21 C 8/2019-200

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Petry Blažkové a přísedících JUDr. Jindřicha Jabornického a Mgr. Marka Kubíka ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o určení neplatnosti výpovědi takto:

Výrok

I. Určuje se, že výpověď ze dne [datum] daná žalovanou žalobkyni je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 39 380,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 1 náklady státu, a to ve výši 18 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou domáhá se žalobkyně určení, že rozvázání pracovního poměru žalobkyně k žalované založené pracovní smlouvou ze dne [datum], je neplatné, pokud výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] doručená žalobkyni dne [datum] byla odůvodněna ust. § 52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“) s odkazem na lékařský posudek ze dne [datum] a obsah výpovědi, pokud příčinnou pozbytí zdravotní způsobilosti má být obecné onemocnění, nikoli pracovní úraz ze dne [datum], který je dle žalobkyně skutečnou příčinnou pozbytí pracovní způsobilosti. Žalobkyně též tvrdila, že nikdy před incidentem dne [datum] nebyla [anonymizována dvě slova].

2. Žalovaná navrhla žalobu jako zcela nedůvodnou zamítnout s následujícím odůvodněním. Nejprve žalovaná namítá, že žalobkyně sice napadá výpověď ze dne [datum] doručenou žalobkyni dne [datum], avšak výpověď byla žalobkyni doručena již [datum], pokud jí žalobkyně odmítla převzít na osobní schůzce žalobkyně a pověřených zaměstnanců žalované. Dále žalovaná nesouhlasí, že by důvodem dlouhodobé pracovní neschopnosti byl pracovní úraz žalobkyně, v tomto odkazuje zejména na lékařský posudek ze dne [datum], a trvá na svém tvrzení, že žalobkyně ke dni doručení výpovědi pozbyla dlouhodobě pracovní způsobilost, a že příčinnou pozbytí dlouhodobé zdravotní způsobilosti bylo tzv. obecné onemocnění, nikoli pracovní úraz žalobkyně ze dne [datum], když tvrdí, že žalobkyně již před incidentem dne [datum] měla psychické obtíže.

3. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že je odůvodněna § 52 písm. e) zákoníku práce s ohledem na lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovně lékařských služeb [ulice] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], podle kterého žalobkyně pozbyla vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost s příčinou obecného onemocnění, nikoliv pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání 4. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] soud zjistil, že je odůvodněna § 52 písm. e) zákoníku práce s ohledem na lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovně lékařských služeb [ulice] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], podle kterého žalobkyně pozbyla vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost s příčinou obecného onemocnění, nikoliv pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Na této listině je záznam ze dne [datum] o tom, že žalobkyně výpověď odmítla osobně převzít a požaduje ji zaslat poštou s podpisy [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]

5. Z komunikace stran (oznámení o trvání na dalším zaměstnávání ze dne [datum], přípis žalované ze dne [datum]) soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila, že trvá na dalším zaměstnávání a považuje výpověď doručenou jí [datum] za neplatnou, žalovaná i nadále trvá na předmětné výpovědi.

6. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum], číslo [anonymizováno], vydaného [celé jméno svědkyně], soud zjistil, že žalobkyně pozbyla dle tohoto posudku vydaného k žádosti zaměstnavatele, tj. žalované, o mimořádnou lékařskou prohlídku, pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost.

7. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, čtvrtý a pátý díl, soud zjistil, že žalobkyně byla neschopna práce od [datum] do [datum], s vystavením dne [datum], pracovní úraz je označen, pokud se jedná o díl V.

8. Ze záznamu o úraze ze dne [datum] soud zjistil, že v pravidelném pracovišti žalobkyně došlo dne [datum] okolo 15:00 hodin ke zranění žalobkyně - psychické újmě, a to po odpracovaných šesti hodinách bez přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek u žalobkyně. Popis úrazového děje je zde následující: Klient přišel na poštu, hledal vedoucí, přistoupil k přepážce [číslo] začal nadávat a křičet:„ ty zlodějko, kdy mi vrátíš peníze, zabiju tě, rozbiju ti držku, vytáhl obrázek (znetvořený obličej pána) a vykřikoval, že takhle dopadu, a ať mě rakovina sežere“.

9. Z potvrzení lékaře o pracovní neschopnosti ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne [anonymizováno] [příjmení], praktický lékař žalobkyně, potvrdil, že pracovní neschopnost žalobkyně od [datum] do [datum] byla v jediné a příčinné souvislosti s pracovním úrazem, a že na délku pracovní neschopnosti nemělo vliv žádné jiné onemocnění 10. Z přípisu [právnická osoba] ze dne [datum] a přípisu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná [příjmení] [jméno] na její přípis sdělila, že událost, která vedla k pracovní neschopnosti žalobkyně, je nutno řešit jako pracovní úraz, neboť k němu došlo v přímé příčinné souvislosti s výkonem jejích pracovních povinností.

11. Z potvrzení o zaměstnání, včetně dodejky, soud zjistil, že pracovní poměr žalobkyně u žalované trval od [datum] do [datum].

12. Ze žádosti o provedení lékařské prohlídky soud zjistil, že tato byla žádána ze strany žalované jako mimořádná z důvodu dlouhodobé nemoci – pracovního úrazu.

13. Z přípisu ve věci Projednání výpovědi s odborovou organizací ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná požádala [anonymizována čtyři slova] o projednání výpovědi žalobkyni s ohledem na to, že žalobkyně dle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nesmí konat dále dosavadní práci.

14. Z vyrozumívacího dopisu [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že žalované jako poškozené z pracovního úrazu ze dne [datum] bylo pojišťovnou plněno z titulu odpovědnosti zaměstnavatele dle zákoníku práce finančnímu úřadu ve výši 10 725 Kč jako daň z náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, dále 361 113 Kč žalobkyni jako poškozené z titulu náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou a z titulu ztížení společenského uplatnění.

15. Z lékařských zpráv [nemocnice] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla žalobkyně poprvé vyšetřena na psychiatrické ambulanci v [nemocnice].

16. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že dne [datum] setkala se společně s kolegyní [příjmení] v [obec] s žalobkyní. Cílem schůzky bylo vysvětlení ukončení pracovního poměru s ohledem na zdravotní posudek závodního lékaře žalované o dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti žalobkyně, a to dohodou nebo výpovědí, žalobkyně si mohla vybrat. Manžel žalobkyně na schůzce uvedl, že žalobkyně nebude nic podepisovat ani přebírat, že si je jen vyslechnou. [příjmení] [příjmení] žalobkyni nabídla dohodu, vysvětlila jí její výhody, s ohledem na znění kolektivní smlouvy, žalobkyně návrh neakceptovala, odmítala cokoliv převzít, žalobkyni bylo sděleno, že v tom případě jí bude dána výpověď, [anonymizováno]. [příjmení] si již nepamatoval zda jí výpověď předali, ale tato listina byla položena na stůl, žalobkyně si ji odmítala převzít či přečíst, poté bylo žalobkyni sděleno, že jí výpověď bude zaslání poštou, prostřednictvím oddělení v [obec], kam výpověď, kterou měli zaměstnankyně žalované s sebou, zaslána, [anonymizováno]. [příjmení] si nepamatovala, kterým dnem tato výpověď byla datována, též si svědkyně [příjmení] nepamatuje, zda žalobkyně obsah výpovědi viděla. Žalobkyně nebyla poučena o následcích nepřevzetí výpovědi. Dojem svědkyně z výsledku jednání byl ten, že výpověď bude žalobkyni zaslána poštou, se žalobkyní nic projednáno nebylo, žalobkyně při jednání mlčela, pokud si svědkyně pamatovala, tak návrh dohody a výpověď byly na stole v otevřených deskách u kolegyně [příjmení], svědkyně si nepamatuje, jestli byly listiny obráceny směrem k žalobkyni, svědkyně uvádí, že manžel žalobkyně i žalobkyně si odmítali cokoliv převzít, dávali doslova ruce pryč 17. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] v řízení vypověděla, že se dne [datum] spolu s kolegyní [příjmení] účastnila v [obec] schůzky s žalobkyní a jejího manžela s cílem nabídnout žalobkyni skončení pracovního poměru dohodou nebo výpovědí, [anonymizováno]. [příjmení] vypověděla, že žalobkyni i jejímu manželovi vysvětlila, co obnáší dohoda a výpověď, a že pro žalobkyni je výhodnější uzavření dohody s tím, že nestane-li se tak, žalobkyni bude dána výpověď, reakcí žalobkyně bylo, že nic přebírat nebude, svědkyně měla oba dva dokumenty s sebou, žalobkyně se na ně ani nepodívala, nevzala je do ruky, nepřečetla si je, dále svědkyně vypověděla, že žalobkyni oznámila, že jí dávají výpověď, a výpověď jí bude zaslána poštou. Návrh dohody a výpověď měla svědkyně v otevřených deskách, listiny k žalobkyni a jejímu manželovi obracela, ukazovala jim určité pasáže těchto listin, je to nezajímalo, žalobkyně odmítla dohodu, odmítla převzít výpověď, odmítla cokoliv. Po sdělení výsledků této schůzky personální oddělení vytisklo výpověď ze systému s aktuálním datem a zaslalo ji žalobkyni. Svědkyně vypověděla, že žalobkyni, poté, co odmítla převzít výpověď, řekla, že jí tento materiál bude zaslán poštou. Dále svědkyně uvedla, že stejnopis výpovědi byl zaslán do [obec]. Pokud byl žalobkyni předkládán text výpovědi, tak ve směru její osoby, byly jí ukazovány určité pasáže, žalobkyně se na text výpovědi vůbec nedívala.

18. Závěr znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo] zpracovaného soudní znalkyní v oboru zdravotnictví, pracovní úrazy a nemoci z povolání, [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], [anonymizováno], je ten, že příčinou pozbytí pracovní způsobilosti žalobkyně je posttraumatická stresová porucha středně těžkého stupně, která vznikla následkem stresové události ze dne [datum], tato událost byla popsána v záznamu o úrazu, tento záznam byl sepsán dne [datum].

19. Výslechem znalkyně bylo zjištěno, že znalkyně trvá na závěrech znaleckého posudku, a že znalkyně měla k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci praktického lékaře žalobkyně, a to i za dobu od [datum]. Dále bylo zjištěno, že předchorobí žalobkyně nemá za následek změněnou pracovní schopnost žalobkyně.

20. Přibraná konzultantka z oboru psychologie, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní znalkyně v oboru zdravotnictví, odvětví zdravotnická různá, specializace klinická psychologie, v rámci znaleckého posudku, poté, co popsala skutek, který se stal dne [datum], uzavřela, že klinické psychologické vyšetření potvrdilo, že u žalobkyně došlo k nemajetkové újmě a to v oblasti duševního a následně i fyzického zdraví, když vyšetření neprokázalo, že by u žalobkyně probíhala agravace psychosomatických potíží, lži skóre je v normě. Tato traumatická situace negativně ovlivnila její kvalitu života, došlo k inhibici osobnostního vývoje a silné neurotizaci. Přetrvává chronická forma posttraumatické stresové poruchy, která se hlavně manifestuje do anxiózně fobických stavů, má stále psychiatrickou medikaci.

21. Přibraná konzultantka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalkyně v oboru zdravotnictví, psychiatrie, v rámci znaleckého posudku uvedla, že žalobkyně následkem prožité události trpí chronifikovanou posttraumatickou stresovou poruchou, která vznikla následkem stresové události, které byla vystavena dne [datum], touto poruchou trpěla i v době, kdy byla ze zaměstnání propuštěna, byla příčinou přetrvávání dočasné pracovní neschopnosti.

22. Ze zprávy [anonymizováno] ze dne 2023 bylo zjištěno, že u žalobkyně v období od [datum] (od kdy je u [anonymizováno] dostupný v informačním systému přehled úhrad zdravotní péče a předepsaných léků) do [datum] nebyla zjištěna psychiatrická léčba a předepsání léků na psychické obtíže.

23. Výslech [celé jméno svědkyně], lékařky [anonymizována tři slova], poskytovatele pracovně lékařských služeb, soud neprovedl s ohledem na jeho faktickou nemožnost s ohledem na úmrtí lékařky, pokud jde o zdravotnickou dokumentaci žalobkyně vedenou touto lékařskou, tak ani tento důkaz nebyl i přes učiněné součinnosti pro soud dosažitelný. Jinak byly provedeny všechny důkazní návrhy stran sporu vyjma výslechu manžela žalobkyně, který soud neprovedl pro jeho nadbytečnost, když má za to, že skutkový stav je dostatečně objasněn pro posouzení věci po stránce právní.

24. Provedené důkazy hodnotil soud dle kritérií § 132 o. s. ř. a má za to, že tyto plně prokazují níže zjištěný skutkový stav věci. Soud má za relevantní důkaz pro souzenou věc též znalecký posudek, když znalkyně při svém výslechu náležitě objasnila jeho závěry i prameny, ze kterých vycházela.

25. O skutkovém stavu věci byl s ohledem na výše uvedené učiněn tento závěr: Žalobkyně byla zaměstnána u žalované na základě pracovní smlouvy ve znění dodatků od [datum]. Dne [datum] okolo 15:00 hodin v pracovní době na pracovišti žalobkyně přistoupil k přepážce žalobkyně, po šesti hodinách odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu, muž, který hledal vedoucí, přistoupil k přepážce [číslo] začal nadávat a křičet:„ ty zlodějko, kdy mi vrátíš peníze, zabiju tě, rozbiju ti držku, vytáhl obrázek (znetvořený obličej pána) a vykřikoval, že takhle dopadu, a ať mě rakovina sežere“. Následně byla žalobkyně v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Dne [datum] se v bydliště žalobkyně uskutečnila schůzka pověřených zástupců žalované s žalobkyní a jejím manželem, obsahem tohoto setkání bylo jednání o ukončení pracovního poměru žalobkyně u žalované, žalobkyni byly předestřeny možnosti, a to buď skončení pracovního poměru dohodou, nebo výpovědí, žalobkyni byly, s ohledem na obsah kolektivní smlouvy, vysvětleny výhody dohody. Zástupci žalované měli u sebe text dohody i výpovědi. Listinu s výpovědí, datovanou dnem [datum], odůvodněnou § 52 písm. e) zákoníku práce s ohledem na lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovně lékařských služeb [ulice] zdravotnictví a. s. ze dne [datum], podle kterého žalobkyně pozbyla vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost s příčinou obecného onemocnění, nikoliv pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, měli nanejvýše v deskách na stole, byť textem směrem k žalobkyni, odvezli si ji s sebou zpět, žalobkyni o následcích případného odmítnutí převzetí výpovědi nepoučili. O výsledcích jednání informovali příslušné oddělení žalované, které v návaznosti na toto jednání změnilo datum výpovědi a zaslalo žalobkyni výpověď z pracovního poměru datovanou dnem [datum] prostřednictvím poštovních služeb, která byla žalobkyni doručena dne [datum] prostřednictvím poštovních služeb, a byla odůvodněna podle § 52 písm. e) zákoníku práce ze dne [datum] s odkazem na lékařský posudek ze dne [datum], podle kterého žalobkyně pozbyla vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost s příčinou obecného onemocnění, nikoliv pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Žalobkyně žalované oznámila, že trvá na dalším zaměstnávání a považuje výpověď doručenou jí [datum] za neplatnou, žalovaná i nadále setrvala na předmětné výpovědi. Výpověď byla projednána s odborovou organizací. Příčinou pozbytí pracovní způsobilosti žalobkyně je posttraumatická stresová porucha středně těžkého stupně, která vznikla následkem stresové události ze dne [datum], tato událost byla popsána v záznamu o úrazu, tento záznam byl sepsán dne [datum]. Předchorobí žalobkyně nemá za následek změněnou pracovní schopnost žalobkyně. U žalobkyně neprobíhala agravace psychosomatických potíží, lži skóre měla v normě. Žalobkyně se za období od [datum] do [datum] neléčila na psychiatrii a ani jí nebyly předepisovány léky na psychické obtíže, dne [datum] byla žalobkyně poprvé vyšetřena na psychiatrické ambulanci v [nemocnice].

26. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně:

27. Podle § 545 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále také jen „o. z.“, právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

28. Podle § 334 odst. 3 zákoníku práce nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.

29. V souzené věci, úkolem soudu bylo posoudit, nejprve, zda jednání účastníků dne v bydlišti žalobkyně lze kvalifikovat jako jednání, které by mělo za následky fikci doručení výpovědi ve smyslu § 334 odst. 3 zákoníku práce.

30. Primárně tak soud, s ohledem na námitky žalované, posuzoval, zda žalovaná dala žalobkyni výpověď ze dne [datum], a tuto doručila žalobkyni dne [datum].

31. Soud při posouzení této otázky vyšel zejména z ustanovení § 545 a násl. a uzavřel, že právní jednání žalované dne [datum] nesměřovalo k podání výpovědi vůči žalobkyni, tedy, že nebyl ze strany žalované učiněn pokus doručit výpověď žalobkyni s důsledky předvídanými v ust. § 334 odst. 3 zákoníku práce.

32. Soud v tomto právě uvedeném právním závěru vychází ze skutkových zjištění, které vyplynuly z provedeného dokazování, jak již bylo rozvedeno výše. Soud jednání účastníků dne [datum] hodnotí toliko jako jejich schůzku za účelem předestření možností skončení pracovního poměru s tím, že vůle žalované nesměřovala ke skončení pracovního poměru se žalobkyní tohoto dne, pokud by k tomuto směřovala, tak tato vůle žalované nebyla řádně projevena, pokud zástupci žalované neučinili aktivní pokus o faktické předání výpovědi žalobkyni. Na tomto závěru soudu nemůže nic změnit ani skutečnost, že listinu obsahující výpověď z pracovního poměru měli zástupci žalované na stole v otevřených deskách s textem směrem k žalobkyni ve spojení s tím, že žalobkyně projevila vůli toho dne nic převzít. Tomuto hodnocení jednání žalované pak odpovídá i následný postup žalované ve věci skončení pracovního poměru se žalobkyní, pokud následovala změna data výpovědi a její doručení žalobkyni prostřednictvím poštovních služeb. Ze všech těchto důvodů se tak nelze ztotožnit s argumentací žalované, kterou soud vidí pouze jako účelovou.

33. Následuje posouzení, zda výpovědní důvod vymezený ve výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] obstojí po promítnutí níže uvedené právní úpravy na skutková zjištění v souzené věci, a to zejména z hlediska povahy dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu sjednané práce, pokud zákoník práce rozlišuje výpověď danou zaměstnavatelem zaměstnanci z důvodu uvedeného v § 52 písm. d) a e) zákoníku práce.

34. Podle § 52 písm. d) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu, nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

35. Podle § 52 písm. e) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.

36. Podle § 271k odst. 1 zákoníku práce pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

37. Obecně tak platí, že pracovním úrazem je tělesné zranění zaměstnance, které nastalo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Pracovním úrazem však není jen tělesné zranění způsobené nenadálým zevním násilím, nýbrž vůbec porušení zdraví, k němuž došlo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které svou povahou jsou krátkodobé.

38. Pokud v souzené věci byl v záznamu o úrazu popsán skutkový, úrazový, děj tak, jak bylo zjištěno, pak soud uzavřel, že charakter tohoto úrazového děje, který byl svou povahou krátkodobý, náhlý a násilný, je třeba kvalifikovat jako pracovní úraz žalobkyně.

39. Obecně pak dále platí, že výpovědní důvod musí být ve výpovědi skutkově vymezen tak, aby nemohl být zaměněn s jiným výpovědním důvodem.

40. Dále dosud (a to i po [datum]) platí, že lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb je (toliko) dobrozdáním, a soud (ne) platnost výpovědi posuzuje dále na základě dokazovaní, a to s odkazem na aktuální judikaturu vyšších soudů ČR (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1096/2021).

41. Proto bylo v tomto řízení na žalované, aby důvod vymezený ve výpovědi prokázala. K tomuto žalovaná navrhla důkaz znaleckým posudkem a zprávou [anonymizováno] ohledně skutečnosti, zda žalobkyně v období před [datum] postupovala psychiatrickou léčbu, či jí byly předepisovány a hrazeny léky na psychické obtíže, popř. léčebné výkony v této oblasti.

42. Soud z hlediska skutkového provedl (všechny) důkazy navržené žalovanou ohledně zdravotního stavu žalobkyně ke dni doručení výpovědi z pracovního poměru, přičemž s ohledem na výsledky takto provedeného dokazování je třeba jednoznačně uzavřít, že příčinou pozbytí pracovní způsobilosti žalobkyně k výkonu práce u žalované na pozici pracovník přepážky je posttraumatická stresová porucha, která vznikla následkem stresové události ze dne [datum], a která byla popsána v záznamu o úrazu ze dne [datum]. Proto po právní stránce je pak třeba uzavřít, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce v důsledku pracovního úrazu dne [datum], tedy ve smyslu § 52 písm. d) zákoníku práce, a nikoliv podle § 52 písm. e) zákoníku práce, jak jej žalovaná uplatnila ve výpovědi.

43. Shrnuto, výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce uplatněný žalovanou ve výpovědi ze dne [datum] neobstojí, a proto je třeba takovou výpověď právně kvalifikovat jako neplatnou.

44. Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobě žalobkyně jako zcela důvodné vyhověl.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 380,68 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 12 180,68 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 719,30 Kč za 342 ujetých km v částce 1 919,30 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,5 l [číslo] km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 067,84 Kč za 342 ujetých km v částce 2 267,84 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 196,77 Kč za 342 ujetých km v částce 2 396,77 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 3 196,77 Kč za 342 ujetých km v částce 2 396,77 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t..

46. Přisouzená náhrada nákladů řízení úspěšnému účastníku pak byla uložena zaplatit žalovanou k rukám zástupce žalobkyně s odkazem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., bez ohledu na změnu zastoupení v průběhu řízení.

47. O náhradě nákladů státu rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. když stát platit částku 18 800 Kč z rozpočtu na náklady znaleckého posudku, tj. část, která nebyla kryta zálohou složenou ze strany žalované (5 000 Kč).