21 C 120/2022-188

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o [částka] s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že účastnice uzavřely dne [datum] smlouvu o obchodní spolupráci, v níž se dohodly na spolupráci a společném postupu při tendru a vyřízení úvěru na projektové financování projektu [anonymizováno] [část obce]. Žalobkyně se na základě smlouvy o obchodní spolupráci zavázala oslovit peněžní ústavy za účelem zahájení jednání o možnostech úvěrování projektu a jeho podmínkách, analyzovat podklady pro přípravu tendru předložené ze strany žalované a zajistit přípravu indikativních nabídek od peněžních ústavů. Dle [anonymizována čtyři slova]) smlouvy o obchodní spolupráci se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni [anonymizována dvě slova] ve výši 0,65 % bez DPH z výše úvěru, který je specifikován v úvěrové smlouvě od bankovního nebo nebankovního subjektu, se kterým žalovaná uzavře úvěrovou smlouvu. Mezi stranami bylo ujednáno, že nárok žalobkyně na [anonymizována dvě slova] vzniká podepsáním úvěrové smlouvy mezi žalovanou a některým ze subjektů, který žalovaná vybrala na základě výstupu z tendru nebo který z tendru vzešel. Bylo ujednáno, že žalovaná zaplatí žalobkyni [anonymizována dvě slova] na základě vystavené faktury se splatností 14 dnů. Dne [datum] byla mezi žalovanou, jako úvěrovaným, a [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa], jako úvěrujícím a subjektem vybraným žalovanou na základě výstupu z tendru realizovaného žalobkyní dle smlouvy o obchodní spolupráci, uzavřena smlouva o úvěru reg. číslo: [anonymizováno] [právnická osoba] se na základě smlouvy o úvěru zavázala poskytnout žalované úvěr do výše [částka]. Uzavřením smlouvy o úvěru vznikl žalobkyni nárok na zaplacení [anonymizována dvě slova] ve výši 0,65 % bez DPH z úvěru ve výši [částka], tj. na zaplacení [částka] bez DPH, resp. [částka] včetně DPH. Na uvedené [anonymizována dvě slova] byla žalobkyní žalované vystavena faktura č. [rok] ze dne [datum] se splatností dne [datum], která byla žalované doručena dne [datum]. Žalovaná shora [anonymizována dvě slova] uhradila až dne [datum]. Dle [anonymizována dvě slova] smlouvy o obchodní spolupráci v případě prodlení se zaplacením jakékoliv odměny žalobkyně či její části se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1 % z dlužné částky za každý, byť i jen započatý, den prodlení. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná dostala prodlení s plněním své povinnosti uhradit žalobkyni [anonymizována dvě slova] do [datum], vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] (celkem 84 dní), vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši [částka]. Žalovaná byla k úhradě uvedené smluvní pokuty vyzvána dopisem ze dne [datum], který jí byl doručen dne [datum], a předžalobní výzvou ze dne [datum], která jí byla týž den doručena. Smluvní pokuta se stala splatnou nejpozději dne [datum] – 10 dní od doručení první výzvy. Žalovaná neuhradila smluvní pokutu ani částečně. Ačkoliv jsou žalobkyni známy případy ze soudní praxe, kdy byla denní sazba smluvní pokuty ve výši 1 % shledána jako přiměřená, je si žalobkyně vědoma skutečnosti, že dle převažující judikatury je ve vztazích mezi podnikateli shledávána jako přiměřená denní sazba smluvní pokuty ve výši 0,5 %. S ohledem na uvedené se žalobkyně žalobou domáhá zaplacení smluvní pokuty za období od [datum] do [anonymizována dvě slova] ve výši 0,5 % denně z částky [částka], tj. denní sazba [částka] x 84 dní = [částka]. S ohledem na skutečnost, že žalovaná se dostala do prodlení s plněním své povinnosti uhradit žalobkyni [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] do [datum], vznikl žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Za prodlení v období od [datum] do [datum] vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši [částka]. Žalobkyně konečně požadovala náklady spojené s uplatněním obou pohledávek ve výši [částka].

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] navrhovala, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Namítala, že se v průběhu smluvního vztahu mezi účastníky změnily smluvní podmínky, a to s ohledem na okolnost, že z důvodu prodlení na straně žalobkyně došlo ke změně úrokové sazby a dalších podmínek pro získání úvěru. Žalovaná má za to, že se smluvní vztah řídil na základě dohody mezi účastníky. Součástí dohody účastníků bylo, že žalobkyně nebude po uhrazení požadované částky po žalované požadovat žádné sankce, resp. smluvní pokutu.

3. V replice z [datum] žalobkyně uvedla, že k uzavření žádné dohody o změně smluvních podmínek, dle níž by bylo ujednáno, že žalobkyně nebude po žalované požadovat žádné sankce, resp. zaplacení smluvní pokuty, nedošlo, a to ani v písemné či ústní formě. Současně mezi účastnicemi neprobíhala o uzavření takové dohody žádná písemná ani ústní jednání. Dle [anonymizována dvě slova] smlouvy o obchodní spolupráci bylo ujednáno:„ [příjmení] Smlouva může být doplňována nebo měněna pouze písemnou formou prostřednictvím dodatků řádně podepsaných oběma smluvními stranami.“. Pokud by mezi účastnicemi mělo dojít k uzavření dohody o změně smluvních podmínek dle smlouvy, muselo by se tak stát dle výslovného ujednání smluvních stran prostřednictvím písemného dodatku řádně podepsaného oběma smluvními stranami. K uzavření žádného písemného dodatku mezi smluvními stranami nedošlo.

4. V dalším vyjádření z [datum] žalobkyně uvedla, že zpochybňuje-li žalovaná, že [právnická osoba] byla součástí tendru realizovaného žalobkyní pro žalovanou na základě smlouvy o obchodní spolupráci uzavřené mezi účastnicemi dne [datum], nedávalo by mysl, aby žalovaná hradila žalobkyni sjednané [anonymizována dvě slova] v návaznosti na uzavření smlouvy o úvěru reg. číslo: [anonymizováno] mezi žalovanou a [právnická osoba] V rámci žalobkyní realizovaného tendru byla poptávána řada bankovních institucí: [příjmení] [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [země], [anonymizována dvě slova], [příjmení] [příjmení], [právnická osoba], [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení], [právnická osoba], [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] [příjmení] se odmítly podílet na financování. Celkem 5 bank vydalo indikativní nabídku na financování projektu, a to: [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [země] dne [datum], [anonymizována dvě slova] dne [datum], [právnická osoba], [právnická osoba] dne [datum] a [příjmení] [jméno] dne [datum]. Ze žalobkyní realizovaného tendru potom vzešly [příjmení] [jméno] a [právnická osoba] [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] nevydaly atraktivní nabídky. [anonymizována dvě slova] měla jednu z podmínek čerpání úvěru až po vydaném stavebním povolení. Indikativní nabídka [právnická osoba] byla žalobkyni zaslána bankéřem [právnická osoba] dne [datum]. Žalobkyně tentýž den uvedenou indikativní nabídku zaslala zástupcům žalované. Skutečnost, že žalobkyně pro žalovanou realizovala tendr, z něhož vzešla [právnická osoba], jakož i skutečnost, že žalobkyně pro žalovanou vyřizovala úvěr v [právnická osoba], žalobkyně může doložit obsáhlou e-mailovou komunikací – např. e-mailem zástupce [právnická osoba] ze dne [datum], e-mailem žalobkyně ze dne [datum] či úvěrovým návrhem, který byl zaslán zástupcům žalované dne [datum]. K uzavření žádné dohody o změně smluvních podmínek, dle níž by mezi účastnicemi bylo ujednáno, že žalobkyně nebude po žalované požadovat žádné sankce, resp. zaplacení smluvní pokuty, nedošlo, a to ať již v písemné či ústní formě. Současně mezi žalobkyní a žalovanou neprobíhala o uzavření takové dohody žádná písemná ani ústní jednání. Pokud by mezi účastnicemi mělo dojít k uzavření dohody o změně smluvních podmínek dle Smlouvy, muselo by se tak stát dle výslovného ujednání smluvních stran prostřednictvím písemného dodatku řádně podepsaného oběma smluvními stranami. K uzavření žádného písemného dodatku ve smyslu [anonymizována dvě slova] smlouvy mezi smluvními stranami nedošlo. I pokud by taková ústí dohoda uzavřena byla, byla by relativně neplatná pro nedostatek formy. Žalobkyně proto namítá relativní neplatnost žalovanou tvrzené ústní dohody o změně smluvních podmínek.

5. Žalovaná ve vyjádření z [datum] uvedla, že od žalobkyně na základě smlouvy obdržela„ Výsledek tenderu na zakázku ze dne [datum]“, ve kterém byly nabídky na sjednání úvěru od [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova], od kterých nakonec žalovaná indikovanou nabídku neobdržela, případně byly nabízeny podmínky mimo nastavený rámec mezi účastnicemi. Mezi účastnicemi probíhala dlouhodobější spolupráce. V řešeném případě se jednalo o záměr žalované realizovat výstavbu komplexu 14 rodinných domů, jeden rodinný dům o dvou bytových jednotkách a jeden rodinný dům o třech bytových jednotkách a to v lokalitě v [obec]. Původní domluva mezi účastnicemi byla taková, že k čerpání předpokládaného úvěru musí dojít nejpozději ke konci roku [rok], jelikož žalovaná musela plnit další své závazky, které byly spojené s čerpáním úvěru, zejména nákup nemovitých věcí, na kterých měl být projekt vybudován. Nabídky z tenderu bohužel nesplňovaly požadavky, které by byly pro žalovanou dle domluvy s žalobkyní akceptovatelné, resp. které by vedly k cíli, resp. k účelu žalované, kvůli kterému chtěla zajistit úvěr. Navíc ani žalovaná od těchto subjektů nabídku neobdržela. Žalovaná se tak ocitla v časové tísni, kdy následně proběhlo jednání s [právnická osoba], kdy byla na stole„ indikativní nabídka“, která však z neznámých důvodů pro žalovanou nedopadla, resp. nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru. Až následně se žalovaná dozvěděla, že důvodem neposkytnutí úvěru od [právnická osoba] byla skutečnost, že se banka s žalobkyní nebyla schopna domluvit na zprostředkovatelské odměně, kterou měla uhradit banka žalobkyni. Žalobkyně tak očekávala odměnu jak ze strany [právnická osoba], tak od žalované. O této skutečnosti neměla žalovaná žádné ponětí a tato informace ji následně nemile překvapila. V této souvislosti odkázala na ustanovení § 2450 o. z. a odborný komentář k tomuto ustanovení. Žalobkyně jednala jednoznačně v rozporu se smlouvou. V opačném případě by úvěr žalovaná mohla obdržet. Jedná se o porušení zákonné povinnosti žalobkyně, přičemž takové jednání, ale i následky tohoto jednání jsou v rozporu s dobrými mravy. Stejně tak se dá takové jednání označit za nepoctivé. Žalovaná v časové tísní vyvolané jednáním žalobkyně byla ve velmi nepříjemné situaci, kdy byla nucena uzavírat dodatky ke smlouvám, jelikož původní dohodnuté termíny úvěru s žalobkyní nebylo možné stihnout, což se promítlo i do dalších finančních prostředků, které musela žalovaná z důvodu prodlení vynaložit. Hrozilo, že by celý projekt mohl„ padnout“ a žalovaná by hradila pokuty z důvodu toho, že jí nebyl úvěr zprostředkován v termínu, který byl mezi účastnicemi předem domluven. Vzhledem k tomu, že již nezbývaly žalované téměř žádné možnosti, naskytla se příležitost u banky [právnická osoba], kde pracovala osoba, která žalovanou, resp. jednatele žalované znala, věděla, v čem podnikají, že jsou to prověřené osoby, což bylo„ znamení“, že by jednání mohlo proběhnout rychleji než standardní proces a žalovaná by se dočkala vytouženého úvěru. Zástupci žalobkyně nebyli schopni celý„ business model“ bance vysvětlit a poskytnout rozhodné údaje pro případné získání úvěru. Tyto rozhodné skutečnosti obstaral a řešil jednatel žalované, jelikož žalobkyně v této době nebyla schopna bance vše řádně vysvětlit a poskytnout podklady, které banka požadovala, tj. nečinila účelné kroky k získání úvěru, resp. ani neuměla poskytnout bance rozhodné údaje, proto musela činit kroky sama žalovaná. Činnost pro získání úvěru činila tedy z drtivé části sama žalovaná, resp. žalobkyně rozhodně nepředala žalované jakýkoli výsledek své rešerše a nečinila kroky vedoucí ke zprostředkování u [právnická osoba], resp. kroky bez kterých by k uzavření smlouvy nedošlo, když vyjednávání o parametrech smlouvy o úvěru byly sjednávány zejména zástupci žalované, jelikož dle informací od samotné banky žalobkyně nebyla schopna„ profesionálně“ vše vysvětlit, proto nakonec téměř vše řešil a vyjednával zástupce žalované. Přestože nebyly podmínky pro úvěr ideální a dle původních představ žalované (ani dle rámce sjednaného mezi účastnicemi), žalované nic jiného doslova nezbývalo a přijalo veškeré podmínky (navýšení vlastních prostředků, zvýšení částek na směnkách, vyšší úrok (z původních očekávaných a nabízených velkými subjekty [anonymizováno] narůst až na [anonymizováno] - [anonymizováno]). Pokud jde o samotný proces, kdy byla uzavřená smlouva o úvěru s [právnická osoba], vše proběhlo tak, že zástupci žalované podepsali veškerou dokumentaci u notáře s tím, že banka si smluvní dokumentaci odnesla nepodepsanou a žalovaná v dané době ani nevěděla, jestli dojde k uzavření smlouvy, když zástupci banky jí sdělili, že si to mohou kdykoli rozmyslet a že následně žalované dají vědět až (jestli) dojde k podpisu. Přes všechno uvedené se domáhala žalobkyně ihned své provize dle smlouvy, přestože ani nebylo postaveno najisto, že úvěr žalovaná obdrží, což žalovaná žalobkyni sdělila. Dále probíhala komunikace mezi účastníky řízení, kdy žalovaná přestože si úvěr sjednala nakonec sama, resp. pouze s malým přičiněním žalobkyně, požadovala žalobkyně za dané provizi. [ulice] smlouva o úvěru nevycházela z tendru žalobkyně. Žalobkyně jednala v rozporu s ustanovením § 2450 o. z. Žalobkyně jednala v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně nesjednala úvěr v předem dohodnutém termínu a za rámcově sjednané podmínky. Žalobkyně byla v prodlení se sjednáním úvěru. Žalobkyně se dopustila nepoctivého jednání. Žalobkyně nečinila s odbornou péčí. Žalobkyně nenaplnila účel smlouvy, když nečinila kroky k uzavření smlouvy, resp. se nejednalo o jednání, bez kterých by neuzavřela žalované předmětnou smlouvu. [příjmení] k uzavření smlouvy o úvěru s [právnická osoba] činila žalovaná sama, tj. nedošlo ke zprostředkování úvěru prostřednictvím žalobkyně. Nárok žalobkyně tak není oprávněný. Žalobkyně nijak neprokázala, že činila kroky ke zprostředkování, tj. dosažení účelu smluvního ujednání, přičemž žalovaná toto sporuje. I kdyby přes vše uvedené dospěl soud k názoru, že nárok žalobkyně je oprávněný, má žalovaná za to, že v tomto případě je na základě skutečností uvedených žalovanou na místě aplikovat tzv. korektiv dobrých mravů takovým způsobem, že smluvní pokuta bude soudem moderována.

6. Žalobkyně pak ve vyjádření z [datum] namítala, že žalovaná v soudem stanovené lhůtě neuvedla žádná tvrzení ve vztahu k tvrzené ústní dohodě o změně smlouvy o obchodní spolupráci. Tvrzení žalované, že neobdržela indikativní nabídky od [anonymizována tři slova] [země] a [anonymizována dvě slova], není pravdivé. Uvedené indikativní nabídky byly žalované zaslány e-mailem ze dne [datum]. Tato skutečnost není pro posouzení nároku žalobkyně na smluvní pokutu významná. Pokud jde o argumentaci žalované ve vztahu k [právnická osoba] a odkaz na ustanovení § 2450 o. z., není tato argumentace relevantní, neboť mezi účastnicemi nebyla uzavřena smlouva o zprostředkování dle § 2445 a násl. o. z., nýbrž smlouva o obchodní spolupráci dle § 1746 odst. 2 o. z., tj. smlouva inominátní. Ustanovení § 2450 o. z. se na smluvní vztah mezi účastnicemi neaplikovalo, a to ani při použití § 10 odst. 1 o. z., neboť obsahem závazku mezi účastnicemi nebylo prosté zprostředkování uzavření smlouvy, ale společná spolupráce při zajištění tendru a dále při následném financování a získání úvěru na výstavbu v rámci uvedeného projektu. I pokud by se předmětné ustanovení na smluvní vztah mezi účastnicemi aplikovalo, dle komentářové literatury platí, že z povahy zprostředkování nevyplývá, že by zprostředkovatel nemohl vykonávat zprostředkovatelskou činnost současně pro zájemce i pro třetí osobu. Chce-li zájemce, aby zprostředkovatel vykonával zprostředkování výhradně pro něj, je třeba tuto skutečnost sjednat ve smlouvě. V této souvislosti odkázala na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 2. 2021, č. j. 8 Co 259/2021-269, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2022, sp. zn. 33 Cdo 2038/2020, a usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2022, sp. zn. IV. ÚS 1292/22. Ve Smlouvě o obchodní spolupráci uzavřené mezi účastnicemi zákaz výkonu zprostředkovatelské činnosti současně pro žalovanou a pro třetí osobu sjednán nebyl. I pokud by tedy žalobkyně vykonávala zprostředkování pro třetí osobu, nejednala by v rozporu se smlouvou ve smyslu § 2450 o. z. Tvrzení žalované o důvodech neuzavření smlouvy o úvěru s [právnická osoba] není pravdivé. Mezi žalobkyní a [právnická osoba] žádná obchodní spolupráce v předmětné době neexistovala, tj. žalobkyně nebyla činná pro [právnická osoba] Důvodem, pro který nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru s [právnická osoba], nebyla žalovanou uváděná skutečnost. Žalobkyně v rámci své činnosti pro žalovanou dle Smlouvy o obchodní spolupráci zajistila možnost uzavření Smlouvy o úvěru též s [právnická osoba] Žalované byl zaslán návrh Smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [rok]. Žalovaná však o uzavření smlouvy o úvěru s [právnická osoba] neměla zájem. Ve světle uvedeného je zjevně lichá argumentace žalované o tom, že žalobkyně měla jednat v rozporu s dobrými mravy, resp. nepoctivě. Tvrzení žalované, že žalobkyně měla být v prodlení se sjednáním úvěru, se nezakládá na pravdě. Žádný termín sjednání úvěru nebyl ve smlouvě o obchodní spolupráci dohodnut. Žalobkyně logicky nemůže termín sjednání úvěru garantovat, neboť tento je ovlivněn okolnostmi, které nemůže ovlivnit – interní schvalovací procesy banky, apod. Namítá-li žalovaná, že [právnická osoba] nebyla součástí tendru realizovaného žalobkyní, resp. že žalobkyně nečinila žádné kroky k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalovanou a [právnická osoba], dovoluje si žalobkyně uvést následující. Uvádí-li žalovaná, že [právnická osoba] nebyla uvedena ve výstupu ze dne [datum], není tato skutečnost podstatná. Tendr probíhal i po uvedeném datu. Indikativní nabídka ze strany [právnická osoba] byla žalobkyni doručena dne [datum], přičemž žalobkyně tentýž den tuto nabídku předala žalované. Tvrzení žalované, že úvěr byl v [právnická osoba] vyřízen na základě známosti jednatele žalované s bankéřem Ing. [jméno] [příjmení] je zavádějící v situaci, kdy jednatele žalované s [anonymizováno] [příjmení] seznámila jednatelka žalobkyně. Ohledně návrhu žalované na moderaci smluvní pokuty poukázala na ustanovení § 2051 o. z. a skutečnost, že se domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně z dlužné částky. Takováto výše smluvní pokuty je v obchodních vztazích mezi podnikateli shledávána jako přiměřená.

7. Při jednání soudu konaném dne [datum] učinily účastnice nesporným, že dne [datum] uzavřely smlouvu o obchodní spolupráci a že žalovaná uhradila žalobkyni dne [datum] částku [částka]. Mezi účastnicemi byla nespornou též skutečnost, že mezi [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru reg. [číslo]. 8. [příjmení] mezi účastnicemi zůstalo, zda žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu za prodlení s úhradou [anonymizována dvě slova] v období od [datum] do [datum], resp. zda žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení za prodlení s úhradou [anonymizována dvě slova] v období od [datum] do [datum], zda došlo ke změně smlouvy o obchodní spolupráci a zda žalobkyni vznikl nárok na úhradu vyúčtovaného [anonymizována dvě slova] ve výši [částka].

9. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

10. Ze smlouvy o obchodní spolupráci ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastnicemi s odkazem na ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalobkyně podniká mimo jiné, ve zprostředkovatelské činnosti, která spočívá především ve zprostředkování koupě, poradenství v oblasti financování, prodeje nebo pronájmu nemovitostí, jakož i developerských projektů na území České republiky i v zahraničí. Žalovaná hodlá, ať už samostatně nebo prostřednictvím jí spřízněné třetí osoby, realizovat projekt specifikovaný níže a má zájem, aby pro ni žalobkyně realizovala tendr, z něhož vyplynou podmínky různých financujících instituci, s cílem uzavřít v budoucnu smlouvu o úvěrování projektu za nejlepších podmínek. Smluvní strany se dohodly na spolupráci a společném postupu při tendru a vyřízení úvěru na projektové financování v lokalitě: Česká republika, název projektu: [anonymizováno] [část obce] (viz [anonymizováno]). Žalobkyně se zavázala oslovit peněžní ústavy, dle předchozího výběru ze strany žalované a to předem dohodnutých subjektů, za účelem zahájení jednání o možnostech úvěrování projektu a jeho podmínkách, analyzovat podklady pro přípravu tendru předložené ze strany žalované (popis firmy, nemovitosti v jejím vlastnictví, zkušenosti v rámci developmentu, garant (tzv. projektová firma, která bude dělat záštitu nad celou developerskou činnosti), cash-flow, harmonogram staveb, etapy, popis pozemků, LV, předpokládané prodejní ceny, výkazy za poslední 2 roky s výkazy v nezkrácené formě, apod.), zajistit přípravu indikativních nabídek od peněžních ústavů (posouzení tzv. zkrácené due diligence na společnost, která bude projekt realizovat), předložit v rámci tendru přehled minimálně těchto základních podmínek nabízených ze strany jednotlivých peněžních ústavů - bank: A) max. výše úvěru, B) formy čerpání (tranše), C) úroková sazba + poplatky spojené s vyřízením úvěru, D) časový harmonogram schválení daného úvěru, E) vyřízení duality (spolupráce dvou bankovních domů na jednom úvěru) a předložit tento přehled nejpozději do 45 dnů od podpisu této smlouvy, zaplacené faktury za tendr a dodání všech výše uvedených podkladů. Termín k předložení přehledu se prodlužuje o dobu prodlení žalované s úhradou paušální odměny dle ust. čl. [anonymizováno] odst. [anonymizováno] této smlouvy (viz [anonymizována dvě slova] smlouvy). Žalovaná se zavázala sdělit nejpozději do 14 dní od e-mailové objednávky žalobkyni, jaké peněžní ústavy oslovit, a to v počtu dohodnutých subjektů, za účelem zahájení jednání o možnostech úvěrování projektu a jeho podmínkách, předložit žalobkyni vyžádané podklady, zejména: popis firmy, nemovitosti v jejím vlastnictví, zkušenosti v rámci developmentu, garant (tzv. projektově firma, která bude dělat záštitu nad celou developerskou činnosti), cash-flow, harmonogram staveb, etapy, popis pozemků, LV, předpokládané prodejní ceny, výkazy za poslední 2 roky s výkazy v nezkrácené formě, apod., poskytovat součinnost vyžádanou ze strany žalobkyně a zaplatit odměnu dle této smlouvy (viz [anonymizována dvě slova] smlouvy). Paušální odměna žalobkyně za přípravu tendru činí [částka] bez DPH a je splatná do 14 dnů od podpisu této smlouvy a vystaveni faktury, žalovaná se zavazuje paušální odměnu řádně a včas zaplatit. Žalovaná se dále zavazuje zaplatit ve prospěch žalobkyně [anonymizována dvě slova] ve výši 0,65% bez DPH z výše úvěru, který je specifikován v úvěrové smlouvě od bankovního nebo nebankovního subjektu, se kterým žalovaná uzavře úvěrovou smlouvu. Nárok žalobkyně na [anonymizována dvě slova] vzniká podepsáním úvěrové smlouvy mezi žalovanou a některým ze subjektů, který žalovaná vybrala, na základě výstupu tendru nebo který z tendru vzešel. [anonymizována dvě slova] bude ze strany žalované zaplaceno ve prospěch žalobkyně na základě vystavené faktury, se splatností 14 dnů. V rámci fakturace bude zohledněna záloha specifikovaná níže pod bodem c) tohoto ustanovení (viz čl. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] písm. [anonymizováno]) a [anonymizováno]) smlouvy). Žalovaná se zavazuje odměnu žalobkyně řádně a včas zaplatit. V případě prodlení se zaplacením jakékoli odměny či její části, se žalovaná zavazuje zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1% z dlužné částky za každý, byť i jen započatý, den prodlení (viz [anonymizována dvě slova] smlouvy). [příjmení] Smlouva může být doplňována nebo měněna pouze písemnou formou prostřednictvím dodatků řádně podepsaných oběma smluvními stranami (viz [anonymizována dvě slova] smlouvy).

11. Z indikativní nabídky [anonymizována tři slova] [země] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jednalo o nabídku investičního financování pro žalovanou (investiční úvěr ve výši [částka]; úroková sazba: plovoucí úroková sazba [anonymizována dvě slova] + 3,77 % p.a., splatnost 3 roky). Souhrn podmínek byl platný do [datum].

12. Z nabídky obchodní spolupráce [právnická osoba] pro žalovanou ze dne [datum] bylo zjištěno, že platnost této nabídky byla 30 dní. Jednalo se o investiční úvěr na financování výstavby s výší úvěrového rámce [částka]; úroková sazba 4,5 % + [anonymizována dvě slova] a splatnost 60 měsíců.

13. Z listiny označené„ Výsledek tenderu na zakázku – [anonymizováno] [část obce]“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že nabídku pro žalovanou připravily [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova]. Dále zde bylo obsaženo shrnutí základních parametrů nabízených úvěrů.

14. Z e-mailu [jméno] [příjmení] z [datum], 15:13 hodin, bylo zjištěno, že žalované zaslala excelovou tabulku nazvanou„ Výsledek tenderu na zakázku – [anonymizováno] [část obce]“.

15. Z e-mailu [jméno] [příjmení], board executive assistant [právnická osoba], ze [datum], 9:12 hodin, bylo zjištěno, že požádal [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] o zhodnocení projektu pro vyřízení projektového financování žalované.

16. Z indikativní nabídky [právnická osoba] pro žalovanou bylo zjištěno, že tato nabídka byla platná do [datum]. Předmětem bylo projektové financování do celkové maximální výše [částka]; úroková sazba [anonymizována dvě slova] + marže 2,75 % p.a., resp. 2,45 % p.a. a splatnost 36 měsíců.

17. Z e-mailu [jméno] [příjmení], jednatele žalované, z [datum], 18:44 hodin, bylo zjištěno, že požádala [jméno] [příjmení] o doplnění alespoň 2-3 pravděpodobných návrhů bank ve věci projektu [část obce].

18. Z e-mailu [jméno] [příjmení] z [datum], 18:44 hodin, bylo zjištěno, že žalované zaslala všechny vydané nabídky s tím, že ke dni odeslání emailu přibyla [právnická osoba], jejíž nabídka je dle jejího názoru nesmyslná.

19. Z e-mailu [jméno] [příjmení], real estate bankéře [právnická osoba], z [datum], 12:45 hodin, bylo zjištěno, že zaslal žalobkyni indikativní nabídku financování pro projekt v obci [obec] – [část obce].

20. Z indikativní nabídky [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jednalo o nabídku financování pro žalovanou s celkovým úvěrovým rámcem [částka], úrokovou sazbou 4,29 % p.a. a splatností 3 roky.

21. Z e-mailu [jméno] [příjmení] z [datum], 16:40 hodin, bylo zjištěno, že žalované zaslala indikativní nabídku [právnická osoba] s tím, že se jedná o nejlepší získaný úrok. Uvedla, že s bankou řeší možnost vyplacení bez stavebního povolení. Domlouvá odhadkyni za účelem přípravy odhadu.

22. Z indikativní nabídky [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se jednalo o nabídku investičního úvěru a úvěru na projektové financování pro žalovanou s maximální výší úvěru [částka], fixní úrokovou sazbou 6,5 % ročně a splatností 24 měsíců.

23. Z e-mailu [jméno] [příjmení], místopředsedy představenstva [právnická osoba], z [datum], 14:47 hodin, bylo zjištěno, že sdělila žalované, že [právnická osoba] upravila rozpočet a do akvizice žádá vlastní zdroje [částka] a na výstavbu [částka] – [částka]. Indikativní nabídka [právnická osoba] je v příloze. Za ni v kritériích vychází [právnická osoba] nejlépe, ale je potřeba mít připravenou záložní variantu ([právnická osoba]).

24. Z e-mailu [jméno] [příjmení], real estate bankéře [právnická osoba], ze [datum], 10:42 hodin, bylo zjištěno, že žalobkyni sdělil, že úvěr byl konzultován se šéfem risku a majitelem banky a pokračují ve schvalování. Očekává, že do 2 týdnů by mohlo být schváleno. Současně zaslal dotazy na žalovanou.

25. Z e-mailu [jméno] [příjmení] ze [datum], 15:01 hodin, bylo zjištěno, že žalované přeposlala souhrnné dotazy a podmínky čerpání od [právnická osoba] s komentáři.

26. Z e-mailu [jméno] [příjmení] z [datum], 16:42 hodin, bylo zjištěno, že žalované zaslala úvěrový návrh.

27. Z e-mailu [jméno] [příjmení], board executive assistant [právnická osoba], z [datum], 15:12 hodin, bylo zjištěno, že žalované sdělil, že ze schvalovacího oddělení [právnická osoba] obdrželi požadavek na uzavření smlouvy o postoupení.

28. Z e-mailu [jméno] [příjmení], board executive assistant [právnická osoba], z [datum], 15:59 hodin, bylo zjištěno, že žalované sdělil, že zjišťovali stav a urgovali schválení podmínek v [právnická osoba], avšak případ je stále na posuzování v nejvyšší komisi, která zasedá vždy ve středu a v pátek a zatím nerozhodla.

29. Ze smlouvy o úvěru reg. [číslo] bylo zjištěno, že měla být uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem. [právnická osoba] se zavázala poskytnout z úvěrového účtu žalované peněžní prostředky do výše [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas vrátit a zaplatit úroky ve výši 4,29 % p.a. a další platby (poplatek za schválení úvěru a vypracování smluvní dokumentace ve výši [částka]). Poskytnuté peněžní prostředky měly být použity výhradně k financování koupě ve smlouvě specifikovaných tavebních pozemků v k.ú. [část obce] a výstavbě [anonymizováno] rodinných dvojdomů na těchto pozemcích za účelem následného prodeje. Dluhy vyplývající ze smlouvy měly být zajištěny blankosměnkou, zástavním právem k nemovitým věcem, přistoupením k dluhu, notářským zápisem s doložkou přímé vykonatelnosti, zástavním právem k pohledávce z BÚ, zajišťovacím postoupením k pohledávkám na úhradu kupní ceny, zástavním právem k obchodnímu podílu a dohodou o podřízenosti dluhu.

30. Z e-mailu [jméno] [příjmení], board executive assistant [právnická osoba], z [datum], 17:03 hodin, bylo zjištěno, že žalované přeposlal zprávu [právnická osoba], že poskytnutí úvěru [anonymizováno] [část obce] bylo schváleno a úvěrový back office připravil draft smlouvy o úvěru.

31. Z návrhu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] [rok] bylo zjištěno, že smlouva měla být uzavřena mezi [právnická osoba], žalovanou jako dlužníkem a společnostmi [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] jako spoludlužníky. [příjmení] se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve formě úvěru na projektové financování do celkové výše [částka]. Žalovaná se zavázala úvěr postupně vrátit v nepravidelných splátkách z prostředků získaných prodejem rodinných domů a platit čtvrtletně úroky dle přehledu výše splátek úroků z úvěru, který banka zašle žalované neprodleně po tom, co bude úvěr poskytnut.

32. Z e-mailu [jméno] [příjmení], jednatele žalované, z [datum], 7:47 hodin, bylo zjištěno, že žalobkyni sdělil, že nerozumí tomu, jak je možné schválit úvěr a zároveň změnit podstatnou část podmínek.

33. Z faktury - daňového dokladu č. [rok] bylo zjištěno, že byla vystavena dne [datum] se splatností [datum] na částku [částka] ([částka] + 21 % DPH). Žalobkyně touto fakturou vyúčtovala žalované [anonymizována dvě slova] dle smlouvy o obchodní spolupráci.

34. Z e-mailu žalobkyně z [datum], 10:36 hodin, bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalované fakturu č. [rok].

35. Z e-mailu [jméno] [příjmení], board executive assistant [právnická osoba], z [datum], 10:31 hodin, bylo zjištěno, že žalovanou žádal o vyjádření pro [právnická osoba], resp. závazné sdělení, zda bude žalovaná čerpat schválený úvěr a pokud ano, zda do [datum] podepíše smluvní dokumentaci, kterou má v draftech k dispozici od 12. 3., resp. 15. 3.

36. Z e-mailu [jméno] [příjmení], jednatele žalované, z [datum], 10:54 hodin, bylo zjištěno, že požádal žalobkyni o zaslání kontaktu na odpovědného pracovníka z [právnická osoba]

37. Z e-mailu [jméno] [příjmení], board executive assistant [právnická osoba], z [datum], 11:30 hodin, bylo zjištěno, že žalované zaslal kontakt na [anonymizováno] [jméno] [příjmení], specialistu úvěrového financování v [právnická osoba]

38. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované z [datum] bylo zjištěno, že 100 % obchodní podíl byl zastaven ve prospěch [právnická osoba] na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k podílu [číslo] ze dne [datum]. Zástavní právo bylo zřízeno k zajištění pohledávek [právnická osoba] vzniklých ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanou jako dlužníkem a [právnická osoba] jako věřitelem dne [datum].

39. Z e-mailu [jméno] [příjmení] z [datum], 21:09 hodin, bylo zjištěno, že žalované sdělila, že na schůzce se dohodly, že jí žalovaná zašle náklady za přípravu smluv apod., které následně zašlou [právnická osoba] s žádostí, aby byla část„ nestandardních“ nákladů zaplacena. S„ [anonymizována dvě slova]“ se dohodli na splatnosti faktur do [datum]. Prosí o potvrzení, zda je to pro žalovanou akceptovatelné, aby to mohla předat účetní.

40. Z e-mailu [jméno] [příjmení] z [datum], 17:21 hodin, bylo zjištěno, že žalované požádala o zpětnou vazbu k termínům posunutí splatnosti faktur.

41. Z e-mailu [jméno] [příjmení], jednatele žalované, z [datum], 12:30 hodin, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] sdělil, že si sjedná schůzku s panem [příjmení].

42. Z potvrzení o úhradě bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni dne [datum] succes [anonymizováno] vyúčtované fakturou č. [rok].

43. Z výzvy ze dne [datum], vč. dokladu o doručení, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty za prodlení s úhradou [anonymizována dvě slova].

44. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], vč. dokladu o doručení, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě žalované částky.

45. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastnice učinily mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že účastnice se dohodly na spolupráci a společném postupu při tendru a vyřízení úvěru na projektové financování developerského projektu [anonymizováno] [část obce]. Za tímto účelem uzavřely dne [datum] smlouvu o obchodní spolupráci. Žalobkyně se v této smlouvě zavázala oslovit peněžní ústavy (dle předchozího výběru žalované) za účelem zahájení jednání o možnostech úvěrování projektu a dále analyzovat podklady pro přípravu tendru předložené žalovanou, zajistit přípravu indikativních nabídek od peněžních ústavů a předložit žalované nejpozději do 45 dnů od podpisu smlouvy (tj. do [datum]) přehled ve smlouvě specifikovaných základních podmínek nabízených ze strany jednotlivých peněžních ústavů. Žalovaná, která smlouvu uzavřela s cílem uzavřít v budoucnu smlouvu o úvěrování projektu za nejlepších podmínek, se zavázala uhradit žalobkyni odměnu, a to paušální odměnu za přípravu tendru ve výši [částka] (bez DPH) a dále tzv. [anonymizována dvě slova] ve výši 0,65% bez DPH z výše úvěru, který je specifikován v úvěrové smlouvě od subjektu, se kterým žalovaná uzavře úvěrovou smlouvu. Ve smlouvě bylo sjednáno, že nárok na [anonymizována dvě slova] vzniká podepsáním úvěrové smlouvy mezi žalovanou a některým ze subjektů, který žalovaná vybrala, na základě výstupu tendru nebo který z tendru vzešel. [anonymizována dvě slova] mělo být zaplaceno na základě vystavené faktury se splatností 14 dnů. Pro případ prodlení se zaplacením jakékoli odměny či její části, se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1% z dlužné částky za každý, byť i jen započatý, den prodlení. Ve smlouvě bylo konečně sjednáno, že může být doplňována nebo měněna pouze písemnou formou prostřednictvím dodatků řádně podepsaných oběma smluvními stranami. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalované přehled nabízeného úvěrového financování, který vycházel z indikativních nabídek [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země] (ze dne [datum]) a [právnická osoba] (ze dne [datum]). Dne [datum] se žalobkyně obrátila na [právnická osoba] Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované tři indikativní nabídky (od [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [země], [právnická osoba] a [právnická osoba]). Následně, dne [datum], zaslala žalobkyně žalované indikativní nabídku [právnická osoba] Dne [datum] pak žalobkyně zaslala žalované indikativní nabídka [právnická osoba] (ze dne [datum]) spolu se zhodnocením, že dle zadaných kritérií vychází nejlépe nabídka [právnická osoba] s tím, že je potřeba mít připravenou záložní variantu [právnická osoba] Následně pak v [právnická osoba] a [právnická osoba] probíhal proces schvalování úvěru. Dne [datum] uzavřela žalovaná smlouvu o úvěru s [právnická osoba], na jejímž základě měla obdržet peněžní prostředky do výše [částka]. Dne [datum] sdělila žalobkyně žalované, že bylo schváleno poskytnutí úvěru [právnická osoba] (a byl připraven návrh smlouvy o úvěru). Žalobkyně dne [datum] vystavila fakturu, kterou žalované vyúčtovala [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] (+ 21 % DPH) se splatností [datum]. Účastnice pak diskutovaly možnost posunutí termínu splatnosti faktur do [datum]. Žalovaná uhradila vyúčtovanou částku (celkem [částka]) až dne [datum], tj. byla 84 dní v prodlení. Výzvami z [datum] a [datum] pak žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě smluvní pokuty (a úroku z prodlení.

46. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Soudem tak nebyl pro nadbytečnost proveden žalovanou navržený důkaz whatsapp komunikací mezi účastnicemi, dodatkem ke smlouvě o smlouvě budoucí kupní, smlouvou o smlouvě budoucí kupní, dodatkem ke kupní smlouvě na projekt, kupní smlouvou, dodatkem ke smlouvě o advokátní úschově a smlouvou o advokátní úschově, kterými mělo být prokázáno tvrzení, že žalovaná byla v časové tísni a byla nucena uzavírat dodatky ke smlouvám. Bylo přihlédnuto i k tomu, že soud vyzýval žalovanou k předložení listinných důkazů výzvou doručenou dne [datum], dále při jednání dne [datum], výzvou doručenou dne [datum] a při jednání dne [datum], avšak žalovaná tyto listinné důkazy soudu ani nepředložila. Pro nadbytečnost nebyl prováděn ani žalovanou navržený výslech zaměstnanců [právnická osoba] ([anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]), kterým mělo být prokázáno tvrzení, že důvodem neposkytnutí úvěru od [právnická osoba] byla skutečnost, že se tato banka nebyla schopna s žalobkyní domluvit na zprostředkovatelské odměně (z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že poskytnutí úvěru [právnická osoba] bylo schváleno a byl připraven návrh smlouvy o úvěru). Dále nebyl prováděn žalovanou navržený výslech zaměstnanců [právnická osoba] ([jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení]), kterým mělo být prokázáno tvrzení, že činnost pro získání úvěru činila z drtivé části sama žalovaná a že žalobkyně nepředala žalované výsledek své rešerše, resp. nečinila kroky vedoucí ke zprostředkování úvěru (zjištění zcela přesného rozsahu činnosti vedoucí k získání úvěru nebylo podstatné pro posouzení otázky vzniku nároku na [anonymizována dvě slova]; z provedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně požádala tuto banku o zhodnocení projektu pro vyřízení projektového financování žalované, získala od ní indikativní nabídku, komunikovala se zástupci této banky a zaslala žalované podmínky čerpání s komentáři). Soudem nebyl prováděn ani oběma stranami navržený výslech jednatelky žalobkyně, [jméno] [příjmení], kterým mělo být prokázáno tvrzení žalované, že důvodem neposkytnutí úvěru od [právnická osoba] byla skutečnost, že se tato banka nebyla schopna s žalobkyní domluvit na zprostředkovatelské odměně (viz výše), resp. tvrzení žalobkyně, že mezi účastnicemi neprobíhala jednání o změně smluvních podmínek (žalobkyně namítala relativní neplatnost tvrzené ústní dohody o změně smluvních podmínek). Soud pro nadbytečnost neprováděl ani žalobkyní navržený výslech [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterými mělo být prokázáno tvrzení, že mezi účastnicemi neprobíhala jednání o změně smluvních podmínek (viz výše). Soud konečně neprováděl žalovanou navržený výslech jednatelů žalované, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterým mělo být prokázáno tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, dle níž neměla žalobkyně po uhrazení požadované částky požadovat žádné sankce, resp. smluvní pokutu (viz výše). Soudem bylo taktéž zohledněno, že fyzická osoba, která je statutárním orgánem právnické osoby, v řízení, v němž vystupuje tato právnická osoba jako účastník, je slyšena rovněž jako účastník (§ 126 odst. 4 o. s. ř.). Důkaz výslechem účastníka může podle § 131 o. s. ř. soud nařídit tehdy, nelze-li prokazovanou skutečnost dokázat jinak (důkaz má tedy subsidiární charakter) a zároveň souhlasí-li s tím účastník, který má být vyslechnut. Žalovaná v daném případě netvrdila, proč nemohou být tvrzené skutečnosti prokázány jinak (o čemž byla poučena při jednání dne [datum]).

47. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

48. Soud proto předmětný závazkový právní vztah posuzoval podle předpisů platných ke dni jeho vzniku, tj. ke dni [datum].

49. Podle ustanovení § 10 odst. 1 o. z. nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností.

50. Podle ustanovení § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

51. Podle ustanovení § 564 o. z. vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě; vyžaduje-li tuto formu jen ujednání stran, lze obsah právního jednání změnit i v jiné formě, pokud to ujednání stran nevylučuje.

52. Podle ustanovení § 582 odst. 1 o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

53. Podle ustanovení § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení platí, že ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon.

54. Podle ustanovení § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

55. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

56. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

57. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

58. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

59. Podle ustanovení § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

60. Podle ustanovení § 2445 odst. 1 o. z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

61. Podle ustanovení § 2450 o. z. zprostředkovatel nemá právo na provizi a na úhradu nákladů, byl-li v rozporu se smlouvou činný také pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy.

62. Občanský zákoník podmiňuje vznik smlouvy shodou vůle smluvních stran. Reflektuje zásadu autonomie vůle (v rámci toho i smluvní svobody). [příjmení] smluvní svobody představuje pouze právní řád. Je tedy na vůli stran, na jakém obsahu smlouvy se dohodnou, pokud to není v rozporu s právními předpisy nebo s kogentními ustanoveními právních předpisů. [ulice] smlouva je zpravidla podřaditelná určitému typu smlouvy, jejž zákon upravuje. Kvalifikaci smlouvy jako určitého typu nemohou strany ovlivnit. Jejich vůle určuje obsah smlouvy, jaký typ smlouvy však tento obsah představuje, to není možno jejich vůlí modifikovat. Zda jde o ten či onen smluvní typ, to plyne ze zákonné úpravy a strany nemohou svou smlouvu kvalifikovat odlišně. Tak nemohou strany např. dohodnout kupní smlouvu a prohlásit ji za smlouvu příkazní. To nemění nic na tom, že strany mohou ve velkém rozsahu (omezeném jenom kogentními zákonnými ustanoveními, veřejným pořádkem a dobrými mravy) volně obsah smlouvy určit. Kvalifikace smlouvy jako určitého typu však vyplývá ze zákona a přísluší soudu, aby ji určil. Není-li určení typu smlouvy možné, protože smlouva je atypická, může jít o smlouvu nepojmenovanou. Té se týká druhý odstavec ustanovení § 1746 občanského zákoníku. [příjmení] pak na posouzení konkrétního případu, zda si strany své závazky stanovily dostatečně určitě (pak není důvod odepřít takové smlouvě platnost), či nikoli (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2017, č. j. 21 Co 708/2016-111).

63. Dle soudu mezi sebou účastnice uzavřely smlouvu jasného a konkrétního obsahu, s dostatečně určeným předmětem, stanovením povinností jednotlivých stran i ujednání o odměně. Dle soudu se jednalo o smlouvu nepojmenovanou ve smyslu ustanovení § 1746 o. z., neboť jejím předmětem nebylo prosté zprostředkování uzavření smlouvy s třetí osobou (obstarání příležitosti k uzavření smlouvy, resp. závazek zjednat příležitost k uzavření zprostředkovávané smlouvy, který je splněn bez ohledu na to, zda následně dojde k uzavření zprostředkovávané smlouvy či nikoli), ale jejím předmětem bylo oslovení peněžních ústavů, analýza podkladů pro přípravu tendru předložených ze strany žalované, příprava indikativních nabídek (vč. zkrácené due diligence na společnost, která bude projekt realizovat) a zpracování a předložení přehledu základních podmínek nabízených ze strany jednotlivých bank. Ostatně i samy smluvní strany ve smlouvě o obchodní spolupráci uvedly, že smlouvu uzavírají v souladu s ustanovením § 1746 odst. 2 o. z. Na druhou stranu je třeba vzhledem k dopadu § 10 o. z. aplikovat úpravu nejbližšího smluvního typu, který má podobný smysl a účel (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4101/2010). Lze tak mít za to, že se úprava smlouvy o zprostředkování (§ 2445 a násl. o. z.) použije jako nejbližší smluvní typ.

64. Mezi stranami bylo sporným, zda žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení za prodlení s úhradou [anonymizována dvě slova] v období od [datum] do [datum]. Žalovaná v prvé řadě namítala, že mezi účastnicemi byla uzavřena dohoda, dle níž neměla žalobkyně po uhrazení požadované částky požadovat žádné sankce, resp. smluvní pokutu. Žalobkyně poukazovala na to, že uzavřená smlouva obsahovala ujednání, podle něhož může být měněna či zrušena pouze dohodou stran v písemné formě. V podání ze dne [datum], které bylo žalované soudem doručeno dne [datum], žalobkyně vznesla námitku relativní neplatnosti žalovanou tvrzené dohody o změně smluvních podmínek. Soud přihlédl k judikaturním závěrům, dle nichž platí, že obsahuje-li písemně uzavřená smlouva, pro kterou písemnou formu nestanoví zákon, ujednání, podle něhož může být měněna či zrušena pouze dohodou stran v písemné formě, má nedodržení písemné formy pro její změnu či zrušení za následek pouze relativní neplatnost příslušného právního úkonu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2019, sp. zn. 32 Cdo 1404/2019). I v poměrech současné právní úpravy platí, že písemně uzavřenou smlouvu se sjednanou výhradou změn v písemné podobě lze změnit i jinou formou (např. ústně učiněným právním jednáním), není-li včas namítána její relativní neplatnost. Obsahovala-li písemně uzavřená smlouva, pro niž není tato forma předepsána zákonem, ujednání, že jakékoliv její změny a doplňky mohou být učiněny (opět) pouze písemnou formou, má nedodržení takto dohodnuté formy pro její změnu a doplnění za následek toliko relativní neplatnost dotčeného právního jednání. Přitom právní jednání, u něhož je dán důvod tzv. relativní neplatnosti, se považuje za platné (se všemi důsledky z toho na právní vztahy vyplývajícími), dokud oprávněná osoba neplatnost nenamítne (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. 26 Cdo 1230/2022). Ustálená soudní praxe pak nezaznamenala odklon ani od názoru, že dovolání se relativní neplatnosti je právním úkonem. Projev vůle, kterým se účastník relativní neplatnosti dovolává, musí vyjadřovat jak skutečnost, že jde o uplatnění relativní neplatnosti, tak i vadu právního úkonu, která v dané věci jeho relativní neplatnost způsobila. Přitom skutečnost, že účastník uplatňuje relativní neplatnost, vyplývá již z toho, že z jeho žalobního tvrzení se podává, že pro vadu právního úkonu, která má podle zákona za následek relativní neplatnost, nechce být účinky tohoto úkonu vázán; vzhledem k tomu, že soud není vázán tím, jak žalobce uplatněné skutečnosti právně posuzuje, je nerozhodné, zda žalobce kvalifikuje uplatněnou neplatnost právního úkonu jako absolutní nebo jako relativní (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2874/2018). Byť se z provedených listinných důkazů podává, že účastnice jednaly o posunutí termínu splatnosti předmětné faktury do [datum] (viz emailová komunikace z dubna [rok]), nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření konkrétní dohody o změně smlouvy a zejména, že by došlo ke změně smlouvy v původně sjednané formě (písemnou formou prostřednictvím dodatku řádně podepsaného oběma smluvními stranami). Vzhledem k tomu, že žalobkyně jako oprávněná osoba (smluvní strana) namítla neplatnost právního jednání (změny smlouvy spočívající v delší lhůtě splatnosti [anonymizována dvě slova]), působí neplatnost od počátku (ex tunc) a na právní jednání se hledí, jako by právní následky nikdy nevyvolalo. Z tohoto důvodu bylo nadbytečné zabývat se bližšími okolnostmi těchto jednání a provádět za tímto účelem výslech jednatelů účastníků a svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

65. Pokud žalovaná namítala, že žalobkyně nesjednala úvěr v předem dohodnutém termínu a za rámcově sjednané podmínky, resp. že byla v prodlení se sjednáním úvěru, vyšel soud z toho, že tvrzení žalované, že dle původní domluvy mezi účastnicemi mělo k čerpání předpokládaného úvěru dojít nejpozději do konce roku [rok] (což žalobkyně rozporovala), neodpovídá ujednání stran ve smlouvě o obchodní spolupráci. Ve smlouvě byla sjednána pouze lhůta pro předložení přehledu základních podmínek nabízených ze strany jednotlivých peněžních ústavů (45 dnů od podpisu smlouvy). Žalobkyně v této lhůtě, která uplynula dne [datum], předložila žalované přehled nabídek [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba] a indikativní nabídky [právnická osoba] a [právnická osoba] Lhůta pro uzavření úvěrové smlouvy či pro čerpání úvěru nebyla ve smlouvě sjednána. Lze přisvědčit i argumentu žalobkyně, že nemohla garantovat termín sjednání úvěru, neboť okolnosti jako interní schvalovací procesy bank nemohla nijak ovlivnit.

66. Namítala-li žalovaná, že uzavřená smlouva o úvěru nevycházela z tendru žalobkyně, když výsledky tendru, ve kterém byly pouze nabídky [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova], obdržela dne [datum], přihlédl soud k tomu, že z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně oslovila i další peněžní ústavy a po uvedeném datu obdržela i indikativní nabídky [právnická osoba] a [právnická osoba], které ve smlouvou stanoveném termínu (do [datum]) předložila spolu se svými komentáři žalované. Dne [datum] pak byla získána též nabídka od [právnická osoba] Byla-li následně ([datum]) uzavřena smlouva o úvěru mezi žalovanou a [právnická osoba], jednalo se o úvěrovou smlouvu uzavřenou se subjektem, který žalovaná vybrala na základě výstupu z tendru.

67. Pokud jde o námitku žalované, že žalobkyně jednala v rozporu s § 2450 o. z., resp. že jednala v rozporu s dobrými mravy a že se dopustila nepoctivého jednání, bylo zohledněno, že smlouva o obchodní spolupráci neobsahuje ujednání zakazující žalobkyni provádět činnost současně pro žalovanou i peněžní ústavy a případně i získat od každého z nich provizi. I pokud by se mělo v daném případě aplikovat ustanovení § 2450 o. z., dle závěrů odborné literatury i judikatury ze samotné povahy zprostředkování, které směřuje k vyhledávání osob vhodných pro uzavření určité smlouvy, nevyplývá, že by zprostředkovatel nemohl provádět zprostředkovatelskou činnost současně pro zájemce i třetí osobu a případně i získat od každého z nich provizi za provedené zprostředkování. Chce-li zájemce, aby zprostředkovatel vykonával zprostředkování výhradně pro něj, je třeba tuto skutečnost sjednat ve zprostředkovatelské smlouvě (srovnej Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 2450 o. z., či též žalobkyní citovaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 2. 2021, č. j. 8 Co 259/2021-269). Nárok na provizi nevzniká, dojde-li k uzavření smlouvy, jestliže je zprostředkovatel v rozporu se smlouvou činný pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy. To platí i o úhradě nákladů. Pokud činnost pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy není v rozporu se smlouvou, pak se na takovou činnost toto ustanovení nevztahuje a zprostředkovatel má právo na provizi a úhradu nákladů (viz Občanský zákoník: komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7478 -638-9, k § 2450). Pokud žalovaná odkazovala na jiný odborný komentář nakladatelství C. H. Beck k ustanovení § 2450 o. z., v němž je uvedeno, že požadavek, aby činnost pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy byla v rozporu se zprostředkovatelskou smlouvou, je podle názoru autorů třeba vykládat extenzivně. Nejde pouze o situace, kdy koluzní činnost je ve zprostředkovatelské smlouvě výslovně zakázána, ale o všechny situace, kdy zájemce není s koluzní činností srozuměn (zprostředkovatel ji zamlčí) a taková činnost není podle zvyklostí na trhu v obdobných podmínkách běžná (arg. § 545), tzn. lze se domnívat, že kdyby zájemce o koluzní činnosti zprostředkovatele věděl, zprostředkovatelskou smlouvu by neuzavřel. Jde o implementaci obecného požadavku poctivosti jednání v právním styku podle § 6 odst. 1 - zprostředkovatel má informovat zájemce o všech podstatných aspektech plnění svého závazku, a nikoliv využívat nevědomosti či omylu zájemce a v důsledku toho inkasovat odměnu od obou stran zprostředkované smlouvy (viz PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C. H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400 -747-7), je třeba zohlednit, že tento názor je spíše ojedinělý (viz závěry odborné literatury a judikatury výše). Současně je třeba přisvědčit i argumentu žalobkyně, že žalovaná měla možnost uzavřít smlouvu o úvěru i s [právnická osoba], když dne [datum] bylo schváleno poskytnutí úvěru a žalobkyně přeposlala žalované návrh úvěrové smlouvy.

68. Žalovaná také namítala, že žalobkyně nečinila kroky k uzavření smlouvy, resp. že kroky k uzavření smlouvy o úvěru s [právnická osoba] činila žalovaná sama. Z provedených důkazů však bylo zjištěno, že žalobkyně sama oslovila peněžní ústavy za účelem zahájení jednání o možnostech úvěrového financování, předložila žalované indikativní nabídky bank spolu s přehledem základních podmínek, proces schvalování úvěrů konzultovala se zástupci bank a urgovala jej, s bankami řešila možnost čerpání úvěru bez stavebního povolení a komunikovala s odhadkyní za účelem přípravy odhadu. Pokud žalovaná namítala, že musela rozhodné skutečnosti pro získání úvěru obstarat sama, je to zcela logické, neboť žalobkyně neměla podklady k předmětnému projektu. Ve smlouvě o obchodní spolupráci se účastnice výslovně dohodly na společném postupu při získání úvěru a žalovaná měla žalobkyni předkládat vyžádané podklady. Současně není zřejmé, z jakého důvodu žalovaná uhradila žalobkyní vyúčtované [anonymizována dvě slova], pokud byla přesvědčena, že na něj žalobkyni nárok nevznikl.

69. Žalovaná konečně navrhovala, aby soud smluvní pokutu moderoval (snížil). Jak se podává z odborné literatury a judikatury, v případě smluvní pokuty stanovené na základě určité procentní sazby nelze vycházet při posuzování nepřiměřenosti smluvní pokuty z poměru celkové výše smluvní pokuty v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka, neboť v takovém případě je celková výše smluvní pokuty logicky závislá na celkové době jeho prodlení. Jinými slovy, celková smluvní pokuta nemůže být nepřiměřená, je-li přiměřená denní sazba sjednané smluvní pokuty. Nepřiměřenost smluvní pokuty sjednané ve formě denní sazby je nutné proto posuzovat podle sjednané denní sazby s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Není rozhodující výše smluvní pokuty ve vztahu k jiným obchodním vztahům, nýbrž a jedině ve vztahu k okolnostem konkrétního případu. Nejvyšší soud neshledal nepřiměřenou smluvní pokutu ani ve výši 1% denně z dlužné částky, v jiném rozhodnutí naopak Nejvyšší soud konstatoval, že sazba 0,5% denně z dlužné částky za každý den prodlení může v závislosti na dalších konkrétních okolnostech případu vést k závěru o nepřiměřeně vysoké smluvní pokutě, stejně jako může být shledána pro poměry dané věci přiléhavou. V jiném rozhodnutí pak Nejvyšší soud dokonce konstatoval, že i sazba 0,1% denně z dlužné částky za každý den prodlení může v závislosti na dalších konkrétních okolnostech případu vést k závěru o nepřiměřeně vysoké smluvní pokutě. Smluvní pokuta je institut právně nezávislý na institutu úroku z prodlení. Je-li tak dlužník povinen zaplatit smluvní pokutu, není tím dotčena případná povinnost dlužníka uhradit (vedle) smluvní pokuty též úrok z prodlení, a to i v případech, kdy smluvní pokut je vyjádřena procentní částkou za každý den prodlení, respektive, kdy smluvní pokuta utvrzuje dluh, v důsledku jehož řádného nesplnění je dlužník povinen hradit též úrok z prodlení (srovnej Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 2048 a k § 2051 o. z.). Pro posouzení výše sjednané smluvní pokuty a její přiměřenosti nestanoví zákon žádná kritéria. Ustanovení § 2051 o. z. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě sám vymezil hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Uvážení týkající se přiměřenosti smluvní pokuty musí být založeno na posouzení individuálních okolností konkrétního případu, které soud shledá – se zřetelem na funkce smluvní pokuty a na účel moderačního oprávnění – právně významnými. Nejvyšší soud dovodil, že při posouzení přiměřenosti smluvní pokuty se bere zřetel zejména na důvody, které ke sjednání posuzované výše pokuty vedly, a na okolnosti, které je provázely, přičemž není vyloučeno, aby soud již při posuzování této otázky přihlédl k významu a hodnotě zajišťované povinnosti, tedy ke kritériu, jež je podle citovaného ustanovení rozhodné až pro úvahu o míře snížení smluvní pokuty, podmíněnou předchozím závěrem o nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty. Smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku nelze považovat za nepřiměřenou, je-li její celková výše důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeného navyšování o jinak přiměřenou sazbu. Při posuzování přiměřenosti výše smluvní pokuty nejsou rozhodné důvody, které způsobily prodlení s plněním utvrzeného dluhu, nebo okolnosti, za nichž k prodlení dlužníka došlo, případně skutečnosti které přispěly nebo jinak ovlivnily dobu trvání prodlení dlužníka s plněním utvrzené povinnosti (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3199/2021, a vněm citovanou judikaturu). Dle soudu je smluvní pokuta ve výši 0,5% z vyúčtované odměny za každý den prodlení se zaplacením zcela přiměřená, a to jak obecně, tak i se zřetelem ke konkrétním okolnostem (hodnotě a významu zajištěné povinnosti žalované zaplatit včas odměnu žalobkyně; tento konkrétní dluh nebyl dále nijak zajišťován ani utvrzen – např. sjednáním smluvních úroků z prodlení apod.), za nichž k uzavření smlouvy došlo. Protože ke skutečnostem, které nastaly po uzavření smlouvy o obchodní spolupráci, nelze při posuzování přiměřenosti výše smluvní pokuty přihlédnout, a jelikož uplatněním práva na smluvní pokutu žalobkyně netěžila ze svého nepoctivého či protiprávního jednání (§ 6 odst. 1, 2 o. z.), neshledal soud podmínky pro možnost moderace (§ 2051 o. z.).

70. S ohledem na vše shora uvedené proto soud uzavřel, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty za období od [datum] do [anonymizováno] 202 ve výši 0,5 % denně z částky [částka], tj. ve výši [částka] ([částka] krát 84 dní) a dále nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení za prodlení žalované v období od [datum] do [datum] ve výši [částka] O nákladech spojených s uplatněním pohledávky bylo rozhodnuto podle § 513 o. z. ve spojení s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a žalobkyni bylo přiznáno [částka] (2 krát [částka]). O zákonném úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. a o jeho výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (smluvní pokuta měla být dle výzvy ze dne [datum] uhrazena nejpozději do [datum]).

71. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 7 bodu 6 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši [částka], a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši [částka] za každý z [anonymizováno] úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, žalobu ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, repliku ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [částka], tj. celkem [částka] O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (viz výrok II.).

72. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

Poučení