21 C 117/2012-898

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Markétou Šubovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobkyně, žalovaného a žalované] b) [celé jméno žalobkyně], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobce, žalobkyně, žalovaného a žalované] oba zastoupeni advokátem: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného a žalované] 2. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalovaného a žalované] oba zastoupeni advokátem: [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem takto:

Výrok

I. A) Podílové spoluvlastnictví žalobců a žalovaných k nemovitým věcem: pozemku [parcelní číslo] o výměře 199 m2 (zahrada), pozemku p. č. st. 929 o výměře 90 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a pozemku p. č. 2019 o výměře 251 m2 (orná půda), vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Hradec Králové, se zrušuje. B) [příjmení] pozemku [parcelní číslo] o výměře 199 m2 (zahrada), pozemku p. č. st. 929 o výměře 90 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a pozemku p. č. 2019 o výměře 100 m2 vymezeného geometrickým plánem [číslo] 2019, zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, vše v katastrálním území a obci [obec], se určují ve společném jmění manželů žalovaní 1) a 2). C) [příjmení] pozemku p. č. 2019 o výměře 151 m2, vymezeného geometrickým plánem [číslo] 2019, zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, se určují žalobci a) a b), a to každý podílem ideální k celku.

II. Na pozemku žalobců a) a b) p. č. 2019 o výměře 151 m2 v katastrálním území a obci [obec], vymezeném geometrickým plánem [číslo] 2019, zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, se v celém jeho rozsahu zřizuje služebnost chůze a jízdy motorovými vozidly ve prospěch pozemků v katastrálním území a obci [obec] p. č. 2019 a p. č. 2019, vymezeném geometrickým plánem [číslo] 2019, zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, všechny pozemky zapsány u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Hradec Králové.

III. Na pozemku žalobců a) a b) p. č. 2019 v katastrálním území a obci [obec], vymezeném geometrickým plánem [číslo] 2019, zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, se v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem [číslo] který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, zřizuje služebnost opravy a údržby elektrického vedení ve prospěch pozemků v katastrálním území a obci [obec] p. č. 2019 a p. č. 2019, vymezeného geometrickým plánem [číslo] 2019, zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, všechny pozemky zapsány u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Hradec Králové.

IV. Na pozemku žalobců a) a b) p. č. 2019 v katastrálním území a obci [obec], vymezeném geometrickým plánem [číslo] 2019, zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, se v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem [číslo] zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, zřizuje služebnost opravy a údržby kanalizačního vedení ve prospěch pozemků v katastrálním území a obci [obec] p. č. 2019 a p. č. 2019, vymezeného geometrickým plánem [číslo] 2019, zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, všechny pozemky zapsány u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové.

V. A) Podílové spoluvlastnictví žalobců a žalovaných k nemovitým věcem: budově bez čísla popisného nebo evidenčního (garáž) stojící na pozemcích p. č. st. 929 a p. č. st. 930, vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, a budově nezapsané v katastru nemovitostí (sklad) stojící na pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec], se zrušuje. B) [příjmení] budovy bez čísla popisného nebo evidenčního (garáž) stojící na pozemcích p. č. st. 929 a p. č. st. 930, vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, a vlastníkem budovy nezapsané v katastru nemovitostí (sklad) stojící na pozemku p. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], se určují ve společném jmění manželů žalovaní 1) a 2).

VI. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně vyplatit na vypořádacím podílu z titulu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům [parcelní číslo] o výměře 199 m2 (zahrada), pozemku p. č. st. 929 o výměře 90 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a pozemku p. č. 2019 o výměře 251 m2 (orná půda), vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, žalobci a) částku 68 215,50 Kč a žalobkyni b) částku 68 215,50 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně vyplatit na vypořádacím podílu z titulu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k budově bez čísla popisného nebo evidenčního (garáž) stojící na pozemcích p. č. st. 929 a p. č. st. 930, vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové, a k budově nezapsané v katastru nemovitostí (sklad) stojící na pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec], žalobcům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně částku 756 474,50 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně vyplatit na náhradě za zřízení služebnosti chůze a jízdy, služebnosti opravy a údržby elektrického vedení a služebnosti opravy a údržby kanalizačního vedení žalobci a) částku 35 968 Kč a žalobkyni b) částku 35 968 Kč, to vše do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

X. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na nákladech řízení částku 23 527 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

XI. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na nákladech řízení částku 23 527 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se vzájemným návrhem podaným původně v řízení vedeném pod sp. zn. 21 C 96/2010, které bylo zastaveno, domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, a to pozemku p. [číslo] pozemku p. č. 2019, vše v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsáno v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové na [list vlastnictví]. Tento vzájemný návrh byl z řízení vedeného pod sp. zn. 21 C 96/2010 usnesením ze dne19. 12. 2011, č.j. 21 C 96/2010-85, vyloučen k samostatnému projednání a je předmětem tohoto řízení. Žalobci navrhli, aby v případě, že věc nebude možno reálně rozdělit, byly nemovitosti přikázány do jejich vlastnictví. Uvedli, že vztahy mezi spoluvlastníky jsou již delší dobu vyhrocené a konfliktní, před Okresním soudem v Hradci Králové jsou vedena další řízení, která představují obranu žalobců proti vykročení žalovaných mimo hranice rozumného uspořádání občanských vztahů a spoluvlastnických vztahů, jedním z řízení je řízení o nahrazení souhlasu žalovaných v řízení o dodatečném povolení stavby společné garáže na dotčených pozemcích, které původně zahájili v souladném postupu, avšak z neznámých příčin se postoj žalovaných ke společné stavbě změnil. Ataky, ať již verbálními či fyzickými, a kladením různých věcných překážek žalovaní žalobce v podstatě zastrašují, přivodili velmi podstatné ztížení užívání nemovitostí žalobců ucpáním kanalizace. Návrh, aby pozemky připadly do výlučného vlastnictví žalobců, podporuje i ta skutečnost, že pozemky žalovaní nabyli od žalobců, a to za velmi přátelských podmínek, kdy žalobci nejprve žalovaným převedli část pro stavbu jejich rodinného domu a následně spoluvlastnický díl umožňující jim zlepšení a zkvalitnění pohody bydlení. Žalobci dále uvedli, že možnost naleznout reálné rozdělení pozemků p. [číslo] p.č. 2019 považují za nadmíru komplikované, ne-li nemožné, pozemky slouží jako příjezdová cesta ke stavbě dvougaráže, tato budova částečně přesahuje na pozemek žalobců, v budově se nachází zkolaudovaná filtrace bazénu ve vlastnictví žalobců. Dále pokud jde o příjezdovou cestu podél domu žalobců, žalobci uvedli, že vzhledem ke zhoršenému zdravotnímu stavu žalobce se rozhodli ke svému rodinnému domu přistavět ložnici přístupnou z přízemí, která zčásti zasáhla do původní příjezdové cesty na pozemku žalobců a ta tímto přestala být přístupná pro obytný vůz žalobců, žalobci by se tak nedostali ke stavbě dvojgaráže, ani na parkovací stání na svém pozemku. Žalobci pozemky, které jsou předmětem vypořádání, účelně využívají jako příjezdovou cestu, a to nejen k budově dvojgaráže, ale i jako jediný možný vjezd obytným vozem na pozemek žalobců, na který jsou odkázáni, zbudování nové příjezdové cesty by pro ně představovalo nejen náklady, ale rovněž zábor stávající zeleně na jejich pozemku. K tvrzení žalovaných o výlučném financování staveb žalobci uvedli, že je účelové, jak bylo prokázáno v řízení vedeném pod sp. zn. 8 C 304/2012, sami žalovaní v protokolu z jednání návrhu na obnovu pokojného stavu vedeného podle § 5 obč. zák. ve spise vedeném správním odborem Magistrátu města Hradec Králové pod č.j. 8 OS1/Re shodně prohlásili, že dvojgaráž společně po vzájemné dohodě budují se žalobci a stavbu z poloviny financují. Tato tvrzení žalovaných jsou též součástí spisů č.j. [spisová značka] v protokolu sepsaném [stát. instituce] dne 26. 10. 2006, jakož i protokolu č.j. [spisová značka] [číslo] ze dne 7. 6. 2007. Žalobci poukázali na to, že žalovaní podali proti stavebnímu povolení [číslo jednací], kterým stavební úřad povolil stavbu dvojgaráže, odvolání. Vzhledem k tomu, že stavba byla již realizována, zahájil stavební úřad řízení o odstranění stavby, načež žalobci reagovali žádostí o dodatečné povolení stavby, z protokolu z ústního jednání ze dne 7. 6. 2007 je zřejmé, že žalovaní nebudou žádat o dodatečné povolení stavby, vyjádřili se, že nemají o předmětnou stavbu zájem. V průběhu řízení pak žalobci souhlasili, že by nabyli pouze část pozemku p. č. 2019, která vede k pozemku žalobců p. č. 2019 a všechny zbývající nemovitosti by připadly žalovaným, žalobcům by byl vyplacen vypořádací podíl na vyrovnání rozdílu nabývaných nemovitostí. Žalobci zdůraznili, že při koupi pozemků pro ně v minulosti bylo rozhodující, že kupují pozemky s vjezdem, teprve posléze nabývali žalovaní pozemky od žalobců. Žalobci uvedli, že pokud by mělo dojít k přikázání garáže jednomu z účastníků, pak žalobci by preferovali před přikázáním garáže do výlučného vlastnictví zajištění vjezdu po pozemku p. č. 2019. Žalobci uvedli, že část rozdělovaného spoluvlastnictví, především pozemek p. č. 2019, vždy v minulosti představoval a dosud představuje pro žalobce přístup k veřejné komunikaci a rovněž vlastnictví pozemku [parcelní číslo] žalovanými determinuje rozvrh spoluvlastnictví spojením s veřejnou komunikací tak, že takového spojení lze docílit toliko rozvrhem pozemku [parcelní číslo] do vlastnictví žalovaných a p. č. 2019 do vlastnictví žalobců. Tak bude rozvrh spoluvlastnictví odpovídat funkčnímu využití a každý z vlastníků rozděleného spoluvlastnictví bude mít z vlastnické držby přístup na veřejnou komunikaci a taktéž ke svému oddělenému vlastnictví. Kritériem pro vypořádání zrušeného spoluvlastnictví není a nemůže být využití předmětu spoluvlastnictví pro konkrétní účel, kterým je parkování a garážování karavanů, tento účel totiž není jediným určujícím kritériem pro posouzení možnosti rozdělení spoluvlastnictví a nemůže být tím kritériem proto, že při rozdělení spoluvlastnictví je třeba hledět na funkčnost vzniklého celku obecně a nikoli funkčnost pro konkrétní účel. Dále žalobci uvedli, že mají za to, že spoluvlastnictví lze rozdělit na funkční celky, poukázali na skutečnost, že rušené spoluvlastnictví bylo založeno z dobré vůle žalobců, poté, co žalobci odprodali žalovaným za účelem výstavby jejich rodinného domu ze svého vlastnictví potřebný pozemek, převedli dále žalovaným poloviční spoluvlastnický díl. Další pozemek nabývali žalobci i žalovaní společně do spoluvlastnictví, poté však zcela mimo respektovaný režim žalovaní nabyli pozemek p. [číslo] sami a počali usilovat o zcela odlišné uspořádání. V průběhu doby se spoluvlastníci zjevně odcizili, nesdílejí společné představy o režimu užívání komunikace, v průběhu soudního řízení se žalobci zdrželi argumentace a důkazních návrhů, které by vedly k přezkoumávání jednání žalovaných vůči žalobcům, neboť jde o spor o záležitosti věcné, ani žalovaní v průběhu řízení netvrdili, že by žalobci jim činili jednáním překážky v užívání nemovitosti, teprve v závěru přišli s tvrzením, že žalobci poškozují pokojný vztah, sousedské vztahy a vztahy spoluvlastnické.

2. Při jednání soudu dne 23. 4. 2014 žalobci navrhli, aby bylo vypořádáno podílové spoluvlastnictví účastníků též ke stavbě garáže na pozemku p. č. 2019 a skladu na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Změna žaloby byla připuštěna usnesením ze dne 23. 4. 2014.

3. Žalovaní ve svém vyjádření k žalobě potvrdili, že vztahy mezi účastníky jsou vyhrocené a konfliktní, uvedli, že se účastníci znají dlouhou dobu, v roce 1990 je žalobci kontaktovali s tím, že by potřebovali pomoc s dostavbou rodinného domu, jelikož se žalovaní pohybovali ve stavebnictví. Za tuto pomoc jim byla nabídnuta koupě pozemku, na kterém v dnešní době stojí rodinný dům žalovaných a následně i společné části pozemků. Před koupí společného pozemku bylo se žalobci dohodnuto, že tento společný pozemek jim bude sloužit pouze k vjezdu s karavanem nebo s autem se spojeným autovlekem, nikoliv, že by tento vjezd používali jako hlavní vjezd pro sebe a své známé. Oproti tomu žalovaným měl tento vjezd sloužit jako hlavní příjezd k rodinnému domu a na základě této dohody také žalovaní situovali příjezd a vstup do rodinného domu a vjezd do své garáže na tuto stranu, v té době se jednalo o jediný přístup k domu žalovaných. Žalobci však vjezd začali používat nejen k dohodnutému účelu, ale jako hlavní vjezd a také k uskladňování autovraků, vjezd začali používat jejich potencionální zákazníci a ze společného vjezdu se stal autobazar. Postupně se začaly vztahy mezi stranami vyhrocovat. Žalovaní nesouhlasí s tím, aby byly pozemky přikázány do vlastnictví žalobců, mají za to, že z jejich strany není skutečná potřeba mít tyto pozemky ve vlastnictví a žádají o přikázání pozemků do jejich společného jmění manželů. Dále žalovaní poukázali na to, že pokud by došlo k rozdělení dvojgaráže, mohli by žalobci k takto nově vzniklé garáži používat příjezdovou cestu, která byla zbudována jako příjezdová cesta k původní garáži žalobců stojící na pozemku p. č. st. 778, vedoucí po pozemku žalobců p. č. 2019 podél hranice s pozemkem p. č. 1955 kolem domu žalobců [adresa]. Žalovaní poukázali na to, že přikázáním pozemků do vlastnictví žalobců by došlo k znehodnocení jejich pozemku p. [číslo] neboť by došlo k jeho neúčelnému odloučení a naprostému znehodnocení tohoto pozemku. Dále uvedli, že stavby na společných parcelách, tj. kůlnu, dvojgaráž, jakož i zámkovou dlažbu a oplocení sami svépomocí stavěli, žalovaný celoživotně pracuje ve stavebnictví a zajistil tak veškeré materiály, firmy a pomocníky na stavbu. Dále uvedli, že jsou vlastníky karavanu značky Hobby 540, typ UFE a vzhledem k jeho rozměrům se karavan vejde pouze do dvojgaráže postavené na pozemku p. č. 2019 (pozn. nyní na p. č. st. 929), pokud by žalovaní přišli o možnost parkování ve dvojgaráži, nemají možnost karavan parkovat na jiné pozemkové parcele v jejich vlastnictví, přitom vlastnictví karavanů je tradicí v jejich rodině, která tvá již přibližně 40 let, žalobci takovou rodinnou tradici nemají. Autokaravan Hymer si účelně žalobci pořídili až v době, kdy bylo zahájeno soudní řízení, stojí na jejich pozemku a nikam s ním dosud nejeli, žalobci mají na své parcele za jejich rodinným domem postavenu garáž, do které se vejde 5 až 6 automobilů běžných rozměrů, dvojgaráž tedy nepotřebují. Pokud jde o bazénovou technologii, tu umístili žalobci do dvojgaráže bez vědomí žalovaných. V průběhu řízení žalovaní uvedli, že pokud by mělo dojít k přikázání garáže jednomu z účastníků, pak by žalovaní preferovali přikázání garáže do výlučného vlastnictví s tím, že k ní musí mít zajištěn přístup. Žalovaní uvedli, že vzhledem k opakovaným atakům ze strany žalobců je nutné, aby došlo ze strany soudu k reálnému a faktickému oddělení spoluvlastníků. Soud přitom v rámci zachování funkčnosti věci musí vzít v potaz současné využití předmětu spoluvlastnictví - dvojgaráže, kdy právě žalovaní ji aktivně používají, mají v ní karavan, který využívají a potřebují mít zajištěno, že z garáže budou moci s karavanem vyjet, budou jej mít uskladněný v garáži, bude zajištěna dostatečně možnost užívacího práva žalovaných ke karavanu a nezbytnost jeho parkování. Oproti tomu žalobci již od počátku, ani v současné době, dvojgaráž pro svůj karavan nepoužívají, neboť se výškově jejich auto do dvojgaráže nevejde, v případě potřeby mají možnost se s ním dopravovat přes část pozemku p. č. 2019, stejně tak, jako doposud tam parkovat, oproti tomu žalovaní tuto možnost nemají, proto by jim do budoucna měla být tato možnost zachována. Pokud bude mít soud za to, že spoluvlastnictví je dobře možné rozdělit, existuje pouze jedna jediná hypotetická možnost, jak to určit, tou je reálné rozdělení dvojgaráže s tím, že pravá strana, jakož i kolmá část pozemku před ní by přešla do vlastnictví žalobců, levá část a zbývající pozemky do vlastnictví žalovaných, toto rozdělení mírně upravuje návrh rozdělení od znalce ing. [celé jméno znalce], který byl soudu doložen v dodatku posudku [číslo] kdy oproti návrhu znalce by došlo k rozdělení dvojgaráže na půl a rozdělení k tomu se vztahujícího pozemku. Pokud soud bude mít za to, že předmět spoluvlastnictví rozdělit nelze tak, aby byla zachovaná zákonná kritéria, navrhují žalovaní, aby celý předmět vypořádání byl soudem přikázán do jejich výlučného vlastnictví. V řízení bylo jasně a nesporně prokázáno, že žalobci svým dlouhodobým negativním jednáním zavdávají příčinu pro vznik konfliktních situací mezi sousedy, cíleně tyto konfliktní situace vyvolávají, narušují pokojný stav a sousedské vztahy, z tohoto důvodu není možné uvažovat o tom, že by došlo k rozdělení vypořádaných pozemků tak, že některý z nich přejde do vlastnictví žalobců, kdy žalovaným by byla přes takovýto pozemek zřízena služebnost.

4. V průběhu řízení žalobci a žalovaní společným postupem dosáhli vydání kolaudačního rozhodnutí a zápisu stavby garáže do katastru nemovitostí. V návaznosti na to žalobci podáním doručeným soudu dne 11. 8. 2017 upřesnili navržený petit žaloby se tím, že namísto vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku p. č. 2019 a budovy garáže stojící na tomto pozemku požadují vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku p. č. 2019, pozemku p. č. st. 929 a stavbě bez č.p./č.e. stojící na pozemku p. č. st. 929 a pozemku p. č. st. 930, vše v [katastrální uzemí].

5. Předmětem tohoto řízení tak bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemkům p.č. 2019, p.č. st. 929 a p. [číslo] ke stavbě bez č.p./č.e. stojící na pozemku p. č. st. 929 a pozemku p. č. st. 930 a ke stavbě nezapsané v katastru nemovitostí stojící na pozemku p. [číslo] vše v katastrálním území Černilov.

6. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané následující skutečnosti významné pro právní závěry v projednávané věci:

7. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, a to žalovaní ve společném jmění manželů ve výši jedné ideální poloviny v poměru k celku a žalobci každý jedné ideální čtvrtiny v poměru k celku pozemků p. [číslo] zahrada o výměře 199 m2, p. č. 2019 orná půda o výměře 251 m2 a p. č. st. 929 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 90 m2, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Hradec Králové. To vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí ve spojení s nesporným prohlášením účastníků. Na pozemku p. č. st. 929 o výměře 90 m2 a na pozemku p. č. st. 930 zastavěná plocha a nádvoří o výměře 4 m2, vše v [katastrální uzemí], [územní celek], stojí stavba garáže bez č.p./č.e. Pozemek p.č. st. 930 o výměře 4 m2 v [katastrální uzemí] je ve společném jmění žalobců (ve společném jmění manželů). To vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí ve spojení s nesporným prohlášením účastníků.

8. Dále jsou účastníci podílovými spoluvlastníky, a to žalobci ve společném jmění manželů a žalovaní ve společném jmění manželů, každý ve výši jedné ideální poloviny v poměru k celku, budovy garáže bez č.p./č.e. stojící na pozemcích p.č. st. 929 a p.č. st. 930 v [katastrální uzemí]. Dále jsou účastníci podílovými spoluvlastníky, a to žalobci ve společném jmění manželů a žalovaní ve společném jmění manželů, každý ve výši jedné ideální poloviny v poměru k celku, budovy skladu nezapsané v katastru nemovitostí stojící na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. To vyplývá z nesporných prohlášení účastníků ve spojení s protokoly o sepsanými Magistrátem města Hradec Králové, [číslo jednací] [spisová značka], a [stát. instituce], č.j. [spisová značka]. Z protokolu sepsaného Magistrátem města Hradec Králové [číslo jednací] [spisová značka] soud zjistil, že 1. žalovaný i 2. žalovaná shodně do tohoto protokolu vypověděli, že začali v roce 2001 společně se žalobci budovat dvojgaráž po vzájemné dohodě, žalovaní se na výstavbě podíleli polovičním financováním, stavbu účastníci ukončili v roce 2003. Z protokolu sepsaného Obecním úřadem v Černilově ze dne 26. 10. 2006, č.j. [spisová značka], soud zjistil, že žalovaní do protokolu uvedli, že stavby zpevněné plochy ze zámkové dlažby, stavbu dvojgaráže, oplocení z plného zdiva, drobnou stavbu a obě části zpevněné plochy na společných pozemcích byly postaveny společně žalobci a žalovanými, a to po vzájemné dohodě mezi účastníky. Z nesporných prohlášení účastníků (č.l. 303 spisu) soud zjistil, že budova skladu na pozemku [parcelní číslo] byla zřízena současně s vybudováním zámkové dlažby.

9. Z kupní smlouvy ze dne 15. 12. 1997 ve spojení s nesporným prohlášením účastníků soud zjistil, že původním vlastníkem pozemku p.č. 2019 v [katastrální uzemí], který je předmětem vypořádání, byli žalobci, kteří jej nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 15. 12. 1997 (tehdy ještě jako součást pozemku p.č. 2019). Následně žalobci předvedli na základě kupní smlouvy ze dne 18. 9. 2000 žalovaným oddělený pozemek p.č. 2019 za účelem vý-stavby domu a zahrady žalovaných a následně na základě kupní smlouvy ze dne 11. 12. 2000 žalobci žalovaným převedli též ideální polovinu pozemku p.č. 2019, který je předmětem vypořádání v tomto řízení. To vyplývá z citovaných kupních smluv ve spojení s geometrickým plánem. Pozemek p. [číslo] v katastrálním území Černilov, který je rovněž předmětem vypořádání v tomto řízení, nabyli žalobci a žalovaní na základě kupní smlouvy ze dne 15. 8. 2005 od obce Černilov.

10. Z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 29. 1. 2013, č.j. 8 C 304/202-51, soud zjistil, že žaloba žalovaných na určení, že dvojgaráž postavená na parcele č. 2019 (nyní p.č. st. 930) v [katastrální uzemí] náleží do společného jmění žalovaných, byla zamítnuta. Soud dospěl v tomto řízení po provedeném dokazování k závěru, že garáž je v rovnodílném podílovém spoluvlastnictví žalobců a žalovaných, přičemž spoluvlastnický vztah byl založen ústní dohodou o spoluvlastnictví. Z odvolání proti usnesení [stát. instituce], stavebního úřadu, ze dne 14. 6. 2007 soud zjistil, že žalovaní se odvolali proti usnesení o přerušení řízení ve věci odstranění stavby dvougaráže, uvedli, že nehodlají podat žádost o dodatečné povolení stavby a trvají na odstranění stavby garáže. Z vyjádření žalovaných ze dne 29. 2. 2008 v řízení vedeném u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 229/2007 soud zjistil, že žalovaní uvedli, že o stavbu garáže nemají zájem, navrhli, aby soud žalobu o udělení náhradního souhlasu s dodatečným povolením stavby garáže zamítl.

11. Žalobci a žalovaní v průběhu řízení společným postupem dosáhli vydání kolaudačního rozhodnutí pro budovu garáže a na základě dohody o uznání práva ze dne 3. 10. 2016 též zápisu budovy garáže bez č.p./č.e. stojící na pozemcích p. č. st. 929 a p. č. st. 930 v [katastrální uzemí] do katastru nemovitostí s právními účinky zápisu ke dni 10. 10. 2016 s tím, že vlast-níky této budovy jsou žalobci (ve společném jmění manželů) a žalovaní (ve společném jmění manželů), a to každý z nich ve výši jedné ideální poloviny ve vztahu k celku. To vyplývá z nesporných prohlášení účastníků ve spojení s vyrozuměním o provedeném vkladu do katastru nemovitostí a s výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro katastrální území Černilov.

12. Z fotografií a místního šetření ve spojení s katastrální mapou a výpisem z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaní jsou vlastníky pozemku p. č. 2019, který sousedí s pozemkem p. č. 2019, na hranici těchto pozemků mají žalovaní umístěn plot a dále bránu, kterou vjíždí z pozemku p. č. 2019 na pozemek p. č. 2019 a dále na veřejnou komunikaci p. č. 2019, vše v katastrálním území Černilov. Žalobci jsou vlastníky pozemku p. č. 2019, který sousedí s pozemkem p. č. 2019, na hranici mají umístěn plot a dále bránu, kterou rovněž vjíždí z pozemku p. č. 2019 na pozemek p. č. 2019 a dále na veřejnou komunikaci p. č. 2019. Žalobci jsou dále vlastníky pozemku p. č. st. 930, který sousedí s pozemkem p. č. st. 929, vše v katastrálním území Černilov. Stavba garáže, která je předmětem vypořádání, stojí na pozemku p.č st. 929, který je v podílovém spoluvlastnictví žalobců a žalovaných, a přesahuje na pozemek p. č. st. 930 o výměře 4 m2, který je ve vlastnictví žalobců.

13. Z fotografií, místního šetření, jakož i nesporných prohlášení účastníků dále vyplývá, že původní přístup na pozemek žalobců p. č. 2019 v [katastrální uzemí] byl z jižní strany, a to z veřejné cesty (p. č. 2019). Po provedení přístavby k domu žalobců [adresa] využívají žalobci k přístupu na pozemky p. č. 2019, p. č. st. 816 a p. č. st. 778 pozemek p. č. 2019, který je předmětem vypořádání, přičemž na hranicích mezi pozemky p. č. 2019 a p. č. 2019 je umístěna brána. Původní vjezd z veřejné komunikace z jižní strany je pro vozidla omezen výškou střechy přístavby domu [adresa] (výška 2,30 m) a je zúžený. Po levé straně domu žalobců [adresa] při pohledu od veřejné komunikace p. č. 2019 se nachází zahrada žalobců se vzrostlou zelení.

14. Při místním šetření soud dále zjistil, že pozemek p. č. 2019 je oplocen, k přístupu na pozemek z veřejné cesty (p. č. 2019) slouží brána, na pozemku je šedá zámková dlažba. [obec] mezi pozemkem p. č. 2019 a pozemkem ve výlučném vlastnictví žalovaných p. č. 2019 je vytyčena plotem. Na pozemku [parcelní číslo] se nachází sklad, jde o stavbu nezapsanou v katastru nemovitostí. Vstup do budovy skladu se nachází v části pozemku [parcelní číslo] vedle budovy garáže, tedy ze severní strany. Část pozemku [parcelní číslo] za budovou skladu (vedle st. [parcelní číslo]) je nezastavěná, z této severní části pozemku [parcelní číslo] je vstup do budovy skladu. Z pozemku p. č. 2019, který je předmětem vypořádání, je přístup brankou u garáže a dále vjezd posuvnými vraty na výlučný pozemek žalobců p. č. 2019. Polovinu garáže bez č.p./č.e. stojící na pozemcích p. č. st. 929 a p. č. st. 930 užívají žalobci a polovinu žalovaní, k oddělení prostor užívaných účastníky slouží provizorní příčka. Poloviny vrat garáže je možno otevírat nezávisle. V části garáže užívané žalobci je umístěna filtrace k bazénu, která prostupuje stěnou garáže na výlučný pozemek žalobců p. č. st.

930. Z pozemku p. č. 2019 je dále posuvnými vraty vjezd na výlučný pozemek žalovaných p. č. 2019. Z pozemku žalovaných p. č. 2019 je na jižní straně tohoto pozemku zřízen další vjezd na veřejnou komunikaci p. č. 2019.

15. Mezi účastníky bylo nesporné, že budova garáže bez č.p./č.e. stojící na pozemcích p. č. st. 929 a p. č. st. 930 v [katastrální uzemí] je bez stavebních úprav nedělitelná. Z nesporných prohlášení účastníků (č.l. 522 p.v. spisu) soud zjistil, že dvojgaráž je jednou stavbou a žádný z účastníků není ochoten nést náklady na stavební oddělení garáže na 2 samostatné stavby. V průběhu řízení žalovaní prohlásili, že by byli ochotni nést náklady na rozdělení garáže, avšak pouze za předpokladu, že by soud rozhodl o rozdělení garáže dle jejich návrhu ze dne 5. 6. 2018 (viz č.l. 553).

16. Mezi účastníky nedošlo k dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. To vyplývá z nesporných prohlášení účastníků.

17. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 14. 10. 2013 ve spojení s výslechem tohoto znalce soud zjistil, že reálné rozdělení pozemků bez věcného břemene není možné, reálné rozdělení pozemku by připadalo v úvahu pouze v případě změny ve vlastnictví pozemku p. [číslo] který je ve vlastnictví žalovaných, navíc i v tomto případě by vždy část pozemků zůstala v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Vjezd k rodinnému domu žalovaných na pozemku p. č. st. 776 z pozemku p. č. 2019 byl povolen stavebním povolením pro tento rodinný dům, tomu odpovídá poloha i orientace rodinného domu a garáže u rodinného domu, dodatečně byl povolen i vjezd k domu žalovaných přímo z pozemku p. č. 2019. Vjezd do garáže u rodinného domu je z pozemku p. č. 2019 (z jižní strany) osobním vozem sice realizovatelný, ale komplikovaný a nepraktický, znemožnění vjezdu k rodinnému domu z pozemku p. č. 2019 by mělo za následek snížení obvyklé ceny rodinného domu žalovaných stojícího na p. č. st.

776. Taktéž vybudování další příjezdové komunikace na pozemku p. č. 2019 má stejně negativní vliv. Rozdělení nemovitostí tak, aby vznikly 2 samostatné pozemky i za cenu toho, že nevzniknou pozemky obdobné výměry, není možné. Pozemky tvoří rovněž příjezdovou cestu k nemovitostem žalobců p. č. 2019 a p. č. st. 777, a to z toho důvodu, že se žalobci po původní příjezdové cestě z jižní strany na pozemek nedostanou vzhledem k přesahu střechy domu, který má výšku 2,30 m, parkovací stání je umístěno na pozemku p. č. st. 778 a žalobci neprojedou mezi hranicí svého pozemku a domem [adresa]. Příjezdovou komunikaci po pozemku žalobců č. 2019, tedy z jižní strany, po levé části pozemku žalobců, znalec zvažoval pouze v pracovní verzi, nikoli v posudku, neboť to by předpokládalo zásadní zásah do vlastnického práva žalobců, který by způsobil znehodnocení zahrady u rodinného domu. Rovněž vybudování komunikace po pozemku žalovaných by znehodnotilo jejich zahradu u rodinného domu. Na obvyklou cenu rodinného domu má totiž vliv velikost nezastavěného pozemku určeného pro relaxaci, takový pozemek má samozřejmě větší cenu než pouhá příjezdová komunikace.

18. Dodatkem znaleckého posudku [číslo] – [číslo] ze dne 25. 5. 2018 znalec [příjmení] [celé jméno znalce] navrhl rozdělení pozemků tak, že by objekt garáže na pozemku p. č. st. 929 a pozemek p.č. st. 929 a část pozemku p. č. 2019 s venkovními úpravami byly přikázány do vlastnictví žalobců, a to s příjezdem po pozemku ve výlučném vlastnictví žalobců p. č. 2019, vedlejší stavba skladu s úpravou jako průchozí na pozemku p. [číslo] pozemek p. [číslo] část pozemku p. č. 2019 s venkovními úpravami by připadly do vlastnictví žalovaných s příjezdem z pozemku p. č. 2019 a z pozemku p. č. 2019. Z výpovědi znalce ve spojení s dodatkem znaleckého posudku ze dne 18. 10. 2018 však bylo dále zjištěno, že jedinou možnou variantou řešení rozdělení nemovitostí, která by byla bez nutnosti zřízení věcného břemene, by byl přístup žalobců ke garáži (bez č.p./č.e. stojící na pozemcích p.č.st. 929 a p.č.st. 930 v katastrálním území Černilov) po pozemku v jejich výlučném vlastnictví p. č. 2019, což by předpokládalo zhotovení nového vjezdu na pozemku žalobců, odstranění trvalých porostů a rozšíření zpevněné plochy směrem k bazénu. Všechny ostatní varianty rozdělení pozemků by znamenaly nutnost zřízení věcného břemene. Věcné břemeno pro inženýrské sítě (vedení elektřiny a kanalizace) bude nutné vždy, neboť kanalizace je z garáže vedena po pozemku p. č. 2019 až na pozemek žalovaných, stejně tak vede i kabel elektrické energie. Z dodatku znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 18. 10. 2018 soud dále zjistil, že rozdělení pozemku tak, že by garáž byla přikázána do vlastnictví žalobců, přičemž přístupová cesta by vedla přes pozemek č. 2019 v jejich výlučném vlastnictví, by obnášelo vynaložení nákladů v částce 194 257 Kč, dále nákladů na zhotovení průchodu skladem, neboť ten má vstup ze strany od garáže, a to ve výši 19 240 Kč a dále dalších nákladů na nové oplocení a inženýrskou činnost ve výši 23 244 Kč. Dále bylo výpovědí znalce [příjmení] [celé jméno znalce] zjištěno, že pokud jde o služebnost cesty z veřejné komunikace po pozemku p.č. 2019, tak na tomto pozemku je zámková dlažba, šířka pozemku je pro služebnost jízdy dostatečná.

19. Ze souhrnného listu stavby soud zjistil, že žalobci si nechali vypracovat nabídku na úpravy spočívající ve zřízení nové příjezdové cesty po pozemku v jejich výlučném vlastnictví p. č. 2019, přičemž firma [právnická osoba] vyčíslila náklady na tyto úpravy v částce 1 940 249 Kč, z toho jen zřízení komunikace by činilo 525 450 Kč.

20. Z vyjádření [územní celek] soud zjistil, že provizorní panelová cesta, která byla součástí zařízení staveniště v letech 1981 [číslo] při stavbě bytových domů, se nacházela na pozemcích 2019, 2019 a 2019, dopravoval se po ní stavební materiál pro výstavbu, po dokončení výstavby se část panelové cesty odvezla, část panelů zůstalo, ty byly odvezeny až na popud nových majitelů pozemků na náklady obce, tato cesta nikdy nesloužila k jiným účelům než dostavbě bytových domů.

21. Znaleckým posudkem [číslo] vypracovaným znalcem [celé jméno znalce] dne 11. 3. 2019 byl vypracován geometrický plán pro rozdělení pozemku p. č. 2019 v [katastrální uzemí] na část, která bude sloužit jako přístupová cesta k pozemkům p. č. 2019 a p. č. 2019 a ke stavbě garáže a na část zbývající, tj. prostor před stavbou garáže. Znalec provedl geodetické zaměření nové hranice a vyhotovil geometrický plán [číslo] kterým byla z p. č. 2019 oddělena nová parcela p. č. 2019. Ze znaleckého posudku bylo dále zjištěno, že vypracování geometrického plánu na vymezení služebnosti chůze a jízdy není nutné, protože věcným břemenem bude zatížena celá parcela p. č. 2019 dle geometrického plánu na rozdělení pozemku. Dále soud ze znaleckého posudku zjistil, že v nejužším místě je šíře pojezdu po zámkové dlažbě 2,09 m, šíře až k hranici pozemku činí 3,64 m, kde bude nutné realizovat odstranění cihlové zídky na hranici pozemku vedle vjezdové brány. Pozemek p. č. 2019, který bude zatížen služebností, je dostatečně široký pro průjezd vozidel. Rozdělení pozemku p. č. 2019 o výměře 251 m2 bylo řešeno tak, že pozemek p. č. 2019 má výměru 151 m2 a pozemek p. č. 2019 má výměru 100 m2.

22. Ze zaměření elektrických rozvodů spolu s technickou zprávou soud zjistil, že na pozemku p. č. 2019 jsou vedeny elektrické sítě k pozemku p. č. st. 929 a p. č. 2019. Z fotodokumentace ve spojení s výslechem znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] [číslo] soud zjistil, že po pozemku p. č. 2019 je vedeno také kanalizační vedení od pozemku p. č. 2019 k pozemku p. č. 2019. Jde o odvodňovací kanálek, který začíná u vstupní brány na pozemek p. č. 2019 a pokračuje přes pozemek p. č. 2019 až ke zdi ohraničující pozemek, zde končí část zhotovená z prefabrikovaných žlabovek, trasa se zde lomí a zatrubněním pod zdí pokračuje do kanalizační šachty na pozemku p. č. 2019, šíře kanálku je 14 cm.

23. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne 27. 7. 2021 [číslo] soud dále zjistil, že znalec vyhotovil samostatné geometrické plány pro vymezení služebnosti vedení, opravy a údržby elektrického a kanalizačního vedení, a to geometrický plán [číslo] pro elektrické vedení, jehož plocha je 23 m2 a geometrický plán [číslo] pro kanalizační vedení, jehož plocha je 14 m2.

24. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] [číslo] 2019 ve spojení s výpovědí znalce soud zjistil, že obvyklá cena pozemku [parcelní číslo] zahrada v [katastrální uzemí] činí 228 149 Kč, obvyklá cena garáže bez č.p./č.e. stojící na pozemcích p. č. st. 929 a p. č. st. 930 v [katastrální uzemí] činí 1 417 781 Kč, obvyklá cena pozemku p. č. 2019, který byl nově vymezen geometrickým plánem [číslo] 2019 z původního pozemku p. č. 2019 činí 114 648 Kč, obvyklá cena stavby skladu nezapsaného v katastru nemovitostí stojícího na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] činí 95 168 Kč, obvyklá cena pozemku p. č. st. 929 v [katastrální uzemí] činí 103 183 Kč. Obvyklá cena pozemku p. č. 2019 v [katastrální uzemí] (po oddělení jeho části, která bude mít nové p. č. 2019) činí 173 118 Kč. Dále bylo výpovědí znalce [příjmení] [celé jméno znalce] zjištěno, že břemeno správy sítí se oceňuje paušálem, a to částkou 10 000 Kč, pro břemeno jízdy a chůze je vhodnější výnosové ocenění, tedy procentem z ceny obvyklé, neboť zatížení vlastníka pozemku je výraznější. Vzhledem k tomu, že břemeno chůze a jízdy bude zatěžovat celý pozemek p. č. 2019, určil znalec jeho cenu vyšší, neboť bude výrazně vlastníka zatěžovat. Věcné břemeno chůze a jízdy tak znalec ocenil částkou 51 936 Kč.

25. Z videozáznamů ve spojení s nesporným prohlášením účastníků soud zjistil, že vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě vyostřené, mezi účastníky dochází k verbálnímu napadání, účastníci si pořizují video a audio nahrávky svých jednání.

26. O skutkovém stavu soud učinil závěr, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, a to žalovaní ve společném jmění manželů ve výši jedné ideální poloviny v poměru k celku a žalobci každý jedné ideální čtvrtiny v poměru k celku pozemků p. [číslo] p. č. 2019 a p. č. st. 929 v [katastrální uzemí], [územní celek]. Dále jsou účastníci podílovými spoluvlastníky, a to žalobci ve společném jmění manželů a žalovaní ve společném jmění manželů, každý ve výši jedné ideální poloviny v poměru k celku, budovy garáže bez č.p./č.e. stojící částečně na společném pozemku p. č. st. 929 s přesahem na pozemek ve výlučném vlastnictví žalobců p. č. st. 930 v [katastrální uzemí]. Dále jsou účastníci podílovými spoluvlastníky, a to žalobci ve společném jmění manželů a žalovaní ve společném jmění manželů, každý ve výši jedné ideální poloviny v poměru k celku, budovy skladu nezapsané v katastru nemovitostí stojící na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Účastníci se na vypořádání podílového spoluvlastnictví nedohodli. Budova garáže je budovou nedělitelnou, k rozdělení budovy na dvě samostatné stavby by bylo třeba vynaložit náklady, které žádná ze stran nebyla ochotna nést. Reálné rozdělení p. č. 2019 v [katastrální uzemí] je možné pouze za současného zřízení služebností. Rozdělení pozemku p. č. 2019 bylo provedeno geometrickým plánem [číslo] kterým byla z p. č. 2019 oddělena nová parcela p. č. 2019 o výměře 100 m2. Vypracování geometrického plánu na vymezení služebnosti chůze a jízdy není nutné, neboť věcným břemenem je třeba zatížit celý pozemek p. č. 2019. Na pozemku p. č. 2019 jsou vedeny sítě, a to elektrické vedení a kanalizační vedení. Pro vymezení služebností vedení sítí byly vypracovány geometrické plány, a to geometrický plán [číslo] pro elektrické vedení a geometrický plán [číslo] pro kanalizační vedení. Obvyklá cena pozemku [parcelní číslo] zahrada činí 228 149 Kč, obvyklá cena garáže činí 1 417 781 Kč, obvyklá cena pozemku p. č. 2019, který byl nově vymezen geometrickým plánem [číslo] 2019 z původního pozemku p. č. 2019 činí 114 648 Kč, obvyklá cena stavby skladu činí 95 168 Kč, obvyklá cena pozemku p. č. st. 929 činí 103 183 Kč. Obvyklá cena pozemku p. č. 2019 (po oddělení jeho části, která bude mít nové p. č. 2019) činí 173 118 Kč, obvyklá cena každého věcného břemene správy sítí činí 10 000 Kč, břemeno jízdy a chůze činí 51 936 Kč.

27. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.).

28. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

29. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale ne-může rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1144 odst. 2 o.z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

30. Podle § 1145 o.z. při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služeb-nost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

31. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

32. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky nedošlo k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem. Obě strany sporu měly zájem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Obě strany sporu preferovaly přikázání pozemku p. č. 2019 v [katastrální uzemí] do svého výlučného vlastnictví, neboť tento pozemek slouží jako přístupová cesta, a to jak žalobcům k severní části jejich pozemku p. č. 2019 a pozemkům p. č. st. 778 a p. č. st. 816, tak žalovaným k severní části jejich pozemku p. č. 2019 a p. č. st.

776. Obě strany sporu měly též zájem o garáž, žalobci však byli ochotni přenechat garáž žalovaným za situace, kdy jim bude zachován přístup po pozemku p. č. 2019, žalovaní tvrdili, že garáž nutně potřebují pro parkování svého karavanu, když velikostně (zejména výškou) je garáž pro parkování tohoto druhu vozidla přizpůsobena. O pozemek [parcelní číslo] měli zájem především žalovaní, a to vzhledem k umístění jejich pozemku p. [číslo] který je v jejich výlučném vlastnictví.

33. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je možné nemovité věci rozdělit. Pokud jde o budovu garáže, u ní soud vycházel z toho, že budova je nedělitelná, neboť mezi účastníky bylo nesporné, že pro rozdělení budovy na dvě stavby by bylo třeba provést stavební rozdělení. Konkrétně vybudovat oddělovací příčku a náklady na tyto stavební úpravy nebyla ochotna žádná ze stran nést, resp. žalovaní pouze za podmínky, že soud o rozdělení rozhodne způsobem, který sami žalovaní navrhli (tj. s přístupem žalobců k polovině garáže po jejich pozemku p. č. 2019). Zřízení takového přístupu je zcela nevhodné, jak uvedeno v odůvodnění rozsudku níže. Soud proto považoval stavbu garáže za nedělitelnou nemovitou věc. Vzhledem k tomu, že o garáž projevili zájem především žalovaní, kteří rovněž tvrdili, že ji užívají pro parkování karavanu, přičemž garáž byla zřízena pro parkování vyšších vozidel, tedy půjde o účelné využití věci, soud garáž přikázal do výlučného vlastnictví žalovaným. A to též s přihlédnutím k tvrzení žalobců, kteří uvedli, že před přikázáním garáže do výlučného vlastnictví dávají přednost přístupové cestě přes pozemek p. č. 2019. Soud má za to, že přikázání garáže do vlastnictví žalovaných nebrání ani skutečnost, že nepatrná část stavby garáže zasahuje na malou část pozemku žalobců p. č. st. 930 o výměře 4 m2, neboť tuto skutečnost je možno vyřešit v budoucnu v souladu s § 1087 o.z. Rovněž přikázání garáže do vlastnictví žalovaných nebrání skutečnost, že v garáži je umístěna filtrace k bazénu ve vlastnictví žalobců, neboť ta není trvale spojena se stavbou a lze ji odstranit. Soud proto v souladu s § 1147 věta první o.z. výrokem V. tohoto rozsudku podílové spoluvlastnictví účastníků k této garáži bez čísla popisného nebo evidenčního stojící na pozemcích p. č. st. 929 a p. č. st. 930 v katastrálním území Černilov zrušil a vlastníkem ve společném jmění manželů určil žalované 1) a 2).

34. Vzhledem k přikázání garáže do výlučného vlastnictví žalovaných soud výrokem I. přikázal též pozemek p. č. st. 929 v [katastrální uzemí], tedy pozemek nacházející se pod stavbou garáže, rovněž do výlučného vlastnictví žalovaných (do jejich společného jmění manželů).

35. Pokud jde o další nemovité věci, soud přihlédl ke skutečnosti, že pozemek p. č. 2019 je dělitelný a původními vlastníky tohoto pozemku p. č. 2019 byli žalobci, kteří ideální polovinu vlastnického práva předvedli žalovaným na základě kupní smlouvy ze dne 11. 12. 2000. Žalobci pozemek dlouhodobě využívají jako přístupovou cestu ke svým pozemkům p. č. st. 816, p. č. st. 778 a severní části pozemku p. č. 2019, když původní přístupová cesta z veřejné komunikace (z jižní části pozemku p. č. 2019, tedy mezi domem žalobců [adresa] a hranicí s pozemkem p. č. 1955) je po vybudování přístavby k domu žalobců [adresa] omezena výškou střechy a šířkou průjezdu. Na skutečnosti, že pozemek p. č. 2019 je žalobci využíván jako přístupová cesta, nemůže nic měnit skutečnost, že pozemek p. č. 2019 nebyl v katastru nemovitostí veden jako komunikace a dle vyjádření [územní celek] byl původně pouze provizorní cestou. Žalobci pozemek p. č. 2019 nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 15. 12. 1997 a od této doby jej využívají, tento pozemek využívají jako přístupovou cestu z veřejné komunikace a po zřízení přístavby k domu [adresa] výlučně, neboť původní přístup z veřejné komunikace je vzhledem ke zřízení přístavby značně omezený. Soud přitom dospěl k závěru, že rozdělením pozemku p. č. 2019 se hodnota tohoto pozemku nemůže podstatně snížit, neboť využití tohoto pozemku se nijak nezmění, i nadále bude sloužit jako přístupová cesta.

36. Soud dospěl k závěru, že vzhledem k zásluze o nabytí této nemovité věci (pozemku p. č. 2019), kterou původně nabyli žalobci a vzhledem k dělitelnosti této nemovité věci, není možné přikázat celou tuto nemovitou věc žalovaným, a to zejména za situace, kdy žalobci mají o pozemek p. č. 2019, který je předmětem vypořádání, rovněž zájem. Pro žalobce je navíc tento pozemek účelně využitelný jako přístupová cesta z veřejné komunikace k severní části pozemku p. č. 2019 a též pozemkům p. č. st. 816 a p. č. st. 778, neboť původní přístup z veřejné komunikace, a to z jižní části pozemku p. č. 2019 podél domu [adresa] je výrazně omezen výškou a šíří průjezdu. Geometrickým plánem [číslo] 2019 tak došlo k rozdělení pozemku p. č. 2019 na část označenou p. č. 2019 o výměře 100 m2 a část s původním označením p. č. 2019 o výměře 151 m2.

37. Soud se dále zabýval otázkou, zda by bylo možno pozemek p. č. 2019 rozdělit mezi účastníky bez zřízení služebnosti, tedy tak, že by žalovaným byla přikázána část pozemku p. č. 2019 nově označená parcelním číslem 2019 o výměře 100 m2 a dále pozemek p. [číslo] žalobcům zbývající část pozemku p. č. 2016 o výměře 151 m2 a dospěl k závěru, že v takovém případě by žalovaní pozbyli přístup k pozemku p. č. 2019 ze severní strany, přičemž pozemek p. č. 2019 byl předmětem kolaudačního rozhodnutí jako přístupová cesta od jejich domu [adresa] k veřejné komunikaci a též dům žalovaných [adresa] je orientován směrem k tomuto pozemku. Žalovaní sice mají rovněž přístup na pozemek p. č. 2019 přímo z veřejné cesty (z pozemku p. č. 2019), a to bránou z jižní strany svého pozemku p. č. 2019, avšak, jak vyplynulo ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], vzhledem k umístění garáže žalovaných u domu [adresa] je vjezd do této garáže z pozemku p. č. 2019 (z jižní strany) osobním vozem sice realizovatelný, ale komplikovaný a nepraktický. Znemožnění vjezdu k rodinnému domu žalovaných z pozemku p. č. 2019 by mělo za následek snížení obvyklé ceny rodinného domu žalovaných stojícího na p. č. st.

776. Taktéž vybudování další příjezdové komunikace na pozemku p. č. 2019 má stejně negativní vliv.

38. Přikázání pozemku p. [číslo] části rozděleného pozemku p. č. 2019 nově označeného 2019 o výměře 100 m2 žalobcům a pozemku p. č. 2019 o výměře 151 m2 žalovaným by zase znemožnilo přístup žalovaných ke garáži, která byla přikázána do vlastnictví žalovaných. Navíc vzhledem k výlučnému vlastnictví pozemku [parcelní číslo] žalovanými, by žalobci neměli z pozemku [parcelní číslo] přístup na veřejnou komunikaci.

39. Soud tak v souladu s § 1145 o.z. dospěl k závěru, že při zrušení spoluvlastnictví rozdělením pozemku p. č. 2019 je třeba zřídit služebnost, neboť to vyžaduje řádné užívání nově vzniklé věci žalovanými.

40. Soud na základě místního šetření ve spojení s výpovědí znalce [příjmení] [celé jméno znalce] dospěl k závěru, že část pozemku p. č. 2019 o výměře 151 m2 může velmi dobře sloužit jako přístupová cesta pro žalobce k jejich p. č. 2019 a zejména p. č. st. 778 a p. č. st. 816, jakož i pro žalované k jejich p. č. 2019 i k budově garáže. Dostatečnou šířku pozemku p. č. 2019 pro přístupovou cestu potvrdil znalec [příjmení] [celé jméno znalce]. Geometrickým plánem [číslo] 2019 došlo k rozdělení pozemku p. č. 2019 na část označenou p. č. 2019 o výměře 100 m2 nacházející se před budovou garáže a část s původním označením p. č. 2019 o výměře 151 m2, která bude plnit funkci přístupové cesty. Žalobci totiž pozemek p. č. 2019 potřebují jako přístupovou cestu pouze v jeho části, jeho část oddělená geometrickým plánem s označením p. č. 2019 je účelně využitelná pro vlastníka budovy garáže a skladu, tedy pro žalované.

41. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku v souladu s § 1144 odst. 1 o.z. rozhodl o rozdělení pozemku p. č. 2019 dle geometrického plánu [číslo] 2019, který je nedílnou součástí rozsudku, a to tak, že přikázal pozemek p. č. 2019 ve výměře 151 m2 do vlastnictví žalobců a) a b), a to vzhledem k tomu, že jsou podílovými spoluvlastníky tohoto pozemku, určil každému podíl ve výši ideální k celku. Pozemek p. č. 2019 o výměře 100 m2 (nově vzniklý geometrickým plánem [číslo] 2019) soud přikázal do vlastnictví žalovaných, když tento pozemek je umístěný před budovou garáže a je potřebný pro přístup ke garáži i k budově skladu stojícího na pozemku [parcelní číslo]. Pozemek [parcelní číslo] o výměře 199 m2 soud přikázal žalovaným, neboť tento pozemek je vzhledem k umístění garáže a budově skladu nedělitelný a bezprostředně sousedí s pozemkem [parcelní číslo] ve výlučném vlastnictví žalovaných. Tyto pozemky jsou tak společně lépe využitelné.

42. Budovu skladu, která je přístupná ze severní strany (od garáže) pak soud vzhledem k jejímu umístění, zejména umístění jejího vstupu, rovněž přikázal výrokem V. žalovaným do společného jmění manželů.

43. Vzhledem k přikázání garáže a pozemku p. č. 2019 do vlastnictví žalovaných a pozemku p. č. 2019 do vlastnictví žalobců se soud dále zabýval otázkou přístupu ke stavbě garáže a přístupu k pozemku žalovaných p. č. 2019. Na pozemku p. č. 2019 o výměře 151 m2, který byl přikázán žalobcům, soud výrokem II. rozsudku zřídil v celém jeho rozsahu služebnost chůze a jízdy motorovými vozidly, a to jednak ve prospěch pozemku žalovaných p. č. 2019, neboť jde o přístupovou cestu, jak byla předmětem kolaudačního rozhodnutí domu [adresa], a jednak ve prospěch nově vzniklého pozemku p. č. 2019, který se nachází před budovou garáže a vzhledem k umístění budovy skladu na [parcelní číslo] je přístup na pozemek p. č. 2019 prostřednictvím služebnosti přes pozemek p. č. 2019 pro vjezd do budovy garáže nezbytný.

44. Žalovaným přitom vznikne přikázáním pozemků p. [číslo] p. č. st. 929 a p. č. 2019 do jejich vlastnictví komplex nemovitostí (spolu s [parcelní číslo] v jejich výlučném vlastnictví), které jsou dobře a účelně využitelné.

45. Soud dospěl k závěru, že zřízení služebnosti chůze a jízdy motorovými vozidly není na překážku, že vztahy mezi účastníky jsou konfliktní. I po shlédnutí videozáznamů soud shledal, že základní spor mezi účastníky je v tom, zda má být brána umístěná na pozemku p. č. 2019 otevřená či zavřená. Bude-li pozemek p. č. 2019 o výměře 151 m2 sloužit jako přístupová cesta a vlastnické právo k ostatním nemovitým věcem bude oddělené, není důvodu, aby byl pozemek nadále opatřen bránou. Z žádného dalšího důkazu nevyplynulo, že by žalobci ja-kýmkoli způsobem bránili žalovaným v užívání pozemků p. č. 2019, [parcelní číslo] či stavby garáže, naopak sám žalovaný připustil, že na společných pozemcích mají žalovaní dlouhodobě uskladněn stavební materiál. Žalovaným bylo zřízeno právo služebnosti chůze a jízdy motorovými vozidly po celé parcele p. č. 2019 o výměře 151 m2, když ze závěrů znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] vyplynulo, že vypracování geometrického plánu na vymezení služebnosti chůze a jízdy není nutné, protože věcným břemenem bude zatížena celá parcela. Pokud účastníci namítali, že zřízení služebnosti je pro dlouhodobé konflikty mezi účastníky nevhodné, pak soud uvádí, že vzhledem k tomu, že i pozemky p. č. 2019 a p. č. 2019 účastníků spolu sousedí, nemohou se účastníci možným konfliktům nutně vyhnout nikdy. Bude-li pozemek p. č. 2019 sloužit oběma stranám pouze jako přístupová cesta (což je vzhledem k tomu, že služebností je zatížen celý pozemek, nutné), měla by být možnost vzájemných konfliktů mezi účastníky minimalizována.

46. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] přitom vyplývá, že pokud jde o pozemek p. č. 2019, pak šíře pojezdu po zámkové dlažbě činí 2,09 m, šíře až k hranici pozemku pak 3,64 m, pozemek p. č. 2019 je tak dostatečně široký pro průjezd vozidel. Pro průjezd v šíři 3,64 m bude nutno realizovat stavební úpravu – odstranit cihlovou zídku na hranici pozemku vedle vjezdové brány, tuto drobnou stavební úpravu soud nepovažuje za překážku pro přikázání pozemku p. č. 2019 do vlastnictví žalobců.

47. Vzhledem k vedení elektrického vedení po pozemku p. č. 2019 soud dále výrokem III. rozsudku zřídil služebnost opravy a údržby elektrického vedení ve prospěch pozemků p. č. 2019 a p. č. 2019 v [katastrální uzemí], a to v rozsahu dle geometrického plánu [číslo] který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

48. Vzhledem k vedení odvodňovacího kanálku po pozemku p. č. 2019 soud dále výrokem IV. rozsudku zřídil služebnost opravy a údržby kanalizačního vedení ve prospěch pozemku p. č. 2019 v [katastrální uzemí], a to v rozsahu dle geometrického plánu [číslo] který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

49. Soud dále provedl vypořádání podílového spoluvlastnictví.

50. Soud vyšel ze zjištění, že obvyklá cena garáže činí 1 417 781 Kč, garáž byla přikázána do vlastnictví žalovaných, jsou proto povinni vyplatit žalobcům částku 708 890,50 Kč. Obvyklá cena skladu činí 95 168 Kč, sklad byl přikázán do vlastnictví žalovaných, jsou proto povinni vyplatit žalobcům 47 584 Kč. Soud proto žalovaným jako manželům uložil výrokem VII. povinnost společně a nerozdílně vyplatit na vypořádacím podílu za garáž a sklad žalobcům jako manželům oprávněným společně a nerozdílně celkem částku 756 474,50 Kč.

51. Dále soud vyšel ze zjištění, že obvyklá cena pozemku p. č. st. 929 činí 103 183 Kč, obvyklá cena pozemku p. č. 2019 (vzniklého geometrickým plánem [číslo] 2019) činí 114 648 Kč, obvyklá cena pozemku [parcelní číslo] činí 228 149 Kč, obvyklá cena pozemku p. č. 2019 (po oddělení jeho části označené p. č. 2019) činí 173 118 Kč. Pozemky p. č. st. 929, p. č. 2019 a [parcelní číslo] byly přikázány žalovaným do jejich společného jmění manželů, pozemek p. č. 2019 (po oddělení jeho části označené p. č. 2019) byl přikázán žalobcům, a to každému jednou polovinou. Soud proto uložil žalovaným jako manželům povinnost společně a nerozdílně zaplatit každému se žalobců cenu odpovídající jejich čtvrtinovému podílu, a to po odpočtu poloviny ceny pozemku p. č. 2019 (který byl přikázán do vlastnictví žalobců). Soud tedy výrokem VI. uložil žalovaným povinnost zaplatit každému se žalobců celkem částku 68 215,50 Kč.

52. Žalovaní jsou oprávněni ze služebnosti chůze a jízdy po pozemku p. č. 2019 a dále služebnosti opravy a údržby elektrického vedení a kanalizačního vedení. Obvyklá cena za zřízení služebnosti opravy a údržby elektrického vedení činí 10 000 Kč, obvyklá cena za zřízení služebnosti opravy a údržby kanalizačního vedení činí 10 000 Kč, obvyklá cena služebnosti chůze a jízdy činí 51 936 Kč. Soud proto výrokem VIII. tohoto rozsudku žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně vyplatit za tyto služebnosti celkem částku 35 968 Kč, a to každému ze žalobců jako podílovým spoluvlastníkům zatíženého pozemku.

53. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. delší, a to měsíční.

54. Pro úplnost soud dodává, že varianta dělení pozemku nastíněná v dodatku znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] ze dne 25. 5. 2018, tedy přikázání celého pozemku st. [parcelní číslo] do vlastnictví žalobců za současného zřízení přístupové cesty po výlučném pozemku žalobců p. č. 2019, byla vzhledem k nákladům na zřízení nového přístupu žalobců a na další úpravy, v částce přesahující 200 000 Kč, soudem považována za neúčelné rozdělení věci. Navíc by tímto došlo ke znehodnocení pozemku žalobců p. č. 2019, neboť by přišli o téměř veškerou zeleň na tomto svém pozemku, přičemž z výpovědi znalec [příjmení] [celé jméno znalce] vyplynulo, že by se tím snížila obvyklá cena jejich pozemku. Tato varianta navíc nepřipadala v úvahu, když sami žalobci uvedli, že o garáž nemají zájem, prioritou je pro ně přístup k pozemku p. č. 2019 po pozemku p. č. 2019. V průběhu řízení sami žalobci uvedli, že garáž jsou ochotni přenechat při vypořádání žalovaným a byli to žalovaní, kteří tvrdili, že garáž nutně potřebují pro její původní účel – parkování karavanu. V úvahu tak připadala pouze varianta rozdělení pozemku p. č. 2019 se zřízením práva služebnosti, nebo přikázání všech pozemků jednomu ze spoluvlastníků. Vzhledem k tomu, že rozdělení pozemku p. č. 2019 bylo dobře možné, bylo zvoleno v souladu s § 1144 odst. 1 o.z. rozdělení pozemku jako prioritní způsob vypořádání. Ostatně i sám znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku [číslo] ze dne 14. 10. 2013 uvažoval o rozdělení pozemků p. č. 2019 a [parcelní číslo] pouze s tou podmínkou, že by muselo dojít ke změně vlastnictví k pozemku p. [číslo] tj. pouze za předpokladu dohody mezi účastníky, jinak znalec již ve svém prvním vypracovaném znaleckém posudku pracoval výhradně s variantou rozdělení pozemků se zřízením věcných břemen.

55. Dále soud dodává, že neprovedl rozdělení pozemků p. č. 2019 a p. č. st. 929 dle návrhu žalovaných, podle kterého by měli mít žalobci příjezd z veřejné komunikace p. č. 2019 z jižní strany jejich pozemku p. č. 2019, neboť zřízení takové přístupové cesty by vedlo, jak již bylo výše uvedeno, ke znehodnocení pozemku žalobců p. č. 2019, k likvidaci převážné části zeleně na jejich pozemku, navíc náklady na zřízení takové přístupové cesty k polovině garáže by přesahovaly 200 000 Kč, sami žalobci doložili dokonce vyšší nabídku konkrétní stavební firmy na zřízení takové přístupové cesty. Takový způsob dělení pozemků p. č. 2019 a p. č. st. 929 tedy soud nepovažuje za dobře možný. Soud také vzal v úvahu skutečnost, že prospěch z takového rozdělení pozemků by měli výlučně žalovaní, a to na úkor žalobců, u nichž by došlo ke znehodnocení majetku v jejich výlučném vlastnictví (p. č. 2019), přičemž soud rovněž přihlédl ke skutečnosti, že původními vlastníky pozemku p. č. 2019 byli žalobci, kteří ideální polovinu vlastnického práva převedli žalovaným. Takový způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví by tak nemohl být spravedlivým uspořádáním poměrů.

56. Soud rovněž neprovedl rozdělení pozemků dle návrhu žalobců tak, že by pozemek p. č. 2019 připadl žalobcům a pozemek [parcelní číslo] žalovaným, neboť na pozemku [parcelní číslo] stojí budova skladu nezapsaná v katastru nemovitostí, žalovaní by se tak po pozemku [parcelní číslo] nedostali na severní část tohoto pozemku (za budovou skladu), přičemž přístup k této stavbě je pouze přes pozemek p. č. 2019 (resp. část tohoto pozemku nově označeného geometrickým plánem č. 2019) a následně po severní části pozemku [parcelní číslo]. Navíc pozemek p. č. 2019 byl předmětem kolaudačního rozhodnutí jako přístupová cesta k domu žalovaných [adresa] od veřejné komunikace, vstup do domu žalovaných [adresa] je navíc orientován směrem k tomuto pozemku a přímý přístup z veřejné komunikace (z jižní strany pozemku p. č. 2019) je pro žalované vzhledem k umístění garáže u domu [adresa] obtížně realizovatelný.

57. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem IX. rozsudku v souladu s § 150 o.s.ř. Důvody hodné zvláštního zřetele soud shledal ve skutečnosti, že všichni účastníci měli zájem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v průběhu řízení hledali účastníci nejvhodnější varianty a jejich postoj k nemovitým věcem se v čase vyvíjel. Žalovaní se původně ve správním řízení dokonce domáhali odstranění stavby garáže, následně obě strany sporu společným postupem dosáhly kolaudace garáže a jejího zápisu do katastru nemovitostí a žalovaní projevili o garáž zájem, naopak žalobci, kteří původně trvali na přikázání garáže do jejich vlastnictví, v průběhu řízení upřednostnili před garáží přístupovou cestu a garáž byli ochotni přenechat žalovaným. V těchto důvodech soud spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele, pro které soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

58. O nákladech řízení státu soud rozhodl výrokem X. a XI. v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. a uložil každému z účastníků povinnost zaplatit České republice polovinu nákladů řízení. Náklady státu činily celkem 47 053,85 Kč. Šlo o náklady na znalečné znalců [příjmení] [celé jméno znalce] v celkové výši 47 328,85 Kč a Ing. [celé jméno znalce] v celkové výši 10 725 Kč po odpočtu zaplacených záloh v celkové výši 11 000 Kč. Soud proto každému z účastníků uložil povinnost zaplatit státu polovinu těchto nákladů, tedy každému z účastníků částku 23 527 Kč Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. měsíční.

Poučení