8 Co 259/2021-269

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [adresa] o zaplacení částky 7.000.000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 4. 2021, č. j. 140 C 15/2020-208, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 7.000.000 Kč s úrokovým příslušenstvím (odstavec I. výroku) a zavázal žalovanou k úhradě náhrady nákladů řízení žalobkyni v částce [částka] (odstavec II. výroku).

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, jímž se domáhala změny rozsudku soudu prvního stupně tak, že žaloba bude zamítnuta.

3. V prvé řadě namítala absolutní neplatnost zprostředkovatelské smlouvy, a to pro její neurčitost. Pojmovým znakem zprostředkovatelské smlouvy ve smyslu ust. § 2445 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) je určení smlouvy, kterou hodlá zájemce uzavřít. Nepostačí tedy obecný odkaz na "kontrakt", "transakci", anebo "získání podílu". Bez určení smlouvy, která má být uzavřena zájemcem, nevznikne zprostředkovatelská smlouva a tím ani povinnost platit provizi. V posuzované smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zprostředkovat pro [právnická osoba] 21 smlouvu o převodu akcií/podílu na [právnická osoba] a dle potřeb poskytnout konzultační a koordinační služby směřující k převodu/přechodu podílů na [právnická osoba] (dále jen "Transakce"). Neuvádí se však konkrétně, jaké procento akcií (podílu na kapitálu [právnická osoba]) je tím míněno - zda postačí nabytí jediné akcie, případně kolika akcií, ani jejich cena.

4. Dále žalovaná namítala relativní neplatnost zprostředkovatelské smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně uvedla žalovanou v omyl, a to tím, že prezentovala, že zprostředkovatelská provize je již zahrnuta v ceně akvizice, i když ji nyní dle smlouvy požaduje nad její rámec. Dále namítala neplatnost smlouvy z toho důvodu, že právní předchůdkyně žalobkyně jako zprostředkovatel byla činná i ve prospěch prodávajících akcionářů, tj. ve prospěch třetích osob, jejichž zájmy jsou v kolizi se zájmy žalované (což vyplynulo ze souboru e-mailové komunikace, kterou žalovaná dokládala k prokázání zprostředkovatelské činnosti). Konkrétní cena za akvizici v uvedené výši byla předložena již předchozímu zájemci o akcie - [právnická osoba] Přitom však nebyla (ani nemohla být) dohodnuta žádná provize navíc - oproti kupní ceně. Neexistovala pro ni již finanční rezerva. Úvěry u bank byly i ze strany [právnická osoba] [právnická osoba] poptávány vždy na předem stanovenou výši [částka]. K této částce pak bylo třeba připočíst částku ve výši [částka], tvořící zádržné (splatné akcionářům po uplynutí stanovené lhůty - do [datum]), přičemž součet těchto částek tvořil výslednou sumu kupní ceny - [částka] Pan [příjmení] tedy od počátku věděl, že k dispozici není a nebude nic navíc. Že je provize za zprostředkování součástí kupní ceny, pak vyplývá z praxe v obchodu s nemovitostmi, s níž měla žalovaná dlouholetou zkušenost. [jméno] [příjmení] následně ujišťoval [jméno] [příjmení], že se najde řešení, jak uhradit provizi s tím, že zprostředkovatelská smlouva měla být prý pouze formální a měla být následně dohodou stran upravena tak, aby byla pro žalovanou přijatelná, nicméně následný návrh smlouvy, kterým by byly peníze vyvedeny ze [právnická osoba], nemohl být legální. Z uvedených důvodů uplatnila žalovaná ve vztahu ke zprostředkovateli námitku relativní neplatnosti zprostředkovatelské smlouvy, tuto písemnou námitku soudu doložila a k prokázání její opodstatněnosti navrhla provedení dalších důkazů. A to jednak výpovědi svědků, přítomných v době, kdy se [příjmení] prezentoval jako zprostředkovatel a předestřel [jméno] [příjmení] zprostředkovatelskou smlouvu, a jednak výpisy z bankovních účtů akcionářů [právnická osoba], ze kterých by vyplynulo, zda tito právní předchůdkyni žalobkyně či přímo [jméno] [příjmení] uhradili zprostředkovatelskou provizi z prodeje akcií. Soud však tyto důkazní návrhy odmítl s tím, že k omylu v otázce ceny nedošlo, neboť sám [jméno] [příjmení] vypověděl, že na schůzce ohledně probíhající akvizice jej [jméno] [příjmení] s požadovanou odměnou za zprostředkování ve výši [částka] seznámil a bylo zcela zřejmé, že odměna představuje samostatnou částku nad rámec ceny akcií. Výpověď [jméno] [příjmení] je však překroucená. Pokud jde o otázku činnosti zprostředkovatele pro druhou stranu, pak okresní soud zastává názor, že tato argumentace není relevantní, neboť v daném případě se nejedná o porušení povinností zprostředkovatele, když takováto činnost by porušením povinnosti mohla být jen tehdy, kdyby přímo ve zprostředkovatelské smlouvě si strany výslovně sjednaly, že zprostředkovatel nesmí být činný pro druhou stranu. Což se však v projednávaném případě nestalo. S tímto právním hodnocením však žalovaná nesouhlasí.

5. V době podpisu zprostředkovatelské smlouvy nadto žalovaná žádné "zprostředkování" nepotřebovala - již byla v kontaktu s prodávající stranou, již byla předběžně stanovena cena akvizice a měla již předběžný příslib úvěru od banky. V den podpisu zprostředkovatelské smlouvy, tj. dne [datum], již [jméno] [příjmení] věděl, jaké akcie má zájem kupovat a od kterých akcionářů. Zejména pak přeposílání e-mailů [jméno] [příjmení] nelze vydávat za zprostředkovatelskou činnost. Žalobkyně se tak na uzavření smluv na koupi akcií nijak nepřičinila a i z tohoto důvodu jí nemohl vzniknout nárok na výplatu provize. Mimoto zprostředkovatel ani nevyvíjel patřičnou aktivitu a nezajistil služby a podklady, ke kterým se zavázal ústně a měly být zahrnuty v odměně za zprostředkování. Argumentaci žalované k této právní problematice, opírající se o rozhodnutí NS ze dne 7. 11. 2000 sp. zn. 30 Cdo 1593/2000, okresní soud nesprávně odbyl tím, že na obsahu zprostředkovatelské činnosti nezáleží, neboť toto rozhodnutí se vztahovalo k právní úpravě, která již není aktuální. Právní předchůdkyně žalobkyně navíc porušila své povinnosti dle článku 3. zprostředkovatelské smlouvy, podle kterého byl zprostředkovatel povinen chránit zájmy žalované v souvislosti se zprostředkováním,„ plnit předmět této Smlouvy řádně, s vynaložením odborné péče a v dobré víře dbát jejích zájmů". Nic z toho zprostředkovatel neplnil, naopak, [jméno] [příjmení] mystifikoval žalovanou ohledně provize, později jí ve snaze vylákat neoprávněně částku [částka] předložil návrh fiktivní smlouvy, která měla sloužit k protiprávnímu jednání, naplňujícímu znaky trestné činnosti a dále sledoval zájmy bývalých akcionářů ve vazbě na [jméno] [příjmení], které byly v rozporu se zájmy žalované. I z tohoto důvodu tedy nárok na výplatu provize nemohl vzniknout.

6. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného. Uvedla, že soud prvního stupně řádně zjistil skutkový stav věci, když provedl relevantní důkazy a řádně zdůvodnil, proč některé z důkazních návrhů zamítl. Pokud žalovaná namítala neplatnost zprostředkovatelské smlouvy pro její neurčitost a uvedení v omyl, pak i když písemný text smlouvy nestanoví konkrétní počet akcií či konkrétní procentní podíl na [právnická osoba], mezi účastníky nebylo pochyb, že se má jednat o 99,45 % procent akcií. Transakce byla takto předjednána s prodávajícími a s financující bankou, jak dokládá komunikace s bankou. Mezi stranami je navíc nesporné, že se žalovaná následně stala vlastníkem 100 % akcií [právnická osoba]. Žalobkyně pak tvrdila a prokázala, že odměna zprostředkovatele představuje samostatnou částku nad rámec ceny akcií. Žalovaná si byla vědoma povinnosti zaplatit [právnická osoba] odměnu v ujednané výši nad rámec ceny akcií. [jméno] [příjmení] dobře věděl, co podepisuje a byl si vědom svého závazku, což potvrdil ve své výpovědi. V řízení před soudem prvního stupně nadto vyšlo najevo, že nejpozději po obdržení e-mailové zprávy ze strany žalobkyně ze dne [datum], adresované bance a žalované, žalovaná obdržela písemně informaci o tom, že odměna zprostředkovatele není zahrnuta v kupní ceně. Žalovaná nikdy neodmítla plnění [právnická osoba] dle zprostředkovatelské smlouvy a nikdy nenamítala její neurčitost či snad to, že by při jejím uzavření byla uvedena v omyl, a to ani během jejího plnění. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nejednala proti zájmům žalované. Společnost [právnická osoba] sice před uzavřením Smlouvy jednala s panem [příjmení] o možnosti zprostředkovat prodej akcií, nicméně k uzavření smlouvy nedošlo a nedošlo ani k žádnému plnění podle takové smlouvy. Pokud se jedná o obsah činnosti právní předchůdkyně žalované, pak ze smlouvy ani z komunikace mezi stranami nevyplývá, že by se [právnická osoba] jakkoli zavázala samostatně vytvářet podklady pro transakci. Pokud žalovaná namítala, že je běžné, že při prodeji nemovitostí je provize za zprostředkování obsažena v kupní ceně, pak tato uvedená obchodní zvyklost není jednoznačná a navíc ji nelze vztahovat i na převody obchodních společností. Zprostředkovatelská smlouva neuvádí, že by provizi zprostředkovatele měl hradit vlastník akcií (prodávající). Z dokazování rovněž vyplynulo, že strany jednaly o možnosti, že by závazek žalované uhradit odměnu smluvně převzala [právnická osoba]. Žalovaná v odvolání popisuje tuto okolnost jako„ návod k trestné činnosti“ a snaží se ji vykládat k tíži žalobce. Z důkazů je nicméně zjevné, že jakmile [jméno] [příjmení] informoval [právnická osoba], že žalovaná nemá finanční prostředky na úhradu odměny, hledaly strany společně možnosti, jak toto vyřešit. Pokud žalovaná jednala o možné změně závazku, jde o faktické uznání závazku žalovanou - žalovaná věděla o své povinnosti hradit odměnu zprostředkovatele a hledala způsoby, jak jí dostát.

7. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

8. Pokud se jedná o skutkový stav věci, okresní soud z provedených důkazů učinil správná a úplná skutková zjištění, jeho úvahy při hodnocení provedených důkazů odpovídají postupu dle ustanovení § 132 o. s. ř. a zásadám logického myšlení, v důsledku čehož odvolací soud tato skutková zjištění přejímá a pro stručnost na ně v plném rozsahu odkazuje, když jsou zcela postačující pro právní posouzení věci. Platí to zejména pro skutková zjištění obsažená v bodech 9. až 13., 15., 16., 18. a 19. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

9. Žalovaná v prvé řadě brojila proti žalobnímu nároku námitkou absolutní neplatnosti smlouvy o zprostředkování z důvodu její neurčitosti v předmětu zprostředkování, tj. smlouvy, resp. smluv, jejíž (jejichž) uzavření měla právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovanou zprostředkovat, kdy z prosté formulace čl. 1 smlouvy při jejím uzavření nemělo být zřejmé, jaké procento akcií (podíl na kapitálu [právnická osoba]) má být žalovanou nabyto.

10. V této souvislosti je třeba podotknout, že následkem neurčitosti či nesrozumitelnosti právního jednání je jeho zdánlivost, tj. nicotnost. Takovéto jednání tedy nemá žádné právní účinky a nepřihlíží se k němu (srov. ust. § 553 odst. 1 občanského zákoníku). K závěru o neurčitosti či nesrozumitelnosti právního jednání však nelze přistoupit dříve než po provedení výkladu projevu vůle (k tomu srov. obdobně např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2942/2009, ze dne 31. 3. 2010). Základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 úmysl jednajícího, resp. společný úmysl jednajících stran, byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li (musel-li) o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v ustanovení § 556 odst. 2 občanského zákoníku a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, ze dne 25. 4. 2017).

11. V projednávaném případě sice z výslovného znění smlouvy nelze dovodit, jaký podíl na kapitálu [právnická osoba] měl být předmětem zprostředkovávané smlouvy o nabytí akcií, nicméně z okolností uzavření smlouvy lze jednoznačně dovodit, že se mělo jednat o úplné ovládnutí společnosti, tj. nákup rozhodujícího balíku akcií od stávajících akcionářů [právnická osoba] v rozsahu 99,452 %. Toto vyplynulo zejména z výslechu svědka [jméno] [příjmení] a jednatele žalované [jméno] [příjmení], kdy oba shodně popsali, že k uzavření smlouvy o zprostředkování došlo v době, kdy [jméno] [příjmení] měl nejprve ohodnotit nemovitosti nacházející se ve vlastnictví [právnická osoba], následně participovat na jejím úplném ovládnutí společně se [právnická osoba] [právnická osoba], jejímž majitelem byl pan [příjmení] a poté, co [právnická osoba] [anonymizováno] nebyly schopny financovat nákup akcií, žalovaná sama projevila prostřednictvím pana [příjmení] zájem o úplné ovládnutí společnosti, kdy za tímto účelem byla schopna získat potřebný úvěr od Komerční banky v rozsahu [částka]. Oběma jednajícím byl tento stav znám a s tímto úmyslem zjevně smlouvu o zprostředkování uzavírali. Závěr okresního soudu o určitosti zprostředkovatelské smlouvy proto zcela obstojí.

12. Dále žalovaná v odvolání namítala neplatnost zprostředkovatelské smlouvy z toho důvodu, že byla ze strany žalované uvedena v omyl.

13. Občanský zákoník v ust. § 583 zakotvuje pravidlo, že jednání v omylu o rozhodující skutečnosti, pakliže byl omyl vyvolán druhou stranou, je neplatné.

14. Omyl v rozhodující skutečnosti měl dle odvolacích námitek žalované spočívat v okolnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně při podpisu smlouvy o zprostředkování žalované prezentovala, že částka sjednané provize [částka] bude uhrazena z kupní ceny akcií. Tomuto tvrzení žalované však odporuje nejen znění zprostředkovatelské smlouvy, kterou sama žalovaná podepsala, nýbrž i skutečnost, že z výpovědi samotného jednatele žalované lze dovodit, že při podpisu smlouvy již věděl, že kupní cena akcií má představovat částku [částka], a že má být vyplacena stávajícím akcionářům způsobem, který sám popsal, tj. že částka [částka] bude uhrazena z poskytnutého úvěru a částka ve výši [částka], tzv. zádržné na účtech [právnická osoba], měla být akcionářům vyplacena do [datum]. Při podpisu zprostředkovatelské smlouvy tedy nemohl být na pochybách, že částka [částka] sjednané odměny za zprostředkování jde nad rámec sjednané kupní ceny akcií. O tom, že podstatě provize jdoucí nad rámec kupní ceny rozuměl, ostatně vypovídá i e-mailová komunikace z [datum] jakož i shodná tvrzení účastníků, resp. části výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení] ohledně následné komunikace mezi nimi, kdy byly mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] hledány možnosti jakým jiným způsobem, sjednaným mimo zprostředkovatelskou smlouvu, by částka [částka] mohla být žalované za její činnost uhrazena. Ani v tomto tedy nemohou být odvolací námitky žalované důvodné.

15. Pokud pak žalobkyně namítala neplatnost zprostředkovatelské smlouvy z důvodu, že za řízení vyšlo najevo, že právní předchůdkyně žalobkyně byla v otázce zprostředkování prodeje ve střetu zájmů, kdy měla zároveň pracovat na prodeji akcií i ve prospěch stávajících akcionářů, pak tato námitka postrádá jakoukoliv právní relevanci. V tomto směru je totiž nutno poukázat na ust. § 2450 občanského zákoníku, dle kterého platí, že zprostředkovatel nemá právo na provizi a na úhradu nákladů, byl-li v rozporu se smlouvou činný také pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy. Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že ze samotné povahy zprostředkování, které směřuje k obstarání možnosti uzavřít určitou smlouvu, nevyplývá, že by zprostředkovatel nemohl provádět zprostředkovatelskou činnost současně pro zájemce i třetí osobu a případně i získat od každého z nich provizi za provedené zprostředkování. Chce-li zájemce, aby zprostředkovatel vykonával zprostředkování výhradně pro něj, je třeba tuto skutečnost sjednat ve zprostředkovatelské smlouvě. Takovéto ujednání o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně nebude činná zároveň pro prodejce, však nebylo ze strany žalované tvrzeno, tím méně prokázáno. Lze pak poukázat rovněž na skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně skutečně vykonávala zprostředkovatelskou činnost ve prospěch žalované, když po provedeném dokazování vyplynulo, že byla schopna na poslední chvíli vyjednat změnu poměru výplaty kupní ceny za prodávané akcie mezi stávající akcionáře tak, aby poté, co jeden z nich (pan [příjmení]) neočekávaně zvýšil svůj požadavek na cenu akcií, nemusela být kupní cena pro žalovanou navýšena.

16. Naposledy pak žalovaná pro případ, že nebude shledána neplatnost zprostředkovatelské smlouvy, namítala, že nárok na vyplacení požadované provize právní předchůdkyni žalobkyně nevznikl, neboť tato se žádným, resp. adekvátním způsobem na možnosti uzavřít smlouvu o převodu akcií nepřičinila.

17. Na daném místě je třeba uvést, že zprostředkováním se rozumí faktická činnost zprostředkovatele, jejímž cílem je zajistit, aby měl zájemce reálnou možnost (příležitost) uzavřít určitou smlouvu. Zprostředkování zahrnuje vyhledávání osob, které by mohly mít zájem uzavřít se zájemcem zprostředkovávanou smlouvu, zjišťování (zajišťování) jejich konkrétního úmyslu takovou smlouvu uzavřít a následně předání informací zájemci. Povinnost zprostředkovatele ve smyslu ust. § 2445 odst. 1 občanského zákoníku může být ve smlouvě o zprostředkování vymezena obecným způsobem, kdy strany sjednají pouze to, že zprostředkovatel je povinen pro zájemce uzavření určité smlouvy zprostředkovat, stejně tak ale může být sjednán konkrétní způsob, jakým má být zprostředkování v daném případě provedeno. Vymezení zprostředkování ve smlouvě je rozhodující pro závěr, jakým konkrétním způsobem je zprostředkovatel povinen svoji činnost vykonávat a dovoluje posoudit, zda na straně zprostředkovatele došlo k porušení této povinnosti a tedy ztrátě nároku na provizi (k tomu srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 2072 s. 811).

18. V projednávané věci nebylo ve zprostředkovatelské smlouvě žádným konkrétním způsobem vymezeno, jak má zprostředkovatel ve věci postupovat. Bylo tedy zcela na vůli právní předchůdkyně žalobkyně, jakým způsobem svou povinnost splní. Z výpovědi svědka [příjmení], který byl jednatelem právní předchůdkyně žalované, pak vyplynulo, že tento komunikoval se všemi zúčastněnými stranami, zjišťoval jejich úmysly a rovněž mezi nimi ve vztahu k uzavírané smlouvě (smlouvám) o převodu akcií [právnická osoba] předával potřebné informace. Jak rozsáhlým způsobem tak činil, pak nebylo rozhodující, neboť žalovaná si ve smlouvě nevymínila konkrétní způsob provádění zprostředkovatelské činnosti. Subjektivní hodnocení této činnosti ze strany pana [příjmení] jako plnění role pouhého„ poslíčka“ proto nemůže mít na posouzení splnění povinnosti žalované ve vztahu k obstarání příležitosti uzavřít danou smlouvu (smlouvy) žádný vliv. [jméno] žalovaná se nad rámec zprostředkování nezavázala vytvářet jakékoliv podklady pro uzavření smlouvy (smluv) o převodu akcií. S ohledem na shora uvedené je pak možno dovodit, že zprostředkovatelská činnost byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně vykonávána a příležitost uzavřít smlouvu byla jejím přičiněním žalované dána. To vše rovněž s přihlédnutím k dlouhodobému procesu zajišťování potřebných stanovisek stávajících akcionářů [právnická osoba], tak jak vyplynulo z výslechu svědka [příjmení] a jak bylo zachyceno i v preambuli předmětné smlouvy o zprostředkování, z níž se podává, že [jméno] [příjmení] jakožto jednatel žalované si byl dosavadní činnosti právní předchůdkyně žalobkyně směřující k obstarání příležitosti uzavřít požadovanou smlouvu (smlouvy) vědom. Ani v tomto případě proto odvolací argumentace žalované neobstojí a je třeba souhlasit i se závěry okresního soudu ohledně nadbytečnosti provádění dalších důkazů ve vztahu k prokazování konkrétního rozsahu zprostředkovatelské činnosti žalované.

19. V souladu se závěry okresního soudu tedy lze konstatovat, že žalobkyni svědčí nárok na úhradu požadované částky [částka] představující nezaplacenou provizi ze smlouvy o zprostředkování uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba] s.r.o.), a to včetně běžícího příslušenství (§ 1970 občanského zákoníku).

20. S ohledem na shora uvedené byl proto rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen v souladu s ust. § 219 o. s. ř., a to včetně nákladového výroku.

21. V odvolacím řízení byla žalobkyně plně úspěšná, proto jí v souladu s ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení. Její zástupce učinil v řízení 2 úkony právní služby á [částka], tj. celkem [částka] (vypočtené z tarifní hodnoty sporu [částka]), tj. sepis vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání dne [datum]) dle ust. § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. K nákladům řízení dále patří 2x režijní paušál po [částka], celkem [částka], dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, náhrada za ztrátu času spojená s cestou ze sídla advokáta k jednání u soudu a zpět, tj. 20 půlhodin po [částka], tj. [částka] a cestovné v souvislosti s účastí právního zástupce žalobkyně u jednání odvolacího soudu dne [datum] ve výši [částka] za cestu automobilem z [obec] do [obec] a zpět ( (ujeto 416 km (vzdálenost dle údajů [webová adresa]) vozidlem s průměrnou spotřebou 5,5 litrů nafty na 100 km, základní sazba opotřebení [částka] za 1 km, cena [částka] za 1 litr podle vyhl. č. 511/2021 Sb.)) a dále ve výši [částka] vlakem z [obec] do [obec] a zpět (dle doložených jízdenek). K tomuto je nutno připočíst náhradu ve výši 21% DPH z odměny, hotových výdajů a ztráty času ve výši [částka]. Celková výše náhrady nákladů odvolacího řízení tak představuje částku [částka], kterou je žalovaná povinna podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně.

Poučení