21 Co 120/2022-128

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců JUDr. Blaženy Škopkové a Mgr. Vladimíra Soukupa ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa] o ochranu osobnosti s návrhem na náhradu nemajetkové újmy o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 2. prosince 2021, č. j. 7 C 22/2021-91, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadených výrocích III. a IV. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Ve shora označené věci soud I. stupně uložil žalované povinnost do 15 dnů od právní moci rozsudku zaslat na adresu žalobce a jeho právního zástupce omluvu následujícího znění:„ [anonymizováno 6 slov] .. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov], [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] .. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]“ ([anonymizováno 12 slov] [jméno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno]:„ [anonymizováno 6 slov] .. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] .. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]“ ([anonymizována dvě slova]). Žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 200 000 Kč, zamítl (výrok III.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

2. Podle odůvodnění tohoto rozsudku žalobce v žalobě uvedl, že žalovaná v rámci příspěvků a komentářů na sociální síti facebook o něm uveřejňovala nepravdivé, lživé a dehonestující výroky, čímž závažným způsobem zasáhla jeho čest, vážnost, dobré jméno a důstojnost a zneuctila jeho kariéru a jeho pracovní a osobní život. V doplnění tvrzení a označení důkazů uvedl, že žalovaná dne [datum] zaslala na několik adres e-mail, v němž žádala zahájení kázeňského řízení se žalobcem. Ten byl poté telefonicky kontaktován tajemnicí [anonymizována čtyři slova], v němž byl v minulosti činný jako [anonymizována dvě slova]. Tajemnice mu sdělila, že e-mail byl zaslán tiskové mluvčí [anonymizováno] a postoupen na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Tímto e-mailem žalovaná objektivně mohla způsobit ohrožení cti, vážnosti, dobrého jména a důstojnosti žalobce, který je zaměstnán jako [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [rok] [anonymizována čtyři slova] E-mailem žalovaná žalobce dehonestovala v očích [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno], čímž mohla vážně ohrozit jeho pracovní působení a [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Pod facebookovým příspěvkem ze dne [datum] byla vedena diskuze, které se účastnili [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] následně žalobce prostřednictvím e-mailu žádal o vysvětlení. Žalobce působil do roku 2017 na [ulice] [anonymizována čtyři slova] [obec] a po uveřejnění příspěvků na facebooku se [anonymizována dvě slova] a zaměstnanci této školy dotazovali na jejich pravdivost. Na informace týkající se obsahu příspěvků se dotazovali rovněž [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [obec], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby pro absenci důkazů, že by byla autorkou uvedených příspěvků a komentářů a namítla, že žalobce není pasivně legitimován, neboť příspěvky se týkají [anonymizována čtyři slova] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] a jeho osobního či soukromého života.

3. Podle zjištění soudu I. stupně stránka [jméno] [příjmení] [příjmení] zveřejnila dne [datum] příspěvek, v němž vyzvala [anonymizována dvě slova] k potvrzení, že žalobce byl ve služebním poměru. Žalovaná dne [datum] odeslala jménem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], podle níž žalobce neuvádí pravdu tím, že je [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Označila jej za prospěcháře a žádala prověřit tvrzení ve facebookovém příspěvku, která žalobce označují za [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Tato zpráva byla zaslána na [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Následně byla tiskovou mluvčí [anonymizována dvě slova] předána řediteli sekretariátu a dalším osobám. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] poté požádal žalobce o oficiální stanovisko ke komentáři postu na facebooku. Žalobce k nařčením uvedl, že jsou nepravdivá, a dále se k nim odmítl vyjadřovat. V odpovědi byl žalobce týmž členem komise dotázán na užívání hodnostního označení„ plukovník“ s odkazem na své propuštění ze služební hodnosti rada. Žalobce musel vysvětlovat, že může užívat nejvyšší dosaženou hodnost, kterou v jeho případě byla hodnost [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Tentýž [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] reagoval doporučením, aby žalobce užíval služební hodnost a hodnostní označení uvedené v rozhodnutí o propuštění. Na facebookové stránce [jméno] [příjmení] [příjmení] byl dne [datum] zveřejněn příspěvek následujícího znění:„ [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] .. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [stát. instituce] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] [jméno] [příjmení] [příjmení] uveřejnila příspěvek, podle kterého se ona, [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [číslo], měla dostavit na lékařské zkoumání. Příspěvkem ze dne [datum] vyzvala [jméno] [příjmení] [příjmení] k podpisu [anonymizována dvě slova] a příspěvkem ze dne [datum] komentovala proces svého propuštění, k příspěvku je připojeno vyjádření adresované žalované. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizováno] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ulice] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [role v řízení], [anonymizována dvě slova] . [anonymizováno] . [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce] ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum]).

4. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalobce byl ve služebním poměru [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] od [datum] do [datum], přičemž po dobu trvání tohoto poměru dosáhl [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. V souladu s ust. § 204 odst. 2 a § 8 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je tak oprávněn užívat nejvyšší dosažené hodnostní označení, a to plukovník. Nelze tak přisvědčit tvrzením žalované, že toto hodnostní označení užívá neoprávněně. Konečně i sama žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] tvrdila, že facebookové příspěvky směřovaly proti úřední osobě [anonymizována dvě slova] [příjmení], kterého odlišovala od občana [jméno] [příjmení]. Za zcela nemístnou soud I. stupně považoval námitku žalované týkající se nedostatku pasivní legitimace žalobce, neboť pasivní legitimace je přiřazena osobě, která je označena žalobcem za nositele určité subjektivní hmotněprávní povinnosti, jež je předmětem řízení a jíž odpovídá hmotněprávní oprávnění žalobce, kterého se vůči osobě pasivně legitimované domáhá. Pasivní věcná legitimace je tedy předpokladem pouze na straně žalované, na straně žalující ji vůbec nelze uvažovat.

5. Soud I. stupně neměl pochybnosti, že žalovaná je uživatelkou facebookové stránky [jméno] [příjmení] [příjmení] a autorkou zde uveřejňovaných příspěvků. Kromě toho, že její jméno a příjmení jsou v názvu stránky a příspěvky jsou psané v první osobě, jejich obsah se týká i ryze osobních záležitostí žalované (např. informace o její dovolené) a její aktivistické činnosti, přičemž k těmto příspěvkům (opět psaným v první osobě) jsou obvykle připojeny neanonymizované kopie rozhodnutí soudů a správních orgánů, v nichž jako strana vystupuje právě žalovaná, jakož i osobních dokumentů s jejími identifikačními údaji. To, že žalobkyně je uživatelkou a autorkou příspěvků stránky [jméno] [příjmení] [příjmení] bylo koneckonců prokázáno i v jiných soudních řízeních (srov. rozsudek zdejšího soudu ze dne 8. 4. 2021, č. j. [číslo jednací], a rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2021, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. [spisová značka]).

6. Soud I. stupně vyložil, že ust. § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) obsahuje generální klauzuli, podle níž je chráněna osobnost člověka, včetně všech jeho přirozených práv, a že každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Odst. 2 téhož ustanovení připojuje demonstrativní výčet některých chráněných hodnot osobnosti člověka. Pro vznik uplatněného odpovědnostního nároku z ochrany osobnosti je nutná existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu, musí se jednat o neoprávněný, resp. protiprávní zásah a mezi neoprávněným zásahem a porušením (ohrožením) osobnostních práv žalobce musí být dána příčinná souvislost, přičemž veškeré tyto předpoklady musí být naplněny kumulativně. Neoprávněným zásahem je takový zásah, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. Vlastní zásah je nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo (tzv. konkrétní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k osobě postižené fyzické osoby (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria). Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, ze které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti, pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 701/2011).

7. V posuzovaném případě dochází ke střetu dvou subjektivních ústavních práv, a to svobody projevu zaručené čl. 17 Listiny základních práv a svobod, a práva na ochranu osobnostních práv podle čl. 10 odst. 1 Listiny. Při řešení této kolize musí být brána v potaz zejména 1) povaha výroku (zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový soud), 2) obsah výroku (zda jde o projev„ politický“ či„ komerční“), 3) forma výroku (nakolik je expresivní či dokonce vulgární), 4) postavení kritizované osoby (zda jde o osobu veřejně činnou či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou), 5) zda se výrok dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6) chování kritizované osoby (zda kritiku sama„ vyprovokovala“ či jak se ke kritice postavila), 7) kdo výrok pronáší (zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a 8) kdy tak činí (jaké měl či mohl mít k dispozici údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Tento výčet však není konečný, neboť v úvahu musí být vždy vzat celkový kontext věci a ve specifických případech mohou být významné i okolnosti, jež nelze do žádné z právě zmíněných kategorií zařadit (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2051/14).

8. Prvním aspektem, který je nutno vzít v potaz, je klasifikace sporných výroků, zda mají charakter skutkového tvrzení či hodnotícího soudu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 8. 2. 2000, sp. zn. I. ÚS 156/99). Zatímco hodnotící soud je subjektivně zabarvené tvrzení odrážející zejména názory či pocity autora, skutkové tvrzení je takové, u něhož lze jeho pravdivost objektivně zjistit. V tomto případě byl žalobce nařčen z neoprávněného užívání hodnostního označení a bylo zpochybněno jeho působení coby [anonymizováno] [stát. instituce], jedná se tedy o skutková tvrzení, jejichž pravdivost je ověřitelná. Bylo tedy na žalované, aby v míře, v níž tyto tvrzené skutečnosti sloužily za základ kritiky, tyto skutečnosti prokázala. Žalobce je [anonymizováno 5 slov], v minulosti působil jako [anonymizováno 7 slov] a v současnosti působí jako [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že byl v minulosti [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], lze uzavřít, že se jedná o veřejnou osobnost, tedy i otázky projednávané v tomto řízení se týkají věcí veřejných. Při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami platí presumpce, že jde zpravidla o kritiku ústavně konformní. Jde o výraz demokratického principu, o výraz participace členů občanské společnosti na věcech veřejných. Přitom presumpcí ústavní konformity je chráněn toliko hodnotící úsudek, nikoli tvrzení faktů. Obecným pravidlem, které lze dovodit z evropské judikatury, je, že chce-li kdokoliv zveřejnit o jiné osobě informaci difamačního charakteru, nelze jeho počínání považovat za rozumné či legitimní, pokud neprokáže, že měl rozumné důvody pro spoléhání se na pravdivost difamační informace, kterou šířil, a dále pokud prokáže, že podnikl dostupné kroky k ověření pravdivosti takové informace, a to v míře a intenzitě, v níž mu bylo ověření informace přístupné, a konečně, pokud sám neměl důvod nevěřit, že difamační informace je nepravdivá. Zveřejnění takové informace nelze považovat za rozumné ani tehdy, pokud si šiřitel informace neověří její pravdivost dotazem u osoby, které se informace týká, a nezveřejní i její stanovisko, s výjimkou nemožnosti takového postupu anebo tam, kde to zjevně nebylo nutné. Důležité pro zvážení legitimního zveřejnění informace je zkoumání motivu zveřejnění. Legitimitu zveřejnění informace nelze dovodit, pokud by byla dominantně motivována touhou poškodit difamovanou osobu, pokud šiřitel sám informaci nevěřil anebo pokud ji poskytl bezohledně, aniž by se řádně staral o to, zda je či není pravdivá.

9. Žalovaná příspěvkem ze dne [datum] vyzvala [anonymizována dvě slova] k potvrzení, že žalobce zaznamenali ve služebním poměru. Téhož dne odeslala prostřednictvím [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] na několik adres e-mailovou zprávu požadující zahájení kázeňského řízení pro neoprávněné užívání hodnostního označení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s připojeným urážlivým komentářem pocházejícím z diskuze pod výše zmíněným příspěvkem. Téhož dne požádala [stát. instituce] o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Odpověď [anonymizováno] ze dne [datum], podle níž [stát. instituce] požadované informace nemá k dispozici a podle zákona je ani k dispozici mít nemusí, žalovaná připojila k příspěvku ze dne [datum], v němž ji zcela účelově dezinterpretovala tak, že [stát. instituce] žalobce nezná, že [anonymizováno] tedy nikdy nebyl, a tázala se, kdo a jak mu hodnost dal či propůjčil. Soud počínání žalobkyně nepovažuje za legitimní či dokonce rozumné, když nejprve uveřejnila příspěvek obsahující kritiku a odeslala výše zmiňovaný e-mail, a až teprve poté započala s kroky k ověření jejich pravdivosti. Komentáře pod prvním příspěvkem ze dne [datum] obsahují i sdělení, že si žalobce a jeho působení u [stát. instituce] mnoho osob pamatuje (např. z doby jeho působení na [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]). Žalovaná však v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by tato tvrzení jakkoli ověřovala, ani že by se pokusila ověřit jejich pravdivost u žalobce. Nemohla se tak rozumně spoléhat na pravdivost jí zveřejňovaných informací a svým jednáním prvoplánově zamýšlela poškodit žalobce, o čemž svědčí i účelový výklad odpovědi [stát. instituce]. Byť se v případě žalobce jedná o osobu veřejně a politicky činnou, která musí akceptovat větší míru zájmu a veřejné kritiky než běžní občané, žalobce žalovanou nijak nevyprovokoval a ke kritice nezavdal příčinu. Žalovaná tak neoprávněně uveřejnila nepravdivé informace o žalobci, čímž zasáhla do jeho osobnostních práv, přičemž tento zásah je nejenže objektivně způsobilý nemajetkovou újmu vyvolat, ale nejméně v jednom případě ji skutečně vyvolal, neboť jak vyplývá z e-mailové komunikace mezi žalobcem a členem odborné komise, žalobce musel opakovaně vysvětlovat uvedená nařčení a obhajovat se. Soud I. stupně tedy uzavřel, že došlo ke splnění všech předpokladů pro vznik odpovědnosti a že se jedná o zásah do osobnostních práv žalobce takovým způsobem, který vyžaduje poskytnutí zadostiučinění.

10. V dalším soud I. stupně vyložil, že u újmy, která nemá majetkový charakter, nastupuje princip satisfakční, kdy poskytnuté plnění má přinést zadostiučinění, které má alespoň zmírnit nepříznivé stavy vzniklé škodlivým zásahem do osobnostní sféry poškozeného, případně poskytnout poškozenému možnost, aby si těžko měřitelné a na peníze ne zcela spolehlivě a exaktně převoditelné potíže nemajetkového charakteru vykompenzoval tím, že si pomocí prostředků či předmětů pořízených za poskytnutou náhradu zpříjemní či usnadní život. Relutární (peněžitá) náhrada je v tomto případě pouze subsidiární způsob odčinění způsobené újmy, který nastupuje teprve v případě, že jiná forma není dostačující.

11. Soud I. stupně vzhledem k intenzitě, povaze a způsobu neoprávněného zásahu, k charakteru a rozsahu zasažené hodnoty osobnosti, k trvání i šíři ohlasu vzniklé nemajetkové újmy pro postavení a uplatnění žalobce ve společnosti dospěl k závěru, že k reparaci následků neoprávněného zásahu do žalobcových osobnostních práv postačí omluva žalované zaslaná žalobci a uveřejněná na jejím facebookovém profilu.

12. Za situace, kdy žalobce byl se svou žalobou pouze částečně úspěšný, přičemž míra úspěchu a neúspěchu je přibližně stejná, soud I. stupně rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

13. Proti výrokům III. a IV. tohoto rozsudku podal odvolání žalobce a nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že vzhledem k intenzitě, povaze a způsobu neoprávněného zásahu, k charakteru a rozsahu zasažené hodnoty osobnosti, k trvání i šíři ohlasu vzniklé nemajetkové újmy pro jeho postavení a uplatnění ve společnosti postačí k reparaci následků neoprávněného zásahu do jeho osobnostních práv omluva žalované zaslaná žalobci a uveřejněná na jejím facebookovém profilu. Žalobce tvrdil a prokázal, jakou intenzitou, násobenou jeho postavením a rodinným životem, došlo k zásahu do jeho osobnostních práv. Lživá tvrzení ve výrocích žalované mohla zásadně ohrozit jeho čest, vážnost, dobré jméno a důstojnost, neboť je zaměstnán jako [anonymizováno 9 slov] [obec] a od roku 2017 byl jmenován děkanem této fakulty. Tato lživá tvrzení jej nejen dehonestovala před [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizováno 6 slov] [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova], ale také mohla vážně ohrozit jeho pracovní působení i akademické zařazení na pozici děkana fakulty, neboť na základě případného návrhu akademického senátu fakulty může rektor univerzity děkana fakulty z funkce odvolat. Tyto skutečnosti soud I. stupně zcela opomenul a nezohlednil v rozhodnutí o přiměřeném majetkovém zadostiučinění. Ale především ve svém rozhodnutí neuvedl, z jakých důvodů zamítl žalobu o zaplacení částky 200 000 Kč, neuvedl ani, jakými úvahami se řídil, resp. na základě, jakých důkazů tak rozhodl. Z těchto důvodů se jeví rozsudek v napadených výrocích nepřezkoumatelným.

14. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, popř. aby je změnil tak, že žalobě vyhoví v celém rozsahu.

15. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby byla žaloba zamítnuta z důvodu absentujícího důkazu, že jakýkoliv příspěvek či komentář na facebookové stránce uvedené žalovaným vůbec psala a že vůbec existuje. Je až neuvěřitelné, že žalobce – [anonymizováno 21 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 12 slov] [jméno] [příjmení] [příjmení] …; 2) Dne [datum] a [datum] žalovaná na sociální síti facebook na výše uvedeném profilu zveřejnila sérii nepravdivých informacích o žalobci …; 3) Dne [datum] … žalovaná si dne [datum] zřídila na sociální síti Facebook stránku novou, se stejným názvem a zaměřením, na adrese [webová adresa] [číslo]. V žalobním petitu absentuje jakýkoliv hmatatelný důkaz, že žalovaná cokoliv„ neměla“ (viz bod 1), že cokoliv„ změnila“ (viz bod 2), či dokonce„ zřídila“ (viz bod 3). Toto tvrzení žalované je pouze její domněnka, myšlenka či přání, nikoliv fakt. Podle veřejně dostupných informací z facebookové stránky žádná stránka s názvem„ [jméno] [příjmení] [příjmení]“ neexistuje, natož aby obsahovala žalovaným napadené skutečnosti. V odvolacím řízení je třeba soudu i žalované notářsky ověřeným zápisem prokázat existenci skutečností, které žalobce tvrdí, jinak se může jeho argumentace jevit jako cílený atak na osobnostní práva žalované, ve snaze jej navíc zpeněžit.

16. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, včas a obsahuje zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř. Přitom věc projednal a rozhodl za splnění podmínek ust. § 214 odst. 3 o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť odvolání bylo podáno z důvodu nesprávného právního posouzení věci a souhlas účastníků s tímto postupem odvolací soud v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, neboť nereagovali na výzvu obsaženou v usnesení ze dne 28. 4. 2022, č. j. 21 Co 120/2022-123, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby o odvolání proti napadenému rozsudku bylo odvolacím soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jejich souhlas předpokládat.

17. Odvolací soud při svém přezkumu vychází ze zjištění učiněném soudem I. stupně, že žalovaná na facebookové stránce [jméno] [příjmení] [příjmení] zveřejnila dne [datum] příspěvek, v němž vyzvala [anonymizována dvě slova] k potvrzení, že žalobce [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], a dne [datum] příspěvek následujícího znění:„ [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Za e-maily ze dne [datum], které žalovaná rozeslala na několik adres, ani za žádné jiné, žalobce satisfakci nežádal, proto nebylo důvodu se jimi zabývat.

18. Právní poměry účastníků soud I. stupně s ohledem na to, že posuzované výroky byly učiněny ve dnech [datum] a [datum], správně posoudil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014.

19. Podle ust. § 81 odst. 1 o.z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

20. Podle ust. § 81 odst. 2 o.z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

21. Podle ust. § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

22. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a neoprávněností (protiprávností) zásahu. Nenaplněním jakékoliv z těchto podmínek se vylučuje možnost vzniku této odpovědnosti.

23. Vznikne-li poškozenému nemajetková újma, která má být podle práva odčiněna, má právo na přiměřené zadostiučinění (satisfakci). Nemajetková újma přísluší v případech, stanoví-li to výslovně zákon nebo je-li to mezi stranami ujednáno (§ 2894 odst. 2 o.z.). Nemajetkovou újmu nelze přesně vyčíslit, není to újma vyjádřitelná v penězích. Proto není ani účelem zadostiučinění její vyrovnání (kompenzace). Již z lingvistického hlediska je zřejmé, že postiženému má být učiněno zadost. Má být přesvědčen, že jeho újma byla uznána, že ten, kdo ji způsobil, se určitým způsobem kaje (morální satisfakce), případně má získat peníze, aby si podle své vůle opatřil, co je mu libo a zpříjemnil si tím život, aby tím zmírnil pocit křivdy, kterou utrpěl, a případně utišil touhu po odplatě (peněžní satisfakce). Morální satisfakce může mít tyto podoby: omluva, odvolání difamujícího výroku, uveřejnění soudního výroku v tisku, a tím uvedení věci veřejně na pravou míru, soudní konstatování porušení subjektivního práva apod.

24. Základní podmínkou zadostiučinění je, že má být přiměřené. Primárně jde o rozhodnutí, zda vůbec má být zadostiučinění poskytnuto. Test přiměřenosti slouží k odfiltrování banálních či triviálních případů nemajetkových újem. Smyslem tohoto pravidla rozhodně není, aby se odčiňovala jakákoli nemajetková újma. Člověk žijící ve společnosti musí ledacos snést (běžné urážky, projevy neúcty apod.). Dále se zkoumá, zda postačuje morální satisfakce. Ke kladné odpovědi je nutné zjištění, že zajišťuje dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Peněžní (relutární) satisfakce má subsidiární povahu, byť je zmíněna jako první. Již ze samotného požadavku, aby zadostiučinění bylo přiměřené, lze odvodit, že je nutné jeho odstupňování podle všech okolností, které provázejí vznik nemajetkové újmy (princip proporcionality). Škodolibý útok proti životu člověka lze těžko napravit omluvou, stejně tak zřejmě nebude třeba poskytovat peníze při velmi krátkém a málo intenzivním zásahu do cti člověka, kterému byl přítomen malý počet cizích lidí. Posouzení přiměřenosti záleží vždy na konkrétním případu. Je třeba vycházet ze zjištěného skutkového stavu, opírat se o konkrétní a přezkoumatelná hlediska. Těmi jsou především zjištěná závažnost nemajetkové újmy a ověřené okolnosti, za kterých k újmě došlo, a to nejen okolnosti na straně poškozeného, ale i na straně škůdce. Při úvaze, zda postačí omluva či zda je třeba přiznat relutární satisfakci, je třeba zohlednit např. tyto okolnosti: význam narušeného statku pro postiženého a vědomost škůdce o tomto významu (např. důstojnosti či cti pro výkon určité profese, zvláštní obliby určité věci apod.) a rovněž vědomost o obvyklých následcích, které jsou se zásahem spojeny; způsob zásahu (např. zvlášť zavrženíhodný, zlovolný, záměrný, cílený, bolestivý, pobuřující, urážlivý, výhružný, škodolibý, zákeřný, lstivý, zlehčující, zneužívající duševní poruchy nebo jiné nemoci či nedospělosti, nezralosti, nemohoucnosti, nezkušenosti, oslabení, důvěry, lásky, odbornosti, pracovní, služební nebo jiné nadřízenosti, početní převahy, hospodářského postavení vč. hospodářské závislosti nebo tržní síly, hospodářské tísně, veřejné moci aj.); rozsah újmy – územní, časový (např. že dehonestující článek v časopise je dostupný v archivech, v knihovnách); vliv na postavení postiženého v rodině, profesním životě, v určité komunitě; okolnosti na straně škůdce – např. jeho majetkové poměry, pohnutka, míra zavinění, ale též polehčující okolnosti (účinná lítost, odstranění následků), stejně jako okolnosti přitěžující (např. pokračování v zásahu po upozornění, provedení zásahu za účelem zisku – zvýšení prodejnosti novin); okolnosti na straně postiženého (např. spoluzavinění, odpuštění skutku škůdci, částečná náprava svépomocí).

25. V přezkoumávaném případě lze přisvědčit soudu I. stupně, že výroky (skutková tvrzení), které žalovaná uveřejnila na facebookové stránce [jméno] [příjmení] [příjmení] ve dnech [datum] a [datum] (byť nejsou v požadovaných omluvách řádně specifikovány), zasáhla do osobnostních práv žalobce. Nicméně, posuzováno testem přiměřenosti, jak vyloženo shora, je dostatečnou satisfakcí satisfakce morální v podobě písemné omluvy zaslané na adresu žalobce a jeho právního zástupce a omluvy uveřejněné na stejné facebookové stránce, na níž byly sporné výroky uveřejněny. Posuzovaný zásah totiž nebyl takové intenzity, že by vyžadoval odčinění formou relutární satisfakce. Jednalo se o zpochybnění postavení žalobce jako [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], což bylo lze velice snadno prokázat, a žalobce tak také v tomto řízení učinil. Uvedená tvrzení proto nebyla podle přesvědčení odvolacího soudu způsobilá žalobce ohrozit v jeho zaměstnání a postavení, nadto byla vyjádřena takovým způsobem, že jim žádný průměrně rozumově vybavený člověk nemohl uvěřit. Zohlednit je nutno také skutečnost, že facebookovou stránku [jméno] [příjmení] [příjmení] navštěvuje jen omezený okruh lidí, sporné výroky se tak nemohly dostat mezi širokou veřejnost, jak tomu bývá u výroků zveřejněných např. v celostátně vydávaných periodikách.

26. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve věcném výroku III. a v závislém nákladovém výroku IV., v němž rovněž neshledal pochybení, podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

27. Výroky I. a II. rozsudku soudu I. stupně odvoláním napadeny nebyly a nabyly tak samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o.s.ř.).

28. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití ust. § 224 odst. 1 o.s. ř. podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy v něm procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Poučení