21 C 22/2024 - 212

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o výživné manželky, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživné manželky v období od 9. 1. 2024 do 16. 7. 2024 částku 7.000 Kč měsíčně vždy do 15. dne v měsíci předem. Dlužné výživné za období od 9. 1. 2024 do 16. 7. 2024 v částce 44.100 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 34.618,20 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ soudní poplatek za žalobu ve výši 500 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 9. 1. 2024, ve znění opravy z 30. 1. 2024, domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost přispívat na výživu žalobkyně částkou 7.000 Kč měsíčně, a to počínaje dnem podání žaloby, přičemž výživné bude splatné vždy předem do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobkyně. Tvrdila, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum]. Manželství účastníků dosud trvá, byť už před více než třemi lety došlo k manželskému odcizení a následné rozluce. Z manželství se dne [datum] narodil syn [jméno FO] a dne [datum] dcera [jméno FO], o jejichž poměrech pro dobu po rozvodu manželství se oba rodiče dohodli a Okresní soud v Mělníku jejich dohodu svým rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 4. 8. 2022, schválil. Mezi účastníky proběhlo v červenci 2022 osobní jednání, při kterém byl uvedený postup domluven včetně „úlevy“ na výživném pro nezletilé děti v tom směru, že do doby prodeje žalobkyně bude respektovat dluh žalovaného na výživném pro nezletilé děti, který pak bude splacen z výtěžku prodeje společných nemovitostí, resp. podílu, který žalovaný z tohoto prodeje za svoji osobu obdrží. Účastníci dále jednali o majetkovém vypořádání, smluveném rozvodu a plnění vyživovací povinnosti žalovaného vůči manželce. Jednání se týkala také prodeje tehdy vlastněného nemovitého majetku (rodinného domu s pozemky v [Anonymizováno]), který byl následně na jaře roku 2023 po vzájemné dohodě za asistence realitní kanceláře skutečně prodán a k 1. 5. 2023 byly nemovitosti předány novým vlastníkům. Výtěžek tohoto prodeje byl pak mezi oba účastníky rozdělen a to po vyrovnání společných závazků a kompenzaci dluhů žalovaného na výživném pro nezletilé děti. Do doby prodeje nemovitostí žalovaný – po vzájemné předchozí dohodě plnil svoji vyživovací povinnost vůči žalobkyni tím, že hradil jak společnou hypotéku, která se k těmto nemovitostem vztahovala, tak hradil i všechny provozní náklady těchto nemovitostí (energie, vodné stočné atd.). To vše za situace, kdy tyto nemovitosti po dobu rozluky až do předání novým vlastníkům užívala pro potřeby bydlení sama žalobkyně (spolu s nezletilými dětmi) a žalovaný měl již dlouhodobě jiné bydliště. Na straně žalovaného šlo přitom o částku přesahující 15.000 Kč měsíčně. Ústní dohoda obou manželů byla taková, že žalovaný bude hradit výživné pro manželku ve výši 5.000 Kč měsíčně. Takto také činil až do července 2023, kdy hradil na účet žalobkyně celkovou částku 15.000 Kč, která kryla v rozsahu 10.000 Kč výživné pro nezletilé děti a co do zbývající částky 5.000 Kč právě výživné pro manželku. Od srpna 2023 však žalovaný bez relevantního vysvětlení přestal tuto vyživovací povinnost vůči žalobkyni plnit. Žalobkyně očekávala, že výpadek s plněním vyživovací povinnosti vůči ní je jen přechodný a že žalovaný nakonec začne opět svoji vyživovací povinnost vůči ní plnit a doplatí i vzniklý dluh na výživném, nicméně se tak i přes tato očekávání nestalo. Žalobkyně má momentálně stálý příjem jen ve formě rodičovského příspěvku v částce 8.000 Kč. Příležitostně má žalobkyně příjem na dohodu o provedení práce max. v řádech několika málo jednotek tisíc měsíčně s tím, že v některých měsících ani tento příjem nemá. Sama si hradí náklady především svého nájemního bydlení (21.500 Kč měsíčně) a trvale zajišťuje péči o nezletilou dceru, která má nastoupit podle předpokladu do MŠ v září 2024. Finančně je žalobkyně odkázána na materiální pomoc svých rodičů, kteří aktuálně jen suplují vyživovací povinnost žalovaného a to v rozsahu několik tisíc Kč měsíčně. Výživné jí mělo být poskytováno až do srpna roku 2024, a to s ohledem na pokračující rodičovskou dovolenou a péči žalobkyně o nezletilou dceru [jméno FO], která vzhledem k datu svého narození nastoupí do mateřské školy až od září roku 2024. Do té doby tak žalobkyně nebude moci nastoupit plnohodnotně do práce a nebude schopná se sama živit a mít díky absenci volných finančních prostředků srovnatelnou životní úroveň se životní úrovní žalovaného jako svého manžela. Žalovaný je přitom stále zaměstnán v původním pracovním poměru, ale jeho aktuální příjmy, ani náklady nejsou žalobkyni známy.

2. Žalovaný s žalobou ve vyjádření z 6. 3. 2024 nesouhlasil a navrhoval, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Namítal, že mezi účastníky nedošlo k jakékoliv dohodě ať písemné či ústní o plnění vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni z titulu výživného mezi manžely. Žalovaný do doby prodeje společných nemovitostí hradil společnou hypotéku, která se k těmto nemovitostem vztahovala, i všechny další provozní náklady těchto nemovitostí, nicméně tyto platby byly uskutečňovány ze strany žalovaného dobrovolně, a zcela jistě nezakládaly jakoukoliv formu konkludentní, či jiné dohody o platbě těchto částek jako výživného pro manželku do budoucna. Takový závěr nelze učinit ani z toho důvodu, že předmětné nemovitosti byly rovněž užívány jejich společnými nezletilými dětmi, nejednalo se tedy ani v plném rozsahu o formu výživného pro žalobkyni. Stejně tak žalovaný odmítal, že by byla následně uzavřena jakákoliv dohoda mezi účastníky, podle které by měl platit výživné žalobkyni ve výši 5 000 Kč měsíčně, a to snad až do srpna 2024. Pokud žalobkyni jakékoliv peníze posílal, bylo to na základě dobrovolnosti. Žalobkyně ve své žalobě řádně netvrdí a neprokazuje jakoukoliv rozdílnost hmotné a kulturní úrovně účastníků. Ke svým materiálním poměrům žalobkyně uvádí pouze obecná tvrzení o svém příjmu, aniž by ho opět jakkoliv konkretizovala (viz příjem z dohod o provedení práce), natož pak prokazovala. Totéž platí pro její výdaje, přičemž žalovanému nejsou tyto částky známy. Žalobkyně je však v tomto typu řízení povinna tvrdit a prokázat, jaké příjmy a výdaje má ona jako manželka, jaké příjmy a výdaje má manžel a v čem spočívá rozdíl v hmotné a kulturní úrovni manželů. Žalovaná pak rovněž žádným relevantním způsobem neodůvodňuje ani neprokazuje, na základě jakého výpočtu dospěla k výživnému ve výši 7.000 Kč, které po žalovaném měsíčně požaduje.

3. V doplnění žaloby z 15. 7. 2024 žalobkyně uvedla, že má následující měsíční výdaje: 19.500 Kč nájemné, 1.000Kč záloha na elektřinu, 851 Kč telefon a televize, 490 Kč internet, 900 Kč záloha na školní obědy, 350 Kč školní družina 1013 Kč životní pojištění a úrazové pojištění dětí, 8.000 Kč jídlo, drogerie a kosmetika a 3.500 kč až 4.000 Kč pohonné hmoty. Dále má nárazové výdaje, například stříhání syna, ortopedické vložky do bot, kosmetika na atopický ekzém pro dceru, léky v případě nemoci, nákup oblečení, obuvi, dárků. Jednou ročně žalobkyně hradí pojištění domácnosti 2.316 Kč, povinné ručení a havarijní pojištění na auto 21.023 Kč, 852 Kč tzv. pojistka na krytí občanské odpovědnosti za škodu. Čtvrtletně hradí 1.000Kč jako spoření pro syna. Žalovaný se v roce 2023 účastnil následujících akcí: Ještěd 24 winter run (leden), Lisabon - Portugalsko běžecké závody (březen), Ještěd 24 summer run (červen), Miřejovický půlmaraton (srpen), Valencia – běžecké závody (říjen) a prodloužený víkend na Šumavě se zaměřením na běh (říjen). Žalovaný se v roce 2024 účastnil následujících akcí: 4 dny v Barceloně (únor), Pražský půlmaraton (duben), Berlín halfmaraton, Vltava Run (květen) a Karlovy Vary půlmaraton. S ohledem na příspěvky žalovaného na sociálních sítích je pravděpodobné, že se chystá v letošním roce na půlmaraton do Kodaně a Cardiffu. V červenci 2023 byl žalovaný s dětmi na dovolené v Egyptě.

4. Žalovaný v doplňujícím vyjádření ze 17. 7. 2024 uvedl, že si sjednal úvěr u [Anonymizováno], která v mezidobí zanikla, a následně se úvěr převedl k [právnická osoba]. Výše úvěru je 200.000 Kč, číslo úvěrového účtu je [Anonymizováno] a výše měsíční splátky je 2.814 Kč. Úvěr si sjednával z důvodu, aby si mohl dovolit vlastní bydlení, resp. zaplatit kauci a byt vybavit. Nějaký čas žalovaný bydlel u svých rodičů, kterým platil nájem 6.000 Kč měsíčně. V souvislosti s Perthesovou chorobou má žalovaný zvýšené výdaje na pravidelné fyzio cvičení a tréninky, neboť má jednu nohu kratší a z důvodu sedavého zaměstnání má problémy se zády. S jednotlivými fyzio cvičeními má žalovaný výdaje 1.000 Kč měsíčně a se souvisejícími pravidelnými tréninky ve výši 700 Kč měsíčně. S příležitostnými nepravidelnými tréninky dalších 450 Kč/trénink. Dne [datum] bylo Okresním soudem v Mělníku manželství účastníků řízení pravomocně rozvedeno.

5. Při jednání konaném dne 16. 5. 2024 učinili účastníci nesporným, že uzavřeli manželství dne [datum]. Dne [datum] se z manželství narodil nezletilý syn [jméno FO] a dne [datum] nezletilá dcera [jméno FO]. Obě děti byly svěřeny na základě dohody účastníků do péče žalobkyně a žalovanému byla uložena povinnost přispívat na výživu nezletilých dětí částkou v souhrnné výši 10.000 Kč měsíčně. Mezi účastníky bylo taktéž nesporným, že žalovaný vynakládá měsíčně částku 1.000 Kč na psí granule.

6. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda je v jejich životní úrovni disproporce.

7. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

8. Z oddacího listu bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum].

9. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 22. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně pobírá od 1. 8. 2021 rodičovský příspěvek ve výši 8.000 Kč.

10. Z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jež nabyl právní moci dne 4. 8. 2022, bylo zjištěno, že jím byla schválena dohoda účastníků o tom, že nezletilé děti, [jméno FO], narozený [datum], a [jméno FO], narozená [datum], budou svěřeny do péče žalobkyně a žalovaný bude na jejich výživu přispívat částkou 5.500 Kč, resp. 4.500 Kč měsíčně (tj. celkem 10.000 Kč měsíčně).

11. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 3. 2023 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno FO] jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem. Předmětem nájmu je byt na adrese [Adresa zainteresované osoby 0/0], o velikosti 55 m2. Žalobkyně hradí nájemné ve výši 16.000 Kč měsíčně a zálohové platby ve výši 3.500 Kč měsíčně. Z dodatku č. 1 ze dne 6. 2. 2024 bylo zjištěno, že doba trvání nájmu byla prodloužena do 28. 2. 2025.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 9. 3. 2023 bylo zjištěno, že účastníci byli evidováni jako podíloví spoluvlastníci (každý s podílem id. ) nemovitých věcí v k.ú. [adresa] u [Anonymizováno].

13. Z vyčíslení a potvrzení výše předčasné splátky ze dne 11. 4. 2023 bylo zjištěno, že celková částka předčasné splátky úvěru činila 354.752,49 Kč, resp. 2.040.432,51 Kč.

14. Z kupní smlouvy a smlouvy o úschově ze dne 12. 4. 2023 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky jako prodávajícími a [jméno FO] a [jméno FO] jako kupujícími. Účastníci převedli vlastnické právo ke shora uvedeným nemovitým věcem za kupní cenu 7.700.000 Kč. Provize zprostředkovatele činila 120.000 Kč. Žalobkyně měla obdržet částku 275.000 Kč, resp. 2.625.095 Kč (tj. celkem 2.900.095 Kč). Žalovaný měl obdržet částku 275.000 Kč, resp. 2.005.095 Kč (tj. celkem 2.280.095 Kč).

15. Z výpočtu daně a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2023 bylo zjištěno, že úhrn příjmů žalobkyně od všech plátců činil 81.957 Kč.

16. Z potvrzení o provedených transakcích bylo zjištěno, že žalovaný zasílal žalobkyni následující platby: 25.000 Kč (19. 5. 2023), 15.000 Kč (13. 6. 2023), 15.000 Kč (12. 7. 2023), 10.000 Kč (15. 8. 2023), 10.000 Kč (14. 9. 2023), 10.000 Kč (14. 10. 2023), 10.000 Kč (15. 11. 2023), 10.000 Kč (14. 12. 2023) a 10.000 Kč (10. 1. 2024).

17. Z potvrzení o provedených transakcích bylo zjištěno, že na účet žalobkyně byly připsány následující platby: 8.343 Kč (7. 9. 2023), 5.562 Kč (6. 10. 2023), 8.498 Kč (11. 12. 2023), 9.307 Kč (8. 1. 2024), 6.203 Kč (7. 2. 202024), 8.615 Kč (8. 3. 2024), 9.304 Kč (9. 4. 2024) a 9.948 Kč (9. 5. 2024) od [Anonymizováno]. Dále byly na tento účet zasílány od září 2023 do května 2024 platby rodičovského příspěvku ve výši 8.000 Kč. Z vybraných pohybů na účtu bylo zjištěno, že na účet žalobkyně byly od [Anonymizováno] připsány dne 7. 6. 2024 platba ve výši 8.975 Kč a dne 8. 7. 2024 platba ve výši 8.106 Kč.

18. Z dodatku č. 2 k nájemní smlouvě bylo zjištěno, že byl uzavřen mezi [jméno FO] jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem. Doba nájmu byla sjednána na dobu určitou, do 30. 4. 2025. Žalovaný se zavázal hradit nájemné 13.500 Kč měsíčně a 3.500 Kč zálohy na služby.

19. Z komunikace účastníků v aplikaci Whatssapp bylo zjištěno, že žalovaný se žalobkyně dne 18. 5. 2023 dotazoval, zda je výživné 14.000 Kč. Žalobkyně mu sdělovala, že výživné činí 15.000 Kč. Dne 21. 9. 2023 sdělovala žalobkyně žalovanému, že se měla podepsat dohodnutá dohoda, ale žalovanému se přestala líbit. Žádný jiný návrh žalobkyně neobdržela. Dne 9. 1. 2024 sdělovala žalobkyně žalovanému, že vzhledem k tomu, že od srpna neplatí dohodnuté výživné, byla nucena poslat na soud žalobu.

20. Z emailu zástupkyně žalovaného ze dne 8. 6. 2023 bylo zjištěno, že zástupci žalobkyně zasílala dokumenty související s rozvodem manželství účastníků. Z emailu zástupce žalobkyně ze dne 16. 6. 2023 bylo zjištěno, že sděloval zástupkyni žalovaného, že žalobkyně požaduje do dohody o majetkovém vypořádání domluvit domluvené výživné 5.000 Kč do doby, než půjde do práce. Z emailu zástupce žalobkyně z 6. 8. 2023 bylo zjištěno, že zástupkyni žalovaného sděloval, že byl pracovně vytížen a do 14.

8. čerpá dovolenou, poté se jí ozve, aby věc dořešili. Z emailu zástupkyně žalovaného z 21. 8. 2023 bylo zjištěno, že zástupci žalobkyně sdělovala, že výživné na obě děti bylo dohodnuto ve výši 10.000 Kč měsíčně. Výživné žalobkyně je 4.000 Kč, žalovaný dosud posílal 15.000 Kč. Souhlasí, že bude nyní zasílat 14.000 Kč? Z emailu zástupce žalobkyně ze dne 4. 1. 2024 byl zjištěno, že zástupkyni žalovaného sděloval, že žalovaný v rozporu s původními dohodami neplní vůči ní vyživovací povinnost. Pokud žalovaný dluh na výživném do 14. 1. 2024 nedoplatí, má mandát podat žalobu. Z emailu zástupkyně žalovaného ze dne 4. 1. 2024 bylo zjištěno, že zástupci žalobkyně sdělila, že zprávu žalovanému předá. Do 15. 1. je na dovolené, věc bude řešit po návratu.

21. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný zasílal v období od 15. 8. 2023 do 15. 5. 2024 žalobkyní výživné na děti ve výši 10.000 Kč měsíčně.

22. Z dopisu [právnická osoba]. bylo zjištěno, že žalobkyně měla do 13. 12. 2023 uhradit platbu za pojištění vozidla ve výši 21.023 Kč. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že tuto platbu uhradila dne 6. 12. 2023.

23. Z dopisu [právnická osoba]. ze dne 14. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně měla do 14. 5. 2023 uhradit pojistné 2.316 Kč za pojištění majetku. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že tuto platbu uhradila ve dnech 17. 4. 2023 a 28. 3. 2024.

24. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaný hradil v období od 15. 1. 2024 do 15. 5. 2024 splátky u [Anonymizováno] ve výši 2.814 Kč měsíčně.

25. Z vyúčtování bylo zjištěno, že žalovaný hradil služby mobilního operátora ve výši 1.969,09 Kč (únor 2024), 1.909,20 Kč (březen 2024), 1.922,49 Kč (duben 2024) a 1.903,59 Kč (květen 2024).

26. Z potvrzení [jméno FO] bylo zjištěno, že mu žalovaný hradí ve všední dny 100 Kč za jedno venčení psa.

27. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný si od 30. 5. 2022 do 26. 5. 2024 hradí služby Spotify ve výši 169 Kč měsíčně.

28. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný si od 17. 6. 2022 do 16. 5. 2024 hradí služby Netflix ve výši 259 Kč měsíčně.

29. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný hradí od 31. 7. 2022 tréninky. V roce 2024 hradil 700 Kč v následujících dnech: 15. 1. 2024, 13. 2. 2024, 14. 3. 2024 a 23. 5. 2024.

30. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný hradil u [Anonymizováno] následující platby: 997 Kč (29. 3. 2023), 1.308 Kč (27. 10. 2023), 1.078 Kč (29. 1. 2024), 403 Kč (8. 3. 2024), 1.387 Kč (11. 4. 2024) a 1.313 Kč (21. 5. 2024).

31. Z přehledu příchozích úhrad bylo zjištěno, že žalovanému došlo na účet následující plnění: 44.259 Kč (18. 1. 2024), 49.644 Kč (19. 2. 2024), 47.896 Kč (18. 3. 2024), 50.441 Kč (18. 4. 2024) a 50.151 Kč (16. 5. 2024).

32. Z výpisů z účtu žalovaného v období od 1. 2. 2024 do 29. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný v prodejně Lidl zaplatil cca 5.700 Kč. Z výpisů z účtu žalovaného v období od 1. 4. 2024 do 30. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný v prodejně Lidl zaplatil cca 8.500 Kč.

33. Z předvolání Okresního soudu v Mělníku ze dne 10. 5. 2024 bylo zjištěno, že jednání ve věci rozvodu manželství účastníků bylo nařízeno na [datum].

34. Z emailu žalobkyně ze dne 13. 5. 2024 bylo zjištěno, že v něm pro svého zástupce sepsala své pravidelné měsíční výdaje.

35. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že dne 13 5. 2024 poukázal na účet č. [č. účtu] částku 1.000 Kč.

36. Z emailu zástupce žalobkyně ze dne 27. 5. 2024, 13:33 hodin, bylo zjištěno, že sděloval zástupkyni žalovaného, že souhlasí s odročením jednání. Z emailu zástupkyně žalovaného ze 4. 6. 2024, 22:35 hodin, bylo zjištěno, že žalovaný nabízel žalobkyni v rámci mimosoudního vyrovnání částku 32.000 Kč jako výživné a 10.000 Kč jako náhradu nákladů řízení.

37. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 20. 6. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný užívá služební telefon, služební auto a má stravenkový paušál. Čistá mzda žalovaného v období od ledna 2024 do května 2024 činila 49.187 Kč.

38. Z dopisu [právnická osoba]. ze dne 6. 6. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně hradila na životním pojištění měsíční pojistné 1.013 Kč (od 6. 8. 2024 má hradit 1.082 Kč).

39. Z nedatovaného výpisu z aplikace označené „[jméno FO]“ byl zjištěno, že zde byla uvedena hodnota 14.183,17 Kč. Investováno 13.390,73 Kč.

40. Z přehledu výdajů žalovaného bylo zjištěno, že zde uvedl své pravidelné měsíční výdaje s tím, že jejich celková výše činí 50.642 Kč.

41. Z emailové komunikace zástupců účastníků z 25. 5. 2024 a 26. 5. 2024 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zasílal zástupkyni žalovaného podklady zakládané do spisu za účelem mimosoudního jednání.

42. Z inzerátu na prodej vozidla [jméno FO] bylo zjištěno, že vozidlo, které mělo najeto 57.400 km, bylo nabízeno k prodeji za 489.900 Kč.

43. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 25. 6. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný má služební telefon, služební auto a stravenkový paušál. V období od 1/2024 do 5/2024 činila jeho měsíční čistá mzda 49.187 Kč.

44. Z dopisu [právnická osoba] ze dne 6. 6. 2024, včetně příloh, bylo zjištěno, že do 6. 8. 2024 hradila žalobkyně na rizikovém měsíčním pojištění částku 1.013 Kč. Z vybraných pohybů na účtu bylo zjištěno, že žalobkyně hradila od září 2023 do července 2024.

45. Z vybraných pohybů na účtu bylo zjištěno, že žalobkyně hradila od ledna 2024 mobilnímu operátorovi Vodafone měsíčně částku 852 Kč.

46. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že dne 13. 5. 2024 hradil na účet č. [č. účtu] částku 1.000 Kč.

47. Z výpisů z účtu žalovaného bylo zjištěno, že na účet č. [č. účtu] hradil ve dnech 15. 1. 2024, 13. 2. 2024, 14. 3. 2024, 23. 5. 2024 a 30. 6. 2024 částku 700 Kč.

48. Z výpisů z účtu žalovaného bylo zjištěno, že ve dnech 17. 3., 31. [právnická osoba]. 4., a 22. 4. hradil na účet [tituly před jménem] [jméno FO] částku 450 Kč. Dne 15. 5. hradil na její účet částku 2.558 Kč.

49. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že čerpal úvěr ve výši 200.000 Kč, který je splatný do 17. 9. 2031. Výše měsíční splátky činí 2.814 Kč.

50. Z vybraných pohybů na účtu bylo zjištěno, že žalobkyně v květnu 2024 hradila celkem cca 30.000 Kč.

51. Z rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 16. 7. 2024, bylo zjištěno, že jím bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne [datum].

52. Z printscreenů ze sociální sítě žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný se účastní série půlmaratonů Super Halfs. Dne 12. 3. 2023 se účastnil závodu v Lisabonu. Dne 22. 10. 2023 se účastnil závodu ve Valencii. Dne 10. 2. 2024 byl žalovaný v Barceloně. Dne 7. 4. 2024 se účastnil závodu v Berlíně. Dne 14. 1. 2023 se účastnil závodu Salomon Ještěd 24 winter. Dne 12. 6. 2023 se účastnil závodu na Ještědu. Dne 5. 8. 2023 se účastnil Miřejovického půlmaratonu. Dne 18. 5. 2024 se účastnil závodu Mattoni Karlovy Vary Running festival. Dne 12. 5. 2024 se účastnil závodu Vltava run.

53. Žalobkyně při své účastnické výpovědi dne 30. 7. 2024 uvedla, že s žalovaným měli více dohod. Měli dohodu, že žalobkyně dostane z prodeje domu více než žalovaný, aby bylo zohledněno, že jí tím doplatí výživné na děti a současně její investici do pořízení domu, kterou učinila ještě za svobodna. Domluvili se, že jí bude žalovaný přispívat 5.000 Kč na nájem, než nastoupí do práce. Dostala možnost pracovat na částečnou brigádu v práci, kde pracovala dříve. Jenom na nájem hradí 20.000 Kč měsíčně. Hradí poplatky ve škole, na družinu, obědy ve škole. Na potraviny a drogerii vynaloží měsíčně 8.000 Kč. Snaží se šetřit. Její výdaje jsou vyšší než její příjmy. Nemá žádnou zájmovou činnost. Měsíčně vynaloží na pohonné hmoty 3.000 Kč. Z prodeje domu jí zbývají necelé 2.000.000 Kč. K narozeninám dostala třídenní výlet s kamarádkou do Budapešti. Od rodičů dostala k Vánocům jednodenní výlet do Benátek, kam se jelo autobusem. V únoru byli na jarních prázdninách na [adresa]. Maminka jí na to přispěla 8.000 Kč. V červenci měl žalovaný letět s dětmi do Egypta, ale s ohledem na nález dcery na plicích to odsunuli. Na jaře se řešil let do Itálie, ale kvůli tomu, že děti byly nemocné, nikam neletěli. Pomáhají jí rodiče. Matka jí kupuje oblečení pro děti, nebo jí občas udělá nějaký nákup. Také k nim občas chodí na obědy. Kvůli problémům s předešlým vozidlem si musela pořídit nové. Dostala možnost pořídit předváděcí vozidlo, které nové stojí 800.000 Kč, za 650.000 Kč s tím, že má záruku. Kupní cenu vozidla hradila z peněz z prodeje domu.

54. Žalovaný při svém účastnickém výslechu dne 30. 7. 2024 uvedl, že výtěžek z prodeje si rozdělili, aby byl doplacen příspěvek na děti. Aktuálně mu z této částky zbývá asi 1.200.000 Kč. Účastní se série, kdy by měl během tří let absolvovat pět závodů v zahraničí a jeden český závod. Od začátku letošního roku absolvoval dva závody. Jeden byl v Praze a druhý v Berlíně. Startovné činilo celkem 3.600 Kč. Dále cestoval do Barcelony, kde se měl také účastnit závodu, ale protože byl po nemoci, byl spíše jako podpora ostatním závodníkům. Zpáteční letenka byla za 2.200 Kč. Na akciovém trhu investuje sám za sebe, tak i za děti – průměrně kolem 2.000 Kč měsíčně. Byla dohoda, že budou mít psa ve střídavé péči, ale žalobkyně ho neměla ani jednou. Pak byla dohoda, že se budou platit 4.000 Kč do tří let věku dcery a pak z toho bylo 5.000 Kč, než půjde do školky. Částku 5.000 Kč uhradil třikrát, ale když nebylo reagováno na emailové urgence, přestal částky hradit. K uzavření dohody o platbách výživného žalobkyni nedošlo. Pronajímá si byt o dispozicích 3+1, který má výměru 55 m. Přebírá si děti a chce, aby měly vlastní pokoj. Částku 1.000.000 Kč, kterou obdržel z prodeje domu v Lešanech, použil k financování cestování, výletů s dětmi, nebo také na výdaje v souvislosti se závody. Například běžecké boty musí po 500 km vyměnit. Jsou to speciální boty, které stojí nové třeba 6.000 Kč. Úvěr si vzal, aby mohl zaplatit kauci a nějaké vybavení. Bylo to lehce přes 200.000 Kč. Aktuální výše zůstatku úvěru je kolem 176.000 Kč. V době, kdy si úvěr bral, byly lepší úroky, než jsou nyní. Zjednodušeně se dá říci, že se mu rozpadá kyčelní kloub. Na léčebné pobyty jezdil od sedmi let do šestnácti let. Byl mu doporučen sport. Po sportu musí důsledně regenerovat. Mám jednu nohu kratší o dva cm, takže musí nosit podpatěnku.

55. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že účastníci uzavřeli manželství dne [datum]. Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne [datum]. Z manželství se dne [datum] narodil nezletilý syn [jméno FO] a dne [datum] nezletilá dcera [jméno FO]. Obě děti byly svěřeny na základě dohody účastníků do péče žalobkyně a žalovanému byla uložena povinnost přispívat na výživu nezletilých dětí částkou v souhrnné výši 10.000 Kč měsíčně. Účastníci žili spolu s dětmi v rodinném domě v k.ú. [adresa] u [Anonymizováno], který byl v jejich podílovém spoluvlastnictví. Žalovaný se z domu odstěhoval v červnu 2021 do pronajatého bytu v [adresa], nicméně nadále hradil hypoteční úvěr a inkaso na dům. V dubnu 2023 účastníci předmětné nemovité věci v k.ú. [adresa] u [Anonymizováno] prodali a výtěžek si rozdělili tak, že žalobkyně obdržela částku 2.900.095 Kč a žalovaný částku 2.280.095 Kč. Toto rozdělení výtěžku zohledňovalo dohodu účastníků vztahující se k dlužnému výživnému pro nezletilé děti a investice z výlučného majetku žalobkyně. Žalobkyně se s oběma dětmi přestěhovala do pronajatého bytu v [Anonymizováno]. V období od ledna do července 2014 činila průměrná měsíční výše příjmů žalobkyně od jejího zaměstnavatele 8.637 Kč a dále pobírala rodičovský příspěvek ve výši 8.000 Kč měsíčně. Žalovaný jí zasílal výživné na děti ve výši 10.000 Kč měsíčně. Žalobkyně tak měsíčně hospodařila s částkou 26.637 Kč. Žalobkyně měla výdaje na nájemné a zálohy (19.500 Kč), zálohy na elektřinu (1.000 Kč), pojištění domácnosti (193 Kč), povinné ručení a havarijní pojištění (1.752 Kč), služby mobilního operátora (851 Kč), životní pojištění (1.013 Kč), spoření syna (333 Kč), internet (490 Kč), zálohu na školní obědy (900 Kč), školní dužinu (350 Kč), jídlo, drogerii a kosmetiku (8.000 Kč) a pohonné hmoty (3.000 Kč). Celková výše jejích měsíčních výdajů tak přesahovala 37.000 Kč. Žalovaný měl v rozhodném období čistou mzdu 49.187 Kč. Žalovaný měl výdaje na nájemné a zálohy (17.000 Kč), výživné pro děti (10.000 Kč), splátky úvěru (2.814 Kč), jídlo a drogerii (7.000 Kč), psí granule (1.000 Kč), venčení psa (1.500 Kč měsíčně), Spotify a Netflix (428 Kč), pohonné hmoty (3.000 Kč), doplňky stravy (1.000 Kč), investování na akciovém trhu (2.500 Kč), pravidelné tréninky (700 Kč; v březnu a v dubnu 2024 uhradil dalších 900 Kč, v květnu 2024 uhradil 2.558 Kč). Pokud jde o tvrzené pravidelné fyzioterapie, žalovaný doložil pouze jednu platbu ve výši 1.000 Kč dne 13. 5. 2024 (a to přes výzvu soudu učiněnou při jednání dne 11. 6. 2024). Celková výše průměrných měsíčních výdajů žalovaného tak v rozhodném období činila cca 47.000 Kč. K dispozici měl služební automobil a služební telefon. Součástí jeho zaměstnaneckých benefitů byl i stravenkový paušál.

56. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Soudem nebyl proveden žalovaným navržený důkaz emailovou komunikací s jeho předešlou právní zástupkyní na podzim 2023, když tento důkaz byl navržen a předložen až při jednání dne 30. 7. 2024, ačkoli účinky koncentrace ve smyslu ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. nastaly dne 17. 7. 2024 (uplynutím třicetidenní lhůty od doručení protokolu o jednání ze dne 11. 6. 2024). V daném případě se nejedná o důkaz, který by žalovaný nemohl bez své viny včas uvést (předmětnou emailovou komunikaci přeposílal své zástupkyni již v únoru 2024). Za nadbytečný soud pokládal žalovaným navržený důkaz dotazem na ošetřující lékařku, když okolnost, že trpí Perthesovou chorobou nebyla ze strany žalobkyně zpochybňovaná.

57. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

58. Podle ustanovení § 697 odst. 1 o. z. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

59. Podle ustanovení § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

60. Podle ustanovení § 921 odst. 1 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

61. K zákonnému požadavku zásadně stejné hmotné a kulturní úrovně judikatura dovodila, že na požadavek stejného životního standardu obou manželů je nutno pohlížet s určitými korekcemi, když životní úroveň nelze posuzovat toliko ve vztahu k dosahovaným měsíčním příjmům, ale je třeba vzít v úvahu všechny majetkové a osobní poměry. Institut výživného mezi manžely pak plní určitou dorovnávací funkci v případě, že by životní standard jednoho z manželů byl zřetelně odlišný. Nelze přitom klást rovnítko mezi životní úrovní manželů a množstvím peněžních prostředků, které mohou manželé spotřebovat. Je třeba zohlednit jejich hmotnou a kulturní úroveň z hlediska jejich osobních, kulturních a pracovních potřeb a možností jejich uspokojování (srovnej rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 1. 2022, č. j. 59 Co 221/2021-285, a v něm citovanou judikaturu).

62. Řízení o výživném manžela je řízením, které řeší případnou nerovnost v kulturní a životní úrovni manželů. Není „prováděním účetnictví“ finančního hospodaření manželů. Toto je zcela individuální a založené na zvycích každého konkrétního manželství, hodnotit způsob nakládání s finančními prostředky soudu nepřísluší (srovnej rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2022, č. j. 55 Co 60/2022-442).

63. Při určení rozsahu vyživovací povinnosti není namístě provádět složitý výpočet, resp. provádět součet příjmů obou účastníků a obdobně součet jejich výdajů a poté exaktně určit, jakou částku má představovat výživné tak, aby po odečtení výdajů každému z účastníků zbyla stejná suma, tedy aby se jejich příjmy vyrovnaly - nejde o vyúčtovací spor (srovnej rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2022, č. j. 62 Co 334/2022-228).

64. Manželé mají především rovné povinnosti a rovná práva (§ 687), což je východiskem pro posouzení i vyživovací povinnosti. Na výživné má proto právo kterýkoli z manželů. Při určení rozsahu vyživovací povinnosti je určující požadavek, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná. K aktivizaci vyživovací povinnosti proto dojde i tehdy, jsou-li oba manželé schopni sami uspokojovat své hmotné a kulturní potřeby (individuálně), avšak v rozdílné míře zakládající disproporci v jejich životní úrovni. Významné je, v jakých poměrech ten který z účastníků obecně žil, tzn. jakými majetkovými hodnotami nakládal (srovnej rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2022, č. j. 30 Co 410/2021-355).

65. Vzhledem k tomu, že výživné pro manželku, stejně jako výživné pro děti, je přednostní platbou, nelze argumentovat tím, že příjmy žalovaného jsou snižovány výdaji, například na hypoteční úvěr, náklady spojené s provozem vozidla a náklady spojenými s vlastnictvím a provozem nemovitostí (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2017, č. j. 26 Co 389/2017-329).

66. Občanský zákoník vychází ze zásady, že hmotná a kulturní úroveň manželů má být v zásadě stejná (§ 697 odst. 1 o. z.). Soud má za to, že v rozhodném období (od 9. 1. 2024 do 16. 7. 2024) tomu tak nebylo. Za klíčové pokládá soud zjištění, že za trvání manželství se účastníkům narodily dvě nezletilé děti, poslední v roce 2021, když je nepochybné, že žalobkyně se věnovala péči o tyto nezletilé děti. Pokud se žalobkyně nezapojila do pravidelné pracovní činnosti, tak především pro péči o společné nezletilé děti, a to nepochybně se souhlasem žalovaného. Bylo to tedy nepochybně po vzájemné dohodě účastníků jako rodičů jejich dětí (§ 692). Žalobkyně měsíčně hospodařila s částkou 26.637 Kč, ačkoli její pravidelné měsíční výdaje přesahovaly 37.000 Kč. Na rozdíl od žalovaného, se nevěnovala žádné zájmové činnosti. Žalovaný hospodařil s měsíční částkou 49.187 Kč, ačkoli jeho výdaje dosahovaly cca 47.000 Kč. Měsíčně mu tak zbývalo minimálně 2.000 Kč. Je třeba zohlednit, že v těchto výdajích jsou zahrnuty i splátky úvěru ve výši 2.814 Kč, kterými nelze argumentovat s ohledem na okolnost, že platby výživného pro manželkou jsou přednostní platbou (viz shora citované rozhodnutí). Dle soudu nelze pro účely výživného manželky zohledňovat ani pravidelné investice na akciovém trhu ve výši 2.500 Kč měsíčně, a to s ohledem na okolnost, že investice do akcií je obecně považovaná za nejvíce rizikovou (na rozdíl od státních dluhopisů či nemovitostí), kdy akcie mohou klesat na hodnotě, nebo se dokonce stát bezcennými. Pokud bylo ze strany žalovaného poukazováno na to, že žalobkyně obdržela z výtěžku zpeněžení nemovitých věcí vyšší částku než on, nelze k této skutečnosti pro účely rozhodování o výživném manželky přihlížet, neboť vyšší částka pro žalobkyni byla odůvodněna dohodou účastníků zohledňující dluh na výživném pro nezletilé děti a investice z výlučného majetku žalobkyně. Stejně tak nelze zohledňovat okolnost, že žalobkyni finančně a materiálně vypomáhají její rodiče (výživné mezi manželi má přednost). Soud tak posoudil částku 7.000 Kč, požadovanou žalobkyní za zcela odpovídající zákonným kritériím. Žalobě bylo proto v celém rozsahu vyhověno.

67. S ohledem na skutečnost, že období, za které je žalovaný povinen platit výživné na nerozvedenou manželku (9. 1. 2024 až 16. 7. 2024) již uplynulo, soud rozhodl o dluhu na výživném za přiznané období. Vycházel z toho, že celková částka výživného za uvedené období činila 44.100 Kč (od 9. 1. 2024 do 31. 1. 2024 - poměrná částka z 7.000 Kč za 23 dní činí částku 5.367 Kč, za únor až červen náleží částka 35.000 Kč - 5 x 7.000 Kč, od 1. 7. 2024 do 16. 7. 2024 poměrná částka ze 7.000 Kč za 16 dní činí 3.733 Kč).

68. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř, když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, náleží jí tak plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), náleží odměna ve výši 2.900 Kč, a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z osmi úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, sepis žaloby ze dne 9. 1. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne 16. 5. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne 11. 6. 2024, které přesáhlo dvě hodiny, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, doplňující vyjádření z 15. 7. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a účast při soudním jednání dne 30. 7. 2024, které přesáhlo dvě hodiny, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu). Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží v souladu s § 151 odst. 2 o. s. ř. náhrada za tuto daň podle zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve výši 21 % z částky 25.600 Kč, tedy částka 5.376 Kč. Celkem tedy 30.976 Kč. Náklady řízení žalobkyně dále tvoří náhrada za promeškaný čas cestou ze sídla advokáta do místa jednání a zpět ([adresa] a zpět – celkem 75 km) ve výši 1.200 Kč (12 půlhodin x 100 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu), jízdného ve výši 1.810,08 Kč tvořeného základní náhradou za použití motorového vozidla ve výši 1.260 Kč (5,60 Kč x 225 km) a náhradou za spotřebované pohonné hmoty ve výši 550,08 Kč (225 km, průměrná spotřeba 6,4 l / 100 km, cena pohonných hmot 38,20 Kč za litr – dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2024, a z daně z přidané hodnoty 21% z částky ve výši 632,12 Kč (21 % z 3.010,08 Kč), celkem tedy 3.642,20 Kč. Celkem tedy náklady řízení činí 34.618,20 Kč (30.976 Kč + 3.642,20 Kč). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (viz výrok II.).

69. Žalovaný navrhoval, aby bylo při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení aplikováno ustanovení § 150 o. s. ř., neboť se snažil před podáním žaloby s žalobkyní dohodnout a okolnost, že k uzavření dohody nedošlo, byla zapříčiněna druhou stranou.

70. Základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu, je zásada úspěchu ve věci, vyjádřená v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., příp. zavinění zastavení řízení, vyjádřená v ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. V těchto zásadách se promítá myšlenka, že ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. S vědomím faktu, že zásada úspěchu ve věci má, jak uvedeno, hlubší souvislost se strukturou a funkcí civilního sporného procesu, by měl soud vždy přistupovat k interpretaci a aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř., jenž tuto zásadu umožňuje v konkrétním výjimečném případě prolomit. Tento požadavek plně platí pro hledání smyslu slov citovaného ustanovení, podle něhož nepřiznání náhrady nákladů řízení může být jenom výjimečné, a mohou je ospravedlnit jen důvody zvláštního zřetele hodné. Ustanovení § 150 o. s. ř. neslouží tedy ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Rozhodnutí, v souladu s nímž si ten, kdo v řízení uspěl, také ponese sám své náklady, se proto bude spravedlivým jevit především s ohledem na existenci okolností souvisejících s předprocesním stádiem sporu, s chováním účastníků v tomto stádiu, s okolnostmi uplatnění nároku apod. (shodně nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2862/07 ze dne 5. 11. 2008).

71. V daném případě bylo zjištěno, že mezi zástupci účastníků probíhala v červnu 2023 jednání ohledně výživného žalobkyně. Zástupce žalobkyně sděloval zástupkyni žalovaného, že žalobkyně požaduje výživné 5.000 Kč do doby, než půjde do práce. Žalovaný pak žalobkyni ve dnech 19. 5. 2023, 13. 6. 2023 a 12. 7. 2023 zaslal výživné manželky ve výši 5.000 Kč. Zástupkyně žalovaného se dne 21. 8. 2023 dotazovala zástupkyně žalobkyně, zda žalobkyně souhlasí s tím, že jí bude žalovaný na výživném manželky hradit 4.000 Kč měsíčně. Zástupce žalobkyně se pak na zástupkyni žalovaného obrátil emailem z 4. 1. 2024 a vyzval žalovaného, aby dluh na výživném doplatil do 14. 1. 2024. Dne 9. 1. 2024 byla ve věci podána žaloba. Dle soudu uvedené okolnosti neodůvodňují rozhodnutí, aby si žalobkyně, která v řízení uspěla, sama nesla své náklady.

72. Pro úplnost soud uvádí, že jestliže žalovaný nebyl ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající § 142a o. s. ř. zaplatit, dluh ani v průběhu řízení neuhradil, nemá absence předžalobní výzvy k plnění vliv na přiznání náhrady nákladů řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 32 Cdo 5256/2015 73. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

74. Protože je žalobkyně osvobozena od placení soudních poplatků (viz § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), přešla tato povinnost na žalovaného (viz § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Sazba soudního poplatku je 500 Kč (viz položka 7 písm. a) Sazebníku). Soud proto žalovanému uložil zaplatit tuto částku na účet soudu (viz výrok III.).