21 C 46/2009-513

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,75 % ročně od 22. 9. 2005 do 31. 12. 2005 a úrokem z prodlení z této částky ve výši stanované nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., od 1. 1. 2006 do zaplacení.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 950 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,75 % ročně od 17. 9. 2005 do 31. 12. 2005 a úrokem z prodlení z této částky ve výši stanované nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., od 1. 1. 2006 do zaplacení a dále úrok z prodlení z částky 50 000 Kč ve výši 8,75 % ročně od 17. 9. 2005 do 21. 9. 2005, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení před soudy obou stupňů 330 088 Kč k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 21. 9. 2005 uplatnila původní žalobkyně [právnická osoba] nárok na zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody vzniklé porušením právních povinností žalované jako správkyně konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] (později přejmenovaného na [právnická osoba]), když v průběhu konkurzního řízení po prodeji nemovitostí úpadce, a to pozemku č. parc. [anonymizováno] a budovy bez č. p./č. e. se na něm nacházející, vše v k. ú. [část obce] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), na nichž vázla zástavní práva, neohlásila zánik zástavních práv katastrálnímu úřadu, ačkoli k tomu byla vyzvána. Škodu představovala smluvní pokuta ve výši 1 000 000 Kč (dále jen„ předmětná pokuta“), kterou dne 29. 7. 2005 uhradil [právnická osoba] jako nástupnická společnost žalobkynina právního předchůdce [právnická osoba] (v postavení budoucího prodávajícího) na základě smlouvy o smlouvě budoucí kupní o prodeji předmětných nemovitostí ze dne 6. 1. 2005 (ve znění dodatku ze dne 11. 4. 2005) [právnická osoba], a.s. (v postavení budoucího kupujícího) za porušení smluvní povinnosti zajistit do 30. 4. 2005 výmaz zástavních práv z katastru nemovitostí na předmětných nemovitostech, která byla nahrazena povinností do 10. 5. 2005 podat příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na výmaz těchto zástavních práv spolu s přílohami ve smyslu ustanovení § 36 odst. 12 vyhlášky č. 190/1996 Sb. Ke škodě přitom došlo za situace, kdy dne 10. 5. 2005 podal [právnická osoba] návrh na výmaz zástavních práv z katastru nemovitostí, avšak bez potvrzení správce konkurzní podstaty o zániku zástavních práv na předmětných nemovitostech, a [právnická osoba] dopisem ze dne 21. 6. 2005 odstoupil od smlouvy o smlouvě budoucí kupní o prodeji předmětných nemovitostí a dožadoval se úhrady předmětné pokuty. [právnická osoba] v rámci procesu fúze sloučením zanikl ke dni 18. 7. 2005 bez likvidace s tím, že veškeré jeho jmění přešlo na nástupnickou společnost [právnická osoba] Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2011 se stala právním nástupcem [právnická osoba] společnost [právnická osoba] (tj. současná žalobkyně). Hlavní příčina vzniku škody je spatřována v nejednání žalované, která byla k vydání potvrzení o zániku zástavních práv na předmětných nemovitostech opakovaně vyzývána a též upozorňována na možnost vzniku škody, avšak tento jednoduchý administrativní úkon neučinila v přiměřené době.

2. Žalovaná nárok neuznala. Namítla přitom, že do funkce správkyně konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] byla ustanovena usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2003 č. j. 88K 42/99-523, kterým byl současně zproštěn funkce původní správce Mgr. [jméno] [příjmení], který vykonával funkci od 14. 6. 1999. Usnesení napadl Mgr. [jméno] [příjmení] odvoláním, o němž bylo rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 10. 2004 č. j. 1Ko 245/2004-593 tak, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2003 č. j. 88K 42/99-523 se potvrzuje. Ke zpeněžení předmětných nemovitostí došlo dne 30. 9. 2002 na základě smlouvy o prodeji části podniku, kterou uzavřel Mgr. [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], která se stala vlastníkem předmětných nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne 13. 8. 2004, nebyla až do konce března 2005 otázka zástavních práv vůbec řešena. O vydání potvrzení o zániku zástavních práv na předmětných nemovitostech byla společností [právnická osoba] požádána až dopisem ze dne 21. 3. 2005, na který reagovala v přiměřené tříměsíční lhůtě, kdy dne 30. 6. 2005 doručila toto potvrzení příslušnému katastrálnímu úřadu. Tříměsíční lhůtu, v níž takto reagovala na žádost o vydání potvrzení o zániku zástavních práv na předmětných nemovitostech, žalovaná označila za přiměřenou. V souvislosti s potvrzením o zániku zástavních práv na předmětných nemovitostech uplatila žalovaná obranné námitky stran způsobu vedení konkurzního řízení ze strany dřívějšího správce konkurzní podstaty Mgr. [jméno] [příjmení] a nutnosti před vystavením potvrzení prověřit jeho kroky (kompletace podkladů k účetnictví a majetku konkurzní podstaty, zajištění likvidace a uložení radioaktivního odpadu, shromažďování podkladů pro jednání ve věci poskytnutí dotace v souvislosti a likvidací ekologické zátěže atd.). Žalovaná popřela, že byla vyzvána k vystavení potvrzení o zániku zástavních práv na předmětných nemovitostech v lednu 2005 telefonicky Ing. [jméno] [příjmení] a v únoru 2005 osobně Ing. [jméno] [příjmení] na základě pověření Ing. [jméno] [příjmení]. Potvrdila však, že jednání v únoru 2005 v její kanceláři s Ing. [jméno] [příjmení] proběhlo. Žalovaná rovněž namítla promlčení nároku uplatněného žalobou.

3. Rozsudkem ze dne 3. 11. 2010, č. j. 21C 46/2009-162 zdejší soud žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Usnesením ze dne 28. 3. 2012, č. j. 11Co 371/2011-215 Městský soud v Praze uvedený rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Následně rozsudkem ze dne 3. 4. 2015, č. j. 21C 46/2009-299 zdejší soud žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Usnesením ze dne 27. 4. 2016, č. j. 11Co 387/2015-339 Městský soud v Praze uvedený rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Rozsudkem ze dne 1. 11. 2016, č. j. 21 C 46/2009-391 zdejší soud žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení. Usnesením ze dne 22. 3. 2017, č. j. 11 Co 13/2017-427 Městský soud v Praze uvedený rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. V dalším postupu zdejší soud (dále jen„ soud“) – vázán ve smyslu ustanovení § 226 odst. 2 o. s. ř. právním názorem vysloveným odvolacím soudem ve shora uvedených usneseních (dále jen„ závazný právní názor odvolacího soudu“) – vyšel z toho, že ve věci je nutné aplikovat ustanovení § 544 a § 545 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).

5. Podle ustanovení § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

6. Podle ustanovení § 545 odst. 3 obč. zák. nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil.

7. Soud se zabýval těmito otázkami: 1/ zaplacení předmětné pokuty, 2/ námitka promlčení, 3/ vykonatelnost rozhodnutí o ustavení žalované správkyní konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba], 4/ platnost ujednání o předmětné pokutě a 5/ zavinění za porušení povinnosti zajištěné předmětnou pokutou.

8. Pokud jde o otázky pod body 1/ až 4/ pro stručnost odkazuje soud na příslušné pasáže rozsudku ze dne 1. 11. 2016, č. j. 21 C 46/2009-391 a usnesení ze dne 22. 3. 2017, č. j. 11 Co 13/2017-427, které jsou této problematice věnovány, přičemž uzavírá, že předmětná pokuta byla skutečně zaplacena, a to dne 29. 7. 2005 (bod 1/), že žaloba byla podána včas a námitka promlčení tudíž není důvodná (bod 2/), že soudní rozhodnutí o ustavení žalované správkyní konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] se stalo vykonatelným dne 31. 3. 2004 a od té doby byla žalovaná jedinou osobou, která mohla vystavit potvrzení o zániku zástavních práv na předmětných nemovitostech (bod 3/) a že předmětná pokuta byla sjednána platně (bod 4/).

9. Pokud jde o zavinění za porušení povinnosti zajištěné předmětnou pokutou (bod 5/), měl soud na zřeteli, že z hlediska ustanovení § 545 odst. 3 obč. zák. postačuje k naplnění podmínky zavinění za porušení smluvní povinnosti pokutou zajištěné povinnosti nevědomá nedbalost (kupř. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 6. 2001, sp. zn. 33 Odo 588/2003 nebo ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 33Cdo 980/2013 anebo ze dne 18. 12. 2014, sp. zn. 33Cdo 2319/2014). V rozsudku ze dne 1. 11. 2016, č. j. 21 C 46/2009-391 pak soud prezentoval názor, že reálnost splnění povinnosti zajištěné předmětnou pokutou si společnost [právnická osoba] předem nijak smluvně nezajistila, ačkoli možnost činit kroky směřující k výmazu měla již od 1. 9. 2004, kdy nastaly právní účinky vkladu práva kupní smlouvy ze dne 13. 8. 2004, na základě níž se stala vlastnicí předmětných nemovitostí a při sjednávání předmětné pokuty vůbec nezachovala takový stupeň pozornosti, který po ní bylo možno rozumně požadovat a který by byl způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škody. Zavázala se přitom k povinnosti, kterou – nebýt jí zvoleného (laxního) postoje – mohla reálně splnit. Na tomto základě pak soud v rozsudku ze dne 1. 11. 2016, č. j. 21 C 46/2009-391 uzavřel, že společnost [právnická osoba] porušila obecnou prevenční povinnost dle ustanovení § 415 obč. zák., jež se vztahuje na všechny účastníky občanských právních vztahů, tj. povinnost počínat si natolik obezřetně, aby jednáním či opomenutím nevznikla škoda jiným nebo jemu samému. Porušením prevenční povinnosti současně porušila právní povinnost dle ustanovení § 420 obč. zák., tj. jeden ze základních předpokladů obecné odpovědnosti za škodu. Zavinila porušení povinnosti zajištěné předmětnou pokutou (§ 545 odst. 3 obč. zák.) a ze zákona je zavázána k jejímu zaplacení (§ 544 obč. zák.). Škodu, která zaplacením předmětné pokuty vznikla, přitom způsobila výlučně svým zaviněním a nese si ji sama (§ 441 obč. zák.). V usnesení ze dne 22. 3. 2017, č. j. 11 Co 13/2017-427 odvolací soud označil tento názor za předčasný s tím, že závěr o případném porušení povinností žalované bude možné učinit až v závislosti na posouzení, zda časový úsek od okamžiku, kdy byla žalovaná vyzvána k vystavení potvrzení o zániku zástavních práv, do 30. 6. 2005, kdy žalovaná doručila toto potvrzení katastrálnímu úřadu, byl přiměřeným či nikoli s ohledem na její obranné námitky stran způsobu vedení konkurzního řízení ze strany dřívějšího správce konkurzní podstaty Mgr. [jméno] [příjmení] a nutnosti před vystavením potvrzení prověřit jeho kroky.

10. Po vydání usnesení odvolacího soudu dne 22. 3. 2017, č. j. 11 Co 13/2017-427 se soud nejprve věnoval otázce, zda společnost [právnická osoba] zavinila porušení povinnosti zajištěné předmětnou pokutou, přičemž vycházel z kupní smlouvy ze dne 13. 8. 2004 (č. l. 50), výpisu z katastru nemovitostí ze dne 5. 1. 2005 (č. l. 37), smlouvy o smlouvě budoucí kupní o prodeji ze dne 6. 1. 2005 ve znění dodatku ze dne 11. 4. 2005 (č. l. 46-48), protokolu o jednání ze dne 4. 10. 2007 v řízení vedeném u Obvodního spodu pro Prahu 4 sp. zn. 12 C 148/2005 (č. l. 128-129 připojeného spisu) a výslechu někdejšího jednatele společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] (č. l. 458-459).

11. Soud v tomto směru učinil následující skutková zjištění.

12. Z kupní smlouvy ze dne 13. 8. 2004 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] jako prodávajícím a společností [právnická osoba] jako kupujícím. V této smlouvě se jednalo o koupi předmětných nemovitostí za dohodnutou celkovou kupní cenu 28 500 000 Kč bez DPH a 31 749 000 Kč s DPH. V této smlouvě se společnost [právnická osoba] mimo jiné zavázala, že do 3 dnů od jejího podpisu vyzve správce konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba], aby v souladu s ustanovením § 28 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., nebo zástavního věřitele, aby podle ustanovení § 36 odst. 5 písm. b/ vyhlášky č. 160/1996 Sb., podali návrh na výmaz zástavních práv z katastru nemovitostí, které zanikly prodejem předmětných nemovitostí. Tato smlouva byla podepsána dne 13. 8. 2004 jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] [jméno] [příjmení] na straně jedné a jednatelem společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] na straně druhé.

13. Z výpisu z katastru ze dne 5. 1. 2005 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] se stala vlastníkem předmětných nemovitostí na základě smlouvy kupní ze dne 13. 8. 2004, přičemž právní účinky vkladu práva nastaly ke dni 1. 9. 2004.

14. Ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní o prodeji ze dne 6. 1. 2005 soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako budoucím prodávajícím a [právnická osoba], a.s. jako budoucím kupujícím. [právnická osoba] v této smlouvě prohlásila, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a má zájem je prodat. [právnická osoba] v této smlouvě prohlásila, že má zájem předmětné nemovitosti koupit. Kupní cena předmětných nemovitostí byla v této smlouvě sjednána dohodou ve výši 33 500 000 Kč [právnická osoba] se v článku I. odstavec 4 této smlouvy zavázala zajistit, aby zástavní práva na předmětných nemovitostech byla z katastru nemovitostí vymazána nejpozději 30. 4. 2005. V případě, že společnost [právnická osoba] nezajistí výmaz zástavních práv na předmětných nemovitostech do 30. 4. 2005, bylo v článku IV. odstavec 2 této smlouvy dohodnuto, že [právnická osoba], a.s. má právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 000 Kč, která je splatná do 3 dnů od porušení této povinnosti, jakož i právo od této smlouvy odstoupit. Tato smlouva byla podepsaná dne 6. 1. 2005 jednatelem společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] na straně jedné a předsedou představenstva [právnická osoba], a.s. Ing. [jméno] [příjmení] a místopředsedou představenstva [právnická osoba], a.s. Ing. [jméno] [příjmení] na straně druhé.

15. Z dodatku ze dne 11. 4. 2005 ke smlouvě o smlouvě budoucí kupní o prodeji ze dne 6. 1. 2005 soud zjistil, že se v něm společnost [právnická osoba] jako budoucí prodávající a [právnická osoba], a.s. jako budoucí kupující dohodli na tom, že se nahrazuje článek I. odst. 4 této smlouvy zněním, že [právnická osoba] [obec], s . o. se zavazuje zajistit, aby nejpozději 10. 5. 2005 byl u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, podán návrh na výmaz zástavních práv na předmětných nemovitostech, včetně všech nutných příloh uvedených v § 36 odst. 12 vyhlášky č. 190/1996 Sb. Dále se v tomto dodatku společnost [právnická osoba] jako budoucí prodávající a [právnická osoba], a.s. jako budoucí kupující dohodli na tom, že se nahrazuje článek IV. odstavec 2 této smlouvy zněním, že v případě, že společnost [právnická osoba] nezajistí podání návrhu na výmaz zástavních práv na předmětných nemovitostech z katastru nemovitostí do 10. 5. 2005, a to včetně příloh uvedených v § 36 odst. 12 vyhlášky č. 190/1996 Sb., má [právnická osoba], a.s. právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 000 Kč, která je splatná do 10 pracovních dnů od porušení této povinnosti, jakož i právo od této smlouvy odstoupit. Tento dodatek byl podepsán dne 11. 4. 2005 jednatelem společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] na straně jedné a předsedou představenstva [právnická osoba], a.s. Ing. [jméno] [příjmení] a místopředsedou představenstva [právnická osoba], a.s. Ing. [jméno] [příjmení] na straně druhé.

16. Z protokolu o jednání ze dne 4. 10. 2007 v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 12 C 148/2005 soud zjistil, že Ing. [jméno] [příjmení], slyšený jako někdejší jednatel společnosti [právnická osoba], vypověděl, že v případě uzavírání dodatku ze dne 11. 4. 2005 o ujednání o předmětné smluvní pokutě neměl v podstatě jinou možnost, neboť chtěl získat čas, protože [právnická osoba], a.s. vyšla vstříc s tím, že postačí u katastrálního úřadu podat návrh na výmaz zástavních práv na předmětných nemovitostech. [právnická osoba] situaci stran výmazu zástavních práv na předmětných nemovitostech podcenila. Právníky byla ujišťována, že jde jen o formalitu. Zástavní právo zapsané v katastru nemovitostí jí nevadilo. Problém nastal až v souvislosti se zamýšleným prodejem předmětných nemovitostí, kdy zájemce si chtěl věc„ pojistit“. Pro společnost [právnická osoba] se jednalo o velice výhodný obchod. Nedomnívala se, že by mohl nastat nějaký problém, neboť měla za to, že zástavní právo, byť z katastru nemovitostí evidované, fakticky neexistuje. Šla tak do určitého rizika. Předmětné nemovitosti měly význam v důsledku velkého investičního projektu. Jejich zamýšlený prodej se nakonec nezdařil, což mělo vliv na jeho odchod od společnosti [právnická osoba] v srpnu 2005.

17. Z výslechu někdejšího jednatele společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ve věci výmazu zástavního práva na předmětných nemovitostech sám nic nepodnikl. Pokládal to za právní záležitost, která neměla nic společného s obchodním vedením. Nikdy nic takového neřešil. Věřil svým právníkům, kteří mu řekli, že s tím nebude problém, že je to jen formalita. Nenapadlo by ho, že by s tím mohl být takový problém.

18. Na základě těchto skutkových zjištění soud nemá důvod revidovat svůj předchozí názor, že reálnost splnění povinnosti zajištěné předmětnou pokutou (tj. do 10. 5. 2005 podat příslušnému katastrálnímu úřadu návrh na výmaz zástavních práv z katastru nemovitostí ohledně předmětných nemovitostí spolu s přílohami ve smyslu § 36 odst. 12 vyhlášky č. 190/1996 Sb.) si společnost [právnická osoba] předem nijak smluvně nezajistila, ačkoli možnost činit kroky směřující k výmazu měla již od 1. 9. 2004, kdy nastaly právní účinky vkladu práva kupní smlouvy ze dne 13. 8. 2004, na základě níž se stala vlastnicí předmětných nemovitostí. Podle slov jejího někdejšího statutárního zástupce Ing. [jméno] [příjmení] situaci stran výmazu zástavních práv na předmětných nemovitostech podcenila, když vycházela z toho, že jde jen o formalitu, zástavní právo zapsané v katastru nemovitostí na předmětných nemovitostech jí nevadilo až do doby zamýšleného prodeje předmětných nemovitostí, kdy zájemce si chtěl věc„ pojistit“; jednalo se přitom o velice výhodný obchod, a proto šla do určitého rizika. Jde pak na vrub její odpovědnosti, že volila takovýto (laxní) postoj. Měla a mohla předvídat, že při jí zvoleném (laxním) postoji mohou vzniknout komplikace a průtahy, jež jsou způsobilé ohrozit včasné splnění povinnosti zajištěné předmětnou pokutou. Při sjednávání předmětné pokuty vůbec nezachovala takový stupeň pozornosti, který po ní bylo možno rozumně požadovat a který by byl způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škody. Zavázala se přitom k povinnosti, kterou – nebýt jí zvoleného (laxního) postoje – mohla reálně splnit. Soud tak činí závěr, že společnost [právnická osoba] porušila obecnou prevenční povinnost dle ustanovení § 415 obč. zák., jež se vztahuje na všechny účastníky občanských právních vztahů, tj. povinnost počínat si natolik obezřetně, aby jednáním či opomenutím nevznikla škoda jiným nebo jemu samému. Porušením prevenční povinnosti současně porušila právní povinnost dle ustanovení § 420 obč. zák., tj. jeden ze základních předpokladů obecné odpovědnosti za škodu. Zavinila porušení povinnosti zajištěné předmětnou pokutou (§ 545 odst. 3 obč. zák.) a ze zákona je zavázána k jejímu zaplacení (§ 544 obč. zák.).

19. Následně se soud zaměřil na posouzení okamžiku, kdy byla žalovaná vyzvána k vystavení potvrzení o zániku zástavních práv společností [právnická osoba] (dále jen„ předmětné potvrzení“), přičemž vycházel z úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně společnosti [právnická osoba] (č. l. 432-437), plné moci ze dne 8. 9. 2004 (příloha„ S“), žádosti společnosti [právnická osoba] ze dne 21. 3. 2005 (č. l. 44) včetně dodejky (příloha„ D“), protokolu o jednání ze dne 4. 10. 2007 v řízení vedeném u Obvodního spodu pro Prahu 4 sp. zn. 12 C 148/2005 (č. l. 128-130 připojeného spisu), výslechu někdejšího jednatele společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] (č. l. 458-459), výslechu svědka Ing. [jméno] [příjmení] (č. l. 472-473).

20. Soud v tomto směru učinil následující skutková zjištění.

21. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ohledně společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že jednatelem této společnosti byl od 19. 12. 2002 do 29. 12. 2003 Ing. [jméno] [příjmení] a od 29. 12. 2003 do 18. 7. 2005 Ing. [jméno] [příjmení].

22. Z plné moci ze dne 8. 9. 2004 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], jednající jednatelem Ing. [jméno] [příjmení], jako zmocnitel, zmocnila [právnická osoba], s.r.o., jednající jednatelem Ing. [jméno] [příjmení], jako zmocněnce, aby jménem zmocnitele jednal se správcem konkurzní podstaty úpadce a činil ve vztahu k uvedenému správci i veškeré úkony, ke kterým je zmocnitel oprávněn. Podpis Ing. [jméno] [příjmení] na této plné moci byl úředně ověřen dne 8. 9. 2004 Statutárním městem Ostrava.

23. Z žádosti společnosti [právnická osoba] ze dne 21. 3. 2005 včetně dodejky soud zjistil, že tato společnost, jednající Ing. [jméno] [příjmení], sdělila žalované, že se na ni obrací ve věci výmazu zaniklých zástavních práv na předmětných nemovitostech s tím, že potvrzení správce konkurzní podstaty o tom, že došlo k zániku zástavního práva, dosud nebylo této společnosti předáno, což žalované osobně sdělil zplnomocněný zástupce této [právnická osoba]. [jméno] [příjmení], který žalovanou zároveň požádal, aby podepsala tzv. potvrzení o zániku zástavních práv podle ustanovení § 36 odst. 12 vyhlášky č. 160/1996 Sb., čemuž žalovaná nevyhověla. Zároveň tato společnost požádala žalovanou o podpis a jeho ověření na přiloženém potvrzení a o jeho následné odeslání na adresu svého sídla do 14 dnů od doručení. Tato společnost též upozornila žalovanou, že v případě, že nedojde k vystavení potvrzení správce konkurzní podstaty o zániku zástavního práva a následnému výmazu zástavních práv z katastru nemovitostí ohledně předmětných nemovitostí do 30. 4. 2005, vznikne této společnosti škoda.

24. Žádost společnosti [právnická osoba] ze dne 21. 3. 2005 byla žalované doručována prostřednictvím pošty dodejkou, na níž žalovaná potvrdila převzetí podpisem„ [celé jméno žalované]“ s poznámkou„ osobně“ dne 30. 3. 2005.

25. Z protokolu o jednání ze dne 4. 10. 2007 v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 12 C 148/2005 soud zjistil, že Ing. [jméno] [příjmení], slyšený jako někdejší jednatel společnosti [právnická osoba], vypověděl, že koncem ledna 2005 se telefonicky u žalované informoval, jak postupovat v případě výmazu zástavních práv na předmětných nemovitostech. V únoru 2005 požádal Ing. [jméno] [příjmení], aby navštívil žalovanou a osobně s ní věc probral. Dopisem ze dne 21. 3. 2005 pak požádal žalovanou o vydání potvrzení o zániku zástavních práv.

26. Z protokolu o jednání ze dne 4. 10. 2007 v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 12 C 148/2005 soud zjistil, že Ing. [jméno] [příjmení], slyšený jako svědek, vypověděl, že na základě žádosti Ing. [jméno] [příjmení] jednal stran výmazu zástavních práv na předmětných nemovitostech dne 10. 2. 2005 osobně s žalovanou. Měl zařídit její podpis, ale odkázala ho na dřívějšího správce konkurzní podstaty.

27. Z výslechu někdejšího jednatele společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ve věci výmazu zástavního práva na předmětných nemovitostech s dřívějším správcem konkurzní podstaty nehovořil. Asi v lednu 2005 telefonicky hovořil s žalovanou, která mu řekla, že výmaz zástavního práva na předmětných nemovitostech měl provést dřívější správce konkurzní podstaty. Na to žalované řekl, že věc probere s právníky a tím rozhovor skončil. Následně požádal Ing. [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba], s.r.o., aby až pojede do Prahy, zašel za žalovanou.

28. Z výslechu svědka Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v únoru 2005 osobně jednal s žalovanou v její kanceláři ohledně výmazu zástavních práv na předmětných nemovitostech na základě žádosti Ing. [jméno] [příjmení]. Jel se žalované dotázat, zda už je to hotové. Žalovaná jej však odkázala na předchozího správce konkurzní podstaty. Po té kontaktoval předchozího správce konkurzní podstaty a ten ho odkázal zpět na žalovanou. Ing. [jméno] [příjmení] informoval o výsledku jednání s žalovanou a předchozím správcem konkurzní podstaty.

29. Z vyjádření žalované ze dne 24. 7. 2006 (příloha„ H“) soud nezjistil žádnou skutečnost významnou pro rozhodnutí věci.

30. Soud tak má za prokázané, že k vystavení předmětného potvrzení byla žalovaná vyzvána zprvu osobně Ing. [jméno] [příjmení] v únoru 2005 při jednání v její kanceláři na základě plné moci ze dne 8. 9. 2004 udělené Ing. [jméno] [příjmení] a posléze písemně Ing. [jméno] [příjmení] prostřednictvím žádosti ze dne 21. 3. 2005 přijaté žalovanou od poštovního doručovatele dne 30. 3. 2005. Pokud jde o žalobkyní tvrzený telefonický rozhovor z ledna 2005 mezi Ing. [jméno] [příjmení] a žalovanou, ani po doplněném dokazování nemá soud za prokázané, že jeho obsahem byla výzva k vystavení předmětného potvrzení. Nic takového totiž Ing. [jméno] [příjmení] neuvedl. Jak v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 12 C 148/2005, tak v tomto řízení, shodně vypověděl, že šlo o informaci, jak postupovat v případě výmazu zástavních práv na předmětných nemovitostech. Pokud by předmětem telefonického rozhovoru z ledna 2005 byla výzva k vystavení předmětného potvrzení, zcela jistě by to Ing. [jméno] [příjmení] uvedl v písemné žádosti ze dne 21. 3. 2005 v pasáži, v níž se zmiňuje o přechozí osobní žádosti o vystavení předmětného potvrzení, učiněné jeho zplnomocněným zástupcem Ing. [jméno] [příjmení]. Pro závěr o tom, že předmětem telefonického rozhovoru z ledna 2005 nebyla výzva k vystavení předmětného potvrzení, svědčí též reakce Ing. [jméno] [příjmení], který po informaci žalované, že výmaz zástavních práv na předmětných nemovitostech měl učinit dřívější správce konkurzní podstaty, řekl žalované, že věc probere s právníky a tím rozhovor skončil. V případě jednání Ing. [jméno] [příjmení] s žalovanou v únoru 2005, má soud za prokázané, že jeho předmětem byla výzva k vystavení předmětného potvrzení na základě plné moci ze dne 8. 9. 2004 udělené Ing. [jméno] [příjmení]. To, že s Ing. [jméno] [příjmení] v únoru 2005 jednala ve své kanceláři, přitom žalovaná potvrdila s tím, že Ing. [jméno] [příjmení] řešila více záležitostí společnosti [právnická osoba] (č. l. 495). Jak v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 12 C 148/2005, tak v tomto řízení, Ing. [jméno] [příjmení] shodně vypověděl, že byl požádán Ing. [jméno] [příjmení], aby jednal s žalovanou ohledně výmazu zástavních práv na předmětných nemovitostech a měl zařídit její podpis. [příjmení] moc ze dne 8. 9. 2004, jak vyplynulo z doplněného dokazování, svědčí o zmocnění pro Ing. [jméno] [příjmení] ve vztahu k žalované ke všem úkonům, ke kterým je oprávněna společnost [právnická osoba], tedy i k výzvě k vystavení předmětného potvrzení. Tomu, že se tak skutečně stalo, nasvědčuje i písemná žádost ze dne 21. 3. 2005, kde je jedna z pasáží věnovaná zmínce Ing. [jméno] [příjmení] o přechozí osobní žádosti o vystavení předmětného potvrzení, učiněné zplnomocněným zástupcem Ing. [jméno] [příjmení]. Za významné kroky, které byly společností [právnická osoba] učiněny za účelem vydání předmětného potvrzení, soud za dané situace považuje jak osobní jednání Ing. [jméno] [příjmení] v únoru 2005, tak písemnou žádost ze dne 21. 3. 2005. Soud tak činí závěr, že žalovaná byla vyzvána k vystavení předmětného potvrzení ještě před doručením písemné žádosti ze dne 21. 3. 2005, a to již v únoru 2005.

31. Soud se po té zaměřil na posouzení, zda časový úsek od okamžiku, kdy byla žalovaná vyzvána k vystavení předmětného potvrzení, do 30. 6. 2005, kdy žalovaná doručila toto potvrzení katastrálnímu úřadu, byl přiměřeným či nikoli, přičemž vycházel z potvrzení ze dne 28. 6. 2005 (č. l. 148a, příloha„ 19“), zápisu ze dne 6. 10. 2003 (příloha„ 6“), zprávy ze dne 24. 8. 2018 (č. l. 500), usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2003, č. j. [číslo jednací] (příloha„ 11“), usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2004, č. j. [číslo jednací] (příloha„ 12“), usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 10. 2004, č. j. [číslo jednací] (příloha„ 13“), sdělení ze dne 14. 12. 2004 (příloha„ 14“), usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2004, č. j. [číslo jednací] (příloha„ 15“), žádosti ze dne 15. 12. 2004 (příloha„ 17“), potvrzení ze dne 28. 6. 2005 (příloha„ 18“), dopisu ze dne 27. 7. 2006 (příloha„ 20“), přehledu ze dne 5. 11. 2007 (příloha„ 21“), usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2014, č. j. [číslo jednací] (příloha„ 22“), dopisu ze dne 26. 9. 2005 (příloha„ 23“), dopisu ze dne 14. 6. 2005 (příloha„ 24“), dopisu ze dne 27. 7. 2006 (příloha„ 7“,„ 20“ a„ 25“), smlouva ze dne 30. 9. 2002 (příloha„ 26“), detailů konkurzu ze dne 30. 7. 2018 (přílohy„ 27“ a„ 29“), úplných výpisů z obchodního rejstříku ze dne 30. 7. 2018 (přílohy„ 28“ a„ 30“), usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2004, č. j. [číslo jednací] a ze dne 4. 3. 2005, č. j. 88 [spisová značka] (příloha„ 31“), zprávy ze dne 29. 9. 2005 (příloha„ 32“), zprávy ze dne 30. 11. 2004 (příloha„ 33“), vyjádření ze dne 31. 5. 2004 (příloha„ 34“) a zápisu ze dne 20. 4. 2004 (příloha„ 37“).

32. Soud v tomto směru učinil následující skutková zjištění.

33. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ze dne 30. 7. 2018 soud zjistil, že dne 1. 5. 1992 vznikla a byla zapsána společnost [právnická osoba] Dne 14. 6. 1999 byl prohlášen konkurz na její majetek. Mgr. [jméno] [příjmení] byl zapsán jako její správce konkurzní podstaty dne 18. 6. 1999 a vymazán dne 21. 12. 2004. Žalovaná byla zapsána jako její správkyně konkurzní podstaty 21. 12. 2004 a vymazána dne 23. 6. 2016.

34. Ze smlouvy ze dne 30. 9. 2002 soud zjistil, že byla uzavřena mezi prodávajícím Mgr. [jméno] [příjmení], vystupujícím jako správce konkurzní podstaty a kupující [právnická osoba], s.r.o., za níž jednal jednatel Ing. [jméno] [příjmení]. Jejím předmětem byl prodej věcí, práv a jiných majetkových hodnot tvořících část podniku úpadce [právnická osoba] včetně předmětných nemovitostí za kupní cenu 30 000 000 Kč. Označení předmětných nemovitostí, a to jak pozemku, tak budovy (stavby) včetně odkazu na příslušný katastrální úřad, katastrální území a list vlastnictví, bylo obsaženo pod bodem 2.3.„ Další ustanovení o Prodávaných nemovitostech“. Celkem sestávala z 15 listů včetně příloh. Podpisy Mgr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] byly úředně ověřeny JUDr. [jméno] [příjmení], notářem v [obec].

35. Z potvrzení ze dne 28. 6. 2005 soud zjistil, že jej žalovaná adresovala Katastrálnímu úřadu Praha – město. Žalovaná v něm potvrdila, že dne 30. 9. 2002 byla uzavřena smlouva o převodu věcí, práv a jiných majetkových hodnot tvořících část podniku úpadce [právnická osoba] mezi dřívějším správcem konkurzní podstaty Mgr. [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [právnická osoba], s.r.o. jako kupujícím, že konkurz na majetek úpadce byl prohlášen konkurzním soudem usnesením dne 14. 6. 1999, č. j. [číslo jednací], že na podkladě doporučení věřitelského výboru ze dne 7. 12. 2001 udělil konkurzní soud dne 17. 12. 2001 souhlas k uzavření výše uvedené smlouvy svým usnesením č. j. [číslo jednací], že v souladu v ustanovením § 28 odst. 5 zákona o konkurzu a vyrovnání zanikají zpeněžením věci zajišťovací práva, a to i v případě, že oddělení věřitelé nepřihlásili své pohledávky a dále, že došlo k zániku zástavních práv na předmětných nemovitostech. Zároveň v něm žalovaná požádala, aby byl proveden výmaz zástavních práv a omezení dispozičních práv na předmětných nemovitostech.

36. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2003, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že ve věci úpadce [právnická osoba] byl dosavadní správce konkurzní podstaty Mgr. [jméno] [příjmení] zproštěn funkce a novým správcem konkurzní podstaty byla ustavena žalovaná.

37. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2004, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že ve věci úpadce [anonymizováno] [obec], a s. byl dosavadní správce konkurzní podstaty Mgr. [jméno] [příjmení] zproštěn funkce a novým správcem konkurzní podstaty byla ustavena žalovaná s tím, že Městský soud v Praze shledal v činnosti Mgr. [jméno] [příjmení] nedostatky kupř. v tom, že zpeněžovat majetek úpadce v řádu milionů korun a nesrovnalosti soupisu podstaty neřešil a že za žádné účetní období, ve kterém byl podnik po dobu výkonu funkce provozován, nebyl proveden audit účetní uzávěrky, jakož i nekvalifikovaný postup ve věci snížení hodnoty více než 30 % pozemků sjednáním„ neurčitého a neplatného“ předkupního práva ve prospěch nájemníka nemovitostí určených k prodeji či provozování podniku s vysokou ztrátou, kdy za dobu výkonu funkce vynaložil na nákladech konkurzu více než 80 % finančních prostředků, které získal zpeněžením podstaty.

38. Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 10. 2004, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2004, č. j. [číslo jednací] bylo potvrzeno s tím, že Vrchního soudu v Praze je tohoto názoru, že v činnosti Mgr. [jméno] [příjmení] byly shledány nedostatky týkající se např. prodeje věcí z podstaty či spoluzodpovědnosti při provádění soupisu podstaty.

39. Ze zprávy ze dne 24. 8. 2018 soud zjistil, že Městské státní zastupitelství v Praze vstoupilo dne 30. 6. 2003 do konkurzního řízení úpadce [právnická osoba], vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], na základě podnětu konkurzního soudu. Ke zproštění Mgr. [jméno] [příjmení] funkce správce konkurzní podstaty došlo na základě rozhodnutí konkurzního soudu ze dne 14. 8. 2003 a posléze ze dne 17. 3. 2004. Konkurzní soud shledal v souvislosti s přešetřením stížnosti [právnická osoba] s.r.o. zásadní nesrovnalosti v soupisu konkurzní podstaty, který byl v době zpeněžení neúplný a nepřesný a na jeho základě tak došlo ke zpeněžení majetku, který byl předmětem vylučovací žaloby. Dále shledal konkurzní soud jako nevýhodné pro majetkovou podstatu sjednání věcného břemene ve prospěch vlastníka části výrobního podpisu úpadce, ke kterému došlo v září 2002 v souvislosti s prodejem tohoto majetku. Konkurzní soud shledal nedostatky též v plnění povinnosti dle zákona o účetnictví po dobu provozování úpadcova podniku Mgr. [jméno] [příjmení] Tyto skutečnosti pak konkurzní soud vyhodnotil jako odůvodňující postup podle § 8 zákona o konkurzu a vyrovnání. S tímto názorem se Městské státní zastupitelství v Praze ztotožnilo. Bezprostředně po ustavení se žalovaná ujala výkonu funkce správkyně konkurzní podstaty. Pochybení Mgr. [jméno] [příjmení] musela být nutně řešena žalovanou, a to kromě jiných, pro konkurzní řízení, zásadních kroků, jakým bylo např. odstoupení od smlouvy o dražbě areálu úpadce, zajištění likvidace a uložení radioaktivního odpadu anebo shromáždění podkladů pro jednání ve věci poskytnutí státní dotace v souvislosti s likvidací ekologické zátěže. Při nápravě těchto pochybení žalovanou se jednalo o déletrvající stav, závislý např. i na délce vylučovacího sporu, vypracování znaleckého posudku na ocenění nově zjištěného majetku úpadce atd., přičemž byla nezbytná kompletace dodatečně získaných podkladů k účetnictví a majetku konkurzní podstaty.

40. Ze zápisu ze dne 6. 10. 2003 soud zjistil, že na schůzi věřitelského výboru konané téhož dne žalovaná mimo jiné informovala o tom, že převzala část dokladů vztahujících se k problematice konkurzního řízení od Mgr. [jméno] [příjmení] s tím, že předání dalších dokladů zabrzdila nemoc Mgr. [jméno] [příjmení], že shledala nesrovnalosti v činnosti Mgr. [jméno] [příjmení] v souvislosti se smlouvou o provedení veřejné dražby uzavřenou dne 13. 8. 2003, že ekologický audit z roku 2000 hodnotí ekologickou zátěž částkou cca 60 000 000 Kč s tím, že dosud není vyřešena státní dotace a výtěžek z prodeje majetku by ani zdaleka nepokryl nezbytné náklady a dále též o problematice radioaktivního odpadu s tím, že jí byla prodloužena lhůta k předložení dokladů prokazujících původce.

41. Ze zápisu ze dne 20. 4. 2004 soud zjistil, že na schůzi věřitelského výboru konané téhož dne bylo mimo jiné schváleno uložení radioaktivního odpadu do [anonymizováno] [jméno] za částku cca 600 000 Kč dle předběžné kalkulace a uloženo žalované zajistit podmínky provedení dodatku ekologického auditu, v němž bude zohledněn stav ekologického zatížení nemovitostí areálu [anonymizováno] [obec] s tím, že členové věřitelného výboru nemají žádné výhrady k činnosti žalované.

42. Z vyjádření ze dne 10. 5. 2004 soud zjistil, že Městské státní zastupitelství v Praze navrhlo potvrzení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2004, č. j. [číslo jednací] s poukazem na nedostatky v činnosti Mgr. [jméno] [příjmení].

43. Ze sdělení ze dne 14. 12. 2004 soud zjistil, že žalovaná požádala Městský soud v Praze, aby vyzval Mgr. [jméno] [příjmení] ke sdělení, zda již žalované předal veškerou spisovou dokumentaci.

44. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 12. 2004, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že ve věci úpadce [právnická osoba] bylo Mgr. [jméno] [příjmení] uloženo, aby neprodleně předal žalované veškerou spisovou dokumentaci související s úpadcem za dobu od 14. 6. 1999 do 14. 8. 2003 a dále aby do 15 dnů od doručení předložil vyúčtování náklady a odměny správce za dobu trvání funkce.

45. Z žádosti ze dne 15. 12. 2004, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že Městský soud v Praze ve věci úpadce [právnická osoba] požádal obchodní rejstřík, aby Mgr. [jméno] [příjmení] byl vymazán jako dosavadní správce konkurzní podstaty a žalovaná byla zapsána jako nová správkyně konkurzní podstaty.

46. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2005, č. j. 88 [spisová značka] soud zjistil, že ve věci úpadce [právnická osoba] bylo Mgr. [jméno] [příjmení] opětovně uloženo, aby v dodatečné lhůtě 3 dnů splnil povinnosti podle usnesení ze dne 15. 12. 2004, č. j. [číslo jednací].

47. Z dopisu ze dne 14. 6. 2005 soud zjistil, že v souvislosti s realizací smlouvy o vypořádání ekologických závazků úpadce [právnická osoba], vzniklých před privatizací, žalovaná požádala Mgr. [jméno] [příjmení], 1. místopředsedu vlády ČR a ministra financí ČR, o sdělení, v jakém termínu Ministerstvo financí ČR uvolní finanční prostředky k pokrytí realizací prací dle uvedené smlouvy.

48. Ze zpráv ze dne 30. 11. 2004 a 29. 9. 2005 soud zjistil, že v nich žalovaná informovala Městský soud v Praze ve věci úpadce [právnická osoba] o svém postupu při odstraňováním předprivatizační ekologické zátěže a řešení dalších problémů včetně provedení forenzního auditu účetnictví a hospodaření Mgr. [jméno] [příjmení].

49. Z potvrzení ze dne 28. 6. 2005, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že Městský soud v Praze ve věci úpadce [právnická osoba] potvrdil, že žalovaná je správkyní konkurzní podstaty úpadce a je dle zákona o konkurzu a vyrovnání oprávněna k nakládání s majetkem úpadce a k veškerým právním úkonům s tím spojeným.

50. Z dopisu ze dne 26. 9. 2005 soud zjistil, že auditorská [právnická osoba], a.s., poskytla žalované jako podklad pro zprávu pro věřitelský výbor informaci, že prověřila blíže specifikované účetní doklady, přičemž shledala nedostatky spočívající kupř. v tom, že v případě faktur přijatých od 14. 6. 1999 nebyly nalezeny smlouvy, v případě [jméno] [příjmení] je fakturována částka 50 000 Kč měsíčně, což nesouhlasí se smlouvou a od roku 2004 nejsou k dispozici doklady, v případě [jméno] [příjmení] byla zaplacena částka 168 630 Kč, což je neobvyklý výdaj, v případě faktur přijatých v roce 2000 za rekonstrukci bylo vyfakturováno celkem 12 990 824,45 Kč, přičemž je otázkou, kde byla rekonstrukce provedena, v případě smlouvy na dodávku rentgenové techniky do Litvy za 9 960 180 USD je otázkou, zda a kdy byla smlouva uzavřena, jak tento kontrakt dopadl, kdo ho realizoval a kdo inkasoval finance a dále v tom, že nejsou k dispozici vyjma období let 1997 až 2002 doklady pro vývoj ukazatelů stavu a pohybu majetku, závazků a hospodaření a za roky 2003 a 2004 účetní závěrky.

51. Z dopisu ze dne 27. 7. 2006 soud zjistil, že žalovaná požádala Městský soud v Praze ve věci úpadce [právnická osoba] o součinnost stran provedení změny zápisu na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], obec Praha, kde je dosud jako správce konkurzní podstaty veden Mgr. [jméno] [příjmení].

52. Z přehledu ze dne 5. 11. 2007 soud zjistil, že Mgr. [jméno] [příjmení] předložil ve věci úpadce [právnická osoba] k výzvě ze dne 4. 3. 2005 Městskému soudu v Praze ekonomické podklady pro účely konečné zprávy s tím, že konečný stav ke dni 31. 7. 2003 činí 12 755 386,39 Kč.

53. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2014, č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že ve věci úpadce [právnická osoba] bylo Mgr. [jméno] [příjmení] uloženo, aby do 30 dnů předložil vyúčtování příjmů a výdajů za období výkonu funkce správce konkurzní podstaty, obsahující podrobnou specifikaci jednotlivých příjmových položek tak, aby bylo zřejmé, jaké konkrétní věci, práva či jiné majetkové hodnoty do podstaty náležely a jak s nimi bylo naloženo, podrobnou specifikaci jednotlivých výdajů za období své činnosti tak, aby bylo zřejmé, jaké jednotlivá plnění byla z podstaty uskutečněna, jaký byl jejich důvod a výše a komu byla poskytnuta, průběžný a konečný hospodářky výsledek provozování podniku v průběhu konkurzu s vyčíslením výše zisku nebo ztráty a dále, aby předložil vyúčtování odměny správce za dobu trvání funkce.

54. Z detailů konkurzu ze dne 30. 7. 2018 soud zjistil, že žalovaná byla ustanovena správkyni konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba], přičemž k prohlášení konkurzu došlo dne 7. 3. 2000 a též úpadce [anonymizována tři slova] [právnická osoba], přičemž k prohlášení konkurzu došlo dne 20. 7. 2000.

55. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ze dne 30. 7. 2018 soud zjistil, že žalovaná byla ustanovena správkyní konkurzní podstaty úpadce [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova], státní podnik, přičemž k prohlášení konkurzu došlo dne 20. 2. 2003.

56. Z žádosti ze dne 12. 4. 2005 (příloha„ 16“ a„ 42“), vyjádření ze dne 10. 5. 2004 (příloha„ 35“) a záznamu ze dne 29. 4. 2004 (příloha„ 36“) soud nezjistil žádnou skutečnost významnou pro rozhodnutí věci.

57. Soud tak má za prokázané, že žalovaná, co by nová správkyně konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] ustavená dne 31. 3. 2004, musela řešit pochybení dřívějšího správce konkurzní podstaty Mgr. [jméno] [příjmení], která vedla k jeho zproštění z funkce (kompletace podkladů k účetnictví a majetku konkurzní podstaty, zajištění likvidace a uložení radioaktivního odpadu, shromažďování podkladů pro jednání ve věci poskytnutí dotace v souvislosti s likvidací ekologické zátěže atd.), nicméně časový úsek od doby, kdy byla vyzvána k vystavení předmětného potvrzení (již v únoru 2005), do doby, kdy doručila toto potvrzení katastrálnímu úřadu (30. 6. 2005), nelze považovat za přiměřený. Soud se ztotožňuje s názorem žalované, že k realizaci předmětného potvrzení je přiměřenou lhůtou lhůta tříměsíční. Žalovanou však tato lhůta nebyla nedodržena. Sepsání předmětného potvrzení bylo přitom, jak správně argumentuje žalobkyně, jednoduchým úkonem, který si od žalované vyžádal odhadem půl dne či jeden den (maximálně), což žalovaná nikterak nezpochybnila a naopak potvrdila, že samotné sepsání předmětného potvrzení lze zrealizovat poměrně rychle (č. l. 506). Čas zbývající, tedy tři měsíce bez jednoho půl dne či jednoho dne, byl pro žalovanou postačující k tomu, aby se mohla věnovat prověřování kroků dřívějšího správce konkurzní podstaty Mgr. [jméno] [příjmení] pro účely vystavení předmětného potvrzení. Pokud jde o poukaz žalované na to, kolik měla práce v jiných konkurzních řízeních ([právnická osoba] nebo [anonymizována tři slova] [právnická osoba] anebo [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova], státní podnik), třeba přisvědčit žalobkyni, že si nelze rozumně představit, že by se správce konkurzní podstaty mohl vyvinit z nečinnosti v jednom řízení odkazem na to, že musel něco činit v jiném řízení (např. nezažaloval pohledávku v promlčecí době, protože měl hodně práce v jiném konkurzním řízení, a tudíž nemůže odpovídat za vzniklou škodu). Přisvědčit nelze ani argumentaci žalované, že musela trávit spousty času nad smlouvou ze dne 30. 9. 2002. Pro účely vystavení předmětného potvrzení bylo z této smlouvy lehce zjistitelné, že se týká předmětných nemovitostí. Ve spojení s údajem od příslušného katastru nemovitostí bylo pak možné poměrně jednoduše a rychle dojít k závěru, že předmětné nemovitosti byly prodány a zástavní práva tak zaniklá nebyla z katastru nemovitostí vymazána. Přitom nelze přehlédnout, že od 30. 3. 2005, kdy byla žalované doručena písemná žádost ze dne 21. 3. 2005, měla nade vši pochybnost povědomost o tom, že v případě, že nedojde k vystavení předmětného potvrzení a následnému výmazu zástavních práv z katastru nemovitostí ohledně předmětných nemovitostí do 30. 4. 2005, vznikne společnosti [právnická osoba] škoda.

58. Za dané situace soudu nezbývá, než – ve smyslu závazného právního názoru odvolacího soudu – zrevidovat svůj předchozí názor o výlučném zavinění a uzavřít, že nejen společnost [právnická osoba], ale též žalovaná porušila obecnou prevenční povinnost dle ustanovení § 415 obč. zák., jež se vztahuje na všechny účastníky občanských právních vztahů, tj. povinnost počínat si natolik obezřetně, aby jednáním či opomenutím nevznikla škoda jiným nebo jemu samému. Porušením prevenční povinnosti žalovaná současně porušila právní povinnost dle ustanovení § 420 obč. zák., tj. jeden ze základních předpokladů obecné odpovědnosti za škodu. Žalovaná zavinila porušení povinnosti zajištěné předmětnou pokutou (§ 545 odst. 3 obč. zák.) a ze zákona je zavázána k jejímu zaplacení (§ 544 obč. zák.). Míra zavinění je však u žalované v nepatrné výši v porovnání s mírou zavinění společnosti [právnická osoba] (§ 441 obč. zák.). Je třeba mít na zřeteli, že to, aby byla předem smluvně zajištěna reálnost splnění povinnosti zajištěné předmětnou pokutou, bylo výlučně na společnosti [právnická osoba] To, že zvolila laxní postoj, jde na vrub její odpovědnosti. Pokud by dbala o splnění povinnosti zajištěné předmětnou pokutou bez zbytečného odkladu po koupi předmětných nemovitostí (září 2004) a bezdůvodně nevyčkávala s výzvou k vystavení předmětného potvrzení (únor 2005), pak by situace, jež dala vzniknout tomuto sporu, zřejmě vůbec nebyla nastala. Nelze ani přehlédnout, že v době, kdy žalovaná byla ustavena správkyní konkurzní podstaty úpadce, předmětné nemovitosti byly již dlouhou dobu zpeněženy (září 2002). Předmětné nemovitosti nebyly součástí konkurzní podstaty a v řízení nevyšlo najevo ničeho, co by svědčilo pro závěr, že žalovaná, co by nová správkyně konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba], ve vztahu ke konkurzní podstatě nejednala s řádnou a odbornou péčí. Za zmínku stojí rovněž to, že až do 30. 3. 2004 byl jedinou osobou, která mohla vystavit potvrzení o zániku zástavních práv na předmětných nemovitostech, dřívější správce konkurzní podstaty. Za dané situace pak není namístě přesouvat na žalovanou míru odpovědnosti za škodu vyšší, než nepatrnou. Soud tak činí závěr, že výše míry zavinění porušení povinnosti zajištěné předmětnou smluvní pokutou činí u žalované 5 %, což odpovídá částce 50 000 Kč a u žalobkyně 95 %, což odpovídá částce 950 000 Kč, a žalovaná je proto povinna zaplatit žalobkyni na předmětné smluvní pokutě částku 50 000 Kč (§ 544 obč. zák.).

59. Soud se dále zabýval splatností částky 50 000 Kč, přičemž vycházel z předžalobní výzvy ze dne 17. 8. 2005 (č. l. 57) a dopisu žalované ze dne 7. 9. 2005, který byl reakcí na tuto výzvu (č. l. 55). Z těchto listin soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění do 14 dnů, na což žalovaná reagovala dne 7. 9. 2005. Protože žalobkyně neoznačila důkazy k prokázání, kdy byla žalované doručena předžalobní výzva ze dne 17. 8. 2005 (č. l. 506), soud se zřetelem k dopisu ze dne 7. 9. 2005 uzavřel, že tato výzva byla žalované doručena dne 7. 9. 2005. Čtrnáctý den doručení připadl na 16. 9. 2005. Tímto dnem se částka 50 000 Kč stala splatnou (§ 563 obč. zák.). Protože žalovaná tuto částku řádně a včas žalobkyni nezaplatila, ocitla se dne 17. 9. 2005 v prodlení a žalobkyni pak od tohoto data do zaplacení náleží zákonný úrok z prodlení (§ 517 odst. 1 obč. zák.).

60. Soud proto žalobě jako důvodné co do částky 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,75 % ročně od 22. 9. 2005 do 31. 12. 2005 a úrokem z prodlení z této částky ve výši stanované nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., od 1. 1. 2006 do zaplacení vyhověl (výrok I.) a ve zbývajícím rozsahu co do částky 950 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,75 % ročně od 17. 9. 2005 do 31. 12. 2005 a úrokem z prodlení z této částky ve výši stanované nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., od 1. 1. 2006 do zaplacení a co do úroku z prodlení z částky 50 000 Kč ve výši 8,75 % ročně od 17. 9. 2005 do 21. 9. 2005 žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

61. O nákladech řízení před soudy obou stupňů rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Sestávají z nákladů zastoupení advokátkou ve výši 272 800 Kč (výpočet: 62 000 + 12 400 + 49 600 + 24 800 + 49 600 + 24 800 + 49 600) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 57 288 Kč (výpočet: 13 020 + 2 604 + 10 416 + 5 208 + 10 416 + 5 208 + 10 416), jíž je advokátka plátcem podle zvláštního právního předpisu (21 %), tj. celkem 330 088 Kč. V prvostupňovém řízení před vydáním usnesení odvolacího soudu ze dne 28. 3. 2012, č. j. 11 Co 371/2011-215 se jednalo o odměnu za zastupování ve výši 60 500 Kč (5 x 12 100) a náhradu hotových výdajů ve výši 1 500 (5 x 300), a to při učinění 5 úkonů právní služby, které spočívaly v převzetí a přípravě zastoupení, sepsání 1 podání ve věci samé (vyjádření ze dne 6. 5. 2009) a účasti na 3 jednáních před soudem (dne 20. 7. 2009, 15. 9. 2010 a 27. 10. 2010), tj. 62 000 Kč, jakož i náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 13 020 Kč (§ 7, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). V odvolacím řízení vedeném pod sp. zn. 11 Co 371/2011 se jednalo o odměnu za zastupování ve výši 12 100 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč, a to při učinění 1 úkonu právní služby, který spočíval v účasti na jednání před soudem (dne 28. 3. 2012), tj. 12 400 Kč, jakož i náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 2 604 Kč (§ 7, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). V prvostupňovém řízení před vydáním usnesení odvolacího soudu ze dne 27. 4. 2016, č. j. 11 Co 387/2015-339 se jednalo o odměnu za zastupování ve výši 48 400 Kč (4 x 12 100) a náhradu hotových výdajů ve výši 1 200 (4 x 300), a to při učinění 4 úkonů právní služby, které spočívaly v účasti na jednáních před soudem (dne 17. 10. 2012, 25. 3. 2013, 23. 6. 2014 a 3. 4. 2015), tj. 49 600 Kč, jakož i náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 10 416 Kč (§ 7, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). V odvolacím řízení vedeném pod sp. zn. 11 Co 387/2015 se jednalo o odměnu za zastupování ve výši 24 200 Kč (2 x 12 100) a náhradu hotových výdajů ve výši 600 (2 x 300), a to při učinění 2 úkonů právní služby, které spočívaly v sepsání 1 podání ve věci samé (vyjádření ze dne 4. 4. 2016) a účasti na 1 jednání před soudem (dne 27. 4. 2016), tj. 24 800 Kč, jakož i náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 5 208 Kč (§ 7, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). V prvostupňovém řízení po vydání usnesení odvolacího soudu ze dne 27. 4. 2016, č. j. 11 Co 387/2015-339 se jednalo o odměnu za zastupování ve výši 48 400 Kč (4 x 12 300) a náhradu hotových výdajů ve výši 1 200 (4 x 300), a to při učinění 4 úkonů právní služby, které spočívaly v sepsání 2 podání ve věci samé (vyjádření ze dne 22. 7. 2016 a 26. 9. 2016) a účasti na 2 jednáních před soudem (dne 27. 9. 2016 a 1. 11. 2016), tj. 49 600 Kč, jakož i náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 10 416 Kč (§ 7, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). V odvolacím řízení vedeném pod sp. zn. 11 Co 13/2017 se jednalo o odměnu za zastupování ve výši 24 200 Kč (2 x 12 100) a náhradu hotových výdajů ve výši 600 (2 x 300), a to při učinění 2 úkonů právní služby, které spočívaly v sepsání 1 podání ve věci samé (vyjádření ze dne 19. 3. 2017) a účasti na 1 jednání před soudem (dne 22. 3. 2017), tj. 24 800 Kč, jakož i náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 5 208 Kč (§ 7, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). V prvostupňovém řízení po vydání usnesení odvolacího soudu ze dne 22. 3. 2017, č. j. 11 Co 13/2017-427 se jednalo o odměnu za zastupování ve výši 48 400 Kč (4 x 12 100) a náhradu hotových výdajů ve výši 1 200 (4 x 300), a to při učinění 4 úkonů právní služby, které spočívaly v sepsání 2 podání ve věci samé (vyjádření ze dne 9. 2. 2018 a 9. 4. 2018) a účasti na 2 jednáních před soudem (dne 31. 7. 2018 a 16. 10. 2018), tj. 49 600 Kč, jakož i náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 10 416 Kč (§ 7, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Výrok o místu plnění (k rukám advokátky) vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).

62. Pro úplnost soud dodává, že při rozhodování o nákladech řízení nepostupoval podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (zrušené dnem 7. 5. 2013), neboť se nejedná o situaci řešenou Ústavním soudem ČR v nálezu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3559/15, kdy vyhlášku č. 484/2000 Sb. v odůvodněných případech lze aplikovat. Účastníci stran sice vstoupili do sporu za účinnosti vyhlášky č. 484/2000 Sb., nicméně v tomto případě není namístě závěr, že by určení výše odměny advokátce žalované v souladu s následně zavedenou praxí podle advokátního tarifu (vyhlášky č. 177/1996 Sb.) znamenalo nezanedbatelné zvýšení nákladů oproti výši, s níž mohla žalobkyně (jakožto účastnice řízení povinná k náhradě nákladů) kalkulovat, a je tak namístě rozhodnout o této odměně v intencích ustanovení § 136 o. s. ř., tedy za použití zrušené vyhlášky č. 484/2000 Sb. Podle názoru soudu by v tomto případě nezanedbatelné zvýšení nákladů znamenala právě aplikace zrušené vyhlášky č. 484/2000 Sb., podle níž by tarifní hodnotě věci odpovídala pro řízení v jednom stupni odměna v plné výši 57 300 Kč a v poloviční výši 28 650 Kč, celkem tedy 372 450 Kč (57 300 x 6 + 28 650), a to bez náhrady hotových výdajů a náhrady za daň z přidané hodnoty.

63. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. (výroky I. a III.).

Poučení