21 CO 125/2022-1016

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Šárky Petrové a soudců JUDr. Jiřího Petržálka a JUDr. Igora Pařízka ve věci žalobců: a) [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] b) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] 2. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem k odvolání žalobců i žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. prosince 2021 č. j. 21 C 117/2012-898 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se mění takto: 1) Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem: pozemkům parc. [číslo] jehož součástí je budova nezapsaná v katastru nemovitostí (sklad), [anonymizováno] č. [číslo] a parc. č. St. [anonymizováno], budově bez čísla popisného nebo evidenčního (garáž) stojící na pozemcích parc. č. St. [anonymizováno] a parc. č. St. [anonymizováno], vše v katastrálním území a obci [obec] zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], se zrušuje. 2) Nemovitosti: pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova nezapsaná v katastru nemovitostí (sklad), pozemek parc. č. [číslo] a pozemek parc. č. St. [anonymizováno], budova bez čísla popisného nebo evidenčního (garáž) stojící na pozemcích parc. č. St. [anonymizováno] a parc. č. St. [anonymizováno], vše v [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [obec] zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] se přikazují žalovaným do společného jmění manželů. 3) Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na vypořádání každý částku 234 307,25 Kč a společně a nerozdílně částku 803 296 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem.

III. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice náklady řízení před okresním soudem v částce 23 527 Kč a náklady odvolacího řízení v částce 7 727,50 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Hradci Králové.

IV. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice náklady řízení před okresním soudem v částce 23 527 Kč a náklady odvolacího řízení v částce 7 727,50 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Hradci Králové.

Odůvodnění

1. Okresní soud výrokem I rozsudku označeného v záhlaví zrušil podílové spoluvlastnictví žalobců a žalovaných k nemovitým věcem: pozemku [parcelní číslo] o výměře 199 m2 (zahrada), pozemku p. č. St. [anonymizováno] výměře 90 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a pozemku p. č. [číslo] o výměře 251 m2 (orná půda), vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] a určil, že vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře 199 m2 (zahrada), pozemku p. č. St. [anonymizováno] o výměře 90 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a pozemku p. č. [číslo] o výměře 100 m2 vymezeného geometrickým plánem [číslo] [číslo], zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, vše v katastrálním území a obci [obec], se stávají ve společném jmění manželů žalovaní 1) a 2) a vlastníkem pozemku p. č. [číslo] o výměře 151 m2, vymezeného geometrickým plánem [číslo] [číslo], zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, se stávají žalobci a) a b), a to každý podílem ideální 1/2 k celku. Výrokem II rozhodl, že na pozemku žalobců a) a b) p. č. [číslo] o výměře 151 m2 v katastrálním území a obci [obec], vymezeném geometrickým plánem [číslo] [číslo], zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, se v celém jeho rozsahu zřizuje služebnost chůze a jízdy motorovými vozidly ve prospěch pozemků v katastrálním území a obci [obec] p. č. [číslo] a p. č. [číslo], vymezeném geometrickým plánem [číslo] [číslo], zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, všechny pozemky zapsány u [stát. instituce], [stát. instituce], výrokem III rozhodl, že na pozemku žalobců a) a b) p. č. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], vymezeném geometrickým plánem [číslo] [číslo], zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, se v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem [číslo] který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, zřizuje služebnost opravy a údržby elektrického vedení ve prospěch pozemků v katastrálním území a obci [obec] p. č. [číslo] a p. č. [číslo], vymezeného geometrickým plánem [číslo] [číslo], zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, všechny pozemky zapsány u [stát. instituce], [stát. instituce], výrokem IV rozhodl, že na pozemku žalobců a) a b) p. č. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], vymezeném geometrickým plánem [číslo] [číslo], zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, se v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem [číslo] zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, zřizuje služebnost opravy a údržby kanalizačního vedení ve prospěch pozemků v katastrálním území a obci [obec] p. č. [číslo] a p. č. [číslo], vymezeného geometrickým plánem [číslo] [číslo], zhotovitele [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, všechny pozemky zapsány u [stát. instituce], [stát. instituce]. Výrokem V zrušil podílové spoluvlastnictví žalobců a žalovaných k nemovitým věcem: budově bez čísla popisného nebo evidenčního (garáž) stojící na pozemcích p. č. St. [anonymizováno] a p. č. St. [anonymizováno], vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], a budově nezapsané v katastru nemovitostí (sklad) stojící na pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec] a určil, že vlastníkem budovy bez čísla popisného nebo evidenčního (garáž) stojící na pozemcích p. č. St. [anonymizováno] a p. č. St. [anonymizováno], vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], a vlastníkem budovy nezapsané v katastru nemovitostí (sklad) stojící na pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec], se ustanovují ve společném jmění manželů žalovaní 1 a 2, výrokem VI žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně vyplatit na vypořádacím podílu z titulu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům [parcelní číslo] o výměře 199 m2 (zahrada), pozemku p. č. St. [anonymizováno] o výměře 90 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a pozemku p. č. [číslo] o výměře [výměra] (orná půda), vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], žalobci a) částku 68 215,50 Kč a žalobkyni b) částku 68 215,50 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, výrokem VII žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně vyplatit na vypořádacím podílu z titulu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k budově bez čísla popisného nebo evidenčního (garáž) stojící na pozemcích p. č. St. [anonymizováno] a p. č. St. [anonymizováno], vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], a k budově nezapsané v katastru nemovitostí (sklad) stojící na pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec], žalobcům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně částku 756 474,50 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, výrokem VIII žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně vyplatit na náhradě za zřízení služebnosti chůze a jízdy, služebnosti opravy a údržby elektrického vedení a služebnosti opravy a údržby kanalizačního vedení žalobci a) částku 35 968 Kč a žalobkyni b) částku 35 968 Kč, to vše do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, výrokem IX žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, výrokem X žalobcům uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně České republice na nákladech řízení částku 23 527 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku a výrokem XI žalovaným uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně České republice na nákladech řízení částku 23 527 Kč do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku. V odůvodnění uvedl, že žalobci se domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemkům p. č. [číslo], p. č. St. [anonymizováno], p. [číslo] ke stavbě bez čp./če. stojící na pozemku p. č. St. [anonymizováno], a pozemku p. č. St. [anonymizováno] a ke stavbě nezapsané v katastru nemovitostí stojící na pozemku p. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec]. Okresní soud vzal po provedeném dokazování za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to žalovaní ve společném jmění manželů ve výši jedné ideální poloviny v poměru k celku a žalobci každý jedné ideální čtvrtiny v poměru k celku pozemků p. [číslo] p. č. [číslo] a p. č. St. [anonymizováno] v katastrálním území a obci [obec]. Dále jsou účastníci podílovými spoluvlastníky, a to žalobci ve společném jmění manželů a žalovaní ve společném jmění manželů každý ve výši jedné ideální poloviny v poměru k celku budovy garáže bez čp./če. stojící částečně na společném pozemku p. č. St. [anonymizováno] s přesahem na pozemek ve výlučném vlastnictví žalobců p. č. St. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] a budovy skladu nezapsané v katastru nemovitostí na pozemku p. [číslo] vše v obci a [katastrální uzemí]. Účastníci se na vypořádání podílového spoluvlastnictví nemohou dohodnout. Budova garáže je budovou nedělitelnou a k rozdělení budovy na dvě samostatné stavby by bylo třeba vynaložit náklady, které žádná ze stran není ochotna nést. Obě strany preferují přikázání pozemku p. č. [číslo] do svého výlučného vlastnictví, neboť tento pozemek slouží jako přístupová cesta, a to jak žalobcům k severní části jejich pozemku p. č. [číslo] a pozemkům p. č. St. [anonymizováno] a p. č. St. [anonymizováno], tak i žalovaným k severní části jejich pozemku p. č. [číslo] a p. č. St. [anonymizováno]. Obě strany sporu mají zájem o garáž, avšak žalobci jsou ochotni přenechat garáž žalovaným za situace, kdy jim bude zachován přístup po pozemku p. č. [číslo]. Žalovaní tvrdí, že garáž nutně potřebují pro parkování svého karavanu, když velikostně (zejména výškou) je garáž pro parkování tohoto druhu vozidla přizpůsobena. O pozemek [parcelní číslo] mají zájem žalovaní vzhledem k umístění jejich pozemku [parcelní číslo]. Okresní soud věc po právní stránce posoudil podle § [číslo], § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo], § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Zabýval se nejprve otázkou, zda je možné nemovité věci rozdělit. Dospěl k závěru, že budova garáže je nedělitelná, neboť pro její rozdělení je třeba provést stavební rozdělení, jehož náklady žádný z účastníků nehodlá nést. Vzhledem k tomu, že o garáž projevili zájem především žalovaní s tím, že ji užívají pro parkování karavanu, přikázal okresní soud garáž do výlučného vlastnictví žalovaných s přihlédnutím k hledisku účelného využití této věci. Přikázání garáže do vlastnictví žalovaných nebrání ani to, že nepatrná část stavby garáže zasahuje nad pozemek žalobců p. č. St. [anonymizováno] o výměře 4 m2, neboť tuto skutečnost lze vyřešit v budoucnu v souladu s § 1087 o. z. Přikázání garáže do vlastnictví žalovaných nebrání ani to, že v garáži je umístěna filtrace k bazénu ve vlastnictví žalobců, neboť ta není trvale se stavbou spojena a lze ji odstranit. Ze stejného důvodu do vlastnictví žalovaných okresní soud přikázal pozemek p. č. St. [anonymizováno]. Dále okresní soud přihlédl k tomu, že pozemek p. č. [číslo] je dělitelný a původními vlastníky tohoto pozemku byli žalobci, kteří ideální polovinu převedli žalovaným kupní smlouvou ze dne 11. 12. 2000 a pozemek dlouhodobě využívají jako přístupovou cestu ke svým pozemkům p. č. St. [anonymizováno] a p. č. St. [anonymizováno] a p. č. [číslo], když původní přístupová cesta z veřejné komunikace (z pozemku p. č. [číslo]) je po vybudování přístavby k domu žalobců [adresa] omezena výškou střechy a šířkou průjezdu. Žalobci tedy mají s ohledem na shora uvedené na nabytí této nemovitosti větší zásluhu a vzhledem k dělitelnosti pozemku není možné přikázat celý tento pozemek žalovaným za situace, kdy žalobci mají o tento pozemek zájem rovněž. Okresní soud pak podle § 1144 odst. 1 o. z. rozhodl o rozdělení pozemku p. č. [číslo] dle geometrického plánu [číslo] [číslo] tak, že přikázal pozemek p. č. [číslo] ve výměře 151 m2 do vlastnictví žalobců, každému v rozsahu jedné ideální poloviny, a pozemek p. č. [číslo] o výměře 100 m2, který nově geometrickým plánem vznikl, přikázal žalovaným, neboť tento pozemek je před budovou garáže a je potřebný pro přístup ke garáži i k budově skladu na pozemku [parcelní číslo]. Vzhledem k přikázání garáže a pozemku p. č. [číslo] do vlastnictví žalovaných a současného přikázání pozemku p. č. [číslo] do vlastnictví žalobců se okresní soud zabýval otázkou přístupu žalovaných ke stavbě garáže a přístupu k jejich pozemku p. č. [číslo]. Proto na pozemku p. č. [číslo] přikázaného žalobcům zřídil v celém jeho rozsahu služebnost chůze a jízdy motorovými vozidly, a to jednak ve prospěch pozemku žalovaných p. č. [číslo], neboť jde o přístupovou cestu, jak byla předmětem kolaudačního rozhodnutí domu [adresa], a jednak ve prospěch nově vzniklého pozemku p. [číslo] který se nachází před budovou garáže a vzhledem k umístění budovy skladu na [parcelní číslo]. Žalovaným tedy přikázal pozemky [parcelní číslo] spolu se skladem a p. č. St. [anonymizováno] a p. č. [číslo]. Vzhledem k umístění elektrického vedení k pozemku p. č. [číslo] pak okresní soud dále zřídil služebnost opravy a údržby elektrického vedení ve prospěch pozemku p. č. [číslo] a p. č. [číslo] dle geometrického plánu [číslo] vzhledem k vedení odvodňovacího kanálku po pozemku p. č. [číslo] i služebnost opravy a údržba kanalizačního vedení ve prospěch pozemku p. č. [rok] [číslo] téhož geometrického plánu. Dále okresní soud provedl vypořádání podílového spoluvlastnictví a při určení přiměřené náhrady vycházel z ceny nemovitostí, kterou zjistil na základě znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] náhradě nákladů řízení rozhodl za použití ustanovení § 150 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a o náhradě nákladů řízení státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

2. Proti tomuto rozsudku podali žalobci i žalovaní včas odvolání.

3. Žalobci výslovně ve svém odvolání uvedli, že jej podávají pouze do výroku II o zřízení služebnosti chůze a jízdy motorovými vozidly, do výroku III o zřízení služebnosti opravy a údržby elektrického vedení, do výroku IV o zřízení služebnosti opravy a údržby kanalizačního vedení, do výroku VIII jako závislého na těchto výrocích, do části výroku VI týkající se výše vypořádacího podílu z titulu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemkům, a do části výroku VII týkající se výše vypořádacího podílu z titulu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k budově garáže a skladu s přesvědčením, že tyto výroky jsou oddělitelné od samotného zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání. Okresní soud rozhodl správně o zrušení spoluvlastnictví i o jeho vypořádání rozdělením a přikázáním do vlastnictví sporných stran. Rozdělení a vypořádání představuje samostatné funkční celky samostatně využitelné a oba celky mají samostatný a svobodný přístup na veřejnou komunikaci. Okresní soud dospěl ovšem k nesprávnému závěru, pokud je nabývané vlastnictví žalobců zatěžováno služebnostmi, pro které není ani věcný ani právní důvod. Ten není dán ani proto, že by bez zřízení těchto služebností nebylo možné rozdělované spoluvlastnictví samostatně v částech nabývaných spornými stranami užívat. Celek nemovitostí přikázaný žalovaným je neomezeně přístupný z veřejné komunikace. Služebnost není třeba zřizovat pouze pro pohodlí žalovaných. Domovní nemovitost žalovaných má zcela samostatné připojení s vjezdem na veřejnou komunikaci v šíři čtyř metrů včetně příjezdové brány a branky. Nejsou dány ani věcné důvody pro to, aby byly zřizovány služebnosti vztahující se k elektrickému vedení a kanalizaci. Výše vypořádacího podílu by měla být stanovena v období vydání rozsudku, ale tak tomu v projednávaném případě není, neboť od ocenění uplynula doba více jak dvou roků. Za tuto dobu se nepochybně cenová hladina zcela diametrálně odlišuje od cenové hladiny, ze které vychází původní znalecký posudek. Žalobci proto navrhli, aby výše vypořádacího podílu na stejných základech byla aktualizována rovněž se zahrnutím nákladů na vyklizení a přesun filtrace z garáže připadající žalovaným včetně zahrnutí zbudované zdi na pozemku [parcelní číslo]. Žalobci proto navrhli, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výrocích II, III a IV zrušil a ve výroku VII změnil s ohledem na aktualizaci výše vypořádacího podílu a ve zbývajících částech aby rozsudek okresního soudu potvrdil.

4. Žalovaní rozsudek okresního soudu napadli zcela, vyjma části výroku I písm. A) a výroku V písm. A) týkajících se zrušení podílového spoluvlastnictví. Namítli, že způsob rozdělení nemovité věci včetně zřízení služebností je zcela nevhodný. Žalovaní byli oddělení od jejich dalších vlastněných pozemků a byla tak snížena jejich faktická i užitná hodnota. Soud je oddělil částí pozemku, který přikázal žalobcům, ačkoliv žalobci tento pozemek nikterak nepotřebují, neboť přístup na své další pozemky mají zajištěný jiným způsobem. Přes tento pozemek zřídil služebnost, ačkoliv je z dlouhodobých vztahů patrné, že jsou to právě žalobci, kteří svým jednáním přispívají k rozbrojům. Žalovaní mají za to, že je zcela nezbytné, aby došlo k reálnému oddělení žalobců a žalovaných. To je možné tak, že veškeré spoluvlastněné nemovitosti budou přikázány do výlučného vlastnictví žalovaných s případným zřízením služebnosti práva a chůze ve prospěch žalobců přes pozemek p. č. [číslo] ve prospěch pozemku p. č. [číslo]. O přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví jedné ze stran je hovořeno od počátku soudního sporu a obě strany o přikázání všech spoluvlastněných věcí do vlastnictví jen jedné ze stran usilovaly. Pokud ale okresní soud pozemek p. č. [číslo] přikázal žalobcům a současně tento pozemek zatížil čtyřmi služebnostmi, nepostupoval v rámci dodržení zásad při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, řádně nepřihlédl k výslednému uspořádání věcí a poměrům účastníků. Nelze souhlasit s argumentací okresního soudu, že pokud by žalobci neobdrželi žádnou část pozemků, budou tak poškozeni. Žalobci vždy budou kompenzováni finančně. Okresní soud vytvořil řešení, které je špatné pro všechny zúčastněné, především pro žalované, a do budoucna vyvolá další spory mezi účastníky. Na počátku bylo mezi účastníky ujednáno, že pozemek p. č. [číslo] bude žalobcům sloužit pouze k vjezdu s karavanem, autokaravanem nebo autem s vlekem tak, aby mohli zaparkovat do poloviny dvojgaráže, a [číslo] tak, že by tento pozemek byl žalobci používán jako hlavní (či vedlejší) vjezd pro ně a jejich známé k projetí k jejich domu a p. č. [číslo], neboť již dříve bylo stanoveno a projektem určeno, že svůj samostatný vjezd ke svému domu mají z boční strany z místní komunikace p. č. [číslo]. Dnes pozemek p. č. [číslo] již žalobci jako vjezd nepotřebují. Na straně druhé pozemek p. č. [číslo] je zkolaudovaný jako příjezdová cesta k rodinnému domu na pozemku p. č. St. [anonymizováno] ve vlastnictví žalovaných. Navíc došlo k rozdělení nemovitostí žalovaných, tzn. že nebyl vytvořen jeden ucelený celek nemovitostí, což samo o sobě způsobilo pokles ceny a znesnadnilo jejich užívání. Pokud by soud rozhodl podle návrhu žalovaných, došlo by k ucelení majetkových vztahů, scelení nemovitostí a finálnímu oddělení účastníků. Nebylo by třeba zřízení služebností inženýrských sítí. Ve prospěch žalovaných hovoří i historie případu, protože žalovaní pomáhali žalobcům s realizací dostavby jejich rodinného domu a bazénu a zařizovali dokončení stavebních prací na jejich rodinném domě a pozemku. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že je nesporné, že za eskalaci vztahů mezi účastníky mohou výhradně žalobci. Žalovaní proto navrhli, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části zrušil a vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, případně aby jej změnil tak, že žalovaným přikáže všechny spoluvlastněné nemovité věci do jejich výlučného vlastnictví či nechť soud (pokud uzná, že jsou pro rozdělení věci dle návrhu žalovaných splněny veškeré podmínky, ačkoliv absentuje geometrický plán, který může být ze strany soudu doplněn, jak žalovaní opakovaně navrhli) rozdělí budovu bez čp./če. (garáž) na pozemku p. č. St. [anonymizováno] a p. č. St. [anonymizováno] rovným dílem dle návrhu žalovaných s tím, že žalobcům připadne pravá polovina dvojgaráže a část pozemku pod ní a část pozemku p. č. [číslo] v šíři jedné poloviny dvougaráže – části pozemku pod pravou polovinou dvougaráže rovnoběžná s pozemkem p. č. [číslo] a zbytek nemovitostí nechť soud přikáže do vlastnictví žalovaným.

5. Žalovaní ve svém písemném vyjádření k odvolání žalobců navrhli, aby odvolací soud odvolání žalobců ani z části nevyhověl a zopakovali svoji argumentaci ze svého odvolání. Vypořádací podíl byl okresním soudem určen správně a do tohoto ocenění nelze započítat náklady na vyklizení a přesun filtrace z garáže a zbudovanou zeď na pozemku [parcelní číslo].

6. Zástupci účastníků na počátku jednání u odvolacího soudu odkázali na svá písemná podání. Poté odvolací soud oba zástupce seznámil se svým právním názorem založeným na úvaze, že jako jeden z více vhodných způsobů vypořádání se jeví způsob navržený žalovanými, tedy aby všechny nemovitosti byly přikázány žalovaným, aniž by soud zřídil služebnost chůze a jízdy motorovými vozidly ve prospěch pozemku žalobců p. č. [číslo], neboť to ustanovení § 1145 o. z. neumožňuje, protože se nejedná o věc, která je předmětem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

7. Zástupce žalobců poté uvedl, že při vypořádání by měl soud přihlédnout k tomu, že šlo původně o pozemky žalobců. Pokud by měly být všechny pozemky přikázány žalovaným, pak to platí stejně i obráceně, a jsou důvody pro to, aby byly přikázány žalobcům, a žalobci o toto vypořádání mají zájem. Rodinný dům žalovaných stojí na rohovém pozemku a je snadno přístupný i jinak.

8. Zástupce žalovaných poté uvedl, že žalovaní mají o pozemek p. č. [číslo] zájem, ale pokud by jim neměl být přikázán, pak nechť jsou všechny nemovitosti přikázány žalobcům. Jejich dům byl ovšem kolaudován a postaven tak, aby měl přístupovou cestu po pozemku p. č. [číslo].

9. Odvolací soud doplnil dokazování znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, ze dne 29. 9. 2022 [číslo] Odvolací soud znalci zadal, aby doplnil svůj znalecký posudek [číslo] [číslo] tak, aby určil současnou obvyklou cenu nemovitostí. Znalec ve svém znaleckém posudku dospěl k závěru, že současná obvyklá cena pozemku [parcelní číslo] je 312 830 Kč, pozemku p. č. [číslo] je 157 201 Kč, pozemku p. č. St. [anonymizováno] je 141 481 Kč, pozemku p. č. [číslo] je 237 374 Kč, garáže na pozemku p. č. St. [anonymizováno] a p. č. St. [anonymizováno] je 1 606 592 Kč a vedlejší stavby s krovem (sklad) na pozemku [parcelní číslo] je 88 343 Kč, celkem obvyklá cena nemovitostí činí 2 543 821 Kč. Znalec dále zjistil, že zděný plot z plotových tvárnic se nachází na pozemcích jiného vlastníka p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo].

10. Odvolací soud dospěl po doplnění dokazování a projednání věci k závěru, že obě odvolání jsou opodstatněná.

11. Z povahy řízení o návrhu na zrušení podílového spoluvlastnictví vyplývá, že předmět řízení není v odvolacím řízení dělitelný. Rozhodnutí odvolacího soudu se vztahuje vždy na celý výrok ve věci a žádná jeho část nenabývá odděleně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.). Proto odvolací soud musí z podnětu podaného odvolání přezkoumat vždy celý výrok ve věci. Opačný postup představuje porušení článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a ve svém důsledku může vést i k porušení práva na ochranu vlastnictví, neboť určení výše náhrady za spoluvlastnický podíl odděleně od výroku o zrušení podílového spoluvlastnictví a přikázání do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků by teoreticky mohlo vyústit do situace blížící se vyvlastnění (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 315/05). Odvolací soud proto přezkoumal všechny výroky ve věci včetně výroků o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví již z toho důvodu, že žalobci napadli výroky o výši přiměřené náhrady ve smyslu § 1147 o. z. (dále též jen„ vypořádací podíl“).

12. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Podle § 1147 věta první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

14. Okresní soud v prvé řadě správně uzavřel, že nebyl zjištěn (a ani tvrzen) žádný důvod pro to, aby návrh na zrušení spoluvlastnictví byl zamítnut (srovnej např. § 1140 odst. 2 věta druhá o. z.). Rovněž tak správně dospěl k závěru, že rozdělení společných nemovitostí není dost dobře možné, a proto je třeba vypořádání provést přikázáním věci za přiměřenou náhradu jednomu (zde dvěma) spoluvlastníkům podle § 1147 věta první o. z., a to s výhradou rozdělení pozemku p. č. [číslo] na zbývající část tohoto pozemku a p. č. [číslo], které se se s ohledem na přikázání celého původního pozemku p. č. [číslo] žalovaným stalo nepotřebným. V tomto odkazuje odvolací soud zcela na odůvodnění rozsudku okresního soudu, které by mohl pouze opakovat.

15. Obě strany sporu, a to i v řízení odvolacím, zcela evidentně preferovaly vypořádání tak, že všechny nemovitosti budou přikázány jen jedné ze stran (právě jim) s povinností vyplatit straně druhé vypořádací podíl. Návrh na reálné dělení nemovitostí (zejména garáže a souvisejících pozemků) byl odvolacímu soudu předkládán (žalovanými) jen jako řešení zcela krajní. Odvolací soud se s těmito výchozími stanovisky účastníků ztotožnil. Z obsahu spisu – velice stručně řečeno – je zřejmá eskalace napětí mezi oběma stranami, a to nejen z ohledu uplatňování spoluvlastnických práv, ale i prizmatem pohledu mezilidských vztahů. Měl by již proto být zvolen takový způsob vypořádání, který bude dalšímu pokračování a pravděpodobnému růstu napětí mezi stranami bránit nebo jej bude alespoň eliminovat (vše jen v rámci úpravy vlastnických práv). Jediným takovým způsobem vypořádání se odvolacímu soudu s jistotou jeví přikázání všech nemovitostí, které tvoří ucelený areál, do vlastnictví jen jedné ze stran. Odvolací soud na tomto místě nesdílí obavu okresního soudu, že takto bude jedna ze stran znevýhodněna. Spoluvlastníkovi (spoluvlastníkům), kterým nebudou společné nemovitosti přikázány, vznikne adekvátní právo na vypořádací podíl, jehož výše se bude odvíjet od obvyklé ceny společných nemovitostí. Vypořádání přikázáním všech nemovitostí jedné ze stran je nadto v reálu možné a nebrání tomu žádné objektivní překážky, které by užívání všech nemovitostí jedním vlastníkem jakkoliv ztěžovaly nebo dokonce znemožňovaly, právě naopak.

16. Okresní soud všechny nemovitosti kromě pozemku p. č. [číslo] přikázal žalovaným a pozemek p. č. [číslo] žalobcům. Pokud si tedy odvolací soud za cíl vytýčil sjednocení vlastnictví všech nemovitostí, tedy přikázat je pouze jedné ze stran, pak musel rozhodnout mezi tím, zda pozemek p. č. [číslo] přikázat také žalovaným nebo zbývající nemovitosti žalobcům. Stav na místě samém je přitom takový, že areál vypořádávaných nemovitostí souvisí s nemovitostmi, které náleží jak žalovaným, tak žalobcům včetně rodinných domů, kde účastníci bydlí. Odvolací soud dospěl k závěru, že převáží důvody, pro které je namístě přikázat pozemek p. č. [číslo] (a tedy všechny nemovitosti) do vlastnictví (společného jmění manželů) žalovaným.

17. Judikatura již ustáleně dospěla k závěru, že pokud má více spoluvlastníků o přikázání nemovitostí do svého vlastnictví zájem a jsou solventní, pak není-li nemovitost dobře dělitelná, soud na základě konkrétních okolností případu musí rozhodnout o tom, kterému ze spoluvlastníků věc přikáže. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jsou nicméně často dány skutečnosti umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit přikázání věci každé ze stran sporu. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3722/2020).

18. V řízení obě strany prokázaly, že jsou solventními v tom smyslu, že jsou schopny v rozumné lhůtě zaplatit druhé ze stran vypořádací podíl ze všech nemovitostí. Toto hledisko proto žádnou ze stran nediskvalifikovalo.

19. Odvolací soud citlivě vnímal, jak napjaté vztahy mezi stranami panují, a především právě proto nakonec také přijal řešení spočívající v přikázání všech nemovitostí jen jedné z nich, aby je tak volně řečeno„ od sebe do budoucna oddělil“. Odvolací soud se přitom ale nemíní sebeméně zaobírat otázkou, která ze stran má na vzniku a eskalaci vztahového napětí větší podíl či na něm nese větší zavinění a jakých všech naschválů, jenž jsou v rozporu se řádným soužitím, se která ze stran vůči druhé dopustila nebo dopouští. Proto ani toto kritérium zásadním způsobem rozhodnutí odvolacího soudu, komu nemovitosti přikázat, neovlivnilo.

20. Hlediskem nemůže být ani zásluha na nabytí společných nemovitostí nebo historie vzniku spoluvlastnictví v širším slova smyslu. Žalobci sice byli původně vlastníky„ velkého“ pozemku p. č. [číslo] a byli tedy„ na místě první“, ale žalovaní naproti tomu žalobcům pomáhali s dostavbou jejich rodinného domu atd. V řízení nevyšlo najevo nic, co by svědčilo o tom, že některá ze stran nabyla spoluvlastnické podíly úskokem nebo jednáním, které by bylo v rozporu s dobrými mravy, nebo že by se na udržení a zvelebení společného majetku podílela podstatně větší měrou. Je naopak zřejmé, že spoluvlastnictví původně vzniklo na základě společné a dobré vůle obou stran s vědomím, že jedna bude žít v těsné blízkosti druhé a budou sdílet i společný majetek. Budoucí život se ovšem ubíral jiným směrem a došlo ke zhoršení vzájemných vztahů, které nakonec vyústilo mimo jiné i v rozhodnutí obou stran ve spoluvlastnictví již dále nesetrvávat. Jak bylo ale shora předestřeno, odvolací soud ani v těchto okolnostech nevidí nic, co by mělo jednu ze stran podstatně favorizovat před stranou druhou.

21. Ve prospěch žalovaných hovoří následující skutečnosti.

22. Pozemek p. č. [číslo] sousedí svou delší stranou s pozemkem žalovaných p. č. [číslo] a tento pozemek pak obklopuje rodinný dům žalovaných. Pozemek p. č. [číslo] používají žalovaní jako příjezdovou cestu ke svému pozemku. Pozemek p. č. [číslo] ovšem sousedí rovněž s pozemkem žalobců p. č. [číslo], ale svojí kratší stranou, ale i tak jej žalobci využívají jako příjezdovou cestou k pozemku svému. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku ze dne [datum] [číslo] [rok] ovšem ze sdělení [anonymizována dvě slova] v [obec] zjistil, že vjezd k rodinnému domu žalovaných (na pozemku [příjmení] [parcelní číslo]) byl z pozemku p. č. [číslo] povolen stavebním povolením pro tento rodinný dům. Tomu odpovídá poloha i orientace rodinného domu a garáže u rodinného domu. Dodatečně byl povolen i vjezd k témuž domu z pozemku p. č. [číslo]. Vjezd do garáže u rodinného domku je z pozemku p. č. [číslo] osobním vozem sice realizovatelný, ale komplikovaný a nepraktický. Znemožnění vjezdu k rodinnému domu z pozemku p. č. [číslo] by mělo za následek snížení obvyklé ceny rodinného domu a vybudování další příjezdové komunikace na pozemku p. č. [číslo] má negativní vliv. Naproti tomu podle vyjádření [územní celek] provizorní panelová cesta, která byla součástí zařízení staveniště v letech 1981 až 1985 při stavbě bytových domů, se nacházela mimo jiné na pozemku p. č. [číslo] a dopravoval se po ní stavební materiál pro výstavbu. Po dokončení výstavby se část panelové cesty odvezla a část panelů zůstala. Tato cesta ale nikdy nesloužila k jiným účelům, než k dostavbě bytových domů. Tato okolnost dle mínění odvolacího soudu svědčí pro to, aby pozemek p. č. [číslo] byl přikázán žalovaným. Využití tohoto pozemku jako příjezdové cesty pro žalované k jejich rodinnému domu se jeví jako přirozené a logické řešení, které je v souladu s původním stavebním povolením a odpovídá tomu i orientace domu žalovaných, který byl právě postaven tak, aby měl příjezd po tomto sporném pozemku. Pokud by žalobci na straně druhé neměli jinou možnost příjezdu a přístupu ke svým pozemkům, než právě po pozemku p. č. [číslo], pak se mohou domáhat (pokud by nedošlo k dohodě) vydání soudního rozhodnutí o povolení nezbytné cesty ve smyslu § 1029 odst. 2 o. z. Toto vypořádání vzájemných poměrů ovšem nelze (jak bude vyloženo níže) provést v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví s odkazem na ustanovení § 1045 o. z. Na samý závěr pak odvolací soud připomíná, že pro přikázání tohoto pozemku žalovaným svědčí i to, že na něm mají umístněné inženýrské sítě (vedení elektrického proudu a odvodňovací kanál) a přikázáním pozemku do jejich vlastnictví ubude i potřeba zřizování dalších služebností spojených s těmito inženýrskými sítěmi.

23. Pro rozhodnutí soudu byla ale v projednávané věci problematika zřizování služebností ve smyslu § 1145 o. z. významná především jinak.

24. Podle § 1145 o. z. při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

25. Vzhledem k tomu, že odvolací soud přikázal pozemek p. č. [číslo] žalovaným, zůstala relevantní pouze otázka, zda soud má zřídit služebnost chůze a jízdy motorovými vozidly na tomto pozemku ve prospěch vlastníků pozemků p. č. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] (aktuálně žalobců), neboť žalobci tento pozemek jako příjezd ke svému pozemku fakticky používají a současně tvrdí, že jiný přístup z veřejné cesty ke svému pozemku nemají. Níže uvedené závěry odvolacího soudu lze ovšem vztáhnout nikoliv pouze k této konkrétní služebnosti, ale k výkladu ustanovení § 1145 o. z. obecně.

26. Odborná literatura (viz Občanský zákoník III, Spáčil a kolektiv, nakladatelství C. H. Beck, 1. vydání 2013) připomíná, že zřízení věcného břemene při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví výslovně umožnil občanský zákoník z roku 1964 novelou zákonem č. 131/1982 Sb., s účinností od 1. 4. 1983, a možnost zřídit věcné břemeno se vztahovala podle tehdejší judikatury výlučně k nemovitostem tam, kde bylo možné reálné rozdělení z hlediska stavebně technického. Za nové právní úpravy podle o. z. nebudou sice všechny dosavadní judikatorní závěry aplikovatelné, ale zůstane i nadále použitelné základní východisko, podle kterého bude moci soud ingerovat výhradně v případě rozdělení společné věci, což vyplývá z povahy věci. V případě jiného způsobu vypořádání nelze o služebnosti nebo jiném věcném právu uvažovat. Nicméně i tyto závěry právní teorie podlehly určitému vývoji. V odborné literatuře se objevují odkazy na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 789/2019 a odklon od důrazu na jazykový výklad ustanovení § 1145, jehož důsledkem je to, že pravidlo vyplývající z § 1145 lze aplikovat i v případě vypořádání souboru nemovitostí, čili je použitelné nejenom tam, kde se fyzicky dělí jednotlivé nemovitosti, ale i tam, kde se jednotlivé nemovitosti přikazují do výlučného vlastnictví jednotlivým spoluvlastníkům. Nejvyšší soud ve shora označeném rozhodnutí konstatoval, že i při rozhodování o zrušení spoluvlastnictví souboru prostorově navazujících nemovitostí musí soud dbát na to, aby dělení bylo z hospodářského hlediska účelné, aby bylo spravedlivé a aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením vážně poškozen. Připustil zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni (služebnosti stezky a cesty) k nově vzniklé nemovitosti podle § 1145 o. z. i v takovém případě, kdy je dělen soubor prostorově navazujících nemovitostí tak, že se každá přidělí do výlučného vlastnictví jednotlivým spoluvlastníkům.

27. I kdyby bylo lze připustit výklad ustanovení § 1145 o. z. tak, že služebnost nebo jiné věcné právo může soud podle tohoto ustanovení v rámci řízení o zrušení a vypořádání zřídit (i bez návrhu) nejen v případě reálného dělení společné věci, ale i v případě přikázání věcí do výlučného vlastnictví jednotlivým spoluvlastníkům (pokud to vyžaduje řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem), bylo by zjevným překročením hypotézy této právní normy a jejího účelu, pokud by soud podle tohoto ustanovení zřídil služebnost, jež by sice zatěžovala věc, jež je předmětem vypořádání, ale ve prospěch vlastníka věci, jež předmětem vypořádání vůbec není. Tak by tomu bylo právě tehdy, pokud by soud zřídil služebnost ve prospěch vlastníka pozemku p. č. [číslo] (nyní žalobci), který ale vypořádáván není a zatížil by touto služebností pozemek p. č. [číslo], který předmětem vypořádání naopak je. Účelem a cílem ustanovení § 1145 o. z. není poskytovat ochranu vlastníkům jiných věcí, než které jsou předmětem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, i kdyby shodou okolností měl být vlastníkem této jiné věci spoluvlastník věcí vypořádávaných. Soud má v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví povinnost postarat se ve svém rozhodnutí pouze o to, aby po vypořádání mohla být řádně užívána věc, která je předmětem vypořádání, a nikoliv jiné věci, jež shodou okolností patří do výlučného vlastnictví některého ze spoluvlastníků. Jak bylo shora nastíněno, nic nebrání spoluvlastníku, který je v konečném důsledku takto vypořádáváním dotčen v užívání své jiné věci, aby se obrátil na soud s návrhem na povolení nezbytné cesty ve smyslu § 1029 odst. 2 o. z. Musí tak ale učinit v jiném řízení zvláštním návrhem.

28. Pro úplnost odvolací soud dodává a vlastně opakuje, že hledisko, zda spoluvlastník nebude vypořádáním nepřiměřeně dotčen v užívání jiné své věci, nelze vyloučit jako kritérium samotného způsobu vypořádání, uplatní se tedy při úvaze soudu o tom, komu ze spoluvlastníků má být věc přikázána do výlučného vlastnictví ve smyslu § 1147 o. z. Toto kritérium odvolací soud nepřehlédl a shora své závěry, o které opřel přikázání pozemku p. č. [číslo] žalovaným, vyložil.

29. V řízení nebylo mezi účastníky sporným, že garáž stojící na pozemcích [příjmení] [parcelní číslo] a [příjmení] [parcelní číslo] účastníci stavěli společně s vůlí, aby patřila do spoluvlastnictví všech. Nelze proto hovořit již od počátku o neoprávněné stavbě ve formě přestavku nad pozemkem žalobců [příjmení] [parcelní číslo]. Proto ani soud o tomto přestavku ve smyslu § 1087 o. z. zvláště nerozhodoval a vzhledem k zanedbatelnosti rozsahu přestavku jej ani nijak nezohlednil ve vypořádání.

30. Odvolací soud proto v prvé řadě rozsudek okresního soudu podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem: pozemkům parc. [číslo] jehož součástí je budova nezapsaná v katastru nemovitostí (sklad), parc. č. [číslo] a parc. č. St. [anonymizováno], budově bez čísla popisného nebo evidenčního (garáž) stojící na pozemcích parc. č. St. [anonymizováno] a parc. č. St. [anonymizováno], vše v katastrálním území a obci [obec] zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], se zrušuje a nemovitosti se přikazují žalovaným do společného jmění manželů. Pro vysvětlení tohoto výroku svého rozsudku odvolací soud připomíná, že rozhodl o pozemku p. č. [číslo] v jeho původním geometrickém a polohovém určení a výměře před jeho rozdělením geometrickým plánem, který je součástí rozsudku okresního soudu. Toto rozdělení pozemku totiž ztratilo přikázáním pozemku do vlastnictví žalovaných smysl. Nedílnou součástí rozsudku odvolacího soud proto již žádný geometrický plán není (ani žádné služebnosti nejsou zřizovány).

31. Podle § 1147 věta první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Základem pro stanovení přiměřené náhrady při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je obecná cena nemovitostí, obvyklá v daném místě v době rozhodování (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 9/2005, sp. zn. 22 Cdo 3924/2007, sp. zn. 2 Cdon 425/96).

32. Odvolací soud zjistil obvyklou cenu vypořádávaných nemovitostí znaleckým posudkem aktuálně k okamžiku jeho rozhodnutí a tím nakonec přisvědčil i odvolací námitce žalobců. Všechny nemovitosti přikázal do vlastnictví žalovaným, a proto je třeba při stanovení vypořádacího podílu vycházet z ceny všech nemovitostí. Do vypořádání nezahrnul odvolací soud plot, jenž je z podstatné části vystavěn na jiných pozemcích, a jednak podle znaleckého posudku byl započten do obvyklé ceny pozemků. Celková obvyklá cena nemovitostí činí 2 543 821 Kč. Protože spoluvlastnický podíl žalovaných náleží do jejich společného jmění manželů, jsou povinni vypořádací podíl žalobcům zaplatit společně a nerozdílně ve smyslu § 713 odst. 2 o. z. Postavení žalovaných se naopak liší podle toho, zda spoluvlastnický podíl náležel do jejich společného jmění manželů anebo každému z nich. Do společného jmění žalobců náležela jedna ideální polovina garáže na pozemcích p. č. St. [anonymizováno] a p. č. St. [anonymizováno] a ohledně ostatních nemovitostí byl každý ze žalobců spoluvlastníkem v rozsahu jedné ideální čtvrtiny. V řízení přitom nebylo spolehlivě prokázáno, že do společného jmění manželů náležejícího žalobcům patří i sklad stojící na pozemku [parcelní číslo] Odvolací soud proto vycházel z toho, že i ve vztahu k němu žalobcům každému náleží spoluvlastnický podíl v rozsahu jedené ideální čtvrtiny.

33. Obvyklá cena garáže činí 1 606 592 Kč a k zaplacení vypořádacího podílu v rozsahu jedné poloviny ve výši 803 296 Kč jsou žalobci oprávněni společně a nerozdílně (§ 713 odst. 2 o. z.) Cena zbývajících nemovitostí náležejících do vypořádání činí 937 229 Kč. Vypořádací podíl v rozsahu jedné čtvrtiny činí 234 307,25 Kč a náleží každému ze žalobců zvlášť.

34. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu podle § 220 o. s. ř. změnil i tak, že žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 803 296 Kč a každému ze žalobců částku 234 307,25 Kč ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

35. Ústavní soud ve své judikatuře nyní již ustáleně (viz naposledy nález sp. zn. IV. ÚS 404/22) dovozuje, že zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Je-li procesní postup některého účastníka řízení škanózním výkonem práva, obstrukčním chováním ztěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí nebo zneužitím procesních práv, lze rozhodnout podle § 142 odst. 3 o. s. ř., a tedy uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení druhého účastníka.

36. V projednávané věci odvolací soud nezjistil žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů některému z účastníků ve smyslu kritérií vyplývajících ze shora citované judikatury Ústavního soudu, a proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem.

37. Tomuto principu pak odpovídá takové rozhodnutí o náhradě nákladů řízení státu (§ 148 o. s. ř.), které rozdělí tuto povinnost mezi účastníky rovným dílem. Odvolací soud proto rozhodl, že žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice náklady řízení před okresním soudem v částce 23 527 Kč a náklady odvolacího řízení v částce 7 727,50 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Hradci Králové a taktéž žalovaní 1 a 2 jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice náklady řízení před okresním soudem v částce 23 527 Kč a náklady odvolacího řízení v částce 7 727,50 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Hradci Králové.

38. Pokud jde o povahu a výši nákladů, které vznikly státu v řízení před soudem prvního stupně, odkazuje odvolací soud zcela na odůvodnění rozsudku okresního soudu a v řízení odvolacím pak státu vznikly náklady spojené s vyplacením znalečného znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] v celkové výši 15 455 Kč.

Poučení