Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

21 C 209/2019-290

Rozhodnuto 2021-11-19

Citované zákony (12)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní PaedDr. Mgr. Ivanou Jarešovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro určení vlastnického práva k nemovité věci takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí: - pozemek parc. č. [čísla] (zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] (bydlení, Krč), - pozemek parc. č. [čísla] (zahrada), - pozemek parc. č. [čísla] (ostatní plocha), - pozemek parc. č. [čísla] (ostatní plocha) v obci Praha katastrální území Krč, zapsaným Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, na [list vlastnictví], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 43 378,50 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou 16. 7. 2019 se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem shora uvedených nemovitostí, když tvrdil, že kupní smlouva, kterou uzavřeli účastníci dne 12. 5. 2016, se stala neplatnou. Žalobce tvrdil, že má naléhavý právní zájem na takovém určení. Kupní cena za převod vlastnického práva k nemovitostem byla stanovena dodatkem č. 1 ke kupní smlouvě ve výši 10 000 000 Kč a účastníci se dohodli, že část kupní ceny ve výši 7 605 059 Kč bude složena do notářské úschovy a zbylá část kupní ceny ve výši 2 394 941,50 Kč byla uhrazena jako zápůjčka (což plyne i z plné moci pro [anonymizováno]. [příjmení]) žalobci k vyplacení exekutorských zástavních práv. Nedošlo však ke splnění podmínek pro vyplacení částky 7 605 059 Kč z úschovy prodávajícímu (žalobci), a celá část kupní ceny složená do notářské úschovy tak byla vrácena zpět kupujícímu (žalované) a to dne 16. 2. 2017. Součástí kupní smlouvy byla dohoda o tom, že za uhrazení části kupní ceny se považuje připsání na schovatelský účet a zároveň bylo ve smlouvě ujednáno (článek IV. odst. 3 písm. c)), že porušením podmínky zaplacení částky 7 605 059 Kč na účet schovatele se kupní smlouva stává od počátku neplatnou. Vrácením kupní ceny ze schovatelského účtu zpět do dispozice kupujícího došlo k porušení podmínky, se kterou byl smluvně svázán následek neplatnosti kupní smlouvy od samého počátku, neboť kupní cenu sice žalovaná uhradila podle kupní smlouvy do notářské úschovy, ale už nebyla splněna druhá podmínka, tedy že tato kupní cena byla z notářské úschovy vyplacena žalobci jako prodávajícímu. Žalovaná pak, přestože jí byly vrácena část kupní ceny ze schovatelského účtu, podala dne 13. 12. 2016 návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem, avšak katastrální úřad tento návrh dne 18. 5. 2017 zamítl. Okamžikem zamítnutí podaného návrhu na vklad pak došlo subsidiárně k opětovnému zrušení předmětné kupní smlouvy a to v souladu s článkem VIII. odst. 3, ve kterém si strany výslovně sjednaly, že v případě pravomocného zamítnutí návrhu na vklad se smlouva od samotného počátku ruší a strany se zavazují do 4 týdnů uzavřít smlouvu novou. Žalovaná však novou smlouvu neuzavřela a podala u katastrálního úřadu 22. 3. 2017 další návrh na vklad vlastnického práva na základě kupní smlouvy ze dne 12. 5. 2016 a katastrální úřad již na základě tohoto návrhu vklad vlastnického práva ve prospěch žalované provedl. Neplatnost kupní smlouvy opakovaně přiznala svými kroky i žalovaná, když dne 14. 6. 2018 podala žalobu na určení obsahu smlouvy (řízení u Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 21 C 177/2018), když žalovaná v žalobě výslovně uvedla, že předmětná kupní smlouva zanikla. Dále 17. 10. 2018 vyzvala žalovaná žalobce k vydání částky 2 394 941 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce dále uvedl, že ke dni uzavření předmětné smlouvy na prodej nemovitostí bylo proti žalobci vedeno několik exekucí, v nichž byl vydán i příkaz k prodeji předmětných nemovitostí. Žalobce dále navrhoval smírné řešení sporu tak, že žalovaná poskytne žalobci veškerou součinnost k tomu, aby předmětné nemovitosti byly převedeny zpět do vlastnictví žalobce, který je připraven kdykoliv žalované vrátit částku 2 394 941,50 Kč, která byla žalovanou žalobci uhrazena jako zápůjčka k vyplacení exekutorských zástavních práv. Žalobce dále tvrdil, že zápis vlastnictví uvedených nemovitostí pro žalovanou rovněž v rozporu s dobrými mravy. Navíc je vedeno trestní řízení a prověřován trestný čin podvodu v souvislosti s touto transakcí. Později žalobce tvrdil, že již nenamítá porušení generálního inhibitoria, když kupní smlouva se stala neplatnou proto, že kupní smlouva byla tvořena třemi vzájemně závislými smlouvami v souladu s ust. § 1727 obč. zák., když hospodářským smyslem smluv bylo jedno a totéž a jedna ze vzájemně závislých smluv zanikla. První smlouva byla kupní, která smlouva určovala předmět plnění a identifikovala nemovitosti a povinnosti smluvních stran. Druhá smlouva stanovila výši kupní ceny jako podstatnou náležitost kupní smlouvy. Třetí smlouva byl protokol o přijetí peněž do notářské úschovy, který podrobně popisuje způsob úhrady kupní ceny. Z tohoto protokolu vyplývá (čl. IV. odst. 4), že nebude-li do 270 dnů notáři předložen originál výpisu z katastru nemovitostí, bude žalované složená částka vrácena. Vzhledem k tomu, že tato lhůta marně proběhla 16. 2. 2017, byla žalované vrácena částka 8 005 059 Kč, když však marné uplynutí této lhůty nezpůsobil žalobce, ale žalovaná. Tudíž dnem 17. 2. 2017, kdy byla skončena úschovní smlouva, zanikla i kupní smlouva od samého počátku. Žalobce dále tvrdil, že k neplatnosti smluv došlo i ex tunc z důvodu nedostatku zmocnění [jméno] [příjmení], když i první návrh na vklad byl pravomocně zamítnut ne z důvodu neplatnosti kupní smlouvy, ale z důvodu nedostatku zmocnění a žalobce odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze, sp. zn. 33 C 4/2017-56 ze dne 25. 3. 2019 a dále odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 868/2001, a současně odkázal na čl. VIII. odst. 3 kupní smlouvy, kde je uvedeno, kdy se stává smlouva neplatnou. Žalovaná vady totiž napravila tak, že závisle spojené smlouvy rozešila, vložila do nich antedatovanou plnou moc, a smlouvy zase zašila, a na základě takto pozměněné smlouvy byl proveden zápis vlastnictví do katastru pro žalovanou Podle žalobce tak tento zápis nebyl proveden na základě způsobilé listiny.

2. Žalovaná tvrdila, že vrácením části kupní ceny ze schovatelského účtu notáře nedošlo k neplatnosti kupní smlouvy od samého počátku a ani nedošlo zamítnutím podaného prvního návrhu na vklad vlastnického práva podle předmětné kupní smlouvy k zrušení předmětné kupní smlouvy. Popřela, že by sama žalovaná uznala, že kupní smlouva zanikla tím, že podala žalobu o určení obsahu kupní smlouvy dne 14. 6. 2018 a rovněž popřela, že by výzvou žalobce k vrácení části kupní ceny ze dne 17. 10. 2018 potvrdila neplatnost kupní smlouvy, když žalovaná při sepisu této výzvy vycházela ze stavu zamítnutí návrhu na vklad katastrálním úřadem, když se žalovaná připravovala na vymáhání zaplacené částky, aby se vyhnula možnému promlčení nároku a žalovaná tak jednala pouze z procesní opatrnosti a rozhodně nevyslovovala právní závěr o neplatnosti kupní smlouvy. Žalovaná tvrdila, že notáři provádějícímu úschovu nebyly doloženy podklady vyžadované pro uvolnění finančních prostředků z úschovy žalobci, neboť po podpisu kupní smlouvy i po složení finančních prostředků do notářské úschovy a vyplacení dlužných částek k rukám soudních exekutorů, nedošlo po dlouhou dobu k výmazu zápisu o exekuci vedené soudním exekutorem exekutorského úřadu [obec a číslo] JUDr. [jméno] [příjmení] (sp. zn. 085 Ex 3311/09), což bránilo podání návrhu na vklad podle předmětné kupní smlouvy. Exekuční řízení vedené na majetek žalobce bylo vedeno pro výživné, takže probíhalo i dále za účelem vymožení budoucích plnění vyživovací povinnosti, a proto toto řízení exekuční nebylo ukončeno a z katastru nemovitostí vymazáno ihned po provedení úhrady aktuální dlužné částky - na to však žalobce žalovanou neupozornil, naopak ji v ujednání článku II. odst. 2 poslední věta kupní smlouvy ujistil, že zákaz nakládat vlastním majetkem zanikne neprodleně po provedení úhrady exekučně vymáhaného dluhu. V exekučním řízení pak soudní exekutor zrušil inhibitorium, kterým byl žalobce v souvislosti s vedenou exekucí vázán, což vyplývá z usnesení exekutora ze dne 21. 12. 2016. Bylo tudíž na žalobci, aby včas prokázal notáři splnění podmínky pro výplatu peněz z úschovy. Pokud tak žalobce neučinil, došlo po skončení sjednané lhůty k vyplacení peněz notářem zpět žalované, což však nelze klást k tíži žalované, když před uplynutím stanovené lhůty žalovaná opakovaně navrhovala žalobci, že společně notáře požádají, aby sjednaná lhůta byla prodloužena tak, že o tom bude sjednán dodatek ke smlouvě, aby bylo poskytnuto žalobci dostatek času, aby peníze z notářské úschovy mohly být vyplaceny jemu a nedošlo k vrácení žalované. Na tyto návrhy žalované však žalobce nijak nereagoval a po uplynutí lhůty notářské úschovy se dovolával zániku smluv z důvodu, že nebyly realizovány včas. Žalovaná přistoupila k podání návrhu na vklad vlastnického práva začátkem března, když se dozvěděla o odpadnutí překážky převodu vlastnického práva. Žalovaná k tvrzením žalobce ohledně absolutní neplatnosti kupní smlouvy odkázala na ust. § 44a odst. zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti, když proti platnosti uzavřené kupní smlouvy soudní exekutor, oprávněný, ani přihlášený věřitel k zajištění uspokojení vymáhané pohledávky námitku neplatnosti nevznesl. Naopak byl to žalobce, který se na uzavření předmětné smlouvy sám podílel. Žalovaná odkázala na čl. IV odst. 3 písm. a) kupní smlouvy, kde je částka, kterou žalovaná zaplatila za žalobce v exekučních řízeních, označena jako první část kupní ceny. Žalovaná dále tvrdila, že se nepoctivého jednání dopustil právě žalobce.

3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti:

4. Žalovaná je obchodní společností zapsanou v obchodním rejstříku od 22. 9. 2015, jednatelem žalované byl [jméno] [příjmení] od 2. 2. 2016 (zjištěno z výpisu z OR na žalovanou).

5. Dne 3. 5. 2016 udělil jednatel žalované [jméno] [příjmení] plnou moc pro [jméno] [příjmení] ke všem jednáním týkajícím se koupě nemovitostí – součástí pozemku je budova [adresa] v k. ú. [část obce], pozemek p. č. [čísla], pozemek p. č. [čísla], pozemek p. č. [čísla], vše v k. ú. Krč, zejména k uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní, uzavření a podpisu kupní smlouvy, k zastupování v řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí a dalším úkonům s tím souvisejících (zjištěno z plné moci).

6. Dne 12. 5. 2016 uzavřela žalovaná jako kupující se žalobcem jako prodávajícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě ve výroku tohoto rozsudku označených nemovitostí. V čl. II smlouvy uvedeno celkem pět exekučních řízení, která zatěžují předmět koupě, a jsou dosud evidována na listech vlastnictví předmětu koupě, přičemž pohledávky vymáhané v těchto exekučních řízeních budou uhrazeny nejpozději do 20. 5. 2016, což bude kupujícímu doloženo příslušnými potvrzeními o úhradě dluhu, čímž budou skončena předmětná exekuční řízení v souladu s ust. § 46 odst. 6 zák. č. 120/2001 Sb. a současně bude obnoveno oprávnění strany prodávající disponovat s majetkem. V čl. II byla uvedena následující exekuční řízení: 085 EX 3091/2009, 085 EX 3311/2009, 085 EX 7877/2010, 085 EX 10097/2010 a 167 EX 13893/12, a rovněž byla u každého řízení uvedena výše vymáhané pohledávky, v součtu tato částka činila k 19. 2. 2016 částku 2 394 941 Kč. V čl. IV bod 8 kupní smlouvy je uvedeno, že mezi smluvními stranami a schovatelem byla dne 12. 5. 2016 uzavřena samostatná smlouva o úschově finančních prostředků. V čl. IV smlouvy se smluvní strany dohodly, že kupní cena předmětu koupě je stanovena dodatkem č. 1, a tato kupní cena bude uhrazena následujícím způsobem: a) první část kupní ceny ve výši 2 394 941,50 Kč je celkově splatná do 20. 5. 2016 jako záloha pro budoucího prodávajícího na úhradu první části kupní ceny využitá k vyplacení exekutorských zástavních práv se v její plné výši započte jako pohledávka kupujícího proti prodávajícímu na vrácení zápůjčky, a to tak, že budoucí kupující složí do notářské úschovy pro budoucího prodávajícího pouze takovou částku, která bude odpovídat celkové ceně nemovitosti stanovené dodatkem č. 1, ponížené o částku zápůjčky ve výši 2 394 941,50 Kč, b) zbývající část kupní ceny bude uhrazena na účet schovatele – notáře JUDr. [jméno] [příjmení] nejpozději do 6 pracovních dnů od podpisu kupní smlouvy, když za uhrazení se považuje jedině připsání na schovatelský účet. Bylo rovněž ujednáno, že pokud bude zásadní podmínka připsání úhrady na schovatelský účet kupujícím porušena, kupní smlouva se tím od počátku stává neplatnou a prodávající bude povinen vrátit poskytnuté finanční prostředky zápůjčky kupujícímu. Dále bylo ujednáno, že schovatel (notář) kupní cenu poukáže ve prospěch strany prodávající do 5 pracovních dnů poté, co bude schovateli předložen originál výpisu katastru nemovitostí, ve kterém bude jako jediný vlastník předmětu koupě uvedena strana kupující a na němž nebudou zapsána žádná zástavní práva, věcná břemena či jiná práva a omezení vlastnického práva k předmětu koupě. Dále bylo v čl. IV bod 6 ujednáno, že schovatel vrátí zpět kupní cenu kupujícímu v případě, že podle rozhodnutí katastrálního úřadu bude návrh na vklad vlastnického práva strany kupující pravomocně zamítnut, pokud ve lhůtě 4 týdnů od právní moci takového rozhodnutí smluvní strany schovateli nepředloží novou kupní smlouvu totožných stran a totožných nemovitostí. V čl. IV bod 8 bylo ujednáno, že mezi smluvními stranami a schovatelem byla dne 12. 5. 2016 uzavřena samostatná smlouva o úschově finančních prostředků. V čl. VIII bod 3 je upraven postup pro případ, že by katastrální úřad pravomocně zamítl návrh na provedení vkladu vlastnického práva k předmětu koupě ve prospěch strany kupující, nebo v případě pravomocného rozhodnutí o zastavení řízení o návrhu na vklad, a to tak, že kupní smlouva se od samého počátku ruší s výjimkou tohoto ustanovení čl. VIII kupní smlouvy a s výjimkou těch dalších ustanovení této smlouvy, která svým obsahem upravují práva a povinnosti smluvních stran v situaci, která po zrušení smlouvy nastane. V takovém případě zrušení kupní smlouvy se zároveň smluvní strany zavazují uzavřít ve lhůtě 4 týdnů ode dne právní moci rozhodnutí novou kupní smlouvu shodného obsahu, v níž budou odstraněny vady, chyby a jiné skutečnosti, které vedly k zamítavému rozhodnutí nebo k zastavení řízení. Byla-li důvodem zamítnutí návrhu na vklad jiná skutečnost než chyba či vada v kupní smlouvě, zavazuje se zároveň ta strana kupní smlouvy, v jejíchž lepších možnostech je odstranění skutečnosti bránící provedení vkladu práva vlastnického pro stranu kupující učinit ve shora uvedené lhůtě kroky vedoucí k odstranění takové skutečnosti tak, aby vklad práva vlastnického pro stranu kupující byl proveden. Smlouva byla podepsána 12. 5. 2016 prodávajícím [celé jméno žalobce] a za kupujícího ji podepsala [jméno] [příjmení] [jméno] čl. IV bod 8 kupní smlouvy („ mezi smluvními stranami a schovatelem byla dne 12. 5. 2016 uzavřena samostatná smlouva o úschově finančních prostředků“). (zjištěno z kupní smlouvy).

7. Dne 12. 5. 2016 byl uzavřen ke kupní smlouvě dodatek č. 1, jímž byla stanovena kupní cena nemovitostí, a to ve výši 10 000 000 Kč. Dodatek podepsal žalobce jako prodávající a za žalovanou [jméno] [příjmení] jako zástupce žalované na základě plné moci (zjištěno z dodatku).

8. Dne 12. 5. 2016 byl sepsán protokol o přijetí peněz do notářské úschovy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem, z něhož vyplývá, že složitel (žalovaná) se zavázal převést na účet notářské úschovy nejpozději do 20. 5. 2016 částku celkem 8 005 059 Kč, z toho 400 000 Kč odpovídající dani z nabytých věcí a částku 7 605 059 Kč jako část kupní ceny. V protokolu byly dále sjednány podmínky pro případ, nebude-li celá částka složitelem uhrazena, a rovněž podmínky pro výplatu této částky z notářské úschovy, a to tak, že částku 7 605 059 Kč vydá notář příjemci do 5 pracovních dnů od předložení originálu výpisu z katastru nemovitostí ohledně převáděných věcí, kde jako výlučný vlastník převáděných věci bude zapsán složitel, a části C a D listu vlastnictví budou bez zápisu omezení vlastnictví (věcná práva či jiná omezení) a na výpise nebude vyznačena žádná plomba označující zahájení jakéhokoliv jiného řízení. Současně bylo v bodu 3 protokolu ujednáno, že notář vrátí složiteli do 5 pracovních dnů částku 8 005 059 Kč od předložení pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu, kterým bude návrh na vklad zamítnut nebo řízení bude zastaveno, a současně nebude ve lhůtě 4 týdnů od právní moci rozhodnutí notáři předložena nová kupní smlouva mezi účastníky. V bodu 4 pak bylo ujednáno, že pokud notáři nebude nejpozději do 270 dnů ode dne připsání částky 8 005 059 Kč předložen originál výpisu z katastru nemovitostí ohledně převáděných nemovitých věci, kde jako výlučný vlastník bude zapsán složitel, pak notář veškeré peněžní prostředky vrátí zpět složiteli, a to včetně příslušenství (zjištěno z protokolu N867/2016).

9. Žalovaná se žalobou podanou ke zdejšímu soudu 14. 6. 2018 domáhala určení obsahu budoucí smlouvy, a tuto žalobu soud rozsudkem č. j. 21 C 177/2018-111 ze dne 15. 7. 2019 zamítl s odůvodněním, že [celé jméno žalobce] již není pasivně legitimován, neboť jako vlastník předmětných pozemků je zapsána v katastru nemovitostí již [právnická osoba], když vklad vlastnictví byl proveden na základě identické kupní smlouvy z 12. 5. 2016, jen doplněné o dodatek č. 1, který u prvního návrhu chyběl, a o plnou moc pro [jméno] [příjmení] na všechny pozemky a i z tohoto důvodu nemůže soud žádný obsah smlouvy kupní nahrazovat (zjištěno ze žaloby a rozsudku).

10. Dopisem ze dne 17. 10. 2018 vyzvala žalovaná žalobce k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 394 941 Kč, neboť nedošlo k dokončení převodu vlastnického práva (zjištěno z dopisu ze dne 17. 10. 2018).

11. Dne 14. 12. 2016 se dostavil žalobce jako povinný k soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v řízení 085 EX 3311/09 a sdělil mu, že má stále zablokovány nemovité věci, které mají dle znaleckého posudku [právnická osoba] hodnotu 21 800 000 Kč a předmětem exekuce je výživné a současně je na účtu soudního exekutora deponována částka přes 200 000 Kč, žalobce jako povinný žádal o zaslání odpovědi na jeho dotazy na elektronickou adresu: [email] (zjištěno z protokolu).

12. Soudní exekutor, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], rozhodl usnesením 085 EX 3311/09-224 ze dne 21. 12. 2016 ve výroku I tak, že exekuce proti žalobci jako povinnému ve prospěch oprávněné [jméno] [příjmení] se odkládá do právní moci rozhodnutí o návrhu povinného na zastavení exekuce, a ve výroku II. tak, že ode dne doručení tohoto rozhodnutí není povinný v tomto řízení vázán zákazem nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů. Exekutor toto odůvodnil zajištěním nároku oprávněné částkou 200 000 Kč, kterou složil žalobce jako povinný na účet exekutora. Usnesení bylo doručeno právnímu zástupce žalobce [jméno] [příjmení] dne 22. 12. 2016 do datové schránky, žalovanému bylo zasíláno na adresu e-mailem na [email] dne 22. 12. 2016 a zpráva se vrátila zpět jako nedoručitelná) Výrok II. nabyl právní moci 22. 12. 2016 doručením právnímu zástupci povinného (žalobce). (zjištěno ze spisu 085 EX 3311/09, z usnesení a z doručenek).

13. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že notář [anonymizováno] [příjmení] přijal od žalované do úschovy částku 7 605 059 Kč na kupní cenu a částku 400 000 Kč na daň a že dne 20. 2. 2017 oznámil notář vydání peněz z notářské úschovy žalované. (zjištěno se shodných tvrzení účastníků, protokolu a dopisu ze dne 20. 2. 2017)

14. Jako vlastník pozemků p. č. [čísla], [čísla], [rok] [anonymizováno] [rok] v k. ú. Krč byl ke dni 14. 3. 2017 zapsán žalobce a rovněž byla k těmto nemovitostem zapsána věcná práva zatěžující nemovitosti – nařízené exekuce k žalobci: usnesení soudu o nařízení exekuce 66 Nc 3962/2009 u Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. 12. 2009 a dále ke dni 24. 1. 2017 usnesení soudního exekutora o zrušení zákazu nakládat s majetkem 085 EX 3311/09-224 s účinky ke dni 22. 12. 2016 (zjištěno z výpisu z KN ze dne 14. 3. 2017).

15. Dne 13. 3. 2017 podala žalovaná návrh na vklad do katastru nemovitostí, k návrhu byla předložena kupní smlouva ze dne 12. 5. 2016 podepsaná žalobcem a za žalovanou [jméno] [příjmení] a spolu s ní byla předložena i plná moc ze dne 3. 5. 2016 podepsaná [jméno] [příjmení] jako zmocnitelem pro [jméno] [příjmení]. Plná moc však neobsahovala údaj o pozemku parc. č. 2060. Proto bylo kat. úřadem žalované a rovněž žalobci dopisem z 21. 3. 2017 sděleno, že uvedené vady nelze během současného vkladového řízení nijak odstranit, neboť vkladová listina nesplňovala náležitosti listiny pro zápis do katastru a tato listina se posuzuje ke dni návrhu na vklad a během vkladového řízení není možné dokládat nebo zaměňovat vkladovou listinu – v předložené smlouvě není určena kupní cena, když ve smlouvě odkazováno na dodatek č. 1, který však nebyl předložen, a chybí zplnomocnění pro uzavření kupní smlouvy na pozemek parc. č. 2060. Toto sdělení žalobce převzal 24. 3. 2017. Žalovaná si zásilku nevyzvedla. Dne 23. 3. 2017 doplnila žalovaná návrh na vklad o dodatek č. 1, a i přes toto doplnění a následné prodloužení lhůty byl návrh na vklad zamítnut rozhodnutím katastrálního úřadu ze dne 18. 5. 2017. Následně žalovaná podala žalobu k Městskému soudu v Praze podle části páté o.s.ř. o nahrazení rozhodnutí katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu o zamítnutí vkladu práva ze dne 18. 5. 2017 a tato žaloba byla rozsudkem ze dne 25. 3. 2019 č. j. 33 C 4/2017-56 zamítnuta (zjištěno ze spisu katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, sp. zn. V [číslo]).

16. Žalovaná podala dne 22. 3. 2017 druhý návrh na vklad do katastru nemovitostí, k němuž byla předložena kupní smlouva ze dne 12. 5. 2016 včetně plné moci ze dne 3. 5. 2016 a to ve stejné podobě (jak plná moc, tak smlouva), v jaké byla předložena u prvního návrhu na klad. Dále byla předložena plná moc datovaná 3. 5. 2016, která obsahuje označení pozemku parc. č. [čísla], na němž stojí stavba [adresa], když zplnomocnění udělil za žalovanou [jméno] [příjmení] pro [jméno] [příjmení] a dne 21. 3. 2017 uznal podpis na listině za vlastní a dále byl předložen dodatek č. 1 - cenové a peněžní ujednání ke kupní smlouvě a dále protokol o přijetí peněz do notářské úschovy. Na základě tohoto návrhu katastrální úřad vklad do katastru provedl. O tomto vyrozuměl jak žalobce, tak zástupce žalované, kteří vyrozumění převzali 10. 6. a 11. 6. 2019 (zjištěno ze spisu katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, sp. zn. V – [číslo]).

17. Z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Hlavního města Prahy, ČKRPA -242331-65/TČ-2019-000094- ze dne 5. 11. 2020 vyplývá, že trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvodu vedená proti [jméno] [příjmení] ([příjmení]) a neznámému pachateli byla odložena, neboť policejní orgán v jednání zmocněnce [právnická osoba], [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] neshledal naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu (zjištěno z usnesení).

18. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že zprostředkoval prodej nemovitostí a [příjmení] [příjmení] připravovala návrh smluvní dokumentace. K návrhu smlouvy měl žalobce rozsáhlé připomínky a smlouva se tak upravovala. Žalobce nechtěl, aby kupní cena byla součástí kupní smlouvy, a proto byla v dodatku. Za žalovanou jednali [jméno] [příjmení] a pan [příjmení]. Žalobce chtěl úschovu výlučně u notáře [příjmení], jemuž byla částka zaplacená žalovanou jinému schovateli přeposlána. Platební podmínky nastavil žalobce sám, neboť na nemovitosti vázla exekuce a ta se musela nejdříve zaplatit - s tím obě strany souhlasily. Svědek na pokyn kupující (žalované) vyplácel exekuce a v kontaktu s exekutorem [příjmení]. Po vrácení peněz z úschovy svědek jednal se žalobcem, neboť žalovaná chtěla obchod dokončit, ale žalobce o to již neměl zájem, leda kdyby byla navýšena kupní cena.

19. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že byla zaměstnaná u žalované, že kupní smlouvu mezi žalovanou a žalobcem sestavoval žalobce a sama se pouze účastnila jednání mezi žalobcem a jednatelem [právnická osoba], který nemluví česky a kterému předkládala, a pak také dostala plnou moc k jednáním, protože jednatel společnosti nebyl často v ČR. Vzpomněla si, že při podání návrhu na vklad do katastru, vznikl problém s plnou mocí, když v ní nebyl uveden jeden pozemek. Potvrdila, že druhou plnou moc podepisovala poté, co nebyl proveden vklad do katastru, a to v souvislosti s opravným podáním návrhu na vklad. Se žalobcem se sešla asi 3x a za realitní kancelář [příjmení] jednal pan [příjmení] a sama jednala ohledně koupě, když návrhy smluvní dokumentace připravila Realitní kancelář [příjmení] a žalobce měl také požadavky na znění smlouvy, zejména ohledně osoby notáře jako schovatele, kdy žalobce požadoval [anonymizováno] [příjmení]. Část kupní ceny byla určena na zaplacení exekuce, a bylo domluveno, že až budou exekuce uhrazeny, a pozemek bude čistý, prodá se. Ale exekutor [příjmení] tam udělal nějakou chybu, proto v prosinci 2016 svědkyně volala panu [celé jméno žalobce], že chceme prodloužit lhůtu pro notářskou úschovu, ale žalobce nezvedal telefon. Až pan [příjmení] se mu dovolal a říkal, že pan [celé jméno žalobce] je někde v Německu a že se ozve, až bude moci. Druhý den poté, co se peníze z notářské úschovy vrátily žalované, svědkyně žalobci volala, aby se sešli a dali to do pořádku, ale on řekl:„ expirační doba, paní [jméno], skončila“ a dál už nezvedal telefony. Svědkyně se se žalobcem snažila domluvit přes pana [příjmení], neboť měli jsme snahu o domluvu a za tím účelem byl sepsán panem [jméno] [příjmení] dopis notáři [příjmení] s žádostí o schůzku, že chceme sestavit novou smlouvu na notářskou úschovu a poslat peníze zpět, ale bylo nám sděleno, že si pan [celé jméno žalobce] takovou schůzku nepřeje. Kupní smlouva měla dodatek o ceně a vše podepisovala za žalovanou svědkyně na základě plné moci. K druhému návrhu na vklad byl doplněn dodatek a také přiložena nová plná moc obsahující údaje o pozemku p.č. [čísla], kterou také připravila [příjmení] [příjmení].

20. Provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:

21. K naléhavému právnímu zájmu: Nejprve se soud zabýval tím, zda žalobce má naléhavý právní zájem na takovém určení v souladu s ust. § 80 o.s.ř. (Určení, zda tu právní poměr nebo poměr je či není, lze domáhat žalobou jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem). Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez toho určení stalo jeho právní postavení nejistým. Žaloba na určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti.

22. Soud dospěl k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na takovém určení, neboť podle tvrzení žalobce stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá stavu faktickému, když žalobce má za to, že je vlastníkem výše jmenovaných nemovitostí, ale v příslušné evidenci katastru nemovitostí je jako vlastník zapsána žalovaná, a bez rozhodnutí soudu, jímž bude jeho vlastnické právo deklarováno, nelze odstranit žalobcem tvrzený rozpor zapsaného stavu se stavem skutečným.

23. K neplatnosti s kupní smlouvy z důvodu porušení inhibitoria: Žalobce původně tvrdil, že kupní smlouva se stala neplatnou pro rozpor s generálním inhibitoriem, a byť později žalobce již na tomto důvodu neplatnosti smlouvy netrval, soud považuje za vhodné stručně stav zhodnotit.

24. Podle ust. § 44 odst. 7 zák. č. 120/2021 Sb., exekuční řád, ve znění platném ke dni zahájení exekučního řízení, po doručení usnesení o nařízení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný.

25. Veškerá exekuční řízení vedená proti žalobci jako povinnému byla uvedena na listu vlastnictví v době uzavření smlouvy a byla citována v čl. II odst. 2 napadené kupní smlouvy. Exekuční řízení pak byla ukončena úhradou provedenou z finančních prostředků složených žalovanou, když tato úhrada představuje část kupní ceny, a tento postup vyplývá přímo z kupní smlouvy. Žalovaná tedy nejednala v rozporu s účelem generálního inhibitoria, ale naopak v souladu s jeho cílem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 3. 2011, sp.zn. 31 Cdo 4545/2008: je-li zastavena exekuce, aniž jí byl postižen majetek, s nímž povinný nakládal v rozporu s generálním inhibitoriem ve smyslu ustanovení § 44 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění účinném do 31. 10. 2009, považují se úkony, jimiž povinný s tímto majetkem nakládal za trvání exekuce, za platné. Pokud byla celá kupní cena byla použita (započtena) na uspokojení exekučně vymáhané pohledávky tak, takový postup účelu (smyslu) úpravy obsažené v § 44 odst. 7 exekučního řádu neodporuje, je s ním naopak v souladu (naplňuje cíl generálním inhibitoriem sledovaný) a postih této transakce absolutní neplatností není namístě. Ke dni uzavření kupní smlouvy tak nebylo porušení generálního inhibitoria stíháno absolutní neplatností, ale pouze relativní neplatnosti předmětného právního jednání, přičemž námitky neplatnosti by se musel dovolat soudní exekutor, oprávněný či přihlášený věřitel, což se nestalo.

26. K neplatnosti kupní smlouvy z důvodu jejího zániku, neboť šlo o smlouvu závislou: závislosti smluv: Podle ust. § 1727 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z.), každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

27. Podle soudu nejde o tři závislé smlouvy. Ujednání o ceně není samostatnou smlouvou, ale pouze dodatkem kupní smlouvy, a navíc je jako„ Dodatek č. 1“ i označeno). Protokol o složení do notářské úschovy je rovněž smlouvou samostatnou, uzavřenou mezi jinými subjekty, což potvrzuje i ujednání obsažené v čl. IV bod 8 kupní smlouvy („ mezi smluvními stranami a schovatelem byla dne 12. 5. 2016 uzavřena samostatná smlouva o úschově finančních prostředků“). Smlouva kupní ve spojení s dodatkem není tedy smlouvou závislou na protokolu o složení do notářské úschovy ve smyslu ust. § 1727 obč. zák. a kupní smlouva tedy nemohla zaniknout ukončením platnosti smlouvy o notářské úschově. Navíc nemohou nastat účinky poslední věty ust. § 1727 obč. zák., neboť závazek žalované zanikl splněním a to právě složením peněz kupní ceny do notářské úschovy.

28. K tvrzené neplatnosti kupní smlouvy z důvodu chybějícího zmocnění: Bylo prokázáno, že kupní smlouva byla platně uzavřena, když chybějící pozemek [čísla] na plné moci ze dne 3. 6. 2016 nezpůsobuje neplatnost kupní smlouvy, neboť bylo prokázáno, že vůlí obou účastníků bylo uzavřít KS na všechny pozemky a žalovaná překročení zmocnění [jméno] [příjmení] schválila.

29. Podle ust. § 440 obč. zák. (1) Překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. (2) Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu.

30. Podle ust. § 446 obč. zák. překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

31. Je pravda, že v první plné moci datované 3. 5. 2016 katastrální úřad vytkl skutečnost, že není uveden pozemek [čísla], ale žalovaná ke dni uzavření kupní smlouvy 12. 5. 2016 byla zastoupena [jméno] [příjmení], která byla žalovanou zplnomocněna k uzavření kupní smlouvy v celém rozsahu včetně pozemku [čísla] v k.ú. [část obce], což bylo zcela v souladu s úmyslem jak prodávajícího, tak kupující. Takto také jednala sama [jméno] [příjmení] a takto s ní také jednal sám žalobce, a takto také byly připraveny listiny, které pak byly 12. 5. 2016 podepsány. Bylo zjevné, že žalovaná nemá zájem koupit pouze část nemovitostí, ale celý soubor tak, jak je specifikován v kupní smlouvě. Pokud nebyl uveden pozemek [čísla] ve zmocnění, jde pouze o formální chybu, chybu v psaní při vystavení plné moci, když fakticky zmocnění [jméno] [příjmení] ke koupi i tohoto pozemku existovalo. Pokud 21. 3. 2017 jednatel [příjmení] uznal podpis na listině plné moci (byť antedatované 3. 5. 2016) za vlastní, schválil tím jednání [jméno] [příjmení], která podepsala kupní smlouvu 12. 5. 2016. K varinatě postupu podle § 446 obč. zák. v tomto případě k tomu nedošlo, neboť nedošlo k oznámení ze strany žalované žalobci, že žalovaná nesouhlasí s tím, že zmocnitel překročil oprávnění. To, že došlo v písemné plné moci k formální chybě neznamená, že [jméno] [příjmení] nebyla zmocněncem v plném rozsahu, když jednatel [příjmení] potvrdil v plné moci pro [jméno] [příjmení] toto zmocnění v plném rozsahu. Žalovaná se dozvěděla o tom, že paní [příjmení] kupní smlouvu podepsala a na základě toho také poskytla částečné plnění (provedla výplatu exekucí). Tím konkludentně schválila jednání [jméno] [příjmení].

32. K tvrzené neplatnosti kupní smlouvy z důvodu porušení integrity listiny: Nebylo prokázáno, že by žalovaná zasahovala do kupní smlouvy, že by do ní vkládala antedatovanou plnou moc. Naopak bylo ze spisu katastrálního úřadu jednoznačně originálem listin prokázáno, že antedatovaná (a jednatelem žalované schválená) plná moc, byla k druhému návrhu na vklad předložena samostatně, a to vedle vlastní kupní smlouvy obsahující původní plnou moc a dodatku č. 1 a protokolu o notářské úschově.

33. K tvrzenému zániku smlouvy z důvodu podle ujednání čl. VIII kupní smlouvy: Bylo prokázáno, že první návrh žalované ze dne 13. 3. 2017 na vklad byl zamítnut, když důvodem zamítnutí bylo jednak nepřiložení dodatku č. 1 kupní smlouvy obsahující cenové ujednání a dále chyba v plné moci, ve které vlivem administrativního pochybení vypadla specifikace jedné z převáděných nemovitostí (pozemku parc. č. [čísla]). Nastala tedy situace podle ujednání článku VIII. odst. 3 kupní smlouvy, když obou případech nešlo o chybu textu kupní smlouvy, který nebylo třeba upravovat, naopak postačilo pouze doložit chybějící dodatek kupní smlouvy a opravenou plnou moc, což žalovaná, v jejíž lepších možnostech to bylo, učinila podáním druhého návrhu s plnou mocí obsahují i pozemek 2060. Do kupní smlouvy nebylo nijak zasahováno, nic vkládáno, tudíž nebyla porušena a nezanikla. Došlo pouze k tomu, že žalovaná podala dne 22. 3. 2017 druhý návrh na vklad, k němuž přiložila kromě kupní smlouvy i Dodatek č. 1 a dále další plnou moc, která již splňovala náležitosti, a na základě tohoto řádného návrhu také katastrální úřad vlastnické právo pro žalovanou zapsal.

34. K tvrzené neplatnosti kupní smlouvy z důvodu neuhrazení kupní ceny: Bylo prokázáno, že žalovaná plnila přesně podle kupní smlouvy, zaplatila za žalobce částku 2 394 941,50 Kč na vyplacení exekutorských zástavních práv (zápůjčka), když tato částka byla zálohou na kupní cenu a byla započtena na kupní cenu podle ujednání ve smlouvě (čl. IV kupní smlouvy). Podle ujednání článku IV. odst. 3 písm. b) kupní smlouvy bylo stanoveno, že zbývající část kupní ceny (7 605 058,50 Kč) bude uhrazena na účet schovatele nejpozději do 6 pracovních dnů od podpisu samotné kupní smlouvy, přičemž za uhrazení se považuje jedině připsání na schovatelský účet. Bylo prokázáno, že žalovaná složila ve stanovené lhůtě druhou část kupní ceny ve výši 7 605 059 Kč do notářské úschovy, čímž její závazek zaplatit kupní cenu podle smlouvy zanikl splněním dluhu a to v souladu s ust. 1908 odst. 1 obč. zák.

35. K zániku kupní smlouvy od samotného počátku by tedy došlo pouze v případě, že by žalovaná nesložila předmětnou částku na schovatelský účet, a nikoli v případě, že by tato částka byla ze schovatelského účtu vrácena zpět, neboť taková okolnost zánik kupní smlouvy ex tunc nezpůsobuje. Samotný zánik úschovy části kupní ceny navíc neznamená zánik práva žalobce na doplatek kupní ceny.

36. Nebylo vinou žalované, že částka složená do notářské úschovy jí byla vrácena, když z výpovědi svědkyně [příjmení] vyplynulo (a tuto skutečnost potvrdil i sám žalobce), že žalovaná měla zájem o prodloužení úschovní lhůty, ale byl to žalobce, kdo toto nechtěl a říkal, že lhůta uběhla – jeho pozdější tvrzení na obranu, že to způsobil exekutor [příjmení] svojí liknavostí na tom nic nemění. Kdyby jeho vůle prodat nemovitosti žalované za podmínek sjednaných ve smlouvě, trvala, mohl prodloužit úschovní lhůtu a vyhnout se tak vrácení složené částky z úschovy. Naopak z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že za sjednanou cenu žalobce nechtěl nemovitost prodat, ale že chtěl po vrácení peněz z notářské úchovy dál jednat o prodeji a kupní cenu navýšit, což soud vede k závěru, že žalobce jednal účelově.

37. Tvrzení žalobce o komplikované exekuci nemění nic na faktickém stavu - exekuční řízení byla v kupní smlouvě uvedena a vyplacení exekutorských zástavních práv bylo podmínkou uzavření kupní smlouvy. Žalovaná vše podle kupní smlouvy splnila, exekutorská zástavní práva vyplatila, v důsledku čehož exekutor rozhodl dne 22. 12. 2016 tak, že žalobce jako povinný není již vázán zákazem nakládat se svým majetkem. Toto usnesení bylo v souladu se zákonem doručeno právnímu zástupci povinného (žalobce) [jméno] [příjmení] dne 22. 12. 2016 a to, že usnesení bylo informativně zasláno žalobci jako povinnému na chybnou e-mailovou adresu, nemůže mít vliv na nabytí právní moci. Soudu nepřísluší hodnotit vztah žalobce (povinného) a jeho právního zástupce v exekučním řízení (tedy zda žalobce o usnesení informoval či nikoli), bylo však prokázáno, že když měl na tento úkon dostatek času do 19. 2. 2017 (284 dnů od podpisu smlouvy) a mohl si aktuální stav zjistit a z nečinnosti žalobce nelze vinit žalovanou, která nebyla účastníkem exekučního řízení, a nic jí nebylo doručováno. Pouze a jedině vinou samotného žalobce marně uplynula lhůta k vyplacení peněz z notářské úschovy, když žalovaná zaplatila dle sjednaných podmínek řádně a včas celou kupní cenu. Ke dni 24. 1. 2017 (tedy více než 3 týdny před ukončením notářské úschovy k 16. 2. 2017) došlo k zápisu zrušení zákazu nakládat majetkem žalobce do katastru s právními účinky ke dni 22. 12. 2016, a přesto o odpadnutí překážky k podání návrhu na vklad vlastnického práva žalovanou žalobce neinformoval a neposkytl potřebnou součinnost pro dokončení převodu vlastnického práva.

38. Žádné ujednání kupní smlouvy nespojuje vrácení peněz z notářské úschovy po uplynutí lhůty s neplatností kupní smlouvy. Podle soudu zápis vlastnictví pro žalovanou není ani v rozporu s dobrými mravy, když žalovaná opakovaně uvedla, že je připravena žalobci zbytek kupní ceny (po započtení vzniklé škody) zaplatit.

39. Další žalobcem předložené důkazy (týkající se zejména společnosti žalované) neprovedl, a další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť pro rozhodnutí neměly význam. Ze všech uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl.

40. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně úspěšnému žalovanému přiznal na náhradě nákladů řízení částku 43 378,50 Kč představující náklady zastoupení advokátem, kterému náleží a) odměna ve výši 32 550 Kč stanovená dle § 7 a.t. z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč, když odměna za 1 úkon činí podle ust. § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen a.t.) a takto bylo učiněno celkem - 10 úkonů právní služby podle ust. § 11 odst. 1 a.t. (převzetí zastoupení 28. 8. 2019 (písm. a), vyjádření k žalobě 2. 9. 2020 (písm. d), další porada ze dne 21. 10. 2020 s klientem přesahující jednu hodinu (písm. c), sepis doplnění tvrzení žalované a označení důkazů ze dne 11. 3. 2021 (písm. d), dne 22. 9. 2021 nahlédnutí do soudního spisu (listiny vyžádané soudem u katastrálního úřadu) (písm. f), dne 27. 9. 2021 další porada s klientem přesahující jednu hodinu k devítistránkovému podání Mgr. [celé jméno žalobce] ze dne 27. 8. 2021 a k listinám vydaným katastrálním úřadem (písm. c), sepis odvolání žalované 1. 2. 2021 proti usnesení o nařízení předběžného opatření (písm. j) účast u jednání soudu dne 10. 2. 2021, 14. 7. 2021 a 10. 11. 2021 (písm. e), - a 1 půlúkon ve smyslu ust. § 11 odst. 2 a.t. za účast u jednání dne 19. 11. 2021, při kterém bylo vyhlášeno rozhodnutí (písm. f) b) náhrada paušálních výdajů ve výši 3 300 Kč (11 x 300 Kč) dle § 13 odst. 4 a. t. c) daň z přidané hodnoty ve výši 7 528,50 Kč představující DPH 21 % ze základu 35 850 Kč, 26. Soud nepřiznal žalované odměnu za dva úkony právní služby a to za sepis dalšího vyjádření ve věci samé ze dne 26. 11. 2020, když k takému vyjádření nebyla žalovaná soudem vyzvána a dále za sepis dalšího vyjádření ve věci samé ze dne 24. 2. 2021, když tento úkon soud nepovažuje za účelný, neboť žalovaná mohla toto podání spojit s podáním ze dne 11. 3. 2021.

27. O povinnosti žalobce k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalované soud v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)