětné pozemky jako své vlastní a držba byla poctivá a pravá, neboť se zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. Od roku [rok], popř. [rok] uplynula desetiletá vydržecí doba, když teprve v roce [rok] je konstatováno, že předmětem žalobcova vlastnictví předmětné pozemky nejsou. Je přesvědčen, že vlastnictví k těmto pozemkům nabyl oprávněnou držbou po dobu delší než 10 let.

5. V doplňujícím vyjádření z [datum] žalovaná namítala, že ani výslechem svědkyně [příjmení] žalobce neprokázal dobu ani rozsah užívání předmětných pozemků. Svědkyně opakovaně uvedla, že zahrada nebyla oplocena a vůbec se neužívala. Nebyla ani oplocena v době, kdy nemovitosti vlastnili rodiče žalobce, tedy více než dvacet let. [příjmení] oplotil až žalobce, přičemž není prokázáno, kdy k tomu došlo. Žalobce nemůže být v dobré víře, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Při hodnocení dobré víry je vždy třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Dle konstantní judikatury není pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru nemovitostí údaj o výměře parcely údajem závazným. Výměra parcely není nezměnitelným údajem, a proto ji lze měnit bez vůle vlastníka nemovitosti.

6. Žaloba byla žalobcem podána proti žalované a státnímu podniku [anonymizováno] [země], [IČO], sídlem [adresa žalované], když k datu zahájení řízení byl pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] evidován ve vlastnictví ČR s právem hospodařit pro [anonymizováno] [země], [anonymizováno] Žalobce vzal následně, při jednání dne [datum], žalobu ve vztahu k [anonymizováno] [země], [anonymizováno] zpět, a to s ohledem na skutečnost, že na základě souhlasného prohlášení žalované a [anonymizováno] [země], [anonymizováno] ze dne [datum] došlo ke změně zápisu v katastru nemovitostí, kdy k předmětnému pozemku byla zapsána příslušnost hospodařit s majetkem státu ve prospěch žalované. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum], soud proto řízení ve vztahu ke státnímu podniku [anonymizováno] [země] zastavil.

7. Při jednání soudu konaném dne [datum] učinili účastníci nesporným, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] že v katastru nemovitostí je jako vlastník pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce] u [obec], evidována Česká republika; příslušnost hospodařit s majetkem státu náleží [anonymizována tři slova].

8. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda jsou předmětné pozemky„ připlocené“ a zda došlo k vydržení vlastnického práva k předmětným pozemkům žalobcem.

9. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

10. Z přípisů [anonymizována čtyři slova] v [část obce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] v [obec] byl požádán o výpis z pozemkových knih týkající se [adresa] v [část obce] a [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] v [obec] byl požádán o schválení prodeje domu [adresa]. V připojené žádosti bylo uvedeno, že má dojít k prodeji„ [anonymizováno] [adresa] v [část obce], včetně parcely č. kat. [anonymizováno] a části č. kat. [číslo] a [číslo] zahrady ve výměře [anonymizováno] a [částka] [výměra]“ [jméno] [celé jméno žalobce] z [adresa] s tím, že prodej objektu byl schválen na zasedání rady [anonymizováno] a na veřejném zasedání rady [anonymizováno] v [část obce].

11. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [anonymizována dvě slova], zastoupeným radou [údaje o zástupci] pro [katastrální uzemí] a pozemkovou parcelu čkat. [číslo] pastviště zapsanou ve vložce [číslo] téže pozemkové knihy“. Podpisy kupujících na této smlouvě byly ověřeny dne [datum].

12. Z výpisu z pozemkové knihy pro k.ú. [část obce], č. knihovní vložky [anonymizováno], bylo zjištěno, že zde byly evidovány pozemky parc. [číslo] (role), [číslo] (role), [číslo] (pastviště), [číslo] (pastviště) a [anonymizováno] (pastviště). Dne [datum] došlo podle výměru ministerstva financí v [obec] ze dne [datum] [číslo] k vložení vlastnického práva pro [anonymizováno] stát – ministerstvo financí.

13. Z výpisu z pozemkové knihy pro k.ú. [část obce], č. knihovní vložky [anonymizováno], bylo zjištěno, že zde byly evidovány pozemky [číslo] (zahrada), [číslo] (louka), [číslo] (zahrada), [anonymizováno] (pastvina), [číslo] (zahrada), [číslo] (park co zahrada) a [anonymizováno] (pastvina). Dne [datum] došlo k připojení pozemku parc. [číslo] (pastvina) odepsáním z vložky [číslo] této pozemkové knihy. Téhož dne došlo k vyznačení vlastnického práva pro [anonymizováno] stát (správce [anonymizována tři slova] [obec]).

14. Z výpisu z evidence nemovitostí ([anonymizováno] č. [číslo]) bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno:„ Ze st. p. [anonymizováno] a pp. [číslo] ve vlastnictví celkem [výměra], jednotlivé díly nelze vyčíslit, na vyčíslení nutný geometrický plán!!! z pp. [číslo] ve vlastnictví pouze [výměra]. Celková výměra v pozemkové knize (st. p. [anonymizováno], [číslo] a [číslo]) byla [výměra] viz přiložená identifikace.“ 15. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [okres] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jím bylo potvrzeno, že žalobce nabyl do vlastnictví„ dům [adresa] v [část obce] se stp [anonymizováno] a p.p. [číslo] a [číslo] v stavu dle poz. katastru a smlouvy PR [číslo] ze [datum]“.

16. Ze snímku pozemkové mapy na parcely [číslo] st. [anonymizováno] v k.ú. [část obce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že„ do st. p. [anonymizováno] byly ještě sloučeny díly z následujících parcel: díl z p.p. [číslo] – [list vlastnictví], díl z p. z. [anonymizováno] – [list vlastnictví] MNV [obec], díl z p.p, [číslo] – [list vlastnictví] St. statek [obec], díl z p.p. [číslo] – [list vlastnictví] ST. statek [obec], [příjmení] – při převodu nutný geometrický plán“.

17. Z výpisu z evidence nemovitostí pro [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl evidován jako vlastník domu [adresa] a pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno] o výměře [výměra] a pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra].

18. Ze záznamu podrobného měření změn [číslo] z roku [rok] bylo zjištěno, že byl vyhotoven z důvodu obnovy PK [číslo]. Z protokolu o vytyčení hranice pozemků [číslo] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na žádost Pozemkového úřadu Praha vytyčena hranice pozemků [číslo] v k.ú. [část obce]. Vytyčení bylo provedeno na podkladě evidenční a pozemkové mapy. Žalobce byl seznámen s průběhem a označením vytyčené hranice, resp. obdržel vytyčovací protokol a vytyčovací náčrt poštou (viz podací lístek s datem podání [datum]). Vytyčená hranice byla v přírodě označena. Z vytyčovacího náčrtu pro rozdělení pozemku parc. [číslo] geometrického plánu pro rozdělení pozemku parc. [číslo] (obnovení [číslo]) vyhotovených dne [datum] bylo zjištěno, že nové hranice byly v přírodě označeny„ obet. trubkami“. Z výkazu výměr bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] měl být rozdělen na pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] a pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra].

19. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] u [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že Česká republika byla evidována mimo jiné jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra]; příslušnost pro hospodaření s majetkem státu byla evidována pro [anonymizována tři slova].

20. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] u [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl evidován jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra], pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] a budovy [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [číslo].

21. Ze stavebního povolení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobci byla stavebním úřadem povolena stavba domovního plynovodu. Přílohu tohoto rozhodnutí tvořila ověřená projektová dokumentace. Z mapy tvořící přílohu rozhodnutí bylo zjištěno, že jsou na ní zakresleny pozemky parc. [číslo] st. [číslo] a st. [číslo]. Z žádosti o vydání stavebního povolení ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto žádost podala [jméno] [příjmení].

22. Z informace o pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že Česká republika byla evidována jako vlastník tohoto pozemku o výměře [výměra]; příslušnost pro hospodaření s majetkem státu byla evidována pro [anonymizována tři slova].

23. Z informace o pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl evidován jako vlastník tohoto pozemku o výměře [výměra].

24. Z informace o pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl evidován jako vlastník tohoto pozemku o výměře [výměra].

25. Z informace o pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že Česká republika byla evidována jako vlastník tohoto pozemku o výměře [výměra]; příslušnost pro hospodaření s majetkem státu byla evidována pro žalovanou.

26. Z oznámení Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že jím bylo žalobci oznámeno, že katastrální úřad provedl opravu údajů katastru nemovitostí, které měly vzniknout zřejmým omylem při vedení a obnově katastru. Dále mu bylo oznámeno, že v souboru popisných a grafických informací zaniká ppč. st. p. [číslo] o výměře [výměra] a zároveň vzniká pp [číslo] o výměře [výměra] s vlastnickým právem České republiky a příslušností hospodařit s majetkem státu pro žalovanou. Dále dochází ke změně výměry pp [číslo] na výměru [výměra]. Nově je pak evidován pp [číslo] o výměře [výměra] s vlastnickým právem České republiky a právem hospodařit s majetkem státu pro [anonymizováno] [země] s.p. V odůvodnění bylo uvedeno, že žalobce upozornil na nesrovnalosti v katastrální mapě. Z jeho ústního vyjádření je zřejmé, že předmětné nemovité věci užívá ve zcela jiných hranicích, než jak byly do této doby evidovány v katastru nemovitostí. Žalobce ani jeho právní předchůdci nekupovali žádnou část sousedních ppč. v mapě bývalého pozemkového katastru označené jako ppč. PK [číslo] (zapsáno v knihovní vložce [anonymizováno]) a PK [anonymizováno] (zapsáno v knihovní vložce [anonymizováno]). V roce [rok] byl [právnická osoba] o.s. vyhotoven geometrický plán [číslo] pro rozdělení pp [číslo] (obnovení ppč. PK [číslo]), z něhož je zřejmé, že části ppč. PK [číslo] a PK [anonymizováno] zasahují i do ppč. st. p. [anonymizováno] a [číslo] a které být součástí těchto pozemků nemají. Ppč. KN [anonymizováno] a ppč. KN [číslo] získali na základě rozhodnutí Okresního úřadu [okres] [číslo jednací] a [číslo jednací] [číslo] paní [příjmení] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]; část ppč. PK [anonymizováno] o výměře [výměra] a část ppč. PK [číslo] o výměře [výměra] na základě těchto rozhodnutí vydána nebyla. Pro současnou opravu byl vyhotoven neměřický záznam [číslo].

27. Z dopisu žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že [stát. instituce], [stát. instituce], sdělil, že nesouhlasí s provedením opravy dle oznámení [číslo jednací]. Uvedl, že nemovité věci užívali jeho právní předchůdci i on jako vlastníci až po plot, který existuje historicky dodnes.

28. Z oznámení o zahájení řízení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že jím bylo žalobci oznámeno, že dne [datum] bylo zahájeno správní řízení ve věci opravy chyby v katastrálním operátu podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb.

29. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že nebylo vyhověno nesouhlasu s provedením opravy, neboť se jedná o chybu v katastrálním operátu v k.ú. [část obce] u [obec] podle ustanovení § 36 katastrálního zákona. Současně bylo rozhodnuto, že v souboru popisných a grafických informací zaniká ppč. st.p. [číslo] o výměře [výměra] a zároveň vzniká pp [číslo] o výměře [výměra], který je evidován na [list vlastnictví], s vlastnickým právem České republiky, příslušností hospodařit s majetkem státu pro žalovanou. V souboru popisných informací je změněna výměra pp [číslo] na výměru [výměra], v souboru grafických informací pak jeho zákres. Tento pozemek je i nadále evidován na listu vlastnictví [číslo] s vlastnickým právem žalobce, na základě rozhodnutí o dědictví [spisová značka]. Nově je v souboru popisných i grafických informací katastru nemovitostí evidován pp [číslo] o výměře [výměra]. Tento pozemek je evidován na listu vlastnictví [anonymizováno] s vlastnickým právem České republiky, právem hospodařit s majetkem státu pro [anonymizováno] [země], s.p. Nabývacím titulem žalobce je rozhodnutí o dědictví [spisová značka], do kterého spadá dům [adresa] v [část obce] se st.p. [anonymizováno] a pp [číslo] a [číslo] ve stavu dle pozemkového katastru a smlouvy PR [číslo] ze dne [datum]. Předcházejícími vlastníky byli manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] na základě kupní smlouvy od [anonymizováno] státu, zastoupeného radou [anonymizována tři slova] v [část obce] [číslo jednací] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], kterou se manželům [příjmení] odevzdávají do vlastnictví dům [adresa] v [část obce] se st. parcelou [číslo] zahradou [číslo] zapsané ve vložce [číslo] pozemkové knihy pro k.ú. [část obce] a pozemkovou parcelou [číslo] pastviště zapsanou ve vložce [číslo] téže pozemkové knihy. Tyto nemovitosti byly připsané prodávajícímu na základě právoplatného usnesení lidového soudu trestního v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka]. Je tedy zřejmé, že ani manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce], ani žalobce nekupovali žádnou část sousedních ppč. v mapě bývalého pozemkového katastru označené jako ppč. PK [číslo] (zapsáno v kn. vložce [anonymizováno]) a PK [anonymizováno] (zapsáno v kn. vložce [anonymizováno]). Pod číslem mikrofilmu [anonymizováno] je v dokumentaci katastrálního pracoviště uložen plánek z roku [rok] zobrazující s největší pravděpodobností užívací vztahy v té době v místě této prováděné opravy. Z náčrtku je zřejmé, že předmětné pozemky st. [anonymizováno], [číslo] a [číslo] byly užívány v šíři cca o [anonymizováno] m širší, než byl průběh vlastnické hranice s pp [číslo] [anonymizováno]. Dále je v dokumentaci katastrálního pracoviště uložen geometrický plán č.z. [číslo] (záznam podrobného měření změn) na zaměření skutečného stavu pp [číslo] a st.p. [anonymizováno]. V grafické části tohoto plánu je zřejmý průběh původních pozemků zjednodušené evidence PK [číslo], PK st.p. [anonymizováno], PK [číslo], PK [anonymizováno] a i jiných pozemků, s probíhající opravou nesouvisejících. Je též zřejmé, že část ppč. st,p. [anonymizováno] (díl a) byl sloučen do pp [číslo]. V roce [rok] byl vyhotoven [právnická osoba] o.s. geometrický plán č.z. [číslo] pro rozdělení pp [číslo] (obnovení ppč. PK [číslo]), ze kterého je zřejmé, že části ppč. PK [číslo] a PK [anonymizováno] zasahují i do ppč. st.p. [anonymizováno] a [číslo] a které součástí těchto pozemků být nemají. Ppč. KN [anonymizováno] o výměře [anonymizováno], [číslo] ha získávají rozhodnutím Okresního úřadu [okres] [číslo jednací] [číslo] R [číslo] dle § 9, odst. 2 zákona č. 229/91 Sb. paní [příjmení] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Část ppč. PK [anonymizováno] označená jako pastvina o výměře [výměra], jež byla součástí ppč. KN [číslo] a KN [číslo] vydána nebyla na podkladě Rozhodnutí Okresního úřadu [číslo jednací] -R [číslo] jako ppč. PK [číslo], PK [číslo], PK st.p. [anonymizováno], část PK [číslo] a část PK [číslo]. Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je geometrický plán [číslo]. Ppč. KN [číslo] o výměře [anonymizováno], [číslo] ha získávají Rozhodnutím Okresního úřadu [okres] [číslo jednací] -R [číslo] dle § 9, odst. 2 zákona č. 229/91 Sb. paní [příjmení] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Část ppč. PK [číslo] o výměře [výměra], jež byla kromě jiných pozemků i součástí ppč. KN [anonymizováno] a KN [číslo] vydána na podkladě tohoto rozhodnutí nebyla. Ze soutisku navržené opravy a rastru mapy PK po zpřesňující transformaci je naprosto zřejmé, že pp [číslo] a [anonymizováno] nebyly a nemohou být ve vlastnictví žalobce. V soupisu parcel pro k.ú. [část obce] u [obec] v roce [rok] byly dále citované pozemky evidovány o těchto výměrách - pp [číslo] o výměře [výměra], pp [číslo] o výměře [výměra] a ppč. st.p. o výměře [výměra]. V mapě pozemkové VS V [číslo] (uzavřena zákresem roku [rok]) a v mapě katastru nemovitostí VS V [číslo] před obnovou katastrálního operátu odpovídal zákres pp [číslo] st.p. [anonymizováno] mikrofilmu [anonymizováno] z roku [rok], tzn. zobrazoval užívací vztahy v té době v místě prováděné dnešní opravy. Tuto domněnku potvrzuje i geometrický plán z roku [rok] č.z. [číslo], který řeší zaměření stávajícího stavu pp [číslo] a st.p. [anonymizováno]. Výměry ppč. st. [anonymizováno] a pp [číslo] pak byly určeny chybně, odpovídaly užívacím, nikoliv vlastnickým vztahům. V roce [rok] byla tedy bez existence jakýchkoliv listin změněna výměra pp [číslo] (ze [výměra] na [výměra]), ppč. st. [anonymizováno] (z [výměra] na [výměra]) a pp [číslo] byl zrušen a sloučen do pp [číslo]. Celková výměra těchto pozemků byla před provedenou změnou evidována o velikosti [výměra], po provedené změně o velikosti [výměra]. V těchto výměrách byly pozemky žalobce st. [anonymizováno] a [číslo] evidovány až do roku [rok]. V soupisu parcel pro k.ú. [část obce] u [obec] v roce [rok] byly dále citované pozemky evidovány o těchto výměrách - pp [číslo] o výměře [výměra] a ppč. st. p. o výměře [výměra]. Pod pol. v.z. [anonymizováno] [rok] je u vlastnictví žalobce u [list vlastnictví] zapsána poznámka, že ve vlastnictví je ze st.p. pouze [anonymizováno] + [výměra], tedy [výměra] a celý pp [číslo] o velikosti [výměra] (celkem tedy [výměra]). V roce [rok] byla provedena obnova katastrálního operátu a vznikla nová mapa KM-D (katastrální mapa digitalizovaná). Její platnost byla vyhlášena dne [datum]. Již při tvorbě této mapy bylo zpracovateli vyhodnoceno jako chybné zobrazení hranice mezi ppč. st.p. [anonymizováno] a [číslo] na straně jedné a ppč [číslo] a [anonymizováno] na straně druhé, což naznačil i vznik ppč. st.p. [číslo] o velikosti [výměra], kdy i výměra ppč. st.p. [číslo] byla změněna na [výměra], výměra pp [číslo] zůstala zachována o velikosti [výměra] (oba pozemky o celkové výměře [výměra]). V roce [rok] došlo k přepracování této mapy na KMD. Její platnost byla vyhlášena dne [datum] a výměry obou pozemků ve vlastnictví žalobce zůstaly nezměněny. Navrhovaná oprava (vznik pp [číslo] a [anonymizováno]) tedy plně koresponduje se zákresem v mapě bývalého pozemkového katastru.

30. Z odvolání žalobce ze dne [datum] proti rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobce namítal, že jeho právní předchůdci i on sám předmětné pozemky po celou dobu drželi v dobré víře jako své vlastní.

31. Z rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [rok], bylo zjištěno, že jím bylo změněno rozhodnutí [číslo jednací] tak, že se nesouhlasu [anonymizováno] [země], s.p. ze dne [datum] a žalobce ze dne [datum] s provedením opravy nevyhovuje, neboť se jedná o chybu v katastrálním operátu v k.ú. [část obce] u [obec] podle ustanovení § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, a že v souboru popisných informací bude po právní moci rozhodnutí evidován pp [číslo] o výměře [výměra], pp [číslo] o výměře [výměra], pp [číslo] o výměře [výměra], vše k.ú. [část obce] u [obec], dle neměřického záznamu [číslo]. V odůvodnění bylo konstatováno, že v období PK platil [anonymizována tři slova] ze dne [anonymizováno] [číslo] [číslo] ř. z., platný až do konce roku [rok], který obsahoval tzv. zásadu vkládání (intabulace), podle níž vlastnictví a další věcná práva k nemovitostem vznikla a zanikla teprve zápisem do pozemkových knih. Tuto povinnost zrušil zákon č. 141/1950 Sb., dle kterého právní vztahy k nemovitostem v pozemkových knihách a věcné vztahy k nemovitostem vznikaly nadále jen smlouvou, která nemusela být nikde zapsána. Bylo ponecháno pouze na vůli účastníka, zda změnu právního vztahu k nemovitostem do evidence navrhne či ne. [příjmení] knihy od této doby přestaly věrně odrážet skutečné vlastnické vztahy, protože nebyla povinnost zaznamenávat do pozemkových knih jejich vznik, změny a zánik. V nově panujících politických poměrech zcela upadl zájem na evidování soukromých práv k nemovitostem. Socialistické hospodářství bylo založeno na plánování zemědělské výroby a k naplnění těchto ambicí bylo potřeba především znát, kdo půdu obhospodařuje a nikoliv kdo ji vlastní. Na tomto požadavku byla v roce [rok] (na základě usnesení vlády [číslo] z [datum]) založena jednotná evidence půdy (JEP) jejíž podstatou bylo evidování skutečného stavu užívání půdy, bez ohledu na vlastnické vztahy. JEP se zakládala na základě vyšetření skutečného stavu užívání půdy a jejích kultur s maximálním využitím dostupných podkladů. V období JEP (r. [rok] až [rok]) byly zaměřovány nové a změněné hranice užívání a hranice druhů pozemků (kultur). Pozemky v jednom užívání byly slučovány do větších půdních celků. Pozemkový katastr byl opuštěn a přestal být nadále udržován. Soukromá práva k nemovitostem tedy nepodléhala v letech [rok] až [rok] žádné úplné a systematické evidenci. V období JEP došlo ke sloučení pozemku parc. [číslo] do pozemku parc. [číslo] ke změně hranic pozemků parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] oproti jejich zobrazení v mapě PK. Došlo mimo jiné ke změně společné hranice pozemků parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] dále byly k těmto pozemkům přisloučeny části sousedních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo]. Jednalo se o pruh o přibližné šíři [anonymizováno] metrů. Uvedené je zřejmé z náčrtu z roku [rok] (číslo mikrofilmu [anonymizováno]) a z pozemkové mapy JEP, do které byl zákres proveden právě na podkladě uvedeného náčrtu z roku [rok]. Po provedených změnách byl pozemek parc. č. st. [anonymizováno] evidován s výměrou [výměra] a pozemek parc. [číslo] s výměrou [výměra]. Jednalo se ale o změnu hranic užívání, nikoli o změnu hranic vlastnických. Jak již bylo uvedeno výše, podstatou JEP bylo evidování užívání půdy bez ohledu na vlastnické vztahy. Postupem doby byla pociťována absence řádné evidence vlastnických vztahů k nemovitostem. Dne [datum] nabyl účinnosti zákon č. 40/1964 Sb., který ustanovením § 134 odst. 2 stanovil, že vlastnictví nemovitosti přechází nově na základě registrace převodní smlouvy státním notářstvím. Tento den nabyl účinnosti i zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, na jehož základě byla založena evidence nemovitostí (EN). Nově založená evidence nebyla pokračováním pozemkových knih, šlo o komplexní zakládání evidence nemovitostí, při kterém se zjišťovaly a zapisovaly aktuální právní vztahy k nemovitostem, neboť od stavu zapsaného v pozemkových knihách došlo k mnohým změnám právních vztahů, které bylo nutné vyšetřit. Do EN se nemohly automaticky převzít zápisy z pozemkových knih, protože vlastnické vztahy v důsledku přerušení návaznosti zápisů od roku [rok] (opuštění intabulačního principu) nemusely odpovídat skutečnosti. Na nově založený [list vlastnictví] byly položkou výkazu změn [číslo] [rok] zapsány pozemky EN parc. č. st. [anonymizováno] (s domem [adresa]) a [anonymizováno] parc. [číslo] do vlastnictví [celé jméno žalobce] [anonymizováno] a [jméno] (každý podíl [anonymizováno]). Na tomto listu vlastnictví je v roce [rok] poznamenáno:„ Ze stp. [anonymizováno], ppč [číslo], [číslo] ve vlastnictví pouze části“. Je tak zřejmé, že [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] vlastnili pouze části parcel [anonymizováno] vedených na [list vlastnictví] a zobrazených v mapě EN stejným způsobem jako v předchozí pozemkové mapě JEP. I zde se jednalo o hranice užívání. Dle identifikace parcel ve změnovém listu vlastnili manželé [celé jméno žalobce] z původní stavební parcely PK [číslo] (o původní výměře [výměra]) její část o výměře [výměra] (zbylých [výměra] přešlo na [list vlastnictví]) a obě původní pozemkové parcely PK [číslo] o celkové původní výměře [výměra] ([výměra] a [výměra]), z nichž [výměra] bylo obsaženo v pozemku EN parc. [číslo] [výměra] v pozemku EN parc. č. st. [anonymizováno]. Z uvedeného je zřejmé, že manželé [celé jméno žalobce] v té době vlastnili parcely ve stavu dle PK (kromě části stavební parcely [číslo] o výměře [výměra], která přešla do pozemkové parcely [číslo] – [list vlastnictví]) o celkové výměře [výměra]. Pozemek parc. [číslo] který v PK sousedil s pozemky parc. [číslo] (sloučen do pozemku parc. [číslo]), byl zapsán v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy. Podle posledního zápisu v knihovní vložce [číslo] (došlo [datum] – číslo deníku [číslo]) byla podle dohody o převodu správy národního majetku z [datum] a výnosu ministerstva zemědělství z [datum] (založeno ve sbírce listin pod číslem deníku [číslo]) vyznačena při vkladu vlastnického práva pro [anonymizováno] stát změna operativního správce na [anonymizována dvě slova] v [obec]. Pozemek parc. [číslo] který v PK sousedil s pozemky parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] byl zapsán v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy. Podle posledního zápisu v knihovní vložce [číslo] (došlo [datum] – číslo deníku [číslo]) byla podle dvou administrativních dohod o převodu správy národního majetku z [datum] poznamenána změna správy pozemků ve vlastnictví Československého státu (číslo deníku 352/ 1951) z ministerstva financí na [anonymizována dvě slova] v [obec], národní podnik. Zákon [číslo] [rok] Sb. byl nahrazen zákonem č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí. Změnou zákona nedošlo k žádnému šetření, ale jen k převzetí operátu evidence nemovitostí. Předmětné parcely zůstaly v analogové mapě KN zobrazeny stejně jako předchozí mapě EN a pozemkové mapě JEP. Dle nabývacích titulů nabyli jak žalobce, tak předtím i jeho rodiče, pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno] ve stavu dle PK. V období JEP byl pozemek parc. [číslo] sloučen do pozemku parc. [číslo] došlo ke změně hranic pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] [obec] zobrazené v pozemkové mapě JEP, v mapě EN a v analogové mapě KN ale byly hranicemi užívání, nikoli hranicemi vlastnickými. Při obnově katastrálního operátu přepracováním v roce [rok] KÚ doplnil do souboru geodetických informací část pozemku PK parc. [číslo] zasahující do pozemku KN parc. č. st. [anonymizováno] jako pozemek KN parc. č. st. [číslo] a zapsal jej na [list vlastnictví]. Do souboru geodetických informací ale již nebyla doplněna zbývající část pozemku PK parc. [číslo] část pozemku PK parc. [číslo] zasahující do pozemku KN parc. [číslo] které žalobce rovněž nevlastnil. Není pravdou, že by po digitalizaci byla celková výměra pozemků ve vlastnictví žalobce zmenšena celkem o [výměra]. Výměra [výměra] byla u pozemku parc. [číslo] určena v období JEP a odpovídala hranicím užívání, nikoli hranicím vlastnictví. Výměra [výměra] byla u pozemku parc. č. st. [číslo] určena při obnově katastrálního operátu přepracováním v roce [rok]. Ke změně výměry pozemku KN parc. [číslo] došlo až v průběhu řízení při zápisu na podkladě neměřického záznamu [číslo]. Výměra pozemku KN parc. [číslo] byla v neměřickém záznamu [číslo] určena chybně, a tudíž byla opravena v neměřickém záznamu [číslo]. Pozemek KN parc. č. st. [číslo] je evidován s nezměněnou výměrou [výměra] od jejího určení při digitalizaci v roce [rok] a pozemek KN parc. [číslo] bude po nabytí právní moci rozhodnutí evidován s výměrou [výměra]. Po nabytí právní moci rozhodnutí tedy budou pozemky ve vlastnictví odvolatele evidovány s celkovou výměrou [výměra] ([výměra] + [výměra]).

32. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] u [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl evidován jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo], jehož nedílnou součástí je stavba, a pozemku parc. [číslo].

33. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že k datu [datum] byl pp [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] evidován jako součást pp [číslo] (zahrada).

34. Ze souhlasného prohlášení žalované a státního podniku lesy České republiky ze dne [datum] bylo zjištěno, že tyto subjekty prohlásily, že hospodaření k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] přísluší žalované, neboť se jedná o pozemek náležející do zemědělského půdního fondu.

35. Z objednávky listin ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná požádala příslušný katastrální úřad o kopii geometrického plánu [číslo] pro k.ú. [část obce] u [obec], vč. sdělení, kdo jej zadal a k jakým účelům, a dále o vytyčovací protokol či informaci, zda byl o vyhotovení geometrického plánu uvědomen žalobce. Ze sdělení [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že objednatelem předmětného geometrického plánu byl Pozemkový úřad Praha a důvodem bylo obnovení parcely č. PK [číslo]. Dle vytyčovacího protokolu byl žalobci geodetem zaslán vytyčovací protokol i vytyčovací náčrt.

36. Z informace o pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že Česká republika byla evidována jako vlastník tohoto pozemku o výměře [výměra]; příslušnost pro hospodaření s majetkem státu byla evidována pro žalovanou.

37. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], bytem [adresa], ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto prohlášení opatřeném úředně ověřeným podpisem, je uvedeno, že paní [příjmení] bydlela v [anonymizováno] letech minulého století s rodinou v obecním domě na adrese [adresa]. Již v této době (před koupí domu rodinou [příjmení]) byla zastavěná plocha domu, vč. stodoly, stejná jako v současné době.

38. Z listiny označené„ přístavek u domu p. [celé jméno žalobce] [část obce] u [obec] [číslo]“ bylo zjištěno, že na této nedatované listině je zakreslen návrh přístavku.

39. Z mapy pozemkového katastru bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] byl původně součástí PK [číslo] a pozemek parc. [číslo] byl původně součástí PK [anonymizováno].

40. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že za ní přišel kamarád a chtěl, aby mu dosvědčila, v jakém stavu byla nemovitost, když tam bydlela. Je to už asi [anonymizováno] let. Soudu předkládané prohlášení sepisovala její snacha. Jednalo se o dům, kde byly čtyři byty. Do jednoho bytu chodil spát autobusák. Svědkyně měla ve třech bytech podnájem. V kůlně, která byla přistavena k domu, měla králíky a slepice. [příjmení], která nebyla oplocena, se vůbec nepoužívala. Svah mezi domem a polem byl zarostlý. Podél domu vedla cesta k rybníku. Svah nebyl jejich. Byly to dva kusy. Vedle už to bylo lesní správy. To všichni věděli. V domě bydlela asi dva nebo tři roky. Bydleli tam v době, kdy zemřeli manželovi rodiče a předělávali dům, kde nyní bydlí. Dům chtěli koupit její rodiče, ale neměli dost peněz, takže to koupili [celé jméno žalobce] a nastěhovali se tam. [celé jméno žalobce] potom přistavěli byty a předělali verandu. Vzhledem k tomu, že už je to taková doba, neví, co se tam pak přistavovalo. Neví nic o změnách, které tam dělali. Už tam pak nepřišla. [příjmení] jde nyní až k rybníku a je zaplocená. Je to zaplocené od doby, co tam jsou [celé jméno žalobce]. Oni si to oplotili. To, co je za plotem, je lesů. Plot stavěli„ mladí [celé jméno žalobce]“. Bylo to v době, kdy nemovitosti získali po smrti rodičů.

41. Pokud žalobce dále navrhoval provedení důkazu výslechem svědka [jméno] [příjmení] (ohledně oprávněnosti držby a době jejího trvání) a geometrickým plánem pro zaměření pozemků p.p. [číslo], st. [anonymizováno] v k.ú. [část obce] vyhotoveným dne [datum] (ohledně průběhu hranice mezi pozemky účastníků), přihlédl soud k tomu, že oba tyto důkazy byly označeny až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení ([datum]), přičemž se nejedná o důkazy sloužící popření věrohodnosti jiných důkazů, nově vzniklé důkazy, důkazy reagující na poučení podle § 118a o. s. ř. ani nezaviněně neuvedené důkazy a skutečnosti. Nebyly tak splněn podmínky pro provedení těchto důkazů.

42. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] oba v k. ú. [část obce] u [obec]. V katastru nemovitostí je jako vlastník sousedních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce] u [obec], evidována žalovaná. Rodiče žalobce se na základě kupní smlouvy [datum] stali vlastníky„ domu [adresa] v [část obce], včetně parcely č. kat. [anonymizováno] a části č. kat. [číslo] a [číslo] zahrady“. Uvedené parcely byly zobrazeny v mapě pozemkového katastru (PK). [ulice] parcela PK [číslo] byla evidována s výměrou [výměra], pozemková parcela PK [číslo] s výměrou [výměra] a pozemková parcela PK [číslo] s výměrou [výměra], tj. celkem [výměra]. S pozemky [číslo] a st. [anonymizováno] sousedil dle výpisu z PK č. knihovní vložky [anonymizováno] pozemek [číslo] (role). S pozemky [číslo] a [číslo] sousedil dle výpisu z PK č. knihovní vložky [anonymizováno] pozemek [anonymizováno] (pastvina). Oba tyto pozemky byly ve vlastnictví Československého státu. V době uzavření kupní smlouvy nebyly předmětné pozemky oploceny. V roce [rok] byla na základě usnesení vlády [číslo] [rok] založena jednotná evidence půdy (JEP) jejíž podstatou bylo evidování skutečného stavu užívání půdy, bez ohledu na vlastnické vztahy. V období JEP ([rok] až [rok]) došlo ke sloučení pozemku parc. [číslo] do pozemku parc. [číslo] ke změně hranic pozemků parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] oproti jejich zobrazení v mapě PK. Došlo mimo jiné ke změně společné hranice pozemků parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] dále byly k těmto pozemkům přisloučeny části sousedních pozemků parc. [číslo] parc. [číslo]. Po provedených změnách byl pozemek parc. č. st. [anonymizováno] evidován s výměrou [výměra] a pozemek parc. [číslo] s výměrou [výměra]. Jednalo se o změnu hranic užívání (nikoli o změnu hranic vlastnických). Dne [datum] nabyl účinnosti zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. Na nově založený [list vlastnictví] byly zapsány pozemky EN parc. č. st. [anonymizováno] (s domem [adresa]) a EN parc. [číslo] do vlastnictví rodičů žalobce. Žalobci bylo na základě rozhodnutí Státního notářství [okres] ze dne [datum] potvrzeno, že nabyl do vlastnictví„ dům [adresa] v [část obce] se stp [anonymizováno] a p.p. [číslo] a [číslo] v stavu dle poz. katastru a smlouvy PR [číslo] ze [datum]“. Žalobce poté vybudoval oplocení pozemků. Na snímku z pozemkové mapy na parcely [číslo] st. [anonymizováno] z roku [rok] bylo uvedeno, že při převodu je nutný geometrický plán s ohledem na sloučení dílů z jiných parcel. Ke dni [datum] byl žalobce v EN evidován jako vlastník domu [adresa] a pozemku parcelní číslo st. [anonymizováno] o výměře [výměra] a pozemku parcelní [číslo] o výměře [výměra] (tj. celkem [výměra]). V roce [rok] bylo na žádost Pozemkového úřadu Praha provedeno vytyčení hranice pozemků [číslo] přičemž žalobce obdržel vytyčovací náčrt a geometrický plán poštou. Ke dni [datum] byl žalobce v katastru nemovitostí evidován jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra], pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] a budovy [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] (tj. celkem [výměra]). Žalobce v roce [rok] žádal o povolení stavby domovního plynovodu, přičemž přílohu žádosti tvořila mimo jiné mapa, v níž byly zakresleny pozemky parc. [číslo] st. [číslo] a st. [číslo]. Ke dni [datum] byla žalovaná evidována jako vlastník pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra] (který následně zanikl – viz výše). Oznámením ze dne [datum] bylo žalobci oznámeno, že katastrální úřad provedl opravu údajů katastru nemovitostí, které měly vzniknout zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, resp. že v souboru popisných a grafických informací zaniká ppč. st. p. [číslo] o výměře [výměra] a zároveň vzniká pp [číslo] o výměře [výměra] s vlastnickým právem ČR, dochází ke změně výměry pp [číslo] na výměru [výměra] a je nově evidován pp [číslo] o výměře [výměra] s vlastnickým právem ČR. Katastrální úřad byl upozorněn na nesrovnalosti v katastrální mapě týkající se především zákresu JV hranice ppč. st. [číslo] a [číslo] žalobcem. V následujícím správním řízení nebylo nesouhlasu žalobce s provedením opravy vyhověno.

43. Podle ustanovení § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

44. Podle ustanovení § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

45. Podle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení nelze takto nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Podle odstavce 3 citovaného ustanovení do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

46. Podle ustanovení § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

47. Podle ustanovení § 1094 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby.

48. Podle ustanovení § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

49. Podle ustanovení § 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

50. Podle ustanovení § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

51. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 o. z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

52. Podle ustanovení § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. Naléhavý právní zájem 53. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je v daném případě dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. Z ustálených judikaturních závěrů vyplývá, že naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovité věci je dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, v katastru zapsán jako její vlastník (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4593/2010). Vzhledem k tomu, že jako vlastník předmětných pozemků je v katastru nemovitostí zapsána žalovaná, má žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

54. Soud se proto dále zabýval otázkou, zda došlo k nabytí vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem vydržením. Vydržení za účinnosti obč. zák.

55. Vzhledem k tomu, že žalobce tvrdil, že oprávněná držba trvá od roku [rok] do roku [rok], resp. že od roku [rok] držel předmětné nemovité věci jako své vlastní a je tak zřejmé, že od roku [rok], popř. od roku [rok] již uplynula desetiletá vydržecí doba a současně poukazoval i na to, že byly splněny podmínky pro mimořádné vydržení ve smyslu ustanovení § 1095 o. z., zabýval se soud v prvé řadě otázkou právního režimu tvrzeného vydržení.

56. Vydržení dovršené před 1. 1. 2014 se posoudí výhradně podle obč. zák. i když soud rozhoduje za účinnosti o. z. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 823/2016).

57. Obč. zák. v původním znění vydržení neznal. Bylo zavedeno s účinností k 1. 4. 1983 novelou č. 131/1982 Sb., ale jen v omezeném rozsahu. Připadalo v úvahu jen u movitých věcí v osobním užívání nebo u pozemků či jejich části (do určité výměry), k nimž by mohlo být zřízeno právo osobního užívání, a naopak bylo vyloučeno u věcí v socialistickém a státním vlastnictví (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 771/2015). Do vydržecí doby se započítávala i držba před 1. 4. 1983; k vydržení však mohlo dojít nejdříve za rok po uvedeném datu. (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. 28 Cdo 5074/2015 a PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-807400 -747-7, k § 3066).

58. Po 1. 1. 1992 jsou i pozemky ve vlastnictví státu obecně způsobilé být předmětem vydržení, vyjma pozemků, které ze zákona mohou být jen ve vlastnictví státu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 771/2015).

59. Do doby, po kterou měl oprávněný držitel věc v držbě, je třeba pro účely vydržení započíst i dobu, po kterou věc držel před 1. 1. 1992, a to i v případě, že šlo o věc ve státním vlastnictví (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 1998, sp. zn. 22 Cdo 2273/98, uveřejněný pod číslem 50/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

60. Mimořádné vydržení nebylo v poměrech obč. zák. možné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 826/2013). Pokud nedošlo k mimořádnému vydržení před 1. 1. 1951, poté k němu mohlo dojít nejdříve za účinnosti o. z. Vydržení za účinnosti o. z.

61. K mimořádnému vydržení vlastnického práva k nemovité věci se vyžaduje držba trvající dvacet let (§ 1095 ve spojení s 1091 o. z.). Dle ustanovení § 3066 se do vydržecí doby započítá i držba před 1. 1. 2014, pokud s držbou od tohoto data tvoří jeden celek. V rámci tohoto celku musí být držba navíc nepřerušená. I pro část vydržecí doby, která uplynula před tímto datem, postačí absence držitelova nepoctivého úmyslu ve smyslu § 1095 o. z. Od 1. 1. 2014 lze řádně vydržet jen při splnění předpokladů § 1089 a násl. o. z. I držba započatá před 1. 1. 2014 musí být řádná, jinak lze započíst jen na mimořádné vydržení za podmínek § 3066. Nelze již postupovat dle § 134 odst. 1 obč. zák., který řádnou držbu nevyžadoval, neboť byl zrušen ke konci dne 31. 12. 2013. Doba řádné, poctivé a pravé držby před 1. 1. 2014 se započte (viz PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-807400 -747-7, k § 3066).

62. Z výše uvedeného je zřejmé, že k dovršení řádného vydržení předmětných pozemků ve vlastnictví státu mohlo dojít nejdříve ke dni 1. 1. 1992 (datum činnosti novely č. 509/1991 Sb.) a na takové vydržení je třeba aplikovat příslušná ustanovení obč. zák. K dovršení mimořádného vydržení předmětných pozemků mohlo dojít nejdříve ke dni 1. 1. 2019 (pět let od účinnosti o. z.) a splnění podmínek této skutkové podstaty vydržení je třeba posuzovat dle příslušných ustanovení o. z.

63. Oprávněná držba předpokládá, že držitel je v dobré víře, že mu věc nebo právo patří a že je v této dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem; uvedené podmínky musí být splněny současně. Dobrá víra spočívá v přesvědčení držitele, že je vlastníkem věci, kterou drží, anebo subjektem práva, které vykonává, popřípadě že jsou dány právní skutečnosti, které mají za následek vznik vykonávaného práva. Pro naplnění dobré víry nestačí negativní přesvědčení držitele, že nepůsobí bezpráví, ale je třeba pozitivního přesvědčení, že mu věc nebo právo náleží. Držitel není oprávněným v případě, že sice nabyl„ poctivě“ (např. pro omyl), ale jeho dobrá víra tu není„ se zřetelem ke všem okolnostem“. V literatuře i judikatuře panuje shoda, že posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka, a že je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Dobrá víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří. Na tom nic nemění skutečnost, že držitel může být nadále subjektivně v dobré víře (viz Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, k § 130).

64. Pokud se nabyvatel nemovitosti chopí držby části sousední parcely, kterou nenabyl, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2001, sp. zn. 22 Cdo 386/2000). Toto rozhodnutí označuje jako jedno (nikoliv jako jediné) z kritérií poměr koupeného a skutečně drženého pozemku. Je otázkou, jaké překročení výměry je třeba při zachování obvyklé opatrnosti poznat. Podle názoru dovolacího soudu záleží i na tvaru pozemků a jejich umístění v terénu. Význam hraje i společné oplocení pozemků, rozsah užívání právním předchůdcem apod. Judikatura Nejvyššího soudu toleruje podle okolností případu i překročení ve výši až do 50 % výměry nabytého pozemku, výjimečně i více. Půjde vždy o posouzení konkrétní věci a důraz je třeba klást na pečlivé zvážení všech okolností a jejich uvedení v odůvodnění rozsudku (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 771/2015).

65. V běžném životě dochází často k tomu, že hranice pozemků, vymezené hranicí užívání, se neshodují s hranicemi parcel, tedy takových pozemků, které jsou evidovány v katastru nemovitostí v podobě parcel, jež mají geometrické a polohové určení a jsou zobrazeny v katastrální mapě a označeny parcelními čísly. K nesouladu dochází i tak, že držitel, který koupil pozemek, se omylem chopí na základě kupní smlouvy i části (příp. i celého) sousedního pozemku, který ve skutečnosti nekoupil, v omylu, že jde o část jeho pozemku. V tomto případě je tu domnělý (putativní) titul, o který se držba opírá, a to kupní smlouva, resp. jiný titul zakládající vlastnictví ke skutečně koupenému pozemku. K tomu, aby bylo možno držbu považovat za oprávněnou, je ještě třeba posoudit, zda omyl držitele, který vedl k uchopení držby, byl omluvitelný. Judikatura Nejvyššího soudu, vycházející z presumpce dobré víry držitele, připouští oprávněnou držbu v případě, že se držitel chopí i (části) sousedního pozemku, který ve skutečnosti nekoupil; jedním z hledisek pro posouzení oprávněnosti držby je i porovnání výměry koupeného a omylem drženého pozemku. Ve prospěch dobré víry držitele pozemku svědčí i to, že nabytý a držený pozemek tvoří ohrazený ucelený funkční celek. Ve prospěch držitele svědčí i užívání pozemku v hranicích, v jakých mu byl předán. Jsou-li dány uvedené skutečnosti, pak lze dobrou víru držitele vyloučit jen v případě, že jsou tu okolnosti, ze kterých vyplývá, že držitel věděl nebo musel vědět, že drží cizí pozemek (jeho část). Naopak dobrou víru držitele nevylučuje, že si nenechal nabytý pozemek odborně vymezit např. geometrem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1172/2020).

66. Mimořádné vydržení může nastoupit v některých případech, kdy je řádné vydržení vyloučeno. Okruh případů, kdy může dojít k vydržení, rozšiřuje zejména tím, že promíjí splnění některých náležitostí vyžadovaných zákonem pro řádné vydržení. Hlavním specifikem mimořádného vydržení je, že nevyžaduje titulus iustus, tedy právní důvod, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. Pro mimořádné vydržení se tedy nevyžaduje řádná držba. Pokud jde o požadavek na držbu pravou, pak zákon ji výslovně pro mimořádné vydržení nevyžaduje. Lze proto dovodit, že spíše se pravost držby nebude vyžadovat. Pokud jde o další kvalifikaci držby, pak o. z. se staví velmi liberálně i k požadavku na poctivou držbu. Z § 1095 požadavek na poctivou držbu nevyplývá, alespoň ne v podobě definované § 992. Přesto zákon požadavek na určitou míru dobré víry držitele stanoví, jakkoli je mírněji vyjádřený než u poctivé držby (viz Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, k § 1095).

67. V posuzovaném případě žalobce vlastní pozemky parc. č. st. [číslo] ([výměra]) a parc. [číslo] ([výměra]) o celkové výměře [výměra]. Držená část pozemků parc. [číslo] ([výměra]) a parc. [číslo] ([výměra]), kterou žalobce nevlastnil, o celkové výměře [výměra] tak tvoří 40 %. Současně je třeba zohlednit, že v rozhodnutí o dědickém řízení i v kupní smlouvě byly nabývané nemovité věci identifikovány tak, že se jedná o dům [adresa] se stavební parcelou čkat. [anonymizováno], zahradou [adresa] a pozemkovou parcelu čkat. [číslo] pastviště dle pozemkové knihy (PK). Žalobce (ani jeho právní předchůdci) nemohli svou dobrou víru odvozovat od uzavřené kupní smlouvy, resp. rozhodnutí v dědickém řízení, neboť z obsahu těchto listin jim muselo být bez pochybností zřejmé, že se nevztahují k předmětným nemovitým věcem. Z výslechu svědkyně [příjmení] bylo zjištěno, že žila v domě na adrese [adresa], před tím než jej začali obývat rodiče žalobce. V této době nebyla zahrada oplocená. Pozemky vedle cesty, která vedla podél domu k rybníku, již byly lesní správy a všichni to věděli. [ulice] zahrady došlo v době, kdy nemovitost získal po smrti rodičů žalobce. Je třeba přihlédnout též k tomu, že oprávněná držba se nemůže zakládat na takovém omylu držitele, kterému se mohl při normální opatrnosti vyhnout. Byť se oprávněná držba nemusí nutně opírat o existující právní důvod, resp. postačí, aby tu byl domnělý právní důvod (titulus putativus), žalobce jako držitel nebyl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu takový právní titul svědčí. V daném případě byly k pozemkům ve vlastnictví právních předchůdců žalobce přisloučeny předmětné pozemky, nicméně se jednalo pouze o změnu hranic uživatelských a nikoli vlastnických (toto bylo uvedeno i ve snímku z pozemkové mapy z roku [rok]). Současně byl v katastru nemovitostí evidován pozemek parc. č. st. [číslo], o jehož existenci žalobce prokazatelně věděl. Z provedených důkazů se podává, že poměr plochy nabytých a držených pozemků je [výměra] ku [výměra], tj. plocha držených pozemků představuje 40 % nabytých pozemků. Pokud žalobce tvrdil, že mu byla na pozemku parc. č. st. [číslo] řádně povolena stavba kolny, nebylo toto tvrzení předloženými důkazy prokázáno. Na straně žalobce tak dle soudu absentovala dobrá víra, že mu náleží vlastnické právo k předmětným pozemkům.

68. Pokud žalobce poukazoval na údaj o výměře pozemků ve výpisu z katastru nemovitostí z [datum], je třeba zohlednit, že dle ustanovení § 20 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2013, jsou pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru závazné údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území. Dle ustanovení § 51 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů jsou pro právní jednání týkající se nemovitostí vedených v katastru závazné údaje katastru, a to parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název a geometrické určení katastrálního území. Z uvedeného je zřejmé, že výměra parcely není závazným údajem ve smyslu § 51 katastrálního zákona (resp. § 20 dříve platného katastrálního zákona; srovnej též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1172/2020).

69. Dle soudu tak v daném případě nebyly splněny předpoklady pro vydržení ve smyslu ustanovení § 134 a násl. obč. zák., pro které judikatura (citovaná výše) připouštěla vydržení i na základě domnělého právního důvodu, ale podmiňovala jej dobrou vírou držitele, že mu věc nebo právo patří, a to se zřetelem ke všem okolnostem, ani předpoklady pro řádné vydržení ve smyslu ustanovení § 1089 a násl. o. z., které vyžaduje skutečný (platný a účinný) právní důvod (není možné nabýt řádným vydržením část sousední parcely), či předpoklady pro mimořádné vydržení ve smyslu ustanovení § 1095 o. z. Nelze než uzavřít, že se žalobce nestal vlastníkem předmětných nemovitých věcí na základě vydržení. A s ohledem na vše shora uvedené proto bylo na místě žalobu v celém rozsahu zamítnout.

70. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalované náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají z částky [částka] představující paušální náhradu hotových výdajů za pět úkonů po [částka] (vyjádření z [datum], účast při soudním jednání dne [datum], účast při provedení důkazu mimo jednání dne [datum], sepis vyjádření z [datum] a účast při jednání dne [datum]) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

71. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.