21 C 149/2020 - 812

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o vypořádání společného jmění manželů, takto:

Výrok

I. Řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů se ve vztahu k položce „mobiliář chaty ve [Anonymizováno]“ zastavuje.

II. Ze zaniklého společného jmění manželů účastníků se přikazují: a) do výlučného vlastnictví žalobce: 1) pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] (rodinný dům), parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] (stavba pro výrobu a skladování), parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], 2) stavba č. ev. [Anonymizováno] (stavba pro rodinnou rekreaci) stojící na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], 3) movité věci tvořící vybavení stavby č.p. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno]: - olepovačka, - odsávačka, - skříně a stropní topné panely v truhlárně, - kuchyňské linky se spotřebiči ve studiu a přístavbě, - skříň ve studiu, - pohovka ve studiu, - TV ve studiu, - skříň v chodbě studia, - pračka se sušičkou ve studiu, - spací patro v přístavbě, - stůl + židle v přístavbě, - TV v přístavbě, - skříň v přístavbě a - skříně a kuchyňské linky se spotřebiči v jednotkách v 1. patře, 4) dluhu, vč. příslušenství, z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. [Anonymizováno] uzavřené dne 24. 2. 2012 s [Anonymizováno]; ke dni rozhodnutí soudu ve výši 513.295,52 Kč, 5) zůstatek na účtu č. [č. účtu] vedeném u [právnická osoba]., jenž ke dni zániku společného jmění účastníků činil 3.038,56 Kč, 6) zůstatek na účtu č. [č. účtu] vedeném u [právnická osoba]., jenž ke dni zániku společného jmění účastníků činil 2.245,10 Kč, b) do výlučného vlastnictví žalované: 1) movité věci tvořící vybavení rodinného domu č.p. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno]: - skříňka pod umyvadlo, bílá dřevěná, - menší koupelnová skříňka, dřevěná, - koupelnový regál bílý, dřevěný s košíky, - regál na ručníky přírodní, - koš na prádlo s víkem plastový, - bílá postel z lamina, - bílá komoda IKEA, - bílá vestavná skříň v pokoji matky, - posilovací stroj, - úložný regál IKEA s dvířky a boxy, - bílý stůl z lamina, - bíločerná komoda, - úložný regál IKEA s dvířky a boxy, - komoda k posteli, bílé lamino, - reprosoustava, - psací stůl bílé lamino, - TV Toshiba, - konferenční stolek, - sušička, - pračka, - dvojitá skříň hnědé lamino, - psací stůl hnědé lamino, - bílá skříň (chodba), - skříň růžové lamino, - skříň zelené lamino, - postel bílá 2x z lamina se šuplíky, - skříň z lamina (obývák), - skříně a police z přírodního lamina (chodba), - křeslo 2x, - lustry, - šedý gauč, - židle +stůl a - skříně v garáži, 2) dluhu, vč. příslušenství, z titulu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. [Anonymizováno] uzavřené dne 24. 2. 2012 s [Anonymizováno]; ke dni rozhodnutí soudu ve výši 513.295,52 Kč, 3) zůstatek na účtu č. [č. účtu] vedeném u [právnická osoba]., jenž ke dni zániku společného jmění účastníků činil 52.992,63 Kč, 4) zůstatek na účtu č. [č. účtu] vedeném u [právnická osoba]., jenž ke dni zániku společného jmění účastníků činil 964,20 Kč, 5) nákladní automobil Citroën, reg. zn. [SPZ],

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání vypořádacího podílu částku 2.810.979,78 Kč do čtyř měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Návrh žalované, aby byly vypořádány velkoformátová pila Felder, vozidlo Ford Galaxy, reg. zn. [SPZ], vozidlo BMW, reg. zn. [SPZ], vozidlo Citroën Jumper, reg. zn. [SPZ] a investice do fondu [právnická osoba]. ve výši 420.000 Kč, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobce a žalovaná jsou povinni nahradit České republice na účet Okresního soudu Praha-východ do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náklady řízení ve výši 42.611,23 Kč, a to každý rovným dílem.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne 30. 7. 2020 u zdejšího soudu domáhal vypořádání zaniklého SJM účastníků. Tvrdil, že manželství účastníků uzavřené dne 21. 3. 2002 bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 6. 6. 2019, č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 19. 6. 2019. Za trvání manželství nabyli účastníci z výlučných prostředků žalobce do SJM pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno], a pozemek parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], jejichž obvyklá cena podle stavu ke dni 18. 12. 2019 činila 7.050.000 Kč, dále pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba pro výrobu a skladování č.p. [Anonymizováno], a pozemek parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], jejichž cena podle oceňovacího předpisu ke dni 18. 12. 2019 činila 8.081.720 Kč. Celková výše aktiv tak činí 15.131.720 Kč. Za trvání manželství dále vznikl účastníkům závazek vůči [Anonymizováno], z hypoteční smlouvy uzavřené v únoru 2012, jehož výše ke dni zániku SJM činila 630.780 Kč (původně 800.000 Kč) a ke dni podání žaloby 591.447 Kč. Od rozvodu manželství žalobce z vlastních prostředků uhradil 43.340 Kč. Žalobce ze svých výlučných prostředků získaných z prodeje podílu nemovitosti a darem, uhradil celou kupní cenu ve výši 2.850.000 Kč za pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] a ze svých výlučných prostředků postavil rodinný dům č.p. [Anonymizováno], přičemž investice podle znaleckého posudku byla ve výši 2.650.000 Kč, a ze svých výlučných prostředků dále postavil stavbu pro výrobu a skladování č.p. [Anonymizováno], jejíž pořizovací cena byla znalcem vyčíslena na částku 8.900.000 Kč. Vnos na hodnotě nemovitostí do manželství žalobcem tak činí 14.400.000 Kč. V letech výstavby obou objektů nebyla žalovaná v žádném pracovním poměru, tedy nepřispívala do společné domácnosti žádnými finančními prostředky. Pracovat začala až v červnu 2017. Od celkové hodnoty SJM (15.131.720 Kč) je nutné odečíst jednotlivé vnosy (14.400.000 Kč). Pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků je tak určující hodnota 731.720 Kč a při rovnosti podílů je to uvedené částky, tj. 365.860 Kč. K této částce je třeba v případě žalobce připočíst hodnotu jeho vnosů. Konečná výše podílu žalobce tak činí 14.765.860 Kč. Žalobce navrhl, aby byly do jeho výlučného vlastnictví přikázány nemovité věci i závazek z hypotečního úvěru s tím, že celková výše vypořádacího podílu pro žalovanou tak činí 322.520 Kč.

2. Žalovaná ve vyjádření z 30. 9. 2020 namítala, že na pořízení nemovitostí uvedených v žalobě, resp. jejich rekonstrukce, údržby a vybavení byly za dobu trvání manželství vynakládány prostředky ze SJM, a to mj. z hypotéčního úvěru, jehož zůstatek žalobce navrhuje k vypořádání. Do žalobcem označených nemovitostí (rodinný dům, dílna, studio) bylo pořizováno zařízení (kuchyňské linky, nábytek, formátovací pila, olepovačka, kotle, bojlery, čerpadla atp.) z prostředků SJM. Studio žalobce z prostředků v SJM vybavil nábytkem (sedačkou, skříní), pračkou a opatřil si počítač a tiskárnu. Vybavení všech těchto nemovitostí by proto mělo být předmětem vypořádání. Stavba zapsaná na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa] byla původně malým rekreačním objektem (dřevěnou chatou na podezdívce s malým sklepem), ve kterém účastníci původně bydleli. Za trvání manželství účastníci tuto chatu významným způsobem rozšířili a rekonstruovali (dřevěnou chatu zbourali, zvětšili sklep a vystavěli zděnou chalupu s přízemím a patrem). V tomto stavu dnes slouží k celoročnímu bydlení a poté, co ji přestali účastníci obývat, byla pronajímána. Vedle této nemovitosti je umístěna další stavba, kterou obývá matka žalobce v letním období. Přestavba obou těchto staveb ve výlučném vlastnictví žalobce proběhla v době trvání manželství a byly na ni vynakládány prostředky ze SJM, které žalovaná navrhuje vypořádat. Do předmětných nemovitostí (chata a vedlejší stavba ve [Anonymizováno]) bylo pořizováno zařízení (kuchyňské linky, nábytek atp.) z prostředků SJM. Žalovaná navrhla prostředky takto vynaložené ze SJM na výlučný majetek žalobce k vypořádání. Žalovaná byla žalobcem donucena, aby v době trvání manželství uzavřela úvěrovou smlouvu č. [Anonymizováno] s [právnická osoba]. Tuto úvěrovou smlouvu uzavírala proto, že žalobce potřeboval koupit pro účely svého podnikání formátovací pilu. Žalované přislíbil, že pokud úvěrovou smlouvu uzavře, bude jí splátky úvěru posílat, jelikož se jedná o závazek určený výlučně pro účely jeho podnikání. Tento slib po jistou dobu plnil. V době po rozvodu manželství žalovaná i nadále splácela tento úvěr a v současné době je již zaplacen. Od doby právní moci rozvodu vynaložila ze svých finančních prostředků na doplacení úvěru celkem částku 25.488 Kč, kterou navrhuje k vypořádání. Po dobu trvání manželství byly pronajímány chata ve [Anonymizováno] a byty umístěné nad dílnou. Výnosy z těchto nájmů byly součástí SJM, avšak inkasoval je a nakládal s nimi výlučně žalobce. Žalobkyně navrhuje vypořádání těchto výnosů. Žalobce za dobu trvání manželství založil několik bankovních účtů, žalovaná navrhla, aby byly vypořádány zůstatky na těchto účtech ke dni zániku manželství. Žalovaná navrhla k vypořádání obchodní podíl žalobce ve společnosti [jméno FO] [právnická osoba], IČO: [IČO], sídlem [adresa] [Anonymizováno], [adresa], založené v roce 2009, resp. vypořádání hodnoty tohoto podílu. Dále navrhla k vypořádání finanční prostředky, které ze SJM vynakládal žalobce do společnosti [jméno FO] [právnická osoba] Společnost musela být dotována z prostředků SJM. Žalobce z prostředků SJM pořizoval i některé nákladné nářadí do truhlářské dílny, kterou provozoval jako OSVČ, případně pro potřeby společnosti [jméno FO] [právnická osoba] Žalobce za trvání manželství pořizoval automobily a motocykly, a to za prostředky ze SJM, které žalovaná navrhuje k vypořádání. Žalobce z prostředků SJM bez vědomí a souhlasu žalované investoval do fondů [právnická osoba]. částku cca 420.000 Kč. Žalobce smlouvu předčasně ukončil a provedená investice tak byla zcela prodělečná. Tyto prostředky, které žalobce „proinvestoval“, žalovaná navrhuje k vypořádání, resp. k zohlednění v rámci stanovení podílů na vypořádávaném majetku. Žalovaná žije v rodinném domě č. p. [Anonymizováno] od doby, kdy žalobce opustil rodinnou domácnost, sama s oběma dcerami. Vzhledem k tomu, že se o nemovitost dlouhodobě stará výlučně žalovaná a že dcery toto místo vnímají jako svůj domov, žalovaná by zde ráda s dcerami bydlela i nadále. Je ochotná vzít na sebe povinnost a závazek převést na dcery spoluvlastnické podíly, jakmile dosáhnou obě zletilosti a současně převzít pouze na svou osobu závazek k doplacení hypotéčního úvěru váznoucího na této nemovitosti a netrvat na vypořádání prostředků vynaložených žalobkyní po zániku manželství na doplacení dalšího úvěru. Ostatní součásti SJM pak navrhla přikázat žalobci.

3. V replice z 9. 2. 2021 žalobce uvedl, že žalovanou zmiňované byty a kancelář jsou popsány ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno]. Studio bylo od počátku vybaveno kuchyňskou linkou, protože mělo sloužit k předvádění výrobků - vzorová kuchyňská linka. Přístavek (nyní skleník) je také zahrnut do znaleckého posudku. Prostředky z hypotéčního úvěru byly použity na dodělání domu a vnitřního vybavení (kuchyň, skříně, plovoucí podlahy). Na výstavbu nemovitostí byly použity finanční prostředky z výlučného vlastnictví. Hodnotu investovaných prostředků prokazují znalecké posudky. Vybavení studia bylo hotové před kolaudací, tj. z výlučných prostředků. Strojní vybavení bylo pořizováno v rámci podnikání právnické osoby [jméno FO] [právnická osoba] Spotřebiče, počítač a tiskárna byly použity k podnikatelské činnosti a již byly obměněny. Především se jedná o spotřební zboží nulové hodnoty. V případě chaty se jednalo o rekonstrukci. Stavebnímu úřadu byla pouze oznámena výměna střechy a části obvodových stěn. Rekonstrukce byla financována z prostředků z prodeje darované nemovitosti č.p. [Anonymizováno] ul. [jméno FO], [adresa]. Nemovitost ve [Anonymizováno] je stále ve výlučném vlastnictví žalobce. Vnosy ze SJM do této nemovitosti nebyly. Vedle nemovitosti není další stavba. Přístavek je na pilířích, tj. není spojen pevným základem se zemí a jedná se o 15 m2. Finanční prostředky z hypotéčního úvěru byly použity pouze na vnitřní vybavení nemovitosti (obklady, rozvody, podlahy) hrubá stavba stála od roku 2008. Hypotéka ve výši 800.000, Kč byla poskytnuta 7. 2. 2012, kdy již byly stavby obou budov postaveny. Žalobce v současné době užívá studio o prostoru 40 m2, neboť nemůže s žalovanou žít v rodinném domě, a to především ze zdravotních důvodů. Jeho psychický stav je narušován společným soužitím s žalovanou. Žalovaná užívá rodinný dům o podlahové ploše 230 m2. Formátovací pila i olepovačka jsou ve vlastnictví společnosti [jméno FO] [právnická osoba] Výnos z nájmů bytů byl spotřebován v rodinném rozpočtu. Žalovaná nepracovala minimálně 12 let, kdy byla v domácnosti. I žalovaná užívala společná vozidla k běžnému provozu. Investice do fondů [právnická osoba]. byla z výlučných prostředků žalobce, což již bylo konstatováno v rozsudku Krajského osudu v Praze ze dne 28. 1. 2019, č.j. [spisová značka]. Bankovní účty žalobce byly založeny jako podnikatelské, aby se oddělily peníze od soukromých. Z vydělaných finančních prostředků se financoval také chod domácnosti, protože žalovaná byla převážnou část manželství v domácnosti.

4. V doplňujícím vyjádření z 8. 9. 2021 žalobce namítal, že pozemky parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] byly zakoupeny z výlučných prostředků žalobce, které získal po prodeji podílu ve výši id. [Anonymizováno] na nemovité věci v k.ú. [adresa]. Za prodej svého podílu žalobce obdržel na svůj účet č. [č. účtu] kupní cenu ve výši 16.650.000 Kč. Platba za pozemky ve výši 2.850.000 Kč byla provedena z osobního účtu žalobce č. [č. účtu] ve prospěch úschovního účtu advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu]. Koupi pozemků a následnou výstavbu obou objektů č.p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] žalobce hradil ze svých výlučných prostředků. V předmětném období pracoval pouze žalobce a zajištoval běžný příjem rodiny. Žalovaná byla na rodičovské dovolené. Dcery [jméno FO] a [jméno FO] se narodily v roce 2002 a v roce 2005. V majetku SJM nebyly finanční prostředky, aby mohla proběhnout výstavba a koupě předmětných pozemků. Na úhradu kupní ceny a stavbu předmětných nemovitých věcí byla z výlučných prostředků žalobce investována celkem částka 14.400.000 Kč. Do rekonstrukce nemovitosti v osobním vlastnictví žalobce v k.ú. [adresa] nebylo ze SJM nic použito. Žalobce rekonstrukci prováděl ze svých výlučných prostředků, které obdržel za prodej nemovitosti v k.ú. [adresa]. V době rekonstrukce žalobci jeho matka, [jméno FO], darovala celkem částku ve výši 2.014.000 Kč. Částky 700.000 Kč a 600.000 byly převedeny na jeho osobní účet č. [č. účtu]. Žalobce ke dni rozvodu manželství používal pouze bankovní účet vedený u [Anonymizováno] č. [č. účtu]. Do fondu [právnická osoba]. byly investovány prostředky ve výši 6.500.000 Kč, které pocházely z prodeje nemovitosti v k.ú. [adresa]. Na účet pak byly částečně vráceny investované peníze ve výši 6.063.784 Kč.

5. V doplňujícím vyjádření ze 17. 9. 2021 žalovaná tvrdila, že na pořízení a výstavbu nemovitostí ve [Anonymizováno], jakož i jejich rekonstrukce, údržbu a vybavení byly vynakládány prostředky ze SJM a tyto nemovitosti proto jsou součástí SJM. Mezi stranami je nesporné, že nemovitosti ve [Anonymizováno] byly nabyty za trvání manželství, navíc jsou jako SJM zapsány v katastru nemovitostí. Nestačí tvrdit a prokazovat samu existenci výlučných prostředků, ale je třeba prokázat, že za tyto výlučné prostředky byly nemovitosti ve [Anonymizováno] skutečně pořízeny. Žalobce nijak nedokládá tvrzení, že hrubá stavba stála od roku 2008. Pod pojem „výstavba“ je třeba zahrnout všechny práce, které vedou k dokončení nemovitostí. Tedy mj. i práce, jejichž financování z prostředků z hypotečního úvěru žalobce připustil. Souhlas s užíváním stavby byl [právnická osoba] [adresa] vydán až dne 23. 5. 2017, tj. více než 5 let od podpisu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru. Žalovaná pobírala peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek a v letech 2008-2009 byla zaměstnaná u společnosti [jméno FO], IČO [IČO]. V podání ze dne 14. 11. 2018, které žalobce předložil v řízení vedeném Krajským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], uvedl, že z kupní ceny obdržené za prodej spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech v k.ú. [adresa] ve výši 16.650.000 Kč uhradil následující položky: sestře [Anonymizováno] žalobce daroval částku 2.394.819 Kč, právnímu zástupci uhradil částku 500.000 Kč (resp. minimálně 350.000 Kč), daň z převodu nemovitostí ve výši 499.500 Kč, provizi realitní kanceláři ve výši 333.000 Kč, kupní cenu pozemků ve [Anonymizováno] ve výši 2.850.000 Kč, tj. celkem 6.577.319 Kč. Nadto žalobce uvádí, že další prostředky použil na rekonstrukci chaty ve [Anonymizováno]. Tvrzení žalobce, že z výlučných prostředků obdržených za prodej nemovitostí v k.ú. [adresa] financoval výstavbu rodinného domu v částce 2.650.000 Kč, za cenu 8.900.000 Kč postavil truhlárnu a s částkou 6.577.319 Kč naložil výše popsaným způsobem ani matematicky neodpovídá skutečnosti. Pokud jde o vybavení rodinného domu ve [Anonymizováno], jedná se o skříňku pod umyvadlo (500 Kč), menší koupelnovou skříňku (400 Kč), koupelnový regál (1.500 Kč), regál na ručníky (400 Kč), koš na prádlo (100 Kč), bílou postel (2.000 Kč), bílou komodu (500 Kč), bílou vestavěnou skříň (3.000 Kč), posilovací stroj (400 Kč), úložný regál (2.000 Kč), bílý stůl (1.000 Kč), bíločernou komodu (1.500 Kč), úložný regál (1.000 Kč), komodu k posteli (1.000 Kč), reprosoustavu (1.500 Kč), psací stůl (500 Kč), TV Toshiba (3.500 Kč), konferenční stolek (800 Kč), sušičku (5.000 Kč), pračku (2.000 Kč), dvojitou skříň (2.000 Kč), psací stůl (1.500 Kč), bílou skříň (600 Kč), skříň (5.000 Kč), skříň (5.000 Kč), bílou postel (6.000 Kč), skříň (5.000 Kč), kuchyň s vestavěnými spotřebiči (55.000 Kč), skříně a police na chodbě (22.000 Kč), křesla (2 x 600 Kč), lustry 5.000 Kč, šedý gauč (3.000 Kč), židle + stůl (4.000 Kč) a skříně v garáži (5.000 Kč). Souhrnnou hodnotu movitých věcí odhaduje žalovaná na cca 148.300 Kč. Tyto movité věci navrhuje žalovaná přikázat do svého vlastnictví. Pokud jde o vybavení budovy čp. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno], jedná se o velkoformátovou pila Felder K 700 S, kterou žalobce koupil v roce 2017 za 211.750 Kč. V dílnách se nachází olepovačka, odsávačka, skříně a stropní topné panely. Kromě dílen se v přízemí truhlárny nachází ještě studio a přístavba (ve skutečnosti dvě obyvatelné bytové jednotky 1+kk). Obě tyto jednotky mají plně vybavenou kuchyň (hodnota kuchyňských linek se spotřebiči je cca 45.000 až 50.000 Kč) Ve studiu by se dále měly nacházet přinejmenším tyto hodnotnější movité věci: skříň (5.000 Kč), pohovka (5.000 Kč), TV (4.500 Kč), skříň v chodbě (1.000 Kč) a pračka se sušičkou (10.000 Kč). V přístavbě by se dále měly nacházet přinejmenším tyto hodnotnější movité věci: spací patro (6.000 Kč), stůl + židle (3.000 Kč), TV (5.000 Kč) a skříň (4.000 Kč). V 1. patře budovy se nacházejí další čtyři bytové jednotky (3 byty o dispozici 2+kk a 1 kancelář), přičemž všechny jsou vybaveny skříněmi, kuchyní se spotřebiči (myčka, lednička, mrazák, mikrovlnná trouba, trouba, sporák). Žalovaná odhaduje vybavení každé z těchto jednotek na 100.000 Kč, celkem tedy 400.000 Kč. Celkovou hodnotu vybavení truhlárny tedy žalovaná odhaduje na 658.500 Kč až 759.500 Kč. Žalovaná navrhuje přikázat truhlárnu i s vybavením do vlastnictví žalobce. Budova chaty byla postavena v roce 1973. Technická zpráva z listopadu 1997 ji popisuje jako dřevěnou montovanou chatu, ke které byl vybudován dřevěný přístavek, který slouží jako zádveří, a také krytá terasa. Celková zastavěná plocha činila 44,5 m2. V roce 2008 došlo ke kompletní rekonstrukci, kdy byla původní stavba zcela odstraněna až na úroveň sklepa, a byla postavena zcela nová budova. Z právního hlediska tak budova chaty v původní podobě jako předmět právních vztahů zanikla a výstavbou vznikl zcela nový předmět právních vztahů, budova chaty v dnešní podobě. Rekonstrukce chaty probíhala v době účinnosti obč. zák., kdy neplatila zásada superficies solo cedit, a stavby, tedy i budova chaty, byly samostatným předmětem právních vztahů. Budova chaty v podobě, ve které se dnes nachází, tedy vznikla v roce 2008. K nabytí vlastnictví k budově chaty tedy došlo za trvání manželství účastníků, když předtím jako předmět právních vztahů tato budova neexistovala. Původní budova ve výlučném vlastnictví žalobce byla až na podsklepení odstraněna, čímž z právního hlediska zcela zanikla. Současná hodnota chaty činí 4.980.741 Kč. Pakliže by soud nepřisvědčil závěru žalované o tom, že je budova chata fakticky součástí SJM, pak by žalobce byl povinen nahradit to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na jeho výhradní majetek. Vybavení chaty bylo pořizováno nepochybně také z prostředků ze SJM. V přízemí se nachází plně vybavená kuchyně (hodnota kuchyňské linky se spotřebiči cca 50.000 Kč), pokoj, chodba s vestavěnou skříní a koupelna, v 1. patře jsou dva pokoje a koupelna. Na stejném pozemku je postavena ještě jedna menší budova, kterou užívá matka žalobce. Vybavení obou budov má podle názoru žalované hodnotu přinejmenším 150.000 Kč. Na splacení úvěru poskytnutého na základě úvěrové smlouvy č. [Anonymizováno] od zániku manželství žalovaná ze svých výlučných prostředků doplatila částku v 28.658,42 Kč. Žalovaná proto navrhuje, aby byla této částky (14.329,21 Kč) vypořádána jako investice z výlučných prostředků žalované do SJM. Mezi pravidelné příjmy spadající do SJM patřilo nájemné za nájem bytových a nebytových jednotek v truhlárně a také nájemné za nájem chaty. Tyto peněžní prostředky byly vynakládány převážně na údržbu, rekonstrukce a pořizování vybavení nemovitostí ve [Anonymizováno] i chaty, a také na provoz domácnosti. Nájemné za užívání nemovitostí ve [Anonymizováno] a chaty bylo inkasováno žalobcem buď v hotovosti nebo na jeden z jeho bankovních účtů, nebo jej bez právního důvodu inkasovala společnost [jméno FO] [Anonymizováno] Mezi účastníky a společností [jméno FO] [Anonymizováno] totiž neexistovala smlouva zakládající právo společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] tyto z jejího pohledu cizí nemovitosti přenechat za úplatu třetím osobám k užívání. Žalovaná je připravena soudit se o neplatnost převodu 100 % podílu v této společnosti, který žalobce v minulosti bez souhlasu žalované převedl. Předmětem vypořádání by měly být rovněž příjmy z pronájmu dosud nevypořádaného společného majetku – truhlárny, které žalobce inkasoval po zániku manželství, poněvadž se jedná o výnosy majetku v SJM. Pokud soud dojde k závěru, že je budova chaty je rovněž součástí dosud nevypořádaného SJM, měly by být předmětem vypořádání také příjmy z pronájmu této nemovitosti. Ke dni zániku manželství vlastnili účastníci následující bankovní účty: č. [č. účtu], č. [č. účtu], č. [č. účtu], č. [č. účtu], č. [č. účtu] a č. [č. účtu]. 100 % obchodní podíl ve společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] nabyl žalobce dne 13. 8. 2009, tj. za trvání manželství, podíl byl proto součástí SJM. Žalobce dne 15. 1. 2020 převedl podíl na pana [jméno FO], bytem [adresa], a to na základě smlouvy o převodu podílu, avšak nepožádal o souhlas žalovanou. Ke dni zániku manželství vlastnili účastníci následující motorová vozidla, jež by měla být předmětem vypořádání: automobil Ford Galaxy 4SU 1140, rok výroby cca 2008 (180.000 Kč), automobil Citroen Transit 3SP 1145, rok výroby cca 2015, (230.000 Kč), motocykl BMW R1100GS, rok výroby cca 1995, (70.000 Kč) a automobil Citroen C8, rok výroby 2004 (50.000 Kč).

6. V podání z 12. 10. 2021 žalobce namítal, že žalovaná neměla na účtech dostatek finančních prostředků, ze kterých by mohly být postaveny obě předmětné nemovitosti včetně koupě pozemků. S těmito finančními prostředky disponoval pouze žalobce, které získal z prodeje podílu nemovitosti v k.ú. [adresa]. V podání ze 14. 10. 2021 žalobce poukazoval na to, že dle vyjádření znalce k technickému posouzení přestavby chaty ve [Anonymizováno] se nejednalo o novou stavbu a že žalovaná neprokázala, že by v době rekonstrukce bylo v SJM dostatek finančních prostředků pro rekonstrukci v uvedeném rozsahu.

7. V podání z 15. 10. 2021 žalovaná uvedla, že žalobce zrušil většinu svých bankovních účtů. Žalovaná považuje takové jednání za účelové, vedené snahou minimalizovat majetek, jenž by měl být předmětem vypořádání.

8. V podání z 30. 11. 2021 žalovaná navrhla, aby byly movité věci tvořící vybavení budovy č.p. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] prodány a výtěžek z prodeje rozdělen mezi účastníky rovným dílem. Dále navrhla, aby byla velkoformátová pila Felder K 700 S zahrnuta pod položku č. 10 – obchodní podíl ve společnosti [jméno FO] [Anonymizováno], neboť tato spadá do majetku této společnosti. Dále uvedla, že navrhuje k vypořádání příjmy z pronájmu budovy č.p. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno] (truhlárny), resp. 4 bytů, které žalobce inkasoval po zániku manželství, tj. od 19. 6. 2019. Byt č. 1 by měl být v užívání společnosti [právnická osoba].-[Anonymizováno], IČO: [IČO]. Byt č. 2 je obýván manželským párem – [jméno FO] a [jméno FO]. Byt č. 3 mají v nájmu osoby ukrajinské národnosti, které vlastní automobil SPZ [SPZ]. Byt č. 4 má v nájmu paní [jméno FO]. Nájemné bylo v bytech stanoveno v rozmezí 11.000 – 13.000 Kč včetně poplatků za vodu a elektřinu. Žalobce vybíral nájemné zpravidla v hotovosti ke konci kalendářního měsíce a tyto částky pak vkládal v hotovosti na své bankovní účty. Žalobce dále pronajímá stavbu č. ev. [Anonymizováno] v obci [adresa], a to paní [jméno FO] a panu [jméno FO]. Žalovaná navrhla, aby bylo učiněno nesporným, že celková výše nájemného od června 2019 do tohoto vyjádření činí 1.500.000 Kč (30 měsíců x 5 plateb nájemného x 10.000 Kč průměrná hodnota nájemného). Žalovaná považuje za neplatný převod obchodního podílu ve společnosti [jméno FO] [Anonymizováno], který byl učiněn bez jejího souhlasu. Navrhla učinit hodnotu podílu ve společnosti za nespornou, a to 795.000 Kč, kdy pod tuto položku je třeba zahrnout velkoformátovací pilu Felder K 700 S, automobil Ford Galaxy 4SU 1140, automobil Citroen Transit 3SP 1145 a motocykl BMW R1100GS.

9. V podání z 22. 12. 2021 žalobce poukazoval na to, že účastníci neměli do doby prodeje nemovitosti v k.ú. [adresa] v SJM tolik finančních prostředků, aby mohl žalobce postavit obě nemovitosti a koupit pozemky.

10. V podání z 20. 1. 2022 žalovaná namítala, že pokud žalobce předkládal souhlas s umístěním a provedením stavby rodinného domu ze dne 6. 9. 2007 a rozhodnutí o dodatečném povolení stavby objektu truhlárny ze dne 29. 7. 2008 za účelem prokázání tvrzení, že do prodeje nemovitosti v k. ú. [adresa] neměli účastníci v SJM dostatek finančních prostředků pro stavbu obou nemovitých věcí, je třeba zohlednit, že podmínkou vydání územního souhlasu není hodnocení finanční situace stavebníka. Předložené dokumenty nejsou ani způsobilé prokázat, kdy stavba nemovitých věcí skutečně započala. Žalovaná nevyvrací tvrzení, že žalobce použil část svých výlučných prostředků pro stavbu předmětných nemovitých věcí, avšak doposud neprokázal, v jaké částce tak měl učinit. Nebylo prokázáno, že by žalobce disponoval takovou výší výlučných prostředků pro stavbu obou nemovitých věcí, že by nemusel ničeho užít ze SJM. Z provedeného dokazování je naopak patrno, že ke stavbě nemovitých věcí musel využít i prostředky ze SJM. Důkazní břemeno v této věci tíží žalobce. Žalobcem odkazovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 883/2010 se zabýval diametrálně odlišnou procesní situací. Ohledně položky č. 8 – prostředky získávané za nájem nemovitosti – navrhla, aby byla využita pravidla tzv. informační povinnosti, neboť žalovaná objektivně nemůže předložit nájemní smlouvy, kterými disponuje pouze žalobce a které uzavíral bez jejího vědomí či svolení již za doby trvání manželství.

11. V podání z 13. 2. 2022 žalobce uvedl, že výše nákladů na stavbu rodinného domu č.p. [Anonymizováno] činila 2.650.000 Kč (viz znalecký posudek č. [Anonymizováno]) a výše nákladů na stavbu budovy č.p. [Anonymizováno] činila 8.900.000 Kč (viz znalecký posudek č. [Anonymizováno]). Celková výše nákladů tak činila 11.550.000 Kč. Žalobce již nemá k dispozici doklady o nákupu stavebního materiálu a stavba probíhala svépomocí. Je nezpochybnitelný vnos žalobce do SJM ve výši 10.817.500 Kč. Dále pak citoval z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 987/07 a odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1433/2015 a sp. zn. 22 Cdo 4496/2018.

12. Při jednání konaném dne 26. 7. 2021 učinili účastníci nesporým, že jejich manželství uzavřené dne 21. 3. 2002 bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 19. 6. 2019. Dále učinili účastníci nespornými skutečnosti tak, jak jsou uvedeny níže u jednotlivých položek.

13. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

14. Z technické zprávy z 11/1997 ohledně rekreační chaty č.p. [Anonymizováno] na pozemku č. kat. [Anonymizováno] v obci a k.ú. [adresa] bylo zjištěno, že se jednalo o dřevěnou montovanou chatu [Anonymizováno], výrobek [Anonymizováno], který byl postaven v roce 1973. K chatě byl vybudován dřevěný přístavek, který slouží jako zádveří/chodba a poté krytá terasa. Celková zastavěná plocha činí 44,5 m2. Část chaty je podsklepená o ploše 24,5 m2. Zdivo suterénu je cihelné. Stěny vlastní chaty jsou dřevěné.

15. Z výpisů z účtu žalované č. [č. účtu] za období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2009 bylo zjištěno, že na tento účet přicházely pravidelné měsíční platby od Městské části Praha 6 ve výši 4.816 Kč, resp. 8.574 Kč a od ledna 2008 platby od Úřadu práce Praha-západ. Dne 12. 11. 2007 byl proveden vklad hotovosti 591.000 Kč. Na účet přicházely platby od [jméno FO][Anonymizováno]: 21. 10. 2008: 2.082 Kč, 20. 11. 2008: 1.380 Kč, 19. 12. 2008: 2.594 Kč, 18. 2. 2009: 4.797 Kč, 23. 3. 2009: 2.129 Kč, 22. 4. 2009: 2.546 Kč, 22. 5. 2009: 2.248 Kč, 24. 6. 2009: 2.961 Kč a 20. 7. 2009: 405 Kč. Následně na tento účet přicházely platby od Úřadu práce Praha-západ. Počáteční zůstatek činil 25.046,52 Kč. Konečný zůstatek činil 137.665,09 Kč.

16. Z kupní smlouvy ze dne 18. 12. 2006 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno FO], nar. [datum], žalobcem a [jméno FO], nar. [datum], jako prodávajícími a [jméno FO] a [jméno FO] jako kupujícími. Předmětem smlouvy byl mimo jiné převod vlastnického práva žalobce (podíl o velikosti [Anonymizováno]) k nemovitým věcem v k.ú. [adresa] za kupní cenu ve výši 16.650.000 Kč. Kupní cena byla před podpisem smlouvy složena na vázaný účet č. [č. účtu]. Z vázaného účtu měla být vyplacena tak, že první část ve výši 3.300.000 bude bezhotovostně uhrazena na účet žalobce č. [č. účtu], druhá část ve výši 11.655.000 Kč bezhotovostně na účet žalobce č. [č. účtu], třetí část ve výši 1.165.500 Kč bezhotovostně na účet žalobce č. [č. účtu] a čtvrtá část ve výši 499.500 Kč připadající na daň z převodu nemovitostí na účet finančního úřadu.

17. Z výpisu z účtu žalobce č. [č. účtu] za období od 1. 12. 2006 do 31. 12. 2006 bylo zjištěno, že dne 22. 12. 2006 byla na účet žalobce připsána částka 3.330.000 Kč s poznámkou „[jméno FO] [jméno FO]“.

18. Z kupní smlouvy o převodu vlastnictví k pozemkům parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 19. 1. 2007 mezi [jméno FO] a [jméno FO] jako prodávajícími a účastníky jako kupujícími. Předmětem smlouvy byl převod vlastnického práva k pozemkům parc. č. [Anonymizováno] o výměře 1.443 m2 a parc. č. [Anonymizováno] o výměře 789 m2 v k.ú. [adresa] za kupní cenu 2.850.000 Kč. Smluvní strany souhlasily, aby katastr nemovitostí provedl vklad vlastnického práva a k převáděným pozemkům zapsal SJM účastníků řízení. Kupní cena měla být kupujícími složena na účet č. [č. účtu].

19. Z výpisu z účtu žalobce č. [č. účtu] za období za období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 bylo zjištěno, že dne 22. 1. 2007 uhradil na účet č. [č. účtu] částku 2.850.000 Kč.

20. Z výpisu z účtu žalobce č. [č. účtu] za období od 1. 3. 2007 do 31. 3. 2007 bylo zjištěno, že dne 21. 3. 2007 byla na účet žalobce připsána částka 11.655.000 Kč s poznámkou „[jméno FO] [jméno FO]“.

21. Z výpisu z účtu žalobce č. [č. účtu] za období od 1. 6. 2007 do 30. 6. 2007 bylo zjištěno, že žalobce dne 19. 6. 2007 poukázal na účet č. [č. účtu] částku 6.500.000 Kč.

22. Z výpisu z účtu žalobce č. [č. účtu] za období od 1. 8. 2007 do 31. 8. 2007 bylo zjištěno, že dne 23. 8. 2007 byla na účet žalobce připsána částka 1.165.500 Kč a dne 24. 8. 2007 částka 34.387,48 Kč, obě s poznámkou „[jméno FO] [jméno FO]“.

23. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] vyhotoveného dne 14. 11. 2007 znalkyní [jméno FO] bylo zjištěno, že znalkyně dospěla k závěru, že cena rekreační chaty č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] činí 848.350 Kč. Znalkyně konstatovala, že se jedná o podsklepenou dřevěnou montovanou chatu [Anonymizováno] s přístavbou dřevěné zastřešené terasy stavebně a provozně spojené s obývacím pokojem. Zdivo suterénu cihelné, tvořící současně podezdívku, strop nad suterénem ze železobetonových desek.

24. Z výpisu z účtu žalobce č. [č. účtu] za období od 1. 11. 2007 do 30. 11. 2007 bylo zjištěno, že dne 6. 11. 2007 byla na účet žalobce připsána platba 3.000.000 Kč jako „operace s CP“.

25. Z výpisu z účtu žalobce č. [č. účtu] za období od 1. 4. 2008 do 30. 4. 2008 bylo zjištěno, že dne 29. 4. 2008 byla na účet žalobce připsána částka 700.000 Kč s poznámkou „[Anonymizováno]“.

26. Z výpisu z účtu č. [č. účtu] ([jméno FO]), za období od 1. 4. 2008 do 31. 3. 2010 bylo zjištěno, že na účet žalobce č. [č. účtu] poukázala dne 29. 4. 2008 částku 700.000 Kč. Dne 12. 2. 2009 vyzvedla hotovost ve výši 1.000.000 Kč. Dne 13. 3. 2009 vyzvedla hotovost ve výši 350.000 Kč. Dne 7. 7. 2009 vyzvedla hotovost ve výši 180.000 Kč. Dne 28. 7. 2009 vyzvedla hotovost ve výši 202.000 Kč. Dne 19. 10. 2009 vyzvedla hotovost 15.000 Kč. Dne 20. 11. 2009 vyzvedla hotovost 15.000 Kč. Na účet přicházely od ČSSZ pravidelné platby starobního a vdovského důchodu ve výši 7.620 Kč měsíčně. Počáteční zůstatek činil 4.368.835,26 Kč. Konečný zůstatek činil 84.936,94 Kč.

27. Z výpisu z účtu žalobce č. [č. účtu] za období od 1. 9. 2008 do 30. 9. 2008 bylo zjištěno, že dne 25. 9. 2008 byla na účet žalobce připsána platba 3.063.084,30 Kč jako „operace s CP“.

28. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 9. 2008 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [jméno FO], IČO: [IČO], sídlem [adresa], jako zaměstnavatelem, a žalovanou jako zaměstnancem. Žalovaná měla na základě nastoupit dne 1. 9. 2008 do práce na pozici administrativní pracovnice na poloviční pracovní úvazek. Mzdové podmínky měly být konkretizovány ve mzdovém výměru.

29. Z výpisu z účtu žalobce č. [č. účtu] za období od 1. 2. 2009 do 28. 2. 2009 bylo zjištěno, že dne 12. 2. 2009 byla na účet pokladnou vložena částka 600.000 Kč.

30. Z odhadu č. [Anonymizováno] ze dne 7. 1. 2012 bylo zjištěno, že byl vypracován [tituly před jménem] [jméno FO] pro účel úvěrového řízení v [Anonymizováno]. Obvyklá cena rekreační chaty č. ev. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa] dle odhadu činila 1.800.000 Kč. Bylo zohledněno, že poté, co žalobce nemovité věci nabyl dne 21. 11. 2007, došlo ke kompletní rekonstrukci. Chata slouží k trvalému bydlení. Je podsklepená a má 1. NP a obytné podkroví. Je zde jedna bytová jednotka 3+kk, standardně vybavená jako by to byl rodinný dům. Jsou zde 2 koupelny, jedna menší se sprchovým koutem, umyvadlem a WC a druhá větší s vanou a umyvadlem, WC v samostatné místnosti. Chata je založena na základových pasech z prostého betonu, je izolována proti zemní vlhkosti. Objekt je zděný z pórobetonových tvárnic Ytong s tloušťkou obvodových zdí 30 cm s dostatečným zateplením 10 cm polystyrenu a s vnější omítkou barvenou. Chata je ve velmi dobrém stavu. Původní chata byla postavena v roce 1978, zkolaudována v roce 1998, ale v roce 2008 proběhla kompletní přestavba chaty a uzpůsobení k trvalému bydlení.

31. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. [Anonymizováno] z 24. 2. 2012 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [Anonymizováno] a účastníky jako dlužníky. Banka se zavázala poskytnout účastníkům úvěr ve výši 800.000 Kč za účelem výstavby nemovitosti. Objektem úvěru byla budova na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

32. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 30. 10. 2014 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [jméno FO] [právnická osoba] jako pronajímatelem a společností [právnická osoba].-[Anonymizováno] jako nájemcem. Předmětem nájmu byl nebytový prostor o výměře cca 64 m2 v 1. NP v budově č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Nájemce se zavázal platit nájemné ve výši 8.500 Kč a zálohy na úhradu služeb ve výši celkem 3.000 Kč měsíčně (+ 21 % DPH). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 12. 2014 do 1. 12. 2017. Z dodatku ze dne 1. 12. 2017 bylo zjištěno, že nájem byl prodloužen do 31. 12. 2018. Z dodatku ze dne 1. 7. 2021 bylo zjištěno, že nájem byl prodloužen do 31. 6. 2022.

33. Ze souhlasu s užíváním stavby z 23. 5. 2017 bylo zjištěno, že stavební úřad obdržel dne 19. 5. 2017 oznámení účastníků jako stavebníků o záměru započít s užíváním stavby, na jehož základě vydal souhlas s užíváním stavby rodinného domu na pozemku parč. č. st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

34. Ze smlouvy o nájmu ze dne 1. 11. 2017 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [jméno FO] [právnická osoba] jako pronajímatelem a [jméno FO] jako nájemcem. Předmětem nájmu byla jednotka č. [hodnota] v provozním objektu v k.ú. [adresa]. Nájemce se zavázal platit nájemné ve výši 11.000 Kč a paušální platbu za služby ve výši 1.700 Kč měsíčně. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 11. 2017 do 1. 11. 2019. Z dodatku ze dne 1. 11. 2019 bylo zjištěno, že nájem byl prodloužen do 1. 11. 2021. Z dodatku ze dne 1. 11. 2021 bylo zjištěno, že nájem byl prodloužen do 1. 12. 2023 a nájemné sníženo na 8.700 Kč měsíčně.

35. Z výpisu z účtu společnosti [jméno FO] [právnická osoba] č. [č. účtu] za období od 1. 8. 2017 do 31. 8. 2017 bylo zjištěno, že na účet této společnosti byla dne 1. 8. 2017 připsána platba 13.310 Kč s poznámkou „pronajem prostor“ a dne 3. 8. 2017 platba 13.915 Kč s poznámkou „Nájem dle smlouvy“.

36. Z výpisu z účtu žalobce č. [č. účtu] za období od 1. 8. 2017 do 31. 8. 2017 bylo zjištěno, že na účet byla dne 28. 8. 2017 připsána platba 13.840 Kč s poznámkou „nájem [Anonymizováno] na 9/2017“.

37. Z výpisu z účtu společnosti [jméno FO] [právnická osoba] č. [č. účtu] za období od 1. 9. 2017 do 30. 9. 2017 bylo zjištěno, že na účet této společnosti byla dne 1. 9. 2017 připsána platba 13.310 Kč s poznámkou „pronajem prostor“ a dne 4. 9. 2017 platba 13.915 Kč s poznámkou „Nájem dle smlouvy“.

38. Z faktury č. [spisová značka] vystavené dne 26. 4. 2018 bylo zjištěno, že jí společnost [Anonymizováno] vyúčtovala společnosti [jméno FO] [právnická osoba] dodání formátovací pily, a to celkem 200.000 Kč. Z faktury č. [spisová značka] vystavené dne 24. 9. 2021 bylo zjištěno, že jí společnost [Anonymizováno] vyúčtovala společnosti [jméno FO] [právnická osoba] dodání příslušenství (štěrbinový klín).

39. Z „Potvrzení o peněžitém daru“ ze dne 12. 11. 2018 bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že [jméno FO], nar. [datum], prohlásila, že v období od 29. 4. 2008 do 1. 3. 2010 darovala žalobci (synovi) částku ve výši celkem 2.014.000 Kč, a to dne 29. 4. 2008 částku 700.000 Kč (převodem), dne 22. 8. 2008 částku 55.000 Kč (hotovost), dne 12. 2. 2009 částku 600.000 Kč (hotovost), dne 16. 3. 2009 částku 400.000 Kč (hotovost), dne 14. 5. 2009 částku 125.000 Kč (hotovost), dne 31. 8. 2009 částku 10.000 Kč (hotovost), dne 20. 10. 2009 částku 15.000 Kč (hotovost), dne 4. 12. 2009 částku 70.000 Kč (hotovost), dne 9. 2. 2010 částku 20.000 Kč (hotovost) a dne 1. 3. 2010 částku 19.000 Kč (hotovost).

40. Z vyjádření žalobce ze dne 14. 11. 2018 v řízení vedeném před Krajským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že zde žalobce uvedl, že mu matka darovala dne 29. 5. 2003 podíl id. [Anonymizováno] na nemovitých věcech v k.ú. [adresa]. Nemovité věci s ostatními spoluvlastníky dne 18. 12. 2006 prodal za kupní cenu 16.650.000 Kč, kterou použil na zakoupení níže specifikovaného nemovitého a movitého majetku a investic. Svojí sestře [Anonymizováno] po dohodě s matkou daroval částku 2.394.819 Kč (peněžitý dar byl poukázán převodem z jeho účtu dne 21. 6. 2007). Z obdržené kupní ceny po dohodě s matkou zaplatil právnímu zástupci, který poskytl kompletní právní služby po dobu tří let, částku 500.000 Kč (převodem zálohu 200.000 Kč dne 27. 3. 2007, 150.000Kč postupně během jednoho roku a zbytek ve výši 150.000 platila matka). Uhradil daň z převodu nemovitostí svého podílu ve výši 499.500 Kč. Platil dle smlouvy s RK provizi z jeho podílu ve výši 333.000 Kč (dne 27. 3. 2007). Kupní smlouvou ze dne 19. 1. 2007 s žalovanou koupili pozemky parc. č.[Anonymizováno] a parc. č.[Anonymizováno] v k.ú. [adresa] za kupní cenu 2.850.000 Kč. Celou kupní cenu hradil z kupní ceny za prodej domu na [adresa]. Darovací smlouvou ze dne 21. 11. 2007 mu matka darovala chatu o zastavěné ploše 45 m2, č.e. [Anonymizováno] na pozemku st. [Anonymizováno] a pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. [jméno FO] pozemcích v k.ú. [adresa] postavil dům čp.[Anonymizováno] a truhlářskou dílnu se vzorkovnou čp.[Anonymizováno]. Obě stavby prováděl v zásadě svépomocí s občasnou pomocí brigádníků a stavebních profesí. Z předložených výpisů vyplývá, že všechny nemovitosti jsou v SJM účastníků. Stavbu domu a dílny financoval zásadně z kupní ceny za prodej části domu na [adresa]. Asi tři roky prakticky nepracoval a věnoval se stavbám ve [Anonymizováno]. Na běžné živobytí včetně nákladů na každodenní dopravu z [adresa], kde v té době bydleli, do [Anonymizováno] celá rodina čerpala z kupní ceny za prodej části domu na [adresa], cca 30.000 Kč měsíčně, celkem asi 1.000.000 Kč. Vzhledem k tomu, že se během tříleté práce na obou stavbách prakticky nevěnoval podnikatelské činnosti, jeho příjmy z podnikání byly takřka nulové. Veškeré peněžní prostředky z kupní ceny z prodeje části domu investoval do koupě pozemků, stavby dvou objektů a nákladů na živobytí čtyřčlenné rodiny. Náklady na výstavbu obou domů byly vysoké a za této situace, kdy si jeho matka nepřála, aby si vzal úvěr, mu postupně darovala celkem 2.014.000 Kč na stavbu domů. Fakticky to probíhalo tak, že mu předala nějakou částku v hotovosti a on si ji uložil na účet. Investici do fondů [právnická osoba]. učinil dne 19. 6. 2007 částkou 6.500.000 Kč, a to rovněž z kupní ceny za prodej části domu na [adresa]. Výnos nesplnil jeho očekávání, a proto investici ukončil v první fázi dne 6. 11. 2007 na částku 3.000.000 Kč a následně 25. 9. 2008 na částku 3.083.784 Kč. Vybrané peněžní prostředky použil na stavbu domu a dílny. Dále investoval do rekonstrukce chaty ve [Anonymizováno] v roce 2007, a to opět z prostředků z kupní ceny za prodej části domu na [adresa]. Má v současné době tři úvěry: 1) 150.000 Kč ze dne 19. 9. 2016, splátka 5.043 Kč měsíčně, 2) 429.660 Kč ze dne 13. 11. 2015, splátka 8.805 Kč měsíčně a 3) hypotéka ve výši 800.000 Kč, aktuální zůstatek 639.345 Kč, splátka 3.941 Kč měsíčně. Všechny úvěry vždy splácel a splácí toliko žalobce.

41. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jež nabyl právní moci dne 5. 4. 2019, bylo zjištěno, že jím bylo rozhodnuto o úpravě poměrů k nezletilým dcerám účastníků, [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum]. Z výpisu ze sporožirového účtu žalobce č. [č. účtu] za dobu od ledna 2007 do konce března 2010, kdy byl účet zrušen, bylo zjištěno, že žalobce vyčerpal hotovostními výběry částku získanou za prodej daru, mimo daru sestře, po zaplacení nákladů právnímu zástupci a realitní kanceláři, vyjma běžných vydání za pohonné hmoty, nákupy v Bauhausu, zálohy na elektřinu a nákupy potravin v podstatné části hotovostními výběry. Odvolací soud mimo jiné konstatoval, že nebylo možné v tomto řízení uzavřít, že žalobce investoval všechny finanční prostředky, které získal z prodeje daru. Z celkového výnosu prodeje daru 16.500.000 Kč po odečtení daru sestře, odměny právnímu zástupci, odměny realitnímu makléři, ceny pozemků 2.850.000 Kč, na nichž jsou umístěny domy čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno], částky cca 30.000 Kč měsíčně po dobu tří let celkem ve výši 1.080.000 Kč, kterou použil žalobce na zajištění rodiny v době výstavby a částky 420.000 Kč jako prodělek po investici do fondů [právnická osoba]., zbyly prostředky ve výši 9.042.681 Kč. S přihlédnutím k tomu, že žalobce obdržel další finanční dar od své matky ve výši 2.014.000 Kč, měl žalobce k dispozici na výstavbu nemovitostí, kterou prováděl svépomocně, částku 11.056.681 Kč. Tato částka byla ještě navýšena o hypotéční úvěr na dokončení nemovitostí, který žalobce splácí částkou cca 3.800 Kč měsíčně. Z výnosu prodeje daru žalobce nevytvořil žádnou rezervu ani ve formě spoření dětem (viz body 18. a 19. odůvodnění).

42. Z výpisů z účtu žalobce č. [č. účtu] za období od 19. 6. 2019 do 4. 10. 2019 bylo zjištěno, že dne 2. 7. 2019 byl proveden vklad hotovosti 30.000 Kč. Dne 11. 7. 2019 byl proveden vklad hotovosti 20.000 Kč. Dne 12. 7. 2019 byl proveden vklad hotovosti 7.000 Kč. Dne 1. 8. 2019 byl proveden vklad hotovosti 9.000 Kč. Dne 7. 8. 2019 byl proveden vklad hotovosti 10.000 Kč. Dne 1. 9. 2019 byl proveden vklad hotovosti 10.000 Kč. Dne 4. 9. 2019 byl proveden vklad hotovosti 5.200 Kč.

43. Ze smlouvy o nájmu bytových prostor a údržbě ze dne 1. 12. 2019 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [jméno FO] [právnická osoba] jako pronajímatelem a [jméno FO] jako nájemcem. Předmětem nájmu byl bytový prostor o výměře cca 60 m2 v 2. NP v budově č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Nájemce se zavázal platit nájemné a paušální platby za služby ve výši 7.000 Kč. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 12. 2019 do 1. 12. 2021. Z dodatku ze dne 1. 12. 2021 bylo zjištěno, že nájem byl prodloužen do 1. 12. 2023.

44. Ze smlouvy o pozbytí obchodního závodu č. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 15. 5. 2019 mezi žalobcem jako pozbyvatelem a společností [jméno FO] [právnická osoba] jako nabyvatelem. Předmětem smlouvy byl převod obchodního závodu žalobce. K obchodnímu závodu měly náležet zejména movité věci uvedené v příloze č. 4, práva a povinnosti ze smluv uvedených v příloze č. 5, pohledávky uvedené v příloze č. 6, dluhy uvedené v příloze č. 7, licence, nehmotná práva a oprávnění uvedená v příloze č. 8 a prostředky v pokladnách a na bankovních účtech uvedených v příloze č. 9 a 10. Z přílohy č. 4 bylo zjištěno, že v ní byl seznam movitých věcí, vč. automobilu Citroën Jumper a motocyklu BMW 5B9622. Z přílohy č. 5 bylo zjištěno, že s výjimkou bankovních smluv se žádné jiné smlouvy nepřeváděly. Z přílohy č. 6 a 7 bylo zjištěno, že v ní byl uveden seznam pohledávek a závazků. Z přílohy č. 8 bylo zjištěno, že nebyly převáděny žádné licence, převoditelná práva ani jiná oprávnění. Z přílohy č. 11 bylo zjištěno, že v ní byl uveden seznam bankovních produktů (1) smlouva o [Anonymizováno] podnikatelském účtu ze dne 10. 5. 2019, 2) smlouva o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 5. 9. 2014, 3) smlouva o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 16. 9. 2016 a 4) smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne 13. 11. 2015).

45. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 6. 6. 2019, č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že manželství účastníků uzavřené dne 21. 3. 2002 bylo rozvedeno. Oba účastníci označili za příčiny rozvratu manželství odlišný pohled na společné soužití a společný život.

46. Ze smlouvy o převodu podílu ve společnosti [jméno FO] [právnická osoba] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 15. 1. 2020 mezi žalobcem jako převodcem a [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], jako nabyvatelem. Předmětem smlouvy byl převod 100 % obchodního podílu žalobce ve společnosti [jméno FO] [právnická osoba] za kupní cenu ve výši 200.000 Kč.

47. Z notářského zápisu [Anonymizováno], [Anonymizováno] sepsaného dne 15. 1. 2020 notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že [jméno FO], nar. [datum], učinil rozhodnutí jediného společníka, a to odvolání žalobce z funkce jednatele, volbu [jméno FO] do funkce jednatele a rozdělení podílu na podíl č. 1 až 20 každý o velikosti 5 %, na který připadá vklad do základního kapitálu ve výši 10.000 Kč s tím, že podíl společníka je představován kmenovým listem.

48. Z kupní smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne 5. 4. 2020 bylo zjištěno, že měla být uzavřena mezi společností [jméno FO] [právnická osoba] jako kupující a společností [právnická osoba]. jako prodávající. Předmětem smlouvy byl převod vlastnického práva k vozidlu Ford Galaxy, reg. zn. [Anonymizováno] [SPZ] kupní cenu 169.999 Kč.

49. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobce zaslal žalované dne 20. 5. 2020 zásilku.

50. Z úplného výpisu z Obchodního rejstříku společnosti [jméno FO] [právnická osoba], IČO: [IČO], sídlem [adresa] [Anonymizováno], [adresa], bylo zjištěno, že společnost vznikla dne 13. 8. 2009. Jednatelem a společníkem (100 % obchodní podíl) byl od 13. 8. 2009 do 15. 1. 2020 žalobce. Od 15. 1. 2020 je jednatelem a jediným společníkem [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa]. Žalobce má od 15. 1. 2020 prokuru.

51. Z výpisů z účtu žalobce č. [č. účtu] za období od 1. 1. 2021 do 2. 11. 2021 bylo zjištěno, že dne 2. 3. 2021 byl proveden vklad hotovosti 6.000 Kč. Dne 5. 3. 2021 byla připsána platba 30.000 Kč od [jméno FO]. Dne 26. 3. 2021 byl proveden vklad hotovosti 20.000 Kč. Dne 31. 3. 2021 byl proveden vklad hotovosti 10.000 Kč. Dne 12. 4. 2021 byl proveden vklad hotovosti 14.000 Kč. Dne 26. 4. 2021 byla připsána platba 40.000 Kč od [jméno FO]. Dne 30. 4. 2021 byl proveden vklad hotovosti 10.000 Kč. Dne 2. 5. 2021 byl proveden vklad hotovosti 4.500 Kč. Dne 14. 5. 2021 byl proveden vklad hotovosti 6.000 Kč. Dne 17. 5. 2021 byl proveden vklad hotovosti 10.000 Kč. Dne 31. 5. 2021 byl proveden vklad hotovosti 12.000 Kč. Dne 20. 6. 2021 byl proveden vklad hotovosti 9.000 Kč. Dne 24. 6. 2021 byl proveden vklad hotovosti 9.000 Kč. Dne 29. 6. 2021 byl proveden vklad hotovosti 22.000 Kč. Dne 15. 7. 2021 byl proveden vklad hotovosti 16.000 Kč. Dne 30. 7. 2021 byla připsána platba 10.000 Kč od [jméno FO] s poznámkou „[jméno FO] půjčka“. Dne 16. 8. 2021 byla připsána platba 29.000 Kč od [jméno FO] s poznámkou „půjčka“. Dne 27. 8. 2021 byl proveden vklad hotovosti 5.000 Kč. Dne 1. 9. 2021 byl proveden vklad hotovosti 7.000 Kč. Dne 7. 9. 2021 byl proveden vklad hotovosti 12.500 Kč. Dne 22. 9. 2021 byla připsána platba 85.000 Kč od [jméno FO] s poznámkou „výpomoc“. Dne 1. 10. 2021 byl proveden vklad hotovosti 2.000 Kč. Dne 12. 10. 2021 byl proveden vklad hotovosti 15.500 Kč. Dne 27. 10. 2021 byl proveden vklad hotovosti 15.000 Kč. Dne 31. 10. 2021 byl proveden vklad hotovosti 8.000 Kč. Počáteční zůstatek činil 2.778,25 Kč. Konečný zůstatek činil 8.856,09 Kč.

52. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV [Anonymizováno], v k. ú. [adresa] z 26. 7. 2021 bylo zjištěno, že pozemky parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], jsou evidovány v SJM účastníků řízení. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV [Anonymizováno], v k. ú. [adresa] z 12. 7. 2021 bylo zjištěno, že vlastnické právo účastníků bylo zapsáno na základě kupní smlouvy ze dne 19. 1. 2007. Na nemovitých věcech nevázne zástavní právo.

53. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa] z 9. 9. 2021 bylo zjištěno, že pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož nedílnou součástí je stavba, budova č. e. [Anonymizováno], o výměře 45 m2, a pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 398 m2 jsou evidovány ve vlastnictví žalobce. Na nemovitých věcech vázne zástavní právo smluvní ve výši 800.000 Kč s příslušenstvím ve prospěch [Anonymizováno] na základě smlouvy ze dne 24. 2. 2012. Nabývacími tituly jsou usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 o potvrzení nabytí dědictví ze dne 12. 3. 2007, č.j. [spisová značka] a darovací smlouva ze dne 21. 11. 2007.

54. Z odhadu tržní ceny nemovitosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že odhad tržní ceny rodinného domu o podlahové ploše 65 m2 na adrese [Anonymizováno] č.e. [Anonymizováno], [adresa] činí 4.980.741 Kč, tj. součin výměry a částky 76.627 Kč (průměr vybraných kupních cen z listin katastru nemovitostí).

55. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 21. 9. 2021 a 22. 9. 2021 bylo zjištěno, že pro žalobce byly vedeny běžný účet č. [č. účtu], který byl zrušen ke dni 4. 10. 2019, běžný účet č. [č. účtu], na němž byl ke dni 19. 6. 2019 evidován zůstatek 3.038,56 Kč, úvěrový účet č. [č. účtu], který byl zrušen ke dni 7. 9. 2019, úvěrový účet č. [č. účtu], který byl zrušen ke dni 11. 9. 2019, úvěrový účet č. [č. účtu] a vkladní knížka [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [č. účtu], na níž byl ke dni 19. 6. 2019 zůstatek 1.511,40 Kč. Pro žalovanou byly vedeny běžný účet č. [tel. číslo], na němž byl ke dni 19. 6. 2019 zůstatek 52.992,63 Kč, termínovaný vklad č. [č. účtu], který byl zrušen ke dni 2. 12. 2011, termínovaný vklad č. [č. účtu], který byl zrušen ke dni 13. 12. 2016, termínovaný vklad č. [č. účtu], kde byl ke dni 19. 6. 2019 zůstatek 964,20 Kč, úvěrový účet č. [č. účtu], který byl zrušen ke dni 12. 5. 2016 a úvěrový účet č. [č. účtu], který byl zrušen ke dni 20. 2. 2020.

56. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 21. 9. 2021 bylo zjištěno, že pro žalovanou byla vedena vkladní knížka č. [č. účtu], na níž byl k datu 31. 12. 2019 zůstatek 18.620,51 Kč. V centrální databázi pak nebyly vedeny žádné účty na jméno žalobce. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 23. 9. 2021 bylo zjištěno, že účet č. [č. účtu], jehož majitele byl žalobce, byl zrušen ke dni 18. 3. 2010.

57. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 23. 9. 2021 bylo zjištěno, že účastníci neměli k datu 19. 6. 2019 žádné účty v databázi klientů této banky. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 5. 10. 2021 bylo zjištěno, že účet č. [tel. číslo] vedený na jméno žalobce byl zrušen dne 14. 10. 2014.

58. Z technického posouzení č. [Anonymizováno] ze dne 11. 10. 2021 bylo zjištěno, že byl vypracován [tituly před jménem] [jméno FO], autorizovaným inženýrem pro pozemnímstavby. Účelem posouzení bylo, zda se v případě stavby č. ev. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], jedná o stavbu realizovanou jako novostavba celé stavby, nebo o stavbu, která vznikla rekonstrukcí původního objektu. V roce 1997 se rekreační chata skládala ze základní části - typové dřevěné montované chaty, která byla vyráběna [Anonymizováno] [adresa] pod obchodním označeni [Anonymizováno] Tato základní část byla postavena na základové desce, částečně podsklepené v roce 1973. Postupem let byly k této typové chatě přistaveny přístavky ze štítových stran, které byly přízemní s pultovými střechami. Pod jedním přístavkem byl rozšířen suterén objektu. Svislé nosné konstrukce byly dřevěné. Z venkovní strany byly obě podélné stěny typové chaty obloženy heraklitem a opatřeny venkovní omítkou. V tomto stavu byl celý objekt v roce 1998 zkolaudován. V roce 2007 ohlásili vlastníci rekreační chaty udržovací práce, zejména výměnu střešní krytiny a výměnu dřevěných konstrukčních části chaty, které byly napadeny dřevomorkou a červotočem. V rámci těchto stavebních prací byla provedena rekonstrukce rekreační chaty v původním rozsahu půdorysu. Byly vyměněny svislé nosné konstrukce 1. NP, vodorovná nosná konstrukce nad přízemím, provedena výměna střešní konstrukce za použití některých prvků původní střechy, nová střešní krytina. Suterén byl upraven do současného rozsahu. V rámci této provedené přestavby rekreační chaty bylo rekonstruováno technické zařízení budovy. V rámci provedené přestavby byly ponechány některé konstrukce původního objektu, a to základy původního rozsahu suterénu, svislé nosné konstrukce suterénu a strop nad suterénem. Současný stav rekreační chaty není kompletní novostavbou. Při místním šetření bylo zjištěno, že konstrukce suterénu vykazuje daleko větší opotřebení než vrchní stavba objektu. Dále bylo zjištěno, že v určitých částech byly využity původní konstrukce. Jednalo se tedy o přestavbu - rekonstrukci, při které byly vyměněny některé narušené konstrukce a některé původní konstrukce byly ponechány. Kompletní rekonstrukce zasáhla vrchní stavbu. U spodní stavby byly v převážné většině ponechány původní konstrukce.

59. Z technického průkazu vozidla reg. zn. [SPZ] bylo zjištěno, že jako vlastník zde byla uvedena společnost [právnická osoba]. a jako provozovatel společnost [jméno FO] [právnická osoba]

60. Z technického průkazu vozidla reg. zn. [SPZ], motocykl BMW 259, bylo zjištěno, že jako vlastník zde byla uvedena společnost [jméno FO] [právnická osoba]

61. Z technického průkazu vozidla reg. zn. [SPZ], Citroën Jumper, bylo zjištěno, že jako vlastník zde byl uveden žalobce, resp. od 14. 10. 2019 společnost [jméno FO] [právnická osoba]

62. Z technického průkazu vozidla reg. zn. [SPZ], Citroën, nákladní automobil BB skříňový, bylo zjištěno, že jako vlastník zde byl uveden žalobce, resp. od 4. 4. 2018 žalovaná.

63. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vyhotoveného dne 28. 5. 2020 znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že znalci dospěli k závěru, že pořizovací cena rodinného domu č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] činila 2.650.000 Kč. Stavba rodinného domu byla ukončena v roce 2010 a kolaudována v roce 2017. Stavba byla stavěna svépomocí, nebyla stavěna dodavatelsky. Znalec zvolil dvě metody stanovení pořizovací ceny, a to 1) pomocí cenového předpisu platného v době realizace stavby, a to oceněním stavby nákladovým způsobem bez odpočtu opotřebení a 2) pomocí cenových ukazatelů na měrnou jednotku stavby – m3 obestavěného prostoru. Byly použity cenové ukazatele (pro rok 2010) společnosti [právnická osoba]., která vytváří Sborníky cen stavebních a montážních prací. Cena stanovená nákladovým způsobem činila 3.437.072 Kč. Pořizovací cena podle cenových ukazatelů činila 2.658.529 Kč. Znalec vyšel z toho, že metoda podle cenových ukazatelů tohoto typu stavby lépe zobrazuje skutečné náklady na výstavbu.

64. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vyhotoveného dne 28. 5. 2020 znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že znalci dospěli k závěru, že obvyklá cena pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa] činila ke dni rozvodu manželství účastníků 7.050.000 Kč.

65. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vyhotoveného dne 28. 5. 2020 znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že znalci dospěli k závěru, že pořizovací cena stavby pro výrobu a skladování č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] činila 8.900.000 Kč. Stavba budovy pro výrobu a skladování byla ukončena v roce 2009. Stavba byla stavěna svépomocí, nebyla stavěna dodavatelsky. Znalec zvolil dvě metody stanovení pořizovací ceny, a to 1) pomocí cenového předpisu platného v době realizace stavby, a to oceněním stavby nákladovým způsobem bez odpočtu opotřebení a 2) pomocí cenových ukazatelů na měrnou jednotku stavby – m3 obestavěného prostoru. Byly použity cenové ukazatele (pro rok 2009) společnosti [právnická osoba]., která vytváří Sborníky cen stavebních a montážních prací. Cena stanovená nákladovým způsobem činila 10.419.181 Kč. Pořizovací cena podle cenových ukazatelů činila 8.969.961 Kč. Znalec vyšel z toho, že metoda podle cenových ukazatelů tohoto typu stavby lépe zobrazuje skutečné náklady na výstavbu.

66. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vyhotoveného dne 28. 5. 2020 znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že znalci dospěli k závěru, že obvyklá cena pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa] činila ke dni rozvodu manželství účastníků 8.081.720 Kč.

67. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vyhotoveného dne 18. 11. 2021 znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že znalci dospěli k závěru, že obvyklá cena pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa] činila ke dni vypracování posudku 9.035.655 Kč. Znalci vyšli ze zjištění při místním šetření, tj. že v 1. NP je umístěna truhlárna a ve 2. NP jsou umístěny 3 bytové jednotky a jeden kancelářský prostor. V 1.NP se nachází vstup do objektu, schodiště, vzorkovna, šatna, místnost hygienického zařízení pro pracovníky THP, zádveří, chodba, místnost hygienického zařízení pro dělníky, dvě montážní dílny. Ve 2. NP se nachází kancelářský prostor a tři bytové prostory o velikosti 2 + kk. Okolo objektu jsou provedeny venkovní úpravy, které jsou specifikovány v oddíle ocenění. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] jsou vysázené trvalé porosty. Zůstává specifický způsob využití objektu, kde se v 1. NP nachází výrobní prostory a ve 2. NP se nacházejí bytové prostory a kancelářský prostor. Takovýto druh nemovité věci s obdobným využitím se v okolí oceňované nemovité věci stále neobchoduje. Znalci nenalezli realizované prodeje pro ocenění porovnávacím způsobem. Z tohoto důvodu znalci ocenili nemovitou věc za pomocí oceňovacího předpisu platného ke dni zpracování tohoto posudku. Skutečné nájemné nelze jednoznačně stanovit. Znalec posoudil výši nájemného určenou v předcházejícím posudku podle své databáze a realitních údajů a určil roční nájemné ve výši obvyklého nájemného v daném čase a místě takto: bytové jednotky - 230 Kč/m2/měsíc, kancelářské prostory - 155 Kč/m2/měsíc a výrobní prostory - 146 Kč/m2/měsíc. Celkem roční nájemné: 1.029.193 Kč.

68. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vyhotoveného dne 18. 11. 2021 znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že znalci dospěli k závěru, že obvyklá cena pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa] činila ke dni rozvodu manželství účastníků 10.300.000 Kč. Znalci vyšli ze zjištění, že součástí pozemku parc. č. [hodnota] je stavba rodinného domu. Dům je samostatně stojící, má jedno nadzemní podlaží a obytné podkroví. V 1.NP se nachází zádveří, technická místnost, předsíň, schodiště, koupelna, pokoj, obývací pokoj s kk, komora a garáž. V obytném podkroví je chodba, pracovna, šatna, ložnice, pokoj, WC, koupelna. V obci [adresa] se nachází ZŠ, MŠ, obec je napojena na autobusovou a vlakovou dopravu. Jedná se o oblast, s dostupnou vzdáleností od hl. m. Prahy. Tuto skutečnost znalec zohledňuje u zjištěné ceny v indexu trhu koeficientem 0,02. Cena zjištěná podle cenového předpisu činila 5.612.666 Kč. Cena stanovená porovnávací metodou činila 10.300.000 Kč.

69. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] vyhotoveného dne 22. 12. 2021 znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že dospěl k závěru, že obvyklá cena rodinného domu č.p. [Anonymizováno] s příslušenstvím a pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] ke dni 7. 12. 2021 činila 13.050.000 Kč. Obvyklá cena byla stanovena na základě srovnání s obdobnými nemovitostmi, jejichž prodej byl v krátké minulosti realizován na realitním trhu. Dům je situován v okrajové zastavěné části obce [adresa] v oblasti zastavěné rodinnými domy v sousedství ploch výroby a skladování. Nemovité věci přímo sousedí s hlavní komunikací obce. Dům je postavený jako jednopodlažní (přízemí plus podkroví) se zastřešením dřevným vázaným krovem s taškovou krytinou. Nemovitost je napojena na veškeré inženýrské sítě obce. Nemovitost tvoří jedna bytová jednotka rodinného domu s příslušenstvím tvořeným venkovními úpravami a pozemky. Objekt zděného rodinného domu je určen k celoročnímu bydlení. Znalec provedl ocenění nákladovou metodou (věcná hodnota) s tím, že tato činila 3.087.719,76 Kč. Znalec dále provedl ocenění porovnávací metodou (obvyklá cena), přičemž srovnání bylo prováděno na základě průzkumu informací KN realizovaných prodejních cen v lokalitě obce [adresa].

70. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] vyhotoveného dne 27. 12. 2021 znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že dospěl k závěru, že obvyklá cena rekreační chaty ev. č. [hodnota] na pozemku parc. č.st. [Anonymizováno] s pozemky a příslušenstvím v k.ú. [adresa] ke dni 7. 12. 2021 činila 4.864.000 Kč. Zjištěná cena objektu je 63 % a pozemky 37 % z celkové zjištěné ceny. Obvyklá cena objektu rekreační chaty bez pozemků a příslušenstvím tak činila 3.064.300 Kč a obvyklá cena pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] činila 1.799.700 Kč. Z informačního serveru CUZK a realitních nabídek byly zjištěny kupní ceny dříve obchodovaných a aktuálně nabídkových cen co do výměry a způsobu využití srovnatelných objektů a následně z nich byla vyhodnocena cena v místě a čase obvyklá. Oceňovaný objekt rekreační chaty slouží k trvalému bydlení. Je postaven na pozemku v původní chatové oblasti. Podle platného územního plánu obce [adresa] se jedná o plochy rekreace. Objekt je podsklepený s obytným podkrovím s bytovou jednotkou 3+kk. V roce 2008 byla provedena přestavba k trvalému užívání. Objekt zděné rekreační chaty je postavený jako dvoupodlažní s podkrovím. V suterénu jsou situovány sklepní prostory, v přízemí je obývací prostor s kuchyňským koutem, koupelna a záchod, v podkroví jsou umístěny dva pokoje a koupelna s WC. Objekt je zděný se zatepleným obvodovým pláštěm s dřevěným trámovým stropem a kovovým točitým schodištěm. Zastřešení je provedeno dřevěným vázaným krovem s krytinou pálených tašek, Klempířské prvky jsou z PZ plechu. Podlahy jsou v přízemí a suterénu betonové, podlahové krytiny tvoří keramická dlažba a laminové lamely. Okna objektu jsou plastová s izolačním dvojsklem, dveře dřevěné do obložkových zárubní. Vytápění objektu je ústřední s elektrokotlem a krbovými kamny s výměníkem. TUV je zajištěna el. bojlerem. Objekt je napojen na elektrickou rozvodnou síť, zásobování vodou je z vlastní studny a odkanalizování je do vyvážecí jímky. Stavebně technický stav objektu je dobrý, s odpovídající prováděnou stavební údržbou užívaný k trvalému bydlení.

71. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] vyhotoveného dne 29. 12. 2021 znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že dospěl k závěru, že tržní hodnota komerčního objektu č.p. [Anonymizováno] na pozemcích parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č.[hodnota] [Anonymizováno] v k.ú. a obec [adresa] ke dni 7. 12. 2021 činila 13.259.000 Kč. Tržní hodnota byla stanovena na základě srovnání s obdobnými nemovitostmi aktuálně nabízenými na realitním trhu. Součástí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] je výrobní a skladovací objekt se čtyřmi bytovými jednotkami. V 1. nadzemním podlaží je umístěna truhlárna. Ve druhém nadzemním podlaží jsou umístěny 3 bytové jednotky a jeden kancelářský prostor - v době místního šetření užívaný k bydlení žalobcem. Objekt je zastřešen sedlovou vazníkovou střechou ze sbíjených vazníků. Svislé nosné konstrukce jsou zděné, venkovní plášť je zateplen kontaktním systémem. Stropní konstrukce jsou z předpjatých železobetonových panelů Spirol. V 1. NP se nachází vstup do objektu, schodiště, vzorkovna, šatna, místnost hygienického zařízení pro pracovníky THP - kancelář, zádveří, chodba, místnost hygienického zařízení pro dělníky, dvě montážní dílny. K severovýchodní štítové stěně je provedený přístavek, který není evidovaný v KN a podle sdělení žalované je v něm zřízena samostatná bytová jednotka. Ve 2. NP jsou 3 bytové jednotky a jeden kancelářský prostor užívaný na bydlení. Okolo objektu jsou provedeny venkovní úpravy. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] jsou vysázené trvalé porosty. Znalec provedl ocenění nákladovou metodou (věcná hodnota). Cena pořizovací je cena, za kterou bylo možno věc pořídit v době jejího pořízení (u nemovitostí, zejména stavební cena v době jejich postavení), bez odpočtu opotřebení. Zvolil metodu výpočtu za pomoci cenových ukazatelů na měrnou jednotku stavby – m3 obestavěného prostoru. Pro stanovení nákladů na výstavbu budovy pro výrobu a skladování a části pro bydlení použil Jednotkové ceny (JKSO) rozpočtových ukazatelů [adresa], která vytváří Sborníky cen stavebních a montážních prací. Věcná hodnota činila 10.375.291,46 Kč. Znalec dále provedl ocenění výnosovým způsobem. Vzhledem k tomu, že mu nebylo skutečné nájemné sděleno, určil roční nájemné ve výši obvyklého nájemného v daném čase a místě podle aktuálních realitních nabídek realitního serveru Sreality.cz v oblasti [Anonymizováno] (bytové jednotky - průměrné obvyklé nájemné ve výši 245 Kč/m2/měsíc, výrobní a skladovací prostory - průměrné obvyklé nájemné ve výši 150 Kč/m2/měsíc a kancelářské prostory - průměrné obvyklé nájemné ve výši 166 až 265 Kč/m2/měsíc). Celkové roční výnosy z pronajímaných prostor činily 1.256.098,80 Kč. Cena stanovená výnosovým způsobem činila 9.909.342,90 Kč (z nájemného bylo odečteno 40 % nákladů). Znalec konečně provedl ocenění porovnávací metodou (tržní hodnota). Srovnání bylo provedeno na základě nabídek realitního trhu - internetových nabídek (1. výrobní objekt [adresa], 2. ubytovací a výrobní objekt [jméno FO], 3. výrobní hala [adresa], 4. komerční objekt [adresa] - [jméno FO] a 5. výrobní hala [adresa]).

72. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] při jednání dne 22. 2. 2022 bylo zjištěno, že uvedl, že v případě chaty a provozovny zjišťoval tržní hodnotu, když neměl dostatečné podklady pro stanovení obvyklé ceny. U rodinného domu byla zjišťována obvyklá cena. Obvyklá cena je cena, které vychází z cen, které byly v krátké minulosti realizovány. Používá zastavěnou plochu. Z jeho pohledu je tržní hodnota objektivnější. Tržní hodnota je počítána z aktuálních nabídek. Vychází z nabídkové ceny, tj. z prodejů, které budou realizovány v budoucnosti. Používá srážku - koeficient rizikovosti, a to s ohledem na to, že požadované ceny se vždy liší od nakonec realizovaných cen. Srážka, kterou používá, je minimálně v rozsahu 10 % až 15 %. Při místním šetření jsme prošli stavbu truhlárny. U jednoho štítu byl přístavek. Žalovaná mu následně poslala fotografie. Přístavek byl vybavený a užívaný jako bytová jednotka. Truhlárna je v zastavěné části obce. Naproti a vedle jsou rodinné domy. Za objektem truhlárny je komerční areál. Provedl kontrolní propočet ceny zjištěné, ta je nicméně diametrálně odlišná od cen, které vyjadřují cenu nemovitosti na realitním trhu. Ceny v oceňovacím předpisu mají minimálně rok zpoždění, když se zde jedná o statistické vyhodnocování cen realizovaných prodejů v katastru nemovitostí. U realizovaných cen není schopen zjistit, jaké bylo v prodaných nemovitostech technické vybavení, způsob vytápění, velikost obytné plochy a podobně. Naopak pokud jde o nabídky realitních kanceláří, z inzerátů je schopen tyto informace zjistit. Ohledně ocenění chaty ve [Anonymizováno], vycházel z informací od žalované, že se jednalo o klasickou zdící metodu. Pokud jde o konkrétní použitý materiál, to na zjištěnou cenu nemá vliv. Dále vycházel ze skutečností a výměr zjištěných dle odhadů č. [Anonymizováno], který vypracovala [tituly před jménem] [jméno FO] dne 7. 1. 2012.

73. Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] dne 12. 4. 2022 bylo zjištěno, že uvedl, že v případě rodinného domu provedl ocenění podle ceny obvyklé, neboť v okolí byly realizovány prodeje podobných rodinných domů. Současně zjišťoval i cenu zjištěnou, neboť to přikazuje zákon. Pokud jde o objekt truhlárny, takovéto objekty se velmi málo obchodují, a proto zjišťoval cenu zjištěnou, když takovýto postup přikazuje i Ministerstvo financí. V minulosti oceňoval několik truhláren. [tituly před jménem] [Anonymizováno] zjišťoval tržní hodnotu, tj. cenu do budoucnosti. Ověřoval, zda se prodaly objekty, které v posudku použil, přičemž 2 z 5 objektů se dosud neprodaly. Je třeba zohlednit, že nemovitá věc se prodá za úplně jinou cenu, když realitní kanceláře stanoví ceny vyšší. Pokud se prodej nerealizoval, znehodnocuje to závěr posudku. Dle stavu fasády a zahrady lze usuzovat na podobu interiéru, resp. má se vycházet ze standartního provedení interiéru. [tituly před jménem] [Anonymizováno] započítával přístavbu. Má za to, že to není možné. Je to samostatný objekt, který je přilepený na fasádu. Přístavba není provozně spojená s objektem truhlárny, například tam nejsou dveře. Vycházel z informace žalobce, že se jedná o vzorkovnu. Setkal se i s případy, kdy byla cena zjištěná vyšší než cena obvyklá, ale obecně se dá říci, že je nižší. Má za to, že obvyklá cena je přesnější, než trží. Tržní hodnota vychází z nabídky realitních kanceláří. Pokud jde o tržní hodnotu, zde se vychází z nabízených cen, které nemusí být realizovány. Mělo by se pracovat s realizovanými cenami. V případě rodinných domů lze vycházet z realizovaných cen. Pokud jde o objekt truhlárny, zde je to složitější, protože tyto objekty se často neprodávají. Pokud jde o objekt truhlárny, vycházeli z toho, že bytové jednotky, které jsou zde umístěny, jsou zatíženy hlukem ze strojů a prachem, a je třeba hodnotit i umístění, resp. okolí, které má vliv na komfort bydlení. Za objektem se nachází zemědělský objekt nevábného vzhledu, kde je údajně sklad hnojiv. Pokud je provedena detailní prohlídka, není nutné mít k dispozici technickou dokumentaci. Pokud došlo ke kolaudaci, lze vycházet z toho, že stavba byla zhotovena podle projektové dokumentace. Pokud jde o částku 40 % jako s náklady snižujícími nájemné, tato vychází ze zákona o oceňování majetku a prováděcí vyhlášky. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] je jeho konzultant, který působí i jako inspektor staveb. Z KN zná zastavěnou plochu. Potom vychází z normy, že výška podlaží je 2,60 metrů, když si k tomu připočte výšku stropu, je na 3 metrech. Potom za pomoci určitého odhadu spočítá i kubaturu podkroví. Pokud jde o počet pater, je třeba si nemovitosti osobně prohlédnout. Vycházel z realizovaných cen v roce 2021. Posudek zpracovával k roku 2021 a proto tzv. HB index, který zpracovává [Anonymizováno], nemusel použít. Pokud jde o posudky o pořizovací ceně nemovitostí, výsledkem zjištění byla cena, za kterou by se nemovité věci daly postavit, tj. nejsou tam zahrnuty pozemky a inženýrské sítě. Zjišťoval cenu podle cenového předpisu a [tituly před jménem] [jméno FO], který k tomu má oprávnění, vypracovával rozpočet, za kolik by se ty nemovité věci daly postavit. Vycházeli z informace žalobce, že řadu věcí prováděli svépomocí. Pokud jde o objekt truhlárny, pracoval i s výnosovou metodou. Když se dá objekt pronajmout, je třeba zjišťovat i cenu prostřednictvím této metody.

74. Ze znaleckého posudku č. [adresa] vyhotoveného dne 20. 6. 2022 znaleckou kanceláří [právnická osoba] bylo zjištěno, že dospěla k závěru, že obvyklá cena pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [Anonymizováno], v k.ú. [adresa] činí 11.640.000 Kč. [právnická osoba] neměla k dispozici projektovou dokumentaci. Vyšla ze zjištění, že stavba je primárně určena k účelu výroby a skladování, ale část objektu je užívána jako bytová (3 jednotky v patře, čtvrtou je možno také užívat jako byt, nyní ale pronajata jako kancelář). Zákres v katastrální mapě neodpovídá plně skutečnosti, neboť není zakreslena přístavba vzorkovny (35,2 m2) přiléhající východní stěně stavby. Odchylně od zákresu v katastrální mapě je užívána zahrada – část pozemku parc. č. [Anonymizováno], , která je užívána jako zahrada u rodinného domu. Fyzicky odděleno oplocením. Pro účely ocenění byl použit stav dle katastru nemovitostí, tj. pozemek parc. č. [Anonymizováno] byl oceněn celý ve funkčním celku s pozemkem parc. č. st. [Anonymizováno], bez ohledu na skutečné užívání, když situace v místě je řešitelná např. posunutím oplocení. V přízemí objektu se nachází 2 místnosti dílen, chodba, koupelna s WC a studio. První byt je pronajímán jako kancelářské prostory (58,3 m2). Druhý byt je užíván žalobcem (56,5 m2). Třetí byt je pronajímán (44,6 m2). Čtvrtý byt je pronajímán (61,3 m2). Celková užitná plocha objektu vč. přístavby je 531,6 m2. Za účelem stanovení obvyklé ceny byl využit postup v podobě ocenění majetku dle platného cenového předpisu (7.091.052,01 Kč) a dle tržního porovnání (11.638.000 Kč). Pro porovnání byly vybrány realizované prodeje obdobných objektů – nemovitostí umožňujících kombinaci podnikání a bydlení, přičemž samotný druh podnikání nebyl považován za zásadní. Vzorky byly získány z vlastní databáze systému INEM zpracovatele a prodejní data z údajů katastru nemovitostí. Rozdíly mezi cenou dle cenového předpisu a výsledkem porovnáním lze odůvodnit jednak růstem cen (základní ceny v ocenění podle oceňovací vyhlášky jsou vyhodnocované statisticky zpětně) a jednak faktem, že statisticky vyhodnocovaná data nerozlišují ceny, které na trhu vznikly mimo řádné tržní prostředí (např. prodeje v rodině a mezi známými, prodeje v mimořádných okolnostech apod.), a jako taková mohou vstupní údaje značně zkreslit.

75. Ze znaleckého posudku č. [adresa] vyhotoveného dne 28. 6. 2022 znaleckou kanceláří [právnická osoba] bylo zjištěno, že dospěla k závěru, že obvyklá cena pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům č. p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [Anonymizováno], vč. příslušenství, v k. ú. [adresa] činí 12.320.000 Kč. [právnická osoba] neměla k dispozici projektovou dokumentaci. Vyšla ze zjištění, že zápis stavby do katastru a zákres v katastrální mapě odpovídá skutečnosti. Oceňovaný rodinný dům je samostatný objekt a má jedno nadzemní podlaží. Nemá podsklepení. Je zde vybudováno obytné podkroví. Kolaudační rozhodnutí uvádí, že objekt byl dokončen v roce 2017. Podlahová plocha vč. příslušenství činí 188,40 m2. Za účelem určení obvyklé ceny byl využit postup v podobě ocenění majetku dle platného cenového předpisu (5.532.117,83 Kč) a dle tržního porovnání (12.318.000 Kč). Pro porovnání byly vybrány rodinné domy obdobného charakteru a výměr, které byly prodány v relevantním období v blízkém okolí oceňovaných nemovitostí. Vzorky byly získány z vlastní databáze systému INEM zpracovatele a prodejní data z údajů katastru nemovitostí. Rozdíly mezi cenou dle cenového předpisu a výsledkem porovnáním lze odůvodnit jednak růstem cen (základní ceny v ocenění podle oceňovací vyhlášky jsou vyhodnocované statisticky zpětně) a jednak faktem, že statisticky vyhodnocovaná data nerozlišují ceny, které na trhu vznikly mimo řádné tržní prostředí (např. prodeje v rodině a mezi známými, prodeje v mimořádných okolnostech apod.), a jako taková mohou vstupní údaje značně zkreslit.

76. Zástupkyně znalecké kanceláře při jednání dne 22. 9. 2022 vypověděla, že hlavní rozdíly mezi závěry znaleckých posudků jsou v závislosti ve volbě oceňovacích postupů a dále ve výběru porovnávaných nemovitostí. Při výběru porovnávaných nemovitostí jsou zohledňována tři kritéria, a to lokalita, technický stav a časové hledisko. [právnická osoba] má databázi realitní inzerce, ze které čerpá informace i o tom, jak nemovitost vypadá uvnitř, jaké má příslušenství, či jak je velká.

77. Svědkyně [jméno FO] dne 23. 11. 2021 vypověděla, že účastníky zná, jsou přátelé. Bydleli ve stejné chatové osadě - [adresa] ve [Anonymizováno] - a byli nejbližšími sousedy, resp. „bydleli“ hned naproti. Ve větším kontaktu je s žalovanou. V chatové osadě „bydleli“ asi od roku 2005 do roku 2011 a dělali rekonstrukci. Chalupu používali k rekreaci. O prázdninách tam byli více, odjížděli odtamtud do práce; jinak na chatu dojížděli na víkendy. Chata naproti se taky rekonstruovala. Původně patřila paní [jméno FO]. Poté, co se tam přestěhovali žalobce s rodinou, se dělala rekonstrukce. Byla to velká rekonstrukce. Mnohem větší než jejich. Asi tam zůstaly základy, ale jinak se tam kompletně postavila nová budova. Neví, zda tam zůstala nějaká část, ale pak tam byla úplně nová budova. Byla provedena výměna střechy. Po rekonstrukci se nezměnily rozměry budovy, resp. byla na stejných základech. Když začala na místo jezdit, byla to dřevěná chalupa. V chalupě byla před i po rekonstrukci. Původní chata byla asi stejná jako jejich chalupa. V chalupě svědkyně byla dole chodba a hlavní místnost, tj. obývací pokoj a kuchyň dohromady. Po schodech se šlo do podkroví, kde byly dva pokoje.

78. Svědkyně [jméno FO] dne 23. 11. 2021 vypověděla, že je matkou žalobce. Zdědila dům, který prodali. Při prodeji obdržela asi 10.000.000 Kč nebo 11.000.000 Kč. Z obdržených peněz si koupila za 3.300.000 Kč byt na [Anonymizováno] a pak dala peníze na knížky. Když měla možnost, dala synovi a dceři peníze. Žalobci darovala přes 2.000.000 Kč, když potřeboval dostavět dům a dílnu. Dceři dala asi 4.500.000 Kč. Žalované dala jednou nebo dvakrát, max. třikrát po tisícikoruně, když potřebovala. Žalobci peníze dala, když potřeboval. Něco měla doma, tak mu to dávala v malých částkách, anebo to vyzvedla a dala mu to na knížku. Žalobce uváděl, že potřebuje dodělat barák a truhlářskou dílnu, protože už neměl peníze, a také mu občas dávala i na chatu. Neví, na co konkrétně prostředky použil. Podepsala mu potvrzení o peněžitém daru z roku 2018. Dala mu prostředky i na chatu, mohlo to být tak ještě 100.000 Kč. Žalobce vlastní chatu ve [Anonymizováno]. Musel tu chatu rekonstruovat. Zjistili, že je to sežrané dřevomorkou a že jsou tam mravenci. Je to tam stejné. Svědkyně tam jezdí, jak může. Dělala se tam výměna oken, zkrátka se rekonstruovala celá chata. Bylo to tam sežrané dřevomorkou. Byl to píseček. Muselo se to opravit. Když s manželem tu chatu postavili, dělala se tam z každé strany zeď, protože to bylo celé černé. Pak se to muselo rekonstruovat, protože se tam např. i houpaly podlahy. Chata byla ze dřeva, resp. byla tam podezdívka a z obou stran to bylo zděné taky. Podezdívka se nemusela vyměnit, tam by dřevomorka těžko působila. Chata měla sklep, dělali ho s manželem. Byl zděný a zvenku byla kamenina. Účastníci nejprve bydleli [jméno FO] [Anonymizováno] a pak na chatě.

79. Svědkyně [jméno FO] (dříve [jméno FO]) dne 3. 5. 2022 vypověděla, že si asi před 12 lety pronajala byt č. [hodnota] v 1. patře ve [Anonymizováno]. Smlouvu uzavřela s žalobcem. V té době tam byla truhlářská dílna a v prvním patře nájemní byty. Bydlela tam sama. Účastníci bydleli ve [Anonymizováno]. Měla tak na starosti údržbu, např. topení a odklízení sněhu. Nyní byt užívá minimálně, protože je převážně u matky. Hradí nájemné ve výši 7.000 Kč. Žádné další platby, např. za služby, či energie nehradí, tj. celkem z titulu nájemní smlouvy platí 7.000 Kč. Částku hradí v hotovosti žalobci. Byty v budově jsou si hodně podobné. Myslí si, že jsou všechny dispozičně 2+kk. Jeden z bytů si pronajímá pan [jméno FO], který tam má kancelář. Jejími sousedy jsou nějací Ukrajinci, kteří pracují celý den, tak se prakticky nevidí. V domě přebýval i pan [Anonymizováno], který jezdí s kamionem, naposledy ho viděla asi před tři čtvrtě rokem. Nájemců v domě, za dobu, co zde bydlí, bylo hodně, do deseti. Dříve platila nájemné ve výši 11.000 Kč, ale s ohledem na to, že provádí údržbu, se s žalobcem dohodli na stávající výši nájemného.

80. Svědek [jméno FO] dne 22. 9. 2022 vypověděl, že účastníky zná, jsou kamarádi. Znají se asi 6 nebo 7 let. Nic si nepronajímal. Nic účastníkům nehradil. Rekreačně jezdili na chatu ve [Anonymizováno], a to asi 2,5 až 3 roky v průběhu výstavby domu v obci [adresa]. Užívání chaty mu nabídl žalobce s ohledem na to, že u jeho rodičů ani u rodičů přítelkyně neměli žádné soukromí. Na chatu jezdila přítelkyně s dcerami na 2 až 3 dny. Věci měli částečně u jeho rodičů a částečně u rodičů přítelkyně. Občas zametli listí a podobně.

81. Svědkyně [jméno FO] dne 22. 9. 2022 vypověděla, že účastníky zná. Dá se říci, že jsou kamarádi. Znají se asi 4 nebo 5 let. Žalobce jí půjčoval chatu ve [Anonymizováno]. Chtěla jezdit s dětmi do přírody. Na mateřské dovolené je necelé 4 roky. Na chatě i přespávala. Za to, že tam jezdili, např. posekali trávu, nebo tam přítel pokácel nějaké stromy. Žalobci nic nedávali. Věci měla všude, něco na [Anonymizováno] u rodičů, něco ve [Anonymizováno] a něco u matky přítele v [Anonymizováno]. Než vyřídili stavební pozemek, bydleli v bytě ve [Anonymizováno]. Bylo to tak před 7 lety. Měli smlouvu a hradili nájemné kolem 6.000 Kč až 8.000 Kč. Nájemné hradil přítel.

82. Svědek [jméno FO] dne 22. 9. 2022 vypověděl, že účastníky zná. Bydlel v bytě žalobce ve [Anonymizováno], a to od února 2019 do ledna 2022. Hradil nájem 12.500 Kč. Platil ho v hotovosti žalobci. Nad rámec této částky již nic nehradil. Další nájemce moc neznal. Bydlela tam paní [jméno FO], pán, který tam měl něco s auty, a ještě nějací lidé, které vůbec neznal.

83. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu a to, že manželství účastníků trvalo od 21. 3. 2002 do 19. 6. 2019, tj. více než 17 let. Z manželství se narodily dcery [jméno FO] ([datum]) a [jméno FO] ([datum]). Na konci roku 2006 žalobce prodal nemovité věci v k.ú. [adresa], které byly v jeho výlučném vlastnictví, za 16.650.000 Kč. Z velké části získaných peněžních prostředků pak financoval nákup pozemků a stavbu budov č. p. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], která byla prováděna svépomocí a na níž byly z menší části použity i prostředky ze SJM. Žalovaná byla na rodičovské dovolené a od 1. 9. 2008 začala pracovat na poloviční pracovní úvazek. Žalobce pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná, podnikal na základě živnostenského oprávnění a současně byl od roku 2009 do 15. 1. 2020 společníkem a jednatelem společnosti [jméno FO] V průběhu roku 2007 došlo k rekonstrukci chaty ve [Anonymizováno], která byla ve výlučném vlastnictví žalobce. Tato rekonstrukce byla financována z prostředků SJM. Zjištěný skutkový stav je pak dále pro větší přehlednost popsán u jednotlivých položek níže.

84. Soud měl skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl tak, jak je uvedeno u jednotlivých položek níže.

85. Při vypořádání SJM vzniklého za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., a zaniklého za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., soud postupuje podle zákona č. 89/2012 Sb. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, uveřejněný pod číslem 63/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

86. S ohledem na výše uvedené a skutečnost, že SJM účastníků zaniklo již za účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tj. po 1. 1. 2014, konkrétně dne 19. 6. 2019, kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství účastníků, soud SJM účastníků vypořádal za použití příslušných ustanovení o. z.

87. Podle ustanovení § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

88. Podle ustanovení § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

89. Podle ustanovení § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

90. Podle ustanovení § 737 odst. 2 o. z. vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

91. Podle ustanovení § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

92. Podle ustanovení § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

93. Podle ustanovení § 143 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) tvoří společné jmění manželů závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Nemovité věci v k.ú. [adresa] a vnosy do SJM 94. Předmětem řízení byly nemovité věci v k.ú. [adresa] a tvrzený vnos žalobce do SJM ve výši 14.400.0000 Kč. Mezi účastníky nebylo sporným, že předmětné nemovité věci byly nabyty v průběhu trvání manželství účastníků, sporným však zůstalo, zda byly nákup pozemků a výstavba budov financovány pouze z výlučných prostředků žalobce či též z prostředků náležejících do SJM. Spornou mezi účastníky dále byla obvyklá cena předmětných nemovitých věcí. Mezi účastníky bylo konečně sporným, komu z nich má být přikázán rodinný dům s pozemky (o jeho přikázání měly zájem obě strany).

95. Žalobce tvrdil, že ze svého výlučného majetku investoval do nemovitých věcí v SJM celkem částku 14.400.000 Kč. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobce získal v roce 2006 z prodeje svého výlučného majetku, spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech v k.ú. [adresa], částku ve výši celkem 15.467.500 Kč (z kupní ceny ve výši 16.650.000 Kč byla uhrazena daň z převodu nemovitostí ve výši 499.500 Kč, odměna právního zástupce ve výši 350.000 Kč a provize realitní kanceláře ve výši 333.000 Kč). Žalobce pak dne 21. 6. 2007 daroval své sestře částku 2.394.819 Kč a dne 19. 6. 2007 provedl vklad ve výši 6.500.000 Kč do investičního fondu (viz kupní smlouva z 18. 12. 2006, vyjádření žalobce ze dne 14. 11. 2018, rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. [spisová značka], výpis z účtu žalobce č. [č. účtu] a výpověď svědkyně [jméno FO]). Po těchto transakcích tak žalobci zbývala částka 6.572.681 Kč. Dne 19. 1. 2007 uzavřeli účastníci kupní smlouvu, na jejímž základě nabyli vlastnické právo k pozemkům parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] za kupní cenu 2.850.000 Kč (viz kupní smlouva z 19. 1. 2007). Ve dnech 6. 11. 2007 a 25. 9. 2008 obdržel žalobce zpět z investičního fondu částky v celkové výši 6.083.784,30 Kč (viz výpisy z účtu žalobce č. [č. účtu]). Po dobu výstavby rodinného domu a dílny ve [Anonymizováno] (cca 3 roky) žalobce prakticky nepracoval a ze získané kupní ceny spotřeboval na zajištění rodiny a živobytí celkem 1.000.000 Kč (viz vyjádření žalobce ze dne 14. 11. 2018 a rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. [spisová značka]). Žalobci tak poté zbývala částka ve výši 8.806.465,30 Kč, resp. 10.820.465,30 Kč poté, co od své matky darem obdržel celkem částku 2.014.000 Kč (viz výpisu z účtu žalobce č. [č. účtu], vyjádření žalobce ze dne 14. 11. 2018, rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. [spisová značka], potvrzení o daru z 12. 11. 2018 a výpověď svědkyně [jméno FO]). Žalobce tak mohl ze svého výlučného majetku investovat nanejvýš částku 13.670.465,30 Kč (2.850.000 Kč + 10.820.465,30 Kč). Současně je patrné, že tuto částku musel žalobce použít pro nákup pozemku a pro výstavbu budov, neboť v době nákupu pozemku a zahájení výstavby byly dcerám účastníků 4 a 2 roky, žalovaná nastoupila do zaměstnání (na pozici administrativní pracovnice v rozsahu 20 hodin týdně) až dne 1. 9. 2008 (viz pracovní smlouva) a žalobce prakticky nevykonával výdělečnou činnost (viz výpisy z účtů).

96. Stavba pro výrobu a skladování č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] byla prováděna svépomocí a byla dokončena v roce 2009. Pořizovací cena činila celkem 8.900.000 Kč (viz znalecký posudek č. [Anonymizováno] a výslech [tituly před jménem] [jméno FO]). [právnická osoba] č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] byla prováděna svépomocí a byla dokončena v roce 2010 a kolaudována v roce 2017. Pořizovací cena činila celkem 2.650.000 Kč (viz znalecký posudek č. [Anonymizováno], výslech [tituly před jménem] [jméno FO] a souhlas s užíváním stavby z 23. 5. 2017). Celkové pořizovací náklady obou staveb tak činily 11.550.000 Kč. Je tak zřejmé, že alespoň zčásti (11.550.000 Kč – 10.820.465,30 Kč = 729.534,70 Kč) musela být výstavba financována z prostředků náležejících do SJM účastníků, a to tím spíše, že účastníci čerpali v roce 2012 hypoteční úvěr ve výši 800.000 Kč za účelem výstavby budovy na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (viz smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru). Žalovaná v podání ze 17. 9. 2021 navrhovala vypracování revizních posudků „na pořizovací cenu domu“ a „na pořizovací cenu truhlárny“. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] byl při jednání dne 12. 4. 2022 vyslechnut i ohledně znaleckých posudků o pořizovací ceně nemovitostí (znalecké posudky č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]). Soud má za to, že znalec oba tyto posudky obhájil. Z předmětných posudků je zřejmé, ze kterých zjištění znalci vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěli a na základě jakých úvah došli ke svým závěrům. Závěry posudků byly náležitě odůvodněny a toto odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení. Je třeba zohlednit, že soud není oprávněn přezkoumávat odborné závěry znalce, ty nepodléhají přezkumu. Soud je oprávněn přezkoumat způsob, jakým znalec ke svým závěrům dospěl, přesvědčivost a také úplnost znaleckého posudku ve vazbě na zadání soudu. Neexistuje právní nárok na vypracování revizního znaleckého posudku. Prostý nesouhlas se závěry znaleckého posudku není bez dalšího důvodem pro vypracování posudku revizního. Vypracování revizního posudku přichází do úvahy pouze tam, kde má soud pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1290/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 4452/2010). Znalecký posudek soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., odborné závěry v něm obsažené však hodnocení soudem podle § 132 o. s. ř. nepodléhají. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4153/2015). Žalované se v daném případě dle soudu nepodařilo zpochybnit správnost těchto posudků a soud proto neshledal důvod pro vypracování revizních posudků. Soud pak neprováděl ani žalobcem navržený důkaz územním souhlasem ze dne 6. 9. 2007 a rozhodnutím o dodatečném povolení stavby ze dne 29. 7. 2008, když tyto důkazy žalobce navrhl a předložil až v podání z 22. 12. 2021, tj. až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení (viz níže).

97. Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí. Na účastníkovi, který tvrdí, že určitá věc je ve společném jmění manželů, leží důkazní břemeno, že věc byla nabyta za trvání manželství; pokud se toto nabytí prokáže a druhý z manželů tvrdí skutečnosti, které i v takovém případě věc ze společného jmění vylučují, bude na něm důkazní břemeno ohledně těchto skutečností (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1506/2013).

98. Jestliže kupní cena pořizované věci byla zcela zaplacena z výlučných prostředků jednoho z manželů, avšak kupujícími byli oba manželé a oba při uzavření kupní smlouvy projevili vůli nabýt kupovanou věc do bezpodílového spoluvlastnictví, pak se tato věc stala předmětem jejich bezpodílového spoluvlastnictví (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1658/98, uveřejněný pod číslem 49/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Projeví-li manželé jako kupující shodnou vůli nabýt věc do společného jmění manželů a proto se věc stane jeho součástí, byť byla kupní cena celá zaplacena z výlučných prostředků jen jednoho z manželů, představuje zaplacená kupní cena vnos jednoho z manželů, který lze vypořádat podle § 742 odst. 1 písm. c) o. z. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 22 Cdo 487/2019).

99. Jestliže manželé nabyli rodinný domek, chatu, garáž, popř. jinou nemovitost, která může být předmětem osobního vlastnictví, za trvání manželství a na zaplacení použili třeba jen zčásti společných peněz, je nutno do bezpodílového spoluvlastnictví manželů zařadit celou nemovitost, nikoli snad jen její ideální část, odpovídající hodnotou částce použitých společných peněz (viz stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ČSR k výkladu ustanovení občanského zákoníku o bezpodílovém spoluvlastnictví, publikované pod č. 42/1972 Sb. rozh. obč.). Uvedený závěr se uplatňuje také v novější judikatuře ke společnému jmění manželů podle obč. zák. (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 22 Cdo 3542/2006, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5866/2017). Bylo-li v řízení zjištěno, že přinejmenším část kupní ceny byla zaplacena ze společného jmění manželů, vede již sama tato skutečnost k závěru, že se pozemky staly součástí SJM (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1636/2019).

100. V řízení o vypořádání SJM nelze vždy trvat na podrobném a zcela exaktním vyúčtování všech dílčích investic, vynaložených v rámci základní investice; proto Nejvyšší soud při vypořádání nákladů vynaložených na podnik opakovaně uvedl, že je tu často značná obtížnost vyčíslení toho, co by měl podnikající manžel nahradit ve prospěch společného jmění ve smyslu § 150 věty druhé obč. zák. Ze sporu o vypořádání společného jmění nelze činit vyúčtovací spor, v němž by se dohledávaly jednotlivé výnosy a výdaje s jejich účelovým určením zpravidla bez možnosti dospět ke spolehlivým závěrům. Proto dovolací soud pro účely vypořádání investic do podniku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů zaujal názor, že podnikající manžel je povinen nahradit do společného jmění takovou částku, jež se rovná pozitivnímu (kladnému) rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku společného jmění, což zpravidla je cena jeho podniku (pokud nebyl vytvořen i vynaložením oddělených prostředků podnikajícího manžela). Stejně tak je značně obtížné přesné vyčíslení nákladů na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, zejména pokud probíhala v době, kdy manželství bylo funkční a manželé neměli důvod uchovávat všechny doklady, a dokumentovat provedené práce a vyplacené částky a nepočítali s tím, že tyto otázky budou v budoucnosti předmětem dokazování. Z toho vychází i soudní praxe. Pokud by bylo zjištěno, že účastník do rekonstrukce své vlastní prostředky investoval, avšak nebylo by možné přesně určit, v jaké výši, bylo by na místě aplikovat § 136 o. s. ř. Nemožnost zjistit přesnou nebo aspoň přibližnou výši tzv. vnosu účastníka do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků nemůže vést k tomu, že by se mu ze strany bezpodílového spoluvlastnictví účastníků nemělo dostat žádné náhrady ve smyslu věty druhé § 150 obč. zák. a že tato skutečnost bude zohledněna jen stanovením nerovných podílů účastníků na jejich bezpodílovém spoluvlastnictví. Pakliže soud na základě předložených dokladů nemohl zcela přesně zjistit a tak zohlednit, co konkrétně z oddělených prostředků z doby před manželstvím účastník vnesl do manželství, bylo na místě výši takové částky, jež by mu měla být uhrazena ze společného, stanovit volnou úvahou ve smyslu § 136 o. s. ř. Z uvedeného se podává, že judikatura v zájmu spravedlivého vypořádání vztahů mezi účastníky a při vědomí obtížnosti dokázat vynaložené investice a jejich výši doklady připouští, aby v případě, že je prokázáno, že investice byly skutečně vynaloženy, a je v zásadě zřejmé, na co byly vynaloženy, připouští tam, kde je to vzhledem k individuálním okolnostem věci namístě, aby rozsah a výše investic vynaložených na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví jednoho z účastníků byla za podmínek § 136 o. s. ř. stanovena úvahou soudu; tím spíše je třeba připustit její stanovení znaleckým posudkem, ve kterém znalec popíše jednotlivé práce a určí celkové náklady, které bylo v rozhodné době třeba na takovou rekonstrukci vynaložit (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 22 Cdo 1541/2021, a v něm citovanou judikaturu).

101. Bylo zjištěno, že účastníci nabyli předmětné pozemky v k.ú. [adresa] v průběhu trvání manželství do SJM (oba účastníci jako manželé vystupovali v kupní smlouvě jako kupující, oba ji v tomto postavení podepsali, naprosto jednoznačně tedy projevili vůli nabýt nemovitosti do SJM, což je pro jejich majetkový režim určující) a v průběhu trvání manželství došlo též k výstavbě obou předmětných staveb, které musela být přinejmenším zčásti financována z prostředků náležejících do SJM (pořizovací náklady ve výši 11.550.000 Kč – výlučné prostředky žalobce 10.820.465,30 Kč = 729.534,70 Kč). Žalobce přes poučení soudu dle ustanovení § 118a o. s. ř., které mu bylo poskytnuto při jednání dne 26. 7. 2021, neprokázal své tvrzení, že předmětné nemovité věci byly pořízeny pouze z jeho výlučných prostředků. Vzhledem k tomu, že z provedených důkazů nevyplynulo, že by veškeré finanční prostředky, za něž byly nemovité věci nabyty (vystavěny), byly hrazeny z výlučných prostředků žalobce, je třeba dospět k závěru, že jsou předmětné nemovité věci součástí SJM účastníků, neboť část prostředků na pořízení nemovitých věcí musela být vynaložena ze SJM. Pokud žalovaná namítala, že nebylo prokázáno, že nemovité věci byly pořízeny z velké části za výlučné prostředky žalobce, vyšel soud z toho, že není pochyb o tom, že žalobce tížila ohledně vynaložených investic povinnost tvrzení a důkazní břemeno; to však dle soudu unesl. Žalobce neměl povinnost detailně tvrdit každý vynaložený náklad a jeho výši. Výstavba obou budov probíhala před více než 12 lety, v době, kdy manželství bylo funkční a účastníci neměli důvod uchovávat všechny doklady, a dokumentovat provedené práce a vyplacené částky a nepočítali s tím, že tyto otázky budou v budoucnosti předmětem dokazování (žalobce neměl k dispozici doklady o nákupu [právnická osoba]). Výše citovaná judikatura (při vědomí obtížnosti dokázat vynaložené investice a jejich výši doklady) připouští, aby v případě, že je prokázáno, že investice byly skutečně vynaloženy, a je v zásadě zřejmé, na co byly vynaloženy (v době nákupu pozemku a zahájení výstavby byly dcerám účastníků 4 a 2 roky, žalovaná nastoupila do zaměstnání s příjmem v řádu několika tisícikorun až dne 1. 9. 2008 a žalobce v průběhu výstavby prakticky nevykonával výdělečnou činnost), tam, kde je to vzhledem k individuálním okolnostem věci namístě, aby rozsah a výše investic byla stanovena znaleckým posudkem, ve kterém znalec určí celkové náklady, které bylo v rozhodné době třeba vynaložit („cena, za kterou by se nemovité věci daly postavit“). Soudu není předepsáno, jaké důkazní prostředky má ke zjištění výše investic použít. Soud tak, pokud jde o výši nákladů na výstavbu obou budov, vyšel z žalobcem předložených znaleckých posudků č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] a výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO].

102. Pro úplnost soud uvádí, že dle ustálené judikatury platí, že jsou-li peníze výlučně náležející jednomu manželovi vynaloženy na běžnou spotřebu (např. na potraviny, dovolenou apod.), nelze za takový vnos do společného hospodaření požadovat náhradu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. 22 Cdo 3421/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5655/2015, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. 22 Cdo 2517/2021). Pokud tedy bylo tedy z výlučných prostředků žalobce použito 1.000.000 Kč na zajištění rodiny a živobytí, nelze za tyto prostředky požadovat náhradu.

103. Vypořádává-li soud SJM zaniklé (zrušené či zúžené) na základě příslušných ustanovení o. z., je třeba zásadně vyjít z obvyklé ceny věci v době rozhodování soudu stanovené s ohledem na stav této věci k okamžiku vypořádání SJM (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019, uveřejněný pod číslem 103/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

104. Žalobce tvrdil, že obvyklá cena předmětných nemovitých věcí podle stavu ke dni 18. 12. 2019 činila celkem 15.131.720 Kč (7.050.000 Kč + 8.081.720 Kč) a podle stavu ke dni 18. 11. 2021 činila celkem 19.335.655 Kč (9.035.655 Kč + 10.300.000 Kč). Žalobce vycházel ze znaleckých posudků vypracovaných znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná tvrdila, že obvyklá cena nemovitých věcí podle stavu ke dni 7. 12. 2021 činila celkem 26.309.000 Kč (13.050.000 Kč + 13.259.000 Kč). Žalovaná vycházela ze znaleckých posudků vypracovaných znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Dle revizních posudků vypracovaných znaleckou kanceláří [právnická osoba] činí celková obvyklá cena nemovitých věcí 23.960.000 Kč (11.640.000 Kč + 12.320.000 Kč). Při jednání konaném dne 22. 9. 2022 pak učinili účastníci nesporným, že obvyklá cena předmětných nemovitých věcí činí 23.960.000 Kč.

105. Pokud žalobce namítal, že žalovaná s nezletilými dětmi obývá rodinný dům, zatímco on užívá bytovou jednotku v budově pro výrobu a skladování, je třeba zohlednit, že institut tzv. společného jmění manželů v zásadě vyjadřuje rovné postavení manželů a je určitým průlomem do individualizovaného vlastnického práva. Jestliže zanikne manželství, zaniká i společné jmění manželů. Zanikne-li společné jmění manželů, má se provést vypořádání. Právní vztahy bývalých manželů v přechodném období, které vzniká mezi zánikem společného jmění manželů a jeho vypořádáním, nejsou zákonem výslovně upraveny a je nutné posuzovat je obdobně podle předpisů o společném jmění manželů. Každému z bývalých manželů tak náleží právo k celé věci omezené jen stejným právem druhého bývalého manžela. Užívá-li tudíž bývalý manžel věc, která náležela do společného jmění manželů, k jehož vypořádání dosud nedošlo, nelze dovozovat, že se na úkor druhého z bývalých manželů bezdůvodně obohacuje; důvodem užívání je jeho vlastnické právo k (celé) věci. Jinak řečeno, vztah mezi spoluvlastníky nelze vymezit ideálním podílem vyjadřujícím míru, jakou se podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5866/2017).

106. To, co každý z manželů vynaložil na společný majetek ze svého, má mu být uhrazeno ze společného majetku, druhým manželem však jen ve výši odpovídající poměru velikosti podílu, kterého se každému z nich dostává z bezpodílového spoluvlastnictví (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 1969, sp. zn. 8 Cz 36/69, publikované jako R 7/1970 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek; dále srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2012, sp. zn. 22 Cdo 4072/2010). Částku, na kterou byl oceněn vnos, je třeba odečíst od celkové ceny vypořádávaného jmění, a teprve výsledek je třeba rozdělit podle velikosti podílů (viz MELZER, Filip. Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2018. Komentátor. ISBN 978-80-7502-004-8, str. 642).

107. Pokud jde o aplikaci § 742 odst. 2 o. z., přihlédl soud k níže citovaným závěrům odborné literatury.

108. Pokud (v poměrech obč. zák.) došlo ke zvýšení hodnoty věci, do které bylo investováno, nedocházelo ke zvýšení hodnoty vnosu, tj. investované částky, ale do vypořádání se promítla maximálně částka, která byla investována z výlučného do společného nebo ze společného do výlučného. Příklad: Jeden z manželů investoval ze svých výlučných prostředků 300.000 Kč do pořízení společného rodinného domku, který stál 600.000 Kč, tj. podílel se na úhradě kupní ceny v rozsahu . Postupně došlo ke zvyšování cen nemovitostí a při vypořádání byla hodnota rodinného domku 4 x vyšší, tj. 2.400.000 Kč. Investice (vnos) z výlučného do společného se však při vypořádání nenavýšil 4 x, tj. nečinil 300.000 Kč x 4, tedy 1.200.000 Kč, nedošlo k tzv. valorizaci vnosu, ale investice se promítla pouze v částce 300.000 Kč bez ohledu na to, o kolik se zvýšila hodnota věci, do které mělo být investováno. Těmto případům se snaží nová právní úprava čelit výslovným zakotvením toho, jak se vnosy promítají do vypořádání, jestliže se sníží či zvýší hodnota věci, do které bylo investováno (viz KRÁLÍK, Michal. Věcná práva podle starého a nového občanského zákoníku: uplatňování nároků a rozhodování o nich: procesní a hmotněprávní souvislosti. 2., podstatně dopl. a rozš. vyd. Praha: Leges, 2014. Praktik (Leges). ISBN 978-80-87576-96-0, str. 492 a násl.).

109. Praxe v poměrech obč. zák. řešila především případy vynaložení výhradního majetku na společný, kde platil tzv. princip redukce, který se vždy nemusel uplatnit. Naproti tomu ke zvýšení hodnoty součásti SJM se při vypořádání nepřihlíželo. Literatura tento přístup charakterizovala jako přístup založený na náhradě škody a považovala ho za rozumný. Pojetí § 742 odst. 2 o. z. je odlišné a zakotvením zohlednění zvýšení ceny věci je úprava založená na principu obohacení. Literatura poukazuje na rizika a obtíže spojené s novým přístupem a v kritickém pohledu navrhuje návrat k pojetí v poměrech obč. zák. (viz PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-747-7, k § 742).

110. Odlišně od znění § 742 o. z. byly řešeny případy stanovení hodnoty vnosu v situaci, kdy se hodnota součásti majetku, na jejíž pořízení byl vnos použit, zvýšila. Dosavadní judikatura vycházela z toho, že pokud se v době vypořádání hodnota věcí získaných zčásti z prostředků patřících jednomu z manželů oproti původní hodnotě zvýšila, nebylo k tomuto zvýšení při stanovení náhrady nákladů přihlíženo. Nová úprava se od tohoto přístupu odklání. V případě, že byl použit výlučný majetek jednoho z manželů na součást SJM a k okamžiku zániku (zrušením, zúžením) došlo ke zvýšení hodnoty této součásti, má se to pro účely vypořádání promítnout i do zvýšení hodnoty vnosu. Manželovi, který tento náklad poskytl, má být při vypořádání započtena vyšší hodnota, než kterou reálně vložil. Důvody změn je třeba spatřovat především ve snaze o nastavení jednotných pravidel pro investice, ať již jsou poskytovány ve prospěch, nebo naopak vydávány na úkor SJM. Dosavadní judikatura tuto otázku řešila shodné s novou úpravou většinou pouze pro jednu z uvedených situací (srovnej PSUTKA, Jindřich. Společné jmění manželů. V Praze: C.H. Beck, 2015. Beckova edice právní instituty. ISBN 978-80-7400-565-7, str. 259 a násl.).

111. Při aplikaci § 742 odst. 2 o. z. je třeba se ptát, zda se náhrada řídí a) výší investice, tj. hodnotou vynaloženého majetku, nebo b) jak se tato investice projevila na zvýšení ceny majetku, případně c) zda je rozhodující zvýšení ceny v době vynaložení prostředků nebo jak se projevuje do zvýšení společného jmění v době zániku či vypořádání společného jmění. Jednoduchý případ, na který lze § 742 odst. 2 nepochybně použít, je ten, kdy je za výhradní prostředky pořízena věc do společného jmění (např. část kupní ceny je hrazena z výhradních prostředků, část ze společných), přičemž hodnota věci odpovídá vynaloženým prostředkům, případně opačně, je-li za společné prostředky pořízena věc, která bude spadat do výhradního jmění (např. je pořízena věc osobní potřeby některého z manželů, která je značné hodnoty). Cena pořízené věci se však může v čase měnit. Pokud dojde ke snížení nebo ke zvýšení její ceny, pak se podle doslovného výkladu komentovaného ustanovení má výše vnosu, resp. zápočtu upravit v závislosti na takto snížené nebo zvýšené ceně. Z toho, že má být rozhodující i zvýšení ceny, je zřejmé, že tato úprava je založena na principu obohacení, nikoli náhrady škody. Je-li příslušné jmění tímto způsobem obohaceno, má být náhrada za toto obohacení vydána do jmění, na jehož úkor toto obohacení nastalo. Jelikož je úprava § 742 odst. 2 postavena na principu obohacení, pak není rozhodující výše investovaného majetku, tj. újma (škoda) na jmění, ze kterého pochází investované prostředky, ale to, jak se tato investice projevila ve zvýšení hodnoty druhé majetkové masy jako její obohacení. Panující nauka vztahující se k obč. zák. rozlišovala, zda jde o vynaložení společného majetku na jmění výhradní či opačně. Dále se rozlišovalo, zda došlo ke zvýšení nebo ke snížení hodnoty pořízené věci. V případě vynaložení výhradního majetku na majetek společný vycházela judikatura z tzv. principu redukce. Ve vztahu ke zvýšení ceny pořízené věci pak platilo: „Jestliže by v době vypořádání byla hodnota takové věci vyšší než původní hodnota, pak by se k tomuto zvýšení při stanovení náhrady nákladů, vynaložených jen z prostředků jednoho z manželů, nepřihlíželo“. Zvýšení hodnoty se totiž projeví ve zvýšení hodnoty společného jmění, které bude podle stanovených pravidel rozděleno mezi oba manžele; projeví se tedy i ve zvýšení hodnoty vypořádacího podílu. Úprava o. z. se v otázce ocenění vnosů a zápočtů zásadně odlišuje od předchozí dogmatiky, byť ta byla postavena na velmi rozumných úvahách. Pro tento odklon není zjevný racionální důvod. Snad jistou motivací mohlo být (povrchní) hodnocení praxe, když se oceňovaly vnosy z doby před r 1990. Např. jeden z manželů přispěl na koupi rodinného domu V ceně 200.000 Kčs polovinou kupní ceny ve výši 100.000 Kčs. V současnosti má však tento dům cenu 3.000.000 Kč. V rámci vypořádání podle dosavadních pravidel manžel nezískal náhradu vnosu ve výši poloviny ceny domu, nýbrž jen 100.000 Kč, tedy jen něco přes 3% aktuální tržní ceny domu. To bylo shledáváno jako nespravedlivé. Tak tomu však není. Zvýšení ceny společného majetku totiž jde k dobru obou manželů. Pokud by si na dům půjčili od třetí osoby bezúročnou zápůjčku, pak by byl výsledek zcela stejný. Zdánlivý problém zhodnocení vnosu je spíše problémem velmi vysoké inflace, která nastala po r. 1990. Vypořádání společného jmění však k inflaci nepřihlíží (zákaz valorizace). Můžeme uzavřít, že de lege ferenda by bylo vhodné vrátit se k řešení zastávanému dosavadní dogmatikou. Pokud příslušné prostředky nejsou použity k pořízení určité věci, nýbrž k uchování, zhodnocení atd. již existující součásti SJM, je otázkou, zda má být rozhodující výše vynaložených prostředků, nebo to, jak se tyto prostředky promítly v majetkové mase, do které byly investovány. Tyto částky se mohou podstatně lišit. Např. investování do velmi nevkusné výmalby společných prostor se může dokonce projevit v poklesu ceny nemovitosti, ačkoli na tuto výmalbu bylo třeba vynaložit nemalou částku. Pokud by byla úprava založena na principu náhrady škody, pak by mělo být rozhodující, o co se snížila masa majetku, ze které investice pochází. Vzhledem k tomu, že aktuální právní úprava je založena na principu obohacení, je namístě vycházet z výše obohacení příslušného jmění. Vzhledem k tomu, že jde o vypořádání existujícího jmění, mělo by být zohledněno jen to, jak se investice projevila ve zvýšení hodnoty tohoto jmění (viz MELZER, Filip. Občanský zákoník: velký komentář. Praha: Leges, 2018. Komentátor. ISBN 978-80-7502-004-8, k § 742).

112. Podle závěrů dřívější judikatury byla-li nějaká věc získána za trvání manželství a SJM zčásti z prostředků patřících jen jednomu z manželů, pak při vypořádání byl manžel, z jehož prostředků byl tento náklad vynaložen, oprávněn toliko požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co takto vynaložil. Judikatura vycházela z toho, že pokud se v době vypořádání hodnota věcí získaných zčásti z prostředků patřících jednomu z manželů oproti původní hodnotě zvýšila, nebylo k tomuto zvýšení při stanovení náhrady nákladů přihlíženo. Taková věc zvýšené hodnoty náleží do SJM a je oběma manželům společná s takto zvýšenou hodnotou. Z této zvýšené hodnoty mělo být vycházeno i při stanovení podílů obou manželů na společném majetku. Tento závěr byl přijímán i odbornou literaturou. Stávající úprava se od tohoto přístupu odklání. V případě, že byl použit výlučný majetek jednoho z manželů na součást SJM a k okamžiku zániku (zrušením, zúžením) došlo ke zvýšení hodnoty této součásti, má se to pro účely vypořádání promítnout i do zvýšení hodnoty takové investice. Manželovi, který tento náklad poskytl, má být při vypořádání započtena vyšší hodnota, než kterou reálně vložil. Důvody změn je třeba spatřovat především ve snaze o nastavení jednotných pravidel pro vnosy i zápočty, ať již jsou poskytovány ve prospěch, nebo naopak vydávány na úkor SJM (viz Králíčková, Z., Hrušáková, M., Westphalová, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, k § 742).

113. Z výše uvedeného je zřejmé, že úprava o. z., na rozdíl od obč. zák., vychází z toho, že v případě, že byl použit výlučný majetek jednoho z manželů na součást SJM a k okamžiku zániku (zrušením, zúžením) došlo ke zvýšení hodnoty této součásti, má se to pro účely vypořádání promítnout i do zvýšení hodnoty vnosu. Vzhledem k tomu, že se v souladu s judikaturou při vypořádání SJM vychází z obvyklé ceny věci v době rozhodování soudu stanovené s ohledem na stav této věci k okamžiku vypořádání SJM, je třeba vyjít z této hodnoty. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že kupní cena pozemků v k.ú. [adresa] činila 2.850.000 Kč. Náklady na vybudování staveb na těchto pozemcích činily 11.550.000 Kč. Celkové náklady na pořízení nemovitých věcí v k.ú. [adresa] tak činily 14.400.000 Kč. Aktuální obvyklá cena nemovitých věcí činí 23.960.000 Kč. Došlo tak ke zvýšení hodnoty nemovitých věcí v k.ú. [adresa] o částku 9.560.000 Kč (cca 66 % vynaložené částky). Žalobce investoval celkem částku 13.670.465,30 Kč. Vnos žalobce je proto třeba započíst zvýšený o 66 %, tj. částkou 22.692.972,40 Kč.

114. Pro úplnost soud uvádí, že pokud jde o rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 1172/2022, které se zabývá otázkou valorizace vnosu, toto bylo vydáno dne 27. 9. 2022 (2 dny před vyhlášením rozsudku v této věci) a proto nemohlo být zdejším soudem při rozhodování zohledněno.

115. Oba účastníci shodně navrhovali, aby byla stavba pro výrobu a skladování přikázána žalobci, současně se však oba účastníci domáhali toho, aby jim byl přikázán rodinný dům. S ohledem na rozdílná stanoviska obou účastníků ke způsobu vypořádání rodinného domu se soud zabýval možnými způsoby vypořádání této položky (soud je vázán návrhem jen v určitém rozsahu – od návrhu se může odklonit zejména při určení způsobu vypořádání – soud může provést vypořádání i jiným než navrženým způsobem).

116. Přikázání konkrétní věci do výlučného vlastnictví jednoho z manželů by mělo být preferováno a využíváno vždy, pokud to okolnosti daného případu umožňují. Konečné rozhodnutí o přenechání věci do vlastnictví jednoho z manželů je však ponecháno na soudu. Několik obecných pravidel pro tyto situace zformulovala judikatura. Jedním z hledisek při rozhodování o přikázání věci ze SJM konkrétnímu účastníkovi je účelné využití věci, a to pokud možno tak, aby nebylo třeba vyrovnání podílů peněžitou částkou. Je-li to možné, zvláště s ohledem na dobu, která uplynula od rozvodu manželství do vypořádání SJM, má soud přihlédnout zejména k tomu, který z účastníků měl věc naposledy v držbě, který ji užívá a u kterého došlo k amortizaci takové věci. Jednou ze zásad, z níž by měl soud při vypořádání vycházet, je i zásada, podle které se věci ze zaniklého společného jmění mají mezi rozvedené manžele rozdělit tak, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší. Při rozhodování může soud rovněž zohlednit, jak byl majetek nabyt, zda patřil původně jen jednomu z manželů (např. nemovitosti historicky po mnoho generací patřící rodině žalované, později vložené do SJM), kdo v nemovitosti, která je předmětem vypořádání, bydlí podstatnou část svého života a má k ní, resp. k danému místu citový vztah atp.). Zaznamenat lze i rozhodnutí, která při úvaze o tom, komu má připadnout konkrétní věc, kterou chtějí oba účastníci, zohledňují i to, jaké byly důvody zániku manželství, a tím i společného jmění manželů (viz PSUTKA, Jindřich. Společné jmění manželů. V Praze: C.H. Beck, 2015. Beckova edice právní instituty. ISBN 978-80-7400-565-7, str. 231 a násl.).

117. Kritériem pro možnost provést vypořádání přikázáním věci do výlučného vlastnictví některého z účastníků je i jeho solventnost (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3297/2020, jež jsou přiměřeně aplikovatelná i v řízení o vypořádání společného jmění manželů).

118. V rodinném domě bydlí žalovaná s dcerami účastníků, kterým je nyní 20 a 17 let (lze tak očekávat, že se budou chtít brzy osamostatnit). Žalobce bydlí v jedné z bytových jednotek nacházející se ve stavbě pro výrobu a skladování (pozemky, na kterých obě budovy stojí, mají společnou hranici). Tento stav trvá přinejmenším od roku 2018, tj. více než 4 roky (viz rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. [spisová značka]). Příčinou rozvratu manželství byly odlišné pohledy účastníků na společné soužití a společný život. Žalobce stavěl rodinný dům svépomocí a prostředky vynaložené na pořízení pozemku a výstavbu představovaly z více než 90 % výlučné prostředky žalobce. Byť hledisko užívání svědčí pro přikázání rodinného domu žalované, je třeba zabývat se též otázkou, jaká bude výše vypořádacího podílu, pokud bude rodinný dům přikázán žalobci (2.810.979,78 Kč) a pokud bude přikázán žalované (9.509.020,22 Kč; viz výpočet níže). Současně nelze přehlédnout, že oba účastníci chtějí rodinný dům užívat ke svému bydlení. Pokud by byl rodinný dům přikázán do výlučného vlastnictví žalované, žalobce by byl nadále vlastníkem sousedícího pozemku se stavbou pro výrobu a skladování, v níž obývá jeden z bytů. Účastníci, kteří ohledně vypořádání nebyli schopni najít shodu prostřednictvím dohody, by tak nadále byli sousedy, což není zcela žádoucí (jedná se o osoby, které nejsou s to vycházet, neboť jejich osobní vazby jsou značně narušeny, v důsledku čehož je omezena jejich schopnost vzájemné komunikace a možnost nalezení shody). Část pozemku parc. č. [Anonymizováno] je navíc užívána odchylně od zákresu v katastrální mapě - jako zahrada u rodinného domu, tato skutečnost by tak mohla vést k dalším sporům mezi účastníky. Pokud jde o kritérium solventnosti, obě strany uvedly, že jsou schopny druhou stranu vyplatit v čtyřměsíční lhůtě, a druhá strana s delší pariční lhůtou souhlasila (lhůta čtyř měsíců je dostatečně dlouhá k tomu, aby každý z účastníků získal finanční prostředky zápůjčkou od fyzické osoby nebo úvěrem od banky, když navrženým vypořádáním společného jmění manželů by získal do svého výlučného vlastnictví rodinný dům v hodnotě minimálně 12.320.000 Kč, kterým by mělo být možné závazek zajistit). Nemovité věci v k.ú. [adresa]

119. Žalovaná učinila předmětem vypořádání budovu č. ev. [Anonymizováno] (stavba pro rodinnou rekreaci) na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], který je ve výlučném vlastnictví žalobce. Tvrdila, že budova chaty byla postavena v roce 1973, přičemž v roce 2008 došlo ke kompletní rekonstrukci, při které byla postavena zcela nová budova. Vzhledem k tomu, že v době účinnosti obč. zák. neplatila zásada superficies solo cedit, stala se předmětná budova součástí SJM. Současně tvrdila, že obvyklá cena chaty činí 4.980.741 Kč. Žalobce namítal, že se nejednalo o novou stavbu a dále, že žalovaná neprokázala, že by v době rekonstrukce bylo v SJM dostatek finančních prostředků pro tvrzenou rekonstrukci.

120. Otázkou posouzení vzniku stavby jako věci v právním slova smyslu se Nejvyšší soud opakovaně zabýval a dospěl k závěru, že rozhodný je okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2554/2007). K tomu u nadzemních staveb dochází zpravidla v okamžiku, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2021, sp. zn. 22 Cdo 1122/2020, a v něm citovaná judikatura).

121. Nadzemní stavba zaniká a přestává být věcí ve smyslu práva tehdy, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. U staveb obytných a staveb občanských tato zásada platí bezvýjimečně. I když může k zániku stavby jako věci v občanskoprávním smyslu dojít ojediněle i jiným způsobem (např. obestavěním), stavby pro bydlení, pro individuální rekreaci, stavby občanského vybavení a ve většině případů i stavby sloužící výrobním účelům zanikají vždy destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním nadzemním podlažím (obvykle při současném odstranění zdiva příček), v důsledku čehož zaniká stav poskytující obraz o dispozičním řešení původní stavby. Z hlediska posouzení zániku původní stavby přitom není rozhodující objem nově zbudovaných konstrukcí, neboť původní stavba buď zanikla a nově vybudovaná konstrukce tvoří součást stavby nové nebo nezanikla a nově vybudované konstrukce tvoří součást stavby původní. Pro posouzení zániku stavby původní je tedy v těchto případech významné to, co bylo odstraněno, nikoli to, co bylo nově vybudováno, přičemž pro závěr o zachování dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží je rozhodující zda došlo k úplné nebo částečné destrukci obvodových zdí prvního nadzemního podlaží. Při úplné destrukci těchto obvodových zdí je nepochybné, že původní stavba zanikla. Při částečném zbourání těchto zdí je nutno posoudit míru těchto zásahů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2003, sp. zn. 22 Cdo 2088/2001). Z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že stavba zaniká 1) obecně v případech, není-li již patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží (destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním nadzemním podlažím a destrukcí příček), 2) výjimečně u staveb sloužících výrobním účelům může zaniknout i jiným způsobem, např. obestavěním (v takovém případě není nutné, aby došlo k destrukci obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním nadzemním podlaží a k destrukci příček). Přístavba budovy může být provedena mnoha různými způsoby, a proto nelze soudu upřít (i s ohledem na vývoj stavebních technologií) možnost úvahy při posouzení toho, zda přístavbou došlo k zániku původní stavby, či nikoliv. Pro všechny v úvahu přicházející případy též nelze stanovit zcela přesná kritéria, přičemž v hraničních případech jsou dány skutečnosti umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit různá řešení. Je tedy zřejmé, že posouzení toho, zda přístavbou došlo k zániku původní stavby a vzniku věci nové, či nikoliv, je věcí právní úvahy soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1610/2018, a v něm citovaná judikatura).

122. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že se žalobce stal výlučným vlastníkem nemovitých věcí v k.ú. [adresa] na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 12. 3. 2007, č.j. [spisová značka], o potvrzení nabytí dědictví, a darovací smlouvy ze dne 21. 11. 2007 (viz výpis z KN pro LV č. [hodnota]). Dřevěná rekreační chata č.p. [Anonymizováno] byla postavena v roce 1973. Jednalo se o dřevěnou montovanou chatu. K chatě byly vybudovány dřevěný přístavek, který sloužil jako zádveří/chodba, a krytá terasa. Zdivo suterénu bylo cihelné. Stěny vlastní chaty byly dřevěné (viz technická zpráva z roku 1997). V roce 2007 byl vypracován znalecký posudek, dle něhož se jednalo o dřevěnou montovanou chatu s přístavbou dřevěné zastřešené terasy. Zdivo suterénu bylo cihelné a tvořilo současně podezdívku. Strop nad suterénem byl ze železobetonových desek (viz posudek č. [hodnota]). V roce 2012 byl vypracován odhad, dle něhož došlo po nabytí nemovitých věcí žalobcem ke kompletní rekonstrukci. Chata je podsklepená, má 1. NP a obytné podkroví. Chata je na základových pasech z prostého betonu. Objekt je zděný z pórobetonových tvárnic Ytong s tloušťkou obvodových zdí 30 cm, zateplením 10 cm a vnější omítkou (viz odhad č. [Anonymizováno]). Po provedené rekonstrukci byla budova na stejných základech, ale jednalo se o „úplně novou budovu“ (viz výslech svědkyně [jméno FO]). Rodiče žalobce postavili s manželem zděný sklep a z obou stran chaty stavěli zeď. Při rekonstrukci se zjistilo, že jsou dřevěné prvky napadené dřevomorkou (viz výslech svědkyně [jméno FO]). Svislé nosné konstrukce byly dřevěné. Z venkovní strany byly obě podélné stěny chaty obloženy heraklitem a opatřeny venkovní omítkou. V roce 2007 byla provedena rekonstrukce v původním rozsahu půdorysu. Byly vyměněny svislé nosné konstrukce 1. NP, vodorovná nosná konstrukce nad přízemím, provedena výměna střešní konstrukce za použití některých prvků původní střechy, nová střešní krytina. Suterén byl upraven do současného rozsahu. Bylo rekonstruováno technické zařízení budovy. Byly ponechány některé konstrukce původního objektu, a to základy původního rozsahu suterénu, svislé nosné konstrukce suterénu a strop nad suterénem. Byly vyměněny některé narušené konstrukce a některé původní konstrukce byly ponechány. Kompletní rekonstrukce zasáhla vrchní stavbu. U spodní stavby byly v převážné většině ponechány původní konstrukce (viz technické posouzení č. [Anonymizováno]). Obvyklá cena objektu rekreační chaty činí 3.064.300 Kč (viz znalecký posudek č. [hodnota]/a výslech [tituly před jménem] [jméno FO]). Dle soudu je tak třeba uzavřít, že v daném případě došlo k zániku původní stavby a vzniku věci nové. V daném případě totiž došlo k výměně svislých nosných konstrukcí 1. NP, vodorovné nosné konstrukce nad přízemím a střešní konstrukce. Byť byly zachovány základy původního rozsahu suterénu, svislé nosné konstrukce suterénu a strop nad suterénem, pro posouzení zániku původní stavby je v souladu s výše citovanou judikaturou klíčové, že nebylo zachováno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží (svislé nosné konstrukce 1. NP byly vyměněny). Bez právního významu je pak proto závěr, že současný stav rekreační chaty není kompletní novostavbou. Původní stavba chaty rekonstrukcí zanikla a přestala být věcí ve smyslu práva a došlo ke vzniku nové stavby jako věci v právním slova smyslu, která se stala součástí SJM účastníků, neboť byla financována z prostředků SJM v průběhu trvání manželství účastníků.

123. Žalobce v podání z 22. 12. 2021 navrhoval, aby soud k „objasnění rozsahu rekonstrukce“ chaty vyslechl svědka [jméno FO]. Žalobce pak v podání z 13. 2. 2022 namítal, že je s podivem, že soud vyslechl svědkyni [jméno FO], ale výslech jejího bývalého manžela, který se v sousedství chatky také zdržoval, odmítá. Účinky koncentrace řízení (§ 118b odst. 1 o. s. ř.) nastaly ve vztahu k žalobci ke dni 9. 9. 2021; ve vztahu k žalované ke dni 20. 9. 2021 (uplynutím 30 dnů od doručení protokolu z jednání z 26. 7. 2021). Poté, kdy koncentrace v řízení nastane, lze uvést: 1. tvrzení a důkazy sloužící k popření věrohodnosti jiných důkazů a tvrzení, 2. nově vzniklé důkazy a skutečnosti, 3. důkazy a skutečnosti reagující na poučení podle § 118a o. s. ř. a 4. nezaviněně neuvedené důkazy a skutečnosti. Žalobce výslech svědka [jméno FO] navrhl až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení, přičemž se nejedná o žádnou z výše popsaných výjimek. Výslech svědkyně [jméno FO] žalovaná navrhla již v podání ze dne 17. 9. 2021, tj. ještě před tím než pro ni nastaly účinky koncentrace. Současně má soud za to, že „rozsah rekonstrukce“ chaty byl již dostatečně zjištěn z výše popsaných důkazů a výslech svědka [jméno FO] by tak byl již nadbytečný. V tomto ohledu bylo také nadbytečné provádět důkaz dvěma fotografiemi chaty z let 2003 a 2004, které žalobce soudu předkládal při jednání dne 22. 2. 2022 (taktéž poté, co nastaly účinky koncentrace řízení).

124. Žalobce pak při jednání dne 12. 4. 2022 navrhoval, aby byl vyslechnut [tituly před jménem] [jméno FO], který vypracoval technické posouzení č. [Anonymizováno] ze dne 11. 10. 2021. Soud má za to, že provádění výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] by bylo nadbytečné, když byl skutkový stav (rozsah rekonstrukce) zjištěn dostatečně (viz výše).

125. Pokud žalobce namítal, že žalovaná neprokázala, že by v době rekonstrukce bylo v SJM dostatek finančních prostředků pro tvrzenou rekonstrukci a odkazoval na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2011, sp. zn. 22 Cdo 883/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1433/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 22 Cdo 4496/2018 (týkající se důkazního břemene ohledně vnosu ze SJM do výlučného majetku jednoho z manželů), a nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 987/07 (týkající se vysvětlovací povinnosti procesní strany nezatížené důkazním břemenem), má soud za to, že tento odkaz není v dané věci přiléhavý. V daném případě bylo zjištěno, že v průběhu trvání manželství účastníků (v roce 2007) došlo k zániku původní stavby a vzniku věci nové. Vzhledem k tomu, že žalovaná unesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že věc (stavba chaty) byla nabyta za trvání manželství (zánikem původní stavby a vznikem stavby nové), bylo na žalobci, aby prokázal, že rekonstrukce (přestavba) byla hrazena pouze z jeho výlučných prostředků. Žalobce však přes poučení soudu dle § 118a o. s. ř., které mu bylo poskytnuto při jednání dne 26. 7. 2021, neprokázal své tvrzení, že by disponoval jinými výlučnými prostředky, než těmi, jež jsou popsány výše a jež byly použity k výstavbě nemovitých věcí v k.ú. [adresa]. Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. Je tak třeba vyjít z toho, že se stavba chaty stala součástí SJM, neboť v době jejího vzniku neplatila zásada superficies solo cedit a stavba tak byla samostatnou věcí. S ohledem na tyto okolnosti soud neprováděl žalobcem navržený výslech žalované a důkaz opisem daňových přiznání žalobce v letech 2002 až 2006, které žalobce navrhoval při jednání dne 22. 2. 2022 (až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení).

126. Dům ve společném jmění manželů, který se nachází na pozemku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, má být primárně přikázán do výlučného vlastnictví vlastníka pozemku (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2405/2018).

127. S ohledem na výše uvedené byla předmětná stavba přikázána do výlučného vlastnictví žalobce, který je vlastníkem pozemku, na kterém stavba stojí (viz výpisy z katastru nemovitostí). Hypoteční úvěr 128. Předmětem řízení byl dluh ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. [Anonymizováno] uzavřené dne 24. 2. 2012 s [Anonymizováno] Mezi účastníky bylo nesporným, že je tento dluh, který jim společně vznikl za trvání manželství, součástí SJM a že je po zániku SJM splácen pouze žalobcem.

129. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že nesplacená výše jistina činí celkem 513.295,52 Kč a žalobcem bylo od 19. 6. 2019 celkem zaplaceno 149.958,16 Kč (viz zpráva banky z 26. 8. 2022).

130. Vypořádává-li soud dosud neuhrazené dluhy, které jsou součástí společného jmění, vychází z jejich výše v době vypořádání. Jestliže některý z manželů po zániku společného jmění hradil takový dluh ze svých výlučných prostředků, má právo na náhradu ve smyslu § 742 odst. 1 písm. c) o. z. Tato skutečnost se projeví ve výroku o povinnosti jednoho z manželů zaplatit druhému určitou částku na vyrovnání jejich vypořádacích podílů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017 , uveřejněný pod číslem 63/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

131. V řízení o vypořádání společného jmění manželů má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, nejsou-li tu výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z nich nebo každému z manželů v jiném než rovnodílném poměru. Vzhledem k tomu, že podle § 737 odst. 2 o. z. má vypořádání dluhů v rámci řízení o vypořádání SJM účinky jen mezi manžely, nepřestávají být tyto dluhy společné a věřitel se může nadále domáhat uspokojení vůči oběma manželům. Již jen z tohoto důvodu by měly být společné dluhy v rámci řízení o vypořádání SJM zásadně přikázány oběma manželům rovným dílem. V okamžiku rozhodování soudu o vypořádání společného dluhu nejsou často ani známy veškeré údaje o jeho konečné výši; především vzhledem k jeho příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení, atd.), jehož obsah i výše se může v průběhu času měnit. Typicky u hypotéčních úvěrů či jiných dlouhodobých závazků. Jestliže soud rozhodne o vypořádání dluhu rovným dílem, je tím zabezpečeno i „spravedlivé“ vypořádání v budoucnu splatných, v době rozhodování soudu „nejistých“, částí společného závazku; to i s ohledem na případný následný regres. Je totiž nutné zdůraznit, že vypořádání, na základě kterého je dluh soudem přikázán jen jednomu z manželů, neznamená pro druhého manžela úplné zbavení se dosud existujícího dluhu. Ani při takovém způsobu vypořádání nezaniká bez dalšího manželovi, kterému dluh nebyl přikázán, povinnost hradit dluh věřiteli. Povinnost uhradit celý dluh jedním z manželů je založena pouze ve vztahu mezi manželi navzájem. Věřitel v tomto směru není povinen respektovat obsah soudního rozhodnutí o vypořádání dluhu (§ 737 odst. 2 o. z.) a nadále je oprávněn požadovat jeho splnění po kterémkoliv z manželů. Vzhledem k tomu jsou soudy při vypořádání úročeného dluhu povinny pro účely vypořádání zjišťovat výši jistiny, případně i výši splatného a doposud neuhrazeného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu, a následně dluh (s příslušenstvím splatným ke dni rozhodnutí soudu) přikázat k uhrazení oběma manželům společně (tj. každému jednou polovinou), či (ve výjimečných případech, viz shora) jen některému z nich. Příslušenství, které k dluhu přiroste teprve v budoucnu (tj. po rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů), je pak nezbytné vypořádat tím způsobem, že se toliko obecně přikáže k úhradě oběma manželům, či (ve výjimečných případech) jen některému z nich; nedochází tedy ke stanovení jeho konkrétní výše a ani k zanesení takového příslušenství do výpočtu o vypořádacím podílu. Je-li dluh tvořící SJM přikazován pouze jednomu z manželů, není zásadně na místě, aby byla při určení vypořádacího podílu stanovena povinnost druhého z manželů zaplatit manželovi, kterému byl dluh přikázán, polovinu výše jistiny dluhu, případně i splatného, avšak dosud neuhrazeného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu. Jinými slovy při přikázání společného dluhu jednomu z manželů zásadně nevzniká tzv. kompenzační pohledávka manžela, kterému byl dluh přikázán, vůči druhému manželovi ve výši jedné poloviny dluhu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2021, sp. zn. 22 Cdo 753/2020, uveřejněný pod číslem 23/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

132. Soud má za to, že v daném případě nejsou dány výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání předmětného dluhu pouze žalobci. Bylo zohledněno, že obě strany s přikázáním dluhu pouze žalobci souhlasily a že předmětný úvěr splácí po zániku SJM pouze žalobce. Předmětný dluh vznikl v souvislosti s dokončením rodinného domu, který je také předmětem vypořádání a je přikazován žalobci. Byť na nemovitých věcech ve [Anonymizováno], které jsou zčásti ve výlučném vlastnictví žalobce a ve zbývajícím rozsahu mu budou přikázány, vázne zástavní právo smluvní zajišťující splacení předmětného dluhu, nebylo toto zástavní právo při určení obvyklé ceny stavby chaty zohledňováno. Konečně nelze přehlédnout předpokládanou délku splácení dluhu (při nesplaceném zůstatku jistiny 513.295,52 Kč, úroků před splatností 85.716,60 Kč a měsíční splátce 3.941 Kč bude úvěr splácen přes 150 měsíců – více než 6 let).

133. S ohledem na výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu byl předmětný dluh, tvořící SJM, přikázány oběma účastníkům k úhradě rovným dílem, když nebyly shledány výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhů jenom jednomu z manželů či v jiném poměru. Prostředky získávané nájmem nemovitých věcí 134. Žalovaná navrhla, aby byly vypořádány výnosy z pronájmu nemovitých věcí (chata ve [Anonymizováno] a byty nad dílnou). Namítala, že ačkoli byly výnosy z pronájmu součástí SJM, inkasoval a nakládal s nimi výlučně žalobce. Žalobce namítal, že výnos z nájmů bytů byl spotřebován v rodinném rozpočtu, resp. že nájem, který inkasovala společnost [jméno FO] [právnická osoba] jako správce, byl tímto způsobem spotřebován a že je třeba zohlednit 40 % náklady snižující nájemné tak, jak to učinili znalci ve znaleckých posudcích. Části nájmu z chaty ve [Anonymizováno] byly spotřebovány v rámci SJM. Žalovaná následně doplnila, že výnos z pronájmu nemovitých věcí požaduje od právní moci rozsudku o rozvodu manželství do vypořádání SJM.

135. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že bytovou jednotku č. [hodnota] v budově č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] si cca 12 let pronajímá [jméno FO] (dříve [jméno FO]). Nejdříve hradila 11.000 Kč měsíčně, následně se dohodla, že výše nájemného, vč. paušální platby za služby, činí 7.000 Kč měsíčně. Částku hradí v hotovosti žalobci (viz smlouva o nájmu z 1. 12. 2019 a výpověď svědkyně [jméno FO]). Nebytový prostor v budově č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] si od 1. 12. 2014 pronajímá společnost [právnická osoba][Anonymizováno], IČO: [IČO], a to za nájemné 11.500 Kč měsíčně, vč. služeb (viz smlouva o nájmu z 30. 10. 2014 a dodatky z 1. 12. 2017 a 1. 7. 2021). Bytovou jednotku č. [hodnota] v budově č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] si od 1. 11. 2017 pronajímá [jméno FO]. Nejdříve hradil 11.000 Kč měsíčně + 1.700 Kč paušál za služby, následně se dohodl, že celková výše pronájmu činí od 1. 11. 2021 celkem 8.700 Kč měsíčně (viz smlouva o nájmu z 1. 11. 2017 a dodatky z 1. 11. 2019 a 1. 11. 2021). [jméno FO] si jednu z bytových jednotek pronajímal v období od února 2019 do ledna 2022. Nájemné ve výši 12.500 Kč měsíčně hradil v hotovosti k rukám žalobce (viz výpověď svědka [jméno FO]). V období od 19. 6. 2019 tak celkový výše nájemného (vč. paušálních plateb energií) činila celkem 1.512.700 Kč ((7.000 Kč x 39) + (11.500 Kč x 39) + (11.000 Kč x 28 + 8.700 Kč x 11) + (12.500 Kč x 31)(. Svědci [jméno FO] a [jméno FO] vypověděli, že žalobci za užívání chaty ve [Anonymizováno] nic nehradili. Účastníci pak při jednání dne 22. 9. 2022 učinili nesporným, že celková výše čistých výnosů z pronájmu majetku v SJM činila 1.200.000 Kč.

136. Vzhledem k tomu, že účastníci učinili celkovou výši čistých výnosů z pronájmu nespornou, bylo nadbytečné provádět žalovanou navržený výslech svědka [jméno FO], jednatele společnosti [právnická osoba][Anonymizováno] (žalovaná při jednání dne 12. 4. 2022 navíc uvedla, že na výslechu tohoto svědka netrvá), výslech svědkyně [jméno FO] a výslech „ukrajinských nájemců“.

137. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu obč. zák. ani jiný zákon výslovně neupravují režim, jímž se v době mezi zánikem a vypořádáním SJM řídí právní vztahy mezi bývalými manžely, týkající se majetku a závazků, které tvořily jeho předmět; uplatní se tak § 853 obč. zák., který přikazuje užití těch ustanovení občanského zákoníku, která upravují vztahy obsahem i účelem jim nejbližší, tj. ustanovení o SJM. V poměrech o. z., pak výslovně podle § 736 věty druhé platí, že dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Přírůstky a výnosy z majetku, který byl v SJM v okamžiku jeho zániku, vzniklé v období od zániku SJM do jeho vypořádání, již striktně vzato jeho součást netvoří, protože po zániku SJM nelze nadále jeho masu rozšiřovat. Právní režim těchto přírůstků a výnosů se řídí (stejně jako majetek v doposud nevypořádaném SJM) podle § 853 obč. zák. přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o SJM a tyto přírůstky a výnosy lze vypořádat v rámci řízení o vypořádání SJM. Tyto přírůstky a výnosy lze vypořádat v rámci řízení o vypořádání SJM pouze za podmínky, byl-li nárok na jejich vypořádání uplatněn (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3210/2018). Přírůstky a výnosy z majetku, který byl ve společném jmění manželů v okamžiku jeho zániku, tvoří součást společného jmění manželů i tehdy, jestliže k jejich získání došlo po zániku společného jmění manželů. Takovým přírůstkem je i nájemné z bytu ve společném jmění manželů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2593/2008; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2594/2008).

138. Pokud žalobce namítal, že nájemné inkasovala společnost [jméno FO] [právnická osoba], přihlédl soud v prvé řadě k tomu, že toto tvrzení bylo v rozporu s výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO], kteří oba uvedli, že nájemné hradili žalobci v hotovosti. I pokud by bylo nájemné hrazeno na účet této společnosti, nemělo by to žádný vliv na závěr, že čistý výnos z pronájmu z bytů či nebytových prostor, které spadají do SJM účastníků, je třeba v rámci řízení vypořádat, byl-li nárok na jejich vypořádání uplatněn (viz výše). Splátky úvěru žalovanou 139. Účastníci učinili při jednáních ve dnech 26. 7. 2021 a 23. 9. 2021 nesporným, že žalovaná uzavřela v průběhu trvání manželství úvěrovou smlouvu s [právnická osoba]., na jejímž základě byl čerpán úvěr, který po zániku SJM splácela výlučně žalovaná, přičemž takto uhradila celkem 28.568,42 Kč.

140. S ohledem na shora uvedené okolnosti bylo nadbytečné provádět žalovanou navržený důkaz předmětnou smlouvou o úvěru, obchodními podmínkami a historií účtu. Zůstatky na bankovních účtech 141. Účastníci navrhli vypořádat též zůstatky na jejich bankovních účtech. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobce má účet č. [č. účtu], na kterém byl dne 19. 6. 2019 zůstatek ve výši 3.038,56 Kč. Dále má účet č. [č. účtu], na kterém byl ke dni 19. 6. 2019 zůstatek ve výši 2.245,10 Kč, přičemž tento účet byl ke dni 4. 10. 2019 zrušen. Žalovaná má účet č. [č. účtu], na kterém byl ke dni 19. 6. 2019 zůstatek 52.992,63 Kč. Žalovaná má dále účet č. [č. účtu], na němž byl zůstatek 964,20 Kč.

142. Soud vycházel ze zjištěných zůstatků na shora uvedených konkrétních účtech účastníků, které promítl v prováděném vypořádání tak, že položky zůstatků na jednotlivých účtech účastníků ve shora uvedené výši ke dni zániku jejich manželství.

143. Žalovaná při jednání dne 12. 4. 2022 namítala, že v rámci zůstatku na jejím účtu č. [č. účtu] je zohledňováno výživné došlé od žalobce dne 17. 6. 2019 v částce 18.300 Kč a předkládala za účelem prokázání tohoto tvrzení výpis z předmětného účtu za období od 1. 6. 2019 do 30. 6. 2019. Dle soudu nelze k tomuto tvrzení přihlížet a navržený důkaz provést s ohledem na okolnost, že byly uplatněny až poté, co dne 20. 9. 2021 nastaly účinky koncentrace řízení (viz výše). Obchodní podíl ve společnosti [jméno FO] [právnická osoba]

144. Žalovaná učinila předmětem řízení obchodní podíl žalobce ve společnosti [jméno FO] [právnická osoba], resp. hodnotu tohoto podílu. Žalovaná současně namítala, že nedala souhlas k uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu. Při jednání dne 12. 4. 2022 učinili účastníci nesporným, že hodnota obchodního podílu činí 200.000 Kč a shodně navrhovali, aby byl obchodní podíl přikázán žalobci.

145. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že společnost [jméno FO] [právnická osoba] vznikla dne 13. 8. 2009. Jednatelem a společníkem (100 % obchodní podíl) byl od 13. 8. 2009 do 15. 1. 2020 žalobce. Žalobce na tuto společnost převedl dne 15. 5. 2019 svůj obchodní závod. Od 15. 1. 2020 je jednatelem a jediným společníkem [jméno FO], a to na základě smlouvy o převodu podílu. Kupní cena podílu činila 200.000 Kč (viz výpis z obchodního rejstříku, smlouva o převodu podílu a smlouva o pozbytí obchodního závodu).

146. Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, nabytý jedním z manželů za trvání bezpodílového spoluvlastnictví manželů i jen zčásti z jejich společných prostředků, představuje společnou majetkovou hodnotu, která se v rámci řízení o vypořádání tohoto spoluvlastnictví přikazuje tomu účastníku, který je společníkem uvedené obchodní společnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2875/2006) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 22 Cdo 4115/2019).

147. Podle ustálené rozhodovací praxe platí, že obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným nabytý jedním z manželů za trvání manželství z prostředků patřících do společného jmění manželů se stává ze zákona součástí společného jmění manželů, a tedy představuje společnou majetkovou hodnotu, která je předmětem vypořádání při zániku majetkového společenství. Posouzení platnosti smlouvy o převodu obchodního podílu má povahu předběžné otázky ve vztahu k určení, kdo je společníkem společnosti s ručením omezeným, respektive k určení, zda předmětný obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným je součástí společného jmění manželů, přičemž posouzení této otázky má povahu otázky předběžné v řízení o vypořádání společného jmění manželů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 24 Cdo 312/2020, a v něm citovaná judikatura).

148. K převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, který je ve společném jmění manželů, na třetí osobu i po zániku společného jmění manželů před jeho vypořádáním se pod sankcí relativní neplatnosti vyžaduje souhlas druhého z bývalých manželů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 22 Cdo 206/2020, a v něm citovaná judikatura).

149. Dojde-li k platnému prodeji věci tvořící součást SJM za trvání manželství, je předmětem vypořádání společného jmění částka za prodej získaná, nikoliv tzv. obvyklá cena takové věci zjištěná ke dni zániku společného jmění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3457/2018). Absence souhlasu druhého manžela s převodem vlastnického práva k věci, představujícím tzv. neběžnou záležitost, tvořící součást společného jmění manželů zakládá relativní neplatnost takového právního jednání. Pokud se druhý z manželů neplatnosti proti všem účastníkům příslušného právního jednání nedovolá, jde o právní jednání platné (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 124/2019). Předmětem vypořádání se v takových případech může stát toliko hodnota za takový majetek získaná (finanční částka získaná za převod movité či nemovité věci, obchodního podílu apod.), neboť ke dni rozhodování soudu o vypořádání SJM již taková věc netvoří součást SJM právě proto, že došlo k platnému právnímu jednání ohledně takové součásti SJM (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1765/2018, ze dne 16. 9. 2013, sp. zn. 22 Cdo 1326/2012, či ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1754/2009).

150. V daném případě soud vyšel z toho, že žalobce nabyl předmětný obchodní podíl v průběhu trvání manželství účastníků (13. 8. 2009). Žalobce netvrdil a tedy ani neprokázal, že by k nabytí obchodního podílu došlo pouze z jeho výlučných prostředků. Obchodní podíl se tak stal součástí SJM účastníků. I pokud žalobce převáděl obchodní podíl na třetí osobu po zániku SJM účastníků (19. 6. 2019) – dne 15. 1. 2020 – potřeboval k takovému právnímu jednání pod sankcí relativní neplatnosti souhlas žalované. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nedovolala neplatnosti předmětného právního jednání proti všem účastníkům příslušného právního jednání (nebo to alespoň v průběhu řízení netvrdila ani neprokazovala), je třeba předmětné právní jednání posoudit jako platné. Předmětem vypořádání se tak může stát toliko kupní cena obchodního podílu – částka 200.000 Kč. Movité věci 151. Žalovaná učinila předmětem řízení movité věci tvořící vybavení staveb č.p. [Anonymizováno] a č.p. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno]. Při jednání dne 23. 11. 2021 učinili účastníci nesporným, že movité věci tvořící vybavení rodinného domu (stavby č.p. [Anonymizováno]) pořídili v průběhu trvání manželství. Dále učinili nesporným, že s výjimkou kuchyňské linky s vestavěnými spotřebiči, která je součástí rodinného domu, mají být všechny tyto movité věci přikázány žalované s tím, že jejich obvyklá cena činí 0 Kč. Při jednání dne 12. 4. 2022 pak účastníci učinili nesporným, že movité věci tvořící vybavení stavby pro výrobu a skladování (stavby č.p. [Anonymizováno]) pořídili v průběhu trvání manželství. Dále učinili nesporným, že všechny tyto movité věci mají být přikázány žalobci s tím, že jejich obvyklá cena činí 0 Kč. Soud proto movité věci vypořádal účastníky navrženým způsobem a vyšel z obvyklé ceny, která mezi nimi byla nesporná. Pokud jde o návrh na vypořádání velkoformátové pily Felder, z provedených důkazů (faktury) bylo zjištěno, že tuto pilu zakoupila společnost [jméno FO] [právnická osoba] Tuto položku tak jako takovou nebylo možné vypořádat, neboť nespadá do SJM účastníků a návrh na její vypořádání tak byl zamítnut.

152. S ohledem na shora uvedené okolnosti pak bylo nadbytečné provádět žalovanou navržený důkaz fotografiemi vybavení dílny, inzeráty na koupi pily a e-mailovou komunikací žalobce.

153. Žalovaná dále navrhovala vypořádat „mobiliář chaty ve [Anonymizováno]“. Při jednání dne 22. 2. 2022 vzala návrh na vypořádání v této části zpět a žalobce s tímto částečným zpětvzetím vzájemného návrhu souhlasil. Soud proto řízení ve vztahu k této položce částečně zastavil v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. (viz výrok I.).

154. Žalovaná konečně navrhovala vypořádat automobil Ford Galaxy 4SU 1140, automobil Citroën Transit 3SP 1145, motocykl BMW R1100GS a automobil Citroën C8. Žalobce namítal, že automobily Ford Galaxy a Citroën Jumper (nikoli Transit) i motocykl BMW jsou majetkem společnosti [jméno FO] [právnická osoba] Při jednání dne 23. 9. 2021 učinili účastníci nesporným, že automobil Citroën spadá do jejich SJM a má být přikázán žalované, která jej užívá. Při jednání dne 12. 4. 2022 pak učinili nesporným, že obvyklá cena tohoto automobilu činí 0 Kč. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že jako vlastník vozidla reg. zn. [SPZ] je uvedena společnost [právnická osoba]. a jako provozovatel společnost [jméno FO] [právnická osoba] (viz technický průkaz). Jako vlastník vozidla reg. zn. [SPZ] je uvedena společnost [jméno FO] [právnická osoba] (viz technický průkaz). Jako vlastník vozidla Citroën Jumper, reg. zn. [SPZ] je od 14. 10. 2019 společnost [jméno FO] [právnická osoba] (viz technický průkaz). Jako vlastník nákladního automobilu Citroën, reg. zn. [SPZ], je uvedena žalovaná (viz technický průkaz). Ohledně vozidel, která jsou evidována ve vlastnictví společnosti [jméno FO] [právnická osoba], tak byla žaloba zamítnuta. Investice do fondu 155. Žalovaná navrhovala, aby soud vypořádal, resp. zohlednil v rámci stanovení podílů na vypořádávaném majetku skutečnost, že žalobce z prostředků SJM bez vědomí a souhlasu žalované investoval do fondů [právnická osoba]. částku cca 420.000 Kč, přičemž tato investice byla zcela prodělečná. Žalobce namítal, že toto tvrzení není pravdivé a bylo již řešeno v rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. [spisová značka].

156. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobce dne 19. 6. 2007 (poté, co obdržel část kupní ceny za prodej nemovitých věcí v k.ú. [adresa]) poukázal částku 6.500.000 Kč na účet č. [č. účtu]. Dne 6. 11. 2007 byla na účet žalobce připsána platba 3.000.000 Kč označená jako „operace s CP“. Dne 25. 9. 2008 byla na účet žalobce připsána platba 3.063.084,30 Kč označená jako „operace s CP“. Rozdíl 436.915,70 Kč pak představuje prodělek po investici do fondů [právnická osoba]. (viz výpisy z účtů žalobce a rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. [spisová značka]).

157. Důvodem vedoucím k disparitě mohou být negativní okolnosti v manželství, jakož i zohlednění principu zásluhovosti, případně i další okolnosti v konkrétním případě. Pokud jeden z manželů pečuje řádně o společnou domácnost, přichází v úvahu disparita podílů jen v případě mimořádných zásluh druhého manžela o nabytí společného majetku. Jestliže druhému z manželů nelze vytýkat nedostatek péče o rodinu a – v mezích jeho možností – o společný majetek, je rozhodnutí o disparitě naprosto výjimečné a musí být odůvodněno mimořádnými okolnostmi daného případu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019, uveřejněný pod číslem 103/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Nerovnost podílů účastníků na vypořádávaném společném jmění manželů může být odůvodněna zaviněním jednoho z účastníků na nadměrném zadlužení společného jmění manželů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2006, sp. zn. 22 Cdo 14/2006).

158. Vzhledem k tomu, že se jednalo o výlučné prostředky žalobce, které byly použity k investici do cenných papírů, jež byla ztrátová, není možné tento prodělek „vypořádat“ a tato skutečnost nemůže být ani důvodem vedoucím k disparitě vypořádacích podílů. V daném případě došlo v důsledku ztrátové investice pouze ke snížení výlučného majetku žalobce, je třeba vyjít z toho, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné (§ 742 odst. 1 o. z.) a návrh, aby byly vypořádány investice do fondu [právnická osoba]. ve výši 420.000 Kč zamítnul. Vypořádací podíl 159. Při výpočtu výše vypořádacího podílu soud vycházel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2020/2018, a v něm citovaná judikatura), podle níž platí, že pro zohlednění vnosu je nutné nejprve určit výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv) tvořícího součást společného jmění manželů a výši vnosu, resp. vnosů. Od výchozí částky celkové hodnoty majetku v SJM je nutné odečíst jednotlivé vnosy účastníků. Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky. Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy – takto je určen podíl každého z účastníků na „čistém“ majetku (t. j. majetku po odečtení hodnoty vnosů, avšak prozatím bez zohlednění společných dluhů). K podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu (včetně poloviny částky, kterou některý z účastníků plnil z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh). Součet obou takto zjištěných částek musí dát ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů. Jestliže byl v řízení však některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak - protože i na úhradě dluhu se účastníci (ve vztahu k třetí osobě) podílejí podle dosavadní judikatury stejný dílem – je druhý účastník povinen nahradit protistraně částku odpovídající polovině tohoto dluhu. Konkrétní vypořádací podíl se vypočítá tak, že se základní podíl, který na každého účastníka připadá, zvýšený o hodnotu jeho vnosu a snížený o polovinu společného dluhu, který je přikazován k zaplacení protistraně, porovná s hodnotou majetku, který je účastníkovi přikazován; je-li mu přikazován majetek o vyšší hodnotě, je třeba mu uložit povinnost vyrovnat takto určenou výši podílů v penězích, má-li dostat majetek o hodnotě nižší, než jaká na něj připadá, musí mu druhý účastník rozdíl doplatit.

160. Obecně platí, že v řízeních o vypořádání SJM mají soudy zvažovat při volbě způsobu vypořádání i rozsah platební povinnosti, která vznikne, a s tím související lhůtu k plnění. Byť lze připustit, že i v řízeních o vypořádání SJM mohou okolnosti případu vyžadovat stanovené delší než třídenní lhůty k plnění, je obecně žádoucí, aby majetkové poměry mezi bývalými manžely byly vypořádány ve lhůtě co nejkratší. Lhůta k plnění pohybující se v řádu více let – pokud by o ní odvolací soud uvažoval – je naprosto a zcela výjimečná a její opodstatněnost může být odůvodněna jen zcela mimořádnými okolnostmi konkrétního případu, např. souhlasem bývalého manžela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017 , uveřejněný pod číslem 63/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

161. Soud se tedy nejprve zabýval určením výše celkového majetku. Celková hodnota majetku v SM činí součet částek 23.960.000 Kč (nemovité věci v k.ú. [adresa]), 3.064.300 Kč (budova chaty ve [Anonymizováno]), 59.240,49 Kč (zůstatky na účtech účastníků), 0 Kč (nákladní automobil Citroën) a 0 Kč (movité věci tvořící vybavení nemovitostí v k.ú. [adresa]), tj. 27.083.540,49 Kč. Od této částky pak soud odečetl vnosy účastníků, tj. částky 22.692.972,40 Kč (valorizovaný vnos žalobce), 74.979,08 Kč ( částky, kterou žalobce plnil z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh) a 14.284,21 Kč ( částky, kterou žalovaná plnila z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh). Výše rozdílu pak činí 4.301.304,80 Kč. Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků. Vzhledem k rovnosti podílů se jedná o z této částky, tj. 2.150.652,40 Kč. K podílu žalobce byly připočteny jeho vnos (22.692.972,40 Kč) a částky, kterou žalobce plnil z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh (74.979,08 Kč). Podíl žalobce tak činí 24.918.603,88 Kč. K podílu žalované byla připočtena částky, kterou žalovaná plnila z výlučných prostředků po zániku SJM na společný dluh (14.284,21 Kč). Podíl žalované tak činí 2.164.936,61 Kč. Součet těchto částek (24.918.603,88 Kč + 2.164.936,61 Kč) dá ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv SJM (27.083.540,49 Kč). Žalobci je přikazován majetek v hodnotě 27.029.583,66 Kč, tj. součet částek 23.960.000 Kč (nemovité věci v k.ú. [adresa]), 3.064.300 Kč (chata ve [Anonymizováno]), 5.283,66 Kč (zůstatky na účtech; movité věci mají nulovou hodnotu). Žalované je přikazován majetek v hodnotě 53.956,83 Kč (zůstatky na účtech; movité věci mají nulovou hodnotu). Vzhledem k tomu, že dluh z titulu hypotečního úvěru byl účastníkům přikázán k úhradě rovným dílem, nebylo nutné jej při výpočtu výše vypořádacího podílu zohledňovat. Porovnáním výše uvedeného podílu žalobce (24.918.603,88 Kč) s hodnotou majetku, který mu je přikazován (27.029.583,66 Kč), je patrné, že mu je přikazován majetek o hodnotě o 2.110.979,78 Kč vyšší. Porovnáním výše uvedeného podílu žalované (2.164.936,61 Kč) s hodnotou majetku, který jí je přikazován (53.956,83 Kč), je patrné, že jí je přikazován majetek o hodnotě o 2.110.979,78 Kč nižší. Dále by pak mělo být žalobci uloženo doplatit žalované z výnosů z pronájmu (600.000 Kč) a kupní ceny obchodního podílu (100.000 Kč). S ohledem na tyto okolnosti je třeba uložit žalobci povinnost doplatit žalované částku 2.810.979,78 Kč (2.110.979,78 Kč + 100.000 Kč + 600.000 Kč).

162. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. je zpravidla lhůta ke splnění povinnosti (tzv. pariční lhůta) tři dny od právní moci rozsudku. Soud sice může určit delší lhůtu ke splnění povinnosti nebo může stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí, měl by ale mít na zřeteli, že se již jedná o výjimku, pro jejíž uplatnění by měly svědčit konkrétní okolnosti případu a racionální důvody zohledňující zejména povahu projednávané věci, přiznaný nárok a osobní poměry účastníků. Soudy musí s ohledem na konkrétní okolnosti případu zvážit, zda využití této možnosti nezaloží nespravedlivou rovnováhu mezi zájmy sporných stran. Obecně platí, že v řízeních o vypořádání SJM mají soudy zvažovat při volbě způsobu vypořádání i rozsah platební povinnosti, která vznikne, a s tím související lhůtu k plnění. Byť lze připustit, že i v řízeních o vypořádání SJM mohou okolnosti případu vyžadovat stanovené delší než třídenní lhůty k plnění, je obecně žádoucí, aby majetkové poměry mezi bývalými manžely byly vypořádány ve lhůtě co nejkratší. Lhůta k plnění pohybující se v řádu více let je naprosto a zcela výjimečná a její opodstatněnost může být odůvodněna jen zcela mimořádnými okolnostmi konkrétního případu, např. souhlasem bývalého manžela (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017 , uveřejněný pod číslem 63/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, a v něm citovanou judikaturu).

163. Při rozhodování o délce pariční lhůty soud vyšel z toho, že obě strany při jednání dne 22. 9. 2022 souhlasily s tím, aby pariční lhůta činila 4 měsíce. S ohledem na rozsah platební povinnosti (2.810.979,78 Kč) lze takovou lhůtu považovat za přiměřenou, když žalobce dle zjištěných skutečností touto částkou nedisponuje. Jedná se o dostatečně dlouhou dobu k tomu, aby žalobce předmětné peněžní prostředky získal zápůjčkou od fyzické osoby nebo úvěrem od banky, když vypořádáním společného jmění manželů získá do svého výlučného nemovité věci v hodnotě 23.960.000 Kč, kterými je možné závazek zajistit. Lhůta k plnění tak byla stanovena v délce 4 měsíců od právní moci rozsudku. Náklady řízení 164. Při rozhodování o nákladech řízení platí v civilním řízení sporném dvě základní pravidla. Prvním je pravidlo úspěchu ve věci podle § 142 občanského soudního řádu, druhým je pravidlo procesního zavinění na zastavení řízení podle § 146 odst. 2 téhož zákona. Z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu dále shodně plyne, že poměřovat úspěch či neúspěch ve věci nelze jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto, ale je třeba jej posuzovat v širších souvislostech a brát zřetel na konkrétní okolnosti případu. Řízení o vypořádání spoluvlastnictví má zvláštní povahu, neboť jde o tzv. iudicium duplex, tedy o řízení, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků a přes formální označení, jež odpovídá znění zákona, jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal. Nejde tedy o „klasické“ sporné řízení, v němž by jedna z proti sobě stojících stran musela vyhrát a druhá prohrát. Judikatura Ústavního soudu k náhradě nákladů řízení ve věcech majících povahu iudicia duplex nebyla vždy jednotná, neboť existuje mnoho usnesení Ústavního soudu, která akceptovala rozhodovací praxi soudů založenou na logice tzv. úspěchu ve věci, která však dostatečně nezohledňovala zvláštní povahu řízení typu iudicia duplex. Nálezová judikatura Ústavního soudu se však nyní přiklání k principu, že v případě iudicia duplex (např. řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o vypořádání spoluvlastnictví) má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdežto rozhodnutí podle § 142 odst. 3 téhož zákona bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva (viz k tomu nález Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. II. ÚS 572/19, nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20 a nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22).

165. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o řízení, které má povahu řízení typu iudicia duplex a současně nebyly zjištěny zvláštní okolnosti, které by odůvodňovaly postup dle § 142 odst. 3 o. s. ř., rozhodl soud s ohledem na výše citovanou nálezovou judikaturu Ústavního soudu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Náklady státu 166. Soud současně rozhodl i o náhradě nákladů řízení vzniklých státu. Postupoval přitom podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a povinnost nahradit státu vzniklé náklady řízení uložil účastníkům podle úspěchu ve věci. S ohledem na shora uvedené okolnosti proto soud uložil účastníkům povinnost nahradit státu vzniklé náklady řízení rovným dílem. Státu v řízení vznikly náklady s vyplaceným znalečným znalci [tituly před jménem] [jméno FO] za účast při jednání před soudem dne 22. 2. 2022 v částce 5.451,23 Kč, která mu byla přiznána usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 1. 4. 2022, č. j. 21 C 149/2020-490, jež nabylo právní moci dne 20. 4. 2022. Náklady s vyplaceným znalečným znalecké kanceláři [právnická osoba] za znalecké posudky č. [adresa] a č. [adresa] ve výši 35.526 Kč, které jí bylo přiznáno usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 18. 7. 2022, č. j. 21 C 149/2020-734, jež nabylo právní moci dne 4. 8. 2022 (10.000 Kč z celkové částky 45.526 Kč bylo uhrazeno z žalovanou složené zálohy). Náklady s vyplaceným znalečným znalecké kanceláři [právnická osoba] za účast při jednání dne 22. 9. 2022 v částce 1.634 Kč, které jí bylo přiznáno usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 14. 10. 2022, č. j. 21 C 149/2020-802. Celkem tak státu vznikly náklady ve výši 42.611,23 Kč (5.451,23 Kč + 35.526 Kč + 1.634 Kč).

167. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

Poučení