21 C 40/2017- 383

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Burešové a přísedících PaedDr. Brigity Steinerové a Ing. Zdeňka Večerka ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky [částka] takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám zástupce žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala stanovení povinnosti žalované vydat jí částku [částka] s odůvodněním, že tuto částku žalovaná neoprávněně dne [datum] bez svolení žalobkyně či členů sdružení [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] vybrala od klientů advokátní kanceláře, a to společnosti [právnická osoba] ve výši [částka], od [jméno] [příjmení] ve výši [částka] a od Ing. [příjmení] ve výši [částka]. Vybrání těchto částek potvrdila žalovaná svým podpisem na vyrobených příjmových dokladech, žalovaná nikdy nepopřela, že by nevybrala tyto částky a rovněž odsouhlasila, že se jedná o její podpisy na příjmových dokladech. Žalovaná měla údajně předat celkovou finanční částku Mgr. [příjmení] nebo dokonce žalobkyni, uvedené je však nesmysl, neboť Mgr. [příjmení] již dříve před policií tuto skutečnost popřel a žalobkyně od žalované z celkové částky neobdržela ani korunu. Navíc žalovaná nikdy žalobkyni sama neoznámila, že vybrala předmětnou částku, žalobkyně se uvedené dozvěděla až od klientů prostřednictvím soudního řízení v roce 2014. Peníze byly určeny na právní služby, které díky tomu nemá žalobkyně zaplacené a dále na soudní poplatky, kdy pro nezaplacení soudních poplatků byla řízení zastavena. Jednáním žalované vznikla žalobkyni značná škoda související jednak s tím, že poškození klienti chtějí vrátit složené peníze po žalobkyni, ale dále též morální škoda, neboť žalobkyně je osočována, že zadržuje peníze, přestože je zadržuje žalovaná. Žalovaná v době výběru předmětných částek nebyla v žádném vztahu s žalobkyní ani se sdružením advokátů [celé jméno žalobkyně] & [příjmení], které bylo zaevidováno u ČAK od [datum] do [datum], kdy Mgr. [příjmení] pozbyl možnost vykonávat advokátní praxi a žalobkyně byla ČAK jmenována zástupcem Mgr. [anonymizováno] v důsledku jeho pozastavené praxe od [datum] do [datum].

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby z důvodu promlčení žalovaného nároku. V rámci svého vyjádření k žalobě dále uvedla, že s žalobkyní byla v právním vztahu, neboť s ní měla uzavřenu Smlouvu o zpracování administrativy s datem [datum], na základě které pro žalobkyni vykonávala zpracování advokátních spisů, účetních a ekonomických podkladů pro zaúčtování, vedla základní dokumentaci advokátní kanceláře, zpracovávala a vedla agendu inventarizace a další pracovní činnosti. Předtím žalovaná pracovala u Mgr. [anonymizováno], kdy docházelo k situacím, že klienti advokátní kanceláře úhradu za provedené služby složili hotově v kanceláři advokátní kanceláře, na uhrazenou částku jim žalovaná vyhotovila a podepsala potvrzení o provedené úhradě a peníze odevzdala Mgr. [příjmení]. Nikdy nedošlo při těchto úkonech k žádným potížím a nesrovnalostem. Poté, co Mgr. [příjmení] přibral ke spolupráci žalobkyni, vzniklo advokátní sdružení [celé jméno žalobkyně] & [příjmení], pracovní náplň a činnost žalované pro toto sdružení pokračovala jako doposud, když pracovní úkoly jí byly zadávány jak žalobkyní, tak i Mgr. [anonymizováno]. Dne [datum] hradili v kanceláři na objednané právní služby hotově finanční prostředky klienti společnosti [právnická osoba], tak jako vždy v těchto případech vystavila žalovaná klientům fakturu s potvrzením o přijetí částky ve výši [částka] a peníze ještě za přítomnosti klientů ze společnosti [právnická osoba] předala Mgr. [příjmení] a nebo žalobkyni. Mgr. [příjmení] pozbyl možnost vykonávat advokátní praxi a sdružení advokátů [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] zaniklo tak ke dni [datum]. Žalobkyně se žalovanou a další kolegyní Mgr. [jméno] [příjmení] v podstatě přestala komunikovat, na připomínky a upozornění týkající se pokračování neuzavřených záležitostí společnosti reagovala tak, že si vše již zařídí sama. Žalobkyně neuhradila žalované ani její kolegyni odměnu za již vykonanou práci, z tohoto důvodu v lednu 2012 žalovaná přestala pro žalobkyni vykonávat jakoukoliv činnost. Od té doby se s žalobkyní neviděla, nemluvila s ní, až v roce 2014 se o chybějících penězích dozvěděla od Policie ČR, která jí informovala o trestním oznámení, které na žalovanou v roce 2014 podala žalobkyně.

3. V průběhu tohoto řízení byl usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] zjištěn úpadek dlužnice [celé jméno žalobkyně], na majetek dlužnice byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byl ustanoven [právnická osoba], [IČO], [anonymizováno] [číslo], [obec], uvedené usnesení bylo k odvolání dlužnice Vrchním soudem v Praze ze dne 15. 3. 2019 č. j. [spisová značka] ve výrocích II. a III. usnesením Krajského soudu v Hradci Králové potvrzeno. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci téhož dne, bylo rozhodnuto, že konkurs, který byl na majetek dlužnice prohlášen shora uvedeným usnesením, bude veden jako nepatrný konkurs. Insolvenční správce v souladu s ustanovením § 227 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, vyjmul z majetkové podstaty dlužnice [celé jméno žalobkyně] pohledávku, která je předmětem tohoto řízení. S ohledem na uvedenou skutečnost soud tak v průběhu řízení opětovně začal jednat s dlužnicí [celé jméno žalobkyně] jako s žalobkyní, neboť insolvenční správce po uvedeném vyjmutí z majetkové podstaty pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, již nadále neměl dispoziční oprávnění k předmětu řízení a tedy ani procesní způsobilost být účastníkem řízení.

4. Soud pro vyhodnocení důvodnosti/nedůvodnosti námitky promlčení žalované částky vznesené žalovanou provedl v řízení ke zjištění, zda mezi účastníky byl vzájemný právní vztah, a pokud ano – jaký, níže uvedené důkazy, z nichž zjistil tyto skutečnosti:

5. Žalovaná [celé jméno žalované], dříve [příjmení] byla na základě pracovní smlouvy s datem [datum] uzavřené se zaměstnavatelem Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa], zaměstnána od [datum] na pracovní pozici asistentky s místem výkonu práce v sídle zaměstnavatele za sjednanou mzdu ve výši [částka] měsíčně, pracovní poměr žalované byl ukončen na základě dohody žalované se zaměstnavatelem ke dni [datum] (důkaz: pracovní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi žalovanou jako zaměstnancem a Mgr. [jméno] [příjmení] jako zaměstnavatelem, dohoda o ukončení pracovního poměru uzavřená mezi týmiž subjekty dne [datum]). Dne [datum] žalovaná jako osoba samostatně výdělečně činná pod [IČO] uzavřela, coby zhotovitel, Smlouvu o zpracování administrativy s objednatelem [ulice] pro nadaci [příjmení] [příjmení], o. s., [IČO] zastoupeného [údaje o zástupci] pro objednavatele administrativu v sídle i pobočkách objednavatele, a to a) zpracování advokátních spisů prostřednictvím systému Jurisdix, b) zpracování účetních a ekonomických podkladů pro zaúčtování, c) vedení základní dokumentace advokátní kanceláře, d) zpracování a vedení agendy inventarizace s tím, že pro řádné plnění služeb je zpracovateli zajištěno nezbytné pracovní a technické zázemí, zejména kancelář s vybavením a PC v sídle advokátní kanceláře [adresa]; smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s účinností od [datum] s tím, že zpracovateli náleží za činnost podle této smlouvy smluvní odměna ve výši [částka] za každý odpracovaný kalendářní měsíc (důkaz: Smlouva o zpracování administrativy ze dne [datum] uzavřená mezi Advokátní kanceláří [celé jméno žalobkyně] & [příjmení], zastoupenou [celé jméno žalobkyně], [IČO], reg. č. [číslo advokáta] a [jméno] [příjmení], [IČO]). Žalobkyně k této smlouvě uvedla, že nikdy takovou smlouvu nepodepsala, podpis na smlouvě není jejím podpisem; žalovaná po této námitce žalobkyně navrhla provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, na tomto důkazu však v průběhu řízení nesetrvala, resp. uvedla, že tento důkaz nenavrhuje k provedení dokazování. Dle kontroly odvodů pojistného za období od [datum] do [datum] žalovaná má dle souhrnného předmětu platební kázně za uvedené období vyúčtování vyrovnáno (důkaz: kontrola plateb pojistného OZP zaměstnanců, pojišťoven a stavebnictví zpracovaná ke dni [datum]). [ulice] Advokátní kancelář [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] bylo zapsáno v seznamu sdružení od [datum] do [datum], bylo bez právní subjektivity, zapsáno bylo pouze dle názvu bez další identifikace. Mgr. [příjmení] vykonával advokacii aktivně od [datum] do [datum], poté měl výkon advokacie pozastaven od [datum] do [datum], následně byl vyškrtnut, a to od [datum] do [datum], opětovně byl zapsán do seznamu advokátů od [datum] do [datum], kdy měl výkon advokacie opět pozastaven, a to od [datum] do [datum], od [datum] je ze seznamu advokátů vyškrtnut na vlastní žádost a v současné době si odpykává trest odnětí svobody. Jeho nástupcem byla od [datum] do [datum] advokátka [celé jméno žalobkyně] (důkaz: zprávy České advokátní komory ze dne [datum], [datum], [datum]).

6. Ze 6 příjmových pokladních dokladů s datem [datum] soud zjistil, že všechny tyto doklady jsou vystaveny z důvodu přijetí finanční částky od různých subjektů, jsou opatřeny razítkem Advokátní kancelář [celé jméno žalobkyně] & [příjmení], sídlo [adresa] a jsou pod uvedeným razítkem podepsány. Prvé dva příjmové pokladní doklady byly vystaveny na základě přijetí finančních částek od Ing. [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec a číslo], a to na částku [částka] s účelem platby úhrada zálohové faktury [číslo] a na částku [částka] s účelem platby úhrada SOP. Další dva příjmové pokladní doklady byly vystaveny na základě přijetí finanční částky od společnosti [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo], a to na částku [částka] s účelem platby úhrada zálohové faktury [číslo] a na částku [částka] s účelem platby úhrada SOP. Poslední dva příjmové pokladní doklady byly vystaveny na základě přijetí finančních částek od [jméno] [příjmení], [obec a číslo], a to částka [částka] s účelem platby úhrada zálohové faktury [číslo] a částka [částka] s účelem platby úhrada SOP. Žalovaná po nahlédnutí do těchto příjmových pokladních dokladů uvedla, že na všech 6 příjmových pokladních dokladech je její podpis, když v době jejich vystavení bylo její příjmení [obec] a částky zde uvedené skutečně od klientů zde uvedených přijala.

7. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] a výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že společníky této společnosti jsou Ing. [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří jsou též oba jednateli této společnosti. Právní služby osobě Ing. M. [příjmení] a společnosti [právnická osoba] poskytoval nejprve Mgr. [příjmení], pak i JUDr. [celé jméno žalobkyně], kdy oba dva ukázali svědkovi listinu týkající se jejich sdružení. U Mgr. [anonymizováno] dělala veškeré sekretářské práce (papíry, přijímala peníze – od svědka, když platil odměny za právní služby nebo zálohy, a pokud šlo o záležitosti ve vztahu k soudu, vystavovala příjmové doklady o přijatých penězích) žalovaná, svědek nepostřehl změnu stran působení žalované v kanceláři poté, kdy vzniklo sdružení, které působilo ve stejných prostorách, jako působil Mgr. [příjmení]. S žalobkyní se svědek seznámil cca měsíc před listopadem 2011. Poté, kdy byl Mgr. [příjmení] už zavřený, svědek jednal jen s žalobkyní, ta však vše házela na Mgr. [anonymizováno]. Svědek se s ní snažil dotáhnout menší kauzy, ale nebyl s jejími službami spokojen, proto využil služeb Mgr. [příjmení]. V listopadu 2011 svědek přinesl peníze ve výši cca [částka] do kanceláře sdružení, měl tehdy finanční problém s panem [příjmení], který mu dlužil cca [částka]. Ten den byl přítomen jak Mgr. [příjmení], tak i JUDr. [celé jméno žalobkyně], svědkovi bylo sděleno, ať peníze vyřídí se žalovanou. Té svědek předal částku cca [částka], žalovaná mu vystavila příjmový pokladní doklad a odešla do vedlejší kanceláře, kde byl Mgr. [příjmení] i žalobkyně, svědek neví, komu z nich je tam předala. Když svědek odcházel, nahlédl do kanceláře, zeptal se, jestli je vše v pořádku, oba mu řekli, že ano a tak odešel. Pokud svědek přinesl peníze do kanceláře předtím, žalovaná mu vystavovala příjmový pokladní doklad, takto postupovala i uvedeného dne v listopadu, nic na jejím postupu nebylo jinak a po nahlédnutí do příjmových pokladních dokladů s datem [datum], kterými soud provedl dokazování, svědek uvedl, že takto příjmové pokladní doklady vystavované nejprve Mgr. [anonymizováno] a poté Sdružením [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] vypadaly. Svědek si nevzpomíná, zda v den, kdy předával žalované částku cca [částka], tam byla spolu s ní další osoba, nicméně ví, že do kanceláře k žalované docházeli ještě další lidé, neboť tam byla kopírka. Zhruba za měsíc až tři přišla svědkovi výzva od soudu k úhradě soudního poplatku ve sporu s panem [příjmení], šel se proto zeptat do kanceláře sdružení, v té době mluvil už jen s JUDr. [celé jméno žalobkyně], která mu řekla, že s tím nemá nic společného, že vše vyřizoval Mgr. [příjmení]. Následně pak svědek komunikoval ohledně uvedeného s Mgr. [příjmení], která měla převzít klienty po Mgr. [příjmení], ta nakonec doporučila podání žaloby s tím, že je jedno, zda žaloba bude podána proti JUDr. [celé jméno žalobkyně] nebo Mgr. [příjmení], neboť jde o sdružení. Svědek tedy nakonec podal žalobu proti JUDr. [celé jméno žalobkyně], po delším řízení spor vyhrál, ale žalobkyně mu dosud peníze neuhradila. Stejně tak žalobu podala [právnická osoba] proti žalobkyni, svědek v době podání výpovědi uvedl, že dosud nebylo vydáno rozhodnutí. Ve sporu s panem [příjmení] původně udělil plnou moc Mgr. [příjmení], poté, kdy mu ukázal Mgr. [příjmení], že jsou s JUDr. [celé jméno žalobkyně] ve sdružení, neví, jestli podepsal plnou moc i JUDr. [celé jméno žalobkyně]. Před listopadem 2011 jednal svědek s žalovanou rok či dva, viděli se asi 20x, nikdy nevznikl žádný problém s finančními prostředky, že by chyběly, první případ byla záležitost s penězi na spor s panem [příjmení]. Bylo běžné placení částek na odměny či cokoliv jiného v hotovosti Mgr. [příjmení], výše částky nehrála roli, bylo to stejné i poté, co bylo sdružení, svědek ani [právnická osoba] [obec] nic neposílala přes účty. V listopadu 2011, kdy svědek přinesl do kanceláře sdružení částku cca [částka], byl přítomen jen on, nikoliv paní [příjmení].

8. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že Mgr. [příjmení] vykonával nejprve právní služby jen pro Ing. [příjmení], který s ním byl v té době spokojen, pak zažádala o spolupráci s Mgr. [příjmení] i firma [právnická osoba], jejíž je svědkyně společnicí a jednatelkou, pro svědkyni jako fyzickou osobu právní služby Mgr. [příjmení] neposkytoval. Mgr. [příjmení] sdělil svědkyni a Ing. [příjmení] jako dalšímu společníkovi a jednateli společnosti [právnická osoba], že založili s JUDr. [celé jméno žalobkyně] sdružení a že nadále budou poskytovat společnosti [právnická osoba] služby oba dva, proto svědkyně a Ing. [příjmení] podepisovali dodatek k původní smlouvě o spolupráci. Po podpisu tohoto dodatku poskytoval služby buď Mgr. [příjmení], nebo JUDr. [celé jméno žalobkyně]. Finanční problém nastal v období společného působení Mgr. [anonymizováno] a JUDr. [celé jméno žalobkyně]. Šlo o zaplacení částky na soudní poplatky, peníze předala [právnická osoba] s. r. o. JUDr. [celé jméno žalobkyně], svědkyně neví, zda tyto poplatky nebyly zaplaceny soudu nebo tyto poplatky soud společnosti nevrátil, když o vrácení žádali prostřednictvím žalobkyně, následně byly peníze na soudní poplatky vymáhány po žalobkyni soudně, soud společnost vyhrála, ale peníze žalobkyně dosud neuhradila. Platby byly nejen na právní služby, ale i soudní poplatky a další věci spojené s právními službami, platily se hotově v kanceláři Mgr. [anonymizováno], pak i v kanceláři, která byla společná pro Mgr. [anonymizováno] a JUDr. [celé jméno žalobkyně] na stejném místě. Pokud byla svědkyně přítomna, peníze dala buď přímo Mgr. [příjmení], nebo některé z asistentek a vždy dostala příjmový pokladní doklad. V kanceláři Mgr. [anonymizováno] svědkyně vídala žalovanou, která tam byla přítomna i poté, kdy přišla JUDr. [celé jméno žalobkyně].

9. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], dříve [příjmení] soud dále zjistil, že tato svědkyně pracovala u Mgr. [anonymizováno] jako advokátní koncipientka od června 2011 do [datum], dne [datum] podepsala novou smlouvu s JUDr. [celé jméno žalobkyně], u které byla do léta 2012 a od [datum] je samostatný advokát. Fakticky jako advokátní koncipientka působila v prostorách na [obec a číslo], kde sídlil Mgr. [příjmení] a následně i [ulice] [celé jméno žalobkyně] & [příjmení], ale protože žalobkyně nehradila řádně energie a nájemné, tak v polovině ledna 2012 se celá advokátní kancelář stěhovala do jejích původních prostor na [obec a číslo], ulice [ulice]. V době, kdy svědkyně byla zaměstnána u Mgr. [anonymizováno], tam kromě ní jako administrativní pracovnice byla zaměstnána žalovaná, dále další koncipientka, která skončila ve zkušební době a manželka [příjmení] [jméno], svědkyně měla samostatnou kancelář. V půlce října 2011 byla pracovní schůzka, na které byli přítomni všichni včetně žalobkyně, a bylo oznámeno, že vzniklo sdružení, a že advokátní kancelář bude fungovat pod vedením JUDr. [celé jméno žalobkyně], která přebírá kmenové klienty. Svědkyně a žalovaná dostaly vzor oznámení pro klienty o tom, že vzniklo sdružení a že pokud mají zájem o jeho služby, je třeba podepsat novou plnou moc pro JUDr. [celé jméno žalobkyně] [právnická osoba] byla určitě klientem JUDr. [celé jméno žalobkyně], když na podzim 2011 pro ni advokátní kancelář řešila několik případů vymáhání pohledávek a pro Ing. [příjmení] dělala majetkové vypořádání po rozvodu. Žalovaná měla od vzniku sdružení s žalobkyní Smlouvu o výkonu administrativy, svědkyně nebyla přítomna podpisu této smlouvy. Po příchodu žalobkyně se pracovní náplň svědkyně ani žalované nezměnila. Poté, kdy byl Mgr. [příjmení] vzat do vazby v listopadu 2011 a pozbyl způsobilost vykonávat advokacii, ho žalobkyně zastupovala, ale od zastoupení Mgr. [anonymizováno] se distancovala. Na začátku prosince 2011 byla v advokátní kanceláři schůzka, kdy žalobkyně sdělila, že se nic v advokátní kanceláři nemění a bude se pokračovat stejně, nakonec se však distancovala od všeho, své povinnosti jako advokátka si přestala plnit a nechovala se tak, aby nezpůsobovala škodu svým klientům (nevybírala poštu, neplatila pronájem, energie, mzdy, odměny za výkon práce). Také svědkyni přestala platit mzdu, svědkyně s ní uvedené chtěla vyřešit smírně, což se nepodařilo, nakonec s ní vedla 6 let spor o vydání potvrzení o zaměstnání a o zaplacení dlužné mzdy. Dlužnou mzdu žalobkyně nezaplatila nikomu, a to ani další koncipientce Mgr. [příjmení], stejně jako žalované a manželce [příjmení] [jméno], které se s ní však nesoudily. Žalobkyně se na adrese sdružení od jeho založení do půlky ledna 2012 vyskytovala každý druhý den a fakticky tam vykonávala advokacii (měla schůzky, dávala pokyny svědkyni i žalované, manželce [příjmení] [jméno] a ještě jedné administrativní pracovnici). Svědkyně byla po vzniku sdružení 2x přítomna předání finančních prostředků klientem v hotovosti, a to 1x u Mgr. [anonymizováno] a 1x u JUDr. [celé jméno žalobkyně]. Přítomna předání peněz klienty dne [datum] svědkyně nebyla. V době působení jen Mgr. [anonymizováno] předávání hotovosti od klientů probíhalo tak, že žalovaná vypsala příjmový pokladní doklad, přítomný Mgr. [příjmení] si peníze vybral. Svědkyně uvedené viděla proto, že v kanceláři u žalované byla přítomna, když tam docházela kvůli kopírce a dalšímu technickému zázemí. Žalovaná zpracovávala i podklady pro externí účetnictví, na tuto práci tam kromě žalované podle svědkyně nikdo jiný nebyl, a to jak před, tak i po vzniku sdružení.

10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je manželem žalobkyně, začátkem listopadu 2011 byl svědek osloven Mgr. [anonymizováno], zda by mu nemohl dělat zástupce s tím, že by měl titul ředitele [příjmení] [celé jméno žalobkyně] & [příjmení]. Nabídku svědek přijal a Mgr. [příjmení] ho postupně představil své manželce, Mgr. [příjmení], žalované a ještě další pracovnici. První dny Mgr. [příjmení] prováděl svědka všude, kde měl různé klienty, následně mu přidělil své případy. Svědek dělal věci, které nebyly právní, ale např. dostal od Mgr. [anonymizováno] za úkol najít faktickou adresu osoby, s níž měl problém Ing. [příjmení] a osoba nebyla k nalezení. V době působení sdružení chodila žalobkyně do AK 2x týdně, svědek nebyl přítomen tomu, když klienti přinesli a předávali peníze, naopak několikrát viděl, že Mgr. [příjmení] vydával peníze lidem, kteří byli jeho známí, spolupracovníci nebo lidé, kterým půjčoval peníze. Svědek nemá k dispozici smlouvu, kterou uzavíral s Mgr. [anonymizováno] na svou činnost ředitele kanceláře. V kanceláři Mgr. [anonymizováno] byl svědek jen 2x nebo 3x, Mgr. [příjmení] pracoval hodně po restauracích. Svědek nebyl nikdy přítomen předávání peněz Ing. [příjmení], společností [právnická osoba] komukoliv ze [ulice] [celé jméno žalobkyně] & [příjmení]. Svědek neví, co dělal dne [datum], zda byl v AK na [obec a číslo], neví, co dělala jeho manželka, uvedené datum nedokáže přiřadit k žádné události. Během působení sdružení byl Mgr. [příjmení] 2x zadržen policisty, při druhém zadržení byl vzat do vazby. Uvedené bylo nahlášeno na advokátní komoru, která po delší době po zániku sdružení, jež zaniklo ke dni [datum], jmenovala žalobkyni zástupcem Mgr. [anonymizováno].

11. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně byla jeho bývalou společnicí ve společné advokátní kanceláři s názvem [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo]. Žalovaná [celé jméno žalované], za svobodna [obec], byla původně asistentkou svědka a později v polovině října 2011 přešla na základě smlouvy o společné advokátní kanceláři pod pracovní vztah s JUDr. [celé jméno žalobkyně]. Žalovanou zná svědek minimálně od roku 2008, byla zařazena na funkci asistentky advokáta na základě uzavřené pracovní smlouvy a její pracovní náplň spočívala v objednávání klientů k jednání s advokátem, sledování termínů soudních jednání, sjednávání termínů výslechů klientů s orgány činnými v trestním řízení, ve výkaznictví, v ekonomické agendě. Výběr finančních prostředků v hotovosti prováděla podle vnitřního předpisu advokátní kanceláře svědka většina jeho zaměstnanců včetně žalované, a pokud se přijímala od jednotlivých klientů hotovost, vždy se jednalo o samostatné účetní doklady – pokladní bloky, které vypisovali pracovníci advokátní kanceláře svědka, a to jak v sídle na adrese [adresa], tak i v pobočkách na [anonymizováno] a v [obec]. Žalovaná měla také oprávnění k výběru z příslušné banky, kam se v případě větší částky skládaly přijaté finanční prostředky. Fyzická kontrola finančních prostředků dle vnitřního předpisu advokátní kanceláře svědka probíhala 4x ročně a v případě, že týdenní hotovost přesáhla částku [částka], musela vždy být na konci týdne vložena na bankovní účet. Za tímto účelem byly zakoupeny trezory, kam byly tyto finanční prostředky ukládány. Při větších objemech finančních prostředků skládali klienti příslušné platby bezhotovostním způsobem na účet advokátní kanceláře, případně na bankovní účet poboček. V průběhu roku 2011, kdy byl svědek nezákonně obviněn, musel přejít z advokacie do nevládního sektoru, tj. do jím zřízené organizace s názvem [ulice] pro nadaci [příjmení] [příjmení], o. s., kde do té doby vykonával funkci ředitele bezplatně a žalovaná zde působila v oblasti administrativy a výkaznictví včetně marketingu. Při vzniku společné AK se žalobkyní byl Mgr. [příjmení] svědkem uzavření nové pracovní smlouvy mezi žalovanou a žalobkyní se zařazením na funkci asistentky žalobkyně a s vymezením působnosti žalované v této AK žalobkyně, která měla za úkol nadále spravovat klientelu, kterou na tuto žalobkyni v celém rozsahu svědek postoupil. [ulice] advokátů podle příslušného zákona o advokacii není právnickou osobou, proto pracovněprávní vztahy uzavírá každý účastník tohoto smluvního vztahu samostatně. V dané věci dohoda o založení společné AK stanovila, že ke dni její platnosti a účinnosti přejdou veškeré pracovněprávní vztahy z advokátní kanceláře svědka na advokátní kancelář žalobkyně, což se také stalo, vyjma jednoho případu ředitele pobočky v Českých Budějovicích. Dne [datum] byl svědek vzat do vyšetřovací vazby a od té doby ztratil jakýkoliv kontakt se žalobkyní i žalovanou. [ulice] advokátů nemělo právní subjektivitu, proto kmen klientů měl vždy u sebe některý z účastníků smlouvy o sdružení, v daném případě přešel kmen klientů z AK svědka do kmene klientů žalobkyně. Svědek před vznikem společné AK jednal prostřednictvím ředitelů poboček se všemi klienty o zamýšleném vzniku AK, téměř polovina klientů však žalobkyni odmítla pro údajně špatnou pověst a neúspěchy při výkonu advokacie, určitá část souhlasila s přechodem pod AK žalobkyně. Dne [datum] Ing. [příjmení], který byl dlouhodobým klientem AK svědka a byla mezi nimi naprostá důvěra, přinesl do AK další zálohu na právní služby, již nyní v režii žalobkyně a tuto řádně proti podpisu převzala žalovaná. Žalovaná tyto finanční prostředky vždy předávala žalobkyni. Svědek je přesvědčen o tom, že žalovaná by v žádném případě nezpronevěřila žádné finanční prostředky, jednalo se o velmi svědomitou pracovnici v AK svědka a pokud přijala od bývalého klienta svědka [příjmení] [příjmení] jakoukoli vyšší platbu, hned ji odevzdávala žalobkyni k dalšímu použití. Bylo by také velmi nebezpečné, pokud by jakoukoli vyšší částku si ponechávala u sebe v sekretariátu ve společné AK na adrese [adresa], neboť společnou AK navštěvovalo denně mnoho osob a bylo by nebezpečí případného odcizení finančního obnosu. Svědek je přesvědčen o tom, že byl v inkriminovaný den, tj. [datum] osobně přítomen při návštěvě Ing. [příjmení] ve společné AK, při které tento klient skládal do pokladny společné AK příslušnou částku na zálohy za právní služby pro žalobkyni. Po nahlédnutí do příjmových pokladních dokladů s datem [datum] svědek uvedl, že se jedná o standardní příjmové doklady a zaplacené částky bývalým klientem byly účelově určeny na uhrazení soudního poplatku i na úhradu zálohových faktur za právní služby, které od vzniku společné AK již zajišťovala žalobkyně. Předmětné doklady se vztahují k návštěvě bývalého klienta Ing. [příjmení] dne [datum], který mj. uhradil požadované zálohové platby pro žalobkyni i stanovené režijní náklady, v tomto případě platby na soudní poplatky. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] navrhl vstup své osoby jako vedlejšího účastníka na straně žalované, která však k výzvě soudu dne [datum] sdělila, že nesouhlasí s vedlejším účastenstvím Mgr. [jméno] [příjmení] na své straně, což jmenovanému bylo soudem sděleno.

12. Ing. [příjmení] [příjmení] (dále i jen„ žalobce [příjmení] [jméno]. [příjmení]“, případně„ žalobce“) podal k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu došlého tomuto soudu dne [datum], kterým se domáhal stanovení povinnosti žalované [celé jméno žalobkyně] (dále i jen„ žalovaná [příjmení] [jméno]. [celé jméno žalobkyně]“, případně„ žalovaná“) zaplatit žalobci [příjmení] [jméno]. [příjmení] částku ve výši [částka] spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že mezi sdružením advokátů, advokátní kanceláří [celé jméno žalobkyně] & [příjmení], se sídlem [adresa], jehož byla žalovaná účastníkem, a žalobcem byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb. Na základě této smlouvy se sdružení advokátů zavázalo poskytovat žalobci právní služby, a to ve věci sporu žalobce s Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobce dne [datum] za tímto účelem udělil plnou moc sdružení a poté, kdy byl Mgr. [příjmení] pozastaven výkon advokacie, udělil v rámci osobního jednání plnou moc žalované, která tuto sama požadovala k podání žaloby proti Ing. [příjmení] o zaplacení částky [částka] a zaslala návrh jejího znění žalobci emailem dne [datum] k podpisu. Následně žalovaná požadovala po žalobci uhradit v plné výši soudní poplatek se správným výpočtem v částce [částka], žalobce již uhradil na soudní poplatek částku [částka] a tak odmítl celý poplatek ve výši [částka] žalované znovu uhradit. [jméno] žalovaná úhradu částky [částka] na soudní poplatek nikdy nepopírala, pouze opakovaně tvrdila, že jelikož jí peníze nebyly předány osobně či jí zaslány na účet (složeny byly pouze v hotovosti do pokladny sdružení), nemá s tímto nic společného. Žalobci byla [datum] vystavena sdružením advokátů zálohová faktura [číslo] na právní služby znějící na částku ve výši [částka] včetně DPH. Tato zálohová faktura byla žalobcem uhrazena, což dokládá příjmový pokladní doklad vystavený dne [datum]. Žalobce dále poskytl sdružení advokátů částku [částka] na úhradu soudního poplatku, což dokládá příjmovým pokladním dokladem vystaveným sdružením advokátů dne [datum]. Tento soudní poplatek však sdružení advokátů nikdy soudu neuhradilo. Dále žalobce uvedl svá tvrzení ohledně poskytnutí dalších částek žalované jako samostatné advokátce. Žalobce učinil úkon směřující k ukončení právního zastoupení žalobce žalovanou, který se dostal do dispozice žalované dne [datum] a žalovaná nevrátila žalobci částku určenou pro zaplacení soudního poplatku ve výši [částka], ani zálohy na právní služby v celkové výši [částka] ([částka] dne [datum] a [částka] dne [datum]), ani další částku ve výši [částka], která byla žalobou též uplatněna (důkaz: návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, podání žalobce ze dne [datum], [datum], [datum]). Žalovaná v rámci svého vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce nezná, neměla k dispozici spis, který by se týkal případu [anonymizováno]. Bývalý kolega a člen sdružení žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] nikdy peníze žalované nepředal, do dispozice žalované se částky ve výši [částka] a [částka] nikdy nedostaly (odpor žalované ze dne [datum] proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému Obvodním soudem pro Prahu 6 dne 2. 6. 2014 pod č. j. EPR 211875/2013-7, další vyjádření žalované k odporu ze dne [datum]). Dne [datum] byla uzavřena mezi smluvními stranami [celé jméno žalobkyně], advokátkou sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo] a Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], smlouva o sdružení za účelem společného výkonu advokacie ve všech oblastech práva podle ustanovení § 14 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii s tím, že se řídí ustanoveními § 829 a násl. občanského zákoníku, sdružení nemá způsobilost k právním povinnostem a nese název Advokátní kancelář [celé jméno žalobkyně] & Šejnost. [ulice] vzniká dnem [datum], je zakládáno na dobu neurčitou, sídlo sdružení je na adrese [adresa], pobočky sdružení jsou na [obec a číslo], [ulice a číslo] a v [obec], [ulice a číslo] a jediným jednatelem a zástupcem sdružení je pověřen účastník [celé jméno žalobkyně] (důkaz: smlouva o sdružení s datem [datum]). Při jednání dne [datum] před Obvodním soudem pro Prahu 6 v rámci uvedeného řízení byla vyslechnuta svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která v rámci své výpovědi mj. uvedla, že finanční záležitosti vyřizovala JUDr. [celé jméno žalobkyně] a účetní paní [příjmení], nyní [celé jméno žalované], a asi ve 3 případech byla přítomna tomu, kdy klienti předávali peníze JUDr. [celé jméno žalobkyně] JUDr. [celé jméno žalobkyně] chodila do AK na [obec a číslo], tedy do sídla sdružení, každý druhý den, svědkyně neví o tom, že by byl nějaký problém s tím, že by neměla přístup do kanceláří, chodila běžně dveřmi a zadávala u nich bezpečnostní pin kód. Svědkyně dále uvedla, že v období od [datum] do [datum] pracovala jako advokátní koncipientka u Mgr. [příjmení] a v období od [datum] do půlky července 2012 jako advokátní koncipientka JUDr. [celé jméno žalobkyně] (důkaz: protokol o jednání před Obvodním soudem pro Prahu 6 ze dne [datum] ve věci vedené pod sp. zn. 13 C 274/2014). Při dalším jednání před Obvodním soudem pro Prahu 6 ve věci sp. zn. 13 C 274/2014 dne 3. 7. 2017 byla vyslechnuta svědkyně [celé jméno žalované], která v rámci své svědecké výpovědi mj. uvedla, že v kanceláři sdružení [příjmení] [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] měla na starosti běžnou administrativu, korespondenci, poštu, chod kanceláře, fakturace, v AK pracovala na základě smlouvy uzavřené se sdružením. Dále svědkyně uvedla, že bylo obvyklé přijímání její osobou peněz v hotovosti, většinou se jednalo o menší částky, pokud přijímala větší částku, tak byl vždy přítomen Mgr. [příjmení] či JUDr. [celé jméno žalobkyně] nebo někdo z advokátních koncipientů. Menší částku (jednalo se o částku cca do [částka]) vložila svědkyně do pokladny na hotovost, pokud se jednalo o větší částku, tak si ji většinou rovnou bral Mgr. [příjmení] či JUDr. [celé jméno žalobkyně]. K předložené zálohové faktuře [číslo] ze dne [datum] svědkyně uvedla, že se jedná o jí vystavenou zálohovou fakturu a dále k předloženým příjmovým pokladním dokladům ze stejného data na částky [částka] a [částka] svědkyně uvedla, že se jedná o příjmové pokladní doklady, které vystavila a podepsala, ručně doplněný účel platby nedopisovala ona, není to její písmo. Stran finančních částek složených Ing. [příjmení] v hotovosti svědkyně uvedla, že si je vzal Mgr. [příjmení] nebo JUDr. [celé jméno žalobkyně] (důkaz: protokol o jednání ze dne [datum] ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka]). Obvodní soud pro Prahu 6 dne [datum] rozhodl o nároku žalobce [příjmení] [jméno]. [příjmení] rozsudkem č. j. [číslo jednací] tak, že stanovil povinnost žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně od [datum] do zaplacení, žalobu stran částky [částka] včetně úroku z prodlení zamítl a žalované stanovil dále povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobce. Žalovaná podala proti uvedenému rozhodnutí soudu I. stupně odvolání, Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 30. 5. 2018 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku I. a ve výroku o nákladech řízení III. potvrdil a stanovil povinnost žalované zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. Odvolací soud v rámci svého odůvodnění uvedl, že soud I. stupně skutkový stav zjistil dostatečně s tím, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce ze svých prostředků zaplatil, resp. v kanceláři sdružení v [obec a číslo], [ulice], předal ve prospěch sdružení celkem [částka] ([částka] a [částka]). Tyto předal pracovnici této kanceláře sdružení paní [celé jméno žalované] (dříve [příjmení]), což ona ve své svědecké výpovědi jednoznačně potvrdila. Žalovaná svoji obranu postavila pouze na tvrzení, že finanční prostředky, které žalobce předal sdružení [příjmení] [příjmení] & [celé jméno žalobkyně], se nikdy do její dispozice nedostaly a neprocházejí ani účetnictvím tohoto sdružení. Tato její obrana nemůže obstát, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobce tyto finanční prostředky zaplatil v místě sídla tohoto sdružení, kde také byly převzaty. Navíc žalovaná sama uvedla, že po svědkyni [celé jméno žalované], dříve [příjmení], se soudní cestou domáhala zaplacení předmětné částky, ale současně odmítá její zaplacení žalobci z důvodu, že peníze měl předat osobě, která nebyla se sdružením v žádném právním vztahu. Pokud by byla pravdivá obrana žalované, znamená to v důsledku její snahu se bezdůvodně obohatit na úkor svědkyně [celé jméno žalované] v rozsahu žalované částky. Odvolací soud se ztotožnil též s posouzením nároku žalobce dle příslušných ustanovení zákona, z nichž také vyvodil správný právní závěr v tom smyslu, že je zcela právně nevýznamné, jakým způsobem byly finanční prostředky žalobce tímto sdružením použity, případně, zda byly použity v rozporu se zákonem. Správně se též vypořádal s pasivní věcnou legitimací žalované jako účastnicí sdružení advokátů [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] a případný nesouhlas žalované s tímto právním posouzením opět odůvodněný pouze tím, že nemůže nést odpovědnost za případné protiprávní jednání jiných pracovníků této kanceláře, není právně významný (důkaz: citovaná rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 a Městského soudu v Praze).

13. Z níže uvedených listin z připojeného spisu Policie ČR sp. zn. KRPA [číslo] 2015 [číslo] soud zjistil níže uvedené skutečnosti. Dne [datum] podal [jméno] [příjmení], bytem [ulice a číslo], [obec a číslo] Městskému státnímu zastupitelství v [obec] podnět pro zahájení trestního řízení na Mgr. [jméno] [příjmení] pro důvodné podezření, že si nechal pro svou potřebu – zpronevěřil – ukradl a zamlčel finanční částku [částka], kterou měl v hotovosti obdržet od Ing. [jméno] [příjmení] za přítomnosti slečny [jméno] [příjmení], finanční částku, která měla přijít, ale nikdy nepřišla do kompetence manželky [celé jméno žalobkyně], tehdejší jediné oprávněné osoby pro vybírání peněz ve sdružení [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] (důkaz: podnět [jméno] [příjmení] ze dne [datum] doručený Městskému státnímu zastupitelství v [obec] [datum]). Obvodnímu státnímu zastupitelství [obec a číslo] je adresován podnět žalobkyně s datem [datum] pro zahájení trestního řízení ve věci zpronevěry finančních prostředků [jméno] [příjmení], sekretářkou Mgr. [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Tento podnět žalobkyně odůvodnila tvrzením, že paní [jméno] [příjmení] a pan [příjmení] [jméno] [příjmení], oba zároveň jednatelé firmy [právnická osoba], dle jejich sdělení předali peníze ve značné výši na soudní poplatky a právní služby do rukou [jméno] [příjmení], která jim potvrdila převzetí těchto peněz svými podpisy na několik příjmových dokladech a poté údajně měla předat tyto všechny vybrané peníze Mgr. [jméno] [příjmení]. Ten na dotaz manžela oznamovatelky dne [datum] na chodbě soudu, kam dal vybrané peníze od Ing. [příjmení] a pí. [příjmení], uvedl, že do pokladny a více se k tomu nevyjadřoval. V době, kdy peníze byly vybrány od Ing. [příjmení] a pí. [příjmení], žalobkyně tyto osoby neznala. Tyto osoby nezajímá, že žalobkyně o penězích nic neví, nikdy je neměla v rukou, zkrátka byly složeny v době sdružení, a proto je po ní chtějí (důkaz: podnět žalobkyně s datem [datum] pro zahájení trestního řízení ve věci zpronevěry finančních prostředků adresovaný Obvodnímu státnímu zastupitelství [obec a číslo]). [obec] ČR, Obvodní ředitelství policie [obec] II, služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality – 7. oddělení, [ulice a číslo], [obec a číslo] pod sp. zn. ORII [číslo] 2012 [číslo] prověřoval podezření mj. ze zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. b), d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit Mgr. [jméno] [příjmení], [datum narození]. V rámci tohoto řízení byla vyslechnuta svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která mj. uvedla, že Mgr. [příjmení] dostal na svědkyni kontakt v roce 2011, na schůzce počátkem února téhož roku se domluvili na spolupráci a zpracování účetnictví za rok 2010, účetnictví sdružení, které uzavřel jmenovaný s JUDr. [celé jméno žalobkyně], svědkyně, resp. její firma nedělala. Usnesením Policie České republiky ve věci Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byla zakázána jakákoliv dispozice s peněžními prostředky na bankovním účtu vedeného [anonymizováno] bankou pro klienta [jméno] [příjmení], a to do výše [částka] s odůvodněním, že policejní orgán prověřuje podezření mj. ze zločinu zpronevěry, kterého se měl jmenovaný dopustit (důkaz: usnesení Policie ČR [číslo jednací] ze dne 18. 4. 2012). Z vyrozumění Policie ČR ve věci [číslo jednací] a návrhu na uzavření spisu v této věci shodně z data [datum] soud zjistil, že oznamovatel [jméno] [příjmení] byl vyrozuměn o tom, že kvalifikovaným posouzením obsahů jeho podáních ze dne [datum], [datum], [datum] na Mgr. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], [celé jméno žalované], rozenou [příjmení] a provedeným šetřením podle § 158 odst. 1 trestního řádu a dle zákona č. 278/2008 Sb., o Policii ČR, nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu. Policejní orgán velmi podrobně odůvodnil uvedený návrh na uzavření spisu a shodně i vyrozumění [jméno] [příjmení] a v rámci tohoto odůvodnění mj. uvedl, že z učiněných podání je policejnímu orgánu zřejmé, že se oznamovatel snaží využít všechny legální možnosti k tomu, aby ochránil svou manželku a rodinu především od způsobení majetkové újmy, jež jim v civilních sporech hrozí v souvislosti s činností [ulice] advokátů [celé jméno žalobkyně] & [příjmení]. K osobě Mgr. [jméno] [příjmení] policejní orgán dodává, že se i v současnosti jedná o zájmovou osobu policie. Mgr. [jméno] [příjmení] a jeho zájmově pestrá činnost se stala předmětem mnoha trestních řízení, některá trestní řízení byla skončena, jiná stále probíhají, avšak ve vztahu k oznamovatelem podaným skutečnostem policejní orgán opakovaně neshledal důvody pro zahájení úkonů trestního řízení. Ke stejnému závěru dospěl i ve vztahu k dalším osobám uvedeným oznamovatelem v podáních. Dle policejního orgánu se jedná o vztah mezi dvěma praktikujícími advokáty, kteří už ze svého povolání mají být právními profesionály a u kterých se předpokládá znalost jak hmotně právních, tak procesně právních předpisů a v úvahu přichází zejména civilně právní obrana. Na tento způsob ochrany (obrany) je třeba zejména s ohledem na skutečnosti obsažené ve výsleších [jméno] [příjmení] (faktické sekretářky v AK [adresa]), Mgr. [jméno] [příjmení] (tehdejší koncipientky ve sdružení a následně v AK JUDr. [celé jméno žalobkyně]) a [jméno] [příjmení] (bývalé manželky podezřelého [příjmení]), jakož i na další materiály obsažené ve spise odkázat.

14. Z listin z připojeného spisu Policie ČR sp. zn. KRPS [číslo] 2014 [číslo], a to z podnětu pro zahájení trestního řízení ze dne [datum], z podání žalobkyně adresované Okresnímu státnímu zastupitelství v [anonymizováno] dne [datum], z úředních záznamů o podaném vysvětlení žalovanou dne [datum] a Ing. [příjmení] dne [datum] a z vyrozumění oznamovatelky, tj. žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil tyto skutečnosti. Žalobkyně podala dne [datum] Okresnímu státnímu zastupitelství v [anonymizováno] podnět pro zahájení trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže na žalovanou s odůvodněním, že bez jejího svolení a vědomí vybrala dle potvrzení ze dne [datum] od klientů [ulice] [příjmení] [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] částku [částka], o tomto výběru se žalobkyni nezmínila, tyto peníze jí nikdy nepředala a nedala je ani na účet sdružení, čímž způsobila značnou finanční škodu a i morální újmu nejen žalobkyni. O tom, že došlo k vybrání peněz žalovanou, se žalobkyně dozvěděla až později od klientů, kteří tyto peníze měli žalované dát, a větší část těchto peněz měla sloužit k zaplacení soudních poplatků. Žalovaná v rámci podaného vysvětlení na policii dne [datum] mj. uvedla, že od roku 2008 pracovala v advokátní kanceláři Mgr. [anonymizováno] na pozici asistentky a její práce spočívala mj. i ve vystavování faktur, pokladních dokladů. Faktury vystavovala vždy na základě podkladů, které jí předal Mgr. [příjmení], jež jí sdělil, zda zákazník bude platit v hotovosti nebo bankovním převodem. Pokud vystavila fakturu a zákazník platil v hotovosti, vždy mu vystavila pokladní doklad, který dala do složky a tento zapsala do pokladního deníku a hotovost hned předala Mgr. [příjmení], který měl kancelář vedle ní. Stran žalobkyně uvedla, že ví jen, že se stali s Mgr. [anonymizováno] partnery, ale neví odkdy a jak dlouho a jelikož se s žalobkyní nedomluvila na další spolupráci, počátkem roku 2012 v AK skončila. Ing. [příjmení] [příjmení] v rámci podaného vysvětlení na policii dne [datum] uvedl, že společnosti [právnická osoba], jejímž je společníkem, vystavovala pokladní doklady sekretářka Mgr. [anonymizováno] slečna [příjmení], a to na popud Mgr. [anonymizováno], kdy jakmile žalované [příjmení] [příjmení] peníze předal, okamžitě je žalovaná odnesla do vedlejší místnosti Mgr. [příjmení] a před zraky Ing. [příjmení] mu je předala. K zaplacení těchto pokladních dokladů došlo zhruba na počátku listopadu 2011, poté podepsala společnost [právnická osoba] s kanceláří Mgr. [příjmení] a JUDr. [celé jméno žalobkyně] nové smlouvy o zastupování. Dále Ing. [příjmení] uvedl, že k tomuto tématu byl vyslýchán policií již v průběhu roku 2012, kdy věc byla odložena. Nechápe, proč JUDr. [celé jméno žalobkyně] podává nová trestní oznámení, když tehdy se policie věcí zabývala a on sám již uvedl, že viděl, jak slečna [příjmení] [jméno] [příjmení] předala hotovost, kterou jí oproti vystaveným pokladním dokladům předal. Policie ČR ve věci shora uvedené dne [datum] vyrozuměla oznamovatelku [celé jméno žalobkyně] o tom, že kvalifikovaným posouzením obsahu jejího podání ze dne [datum] označeném jako„ [celé jméno žalované] zpronevěra“ a provedeným šetřením podle trestního řádu a zákona o policii nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení. Dále policie v tomto vyrozumění uvedla, že z trestního oznámení žalobkyně vyplývá, že podává trestní oznámení duplicitně, kdy podobné trestní oznámení bylo na žalovanou a Mgr. [anonymizováno] podáno již dne [datum] na Okresní státní zastupitelství Praha 2, bylo vyžádáno rozhodnutí příslušné policejní součásti, která se uvedeným trestním oznámením zabývala, a bylo zjištěno, že věc po šetření policií byla dne [datum] odložena s tím, že ve věci nejde o podezření z trestného činu. Ve věci byli již tehdy vyslechnuti jak [celé jméno žalované], rozená [příjmení], tak i Ing. [příjmení] [příjmení], který na dotaz, kdo od něj peníze převzal a jak s nimi naložil, uvedl, že peníze od něj převzala slečna [příjmení], sekretářka Mgr. [anonymizováno], kdy na to vystavila odpovídající pokladní doklady a peníze před jeho zraky předala Mgr. [příjmení] ve vedlejší místnosti.

15. Z níže uvedených listin z připojeného spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 9 C 262/2013 soud zjistil tyto skutečnosti. [právnická osoba], [IČO] (dále i jen„ žalobkyně“) podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu došlého soudu dne [datum], kterým se domáhala po žalované [celé jméno žalobkyně] (dále i jen„ žalovaná“) zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení s odůvodněním, že mezi sdružením advokátů, [příjmení] [celé jméno žalobkyně] & [příjmení], sídlem [adresa], [část obce], jehož byla žalovaná účastníkem, a žalobkyní byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb. Na základě této smlouvy se sdružení zavázalo poskytovat žalobkyni právní služby ve věci vymáhání pohledávek žalobkyně, na které byla dne [datum] vystavena sdružením zálohová faktura [číslo] na právní služby znějící na částku ve výši [částka] včetně DPH, tato zálohová faktura byla žalobkyní uhrazena, což dokládá příjmovým pokladním dokladem vystaveným dne [datum]. Dále žalobkyně poskytla sdružení částku [částka] na úhradu soudního poplatku, což doložila příjmovým pokladním dokladem vystaveným sdružením dne [datum], tento soudní poplatek však sdružení příslušnému soudu nikdy neuhradilo. Ze strany žalobkyně došlo k úkonu směřujícímu k ukončení právního zastoupení, žalovaná nevrátila žalobkyni částku určenou pro zaplacení soudního poplatku ve výši [částka], ani zálohy na právní služby v celkové výši [částka] (důkaz: návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, uvedla, že o vymáhání pohledávek žalobkyně nic nevěděla a až později se dozvěděla od jednatelů žalobkyně, že měli v kanceláři Mgr. [příjmení] skládat finanční prostředky v hotovosti na soudní poplatky a právní služby. Žalovaná podávala trestní oznámení a žádala vyšetřit, kde peníze skončily. Peníze údajně vybrala sekretářka Mgr. [příjmení] [jméno] [příjmení] a na příkaz Mgr. [příjmení] mu je předala pro osobní potřebu. Žalovaná sporovala tvrzení žalobkyně, že byly prostředky žalobkyní do dispozice sdružení v jeho sídle předány (důkaz: vyjádření žalované ze dne [datum], ze dne [datum]). Dne [datum] udělila společnost [právnická osoba] plnou moc advokátní kanceláři [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] zastoupené [celé jméno žalobkyně], advokátkou s tím, že v rámci udělené plné moci je zvláštní plná moc k zastupování ve věci vypořádání pohledávek (důkaz: plná moc ze dne [datum]). Dne [datum] vystavilo sdružení zálohové faktury na odměny a výlohy advokáta pro společnost [právnická osoba] na částky [částka], [částka] a [částka] se shodným datem uskutečnění zdanitelného plnění dne [datum] (důkaz: zálohová faktura [číslo]). V rámci e-mailové komunikace mezi jednateli společnosti [právnická osoba], tj. pí [příjmení] a Ing. [příjmení] a advokátní koncipientkou JUDr. [celé jméno žalobkyně], Mgr. [jméno] [příjmení] v období března 2012 každý z jednatelů žádal o sdělení stavu řešených pohledávek společnosti [právnická osoba] včetně pohledávek proti manželům [příjmení], a dále i pohledávek každého z jednatelů této společnosti. Mgr. [příjmení] bylo sděleno, že po uhrazení soudního poplatku bude v každé z třech kauz vydán platební rozkaz s tím, že v jedné kauze má Okresní soud v Pardubicích nevyřízené podání ze srpna 2011. Dále bylo Mgr. [příjmení] sděleno, že finanční částku pro úhradu soudních poplatků v těchto třech kauzách vybrala svého času tehdejší sekretářka Mgr. [anonymizováno], což potvrdila a následně je dala Mgr. [příjmení], který však nezanechal v pokladně AK žádné zálohy. Ing. [příjmení] sdělil, že znovu soudní poplatky v kauze [anonymizováno] platit nebudou, a požádal o vyúčtování zbývajících peněz, které na tuto kauzu již zaplatili a vrácení částky cca [částka] (důkaz: e-mailová komunikace mezi Mgr. [jméno] [příjmení], advokátní koncipientkou JUDr. [celé jméno žalobkyně] a Ing. [příjmení] a pí. [příjmení], jednateli společnosti [právnická osoba]). Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 3. 10. 2012 č. j. 127 C 12/2012-13 ve věci žalobce [právnická osoba], zastoupené [celé jméno žalobkyně], advokátkou sídlem [adresa], proti žalovanému [jméno] [příjmení], o zaplacení částky [částka], rozhodl usnesením o zastavení řízení s odůvodněním, že žalobce [právnická osoba] nesplnil poplatkovou povinnost, a to přes výzvu soudu, v rámci které ho soud zároveň poučil, že nebude-li poplatek ve lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (důkaz: usnesení OS v [obec] ze dne 3. 10. 2012 č. j. 127 C 12/2012-13). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 21. 6. 2018 č. j. 9 C 262/2013-152 byla stanovena povinnost žalované [celé jméno žalobkyně] zaplatit žalobkyni společnosti [právnická osoba] částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní rozsudku a na náhradě nákladů řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně. Soud rozhodnutí odůvodnil tím, že v daném případě, kdy se žalobkyně domáhala vrácení částky celkem ve výši [částka] (sestávající jednak ze zálohy na právní služby ve výši [částka] a úhrady soudního poplatku ve výši [částka]) v souvislosti s vymáháním pohledávky žalobkyní za [jméno] [příjmení] na základě plné moci udělené [datum] sdružení advokátů zastoupeného žalovanou [celé jméno žalobkyně], bylo prokázáno, že žalobkyně zaplatila dne [datum] v sídle sdružení v hotovosti obě dílčí částky na zálohové faktury vystavené sdružením, a to prostřednictvím tehdejší zaměstnankyně paní [celé jméno žalované], rozené [příjmení]. Tím se uvedené finanční prostředky dostaly do dispozice sdružení, které žalobkyni neposkytlo sjednané právní služby, na jejichž úhradu žalobkyně poskytla zálohu, když řízení o žalobě k vymožení pohledávky žalobkyně za [jméno] [příjmení] bylo sice zahájeno, ale pro neuhrazení soudního poplatku zastaveno. Zjištění, k jakému účelu byly prostředky vybrané sdružením od žalobkyně použity, není relevantní, soud dospěl k závěru, že na straně sdružení advokátů došlo k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 451 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, a to ve výši poskytnuté zálohy na právní služby a ve výši částky odpovídající požadované výši soudního poplatku. Obdobný nárok byl řešen u podepsaného soudu pod sp. zn. 13 C 274/2014, kdy pohledávku vůči žalované uplatňoval Ing. [příjmení] [příjmení] jako fyzická osoba (důkaz: rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 21. 6. 2018 č. j. 9 C 262/2013-152).

16. Žalobkyně se svým podáním s datem [datum] obrátila na Městské státní zastupitelství v [obec], [ulice a číslo], [obec a číslo] se žádostí o prošetření podání ve věci krádeže, zpronevěry finančních prostředků, zfalšování – výroba příjmových dokladů a smlouvy o administrativě [jméno] [příjmení] – [celé jméno žalované], narozenou [datum], bytem [adresa žalované] (důkaz: žádost žalobkyně s datem [datum]). Uvedené Městské státní zastupitelství k dotazu soudu o stavu řízení stran uvedené žádosti žalobkyně sdělilo, že ve věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] sp. zn. 2 ZN 319/2017 nebylo shledáno podezření ze spáchání trestného činu a věc proto byla bez opatření založena, původní trestní oznámení žalobkyně pak bylo odloženo, kdy Městské státní zastupitelství v [obec] připojilo v příloze ke svému podání kopii přípisu OSZ pro [část Prahy] dne [datum], kopii vyrozumění Městského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] a kopii přípisu téhož zastupitelství ze dne [datum] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Z těchto připojených listin bylo zjištěno, že žalobkyně byla dne [datum] vyrozuměna Městským státním zastupitelstvím o tom, že její podání ze dne [datum] přiložené i k urgenci ze dne [datum] a ze dne [datum] byla vyhodnocena jako opakovaný podnět a bez dalšího opatření založena, kdy na tento postup byla žalobkyně upozorněna již ve vyrozumění o výkonu dohledu ze dne [datum], které jí bylo doručeno dne [datum]. Podněty žalobkyně se vždy týkaly nespokojenosti s vyřízením jejího trestního oznámení na [celé jméno žalované], rozenou [příjmení], která pracovala v roce 2011 ve sdružení advokátů Advokátní kancelář [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] a neoprávněně měla převzít od klientů zálohy ve výši [částka], které řádně nezaúčtovala a ani nepředala jmenovaným advokátům sdružení (důkaz: uvedené listiny Městského státního zastupitelství v [obec] včetně uvedených připojených příloh).

17. Z výpovědi žalované soud zjistil, že u Mgr. [anonymizováno] pracovala na základě uzavřené pracovní smlouvy od [datum] jako asistentka, postupem času začala přebírat od klientů peníze (zálohy na právní služby, na poplatky, na posudky. Pokud se hradily peníze v hotovosti hned na místě, vystavila fakturu i příjmový pokladní doklad, peníze převzala od klientů a předala je Mgr. [příjmení], klientům pak dala fakturu a příjmový pokladní doklad. Někdy se stalo, že klienti dostali jen příjmový pokladní doklad, toto bylo za situace, kdy peníze přebíral rovnou Mgr. [příjmení] nebo advokátní koncipient. Pracovní poměr s Mgr. [příjmení] ukončila žalovaná dohodou k [datum]. Téhož dne uzavřela smlouvu o zpracování administrativy se Sdružením pro nadaci [příjmení] [příjmení], o. s., kde byl Mgr. [příjmení] ředitelem. Stejnou smlouvu uzavřela i s Mgr. [anonymizováno], advokátem, a de facto dělala v AK stejnou činnost pro Mgr. [anonymizováno] jako když byla u něho v pracovním poměru. Následně Mgr. [příjmení] sdělil, že nadále bude fungovat ve sdružení s JUDr. [celé jméno žalobkyně], na základě uzavřené smlouvy o sdružení. JUDr. [celé jméno žalobkyně] představil zaměstnancům jeho advokátní kanceláře a JUDr. [celé jméno žalobkyně] začala působit v těchto prostorách, kde do té doby působil jen Mgr. [příjmení]. Ten také řekl, že se činnost zaměstnanců nemění, resp. že to, co bude žalobkyně potřebovat, budou dělat. Žalobkyně docházela 2 – 3x týdně, vždy trávila čas v kanceláři Mgr. [anonymizováno], bylo i několik okamžiků, kdy tam byla sama, ale většinou byli společně. Vybírání hotovosti od klientů na právní služby, zálohy na SOP apod. probíhalo stejně jako předtím, pokud žalovaná vybírala hotovost od klientů, předávala ji pak buď Mgr. [příjmení] nebo JUDr. [celé jméno žalobkyně] a klientům byla předána faktura a příjmový pokladní doklad. S žalobkyní žalovaná uzavřela smlouvu o zpracování administrativy v říjnu 2011, nepamatuje si již, zda ji podepsaly současně nebo ji nejprve podepsala jedna a pak druhá. Dne [datum] dle žalované zřejmě všechno proběhlo tak, jako obvykle, přítomen byl Mgr. [příjmení], žalovaná si již nepamatuje, zda byla přítomna i JUDr. [celé jméno žalobkyně]. Ing. [příjmení] se nahlásil, komunikoval s Mgr. [příjmení], pak složil u žalované peníze v hotovosti, přitom stále komunikoval otevřenými dveřmi s Mgr. [anonymizováno], žalovaná mu vystavila příjmový pokladní doklad na peníze, neví, zda měl fakturu dopředu, nebo zda mu ji vystavovala současně. K pojmu„ faktura dopředu“ žalovaná uvedla, že šlo o situaci, kdy nejprve proběhlo jednání klienta s advokátem, byl učiněn zápis, vystavena faktura a za několik dní došlo k předání peněz klientem v hotovosti na základě vystavené faktury a po předání peněz k vystavení a předání příjmového pokladního dokladu. Po předání peněz vzala žalovaná jednak peníze a dále také doklady, které bylo potřeba založit do spisu klienta Ing. [příjmení] a společnosti [právnická osoba], vše odnesla Mgr. [příjmení]. Ing. [příjmení] stále byl u žalované a před odchodem se ujišťoval u Mgr. [anonymizováno], zda je vše v pořádku a ten mu řekl, že ano. Žalovaná nakládala s finančními prostředky v řádech tisíců, desetitisíců i statisíců, a to jak v období, kdy působila jen pro Mgr. [anonymizováno], tak i poté, kdy působila pro sdružení [celé jméno žalobkyně] & [příjmení], platby z [datum] nebyly svou výší neobvyklé. Po zatčení Mgr. [anonymizováno] v listopadu 2011 zaměstnanci advokátní kanceláře [příjmení] & [celé jméno žalobkyně] měli zkreslené informace, od žalobkyně dostali informaci, že je přebírá, a pokud by pro ně neměla práci, převezme je její kolegyně. Od zatčení Mgr. [anonymizováno] nedostali zaměstnanci žádné peníze – mzdu, i když to žalobkyně slibovala, někteří zaměstnanci podali žalobu, žalovaná žalobu nepodala, chtěla mít klid a nemít s žalobkyní nic společného. Žalobkyně nikdy žádným způsobem nežádala žalovanou o vrácení peněz, které jsou předmětem tohoto řízení a ani jiných peněz. Počátkem roku 2015 žalovanou oslovila policie, obvodní oddělení na Kladně, žalovaná se dostavila a byla tázána na různé věci v souvislosti s Ing. [příjmení], penězi, jestli je přijala a předala, v podstatě na totéž, co se řeší v tomto řízení, žalovaná na všechno odpověděla. Z protokolu, který žalovaná dostala k podpisu, zjistila, že je zde uvedená žalobkyně a že jde o zpronevěru, která se týká osoby žalované. Následně byla žalovaná vyslechnuta v [obec] v rámci řízení Ing. [příjmení] proti žalobkyni, kde byla žalovaná mj. tázána i na výslech u policie. Až teprve v současné době dostala žalovaná spisovou značku, pod kterou se u policie věc vedla. Dne [datum] se konala pracovní porada za přítomnosti Mgr. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] – advokátního koncipienta, [jméno] [příjmení] (žalované) vedoucí sekretariátu, [jméno] [příjmení] – asistentky, [jméno] [příjmení] – praktikantky, z porady byl pořízen zápis. Jeho obsahem je mj. náplň činnosti vedoucí sekretariátu, která zajišťuje součinnost v administrativě mezi sídlem a jednotlivými pobočkami AK, odpovídá za legálnost všech programů v síti AK a jejich funkčnost, provádí základní i průběžné školení programů (Legsys, Jurisdix, Office), zajišťuje sběr všech účetních dokumentů sídla i poboček AK a jejich předání příslušnému zpracovateli, zajišťuje daňová přiznání včetně DPH a provádí jejich archivaci, zajišťuje inventarizaci movitých i nemovitých věcí v majetku AK, vede evidenci všech DHM včetně telekomunikačních zařízení, odpovídá za bezpečnost veškerých dat na pracovišti v sídle AK i pobočkách (výlučná dispozice s antivirovým programem), zajišťuje veškerou mzdovou agendu včetně sociálního a zdravotního pojištění všech zaměstnanců AK včetně pojištění odpovědnosti, spravuje agendu komerčního pojištění předmětů ve vlastnictví nebo v užívání AK, provádí přípravu k předkontaci účetních dokladů včetně kontroly pokladních knih v sídle AK i jednotlivých poboček, vede evidenci všech pracovních jízd u zaměstnanců a dalších pracovníků v sídle AK a poboček, za tím účelem provádí školení o výkaznictví (každá osoba si evidenci pracovních jízd provádí sama, nechává si pouze schvalovat jízdu vedoucím pracovníkem). Žalovaná je uvedena i v seznamu osob s kontakty a telefonním spojením a její podpis, jakož i podpisy všech zúčastněných osob, jsou v zápisu z uvedeného jednání (důkaz: zápis z porady ze dne [datum]). Dne [datum] se konala další pracovní porada ve věci organizace advokátních kanceláří, z níž byl pořízen opět zápis, dle něhož byly přítomny stejné osoby, jako na pracovní poradě dne [datum], navíc byl přítomen Mgr. [jméno] [příjmení] – praktikant. Žalovaná jako vedoucí sekretariátu byla pověřena sjednáním podmínek pro uzavření smlouvy o zpracování účetnictví včetně daňových povinností s tím, že korekturu smlouvu provede advokátní koncipient Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná stejně jako ostatní přítomní na pracovní poradě potvrdila svou účast podpisem (důkaz: zápis z jednání ze dne [datum]). Dne [datum] se konala další pracovní porada pracovníků AK Mgr. [anonymizováno] za účasti stejných osob jako při poradě dne [datum]. Náplní porady byla jednak kontrola úkolů, které měla mj. zajistit žalovaná, v jednom případě společně s Mgr. [jméno] [příjmení], dále projednání provozních věcí se stanovením úkolů i pro žalovanou (a to zajištění vizitek pro advokátní koncipienty, zajištění přehledu nákladovosti všech organizačních útvarů AK, zpracování plánu dovolených všech organizačních útvarů [příjmení]), žalovaná stejně jako ostatní zúčastnění na dané poradě je podepsána na zápisu z jednání (důkaz: zápis z jednání ze dne [datum] stran pracovní porady pracovníků AK Mgr. [anonymizováno]).

18. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalobu v tomto řízení, kterou se domáhá po žalované zaplatit částku [částka], kterou žalovaná vybrala od společnosti [právnická osoba] a Ing. [příjmení] dne [datum], podala v důsledku přiznání žalované v červnu roku 2017 před Obvodním soudem pro Prahu 6, kdy potvrdila, že vyhotovila příjmové doklady dne [datum] za sdružení [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] a tyto příjmové doklady podepsala. Žalobu současně žalobkyně nepodala na Mgr. [anonymizováno], dalšího člena bývalého sdružení, neboť potvrdil před Policií ČR, že nepřevzal částku [částka] a žalovaná nikdy nebyla s žalobkyní jako se samostatným advokátem v pracovněprávním vztahu, nesměla vybírat proto žádné finanční prostředky, vystavovat faktury, příjmové doklady ani jednat s klienty žalobkyně. Nedošlo k uzavření žádné smlouvy nebo dohody o výkonu práce mezi žalobkyní a žalovanou, žalovaná nikdy nepředložila žalobkyni smlouvu o administrativě, tu poslala až v roce 2018 zdejšímu soudu, a co se týče pracovní náplně, kterou si žalovaná uvedla v této smlouvě, žalobkyně neměla na svém počítači programy, které má žalovaná v této smlouvě uvedené, a do počítačů Mgr. [anonymizováno], a to v kanceláři na [obec a číslo], i v [obec], neměla žalobkyně přístup. S žalovanou se žalobkyně neseznamovala, počátkem listopadu 2011 přišla za Mgr. [anonymizováno], který ji uvedl do své kanceláře, a když se žalovaná objevila ve dveřích, Mgr. [příjmení] žalovanou představil jako naše [příjmení] a víc nic. Pak žalovanou viděla žalobkyně ještě jednou a poté až u soudu na [obec a číslo] v roce 2017. Tehdy se jí žalobkyně zeptala, jak to bylo s penězi, o které se nyní účastnice soudí, žalovaná sdělila, že vyrobila příjmové doklady, nepamatovala si, jestli peníze přepočítala a tvrdila, že je předala [příjmení]. Žalobkyně po ní chtěla, aby přinesla potvrzení od Mgr. [anonymizováno], že peníze od žalované dostal, dosud žádné potvrzení nemá. Ze všech dokumentů, které vystavila a potvrdila žalovaná, je patrno, že peníze nebyly určeny pro žalobkyni, ale že je žalovaná vybírala pro sdružení na příkaz pravděpodobně Mgr. Šejnosta. Ani žalovaná, ani Mgr. [příjmení] žalobkyni o tom, že byly vystaveny nějaké faktury pro klienty, nic neřekli, stejně tak jí neřekli, že peníze byly vybrány v hotovosti. Všechny účetní doklady žalobkyně obdržela až prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6, kde řízení začalo v roce 2014. Nikdy žalobkyni [příjmení] [příjmení], ani žalovaná, ani nikdo jiný, neukázali účetnictví, spisy, nedošlo k předání žádného klientského kmenu. Po dobu trvání sdružení byla žalobkyně přítomna v prostorách AK Mgr. [příjmení] 1x týdně, [datum] tam určitě nebyla. Koncem listopadu, případně v prosinci 2011, poslala žalovaná žalobkyni fakturu, kde od ní požadovala za nějakou vykonanou práci [částka], poté jí telefonovala a žalobkyně žalované sdělila, že s ní nemá žádnou smlouvu, že jí nebude žádnou fakturu platit a tím to skončilo, žalovaná na žalobkyni žalobu nepodala. Všichni klienti Mgr. [anonymizováno] vycházeli z toho, že žalobkyně je jeho zástupce a tudíž, když zaplatili Mgr. [příjmení], tak proč by měli platit žalobkyni a že je nezajímá, pokud žalobkyni [příjmení] [příjmení] nedal ani korunu.

19. Na základě provedeného dokazování shora uvedenými důkazy dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci:

20. Žalovaná od dubna 2008 byla zaměstnána u Mgr. [anonymizováno], advokáta se sídlem advokátní kanceláře [adresa] na pracovní pozici asistentky s místem výkonu práce v sídle advokátní kanceláře. Pracovní náplň žalované spočívala zejména v objednávání klientů k jednání s advokátem, sledování termínů soudních jednání, sjednávání termínů výslechů klientů s orgány činnými v trestním řízení, ve výkaznictví, v ekonomické agendě, ve výběru finančních prostředků v hotovosti od klientů na zálohy právních služeb, soudní poplatky, posudky apod. V případech úhrady finančních prostředků v hotovosti vystavila žalovaná pro klienty fakturu i příjmový pokladní doklad, který jim po převzetí peněz předala, peníze poté předala Mgr. [příjmení]. Někdy žalovaná vystavovala tzv. fakturu dopředu, šlo o situaci, kdy nejprve proběhlo jednání klienta s advokátem, byl učiněn zápis, vystavena faktura, za několik dní došlo k předání peněz klientem v hotovosti na základě vystavené faktury a poté k vystavení a předání příjmového pokladního dokladu. Takto žalovaná nakládala s finančními prostředky v řádech tisíců, desetitisíců i statisíců. Pracovní poměr žalované byl ukončen ke dni [datum] dohodou uzavřenou mezi ní a Mgr. [příjmení]. Téhož dne uzavřela žalovaná jako OSVČ coby zhotovitel s objednatelem [ulice] pro nadaci [příjmení] [příjmení], o. s., zastoupené Mgr. [jméno] [příjmení] Smlouvu o zpracování administrativy, jejímž předmětem byl závazek žalované zajišťovat v sídle objednatele [adresa] dle jeho pokynů administrativu. Po uzavření této smlouvy žalovaná de facto dělala stejnou činnost pro Mgr. [anonymizováno] jako v době, kdy u něho byla v pracovním poměru, v zápisech z porad z roku 2010 a 2011 je žalovaná označována pracovní pozicí vedoucí sekretariátu. Dne [datum] vzniklo uzavřením Smlouvy o sdružení mezi advokáty [celé jméno žalobkyně] a Mgr. [jméno] [příjmení] sdružení Advokátní kancelář [celé jméno žalobkyně] & [příjmení], se sídlem na adrese [adresa], [ulice a číslo], [obec], [ulice a číslo]. Jediným jednatelem a zástupcem sdružení byla pověřena [celé jméno žalobkyně], sdružení bylo zapsáno v seznamu sdružení v období od [datum] do [datum]. Dne [datum] byl Mgr. [příjmení] vzat do vazby a žalobkyně byla ustanovena Českou advokátní komorou jeho zástupcem v období od [datum] do [datum], kdy došlo ke změně v osobě zástupce. Před vznikem sdružení [příjmení] [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] v advokátní kanceláři Mgr. [příjmení] pracovaly a působily tyto osoby – advokátní koncipientky Mgr. [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]), Mgr. [ulice], dále manželka [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], žalovaná jako vedoucí sekretariátu a další administrativní pracovnice. Zhruba v polovině října 2011 se konala pracovní schůzka za účasti Mgr. [příjmení], žalobkyně a uvedených osob, kterým byl oznámen vznik sdružení s tím, že advokátní kancelář [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] bude fungovat pod vedením JUDr. [celé jméno žalobkyně], jež přebírá kmenové klienty a že činnost zaměstnanců se nemění, resp. to, co bude žalobkyně potřebovat, budou dělat. Žalobkyně se na adrese sdružení od jeho založení vyskytovala každý druhý den, fakticky zde vykonávala advokacii (měla schůzky, dávala pokyny Mgr. [příjmení], paní [příjmení], žalované a další administrativní pracovnici), po příchodu žalobkyně se pracovní náplň jak Mgr. [příjmení], tak i žalované nezměnila.

21. Právní služby svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení] a společnosti [právnická osoba], jejímiž společníky a jednateli byli a jsou Ing. [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení], poskytoval nejprve advokát Mgr. [příjmení], a po založení sdružení advokátní kanceláře [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] i žalobkyně s tím, že Ing. M. [příjmení] a J. [příjmení] podepisovali dodatek k původní smlouvě o spolupráci a žalobkyni společnost [právnická osoba] udělila dne [datum] generální plnou moc a zvláštní plnou moc k zastupování ve věci vypořádání pohledávek. Ing. M. [příjmení] nepostřehl změnu stran působení žalované v kanceláři poté, kdy vzniklo sdružení [příjmení] [celé jméno žalobkyně] & [příjmení], které působilo ve stejných prostorách jako Mgr. [příjmení]. V listopadu 2011 svědek přinesl do kanceláře sdružení v hotovosti peníze ve výši cca [částka], neboť měl tehdy finanční problém s panem [příjmení], který mu dlužil částku cca [částka]. Ten den byli v kanceláři sdružení přítomni jak Mgr. [příjmení], tak i žalobkyně. Svědkovi bylo řečeno, ať peníze vyřídí se žalovanou, které svědek předal částku cca [částka]. Žalovaná mu vystavila příjmové pokladní doklady a odešla do vedlejší kanceláře, kde byl Mgr. [příjmení] i žalobkyně. Při odchodu svědek nahlédl do kanceláře, dotázal se, zda je vše v pořádku, oba mu odpověděli, že ano a tak odešel. Žalovaná při vystavování příjmových pokladních dokladů tohoto dne postupovala stejně jako v jiných případech, kdy svědek přinesl peníze do kanceláře před listopadem 2011 a nikdy nevznikl žádný finanční problém, první případ byla záležitost s penězi na spor s panem [příjmení]. I před tímto datem bylo běžné placení finančních částek na odměny za právní služby, ale i na soudní poplatky a jiné účely v hotovosti Mgr. [příjmení] či poté i sdružení, výše částky nehrála roli, svědek i společnost [právnická osoba] neposílala peníze přes účty. Po zániku sdružení Ing. M. [příjmení] žádal žalobkyni o řešení situace, kdy soud zastavil řízení jmenovaného proti [příjmení] [příjmení] pro neuhrazení soudního poplatku, žalobkyně se od uvedeného distancovala. Ing. [příjmení] následně podal proti žalobkyni žalobu o zaplacení částky [částka] z titulu vydání bezdůvodného obohacení, s níž byl úspěšný co do částky [částka] ([částka] a [částka]), řízení je již pravomocně skončeno. Žalobkyně dosud tuto částku neuhradila. Také společnost [právnická osoba] podala žalobu, které bylo vyhověno soudem I. stupně, proti žalobkyni o zaplacení částky [částka] ze stejného důvodu, ani zde žalobkyně dlužnou částku neuhradila.

22. Žalobkyně opakovaně podávala a podává trestní oznámení na žalovanou, případně i Mgr. [příjmení]. Jedním z nich je trestní oznámení s datem [datum] podané žalobkyní [příjmení] státnímu zastupitelství pro [část Prahy] žalovanou a Mgr. [jméno] [příjmení] pro spáchání trestného činu zpronevěry finančních prostředků získaných od [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] v hotovosti dne [datum] odůvodněné tvrzením, že tyto osoby jako jednatelé firmy [právnická osoba] předaly peníze na soudní poplatky a právní služby ve výši [částka] do rukou sekretářky Mgr. [příjmení], slečně [jméno] [příjmení]. Tato jim potvrdila převzetí peněz svými podpisy na několika příjmových dokladech a poté údajně měla předat tyto všechny vybrané peníze Mgr. [příjmení], který uvedl, že je dal do pokladny. Ta patřila pouze jemu a přístup do ní měl on sám, jeho manželka a žalovaná. Opakovaná trestní oznámení žalobkyně, jakož i trestní oznámení manžela žalobkyně [jméno] [příjmení] na Mgr. [anonymizováno], byla policií vždy po provedeném šetření odložena s tím, že ve věci nejde o podezření ze spáchání trestného činu. Opakované podněty žalobkyně se vždy týkaly nespokojenosti s vyřízením jejího trestního oznámení na žalovanou, která pracovala v roce 2011 ve sdružení advokátů [příjmení] [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] a neoprávněně měla převzít od klientů zálohy ve výši [částka], které řádně nezaúčtovala a ani nepředala jmenovaným advokátům sdružení.

23. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – vzhledem k tomu, že předmětem řízení je zaplacení částky, s níž bylo nakládáno v listopadu roku 2011 – podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění účinném do 29. 12. 2011 (dále jen„ zák. práce“), a v souladu s ustanovením § 4 zák. práce subsidiárně též podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 13. 6. 2012 (dále jen„ obč. zák.“).

24. Podle § 33 odst. 1 zák. práce, pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

25. Tzv. faktickým pracovním poměrem se rozumí právní vztah, který vzniká tím, že fyzická osoba koná pro zaměstnavatele (s jeho vědomím a podle jeho pokynů) práci (závislou práci ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce), ačkoliv mezi nimi nebyla sjednána platná pracovní smlouva, popřípadě platná dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr. Právní vztah při tzv. faktickém pracovním poměru je vztahem pracovněprávním. Nejedná se o pracovní poměr jako vzájemně provázaný komplex práv a povinností, nýbrž jen dílčí (právem neaprobovaný) faktický vztah, jehož vypořádání se řídí pracovněprávními předpisy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 5. 2003 sp. zn. 21 Cdo 2287/2002 nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 6. 2010 sp. zn. 21 Cdo 2029/2009) a který není třeba rozvazovat, protože právně neexistuje. Tzv. faktický pracovní poměr zaniká ukončením výkonu práce pro zaměstnavatele. Zaměstnanci v tzv. faktickém pracovním poměru, za předpokladu, že nedostatek platného pracovněprávního vztahu nezpůsobil výlučně sám (srov. § 19 odst. 2 zák. práce), zásadně náleží stejná práva a povinnosti jako zaměstnancům v platném pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu, zejména má právo na mzdu (plat) podle fakticky vykonané práce, právo na dovolenou, právo na náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance, právo na náhradu škody, za niž odpovídá zaměstnavatel, povinnost nahradit škodu, kterou způsobil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, apod. Protože však nejde o pracovní poměr, neplatí pro něj ustanovení o skončení pracovního poměru, o délce výpovědních dob, o nárocích z neplatného rozvázání pracovního poměru apod. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 2. 2017 sp. zn. 21 Cdo 264/2006).

26. Podle § 250 odst. 1 zák. práce, zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle odst. 2 a 3 citovaného ustanovení, byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

27. Podle § 329 odst. 1 zák. práce, promlčení se řídí § 100 odst. 1 a 2 a § 101 občanského zákoníku.

28. Podle § 331 zák. práce, promlčecí doba se řídí § 103, § 106 a 107 občanského zákoníku s tím, že vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let od jejich výplaty, § 109, § 110, § 111 a 112 občanského zákoníku.

29. Podle § 101 obč. zák., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

30. Podle § 106 odst. 1 obč. zák., právo na náhradu škody se promlčí za 2 roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za 3 roky a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za 10 let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

31. U práv na náhradu škody se kombinuje promlčecí lhůta se subjektivně určeným počátkem (zvaná jako subjektivní lhůta) a promlčecí lhůta s objektivně určeným počátkem (označovaná jako objektivní lhůta). Při kombinaci lhůt mohou nastat různé situace, jednoznačně však platí, že právo se promlčí uplynutím subjektivně určené lhůty, nejpozději uplynutím objektivně určené lhůty, tj. právo se promlčí uplynutím té lhůty, která skončí dříve (viz komentář k ustanovení § 106 obč. zák., právní stav komentáře ke dni [datum] ASPI).

32. Soud posoudil věc po právní stránce dle shora citovaných ustanovení zákoníku práce a občanského zákoníku a dospěl z níže uvedených důvodů k závěru o nedůvodnosti podané žaloby, kterou v plném rozsahu zamítl.

33. Soud tak, jak již uvedl v bodě 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí, se nejprve po provedeném dokazování a učinění závěru o skutkovém stavu věci zabýval především posouzením, zda žalobkyně a žalovaná v období působení sdružení, resp. i po jeho skončení, byly ve vzájemném právním vztahu, a pokud ano – v jakém, tak, aby mohl námitku promlčení žalovaného nároku uplatněnou žalovanou posoudit podle příslušného právního předpisu odpovídajícího zjištěnému skutkovému stavu stran vztahu účastnic. Žalovaná od dubna roku 2008 pracovala v advokátní kanceláři Mgr. [příjmení] na pozici asistentky a administrativní pracovnice, a přestože k ukončení tohoto pracovního poměru žalované došlo k [datum], i nadále po tomto datu vykonávala stejnou práci pro Mgr. [příjmení] ve stejném místě výkonu práce a po založení sdružení [příjmení] [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] i pro žalobkyni. Žalované se v řízení nepodařilo prokázat uzavření Smlouvy o zpracování administrativy s datem [datum] mezi ní a žalobkyní, neboť žalobkyně sporovala uzavření této smlouvy a zpochybnila svůj podpis na ní a žalovaná původně navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví nadále nenavrhovala k provedení dokazování. Soud proto při hodnocení vztahu mezi žalobkyní a žalovanou vyšel především ze skutečností prokázaných svědeckými výpověďmi Mgr. [příjmení] (dříve [příjmení]), Mgr. [příjmení], Ing. [příjmení] a listinnými důkazy (zejména zápisy z porad) a i z výpovědi samotné žalované a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl faktický pracovní poměr (stejně jako mezi Mgr. [příjmení] a žalovanou po ukončení původního pracovního poměru ke dni [datum] založeného pracovní smlouvou ze dne [datum]), neboť žalovaná po vzniku sdružení [příjmení] [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] vykonávala práci se shodnou pracovní náplní (včetně výběru peněz od klientů [příjmení] [celé jméno žalobkyně] & [příjmení]) jakou měla na pracovní pozici asistentka v rámci pracovního poměru založeného původně pracovní smlouvou uzavřenou mezi ní a Mgr. [příjmení], a poté od [datum] v rámci faktického pracovního poměru mezi ní a Mgr. [příjmení]. Soud neuvěřil tvrzení žalobkyně o průběhu seznámení s žalovanou a o tom, že v době působení sdružení a po jeho skončení viděla žalovanou jen 2x, když zejména výpovědí svědkyně [příjmení] [příjmení] (dříve [příjmení]), výpovědí svědka [příjmení] [příjmení] a účastnickou výpovědí žalované, která koresponduje se svědeckou výpovědí zejména Mgr. [příjmení] (dříve [příjmení]), bylo prokázáno, že žalobkyně se na adrese sdružení od jeho založení do poloviny ledna 2012 vyskytovala každý druhý den, fakticky zde vykonávala advokacii (měla schůzky, dávala pokyny svědkyni, žalované, manželce [příjmení] [příjmení] a další administrativní pracovnici), a pracovní náplň svědkyně ani žalované se po příchodu žalobkyně nezměnila, což potvrdil v rámci své výpovědi i svědek [příjmení] [jméno]. [příjmení], který uvedl, že nepostřehl změnu stran působení žalované v kanceláři poté, kdy vzniklo sdružení, jež působilo ve stejných prostorách jako působil Mgr. [příjmení]. Dále na počátku prosince 2011 byla v advokátní kanceláři sdružení schůzka, kdy žalobkyně sdělila, že se nic poté, kdy byl Mgr. [příjmení] vzat do vazby v listopadu 2011 v advokátní kanceláři nemění a bude se pokračovat stejně jako v době sdružení.

34. V rámci faktického pracovního poměru má zaměstnanec povinnost nahradit škodu, kterou způsobil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši [částka] vůči žalované soud na základě v řízení prokázaných okolností stran působení žalované ve sdružení [příjmení] [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] a výběru této částky žalovanou od klientů sdružení, a to společnosti [právnická osoba], Ing. M. [příjmení] a J. [příjmení] dne [datum] posoudil jako nárok žalobkyně na náhradu škody, kterou jí měla způsobit žalovaná při plnění svých pracovních úkolů (do kterých mj. spadalo oprávnění a povinnost žalované vybírat finanční hotovost na právní služby, soudní poplatky, zálohy na znaleckého posudky od klientů sdružení a předávat je Mgr. [příjmení] či žalobkyni). Jak již soud uvedl shora, žalovaná vznesla námitku promlčení tohoto nároku. Soud se proto nadále zabýval vyhodnocením důvodnosti či nedůvodnosti této námitky. Podle citovaného ustanovení § 329 odst. 1 a § 331 zák. práce se promlčení i promlčecí doba řídí ustanoveními občanského zákoníku, konkrétně ustanovením § 101 a 106 odst. 1, podle kterých se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá a promlčecí doba běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Tvrzení žalobkyně, že se o vybrání celkové částky [částka] žalovanou od klientů sdružení [příjmení] [celé jméno žalobkyně] & [příjmení] a o tom, že žalovaná tuto částku nikdy žalobkyni nepředala, stejně jako ji nedala na účet sdružení, dozvěděla až od klientů prostřednictvím soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 v roce 2014, bylo vyvráceno obsahem žalobkyní podaného trestního oznámení s datem [datum] na Mgr. [anonymizováno] a žalovanou k Obvodnímu státnímu zastupitelství [obec a číslo]. Z tohoto trestního oznámení žalobkyně jednoznačně vyplývá, že žalobkyně již v květnu roku 2012 věděla o tom, že jí vznikla škoda v celkové výši [částka], jak jí tato škoda vznikla (finanční prostředky získané od klientů sdružení, a to společností [právnická osoba], Ing. M. [příjmení] a [jméno] [příjmení], dne [datum] předáním uvedené částky v hotovosti žalované (viz faktury a hlavně příjmové pokladní doklady, kdy žalovaná potvrdila převzetí těchto peněz svými podpisy na příjmových dokladech a poté údajně měla tyto všechny vybrané peníze předat Mgr. [příjmení]) a za odpovědné osoby označila žalovanou a Mgr. [příjmení]. Žalobkyně tak již v květnu roku 2012 věděla o škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá. Vzhledem k datu podání žaloby v dané věci až dne [datum] došlo k promlčení nároku žalované na náhradu škody ve výši [částka], a to pro uplynutí jak subjektivní, tak i objektivní doby. Uvedený závěr pak soud vedl k zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

35. I kdyby soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že se o výběru celkové částky [částka] žalovanou dne [datum] od klientů sdružení – společnosti [právnická osoba], Ing. M. [příjmení] a J. [příjmení] a o nepředání této částky žalobkyni ani na účet sdružení dozvěděla žalobkyně až v roce 2014, je opět námitka promlčení vznesená žalovanou stran žalované částky důvodná. Žalobkyně totiž podnět pro zahájení trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu žalovanou s odůvodněním, že žalovaná bez jejího svolení a vědomí vybrala dne [datum] od shora uvedených klientů celkovou částku [částka], aniž by tyto peníze předala žalobkyni, či je vložila na účet sdružení, podala k Okresnímu státnímu zastupitelství v Kladně dále též dne [datum]. Vzhledem k datu podání žaloby v dané věci, tj. [datum], uplynula tak subjektivně určená lhůta dvou let, a to dnem [datum] a došlo k promlčení nároku žalobkyně.

36. Nad rámec shora uvedeného zdůvodnění zamítnutí žaloby soud uvádí, že v řízení s ohledem na rozsáhlé dokazování bylo současně prokázáno, že žalovaná celkovou částku [částka] dne [datum] od klientů sdružení, konkrétně firmy [právnická osoba], Ing. M. [příjmení] a J. [příjmení] oproti příjmovým pokladním dokladům, které jsou jí podepsány, převzala na úhradu soudních poplatků a právních služeb, ale ihned po výběru předala tuto částku ve vedlejší místnosti, kde byl přítomen Mgr. [příjmení] a žalobkyně. Opakované výpovědi svědka [příjmení] [jméno]. [příjmení], a to jednak v tomto řízení, ale i dalších soudních řízeních, jakož i na policii v rámci podaných vysvětlení při prošetřování opakovaných trestních oznámení žalobkyně, prokazují, že Ing. M. [příjmení] se před odchodem z kanceláře sdružení ujistil u Mgr. [anonymizováno] a JUDr. [celé jméno žalobkyně] nahlédnutím do jejich kanceláře, zda předání finančních prostředků je v pořádku, oba toto potvrdili. Je tedy prokázáno, že žalovaná si částku jí vybranou v celkové výši [částka] dne [datum] neponechala, předala ji po výběru advokátům sdružení, a tudíž žalobkyni nemohla způsobit škodu v žalované výši.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále i jen „o. s. ř.“) za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení za zastoupení žalované advokátem v celkové výši [částka] Náklady zastoupení žalované advokátem se sestávají z odměny stanovené dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 a. t. ve výši [částka], tj. z částky [částka] za každý ze 14 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání před soudem dne [datum], [datum] od [číslo] do 11.00 hodin, dne [datum] od [číslo] do 12.50 hodin, dne [datum] od [číslo] do 11.15 hodin, prostudování spisu – protokol o výslechu svědka [příjmení] dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum] od [číslo] do 11.40 hodin, závěrečný návrh s datem [datum], účast na jednání před soudem dne [datum]) včetně 14 režijních paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. v celkové výši [částka]. Náhradu nákladů řízení v celkové částce [částka] soud uložil žalobkyni zaplatit žalované v obecné pariční lhůtě 3 dnů (§ 160 odst. 1, první věta před středníkem o. s. ř.), k rukám advokáta žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení