21 C 145/2023 - 325

Rubrum

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petrem ve věci žalobkyně: Ina Novotná Dis., narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] proti žalované: Česká republika – [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 166 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 166 Kč ve výši 14,75 % ročně od 1. 3. 2024 do zaplacení, a to tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do zaplacení 640 834 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 650 000 Kč ročně od 4. 12. 2023 do 29. 2. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 640 834 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení a 27 883 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 883 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 1 080 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

I. Předmět řízení a vyjádření účastníků 1) Žalobkyně se žalobou ze dne 1. 9. 2023 doplněnou a upravenou podáním ze dne 3. 12. 2023, podáním nazvaným doplnění ze dne 6. 1. 2024, podáními nazvanými „petit“ ze dne 16. 4. 2024, domáhá po žalované zaplacení 635 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 650 000 Kč ročně od 4. 12. 2023 do 29. 2. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 650 000 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení a 27 883 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 27 883 Kč od 18. 4. 2024 do zaplacení. [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] 4) Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Podle žalované s ohledem na procesní postup v řízení nebyla doba řízení nepřiměřená. Celá věc byla vyvolána neaktivitou žalobkyně a následná nespolupráce, a hlavně problém s doručování zásilek řízení protahovalo. V projednávané věci probíhalo celkem [hodnota] fází řízení (3 před správním orgánem prvního stupně a 3 před odvolacím orgánem). Žalovaná rovněž nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že její pochybení bylo bagatelní. Žalobkyně se na úřad práce ve stanovený termín [datum] nedostavila, aniž by uvedla důvod, který by mohl být posouzen jako vážný, a pro její nepřítomnost jí nemohl úřad práce nabídnout zaměstnání. Žalobkyně nesplnila svoji povinnost uchazeče o zaměstnání, o níž byla řádně poučena a s kterou zákon o zaměstnanosti, v případě neprokázání vážného důvodu, spojuje následek ve formě vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, přičemž nedává úřadu práce na zvážení, zda k tomuto kroku vůči uchazeči o zaměstnání přistoupí či nikoliv. Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. [spisová značka], ze dne 8. 2. 2012. 5) Podle žalované ke vzniku škody nemůže dojít na základě nepřiměřené délky řízení, ale toliko v důsledku toho, že řízení je zatíženo průtahy s provedením konkrétního úkonu. Nad to není postaveno najisto, že by žalobkyně hradila dané pojistné dříve, neboť dle listinného důkazu, který předložila, nehradila dané pojištění minimálně do 15. 4. 2024, avšak v dané věci bylo pravomocně rozhodnuto již dříve. Z výše popsaného nelze brát podmínky pro odpovědnost státu za škodu za prokázané, tj. nesprávný úřední postup, vznik škody a příčinnou souvislost mezi nimi (tj. že by škoda vznikla v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem). 6) Dle § 71 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“), platí, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Dle odst. 3 písm. a) citovaného ustanovení platí, že pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. V daném případě se nepodařilo prokázat takový průtah, který by zakládal odpovědnost státu za škodu. Ze spisové dokumentace nevyplynulo, že je řízení zatíženo zásadním překročením lhůt, aby žalobkyni vznikla daná škoda. 7) Žalovaná dále uvádí, že není možné, aby žalobkyně uplatnila nárok v rámci předběžného projednání dle zákona č. 82/1998 Sb. a v rámci soudního řízení se žalobou domáhala náhrady nemajetkové újmy v režimu občanského zákoníku. S ohledem na judikaturu je třeba konstatovat, že na základě speciální úpravy náhrady nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup nelze přiznat náhradu nemajetkové újmy podle občanského zákoníku, neboť na základě totožných skutkových tvrzení nelze uplatnit dva samostatné právní prostředky ochrany fyzické osoby (viz. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 11. 5. 2011, č. 125/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (správně sp. zn. [spisová značka] – poznámka soudu); a nálezy Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 1191/08 ze dne 14. 4. 2009 (N 85/53 Sb., NU 79) či sp. zn. I ÚS 904/08 ze dne 1. 6. 2010 (N 118/57 Sb., NU 455). Vyplývá-li tedy nárok na náhradu nemajetkové újmy ze zákona č. 82/1998 Sb., OdpŠk., není postup podle obecné úpravy možný. II. Zjištěný skutkový stav 8) Při zjišťovaní rozhodného skutkového stavu soud v projednávané věci v souladu s § 135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vycházel z pravomocných rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) ze dne 21. 4. 2023, č. j. [Anonymizováno], ze dne 18. 8. 2023, č. j. [Anonymizováno] a ze dne 1. 12. 2023, č. j. [Anonymizováno], jejichž skutková zjištění nebyla účastníky zpochybněna. 9) Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: i. Žalobkyně byla úřadem práce na základě své písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání ze dne 5. 6. 2012 zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne 5. 6. 2012. ii. Při jednání na úřadu práce dne 2. 11. 2022 bylo odvolatelce stanoveno, že se dostaví na úřad práce dne [datum] v 8:00 hodin. Žalovaná se se na úřad práce ve stanoveném termínu nedostavila. iii. Dne 1. 12. 2022 úřad práce vyhotovil a dne 5. 12. 2022 zaslal žalované „Oznámení o zahájení správní řízení z moci úřední“, ve kterém uvedl, že zahajuje správní řízení ve věci vyřazení žalované z evidence uchazečů o zaměstnání pro maření součinnosti s úřadem práce bez vážného důvodu. Při doručování tohoto oznámení prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odvolatelka nebyla dne [datum] na kontaktní adrese zastižena. iv. Dne [datum] žalovaná zaslala úřadu práce z adresy [e-mail] e-mailovou zprávu, ve které uvedla, že se omlouvá z dnešní návštěvy v 8:00 hodin ze [podezřelý výraz] důvodů. V e-mailové zprávě ze dne [datum] žalovaná poprosila o zaslání nového termínu návštěvy. v. Dne 27. 12. 2022 vydal úřad práce rozhodnutí č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno], jímž vyřadil žalovanou z evidence uchazečů o zaměstnání ode dne 21. 11. 2022 pro maření součinnosti s úřadem práce. V odůvodnění tohoto rozhodnutí úřad práce zejména konstatoval, že dne 21. 11. 2022 se odvolatelka bez omluvy nedostavila na úřad práce k jednání za účelem zprostředkování zaměstnání, i když termín potvrdila svým podpisem. Při doručování zásilky obsahující toto rozhodnuti nebyla žalovaná v místě doručování zastižena, proto zásilka byla uložena u provozovatele poštovních služeb, odvolatelka byla vyzvána k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení a zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 4. 1. 2023. vi. Dne 3. 1. 2023 úřad práce žalobkyni zaslal e-mailovou zprávu, ve které uvedl, že dne [datum] se odvolatelka nedostavila na osobně sjednaný termín návštěvy na úřad práce za účelem zprostředkování zaměstnání, a proto jí bylo dne 1. 12. 2022 na doručovací adresu zasláno oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední pro maření součinnosti s úřadem práce. vii. Dne 4. 1. 2023 úřad práce žalobkyni zaslal e-mailovou zprávu, ve které uvedl, že dne 2. 1. 2023 bylo na její doručovací adresu zasláno rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, odvolatelka má tedy možnost si toto rozhodnutí převzít na poště a kopie tohoto dokladu tedy není nutná. Dále jí bylo zasláno oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední, o kopii tohoto dokladu může žalobkyně osobně zažádat na úřadu práce a bude jí poskytnuta, bohužel na základě její žádosti zaslané e-mailem nelze tuto kopii pořídit a zaslat jí do e-mailu viii. Dne 5. 1. 2023 žalobkyně e-mailem požádala úřad práce o ponechání na podatelně kopie všech zasílaných dokumentů a kopie stvrzení dohodnutého termínu jejím podpisem. ix. Dne 1. 2. 2023 žalobkyně podala proti rozhodnutí úřadu práce ze dne 27. 12. 2022, č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], prostřednictvím e- mailové zprávy „blanketní odvolání se lhůtou doplnění do sedmi dnů“. Žalobkyně v tomto odvolání uvedla, že s ohledem na to, že v záhlaví svého podání uvedla jako doručovací adresu svou e-mailovou adresu (doručovací adresa: [e-mail]), žádá o doručování listin prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu s tím, že ve lhůtě 3 dnů od odeslání písemnosti úřadem potvrdí doručeni písemnosti. x. Přípisem ze dne 16. 2. 2023 úřad práce žalobkyni vyzval k odstranění vady odvolání a požádal ji o jeho doplnění ve lhůtě do 14 dní od data doručení této výzvy s tím, že následně bude odvolání předáno odvolacímu orgánu. xi. Ministerstvo rozhodlo o odvolání podaném dne 1. 2. 2023 proti rozhodnuti úřadu práce ze dne 27. 12. 2022, č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], rozhodnutím ve zkráceném přezkumném řízení ze dne 21. 4. 2023, č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], tak, že rozhodnutí úřadu práce zrušilo a věc mu vrátilo k novému projednání. , neboť na doručence vztahující se k obálce, jejímž obsahem bylo Oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední ze dne 1. 12. 2022, není v části Prohlášení doručujícího orgánu vyznačeno, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení, a toto poučení nebylo od obálky odtrženo. Z tohoto důvodu nelze mít za to, že správní řízení bylo řádně zahájeno. Ministerstvo v rozhodnutí uvedlo, že v novém projednání věci úřad práce doručí Oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední ze dne 1. 12. 2022 žalované znovu, a to zákonným postupem, přičemž ověří, zda adresou pro doručování je adresa [adresa], a poté posoudí veškeré v řízení zjištěné skutečnosti nejen samostatně, ale též ve vzájemných souvislostech a ve věci znovu rozhodne. Uvedené rozhodnuti bylo žalobkyni nejprve zasíláno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, následně jí bylo zasláno dne 20. 6. 2023 na adresu [e-mail], dne 21. 6. 2023 odvolatelka potvrdila doručení tohoto rozhodnuti, nepodala proti němu rozklad a toto rozhodnuti odvolacího orgánu nabylo právní moci dne 8. 7. 2023. xii. Dne 29. 5. 2023 úřad práce žalobkyni předal Oznámení o zahájení správní řízení z mocí úřední ze dne 29. 5. 2023, ve kterém uvedl, že zahajuje správní řízení ve věci vyřazení žalobkyně z evidence uchazečů o zaměstnání pro maření součinnosti s úřadem práce bez vážného důvodu. V tomto oznámení úřad práce dále uvedl, že dne [datum] v [Anonymizováno] hodin se odvolatelka měla dostavit na schůzku za účelem zprostředkování zaměstnání. Tento termín stvrdila svým podpisem v kontaktním listu uchazeče o zaměstnání na předešlé schůzce dne [datum]. xiii. S žalovanou byl na úřadu práce dne [datum] sepsán protokol o ústním jednání, ve kterém je shodně jako v „Oznámení o zahájení správní řízení z moci úřední ze dne [datum] popsáno jednání žalobkyní, pro které s ní úřad práce zahájil správní řízení. Dne 29. 5. 2023 bylo odvolatelce předáno oznámení o zahájení správního řízení z mocí úřední ve věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti s úřadem práce. xiv. Dne 30. 5. 2023 úřad práce vypravil rozhodnutí ze dne 29. 5. 2023, č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], jímž vyřadil žalovanou z evidence uchazečů o zaměstnání ode dne [datum] pro maření součinnosti s úřadem práce. V odůvodnění tohoto rozhodnuti úřad práce konstatoval, že dne 21. 11. 2022 se odvolatelka bez omluvy nedostavila na úřad práce k jednání za účelem zprostředkování zaměstnání, i když termín potvrdila svým podpisem. V zákonem stanovené lhůtě 8 kalendářních dnů odvolatelka nepřítomnost neomluvila a neoznámila důvod, který jí bránil v účasti na jednání, přestože při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání byla poučena o povinnosti stanovené v § 27 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, tj. oznámit osobně nebo písemně důvod, pro který se nedostavila na úřad práce ve stanoveném termínu. Při doručování zásilky obsahující toto rozhodnuti nebyla odvolatelka v místě doručování zastižena, proto zásilka byla uložena u provozovatele poštovních služeb a připravena k vyzvednuti dne 1. 6. 2023. Žalobkyně si uloženou zásilku nevyzvedla ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí. xv. Dne 28. 6. 2023 zaslala žalobkyně úřadu práce podání nazvané „odvolání stížnost“. V tomto podání uvedla „teprve až dnešního dne se po telefonickém dotazu na stav mého odvolání dozvěděla od paní [jméno FO] z úřadu práce, že jí údajně vy. 15/25 de úřadu práce, jelikož jí údajně odmítla zaslat rozhodnuti na příslušný e-man, uvede. v její e-mailové žádosti. Nadto úřad práce zjevně záměrně a účelově nekonal v souladu s přípisem odvolacího orgánu. [jméno FO], ani nikdo jiný z úřadu práce však na její žádost vůbec nereagoval, nesdělil ji výslovně, že odmítají doručit písemnost na příslušný e-mail, v rozporu se správním řádem. Odvolatelka vnímá, že úřad práce nadále má za zjevný cíl ji za každou cenu.“ Tímto odvolatelka podává stížnost na paní [jméno FO] a současně podává odvolání proti zjevně úmyslně nedoručenému rozhodnutí na příslušný e-mail v souladu se správním řádem (prokázáno též příslušným podáním s e-mailovou dodejkou). xvi. Rozhodnutí ze dne 29. 5. 2023 č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], úřad práce žalobkyni zaslal dne 3. 7. 2023 na adresu [e-mail]. xvii. Dne 3. 7. 2023 podala žalobkyně proti rozhodnutí úřadu práce ze dne 29. 5. 2023, č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], odvolání, ve kterém nejprve uvedla, že potvrzuje doručení rozhodnutí č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] a dále uvedla: „V souladu s přípisem Ministerstvu práce a sociálních věci tímto podávám odvolání proti Rozhodnutí paní [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] z [Anonymizováno] [adresa], ze dne 29. 5. 2023. Dále tímto žádám úřad práce o opětovnou evidenci jako osoba se zhoršeným [podezřelý výraz] stavem.“ (prokázáno též příslušným podáním s e-mailovou dodejkou). xviii. Výzvou ze dne 17. 7. 2023 č.j. [Anonymizováno]-[č. účtu]-[Anonymizováno], úřad práce vyzval žalobkyni k doplnění odvolání. Na základě této výzvy odvolatelka písemně doplnila své odvolání dne 18. 7. 2023. Uvedla, že nesouhlasí s vyřazením z evidence úřadu práce z důvodů bagatelního pochybení, za které se opětovně omlouvá. Žádá Ministerstvo, jako odvolací orgán, o pokračování v evidenci úřadu práce. xix. Ministerstvo rozhodlo o odvolání proti rozhodnuti úřadu práce ze dne 29. 5. 2023 č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno][Anonymizováno], podaném dne 3. 7. 2023 rozhodnutím ze dne 18. 8. 2023, č. j. [Anonymizováno], tak, že rozhodnutí úřadu práce zrušilo a věc úřadu práce vrátilo k novému projednání. Podle ministerstva lhůta, kterou úřad práce v oznámení o zahájení správního řízení dne 29. 5. 2023 poskytl žalované k vyjádření k podkladům rozhodnuti, tedy do 29. 5. 2023, a ihned dne 29. 5. 2023 k vyhotovil a dne 30. 5. 2023 vydal rozhodnuti, je příliš krátká pro uplatnění procesních práv žalované. V novém projednání věci úřad práce vyzve žalovanou ke sdělení a doložení důvodu její nepřítomnosti na stanoveném termínu a ke sdělení, zda jí [podezřelý výraz] stav bránil konkrétně v dostavení úřad práce ve stanoveném termínu, a pakliže tomu tak bylo, vyzve ji, aby doložila lékařské zprávy, ze kterých toto vyplývá. K vyjádření ke správnímu řízení úřad práce poskytne žalobkyni dostatečnou lhůtu. xx. Dne 27. 9. 2023 úřad práce vypravil rozhodnutí ze dne 26. 9. 2023, č. [Anonymizováno], jimž vyřadil žalobkyni z evidence uchazečů o zaměstnání ode dne 21. 11. 2022 pro maření součinnosti s úřadem práce. V odůvodnění tohoto rozhodnutí úřad práce konstatoval, že dne 21. 11. 2022 se odvolatelka bez omluvy nedostavila na úřad práce k jednání za účelem zprostředkování zaměstnání, i když termín potvrdila svým podpisem. V zákonem stanovené lhůtě 8 kalendářních dnů odvolatelka nepřítomnost neomluvila a neoznámila důvod, který ji bránil v účasti na jednání, přestože při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání byla poučena o povinnosti stanovené v § 27 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, tj. oznámit osobně nebo písemně důvod, pro který se nedostavila na úřad práce ve stanoveném termínu. xxi. Dne 29. 9. 2023 podala žalobkyně odvolání proti rozhodnutí úřadu práce ze dne 26. 9. 2023, č. j. [Anonymizováno] odvolání, ve kterém uvedla, že podává odvolání proti tomuto rozhodnutí po nesprávných úředních postupech úřadu práce v rámci zjevně nepřiměřené délky správního řízení ve věci jejího vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Žalobkyně tímto žádá úřad práce, aby obnovil stav před zjevným porušením jejích ústavně zaručených práv, tedy pokračoval v evidenci uchazečů o zaměstnání žalobkyně jako osoby se [podezřelý výraz] omezením a aby úřad práce uhradil dluh na [podezřelý výraz] pojištění žalobkyně, došlo-li již ke vzniku dluhu ze strany úřadu práce po nesprávných úředních postupech úřadu práce v rámci zjevně nepřiměřené délky správního řízení ve věci jejího vyřazení z evidence uchazečů a zaměstnání(prokázáno též příslušným podáním s e-mailovou dodejkou). Úřad práce toto odvolání dne 4. 10. 2023 postoupil k rozhodnutí ministerstvu jako odvolacímu orgánu (prokázáno dokumentem Postoupení odvolání proti rozhodnutí úřadu práce o vysazení z evidence uchazečů o zaměstnání ze dne 4. 10. 2023). xxii. Ministerstvo rozhodnutím ze dne 1. 12. 2023, č. j. [Anonymizováno] potvrdilo rozhodnutí úřadu práce ze dne 26. 9. 2023, č[Anonymizováno] o odvolání žalobkyně zamítlo. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 12. 2023 (prokázáno uvedeným rozhodnutím a dokumentem úřadu práce „nabytí právní moci“ ze dne 14. 12. 2023). xxiii. Z jiných provedených důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti. xxiv. Důkazy k prokázání výše dluhu na pojistném za [podezřelý výraz] pojištění žalobkyně (dokumentů Odborové [podezřelý výraz] pojišťovny, či podání k této pojišťovně směřující) soud s ohledem na níže uvedený právní názor jako nadbytečné neprováděl. III. Právní hodnocení věci 10) Na základě uvedeného skutkové stavu dospěl soud k následujícímu právnímu hodnocení věci. 11) Soud nárok na nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku správního řízení posuzoval podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), [dále jen „zákon“], neboť úprava odpovědnosti státu za škodu v zákoně č. 82/1998 Sb. je speciální úpravou v oblasti ochrany osobnosti tam, kde bylo do těchto práv zasaženo při výkonu veřejné moci, a jako speciální právní úprava se použije přednostně (k tomu srov. žalovanou citovanou judikaturu a z novější judikatury např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 12. 2021, sp. zn. [spisová značka]). 12) Podle § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 13) Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 14) Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 15) Podle § 31a zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odstavec 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odstavec 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (odstavec 3). 16) Dle § 71 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) platí, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Podle odst. 3 písm. a) uvedeného zákonného ustanovení pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je potřeba nařídit ústní jednání nebo místní šetření, atd., nebo jde-li o zvlášť složitý případ. 17) Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotvena novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. [hodnota] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [obec] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. 18) Po právní stránce se soud zabýval skutečností, zda v namítaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona. Řízení trvalo od jeho zahájení dne 3. 1. 2023 do dne - 2. 12. 2023, kdy nabylo právní moci rozhodnutí zamítnutí odvolání. Celková délka řízení byla 10 měsíců a 29 dní. Řízení probíhalo opakovaně před úřadem práce a Ministerstvem práce sociálních věcí. Soud posuzoval obě řízení o vyloučení žalobkyně z evidence uchazečů o zaměstnání jako jedno řízení, byť se po formální stránce jedná o dvě samostatná správní řízení. Učinil tak s ohledem na věcnou i časovou návaznost obou řízení. V obou správních řízení byl řešen tentýž předmět (vyřazení žalobkyně z evidence uchazečů o zaměstnání za nedostavení se ke schůzce, která se měla u úřadu práce konat dne [datum] hodin) a obě správní řízení na sebe časově navazovala a po určitou dobu se i překrývala. Z pohledu žalobkyně tak nebyl důvod obě správní řízení rozlišovat. 19) Soud dospěl k závěru, že celková délka správního řízení v tomto směru byla nepřiměřená, a došlo tak též k překročení zákonných lhůt v rámci správního řízení. Jednalo se o vyřazení osoby žalobkyně z evidence uchazečů o zaměstnání, kdy na existenci v této evidenci jsou potom vázány i dávky hmotné nouze, příspěvky a další sociální příspěvky. Složitost předmětu řízení nebyla vysoká, a to jak po skutkové, tak po právní stránce, neboť rozhodující byla pouze odpověď na otázku, zda se žalobkyně nedostavila na schůzku u úřadu práce z omluvitelného důvodu, a žalovaná v zásadě netvrdila ani neprokazovala žádné omluvitelné důvody, které by jí měly v dostavení se na schůzku bránit. Namítá-li žalovaná, že k prodloužení řízení v důsledku nesprávného doručování žalované, pomíjí, že za doručování je zodpovědný doručující správní orgán nikoli příjemce písemnosti, a že v projednávané věci to byl úřad práce, který při doručování několikrát pochybil, a to jak nesprávným vyplnění doručenky, tak ignorováním žádosti žalované o doručování písemností elektronicky (§ 19 odst. 4 správního řádu). V důsledku nesprávného postupu úřadu práce trvalo správní řízení 10 měsíců a 29 dní. Skutečnost, že žalovaná dvakrát podala blanketní odvolání (dne 1. 2. 2023 a dne 3. 7. 2023), přispěla k prodloužení řízení o přibližně měsíc. Za těchto okolností by při takovémto předmětu správní řízení i s rozhodováním před odvolacím orgánem nemělo přesáhnout 90 dnů. Sama skutečnost, že žalobkyně odvolání podala nemůže jít k její tíži, když žalobkyně byla ve věci dvakrát úspěšná. 20) V projednávané věci je namístě přiznat žalobkyni zadostiučinění v penězích. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020 sp. zn. [spisová značka] a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. [spisová značka], je možné aplikovat stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, [Anonymizováno], uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „stanovisko“), neboť se jedná o poskytnutí plnění ze strany státu, a to sociální dávky, kdy toto patří mezi řízení týkající se základních lidských práv, neboť toto plnění spadá pod článek 6, odst. 1 Úmluvy o základních lidských právech. 21) Podle stanoviska pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč (cca 600 až 800 EUR) zajeden rok řízení, tj. 1 250 Kč až 1667 Kč (cca 50 až 67 EUR) zajeden měsíc řízení. Nejvyšší soud přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7 500 Kč až 10 000 Kč). Při stanovení základní částky tak bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat), bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Stejně tak lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek v případě, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne. 22) Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění soud vycházel ze základní částky 10 000 Kč za jeden rok trvání řízení, a to s ohledem na několikanásobné překročení optimálního trvání správního řízení a s ohledem dobu více než 14 let od vydání stanoviska, kdy vzhledem k inflaci došlo k podstatnému snížení reálné hodnoty peněz a není přípustné, aby byl v současné době za totéž prodlení správního orgánu v roce 2011 příslušelo poškozenému hodnotově mnohem nižší odškodnění. Řízení o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání je řízením v oblastech sociálního zabezpečení a obecně je tomuto přiznáván zvýšený význam. Z tohoto důvodu soud navýšil uvedenou částku o 10 %. Soud přihlédl též k výše popsané jednoduchosti předmětu řízení a z tohoto důvodu navýšil základní částku o 10 %. Zároveň však soud dospěl k závěru, že vzhledem k počtu soustav, které ve věci samé rozhodovaly, a to 2 stupně rozhodování, je na místě uvedenou částku o 10 % snížit. Dále bylo na místě uvedenou částku moderovat s ohledem na žalovanou podaná dvě blanketní odvolání, a to rovněž o 10 %. Částka stanovená soudem tak s ohledem na relevantní skutečnosti zůstala na 10 000 Kč za jeden rok trvání řízení. Soud proto přiznal žalobkyni za 10 měsíců a 29 dní trvání správního řízení 9 166 Kč jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení. 23) Soud žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení, avšak podle stanoviska a rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka] až ode dne následujícího po uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku u žalované. Žalobkyně tak učinila 30. 8. 2023, a zákonný úrok z prodlení jí tak přísluší od 1. 3. 2024 (srov. § 15 zákona). 24) Ohledně nároku žalobkyně na náhradu škody způsobeným vznikem jejího dluhu na pojistném na [podezřelý výraz] pojištění soud předesílá, že předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu porušení povinnosti jsou vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody, s tím, že odpovědnost je dána jen tehdy, jsou-li uvedené předpoklady splněny kumulativně (za všechna rozhodnutí srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 96/2013 Sb., rozh. obč.). 25) Podle § 7 písm. e) zákona č. 48/1997 Sb., o [podezřelý výraz] pojištění je stát plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání. 26) Podle § 3b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné [podezřelý výraz] pojištění vyměřovacím základem u osoby, která po celý kalendářní měsíc nemá příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a není za ni plátcem pojistného stát (§ 3c) (dále jen "osoba bez zdanitelných příjmů") je minimální mzda. 27) Byl-li uchazeč o zaměstnání vyškrtnut z evidence uchazečů má za podmínek výše uvedených zákonných ustanovení povinnost hradit pojistné na [podezřelý výraz] pojištění. Žalobkyně v projednávané věci namítá, že nepřiměřenou délkou správního řízení o jejím vyškrtnutí z evidence uchazečů o zaměstnání jí vznikla škoda. Při jejím formulování pomíjí, že samotná nepřiměřenost délky správního řízení nemůže být v příčinné souvislosti se vznikem škody v podobě vzniku povinnosti hradit pojistné na [podezřelý výraz] pojištění. Z tohoto důvodu se soud dalšími podmínkami tohoto nároku nezabýval a zamítl jej. IV. Náklady řízení 28) O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žalované přiznal nárok na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná měla ve věci neúspěch toliko v nepatrné výši (nepočítaje příslušenství se jednalo o 1,35 %). Postup podle § 150 o. s. ř. soud neshledal důvodným, neboť pro něj nebyly dány vážné důvody. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní. 29) Náklady řízení žalované sestávají ze tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) za dvě vyjádření k žalobě a účast na jednání, tj. celkem 900 Kč a náhrad za cestovné (cesta na jednání a zpět) ve výši 180 Kč. Náklady žalované tak činily 1 080 Kč.

Poučení