21 C 225/2005 - 863

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Houdkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]. sídlem [Adresa žalobkyně] [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] pro žaloba na uvedení nemovitosti do předešlého stavu takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení [částka] se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [Jméno advokáta].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v [Anonymizováno] na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost uvést do původního stavu sklep a septik v podzemním podlaží budovy č.p. [Anonymizováno] v [adresa] a k budově č.p. [Anonymizováno] v [adresa] přiléhající opěrnou zeď. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem pozemků p.č. [hodnota] a p.č. [Anonymizováno] a budovy č.p. [Anonymizováno] v části obce [adresa] – [Anonymizováno] postavené na pozemku p.č. [hodnota] vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsáno v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa] na LV [Anonymizováno]. Žalobkyně nabyla vlastnictví k těmto nemovitostem na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. V podzemním podlaží domu č.p. [Anonymizováno] se nachází sklep, když jeho část – místnost o podlahové ploše [Anonymizováno] m v severozápadní části zasahuje do sousedního pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalovaný je vlastníkem sousedního pozemku p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a na tomto pozemku a pozemku p.č. [Anonymizováno][Anonymizováno] provádí stavbu garáže. Ohledně stavby garáže bylo žalovanému vydáno Magistrátem města [Anonymizováno], stavebním úřadem stavební povolení. Žalobkyně nebyla účastníkem stavebního řízení a o vydání stavebního povolení a záměru žalovaného zbourat část sklepa v budově žalobkyně č.p. [Anonymizováno] a postavit garáž se dozvěděla od žalovaného [datum]. Žalobkyně ke zbourání části budovy nedala žalovanému souhlas a dopisem ze dne [datum] upozornila žalovaného na skutečnost, že s realizací stavby garáže tak, jak je uvedeno v projektu, nesouhlasí a že zásahem do stávajících poměrů místa stavby může dojít k neodvratným škodám na budově č.p. [Anonymizováno], která je ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaný přesto [datum] zahájil zemní práce a pomocí stavebních strojů zboural a odstranil postupně část sklepa, který je součástí podzemního podlaží domu č.p. [Anonymizováno], konkrétně sklepní místnost o podlahové ploše [Anonymizováno] m, septik a opěrnou zeď, které jsou ve vlastnictví žalobkyně a na tomto místě pak žalovaný postavil obvodovou zeď garáže. Žalovanému byla v rámci předběžného opatření usnesením Okresního soudu v [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [datum] uložena povinnost zdržet se další stavební činnosti při stavbě garáže, žalovaný tedy stavbu zastavil a stavba garáže tak není zcela dokončena. Žalobkyně dále tvrdila, že nesporuje skutečnost, že žalovanému bylo vydáno stavebním úřadem v [Anonymizováno] stavební povolení dne [datum], ale bourání zdi , septiku a opěrné zdi nebylo předmětem tohoto stavebního povolení a vydané stavební povolení tak nedává žalovanému právo zasahovat do vlastnického práva žalobkyně a nahrazovat její souhlas s rozsáhlým stavebním zásahem do dotčené budovy. Dotčená část sklepa, septiku a opěrné zdi jsou ve vlastnictví žalobkyně, která nabyla do vlastnictví celý dům č.p. [Anonymizováno], když tyto části byly postaveny současně s domem v roce [Anonymizováno]. Skutečnost, že odstraněná část sklepa (uhelna) byla součástí stavby domu č.p. [Anonymizováno], vyplývá i ze znaleckého posudku č. [hodnota] znalce [tituly před jménem] [jméno FO], kde je uvedeno, že uhelna byla funkční součástí stavby a funkčně byla propojena s hlavní budovou. Žalobkyně současně upozornila na skutečnost, že stavební povolení bylo vydáno v rozporu s projektovou dokumentací a je zmatečné, neboť nezahrnuje celý rozsah prací a území, které má být stavbou dotčeno, stavební povolení bylo vydáno na stavbu garáže na pozemkové parcele [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], která má výměru [Anonymizováno] m2, ale garáž byla povolena s výměrou [Anonymizováno], navíc ve stavebním povolení nejsou zahrnuty bourací a ostatní práce, které zahrnuje výkresová část. Žádost o stavební povolení byla vydána pouze na vyjmutou část projektované stavby, nebylo rozhodnuto o povolení bouracích prací, stavební úřad neřešil zásah do cizích vlastnických práv a povolil stavební práce pouze na pozemku p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], přičemž stavbou byly fakticky dotčeny i jiné pozemky mimo jiné i ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že ubouraná část sklepa byla ve vlastnictví žalobkyně a tato část sklepa byla funkční a stavebně neporušena. Žalobkyně tvrdila, že ubouraná část sklepa sice po nabytí vlastnictví žalobkyní k předmětnému domu nebyla rekonstruována jako ostatní sklepní prostory náležející k předmětnému domu, což však nebylo ani možné s ohledem na skutečnost, že byla ubourána, nicméně tvrdila, že stav stavebních konstrukcí ubourané části sklepa byl dobrý, stropní konstrukce byla celistvá a z pořízené dokumentace z doby, kdy došlo k demolici dotčené části sklepa je zřejmé, že železobetonové konstrukce byly bourány s pomocí těžké techniky. Žalobkyně uvedla, že ubouráním dotčené části domu došlo na její straně ke škodě, kromě toho stavba garáže žalovaného předmětný dům žalobkyně i nadále poškozuje, neboť odbouráním dotčených částí domu došlo k odhalení vnitřní zdi objektu, která není chráněna proti podmáčení a vlivu povrchových vod a tím dochází k poškozování a ke snížení stability i životnosti objektu. Žalobkyně rovněž tvrdila, že uvedení ubourané části sklepa do předchozího stavu je možné a účelné. Žalobkyně v průběhu řízení vzala částečně žalobu zpět co do požadavku na uvedení do původního stavu septiku a opěrné zdi. Protože žalovaný s tímto částečným zpětvzetí žaloby souhlasil, soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby řízení zastavil a předmětem řízení tak zůstal pouze požadavek žalobkyně na uvedení do původního stavu ubourané části sklepa.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že dne [datum] uzavřel s prodávajícím Statutárním městem [adresa] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej pozemku p.č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa]. Tento pozemek koupil žalovaný s manželkou za účelem výstavby garáže. Po koupi pozemku žalovaný nechal vypracovat projekt na výstavbu garáže, který zpracoval v říjnu [Anonymizováno] pan [jméno FO] a v technické zprávě uvedl, že je nutné před zahájením stavby garáže vybourat ve zprávě uvedené stavební prvky sousedního objektu. Tento projekt byl schválen Stavebním úřadem v [Anonymizováno] a ten také vydal stavební povolení na stavbu garáže dne [datum] č.j. [Anonymizováno] a toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Žalovaný zahájil na základě tohoto stavebního povolení stavbu garáže dne [datum] a dne [datum] bylo provedeno bourání opěrné zdi v přední části pozemku č. [Anonymizováno], který přiléhá k budově č.p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] ulici. Stavbu prováděla firma [právnická osoba], se kterou žalovaný za účelem výstavby garáže uzavřel jako objednatel smlouvu o dílo. Pokud žalovaný při stavbě zasáhl do sousedních nemovitostí, bylo to na základě vydaného stavebního povolení, které počítalo i se souhlasem tehdejšího vlastníka sousedního objektu [adresa], neboť žalobkyně nabyla vlastnictví až dne [datum], ale souhlasy byly vyžadovány již dříve před předložením věci k rozhodnutí stavebního úřadu, který rozhodl [datum]. K vybourání sklepního prostoru došlo až v srpnu [Anonymizováno], přičemž v té době byl otvor do domu zazděn. Žalovaný připustil, že při písemném vyhotovení stavebního povolení došlo ze strany stavebního úřadu k chybě, když není uvedena vedle p.č. [Anonymizováno] i p.p.č. [Anonymizováno], rozměry garáže ve stavebním povolení jsou shodné se schválenou projektovou dokumentací tj. [Anonymizováno][Anonymizováno] m2 a stavba garáže je stavěna pouze na pozemcích žalovaného p.p.č. [Anonymizováno] p.p.č. [Anonymizováno]. Žalovaný odmítl tvrzení žalobkyně, že stavbou garáže dochází k podmáčení domu, k poškozování a ke snížení stability a životnosti objektu. Pokud u žalobkyně k podmáčení domu dochází, není to vlivem stavby garáže, ale špatným stavem domu. Žalovaný připustil, že ve výroku rozhodnutí stavebního úřadu (stavební povolení) není povoleno odstranit konstrukci sklepa, nicméně s tím počítal projekt stavby, který byl stavebnímu úřadu předložen. Žalovaný nesouhlasil s tvrzením žalobkyně, že o stavebním povolení nevěděla, resp. se ke stavebnímu řízení nemohla vyjádřit, neboť žalobkyně v době stavebního řízení ještě nemovitosti nevlastnila a nebyla tak účastníkem stavebního řízení. Jednáno bylo se Statutárním městem [adresa] jako tehdejším vlastníkem, to stav nemovitosti znalo a námitky v řízení neuplatnilo. Žalovaný sporoval tvrzení žalobkyně, že ubouraná část sklepa byla ve vlastnictví žalobkyně, dále tvrzení žalobkyně, že dotčená část sklepa byla funkční a tedy že je možné a účelné uvedení ubourané části sklepa do předešlého stavu.

3. Soud v průběhu řízení provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí [právnická osoba] pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], výzvou žalobkyně žalovanému ze dne [datum] (upozornění na skutečnost, že při realizaci díla – stavby garáže dojde k vážným zásahům do stávajících poměrů místa stavby s negativním vlivem na konstrukční a statické prvky domu čp. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa]), kupní smlouvou č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] uzavřenou mezi prodávajícím Statutárním městem [adresa] a žalobkyní jako kupující, předávacím protokolem ze dne [datum], znaleckým posudkem č. [hodnota][Anonymizováno] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], kupní smlouvou č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] uzavřenou mezi prodávajícím Statutárním městem [adresa] a kupujícími [Anonymizováno] a [jméno FO], technickou zprávou [adresa] [Anonymizováno] z října [Anonymizováno], stavebním povolením vydaným pod č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] Magistrátem města [Anonymizováno], Stavebním úřadem v [Anonymizováno] , které nebylo právní moci [datum] (stavební povolení na stavbu garáže na pozemku č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] III), stanoviskem Magistrátu města [Anonymizováno] Stavebního úřadu v [Anonymizováno] ze dne [datum], výpisem ze stavebního deníku (výstavba garáže), návrhem k dělení nebo scelování pozemků ze dne [datum], dopisem Magistrátu města [Anonymizováno] ze dne [datum] adresovaným [jméno FO] ohledně výstavby garáže na pozemku p.č. [Anonymizováno], znaleckým posudkem č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum] znalce [tituly před jménem] [jméno FO], žádostí žalovaného o vydání stavebního povolení ze dne [datum], oznámením o zahájení stavebního řízení, výpisem z katastru nemovitostí [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], žádostí žalovaného o prodloužení termínu dokončení stavby garáže (stavební práce zahájené dle stavebního povolení ze dne [datum] byly přerušeny z finančních důvodů, předpoklad dokončení stavby je [datum]), sdělením Stavebního úřadu v [Anonymizováno] ze dne [datum] o prodloužení termínu dokončení stavby do [datum], žádostí žalobkyně o provedení státního stavebního dohledu na provádění stavby garáže na p.p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], výslechem svědkyně [jméno FO], svědka [tituly před jménem] [jméno FO], znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne [datum] znalce [tituly před jménem] [adresa], fotodokumentací zachycující průběh bourání dotčené stavby sklepa a výstavbu garáže žalovaného, výslechem svědků [adresa] [Anonymizováno], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], znaleckým posudkem č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum] znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znaleckým posudkem č. [hodnota]-[Anonymizováno] z října [Anonymizováno] znalce [tituly před jménem] [jméno FO], výslechem svědků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], a spisem Magistrátu města [adresa], stavebního úřadu v [Anonymizováno] (výstavba garáže žalovaného).

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je vlastníkem pozemků p. č. [hodnota] a p.č. [Anonymizováno] a budovy č.p. [Anonymizováno] (dle výpisu z katastru nemovitostí nemovitosti zapsané u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, katastrální pracoviště [adresa] na LV [Anonymizováno]) na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako kupující a Statutárním městem [adresa] jako prodávajícím, právní účinky vkladu práva nastaly [datum]. Rovněž bylo nesporné, že žalovaný je spolu s manželkou vlastníkem pozemku p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] , což bylo ověřeno i z kupní smlouvy č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] uzavřené mezi Statutárním městem [adresa] jako prodávajícím a žalovaným a jeho manželkou jako kupujícími, právní účinky vkladu vznikly [datum]. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné a bylo ověřeno i ze spisu Magistrátu města [Anonymizováno], Stavebního úřadu v [Anonymizováno] ohledně stavebního řízení ve věci stavby garáže žalovaným jako stavebníkem, že na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] bylo zahájeno stavební řízení dne [datum] ohledně stavby garáže na pozemku č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], přičemž účastníkem stavebního řízení byl tehdejší vlastník sousedního pozemku [Anonymizováno] a domu č.p. [Anonymizováno] tj. Statutární město [adresa]. Dne [datum] vydal Magistrát města [Anonymizováno] , Stavební úřad v [Anonymizováno] stavební povolení na stavbu garáže na pozemku č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Účastníci označili za nesporné, že stavební úřad nevydal rozhodnutí, které by se týkalo demolice sklepních prostor, které se nacházejí pod pozemkem p.č. [Anonymizováno] tj. předmětné sklepní prostory dle žaloby. Ze spisu stavebního úřadu nebylo zjištěno, že by Statutární město [adresa] jako tehdejší vlastník domu č.p. [Anonymizováno] na pozemku č. [hodnota] žádal o odstranění části stavby (dotčený sklepní prostor) ani že by byl požádán o souhlas s jeho zbouráním v důsledku stavby garáže žalovaného. Žalobkyně nebyla přibrána do stavebního řízení jako účastník, neboť v době podání žádosti žalovaného o vydání stavebního povolení z [datum] ještě vlastníkem předmětných nemovitostí nebyla, toto se stalo až [datum], kdy nastaly právní účinky vkladu práva ohledně kupní smlouvy ze dne [datum]. V době, kdy Stavební úřad v [Anonymizováno] vydal stavební povolení, tj. [datum], již žalobkyně byla vlastníkem dotčených nemovitostí, ale tato skutečnost v té době ještě nebyla zapsána v katastru nemovitostí, stavební úřad tak s žalobkyní nejednal a ani jí nebylo zasláno příslušné rozhodnutí stavebního úřadu. Mezi účastníky bylo nesporné, že stavební práce týkající se ubourání dotčené části sklepa proběhly v měsíci srpnu [Anonymizováno], což bylo zjištěno i ze zápisu ve stavebním deníku.

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda dotčená část sklepa, ubouraná při stavbě garáže žalovaného byla ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že dotčená část sklepa byla v jejím vlastnictví, když do vlastnictví žalobkyně přešla spolu s domem č.p. [Anonymizováno] na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi prodávajícím Statutárním městem [adresa] a žalobkyní jako kupující. Skutečnost, že ubouraná část sklepního prostoru byla ve vlastnictví žalobkyně a součástí domu č.p. [Anonymizováno], vyplývá jednak z původní stavební dokumentace k předmětnému domu z roku [Anonymizováno], dále z kupní smlouvy uzavřené mezi Statutárním městem [adresa] a žalobkyní ze dne [datum], když předmětem smlouvy byl mimo jiné prodej obytného domu č.p. [Anonymizováno] v [adresa], přičemž z výpovědi svědka [jméno FO], vedoucího odboru majetku Magistrátu města [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovanému byl prodáván pozemek, který se týkal i jiné nemovitosti, která byla tehdy ve vlastnictví [adresa], ale pro budoucí vlastnictví to byla komplikace, přičemž při stanovení kupní ceny nemovitostí prodávaných žalobkyni bylo vycházeno ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], který byl dle tvrzení svědka [tituly před jménem] [jméno FO] podkladem pro stanovení výše kupní ceny bylo zjištěno, že první NP – technické podlaží mělo výměru [Anonymizováno] m2, kdežto ostatní NP měla výměru [Anonymizováno],[Anonymizováno] m2 a je tedy zřejmé, že prostory technického podlaží byly větší, než ostatní výměry podlaží vyšších. Rovněž z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že do ocenění v rámci předmětného znaleckého posudku zahrnul i dotčený bunkr na uhlí. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že dotčená část sklepa byla provozně propojena z hlavní budovou, což vyplývá i z původní dokumentace z roku [Anonymizováno] i dokumentace pro stavební povolení na stavbu garáže žalovaného. Skutečnost, že ubouraná část sklepa byla provozně propojena s ostatními částmi domu, byla zjištěna i z projektu [tituly před jménem] [Anonymizováno] a dále i z výpovědi svědkyně [jméno FO], která potvrdila, že ubouraná část sklepa existovala a že byla užívána nejprve pro uskladnění uhlí a později, když se přestalo v domě uhlím topit , na uskladnění věcí, které svědkyně nepoužívala. Pokud jde o tvrzení žalovaného, že otvor mezi dotčenou částí sklepa a domem č.p. [Anonymizováno] byl v době bourání sklepa zazděn, tak žalobkyně potvrdila, že toto opatření preventivně provedla ona, aby zamezila přístupu nepovolaných osob do domu č.p. [Anonymizováno] vzhledem ke stavební aktivitě žalovaného na místě. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil, že by dotčená část sklepa byla v jeho vlastnictví. Podle § 120 obč. zákoníku ; je součástí věci vše, co k ní podle povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila, stavba není součástí pozemku. V případě, že má jít o součást věci, musí být kumulativně splněny znaky funkční a fyzické spojitosti s věcí hlavní. Za součást stavby se považují i další stavby pokud jsou se stavbou provozně spojeny, přičemž za provozní propojení se považuje stav, kdy dvě části stavby jsou propojeny komunikačně, např. společnou chodbou nebo dveřmi nebo je přístup z jedné části na plochou střechu části druhé, která slouží jako terasa. Aby bylo možné součást věci považovat za věc v právním slova smyslu, musí splňovat i podmínku objektivní užitečnosti a její schopnosti určitým způsobem uspokojovat lidské potřeby, což by v daném případě nebylo splněno např. tehdy, kdy by dotčená část sklepa byla skutečně zavalena, zasypána, zatopena či měla zřícené klenby, což však v daném případě nebylo zjištěno. Hlavní věc a její součást tvoří jedinou věc, která je podrobena stejnému právnímu režimu. V důsledku toho se právní úkony , vzniklá práva a povinnosti, jejichž předmětem je určitá věc, vztahují ve všem i na její součást. Součást věci přechází na nabyvatele vždy bez dalšího, tj. i když není výslovně uvedena v kupní smlouvě (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 2476/2010 ze dne [datum] či 28 Cdo 537/2010 ze dne [datum]).

6. V řízení bylo prokázáno, že došlo ke škodě, a to již samotným ubouráním dotčené části sklepa, čímž se zmenšil majetek žalobkyně a rovněž tak stavbou garáže žalovaného v důsledku zemních prací a bourání byla zasažena parcela č. [hodnota] ve vlastnictví žalobkyně , rovněž bylo zjištěno ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [adresa], že škoda na majetku žalobkyně hrozí i nadále, neboť stavbou garáže žalovaného došlo ke změně odtokových poměrů, projekt neřeší hydroizolaci stavby č.p. [Anonymizováno], u které se vlivem vybourání zemního sklepa vnitřní zeď stala venkovní obvodovou zdí, která je bez izolace, v projektu není navrženo dostatečné řešení odvodu spodních vod, dešťových vod a vod z tajícího sněhu tak, aby nedocházelo k podmáčení stávajících budov a stékání povrchových vod na pozemky, které nejsou ve vlastnictví stavebníka. Projektovaná drenáž je umístěna [Anonymizováno] cm nad úrovní základové spáry a neplní svou funkci k odvodu spodních vod, dešťových vod a vod z tajícího sněhu, voda v terénu z prostoru mezi garáží a domem č.p. [Anonymizováno] nemá řešen odtok a voda ze střechy garáže stéká na přilehlý terén a podmáčí sousední objekty, výstavbou garáže došlo ke zmenšení plochy umožňujících vsakování dešťových vod do terénu na pozemku p.č. [Anonymizováno] a části p.č. [hodnota], není ani dodržen nutný odstup staveb, který by umožňoval údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická a jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území. Vzhledem ke zmenšené nejmenší šířce [Anonymizováno] metrů mezi garáží a objektem č.p. [Anonymizováno] není možné provést montáž lešení běžným způsobem bez použití speciálních konstrukcí a tím i dražších řešení, není možné provést zateplení objektu č.p. [Anonymizováno], údržbu a opravy jeho podzemní části, odstup staveb není rovněž dostatečný pro provádění nadzemních oprav objektu č.p. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a opravy fasády. Projekt stavby neřeší ani možnost případného použití realizované stavby z hlediska nosnosti stropní konstrukce jako základu pro stavbu lešení sloužícího pro údržbu nadzemní části objektu č.p. [Anonymizováno]. Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] bylo mimo jiné zjištěno, že projektová dokumentace ke stavebnímu povolení na stavbu garáže na pozemku p.č. [Anonymizováno] katastrálním území [adresa] nesplňovala základní požadavky vyhl. Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, když bylo zjištěno, že v projektové dokumentaci není řešen odstup stavby tak, aby bylo možné provádět údržbu fasády domu č.p. [Anonymizováno] stavba garáže je navržena částečně na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví stavebníka, v prostoru odbourání uhelny není řešeno provedení hydroizolace proti zemní vlhkosti a zabránění pronikání dešťových vod do objektu č.p. [Anonymizováno], v projektu garáže je řešena drenáž, která absolutně nemůže plnit určenou funkci, neboť její umístění musí být až pod úrovní prvního PP objektu č.p. [Anonymizováno] a provedení drenáží dle výkresové dokumentace pro stavební povolení garáže zvyšuje riziko podmáčení objektu č.p. [Anonymizováno]. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se pokoušela o jednání s žalovaným a dodavateli stavby garáže žalovaného tak, aby bylo zamezeno následným neodvratným škodám a žalobkyně upozornila žalovaného, že stavbou garáže podle projektu z října [Anonymizováno] dojde k vážným zásahům do stávajících poměrů místa stavby s negativním vlivem na konstrukční a statické prvky domu č.p. [Anonymizováno] k omezení vlastnických práv žalobkyně a ke škodám, žalobkyně požádala o sepsání písemné dohody před zahájením stavebních prací, neboť o existenci projektu a o vydaném stavebním povolení se žalobkyně dozvěděla až [datum] a původní ústní dohoda, že jednání s dodavatelem bude [datum] , se neuskutečnila, žalobkyně vyslovila přesvědčení, že technické řešení při dobré vůli je možné nalézt, zajistit výstavbu garáže v souladu s platným právním řádem a odvrátit vznik škod a zásahu do vlastnických práv. K jednání a dohodě mezi účastníky však nedošlo a žalovaný přistoupil k bouracím pracem. Žalovaný sice měl stavební povolení na stavbu garáže, ale nebyla vydána rozhodnutí o části odstranění stavby, sklepa, patřící k nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, přičemž žalovaný o existenci tohoto sklepního prostoru věděl ještě před zahájením stavebních, resp. bouracích prací. Stavba měla být podle stavebního povolení provedena na p.č. [Anonymizováno], přesto zasáhla nemovitosti i jiných vlastníků, mimo jiné i žalobkyně a kromě toho měla být provedena v souladu s ustanovením č. 137/1998 Sb., které upravuje požadavky na provádění staveb, dle příslušných technických norem, což se však dle závěrů znalců nestalo.

7. Pokud jde o stav ubourané části sklepa v době, kdy k ubourání došlo, tj. v srpnu [Anonymizováno], tak žalobkyně prokázala jednak fotodokumentací pořízenou v srpnu [Anonymizováno] a dále svědeckými výpověďmi svědkyně [jméno FO], že sklep byl funkčně a stavebně neporušen, byť žalobkyně netvrdila, že by byl v době jeho odstranění v průběhu měsíce srpna [Anonymizováno] zrekonstruován, naopak odpovídal stáří objektu. K funkční neporušenosti ubourané části sklepa se rovněž vyjádřili i znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že stav dotčené části sklepa před jejich odbouráním sice neviděl, nicméně skutečnost, že sklep byl součástí domu č.p. [Anonymizováno] a tedy existoval, bylo možné ověřit z původního projektu domu z roku [Anonymizováno] ověřeného Magistrátem města [Anonymizováno] v roce [Anonymizováno] a dále ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] z roku [Anonymizováno] a z fotodokumentace založené ve spisu . [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že pokud jde o stav dotčeného sklepa před ubouráním, byl se na místě podívat již v roce [Anonymizováno] v září, dále vycházel z fotodokumentace pořízené žalobkyní v době, kdy došlo k ubourání dotčené části sklepa a z dokladů, které měl k dispozici dokázal posoudit, jak ubouraná část sklepa původně vypadala, když toto se dá posoudit i dnes ze zbytku, který tam zůstal. Navíc z dokumentace vyplývá, že celý sklep byl postaven najednou a není důvod se domnívat, že jedna část sklepa je jiná, než druhá. Pokud jde o stav sklepa v době před jeho ubouráním, žalovaný tvrdil, že tento sklep byl zchátralý, neudržovaný a zatékalo do něj. K tomuto tvrzení byli vyslechnuti svědci [jméno FO] a [jméno FO], kteří původně na žádost žalovaného vydali prohlášení v tom směru, že v době, kdy byli na obhlídce domu za účelem vypracování projektu pro stavbu garáže žalovaného v roce [Anonymizováno] byl sklep zchátralý, místy zborcený a nepoužívaný a promáčený. Tito svědci však slyšeni před soudem uvedli, konkrétně svědek [jméno FO], že pokud hovořil o „místy zborceném sklepním prostoru“, tak se jednalo ve skutečnosti o částečně poškozený strop, kde byla opadaná místy krycí vrstva betonu. Prohlídka byla prováděna za účelem výstavby garáže, kdy byl zjišťován stav konstrukcí, zda by tato byla použitelná a bylo možné ji zakomponovat do nově budované garáže. Po předložení fotodokumentace svědek uvedl, že si již nepamatuje v jakém stavu byly zdi bunkru na uhlí a připustil, že pokud jde o stav stěn a stropů, mohla ho zklamat paměť a tedy je možné, že byly jen silně znečištěné uhlím. Svědek dále uvedl, že ve sklepě to bylo vlhké a zapáchající, ale příčinu nezkoumal. Svědek [jméno FO] uvedl, že pokud ve svém prohlášení uvedl, že v době prohlídky sklepů bylo zjištěno, že tam je zchátralý a místy zborcený sklepní prostor – nepoužívaný bunkr na uhlí, bylo tím míněno to, že tam možná byla vypadlá nějaká cihla nebo pár kamenů. Rozsah zchátralosti ani stavební stav bunkru na uhlí vůbec neposuzoval.

8. Soud rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka] v důsledku částečného zpětvzetí žaloby zastavil řízení ohledně žalobního požadavku na uvedení septiku a přiléhající opěrné zdi do předešlého stavu. Týmž rozsudkem uložil žalovanému uvést do předešlého stavu sklep. Soud vyšel po shora uvedeném dokazování ze zjištění, že žalovaný je od [datum] vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], který koupil od statutárního městě [adresa] za účelem stavby garáže, na tomto pozemku se nacházel sklep přiléhající k budově č. p. [Anonymizováno]. Dne [datum] se žalobkyně stala vlastníkem budovy č.p. [Anonymizováno], jež koupila od města [adresa]. Sklep, jenž byl postaven spolu s domem v r. [Anonymizováno], sloužil původně jako bunkr na uhlí, později jako skladiště nepoužívaných věcí a jeho stav byl odpovídající jeho stáří. Žalovaný začal s bouráním sklepa v létě [Anonymizováno], souhlas žalobkyně se zbouráním sklepa neměl. Soud posoudil věc podle § 120 zákona č. 40/1964 Sb. (obč. zák.) a dospěl k závěru, že sklep byl součástí domu č.p. [Anonymizováno], neboť původně byl provozně propojen s hlavní budovou, a proto jako součást věci hlavní přešel kupní smlouvou na žalobkyni bez ohledu na to, zda byl výslovně uveden v kupní smlouvě. Ubouráním části sklepa došlo ke zmenšení majetku žalobkyně, čímž jí vznikla škoda, za níž podle § 415 a § 420 obč. zák. odpovídá žalovaný. Soud dovodil, že výstavba sklepa, o kterou žalobkyně požádala, je naturální restitucí v rámci náhrady škody a v daném případě je možná a účelná.

9. K odvolání žalovaného Krajský soud v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka] rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku ve věci samé v poněkud odlišném znění. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se s jeho právním posouzením. Shodně s ním podle § 120 obč. zák. dovodil, že dotčená část sklepa byla až do svého ubourání součástí budovy č. [hodnota], a sledovala tak režim tohoto domu. Parcela č. [Anonymizováno] vznikla oddělením části od pozemku p. č. [hodnota] a pozemku p. č. [Anonymizováno] a byla převedena do společného jmění žalovaného a jeho manželky ke dni [datum]. V té době stavba sklepa nebyla součástí tohoto pozemku a nemohla sledovat jeho právní režim, a nebylo prokázáno, že by došlo ke stavebně-technickému oddělení části sklepa a k převodu do vlastnictví žalovaného. K ubourání části sklepa došlo v roce [Anonymizováno], v té době již budova nebyla ve vlastnictví města, nýbrž žalobkyně, k bourání tedy došlo bez jejího souhlasu a tím došlo ke škodě na jejím majetku. Žalovaný byl rovněž shledán odpovědným za škodu ve smyslu § 415 a § 420 obč. zák.. Uvedení do původního stavu bylo též odvolacím soudem shledáno účelným a možným.

10. K dovolání žalovaného Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] rozsudek odvolacího soudu a rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

11. Dle odůvodnění rozsudku dovolacího soudu odvolací soud při právním posouzení věci vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, podle něhož sklep v době, kdy byl částečně poškozen ubouráním, byl funkčně a stavebně neporušen a jeho stav odpovídal stáří objektu. Dle dovolacího soudu úvahy odvolacího soudu při posouzení právního charakteru sporné části sklepa nevybočují z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dle dovolacího soudu je jednoznačné, že část sklepa, nacházející se na pozemku ve vlastnictví žalovaného, tvořila jeden celek se zbytkem sklepa, který náležel k domu č.p. [Anonymizováno] a byl jeho součástí. Jde-li o součást věci hlavní, jedná se o jedinou věc, která přechází na nabyvatele automaticky se všemi součástmi i bez jejich výslovného označení v kupní smlouvě.

12. Dovolací soud se neztotožnil se závěrem odvolacího soudu, že v daném případě jsou splněny předpoklady pro naturální restituci. Dle dovolacího soudu z hlediska § 442 obč. zák. naturální restituce není v dané věci možným a účelným způsobem náhrady škody.

13. Dne [datum] nabyl účinnosti zákon č.89/2012 Sb., občanský zákoník ( dále jen o.z.). V předmětném sporu jde o náhradu škody podle § 420 odst. 1 zák.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ( dále jen obč.z.) účinného do [datum], podle něhož každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Podle § 3079 odst. 1 o.z. se právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

14. Podle § 415 obč. z. každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

15. Podle § 420 odst. 1 obč.z. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

16. Podle § 420 odst. 3 obč.z. odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

17. Podle § 442 obč. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo. Podle § 442 odst. 2 obč. z. ; se škoda hradí v penězích, požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu 18. Po vrácení věci se soud zabýval výší peněžité náhrady škody. Vycházel z toho, že právní posouzení věci bylo shledáno dovolacím soudem správné. Dovolací soud akceptoval, že požadavek na náhradu škody se posuzuje podle dosavadních právních předpisů, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb.

19. Při stanovení výše náhrady škody vycházel z doplnění dokazování, tj. konkrétně ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho dodatku ze dne [datum]. Dále znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [adresa] ze dne [Anonymizováno] a jeho dodatku ze dne [datum]. Byl vypracován též revizní znalecký posudek č. [č. účtu] ze dne [datum] znalecké kanceláře [právnická osoba] se sídlem v [Anonymizováno]. Revizní znalecký posudek přesvědčivě vysvětlil, v čem spočívají nedostatky revidovaných znaleckých posudků. Poukázal na to, že znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] stanovil obvyklou cenu nemovitosti ke dne [datum]. V dodatku znaleckého posudku ze dne [datum] byla sice obvyklá cena nemovitosti stanovena k srpnu [Anonymizováno], ale byly shledány nedostatky s významným vlivem na výslednou hodnotu a stanovenou obvyklou cenu podílu zdemolované části objektu podlaží (použití srovnávacích vzorků neprůkazným zdrojem vstupní ceny/hodnoty, neověřitelným způsobem uvedení celkové zastavené plochy podzemních a nadzemních podlaží, nezvážení vlivu rozdílného vlastnictví pozemkové parcely č. [Anonymizováno]). Ke znaleckým posudkům znalce [tituly před jménem] [jméno FO] revizní znalecký posudek poukázal na to, že posudek ze dne [datum] je zpracovaný jako výchozí informativní materiál, s předpokladem jeho doplnění, posudek neobsahuje vlastní výpočet ocenění, odkazuje pouze na znalecký posudek č. [Anonymizováno] znalce [jméno FO], dipl. tech. ze dne [datum], který obsahuje výpočet ceny posuzovaného sklepního prostoru na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Kupní cena není nijak upravena na požadované období ocenění [Anonymizováno]. Dodatek znaleckého posudku ze dne [datum] obsahuje výpočet obecné (tržní) ceny nemovitosti k požadovanému období [Anonymizováno], který byl proveden podle oceňovacího předpisu, podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění zákonů č. 121/2000 Sb., č. 237/2004 Sb. a č. 257/2004 Sb. a vyhlášky MF ČR 540/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ovšem oceněním podle oceňovacího předpisu se stanovuje tzv. cena zjištěná, kterou nelze považovat za obvyklou cenu, ani tržní hodnotu. Revizní znalecký posudek logicky a přesvědčivě vysvětlil názor, že pro stanovení tržní hodnoty oceňovaného majetku k požadovanému období ocenění [Anonymizováno] je nejvhodnější použití porovnávací metody ocenění. Na základě této metody stanovena výše škody na částku [částka]. Tato částka je rozdílem mezi výslednou tržní hodnotou nemovitostí žalobkyně ve stavu s původním sklepem, tj. před odbouráním části sklepa a k období ocenění [Anonymizováno], tj. [částka] a výslednou tržní hodnotou nemovitostí žalobkyně ve stavu bez odbouraného sklepa, tj. po jeho odbourání k období ocenění [Anonymizováno], tj. [částka].

20. Ustanovení § 415 obč. z. nemá pouze preventivně výchovnou povahu, ale povinnost vyslovená tímto ustanovením je pro každého z účastníků občanskoprávních vztahů závaznou právní povinností určitým způsobem se chovat a její nedodržení představuje protiprávní jednání. Na osobu, která se chová v rozporu s § 415 obč. z., dopadá při splnění dalších předpokladů včetně zavinění občanskoprávní povinnost podle příslušných ustanovení občanského zákoníku. Každý je proto povinen při svém jednání zachovávat s ohledem na konkrétní podmínky vždy takový stupeň pozornosti, bedlivosti a ohleduplnosti, který je způsobilý zabránit vzniku daných škod.

21. Jak již bylo vysvětleno v předchozím rozsudku soudu prvního stupně, žalovaný odpovídá za vzniklou škodu dle § 415 a § 420 obč. z., nebo´t ubouráním části sklepa žalobkyně došlo ke zmenšení majetku žalobkyně. Výše škody ve výši [částka] vychází ze shora uvedeného dokazování.

22. Žalovaný se opakovaně brání nedostatkem pasivní legitimace, když žaloba nebyla podána též proti manželce žalovaného [jméno FO]. S touto námitkou se mj. vypořádal odvolací soud ve svém rozsudku, když uvedl, že podle § 438 odst. 1 obč. z. je založena solidární odpovědnost žalovaného a jeho manželky a za závazek z titulu odpovědnosti za škodu odpovídají solidárně. Podle hmotného práva může věřitel uplatnit své právo na splnění pohledávky u soudu vůči všem solidárním dlužníkům nebo jen vůči některému z nich.

23. Rovněž se opakuje námitka, že žalovaný s manželkou jsou vlastníky pozemku č. [Anonymizováno] včetně prostoru dřívějšího bunkru na uhlí za základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Odvolací soud se vypořádal s touto námitkou tak, že především nedošlo k samotnému oddělení této části stavby. Tento předchozí závěr odvolacího soudu vychází z ustálené judikatury. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 1465/2000 se uvádí, že dokud není stavba reálně rozdělena, lze platně učinit předmětem převodu buď celou věc, nebo její ideální díl. Pokud má být např. převedena reálná část stavby, musí jít o takovou její část, která má již povahu samostatné věci. Reálné rozdělení stavby je možné jen tehdy, jestliže vzniknou na základě stavebních úprav učiněných podle stavebních předpisů samostatné věci. Přitom k reálnému rozdělení stavby na dvě nebo více samostatných věcí nestačí rozdělení stavební parcely geometrickým oddělovacím plánem.

24. V podmínkách projednávané věci to znamená, že bez oddělení části sklepa, nemohlo dojít k tomu, že by původní vlastník žalovanému a jeho manželce kupní smlouvou ze dne [datum] vlastnické právo k této neoddělené části sklepa převedl.

25. Žalovaný poukazuje na to, že k zazdění dveří do bunkru došlo v období let [Anonymizováno] až [Anonymizováno]. Tato skutečnost vyšla najevo při bouracích pracích v srpnu [Anonymizováno]. Bunkr tak v době bouracích prací dle žalovaného nemohl být součástí budovy č.p. [Anonymizováno], neboť s ní nebyl funkčně ani provozně propojen.

26. Jak již bylo dříve vysvětleno, žalobkyně se stala vlastníkem domu č.p. [Anonymizováno] na základě kupní smlouvy ze [Anonymizováno]. Součástí tohoto domu byla i část sklepa, která je předmětem tohoto řízení.

27. Do srpna [Anonymizováno] (doba bourání) by musela nastat nějaká skutečnost, která by vlastnictví žalobkyně ukončila. Zazdění dveří do sklepa takovou událostí být nemůže. Je třeba si uvědomit, že zazdění dveří do uhelného bunkru se stalo navenek zřejmým až po provedení bouracích prací. I když lze věci opustit i konkludentně, musí to být jednání zřejmé navenek. Jakákoliv stavební úprava provedená žalobkyní uvnitř objektu v jejím vlastnictví, která se neprojevila žádným způsobem navenek, nemohla být konkludentním jednáním, opuštěním věci či její části. Odkrytí zazděného dveřního otvoru stavební činností žalovaného nemůže tento nedostatek konkludentního jednání žalobkyně nahradit.

28. Opuštění (věci) je jednostranné, neadresné právní jednání, jímž vlastník věci jednoznačně, bez jakýchkoliv pochybností, dává (navenek) najevo, že věc opouští a že ji nehodlá vlastnit, a to také fyzicky učiní. Může tak učinit jakoukoliv srozumitelnou a určitou formou, včetně konkludentního jednání (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 21 Cdo 2257/2018).

29. Jelikož žalovaný ze shora uvedených důvodů způsobil žalobkyni škodu ve výši [částka]. Soud žalobě v této části vyhověl a ve zbývající části, tj. do částky [částka] žalobu zamítl.

30. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

31. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

32. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části, nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

33. Ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. je výjimkou z obecné zásady úspěchu ve věci, jíž se řídí rozhodování o náhradě nákladů řízení. Použití této výjimky připadá do úvahy, závisí-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku či na úvaze soudu. Úvahou soudu je míněn postup podle § 136 o. s. ř., který se uplatní tam, kde je základ nároku dán, avšak jeho výši lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo ji nelze zjistit vůbec. Stejně tak je míněna i závislost rozhodnutí na znaleckém posudku, neboť závisí-li na znaleckém posudku rozhodnutí o základu nároku, není důvod podle § 142 odst. 3 o. s. ř. postupovat a na místě je vždy aplikace § 142 odst. 2 o. s. ř. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněná pod č. 15/1977 a č. 66/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též Drápal, L., Bureš, J., a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2009, s. 977).

34. V projednávané věci byla výše náhrady škody přiznána v nižší částce, než žalobkyně požadovala. Částečný neúspěch žalobkyně spočíval pouze v nepřiznání celé požadované náhrady škody. Rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, jsou tedy splněny podmínky pro použití § 142 odst. 3 o. s. ř. Proto nelze postupovat podle § 142 odst. 2 o. s. ř., byť byla žalobkyně úspěšná pouze částečně a je dán zjevný nepoměr mezi částkou, jíž se domáhala a částkou přiznanou. Zohlednění hlediska nepoměru není na místě i proto, že základem pro určení výše odměny advokáta pro účely náhrady nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř. není částka požadovaná žalobou, nýbrž až částka přisouzená (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 3974/2015, publikované pod č. 121/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „Sbírka“ a obdobně rozhodnutí býv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne [datum], sp. zn. 3 Cz 13/69).

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, v celkové výši [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ve znění účinném do [datum], z částky [částka] za sepsání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve znění účinném do [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve znění účinném do [datum], včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] ([právnická osoba] [Anonymizováno][Anonymizováno]Kč) za účast na jednání soudu déle než dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za vyjádření k odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za vyjádření k dovolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] ([právnická osoba] [Anonymizováno] Kč) za účast na jednání soudu déle než dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] ([právnická osoba] [Anonymizováno] Kč) za účast na jednání soudu déle než dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], včetně devětadvaceti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

36. Žalobkyně se domáhala přiznání náhrady nákladů řízení též za písemná podání jeho právního zástupce adresovaná soudu ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Tato podání byla ovšem velice stručná, některá byla v délce pouze několika krátkých vět, a nemohou být proto považována za úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 11 a. t.

37. Náklady žalobkyně sestávají též ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení ve výši [částka].

38. Další náklady vznikly žalobkyni platbami znalcům za znalecké posudky, které byly v průběhu řízení ze strany žalobce předloženy a bylo jimi provedeno dokazování. Žalobkyně výpisem ze svého účtu doložila, že [tituly před jménem] [jméno FO] zaplatila [částka] dne [datum] za znalecký posudek č. [hodnota] – [Anonymizováno], kterým bylo doplněno dokazování při jednání soudu dne [datum]. Dále doložila, že převodem z účtu dne [datum] zaplatila [tituly před jménem] [jméno FO] [částka] za znalecký posudek č. [hodnota] – [Anonymizováno] ze dne [datum], kterým bylo doplněno dokazování při jednání soudu dne [datum]. Dále za znalecký posudek [tituly před jménem] [právnická osoba] č. [hodnota] – [Anonymizováno] ze dne [datum] žalobkyně zaplatila převodem z účtu částku [částka] dne [datum]. Tímto posudkem bylo doplněno dokazování při jednání soudu dne [datum]. [tituly před jménem] [jméno FO] byla žalobkyní zaplacena převodem z účtu dne [datum] částka [částka] za znalecký posudek č. [hodnota] – [Anonymizováno] ze dne [datum], kterým bylo doplněno dokazování při jednání soudu dne [datum].

39. Žalobkyně též požadovala náhradu za platbu [částka] [tituly před jménem] [jméno FO] za „geometrické zaměření pro porovnání hranic pozemků“. Z přiloženého spisu stavebního úřadu vyplývá, že tomuto úřadu byla předložena dne [datum] žádost žalobkyně o provedení státního stavebního dohledu na provádění stavby garáže a k této žádosti jako příloha bylo předloženo „Zaměření výkopu na p.p.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]“ [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]. K požadavku na náhradu nákladů ve výši [částka] žalobkyně předložila soudu výpis z účtu ze dne [datum], z něhož není zřejmé, komu tento účet patřil a rovněž není zřejmé na čí účet byla provedená platba ve výši [částka] dne [datum] určena. Tuto uplatněnou náhradu nákladů ve výši [částka] nebylo možno přiznat z několika důvodů. Jednak geometrické zaměření bylo předloženo stavebnímu úřadu a nikoliv soudu. Nelze také považovat za doložené, že žalobkyně zaplatila za geometrické zaměření částku [částka] (z předloženého výpisu není zřejmé, kdo komu měl plnit a platba měla být provedena dne [datum] a samotné zaměření bylo vyhotoveno až dne [datum]). Náhrada ve výši [částka] nemohla být přiznána též proto, že náklady měly vzniknout před zahájením řízení v této věci (řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum]). Náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s požadavkem na náhradu škody před zahájením řízení, jsou příslušenstvím pohledávky ve smyslu ustanovení § 121 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. Toto příslušenství se nestalo součástí žalobního požadavku. Pouhé vyjádření, že částka [částka] by měla být zohledněna při rozhodování o nákladech řízení, nelze považovat za změnu žaloby (rozšíření). Obdobná situace je u požadavku na náhradu za platbu ve výši [částka] [tituly před jménem] [adresa] za znalecký posudek č. [hodnota] ze dne [datum]. Platba ve výši [částka] za tento posudek měla být dle předloženého výpisu z účtu uskutečněna až dne [datum], ale z předloženého výpisu není zřejmé, že tento účet patřil žalobci a že bylo plněno [tituly před jménem] [adresa]. Jelikož byl znalecký posudek vyhotoven již [datum], nic nebránilo žalobci, aby za tento znalecký posudek zaplatil před zahájením řízení v této věci a náklady uplatnil jako příslušenství pohledávky na náhradu škody podle § 121 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. Rovněž toto příslušenství nebylo žalobou uplatněno.

40. Žalobkyně dále zaplatila zálohu na náklady soudního řízení ve výši [částka] dle usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. [spisová značka].

41. Do náhrady nákladů řízení na straně žalobkyně je třeba také zahrnout částku [částka], kterou žalobkyně zaplatila dne [datum] dle usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [datum]. Tímto usnesením bylo vyhověno návrhu žalobkyně na vydání předběžného opatření, kterým byla žalovanému uložena povinnost zdržet se další stavební činnosti při stavbě garáže a žalobkyni byla zároveň uložena lhůta k podání žaloby u soudu. K odvolání žalovaného Krajský soud v [adresa] – pobočka v Liberci usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] usnesení okresního soudu potvrdil ve výrocích o nařízení předběžného opatření a o uložení lhůty žalobkyni k podání žaloby. Ve výroku o nákladech řízení bylo usnesení soudu prvního stupně zrušeno s tím, že v případě, že je vyhověno návrhu na nařízení předběžného opatření, soud při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření nerozhoduje o náhradě nákladů řízení a povinnost k náhradě nákladů řízení vysloví až v rozhodnutí, jímž se u něho řízení končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.)

42. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

43. Kritérium výsledku řízení obsažené v § 148 odst. 1 o. s. ř. je nutno interpretovat tak, že žalobkyně sice rozhodnutím soudu získala pouze část z žalované částky, avšak výše plnění , které žalobou požadovala, závisela na znaleckém posudku, a proto jí byla přiznána plná náhrada nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o. s. ř.. Pokud má právo na plnou náhradu nákladů řízení, nemůže být účastníkem, jenž by měl podle výsledku řízení ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. hradit státu jím zálohované náklady (srovnej Nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 92/08).

44. Stát zaplatil z rozpočtových prostředků na provedené dokazování částku celkem [hodnota]. Jak bylo shora vysvětleno, podle výsledku řízení je povinen zaplatit náhradu těchto nákladů žalovaný.

45. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplati v zákonné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř. ). Náhradu nákladů řízení mezi účastníky k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř ).

Poučení