21 Co 111/2025 - 167

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ladislavy Mentbergerové a soudkyň Mgr. Lucie Markové a Mgr. Andrey Lomozové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o 476 490 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 21. února 2025, č. j. 27 C 77/2023-125, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 25 821 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 476 490 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 1. 12. 2022 do zaplacení (výrok I), uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 108 135 Kč (výrok II) a uložil žalobci zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 500 Kč (výrok III).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 476 490 Kč s příslušenstvím představující kupní cenu vozidla tov. zn. [podezřelý výraz], reg. zn. [SPZ] (dále jen „Vozidlo“), které žalobce koupil od žalované na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (dále jen „kupní smlouva“), s odůvodněním, že na Vozidle se vyskytla vada startování (Vozidlo nestartuje), vadu se nepodařilo odstranit a žalobce proto od kupní smlouvy odstoupil a Vozidlo dne 28. 6. 2022 vrátil žalované, která mu však kupní cenu nevrátila.

3. Žalovaná se bránila tím, že žalobce byl při uzavření kupní smlouvy seznámen se skutečností, že Vozidlo hůře startuje, vady Vozidla nevytkl, od kupní smlouvy neodstoupil, důvody pro odstoupení žádné neměl, a je tedy i nadále vlastníkem Vozidla. Žalovaná Vozidlo dne 28. 6. 2022 pouze přijala do opravy, Vozidlo opravila, avšak žalobce si je nepřevzal.

4. Soud prvního stupně ve věci rozhodl v pořadí druhým rozsudkem, když jeho předchozí rozsudek ze dne 25. 10. 2023, č. j. 27 C 77/2023-77, kterým žalobě vyhověl, byl k odvolání žalované zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2024, č. j. 21 Co 277/2023-99 a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně bylo uloženo, aby vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení o tom, na jakém skutkovém základě se domáhá zaplacení žalované částky, když jím předestřené dvě skutkové verze nemohou vedle sebe obstát, tzn. žalobce bude muset vysvětlit, zda se žalované částky domáhá z titulu uplatnění práv z odpovědnosti za vady či na základě tvrzené „dohody o ukončení smlouvy“. V tomto směru měl být žalobce vyzván k doplnění tvrzení, kdy se o tvrzené vadě Vozidla dozvěděl, kdy ji žalované oznámil, kdy došlo k volbě práva z vadného plnění a její následné změně, kdy a jakým konkrétním jednáním od kupní smlouvy odstoupil. Pokud jde o tvrzenou „dohodu o ukončení smlouvy“, měl doplnit konkrétní obsah takové dohody.

5. Soud prvního stupně poté, co žalobce vyzval podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ve výše uvedeném rozsahu vzal za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 21. 1. 2022 uzavřena smlouva o rezervaci vozidla bez bližší specifikace za kupní cenu 482 790 Kč vč. DPH. Žalobce zaplatil dne 23. 1. 2024 (správně 2022 – pozn. odvolacího soudu) zálohu ve výši 30 000 Kč. Dne 29. 1. 2022 uzavřel žalobce se žalovanou kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě Vozidla za kupní cenu 446 490 Kč vč. DPH. Žalobce byl obeznámen se stářím Vozidla a ujetými kilometry. V předávacím protokole z téhož dne byla uvedena závada „vozidlo má horší starty“. Dne 1. 2. 2022 doplatil žalobce zbytek kupní ceny. Žalobce byl žalovanou upozorněn na to, že Vozidlo má potíže se startováním, čemuž přizpůsobil své chování tím, že při cestě s Vozidlem od žalované na její doporučení nevypnul motor Vozidla při zastávce na benzínové pumpě. Žalobce Vozidlo zaparkoval u sebe doma a druhý den jej již nenastartoval. Telefonicky kontaktoval žalovanou a sdělil jí, že Vozidlo nestartuje. Žalobce se pokusil Vozidlo sám opravit, k čemuž mu žalovaná poskytla náhradní díl. Dne 18. 3. 2022 nechal žalobce Vozidlo odtáhnout do servisu [právnická osoba] v [adresa], kde se jej však také opravit nepodařilo. Žalobce poté společně s panem [jméno FO] navštívil žalovanou a žádal vrácení kupní ceny oproti vrácení Vozidla. Žalobce předal žalované technický průkaz a předávací protokol s uvedenou závadou „nestartuje“ a žalovaná téhož dne Vozidlo převzala v servisu [právnická osoba] v [adresa]. Žalovaná následně provedla na Vozidle opravy. Žalobce vyzval žalovanou k vrácení kupní ceny výzvou ze dne 9. 11. 2022 a opětovně výzvou ze dne 16. 12. 2022 s tím, že od smlouvy již odstoupil, avšak z opatrnosti tak činí znovu, a to z důvodu vadného plnění.

6. Po právní stránce věc posoudil podle § zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“), a to podle § 2079 a násl. o. z.

7. Dospěl k závěru, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva podle § 2079 a násl. o. z. Předmět koupě byl žalovanou žalobci předán a žalobce za něj zaplatil kupní cenu. Žalobce Vozidlo od žalované převzal se znalostí, že Vozidlo má poruchové startování. Byl tedy žalovanou upozorněn na vadu předmětu koupě v souladu s § 2084 o. z. Tvrzení žalobce, že byl lstí uveden v omyl a bylo mu prodáno Vozidlo, jehož skutečný technický stav neznal, soud prvního stupně neuvěřil, neboť výpověďmi svědků i předávacím protokolem bylo prokázáno, že Vozidlo bylo předáno a žalobcem převzato s touto vadou.

8. Soud prvního stupně dále uvedl, že žalobce ani po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. neobjasnil, z jakého titulu se domáhá zaplacení předmětné částky. Žalobce pouze zopakoval svá dosavadní skutková tvrzení. Neuvedl jednoznačně, kdy se o vadě Vozidla dozvěděl, kdy vadu oznámil žalované, kdy došlo k volbě práva z vadného plnění a k její následné změně, kdy a jakým způsobem od kupní smlouvy odstoupil, nespecifikoval ani konkrétní obsah dohody o ukončení kupní smlouvy a tyto skutečnosti ani nedoložil. Bylo přitom na žalobci, aby prokázal, že práva z vadného plnění uplatnil včas, že řádně provedl volbu práva z vadného plnění a následně ji změnil. Konstatoval, že k prokázání řádného uplatnění práva z vadného plnění nestačilo tvrzení o telefonátu či ústní dohodě, pokud to žalovaná popírala. Žalobce ani nijak nespecifikoval konkrétní obsah tvrzené dohody o ukončení kupní smlouvy.

9. Dle soudu prvního stupně žalobce tvrdil, že dne 6. 2. 2022 zjistil, že Vozidlo nestartuje a téhož dne uvedenou skutečnost oznámil žalované. Žalobce poté sám svépomocí zahájil opravu Vozidla, k čemuž využil náhradní díl poskytnutý žalovanou, se žalovanou ohledně opravy opakovaně komunikoval. V březnu 2022 nechal Vozidlo odvézt do servisu třetí osoby. Koncem června 2022 požádal žalovanou o vrácení kupní ceny s tím, že o opravu Vozidla již nemá zájem. Svá tvrzení však nepodložil žádnými důkazy. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno prokázání rozhodných skutečností, a proto žalobu zamítl.

10. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) a o nákladech řízení státu podle jeho výsledku (§ 148 odst. 1 o.s.ř.).

11. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Soudu prvního stupně předně vytkl, že se nijak nevyjádřil k postavení žalobce jako spotřebitele, přičemž ke kupní smlouvě nebylo připojeno poučení žalobce jako spotřebitele podle § 1811 o. z., což by mělo podle § 1812 o. z. za následek neplatnost smlouvy. Dále namítl, že poté, co byl předchozí rozsudek soudu prvního stupně zrušen, věc rozhodoval jiný samosoudce, který neprovedl opětovně důkazy výslechem svědků a účastníků řízení, pouze byly přečteny protokoly o jejich výslechu. Žalobce měl za to, že výslechy měly být zopakovány v souladu se zásadou bezprostřednosti (přímosti) soudního řízení. Rozpory ve výpovědích svědků, o nichž se soud prvního stupně v napadeném rozsudku zmínil, mohly být opakovaným výslechem odstraněny.

12. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Žalobce nechal motor po odjetí od žalované běžet na základě doporučení jednatele žalované z důvodu zimy, nebyl tedy srozuměn s vadou startování motoru. Soud prvního stupně se nevypořádal s rozpory v důkazech ohledně data podpisu předávacího protokolu a uzavření kupní smlouvy, uvedl chybné datum smlouvy o rezervaci, nezohlednil, že v předávacím protokolu ze dne 29. 1. 2022 bylo uvedeno „vozidlo má horší starty“ a v předávacím protokolu ze dne 28. 6. 2022 bylo ve výpisu závad uvedeno „nestartuje“. Předávací protokol ze dne 28. 6. 2022 byl podepsán oběma účastníky a svědčí o vůli žalobce vytknout vadu a o tom, že žalovaná byla s vytýkanou vadou srozuměna. Soud prvního stupně dále nesprávně vyhodnotil význam žalobcova tvrzení ve vztahu ke změně volby práva z vadného plnění podle § 2106 odst. 2 o. z. Žalobce nejprve uplatnil právo na opravu věci, na níž se sám aktivně podílel, po zjištění, že se vadu opravit nedaří, od smlouvy odstoupil, s čímž žalovaná souhlasila. Žalovaná akceptovala odstoupení od smlouvy tím, že souhlasila s vrácením kupní ceny do dvou dnů po převzetí Vozidla, které skutečně převzala. Žalobce měl za to, že svá skutková tvrzení řádně doplnil.

13. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

14. Žalovaná považovala napadený rozsudek za věcně správný. Navrhla, aby byl odvolacím soudem potvrzen a žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Nebylo jí zřejmé, jakého poučení podle § 1811 o. z. se žalobci z její strany nedostalo. I kdyby snad některá z informací žalobci poskytnuta nebyla, neznamenalo by to absolutní neplatnost smlouvy. Výtky ohledně nezopakování důkazů nepovažovala za důvodné a odkázala na znění § 119 odst. 3 o.s.ř. Skutková zjištění soudu prvního stupně považovala za správná. Připomněla, že žalobce se Vozidlo pokusil opravit nejprve sám, posléze pomocí třetí osoby. Souhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce neunesl břemeno tvrzení ani důkazní.

15. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobce napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

16. Odvolací soud předně neshledal důvodnými námitky žalobce týkající se procesního postupu soudu prvního stupně poté, co došlo ke změně v obsazení soudu.

17. Pokud došlo ke změně v obsazení soudu, byl soud prvního stupně povinen postupovat podle § 119 odst. 3 o.s.ř., tedy na začátku dalšího jednání sdělit obsah přednesů a provedených důkazů.

18. Z protokolu o jednání ze dne 21. 2. 2025 plyne, že soud prvního stupně na začátku jednání znovu provedl dokazování listinnými důkazy a přečetl protokoly o jednání ze dne 14. 7. 2023 a ze dne 20. 10. 2023. Soud prvního stupně tedy fakticky postupoval podle § 119 odst. 3 o.s.ř., když tímto způsobem sdělil obsah dosavadních přednesů a provedených důkazů. Soud prvního stupně nebyl povinen opakovat výslechy svědků ani znovu číst listinné důkazy, a pokud je znovu přečetl, byl takový postup nadbytečný.

19. V rámci doplnění skutkových tvrzeních (viz podání ze dne 17. 4. 2024) žalobce pouze upřesnil skutečnosti, které již tvrdil a ke kterým se slyšení svědci a účastníci řízení již v rámci svého výslechu vyjadřovali. Žalobce ani po poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a § 119a odst. 1 o.s.ř. nad rámec již provedených důkazů žádné jiné důkazy či jejich doplnění či opakované provedení nenavrhl.

20. Procesní postup soudu prvního stupně byl tedy zcela v souladu s § 119 odst. 3 o.s.ř.

21. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně tak, jak je popsán v napadeném rozsudku a stručně shrnut shora. Je pravdou, že v odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl chybně datum uzavření smlouvy o rezervaci, kdy namísto data 22. 1. 2022 uvedl datum 21. 1. 2022, a též datum zaplacení zálohy, kdy namísto data [datum] uvedl datum [datum]. Jedná se o zjevné chyby v psaní, které nemohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205 odst. 2 písm. c) o.s.ř.).

22. Žalobce namítal, že soud prvního stupně učinil z provedených důkazů nesprávná skutková zjištění, a to ohledně data uzavření kupní smlouvy a předání/převzetí Vozidla a skutečnosti, že žalobce byl žalovanou upozorněn na to, že Vozidlo má potíže se startováním a že tomu přizpůsobil své následné chování, když na doporučení žalované motor Vozidla nevypnul, když po jeho převzetí zastavil na benzínové pumpě. Ani tyto jeho námitky neshledal odvolací soud jako opodstatněné.

23. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce se žalovanou nejprve uzavřel smlouvu o rezervaci Vozidla (dne 22. 1. 2022) a zaplatil zálohu ve výši 30 000 Kč (dne 23. 1. 2022). Dnem 29. 1. 2022 je datována písemná kupní smlouva a předávací protokol, obě tyto listiny obsahují podpis žalobce. Dne 1. 2. 2022 žalobce doplatil zbývající část kupní ceny ve výši 446 490 Kč. Oba účastníci pak shodně uvedli, že žalobce si Vozidlo převzal dne [datum]. Uvedená skutková zjištění soudu prvního stupně jsou zcela v souladu s provedenými důkazy.

24. Z těchto skutkových zjištění lze učinit právní závěr, že dne 29. 1. 2022 strany uzavřely kupní smlouvy jako obligační závazek (§ 2079 odst. 1 o. z.), jež byl splněn ze strany žalobce jako kupujícího dne 1. 2. 2022 doplacením kupní ceny a ze strany žalované jako prodávajícího dne [datum] odevzdáním Vozidla žalobci jako kupujícímu (§ 2087 o. z.).

25. V předávacím protokole ze dne 29. 1. 2022 je ve výpise závad uvedeno „Vozidlo má horší starty“. Žalobce při svém účastnickém výslechu vypověděl, že po zkušební jízdě Vozidlo nešlo nastartovat. Toto potvrdil i svědek [jméno FO], který žalobce do autobazaru na zkušební jízdu doprovodil, přičemž dodal, že Vozidlo nestartovalo již před zkušební jízdou, nicméně se jej podařilo nastartovat. Uvedené je v souladu se svědeckou výpovědí [jméno FO]. Žalobci měla žalovaná přislíbit opravu této závady. Při převzetí bylo již Vozidlo nastartováno a dle výpovědi žalobce a svědků se neměl motor vypínat z důvodu zimy. U hovoru žalobce se zástupcem žalované však žádný ze svědků nebyl přítomen a údajný důvod, proč nemá být motor vypínán jim byl sdělen žalobcem.

26. Odvolací soud má ve shodě se soudem prvního stupně za to, že žalobce byl na závadu ve startování motoru upozorněn, a to poznámkou v předávacím protokolu, dále v souvislosti se zkušební jízdou, a následně, při faktickém převzetí Vozidla, když se spokojil s tím, že nemá Vozidlu vypínat motor, dokonce na benzínové pumpě, kde je povinnost motor Vozidla vypnout. O tom, že Vozidlo mělo problém se starty a že o tom byl žalobce informován ostatně svědčí i jeho vlastní argumentace, když sám uvedl, že Vozidlu při jeho převzetí neměl vypínat motor z důvodu zimy. Pokud Vozidlo hůře startuje z důvodu zimy, znamená to, že má problém se startováním. Pokud by bylo startování zcela bezchybné, jistě by nebylo nutné nechávat ani v zimě motor běžet. Odvolací soud v této souvislosti poukazuje na ustanovení § 4 odst. 1 o. z., podle kterého se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku očekávat.

27. Odvolací soud má za to, že se soud prvního stupně s provedenými důkazy řádně vypořádal, a to s ohledem na jeho primární závěr o nedůvodnosti žaloby z důvodu neunesení břemene tvrzení a důkazního žalobcem v rozsahu uplatnění práv z odpovědnosti za vady a konkretizace obsahu dohody o ukončení kupní smlouvy.

28. S tímto jeho závěrem se však odvolací soud neztotožnil.

29. Žalobce na výzvu soudu prvního stupně podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. podáním ze dne 17. 4. 2024 (viz č. l. 104 spisu) upřesnil, že dne [datum] Vozidlo převzal, dne 6. 2. 2022 zjistil, že Vozidlo nejde nastartovat a tentýž den telefonoval jednateli žalované a sdělil mu, že Vozidlo nestartuje. Současně uvedl, že chtěl Vozidlo nadále užívat, proto po dohodě s jednatelem žalované souhlasil s tím, že se Vozidlo pokusí sám opravit podle jeho pokynů, přičemž jednatel žalované mu k tomuto účelu poskytl náhradní díl. Jelikož se žalobci nepodařilo závadu opravit, nechal žalobce Vozidlo převézt do servisu třetího subjektu. Až v červnu 2022 měl žalobce kontaktovat žalovanou s tím, že po marných pokusech o opravu již nemá o Vozidlo zájem a chce vrátit kupní cenu, Vozidlo žalovaná převzala v servisu třetího subjektu dne 28. 6. 2022.

30. Odvolací soud měl na rozdíl od soudu prvního stupně za to, že uvedená skutková tvrzení jsou dostatečná a tomuto průběhu odpovídá i provedené dokazování.

31. Ani za této situace, kdy nelze dovodit, že žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní ve výše uvedeném rozsahu nicméně neshledal odvolací soud podanou žalobu jako důvodnou.

32. Po právní stránce bylo třeba vyjít z toho, že kupní smlouva mezi stranami zanikla splněním, neboť žalobci jako kupujícímu byl odevzdán předmět koupě a žalované jako prodávajícímu byla zaplacena kupní cena (§ 2079 odst. 1 o. z., viz odst. 23, 24 výše). Odvolací soud tuto úvahu zmínil již ve svém předchozím kasačním usnesení, v němž v odst. 21 citoval judikaturu, z níž vyplývá, že zaniklý závazek nemůže zanikat opětovně, ať již odstoupením či dohodou.

33. Po upřesnění skutkových tvrzení tak nebylo možno postupovat jinak než posuzovat nastalou situaci podle ustanovení o uplatnění práv z odpovědnosti za vady.

34. Žalobce Vozidlo koupil s vadou, že Vozidlo má horší starty, nikoli s tím, že nestartuje vůbec.

35. Práva kupujícího z vadného plnění jsou upravena v § 2106 o. z. (je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy) a v § 2107 o. z. (je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy).

36. Odstoupit od smlouvy může kupující tehdy, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy a oznámil-li prodávajícímu vadu věci včas (§ 2111 o. z.) a současně také zvolil-li včas své právo od smlouvy odstoupit (§ 2106 odst. 1, 2 o. z.).

37. Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107 o. z. (§ 2106 odst. 3 o. z.).

38. Z ustanovení § 2107 o. z. vyplývá, že kupující má právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny; odstoupit od smlouvy může pouze tehdy, pokud prodávající neodstraní vadu věci včas nebo ji odstranit odmítne.

39. Podle § 2111 o. z. platí, že neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.

40. Ze skutkových tvrzení žalobce a z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce zjistil vadu věci, tedy že Vozidlo nestartuje, již dne 6. 2. 2022 (zavolal jednateli žalované, že Vozidlo nestartuje). Současně však vyplynulo, že žalobce chtěl Vozidlo dále užívat a chtěl se pokusit Vozidlo sám opravit, což se následně snažil učinit. Takový postup nelze považovat za řádné a včasné vytčení vady a uplatnění práv z odpovědnosti za vady podle § 2106 o. z., tedy za řádnou reklamaci a volbu práva podle § 2106 odst. 2 o. z.

41. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k řádnému uplatnění práv z odpovědnosti za vady prodané věci nestačí vadu prodávajícímu vytknout (reklamovat), ale je nutné, aby kupující zároveň uvedl, jaké právo z důvodu reklamované vady vůči prodávajícímu uplatňuje (srov. např. rozsudek ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 33 Cdo 4944/2015, rozsudek ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. 33 Cdo 4540/2015, usnesení ze dne 30. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2513/2013). Reklamace je jednostranný právní úkon kupujícího adresovaný prodávajícímu, jímž kupující vytýká určité závady koupené věci; sama o sobě nemá přímé právní účinky. Teprve uplatněním práva z odpovědnosti za vady, tj. (opět) jednostranným právním úkonem kupujícího adresovaným prodávajícímu, kterým kupující dává na vědomí, jaké právo v souvislosti s reklamovanou vadou zvolil, vznikne kupujícímu v rámci odpovědnostního vztahu konkrétní povinnost odpovídající uplatněnému právu. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1958/2020).

42. Žalobce nadto poté, co Vozidlo sám neopravil, zavezl jej do servisu třetího subjektu (v březnu 2022). Judikatura přitom dovodila, že kupující není oprávněn odstranit vadu věci sám či si ji nechat odstranit třetí osobou, pokud nebyl takový způsob vypořádání práv z odpovědnosti za vady dohodnut ve smlouvě (k tomu srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1508/2008, sp. zn. 29 Cdo 2206/98 či jeho usnesení sp. zn. 23 Cdo 2577/2015, které jsou dle názoru odvolacího soudu použitelné i za právní úpravy podle o. z.).

43. Za uplatnění práv z odpovědnosti za vady dle výše označených ustanovení by bylo možno považovat až návštěvu žalobce u žalované dne 28. 6. 2022, kdy žalobce chtěl Vozidlo žalované vrátit a požadoval zpět zaplacenou kupní cenu. Takové jednání lze považovat za faktické odstoupení od kupní smlouvy. Nicméně takové právo již žalobce podle § 2111 o. z. a § 2106 odst. 3 o. z. neměl, neboť oznámení vady a uplatnění volby práva až po více než čtyřech měsících od jejího zjištění nelze považovat za včasné. Nehledě na skutečnost, že žalobce kromě toho, že se pokusil vadu odstranit sám mezitím Vozidlo zavezl třetímu subjektu k pokusu o opravu, čímž zmařil posouzení vady prodávajícím (k tomu viz úvahy odvolacího soudu uvedené v odst. 42 výše).

44. Jelikož žalobce nebyl oprávněn od smlouvy odstoupit z důvodu vadného plnění a kupní smlouva zanikla splněním, nemohlo již být ze strany žalované odstoupení od smlouvy akceptováno (v podrobnostech viz odst. 32 výše), ani kdyby taková akceptace byla v řízení prokázána.

45. Odvolací soud přisvědčil námitce žalobce, že se soud prvního stupně výslovně nezabýval tím, zda žalovaný vystupoval ve vztahu k žalované jako spotřebitel. Odvolací soud nicméně shledal, že žalobce v postavení spotřebitele ve vztahu k žalované nebyl, neboť, jak sám uvedl, Vozidlo kupoval pro podnikatelskou činnost a je nerozhodné, zda v té době skutečně již podnikat začal. Dle judikatury lze pojem spotřebitele chápat tak, že jde o osobu, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, tedy která jedná za účelem osobní potřeby ve smyslu spotřeby (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1835/2012). Fyzická osoba uzavírající smlouvu s dodavatelem je v postavení spotřebitele v situaci, kdy je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 705/2017).

46. Ze všech důvodů uvedených shora dospěl odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že podaná žaloba není po právu.

47. Na základě výše uvedeného tedy odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný (§ 219 o.s.ř.), včetně výroku o nákladech řízení mezi účastníky, o nichž soud prvního stupně rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. podle úspěchu ve věci a výroku o nákladech řízení státu, o nichž rozhodl v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku řízení.

48. Odvolací soud nicméně upozorňuje žalovanou, že má u sebe Vozidlo, a i zaplacenou kupní cenu. Tomu by měla přizpůsobit svůj další postup, neboť obojí si ponechat nemůže. V řízení pak nebylo prokázáno její tvrzení, že Vozidlo opravila.

49. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v odvolacím řízení neúspěšný, a proto je povinen zaplatit žalované náhradu jeho nákladů. Jedná se o náklady na právní zastoupení advokátem, zahrnující odměnu v celkové výši 20 440 Kč za dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) v sazbě odměny za jeden úkon ve výši 10 220 Kč podle § 7 bod 6. vyhl. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále „a. t.“), paušální náhradu hotových výdajů v celkové výši 900 Kč za tyto dva úkony v sazbě 450 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 4 a. t. v aktuálně účinném znění a náhradu za 21% DPH ve výši 4 481 Kč (po zaokrouhlení) podle § 137 odst. 3 o.s.ř.

50. Celkem činí účelně vynaložené náklady žalované v odvolacím řízení částku 25 821 Kč, kterou odvolací soud uložil žalobci zaplatit žalované ve standardní třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám její právní zástupkyně.

Poučení