21 Co 181/2022- 322

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ladislavy Mentbergerové a soudkyň Mgr. Lucie Markové a Mgr. Aleny Novotné [anonymizováno] věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 jednající [anonymizováno 7 slov] sídlem [adresa] o [částka] a [částka] s příslušenstvím k odvolání žalované proti výrokům II. a VI. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se [anonymizováno] výrocích II. a VI. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení [anonymizováno] výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení co do požadovaného zákonného úroku z prodlení [anonymizováno] výši 10,5 % ročně z částky [částka] za den [datum] (výrok I.), uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 10,5 % ročně od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení [anonymizováno] výši 1,8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok III.), zastavil řízení co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 10,5 % ročně od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení [anonymizováno] výši 10,5 % ročně z částky [částka] za den [datum] (výrok IV.), zamítl žalobu co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení [anonymizováno] výši 10,5 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok V.) a uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení [anonymizováno] výši [částka] do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok VI.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované jednak zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizována dvě slova], které bylo vedeno u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], v rámci kterého byla žalobkyně obžaloby částečně zproštěna a [anonymizováno] část skutků bylo [anonymizována dvě slova] zastaveno [anonymizováno] promlčení, a dále částky [částka] s příslušenstvím (po částečném zpětvzetí žaloby co do částky [částka] s příslušenstvím) jako nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku tohoto [anonymizována dvě slova].

3. Soud prvního stupně vyšel z nesporných skutečností, že žalobkyně dne [datum] předběžně uplatnila své nároky u žalované a tato jí dne [datum] zaplatila za nepřiměřenou délku řízení částku [částka], konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovila omluvu. Průběh [anonymizována dvě slova] vzal soud prvního stupně za prokázaný ze spisu Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci sp. zn. [spisová značka] a podrobně jej popsal v odst. 8. rozsudku, na který odvolací soud [anonymizováno] stručnost odkazuje. Stěžejním zjištěním bylo, že dne [datum] bylo vydáno usnesení policejního orgánu o zahájení [anonymizována dvě slova], žalobkyně od počátku namítala jeho promlčení, žalobkyně byla nejprve [anonymizováno] část skutků uznána vinnou – rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] [anonymizováno] skutky pod bodem 5 obžaloby (ze spáchání dvojnásobného [anonymizována dvě slova] zpronevěry podle § 248 odst. 1, 3 písm. c) trestního zákona spáchané formou spolupachatelství a byl jí uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 let s podmíněným odkladem na dobu 4 let a uložením dohledu), obvinění z podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. c) trestního zákona byla žalobkyně zproštěna podle § 226 písm. b) trestního řádu. Tento rozsudek byl k odvolání žalobkyně [anonymizováno] vztahu k ní zrušen usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobkyně byla nakonec rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum] opětovně zproštěna obžaloby pod bodem 3 [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] podílnictví a usnesením z téhož dne bylo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] skutky pod bodem 5a a 5b obžaloby (zpronevěra) zastaveno z důvodu promlčení. Zprošťující rozsudek nabyl právní moci dne [datum], čímž řízení skončilo.

4. Soud prvního stupně shrnul, že [anonymizována dvě slova] trvalo od [datum] do [datum], žalobkyni hrozil trest odnětí svobody v délce 2 až 8 let, žalobkyně odmítla [anonymizováno] věci vypovídat, od počátku namítala promlčení [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně byla nejprve [anonymizováno] část skutků odsouzena k trestu odnětí svobody s podmíněným odkladem za vyslovení dohledu, rozsudek byl odvolacím soudem zrušen (viz výše). Soud prvního stupně spor hodnotil po skutkové stránce jako složitější, byla vyslýchána řada svědků, proběhlo znalecké zkoumání, věc byla projednána na dvou stupních soudní soustavy. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] skutek pod bodem 5a obžaloby bylo promlčeno již ke dni [datum], [anonymizováno] skutek pod bodem 5b obžaloby ke dni [datum] [anonymizováno] soud měl zároveň za prokázané, že žalobkyně společně s další obžalovanou zasílala na své účty svěřené prostředky pod duplicitními předpisy se zneužitím variabilních symbolů z dodavatelských faktur v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Měl dále za prokázáno, že na menším městě, kde žalobkyně bydlela, se informace o jejím [anonymizována dvě slova] rozšířila. V době, kdy [anonymizována dvě slova] probíhalo, pečovala žalobkyně o [anonymizováno] [role v řízení], před kterým [anonymizována dvě slova] tajila. V té době byla trestně stíhána také její dcera. Žalobkyně byla nervózní, špatně jedla i spala, měla nutkavé myšlenky. Nepravomocné odsouzení zhoršilo tyto negativní projevy včetně frustrace, že není reflektována její námitka promlčení. Žalobkyni podporovali její syn i dcera. Žalobkyně vyhledala pomoc [anonymizováno]. Žalobkyně se musela uskrovnit, neboť jí byla v rámci [anonymizována dvě slova] srážkami zajištěna část důchodu. Pokračování [anonymizována dvě slova] po jeho zastavení žalobkyně nenavrhla.

5. Soud prvního stupně věc právně hodnotil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále„ [anonymizováno]“), aplikoval též judikaturu [anonymizováno] a Ústavního soudu. Ohledně nároku na nemajetkovou újmu za nezákonné [anonymizována dvě slova] shledal, že morální satisfakce v podobě konstatování porušení práva a omluvy plně nevyvažuje strádání žalobkyně a je třeba jí přiznat zadostiučinění v penězích, přičemž jako odpovídající okolnostem případu a též srovnávacím případům shledal částku [částka]. Soud prvního stupně přihlédl k sazbě trestu odnětí svobody, kterou byla žalobkyně ohrožena. Újmu žalobkyně prohlubovalo, že byla v průběhu [anonymizována dvě slova] nepravomocně odsouzena, avšak na druhou stranu byly zmírněny její obavy z uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Žalobkyně byla obviněna z majetkové trestné činnosti (podílnictví a zpronevěry), což nebudí větší společenské odsouzení než jiná majetková trestná činnost. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] podílnictví byla zproštěna obžaloby z důvodu podle § 226 písm. b) tr. řádu, protože nebyla vyvrácena obhajoba obžalovaných, že neformální vyplácení příplatků na účty obžalovaných byla kompenzace nákladů na cesty do práce dohodnuté s předsedou družstva. Naproti tomu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dva skutky, v nichž byl spatřován [anonymizována dvě slova] zpronevěry, bylo zastaveno [anonymizováno] promlčení, přičemž ale soud konstatoval, že skutky se staly, tedy že žalobkyně společně s obžalovanou [příjmení] zasílala na své účty svěřené prostředky pod duplicitními předpisy se zneužitím variabilních symbolů z dodavatelských faktur. Žalobkyně satisfakci v podobě zastavení [anonymizována dvě slova] přijala a na pokračování řízení netrvala (§ 11 odst. 4 tr. řádu). Délka [anonymizována dvě slova] 6 let a 4 měsíce byla značná, čemuž odpovídá závěr o existenci nesprávného úředního postupu. Soud prvního stupně shledal, že následky v osobnostní sféře žalobkyně způsobené [anonymizováno] stíháním byly vážnějšího rázu. [anonymizována dvě slova] špatně snášela, musela vyhledat odbornou pomoc, [anonymizováno] ji odpoutávalo od péče o [anonymizováno] [role v řízení] a hlídání vnoučat. Žalobkyně byla frustrována tím, že [anonymizována dvě slova] pokračuje, ačkoli je promlčeno, ztratila víru v právní stát. Žalobkyně špatně spala, jedla, trpěla nutkavými myšlenkami, tyto pocity se stupňovaly před úkony [anonymizována dvě slova] a vygradovaly po nepravomocném odsouzení. Na osobní štěstí žalobkyně mělo vliv i [anonymizována dvě slova] její dcery a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] žalobkyně se dozvěděla rodina (kromě [role v řízení]) a sousedé. Žalobkyně žila na malém městě. Před manželem [anonymizována dvě slova] utajila. Žalobkyni byly po dobu téměř čtyř let prováděny srážky z důchodu. Žalobkyně nebyla osobou zvlášť zranitelnou z důvodu věku. Děti ji bezvýhradně podporovaly. Žalobkyně nebyla zasažena profesně, kauza nebyla medializována. [anonymizováno] [role v řízení] ani [anonymizována dvě slova] dcery žalobkyně nelze klást k tíži žalované, diagnostikované poškození zdraví se u nemajetkové újmy nezohledňuje, neboť je samostatným nárokem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]). Žalované nelze klást k tíži ani případné odsudky třetích osob nerespektujících presumpci neviny. Soud prvního stupně se dále vypořádal se srovnávací judikaturou v obdobných případech, kterou žalobkyně předložila. Jednalo se o rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]. Ohledně nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky [částka], kterou jí žalovaná zaplatila. Setrvala na doplatku [částka]. Po zhodnocení jednotlivých kritérií podle § 31a odst. 3 [anonymizováno] stanovil soud prvního stupně základní částku [částka] (6 x [částka] + 4 x [částka]), tu ponížil o 10 % za složitost věci a shledal, že odpovídající částkou zadostiučinění by byla částka [částka]. Dospěl k závěru, že částka, kterou žalovaná žalobkyni zaplatila, tj. [částka] je plně dostačující a odpovídající okolnostem případu. Výroky I. a IV. bylo řízení částečně zastaveno podle § 96 odst. 2 o.s.ř. [anonymizováno] částečné zpětvzetí žaloby. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle zásad úspěchu [anonymizováno] věci.

6. Proti výrokům II. a VI. rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, v němž namítla, že soud prvního stupně učinil nesprávná skutková zjištění ohledně vzniku a intenzity nemajetkové újmy žalobkyně a věc tak nesprávně právně hodnotil. Tvrzení žalobkyně o zásazích do její osobnostní sféry se pohybovala toliko v obecné rovině a nebyla prokázána. Zásah do dobrého jména a pověsti je odůvodněn pouze tím, že žalobkyně žila na malém městě. Žalobkyně při svém výslechu neuvedla jediný konkrétní případ, kdy se v souvislosti s [anonymizováno] stíháním setkala s negativní reakcí okolí. Zmínila„ nepříjemné pohledy“, což je natolik subjektivní skutečnost, že ji nelze označit za konkrétní zásah do dobrého jména a pověsti. Navíc, jak zároveň uvedl soud prvního stupně, nelze činit žalovanou odpovědnou za jednání třetích osob v rozporu se zásadou presumpce neviny. V tomto smyslu odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. K medializaci případu nedošlo. Rovněž nebylo prokázáno, že by v souvislosti s [anonymizováno] stíháním došlo k zásahům do rodinného života žalobkyně. Naopak, její děti jí byly oporou, před manželem [anonymizována dvě slova] tajila. Nedošlo např. k ochladnutí rodinných vztahů, omezení styku s rodinou. Pokud se jedná o další osobnostní zásahy (ztráta štěstí, nervozita apod.), bylo v řízení prokázáno, že v inkriminovaném období byla žalobkyně vystavena stresu i z jiných příčin nesouvisejících s jejím [anonymizováno] stíháním. Jednalo se o [anonymizována dvě slova] její dcery a vážnou [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] tak nelze označit za výlučnou či rozhodující příčinu případných následků na straně žalobkyně. Případné poškození zdraví je pak samostatným nárokem. Soud prvního stupně dostatečně nezohlednil skutečnost, že u dvou promlčených skutků zpronevěry bylo současně prokázáno, že se skutky kladené žalobkyni za vinu staly. Žalovaná setrvala na stanovisku, že konstatování porušení práva a omluva z její strany jsou dostačujícím zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu (poukázala např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). K výši nákladů řízení přiznaných žalobkyni namítla, že úkon doplnění žalobních tvrzení nebyl účelně vynaložen k uplatňování práva, neboť skutková tvrzení měla žalobkyně uvést již v žalobě. Žalovaná navrhla, aby výrok II. napadeného rozsudku byl odvolacím soudem změněn tak, aby žaloba byla i v tomto rozsahu zamítnuta a aby žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů.

7. Žalobkyně považovala napadený rozsudek za věcně správný a odvolání žalované za nedůvodné. K námitce žalované, že v řízení nebyl prokázán zásah do jejího dobrého jména a pověsti uvedla, že převážná část nemateriální újmy je tvořena subjektivním vnímáním situace. Skutečnost, že okolí žalobkyně o jejím [anonymizována dvě slova] vědělo, potvrdil i syn žalobkyně [jméno] [příjmení]. Ony nepříjemné pohledy tak nebyly jen subjektivním vnímáním žalobkyně, ale reakcí okolí na tuto situaci. To, že si žalobkyně těchto nepříjemných pohledů všímala, svědčí o tom, že [anonymizována dvě slova] vnímala natolik intenzivně, že i pohledy sousedů a přátel z vesnice [anonymizováno] ni byly osobním utrpením. K zásahu do rodinného života žalobkyně rovněž došlo. Je sice pravdou, že žalobkyně v době svého [anonymizována dvě slova] pečovala o [anonymizováno] [role v řízení] a její dcera byla také trestně stíhána, avšak bez předmětného [anonymizována dvě slova] jim žalobkyně mohla být větší oporou a pomocníkem. Namísto toho byla nucena své problémy tajit před manželem a nemohla být řádnou oporou své dceři. Dceři se nemohla se svými pocity beznaděje otevřeně svěřovat, aby ji ještě více nestresovala. Nezákonné [anonymizována dvě slova] nebylo tedy jediným stresovým faktorem, ale byl to jediný důvod, který byl nedůvodný, nezaviněný a značně intenzivní. Žalobkyně se po dobu [anonymizována dvě slova] nemohla naplno věnovat péči o [role v řízení], být milující a podporující manželkou, ale naopak byla nucena své problémy před ním tajit. Stejně tak dceři nemohla poskytovat takovou podporu, jakou by si přála. Považovala za správné i rozhodnutí o výši nákladů řízení, když sporný úkon – doplnění žaloby, činila žalobkyně na výzvu soudu prvního stupně a byla povinna jej učinit v rámci unesení břemene tvrzení a důkazního. Jednalo se tedy o úkon účelný, směřující k úspěchu [anonymizováno] věci samé. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek v napadené části jako věcně správný potvrdil a přiznal žalobkyni náklady odvolacího řízení.

8. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalované rozsudek v napadených výrocích, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

9. Žalovaná v podaném odvolání nesporovala, že předmětné [anonymizována dvě slova] bylo nezákonné [anonymizováno] smyslu § 5 písm. a), § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 [anonymizováno]. [jméno] konstatovala, že za nezákonné rozhodnutí lze považovat s ohledem na výsledek [anonymizováno] řízení usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a základ odpovědnosti [anonymizováno] za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím je tedy dán. Jako přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle § 31a [anonymizováno] považovala konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovení omluvy žalobkyni.

10. Spornou tak zůstala otázka, zda má žalobkyně nárok na zadostiučinění v penězích a v jaké výši.

11. Podle § 31a odst. 1 [anonymizováno] bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 12. [anonymizováno] svém rozsudku sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud vyslovil: I. Zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou [anonymizováno] stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. ([anonymizováno] znění pozdějších předpisů), jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. II. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy [anonymizováno] věci, též z délky [anonymizována dvě slova], a především dopadů [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry poškozené osoby. [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat.

13. Obdobně se Nejvyšší soud vyslovil též např. v rozhodnutích sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] či Ústavní soud např. [anonymizováno] svém rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 2175/16.

14. Žalovaná v odvolání sporovala jak skutkové, tak právní závěry soudu prvního stupně týkající se právě vzniku a intenzity nemajetkové újmy na straně žalobkyně, a to zejména dopad do její osobnostní sféry – dobrého jména a pověsti, zásahu do rodinného života a dalších (ztráty štěstí, nervozity atd.).

15. Odvolací soud na skutkových závěrech soudu prvního stupně učiněných na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků žádné pochybení neshledal. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu dostatečném [anonymizováno] rozhodnutí [anonymizováno] věci, důkazy hodnotil v souladu s § 132 o.s.ř. a z provedených důkazů učinil skutkové závěry, které jsou s obsahem provedených důkazů v souladu. Odvolací soud proto nepovažoval za potřebné opakovat či doplňovat dokazování (§ 213 odst. 2, 3, 4 o.s.ř.) a vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně.

16. Odvolací soud považuje za správné i právní hodnocení věci tak, jak jej soud prvního stupně provedl.

17. Soud prvního stupně hodnotil v souladu s výše citovanou judikaturou délku [anonymizována dvě slova], povahu [anonymizováno] věci a především dopady [anonymizována dvě slova] do osobnostní sféry žalobkyně.

18. Soudu prvního stupně nelze ničeho vytknout ohledně hodnocení povahy [anonymizována dvě slova] a jeho délky (z hlediska dopadů do osobnostní sféry žalobkyně). V tomto směru považuje odvolací soud za stěžejní, že žalobkyně byla [anonymizováno] jeden ze skutků, které jí byly kladeny za vinu, obžaloby zproštěna, neboť skutek není [anonymizována dvě slova] (§ 226 písm. b) trestního řádu), a to jak prvním [anonymizováno] věci vydaným rozsudkem (ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), tak druhým ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a dále že [anonymizováno] další dva skutky, v nichž byl spatřován [anonymizována dvě slova] zpronevěry podle § 248 odst. 1, 3 písm. c) trestního zákona spáchaný formou spolupachatelství bylo řízení zastaveno [anonymizováno] promlčení (usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jeden ze skutků bylo přitom promlčeno již ke dni [datum], a [anonymizováno] druhý ke dni [datum].

19. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] v řízení o náhradu nemajetkové újmy způsobené vedením [anonymizována dvě slova] nemůže soud při hodnocení důvodů, [anonymizováno] něž došlo k zastavení [anonymizována dvě slova] nebo ke zproštění obžaloby, znovu posuzovat vinu poškozené osoby, ani nemůže vycházet z úvah, podle nichž rozsudek soudu v [anonymizováno] řízení naznačuje určité pochybnosti o spáchaném skutku, a především o tom, zda jej spáchala osoba posléze zproštěná obžaloby. To však nevylučuje přihlédnout k jiným okolnostem provázejícím zahájení a zvláště pokračování [anonymizována dvě slova] (k tomu, že [anonymizováno] řízení bylo procesně důvodně vedeno proti konkrétnímu účastníku). Mezi takové okolnosti patří chování obžalovaného, jímž se v průběhu [anonymizováno] řízení vytváří (nové, další) důvodné pochybnosti vedoucí orgány činné v [anonymizováno] řízení k pokračování v [anonymizována dvě slova], k podání obžaloby, k potřebě konat hlavní líčení a ukončit řízení rozsudkem.

20. Z výše uvedeného vyplývá, že v rámci hodnocení otázky formy zadostiučinění za nemajetkovou újmu a její výše nelze k tíži žalobkyně hodnotit, že podle odůvodnění usnesení, kterým bylo [anonymizována dvě slova] zastaveno, inkriminované platby na účet žalobkyně z účtu [anonymizováno] družstva [obec] neoprávněně odešly, neboť by se jednalo o posouzení viny žalobkyně, i když bylo [anonymizována dvě slova] zastaveno. Je pak třeba zdůraznit, že žalobkyně se námitkou promlčení [anonymizována dvě slova] bránila od počátku a nakonec jí bylo dáno za pravdu. Žalobkyně tak byla po relativně dlouhou dobu (déle než 6 let) vystavena [anonymizována dvě slova], které bylo [anonymizováno] dva skutky již od svého zahájení promlčeno, přitom za tyto skutky jí hrozil trest odnětí svobody až do výše 8 let. Za další ze skutků kladených jí za vinu pak byla obžaloby zproštěna, protože skutek není [anonymizována dvě slova]. V řízení nebylo tvrzeno, že by v rámci [anonymizována dvě slova] došlo ze strany žalobkyně k okolnostem, které by vedly orgány činné v [anonymizováno] řízení k potřebě v [anonymizována dvě slova] pokračovat, naopak promlčení [anonymizována dvě slova] u dvou skutků namítala od počátku.

21. Odvolací soud pak souhlasí se soudem prvního stupně i v tom, že v řízení byly prokázány zásahy do osobnostních práv žalobkyně v důsledku nezákonného [anonymizována dvě slova]. Ohledně důkazního břemene a rozsahu dokazování nemajetkové újmy soud prvního stupně přiléhavě odkázal na příslušnou judikaturu, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]). Nejen výpovědí žalobkyně, ale i jejího syna, bylo prokázáno, že žalobkyně [anonymizována dvě slova] špatně snášela, drásalo ji, mělo dopady na její psychický [anonymizováno] (ne z hlediska nároků na odškodnění újmy na zdraví, ale z hlediska dopadů do její osobnostní sféry – psychického [anonymizováno]). Z hlediska psychického [anonymizována dvě slova] ni bylo náročné i to, že [anonymizována dvě slova] tajila před manželem z důvodu jeho nepříznivého [anonymizována dvě slova] a nemohla tak s ním složitou situaci sdílet. Zároveň se nemohla naplno věnovat péči o něj, jako tomu bylo dříve. Je sice pravdou, že v předmětném období na žalobkyni působily i další stresové faktory ([anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] dcery), avšak zásadní je, že na ni působilo předmětné [anonymizována dvě slova], které bylo nezákonné. Svědeckou výpovědí svědka [příjmení] pak byla potvrzena výpověď žalobkyně jako účastnice řízení, že informace o jejím [anonymizována dvě slova] se na malém městě rozšířila. Je pak skutečně obecně známo (§ 121 o.s.ř.), že na malém městě (cca 2 500 obyvatel), v němž žalobkyně žije, se informace podobného typu šíří snadněji, lidé se navzájem znají. Žalované lze přisvědčit v tom, že ji nelze činit odpovědnou za odsudky sousedů v rozporu se zásadou presumpce neviny, avšak na druhou stranu toto povědomí okolí žalobkyně o jejím [anonymizována dvě slova] zcela nepochybně působí jako další stresový faktor vyvolaný nezákonným [anonymizováno] stíháním, za které žalovaná odpovídá. V úvahu je třeba vzít i faktor věku. Žalobkyně sice nebyla z hlediska judikatury osobou zvlášť zranitelnou, tj. [anonymizováno] věku alespoň 75 let (podle judikatury týkající se zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení). V době zahájení [anonymizována dvě slova] jí však bylo 67 let, byla v důchodu, v době jeho ukončení již 73 let. V řízení bylo nesporné, že do té doby byla bezúhonná. Dopady do její cti a pověsti v místě bydliště tak byly o to citelnější. Takže dopad do osobnostní sféry žalobkyně z hlediska její cti a pověsti byl prokázán. Rovněž dopad do rodinného života žalobkyně byl prokázán. Děti se od ní sice neodklonily, podporovaly ji, avšak nemohla jim být takovou oporou, jako kdyby [anonymizována dvě slova] nebylo. Před manželem [anonymizována dvě slova] raději tajila, aby se nezhoršil jeho [anonymizována dvě slova]. Stresovým faktorem byla i skutečnost, že z důvodu srážek z důchodu na zajištění nároků poškozených bylo ztíženo rodinné hospodaření.

22. Odvolací soud se na základě výše uvedených úvah zcela ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že žalobkyni se má dostat peněžité satisfakce, neboť samotné konstatování porušení práva a omluva se nejeví jako dostačující. Ztotožnil se pak i s výší toho zadostiučinění tak, jak jej určil soud prvního stupně. Soud prvního stupně přiměřené zadostiučinění určil v souladu se zásadami stanovenými v § 31a odst. 1, 2 [anonymizováno] i s konstantní judikaturou a řádně a podrobně se vypořádal i se srovnávacími případy předloženými žalobkyní, které jsou [anonymizováno] srovnání s projednávaným případem vhodné. Výši přiměřeného zadostiučinění pak stanovil i s ohledem na tyto případy. Odvolací soud považuje provedené srovnání za přiléhavé a v podrobnostech na ně odkazuje.

23. Odvolací soud tedy shledal napadený výrok II. rozsudku zcela správným, a proto je podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

24. Stejně tak shledal věcně správným i výrok VI. o nákladech řízení. Žalovanou sporovaný úkon doplnění žaloby na výzvu soudu byl účelný k uplatňování práva žalobkyně (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Žalobkyně byla k doplnění skutkových tvrzení vyzvána ze strany soudu prvního stupně podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. v návaznosti na stanovisko žalované k věci a plnila jím svou povinnost tvrzení a důkazní. Odvolací soud proto i tento výrok podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

25. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu jeho nákladů.

26. Žalobkyni vznikly náklady řízení za právní zastoupení advokátem. Při určení výše odměny advokáta vyšel odvolací soud ze závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], podle kterého se odměna advokáta za jeden úkon právní služby v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí vypočte z tarifní hodnoty stanovené v § 9 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále„ AT“), tj. z částky [částka]. Odvoláním byl napaden pouze výrok II. rozsudku soudu prvního stupně, kterým byla žalobkyni přiznána náhrada nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizována dvě slova]. Druhý nárok, který žalobkyně žalobou uplatnila, tj. zadostiučinění za nepřiměřenou délku [anonymizována dvě slova], předmětem odvolacího řízení nebyl. Proto výše odměny za jeden úkon právní služby v odvolacím řízení činí [částka] (§ 7 bod 5. AT).

27. Advokát učinil v odvolacím řízení dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu). Odměna advokáta tak činí [částka]. Advokát měl dále nárok na paušální náhradu hotových výdajů po [částka] za jeden úkon podle § 13 odst. 4 AT, tj. [částka]. Jelikož advokát přijel k jednání odvolacího soudu z [obec], měl nárok též na náhradu cestovného (§ 13 odst. 5 AT) za cestu k odvolacímu jednání z [obec] do [obec] a zpět, celkem 430 km, osobním automobilem při kombinované spotřebě 4,6 l [číslo] km, sazbě základní náhrady 4,7 [spisová značka], ceně paliva [částka], celkem cestovné [částka], a dále na náhradu promeškaného času (§ 14 odst. 1, 3 AT) za 10 půlhodin po [částka], tj. [částka]. Advokátovi dále náleží náhrada za 21% DPH podle § 137 o.s.ř. [anonymizováno] výši [částka] (z odměny, náhrady hotových výdajů, cestovného a náhrady promeškaného času).

28. Na základě výše uvedeného uložil odvolací soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení [anonymizováno] výši [částka], a to [anonymizováno] lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (§ 160 odst. 1, 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůta k plnění byla určena v délce 15 dnů vzhledem k provozním odlišnostem v nakládání s penězi na straně orgánů státní správy.

29. Výroky I., III., IV. a V. nebyly odvoláním napadeny, tudíž zůstaly nedotčeny.

Poučení