21 Co 191/2024 - 1044

Rubrum

Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců Mgr. Vladimíra Sommera a Mgr. Vladimíra Soukupa ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupené advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupené advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 410 369,96 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 16. února 2024, č. j. 10 C 96/2020-961 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 58 656,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 58 656,26 Kč od [datum] do zaplacení a ve výrocích II. a III. potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 27 134 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Soud prvně stupně shora označeným rozsudkem žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni 97 598,22 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu co do nároku na zaplacení 312 771,74 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II. rozsudku), a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované na nákladech řízení 53 731,55 Kč k rukám jejího zástupce [Anonymizováno] do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok III. rozsudku).

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobkyně se po částečném zpětvzetí žaloby domáhala proti žalované zaplacení sjednané ceny za práce provedené na základě smlouvy o dílo č. 217/15/9 ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou ohledně projektu budov D a E na akci [adresa], kterou se žalobkyně do budovaných staveb zavázala dodat podlahy a dveře a tyto následně položit, respektive osadit. Žalobkyně sjednané dílo realizovala průběžně a v návaznosti na to vystavovala dodací listy a cenu průběžně fakturovala, zatímco žalovaná takto realizované dílo taktéž průběžně platila dle vystavených faktur. Tímto způsobem žalobkyně za práce na projektu na [Anonymizováno] krytého smlouvou o dílo č. [Anonymizováno] žalované mimo jiné vyfakturovala a předepsala k úhradě plnění ve výši 405 802 Kč dle faktury č. [hodnota] splatné [datum], z něhož však žalovaná nezaplatila 40 580,20 Kč, plnění ve výši 446 590 Kč dle faktury č. [hodnota] splatné [datum], z něhož žalovaná nezaplatila 101 886 Kč, plnění ve výši 816 514 Kč dle faktury č. [hodnota] splatné [datum], z něhož žalovaná nezaplatila 81 651,40 Kč, plnění ve výši 599 095 Kč, dle faktury č. [hodnota] splatné [datum], z něhož žalovaná nezaplatila 59 909,50 Kč, plnění ve výši 460 978 Kč dle faktury č. [hodnota] splatné [datum], z něhož žalovaná nezaplatila 46 097,80 Kč, plnění ve výši 586 563 Kč dle faktury č. [hodnota] splatné [datum], z něhož žalovaná nezaplatila 58 656,26 Kč. Tato plnění žalovaná údajně odmítla proplatit jako tzv. pozastávky a současně odmítla podepsat i předávací protokol za celou stavbu, ačkoliv jinak žalovaná již k [datum] a k [datum] realizované dílo převzala a byly vystaveny předávací protokoly na jednotlivé byty. Později údajně došlo i k prodeji bytů na [Anonymizováno], do kterých se nastěhovali noví nájemníci a bytové domy dále dostaly přiřazena čísla popisná, z čehož žalobkyně dovodila, že musela proběhnout jejich kolaudace, a tudíž bylo na místě dle článku IV písm. d) smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] částky tzv. pozastávek uvolnit. Dále se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení samostatného nároku ve výši 21 588,80 Kč fakturovaného fakturou č. [hodnota], který měl být založen dodáním 6 kusů nadstandardních stavebních pouzder, jež byla zabudována a oproti podpisu příslušného protokolu předána, avšak následně nezaplacena ani nevrácena.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, což odůvodnila odkazem na provedené zápočty vzájemných pohledávek a na po právu zadržené pozastávky. Předně žalovaná vůči uplatněnému nároku započetla nárok na slevu z provedeného díla ve výši 124 097,16 Kč, a to jakožto slevu za ceny provedeného díla dle smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] (projekt [adresa]) odpovídající estetické vadě díla spočívající v nestejných odstínech bílé barvy, dodaných dveřních zárubní a dodaných dveří – dveřních křídel. Konkrétně mělo jít o zárubně a dveře v bytech D5, D11, D19, E3, E9, E11, E12, E15, E17 v bytových domech D a E na [Anonymizováno] sídlišti. Tuto vadu žalovaná žalobkyni údajně vytkla dne [datum] a žalobkyni vyzvala, aby ve lhůtě do [datum] do uvedených bytů dodala dveře – dveřní křídla ve stejném barevném odstínu. Žalobkyně reklamaci dopisem z [datum] odmítla. Dále žalovaná vůči žalobkyni započetla též část slevy za nedodanou podlahovou krytinu ve výši 138 510 Kč, a to z celkové slevy 240 396 Kč v domě E a 54 272,35 Kč v domě D, kdy tvrdila, že tyto částky odpovídají množství podlahové krytiny, kterou žalobkyně nedodala, ač toto bylo ujednáno. Konkrétně žalovaná tvrdila, že žalobkyně se smlouvou dílo č. 217/15/9 zavázala při jednotkové ceně 772,43 Kč za 1 m do domu E dodat podlahovou krytinu o ploše 792,3 m a do domu D podlahovou krytinu o ploše 986,81 m. Reálně však do domu E dodala o 311,22 m podlahové krytiny méně, což odpovídá ceně 240 396 Kč a do domu D o 65,78 m méně, což odpovídá ceně 54 272,35 Kč, neboť na plochu o naposled uvedených výměrách připadala plocha dlažeb, na které podlahová krytina nebyla pokládána. Odpovědnost za vadně vypočtenou plochu podlahové krytiny žalovaná přičetla žalobkyni, neboť právě ta zpracovala soupisy ploch i nabídku, která byla závaznou částí smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] dle jejího článku XI odst.

3. V této souvislosti žalovaná vyjádřila názor, že na vadně provedený výpočet žalobkyně sama narazila již při fakturaci, jelikož ve faktuře č. [hodnota] ještě soupis dodané podlahové krytiny násobila sjednanou jednotkovou cenou, načež ve fakturách č. [hodnota] a č. [hodnota] již takový propočet neuváděla. Skutečnost, že jí nedodání podlahové krytiny ve sjednaném množství vytkla až cca po 2 letech, žalobkyně přičítala zjištění, že ověřovala především fakturaci jednotkové ceny podlahové krytiny ve vztahu k ujednanému množství a na stavbě samotné již stavbyvedoucí kontrolovali jen to, zda je podlahová krytina položena všude tam, kam být položena má. Poslední zápočet, konkrétně ve výši 110 700 Kč provedla žalované jakožto kompenzaci za vady a nedodělky podrobně vypočtené v odst. 5, bodě 3. rozsudku soudu prvního stupně. V této souvislosti žalovaná uvedla, že vady vytčené při přejímkách [datum] žalobkyně odstranila ve lhůtě 4 dnů do [datum]. Ostatní vytčené vady však žalobkyně v obdobně krátké lhůtě neodstranila, ačkoliv se zavázala dílo jako celek dodat bez vad a vzniknuvší vady odstranit v co nejkratší lhůtě tak, jak vyplývalo z článku VI., odst. 3 smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] upravujícího vyřizování záručních reklamací. Žalobkyně pak vady neodstranila, byť na základě výzvy ze [datum] přislíbila, že dokončovací práce provede v rozmezí [Anonymizováno]. a [datum] a následně po další výzvě z [datum] v termínu do [datum], což již bylo po datu [datum], kdy měly být zahájeny přejímky bytu jednotlivými klienty žalované. K provedení přislíbených dokončovacích prací nadto nedošlo ani ve lhůtě do [datum] a žalovaná vystavená takto hrozbě smluvních pokut za opožděné předání bytů si proto opravu vytýkaných vad zajistila sama za využití třetích osob a zvýšených nákladů vázaných nad dohled vykonávaný stavbyvedoucím [adresa]. Případné provedení dokončovacích prací ke [datum], ohlášené [datum], jak žalované sdělil zástupce žalobkyně, tak již pro žalovanou nemělo význam a žalovaná si dokončovací práce zajistila právě v důsledku prodlení žalobkyně s jejich provedením. Stran namítané vady v podobě absence akrylování a silikonování žalovaná doplnila, že žalobkyní označená norma [Anonymizováno] se uvedených postupů vůbec nedotýká, neboť tato upravuje pouze otázku zabudování oken, okenních soustav či vnějších dveří. Sama žalobkyně tak v době sjednání závazku ze smlouvy o dílu č. [Anonymizováno] povinnost zajistit akrylování a silikonování nijak nerozporovala a následný posun postu žalobkyně v tomto ohledu tak žalovaná přičítala množství vytýkaných vad, jež žalobkyně zjevně nebyla schopna opravit. V této souvislosti žalovaná poukázala na to, že v případě vad vytýkaných při předání dne [datum] žalobkyně k výtce žalované provedla silikonování a akrylování v bytech E3, E9, E15, E17 a později v případě vad vytýkaných při předání dne [datum] též v bytech D1 a D19. V návaznosti na konstatované vady také žalovaná dále tvrdila, že po právu zadržela pozastávky celkem ve výši 232 622,81 Kč, a to ve výši 40 580,20 Kč za plnění dle faktury č. [hodnota], ve výši 27 379,05 Kč za plnění dle faktury č. [hodnota], ve výši 59 909,50 Kč za plnění dle faktury č. [hodnota], ve výši 46 097,80 Kč za plnění dle faktury č. [hodnota] a ve výši 58 656,26 Kč za plnění dle faktury č. [hodnota]. Současně také žalovaná přistoupila k již uvedeným zápočtům ve výši celkem 373 307,16 Kč, jež zahrnují částku 124 097,16 Kč jako slevu za uvedené estetické vady, částku 110 700 Kč jako slevu za neopravené, avšak vytčené vady a částku 138 510 Kč jako část slevy za nedodanou podlahovou krytinu ve sjednaném množství. Pokud jde o pohledávku vyúčtovanou fakturou č. [hodnota] za dodání 6 kusů nadstandardních stavebních pouzder ve výši 21 588,80 Kč, tuto žalovaná zcela odmítla, kdy poukázala na to, že toto plnění nebylo vůbec zahrnuto do schválené cenové nabídky a toto bylo fakturováno natřikrát a až s více než půlročním zpožděním oproti zbytku fakturace dle smlouvy o dílo č. [Anonymizováno]. Na základě tohoto žalovaná dovodila, že případné dodání 6 kusů nadstandardních stavebních pouzder vůbec nebylo kryto závazkem ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] ([adresa]) a mohlo by, pokud by jej žalovaná řádně vymezila, jít jedině o nárok z bezdůvodného obohacení. Z tohoto nároku však žalovaná nemohla být pasivně věcně legitimována, jelikož se na úkor žalobkyně nijak neobohatila, neboť dodání uvedených stavebních pouzder nebylo dál promítnuto do ceny příslušných bytů. Lze tak shrnout, že žalovaná namítala, že v souvislosti se závazkem ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] vůči žalobkyni eviduje nároky, jež jako celek převyšují žalobou uplatněný nárok, aniž by však žalovaná usilovala vůči žalobkyni brojit vzájemnou žalobou. Konkrétně tak byly namítané nároky žalované tvořeny pozastávkami ve výši 40 580,20 Kč, 27 379,05 Kč, 59 909,50 Kč, 46 097,80 Kč a 58 656,26 Kč. Dále pak šlo o dílčí nároky 138 510 Kč jako část slevy za nedodanou podlahovou krytinu, částku 124 097,16 Kč jako slevu za estetickou vadu spočívající v nestejných barevných odstínech bílé barvy na dodaných dveřních zárubních a dveřích – dveřních křídlech, a částku 110 700 Kč jako slevu za neopravené vady a nedodělky. Ohledně realizace samotného zápočtu žalovaná uvedla, že o jeho uskutečnění žalobkyni informovala podáním z [datum]. Ve vztahu ke konkrétním nárokům žalobkyně dle dílčích faktur žalovaná namítla, že nárok na plnění dle faktury č. [hodnota] za údajně dodané zárubně v počtu 6 kusů neuznává vůbec, nárok na plnění dle faktury č. [hodnota] (nedoplacených 101 886 Kč) neuznala v celém nedoplaceném rozsahu, jelikož nedoplacená částka je zcela kryta slevou za nedodanou podlahovou krytinu do domu E, u nároku na plnění dle faktury č. [hodnota] nerozporuje nedoplatek 40 580,20 Kč, jež však odpovídá po právu provedené pozastávce, nárok na plnění dle faktury č. [hodnota] (nedoplacených 81 651,40 Kč) neuznává co do částky 54 272,35 Kč odpovídající slevě za nedodanou podlahou krytinu do domu D, zatímco ve zbytku fakturaci ohledně nedoplatku 27 379,05 Kč nerozporuje, tuto však považuje za krytou po právu uskutečněnou pozastávkou. Nárok na plnění dle faktury č. [hodnota] nerozporuje, nedoplatek ve výši 59 909,05 Kč však považuje za krytý po právu provedenou pozastávkou. Nárok na plnění dle faktury č. [hodnota] nerozporuje, nedoplatek ve výši 46 097,80 Kč však považuje za krytý po právu provedenou pozastávkou. Nárok na plnění dle faktury č. [hodnota] nerozporuje, nedoplatek ve výši 58 656,26 Kč však považuje za krytý po právu provedenou pozastávkou. Žalobkyně se ve vztahu k jednotlivým námitkám žalované vyjádřila tak, že její reklamaci sporující nestejný odstín bílé barvy dodaných dveří a zárubní odmítla a uvedla, že barva dveří a zárubní je totožná v dekoru [Anonymizováno] v mezích odchylky naměřené spektrometrem. V této souvislosti žalobkyně dále odkázala na výsledky provedeného znaleckého šetření. K reklamacím vad a nedodělků v bytech v domech E a D na [Anonymizováno] v žalovanou namítané ceně 198 697 Kč a v jí korespondující požadované slevě žalobkyně uvedla, že ani tuto reklamaci nepovažuje za důvodnou, neboť ona tuto reklamaci zamítla s ohledem na skutečnost, že tyto vytýkané vady a nedodělky nebyly způsobeny vadnou montáží či dodávkou a žalovaná ceny reklamovaných oprav určila „jednostranně, odlišně, nepřiměřeně a bez řádného odůvodnění“. Žalobkyně také namítla, že žalovaná byty E1, E2, E4-E12 a E14–E17 převzala bez vad a nedodělků oproti vystavení předávacích protokolů z [datum]. V dalších bytech oproti podpisu do stavebního deníku pak žalovaná potvrdila převzetí dveří. Taktéž [datum] byla montáž ve stavebním deníku zaznamenána bez nedodělků či vad a závěry vytýkané v předávacím protokolu z [datum] již nebyly dále uváděny v předávacím protokolu ze [datum]. Žalobkyně také žalovanou již [datum] prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] informovala o nesouhlasu s tím, aby si žalovaná na účet žalobkyně nechala takto vytýkané vady a nedodělky opravit třetí osobou. Takový postup by byl ostatně v rozporu se smlouvou o dílo, aniž byl navíc objednaný pevný termín dokončení díla, přičemž termíny dodatečně stanovené samotnou žalovanou bylo na místě považovat za nereálné. Snahu žalobkyně odstranit alespoň některé z vytýkaných vad a nedodělků navíc sabotoval stavbyvedoucí pan [jméno FO], který nejprve dopisem z [datum] a poté osobně [datum] montážníkům žalobkyně zamezil v přístupu na [Anonymizováno] staveniště. Ačkoliv právě jemu k jeho žádosti žalobkyně nejprve dne [datum] zaslala seznam materiálu s termíny odstranění, načež pan [jméno FO] [datum] reagoval e-mailem, kterým dodaný materiál k opravám odmítl, o čemž žalobkyně žalovanou informovala dopisem odeslaným [tituly před jménem] [jméno FO] [datum]. Prostřednictvím již výše označeného dopisu [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum] také žalobkyně žalované sdělila, že případné silikonování, akrylování a tmelení považuje ve vztahu k zadanému dílu za nevhodný postup, jehož provedení je připravena realizovat až v návaznosti na výslovný pokyn žalované. Ve vztahu k otázce dodání 6 kusů stavebních pouzder do bytu D3, D10, D13 a D19 žalobkyně uvedla, že šlo o realizaci dopředu uskutečněné objednávky již za žalovanou e-mailem, podal stavbyvedoucí pan [jméno FO] dne [datum]. Právě v návaznosti na tuto objednávku montážníci žalobkyně s vědomím žalované provedli montáž uvedených stavebních pouzder, jejíž uskutečnění oproti podpisu příslušné strany stavebního deníku dne [datum] a v případě jednoho z později upravovaných pouzder ze dne [datum] potvrdil stavbyvedoucí pan [jméno FO] dne [datum]. Konečně ve vztahu k námitce žalované, že podlahy byly dodány ve sjednaném množství, žalobkyně tyto označila za opožděné, když byly uplatněny až při jednání dne [datum] a dále je označila jako nepravdivé a nesouvisející s uplatněným nárokem. Stran dodávek podlahové krytiny uvedla, že tyto řádně vyfakturovala a odkázala na jednotlivé dodací listy.

4. Soud prvního stupně po rozsáhlém dokazování jak důkazy listinnými, tak výslechy svědků učinil tato skutková zjištění:

5. Předně soud prvního stupně vzal za prokázané, že smlouvou o dílo č. [Anonymizováno] ze dne [datum] se žalobkyně pro účely zakázky [adresa] zavázala žalované dle vzorníku z vlastní prodejny dodat podlahovou krytinu i dveře a současně též provést jejich montáž jmenovitě do staveb označených domy D a E. Za pokládku a dodání podlahové krytiny do domu D se žalovaná zavázala zaplatit 856 640 Kč bez DPH a do domu E 852 392 Kč. Ceny byly v režimu standardu stanoveny s odkazem na kalkulaci provedenou v příloze č. 1 představující součást smlouvy o dílo. Případné dodání materiálu v režimu nadstandardu si účastnice sjednali realizovat po vystavení doplňující cenové nabídky žalobkyní (článek III.3) a jejího písemného schválení žalovanou (článek IV.4). Sjednanou cenu za provedené dodávky a montáž se žalovaná zavázala platit na základě dílčí fakturace pro ukončení montáže v jednotlivých bytech v měsíčních intervalech na základě vystaveného dodacího listu a po protokolárním převzetí plnění specifikovaného v jedné každé faktuře. Ve prospěch žalované pak bylo sjednáno právo provést z jedné každé faktury pozastávku ve výši 10 % z fakturovaného plnění. Takto uskutečněné zádržné se následně žalovaná zavázala vrátit ve dvou fázích, nejprve po odstranění vad a nedodělků specifikovaných v předávacích protokolech (v rozsahu 5 %) a poté do 45 dnů od skončení kolaudace bytových domů (v rozsahu zbývajících 5 %). Za sjednané dodávky a montáž žalobkyně ve vztahu žalované převzala na 60 měsíců záruku počínaje od data převzetí stvrzeného v předávacím protokole. Záruku tentokráte však v trvání 36 měsíců žalobkyně za stejné dodávky montáž převzala i vůči klientům žalované počínaje od převzetí díla (bytu) jedním každým klientem žalované s tvrzeným podpisem předávacího protokolu. Případně zjištěné vady existující v době odevzdání či později, avšak v důsledku vady materiálu nebo porušení povinnosti žalobkyně byla žalovaná povinna vytknout písemně či v režimu faxové zprávy, žalobkyně tyto vady se zavázala přezkoumat v reklamačním řízení, o jeho výsledku vystavit zápis a dojednat termín odstranění vytýkaných vad, a to ve lhůtě stanovené s přihlédnutím k povaze vytýkané vady obecně v režimu co nejdříve. Práce nekryté rozsahem závazku ze smlouvy č. [Anonymizováno] se žalobkyně a žalovaná zavázala řešit v režimu více prací na základě objednávky zaznamenané ve stavebním deníku či písemně na adrese provozovny žalobkyně (článek VII.3 a 4). Stavební deník jako dokument zaznamenávající průběh prací a dalších rozhodných skutečností se zavázala vést žalobkyně. Předání a převzetí dodaných nemontovaných podlah a dveří si žalobkyně a žalovaná sjednaly stvrdit protokolem obsahujícím prohlášení o převzetí či uvedení důvodů bránících. Právě k datu protokolárního převzetí také byl stanoven okamžik přechodu nebezpečí škody (článek X.4), přechod vlastnického práva k předmětu realizace však až k datu doplacení sjednané ceny (článek X.3). K textu smlouvy o dílo byl dále připojen též dokument označený jako [Anonymizováno], kde byl mimo jiné specifikován typ podlahové krytiny, kterou se žalobkyně zavázala dodat do domu D o ploše 1109,02 m a do domu E o ploše 1103,52 m vždy při jednotkové ceně 772,43 Kč za m bez DPH. Dodané dveře s výpočtem cen pak byly specifikovány v dokumentu [adresa] a podlahy obdobným způsobem v dokumentu [Anonymizováno]. Z hlediska konkrétních typů podlahových krytin a dveří pak žalobkyně se žalovanou ujednaly dodání typu označených v dokumentech [adresa] a [Anonymizováno]. Výpočet plochy dodané podlahové krytiny byl proveden na základě výkazů [Anonymizováno] zpracovaných jednotlivě pro dům D a E. V jednotlivých výkazech bylo obsaženo v jednotlivých sloupcích mimo jiné uvedení plochy s prořezem (vždy 10 % nad plochu v jedné každé místnosti) a dále též určení typu podlahy v jedné každé zde uvedené místnosti. Ve výkazu [Anonymizováno] zpracovaného k domu D byl uveden celkový součet ploch podlah s prořezem 1109,02 m. Do této hodnoty zde obecně nebyly započítány plochy místností osazených dlažbou s výjimkou bytů 18–20, kde na plochu podlah s prořezem připadá 65,78 m. Ve výkazu [Anonymizováno] zpracovaném k domu E byl celkový součet ploch podlah s prořezem uveden 1103,52 m. Do této hodnoty byly vždy započítány plochy místností osazených dlažbou, kde na plochu podlah s prořezem připadá 311,19 m. V podstatě totožné výpočty [Anonymizováno] žalovaná zpracovala též ve formě tabulky založené na č. l. 396–397 spisu. Cenovou nabídku ohledně dodaných podlah i dveří vystavil [jméno FO], zaměstnanec žalobkyně, který jako přílohu spolu s konceptem smlouvy o dílo zaslal žalované e-mailem z [datum]. Dveře dodávané žalobkyní byly specifikovány v nabídce nadepsané [Anonymizováno], kde jsou zaškrtnuty [Anonymizováno] a dále je v totožné kolonce označena též zárubeň, typ [Anonymizováno] s příslušnými rozměry a specifikací [adresa]. I další typy tam uvedených zárubní [Anonymizováno] jsou opatřeny specifikací [Anonymizováno]. V nabídce nadepsané [právnická osoba] jsou pod body 10.2, 10.3 a 10.4 označeny typy posuvných dveří [adresa] vždy opatřených specifikací [Anonymizováno]. Zárubně jsou zde vždy taktéž typu [Anonymizováno] doplněné příslušnými rozměry a specifikací [Anonymizováno]. I v totožně nazvaném dokumentu na č. l. 273 jsou všechny zde označené dveře buď typu [adresa] či typu [adresa] a též i zárubně opatřeny specifikací [Anonymizováno]. V dokumentu nazvaném [právnická osoba] jsou vždy dveře typu [adresa] označeny totožnou specifikací [adresa], kterou jsou současně označeny též zárubně [Anonymizováno]. Ohledně dodávaných dveří a podlah s odkazem na sjednané typy žalobkyně v dokumentu [právnická osoba], provedení a vybavení bytů – standard žalobkyně mimo jiné zaznamenala, že zárubně interiérových dveří budou laminované v barvě dveří. Žalobkyně evidovala dodání podlahových krytin v celkem 18 dodacích listech uvedených v odst. 17 rozsudku soudu prvního stupně, kdy celkem bylo žalobkyní evidováno dodání 2198,87 m podlahové krytiny. Předložené dodací listy jsou opatřeny razítkem žalobkyně a podpisem a razítkem dopravce, taktéž s podpisem, a to s výjimkou dodacích listů [Anonymizováno] (zde bez jakéhokoliv podpisu či razítka), č. [hodnota] (zde bez podpisu dopravce), č. [hodnota] (zde bez podpisu dopravce), č. [hodnota] (zde bez podpisu dopravce). Za dodávku a montáž podlah v domě E a v domě E v režimu standard žalobkyně žalované vyúčtovala plnění fakturami uvedenými v odst. 18–23 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Ve stavebním deníku bylo zaznamenáno mimo jiné, že došlo k předávkám a montáži dveří do jednotlivých bytů tak, jak je uvedeno v odst. 25 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. K datu [datum] pak žalobkyně vystavila protokol o předání a převzetí díla, který dokumentuje přejímku montáží a dodávek do domu E, kterýžto dokument podepsali pověřenci žalobkyně i žalované. Zde byli vymezeny zjištěné vady a nedodělky v bytech E3 (poškozené kliky), E5 (vytčená vada nečitelná), E6 (stopy lepidla), E7 (nedotažená klika), E8 (byt nebyl připraven k předání), E9 (Nepřitažené, blíže nečitelná součástka) a E13 (vadná klika). Dále bylo žalobkyni uloženo odvézt palety, vyndat vložku v [Anonymizováno] a kompletně dotáhnout blíže neoznačené součástky. Všechny uvedené závady a nedodělky se žalobkyně zavázala odstranit ve lhůtě do [datum]. Předávky dílčích bytů dále žalobkyně evidovala v jednotlivých protokolech, kde byly vždy zaznamenány zjištěné závady či nedodělky a datum jejich případného odstranění/neodstranění. Některé vady vytknuté [datum] nejsou jako odstraněné vedeny, ale v zápisech z dalších dat již nejsou uvedeny, pročež je soud prvního stupně hodnotil jako odstraněné. Konkrétně jsou jednotlivé vady vypočteny v odst. 27 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. K datu [datum] pak pověřenci žalobkyně žalované podepsali zápis o předání a převzetí díla, kde bylo konstatováno, že ve dnech 17. až [datum] došlo k předávce bytů v domech D i E. Datum odstranění blíže neoznačených „drobných závad“ včetně zajištění úklidu bylo stanoveno k [datum]. Odstranění vady zahrnující „otočení“ dveří do [datum]. V dokumentu [Anonymizováno] a jednostranné započtení pohledávky datovaného dnem [datum] žalovaná zpracovala seznam pohledávek, jež jí vůči žalobkyni vznikly v souvislosti s realizací zakázky na [Anonymizováno]. Ze zde označených pohledávek žalovaná mimo jiné označila pohledávku odpovídající slevě z ceny díla za nestejné odstíny bílé barvy dodaných zárubní a dveří - dveřních křídel v bytech D5, D11, D19, E3, E9, E11, E12, E15 a E17, kterou vyčíslila částkou 183 189 Kč a pohledávku odpovídající slevě z ceny díla ve výši 198 697 Kč za další neodstraněné vady (po neodstranění vytýkané vady k [datum]). Tento dokument žalovaná k datu [datum] zaslala do datové schránky žalobkyně. Žalobkyně pak k [datum] provedla sumarizaci poskytnutých plnění a zpracovala tabulku nazvanou [adresa], kde zaznamenala, že celkem co do dodání podlah uskutečnila plnění ve výši 816 514,35 Kč, kde zohlednila, že podlahy nedodala do bytu D22. Obdobně nazvaný dokument žalobkyně vystavila i stran sumarizace plnění v objektu E, nikoliv však ve vztahu ke všem bytům, když vynechány jsou byty E5, E7, E8, E12 a E14. Ve vztahu k namítané vadě spočívající v rozdílných odstínech bílé barvy zárubní a dveří – dveřních křídel soud prvního stupně zjistil, že poprvé cestou e-mailu z [datum] na tyto různé odstíny bílé barvy poukázal ve vztahu k bytu číslo D11 pan [jméno FO], a to z pozice kupujícího, kdy tento nedostatek označil za neakceptovatelný s tím, že na barevnou odlišnost nebyl dopředu upozorněn. V předávacím protokolu k předmětnému bytu je zaznamenáno, že jmenovaný a [jméno FO] byt převzali k [datum], aniž by na tento nedostatek poukazovali. Okolnost, že barva bílých fólií, všech zárubní a dveří – dveřních křídel dodaných do domu D a E na [Anonymizováno] není totožná, žalovaná vytkla přípisem ze dne [datum] a vytčenou vadu v termínu do [datum] žádala řešit dodáním nových dveří. Soud prvního stupně na podkladě posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] č. [spisová značka] ze [datum] a sdělení společnosti [Anonymizováno] z [datum], jakož i na podkladě provedeného místního šetření konstatoval, že dekor dveří i zárubní odpovídá jednotnému dekoru [Anonymizováno] a pozorovatelný vizuální rozdíl dekoru dveří a zárubní je výsledkem subjektivního vnímání výrazně ovlivněného též způsobem osvětlení. Naměřený rozdíl dekoru pak znalec označil za obtížně rozeznatelný. Při místním šetření bylo zjištěno, že barva dveří i zárubní odpovídá poskytnutým vzorkům, při srovnání barvy samotných zárubní a dveří za ideálního světla byl patrný drobný barevný rozdíl. Ve vztahu k namítané vadě spočívající v neodstranění vytčených vad nedodělků soud prvního stupně uzavřel, že e-mailem ze [datum] pan [jméno FO] s odkazem na předchozí upomínky urgoval žalovanou ohledně odstranění tam blíže specifikovaných závad na [Anonymizováno] s tím, že tyto ačkoliv sjednané montáže probíhaly již od ledna, nebyly odstraněny. Odstranění zjištěných vad, jakož i dodání blíže neoznačených výrobků pan [jméno FO] požadoval realizovat okamžitě a uvedl, že od pondělí žalobkyně zahájí přejímku bytů, začne klientům předávat klíče a vady či nedodělky již budou vypořádávány v režimu reklamace. Na to pana [jméno FO] e-mailem z [datum] pan [jméno FO], zaměstnanec žalobkyně informoval, že žalovaná v domech D a E na [Anonymizováno] provede dokončovací práce, přičemž mimo jiné i v návaznosti na proběhnuvší schůzku s pověřenci žalované konstatoval, že na stavbě jsou již toliko drobné nedostatky nebránící předání. Dále uvedl, že většina vytýkaných závad a nedostatků představuje více práce mimo režim sjednaného závazku, v důsledku čehož budou fakturovány zvlášť. Vzniknuvší nedodělky [jméno FO] přičetl postupu žalované, která měla pozdě potvrdit klientské výběry, na což měla být upozorněna. [jméno FO] se dále na žalovanou obrátil e-mailem z [datum], kde sdělil, že následujícího dne i poté bude žalobkyně pokračovat v odstraňování závad a nedodělků. Požádal současně o písemné vyjádření a současně též i o písemnou objednávku a pokyn stran provádění akrylování. Na takto vznesené výhrady reagoval e-mailem z [datum] opět pan [jméno FO], který žalované jmenovitě panu [jméno FO] sdělil, že dala žalobkyni lhůtu do [datum], v níž může dodat materiál k realizaci požadovaných oprav. Pro případ, kdyby tak neučinila, pan [jméno FO] uzavřel, že tento bude zajištěn třetí osobou a náklady na pořízení si žalovaná odečte ze zaslaných faktur. Již dříve také pan [jméno FO] e-mailem z [datum] žalobkyni pohrozil, že nedojde-li k odstranění vytýkaných vad a nedodělků, zajistí jejich odstranění sama žalovaná na náklady žalobkyně. Dopisem z [datum] tehdejší zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] žalovanou informoval, že žalobkyně nebyla v mezích závazku ze smlouvy o dílo povinna provádět silikonování a akrylování, proč tyto postupy považuje za vícepráce Dále též žalovanou informoval, že žalobkyně odmítá, aby si žalovaná odstranění vytýkaných vad a nedodělků zajistila u třetích osob a takový postup označil za rozporný s právy a povinnostmi ze smlouvy o dílo. E-mailem z [datum] pan [jméno FO] žalobkyni, potažmo panu [jméno FO] sdělil, že žalobkyně 14. 5. dodá podlahu do komory, 14. 5. lištu do komory v bytě E, do konce následujícího týdne pak záklop pro posuvné dveře do bytu 10 a vložku zámku se sadou 5 klíčů ještě téhož dne. Skleněné dveře pro byt D3 žalobkyně objednala a čeká na dodávku s tím, že současně budou dodány i soklová lišta do chodby tamtéž. E-mailem ze [datum] pan [jméno FO] žalobkyni informoval, že si již pro účely o odstranění vytýkaných vad opatřil veškerý materiál vyjma skleněných dveří, strany jejichž dodání požadoval upřesnění konkrétního termínu pro případ, že by k upřesnění nedošlo, sdělil, že si tyto dveře opatří u třetí osoby. Dopisem ze dne [datum] tehdejší zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] žalované sdělil, že technik žalobkyně nahlášený e-mailem z [datum] dne [datum] nebyl vpuštěn do objektu na [Anonymizováno]. Žalovaná ke [datum] sestavila seznam materiálů, který si opatřila k opravám vytýkaných vad, jehož cena včetně práce a dopravy činila 198 697 Kč. Žalovaná na základě rámcové kupní smlouvy z [datum] spolupracovala se společností [Anonymizováno], kdy obě společnosti si ujednaly, že žalovaná bude od společnosti [Anonymizováno] odebírat mimo jiné i zboží pro účely realizace projektu na [Anonymizováno]. Společnost [právnická osoba] za dodávku a montáž podlahových krytin do bytu E7 a D20 vyúčtovala 16 650,50 Kč. Za účelem předání bytu D1, E7, D20 a D22 uvedená společnost vystavila předávací protokol bytové jednotky, který pověřenci žalované a společnosti [Anonymizováno] bez výhrad podepsali [datum]. Společnost [Anonymizováno] dále žalované vyúčtovala 51 370 Kč za montáže dveří a montáž dřevěné podlahy, včetně soklových lišt 43 343 Kč za dodávky obvodových lišt/fólií, podložek, podlah, dopravu, kliky, zárubeň, 3 992 Kč za dodávku kolejnic pro pojezdové dveře, pojezdy, vše do bytu D3 a záklop, a 7 980 Kč za dodávky záklopu a dveří do bytu E5 včetně dveří prosklených. Společnost [Anonymizováno] žalované vyúčtovala 19 760 Kč za montáže, demontáže podlah i dveří, přelištování podlah, tmely i akryláty v bytech D3, D14, výměnu vinylových dílců, přelištování akryláty, tmely v bytě D2, akrylování a seřizování dveří ve vchodech D, doprava, broušení přechodu a 4 750 Kč za demontáž a montáž obložky, úpravu dlažby, doplnění podlahy a akryláty v bytě D5, přelištování v bytě D3 a sundání soklových lišt, řezání soklových lišt do bytu D19 i dopravu. Společnost [právnická osoba]. za dodané panty do bytu D20, stavební práce a kování vyúčtovala žalované plnění ve výši 1 210 Kč a dále jako zálohu za dodávku ocelové zárubně vyúčtovala 6 650 Kč. [jméno FO] [jméno FO] pak žalované za montáž dveří v bytě D20 vyúčtoval 1 000 Kč. Celkem žalovaná ve prospěch [Anonymizováno], [Anonymizováno], [právnická osoba]. a [jméno FO] vyplatila 156 666,50 Kč. Žalovaná dále vyplatila [jméno FO] za opravy závad a nedodělků po práci žalobkyně za období od května do září 2019 64 916,17 Kč, dalších 11 950 Kč žalovaná v tomto ohledu započetla na mzdu stavbyvedoucího [adresa]. Ohledně tvrzeného dodání 6 kusů stavebních pouzder soud prvního stupně zjistil, že pan [jméno FO] e-mailem z [datum] žalobkyni požádal o dodávku a montáž ocelových pouzder pro posuvné dveře do bytu D3, D10, D13 a D19 v termínu co nejdříve. Oproti podpisu dílčích záznamů ze dnů [datum] a [datum] byla ve stavebním deníku zaznamenána montáž 6 kusů stavebních pouzder pro posuvné dveře na staveništi na [Anonymizováno] a jedna montáž stavebního pouzdra provedena opakovaně. Za dodávku stavebních pouzder žalobkyně žalované vystavila fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] a vyúčtovala plnění ve výši 21 588,80 Kč bez DPH bez zaevidování pozastávek. Za účelem předání zamontovaných stavebních pouzder do bytu E3, E10 - 2×, E13–2× a E19 žalobkyně vystavila zápis o předání a převzetí díla, který její pověřenec podepsal [datum], kolonka pro podpis pověřence žalované je však prázdná. Již k [datum] však pověřenci žalobkyně a žalované oproti podpisu zápisu o předání a převzetí díla datovaného [datum] potvrdili, že žalobkyně provedla zpětnou montáž blíže neoznačeného stavebního pouzdra.

6. Ohledně neprovedených důkazů soud prvního stupně uvedl, že zamítl návrh na doplnění dokazování cenovou nabídkou společnosti [Anonymizováno] vztahující se k doložení ceny 6 kusů dodaných stavebních pouzder, a to z důvodu, že tento důkaz byl označen žalobkyní až poté, kdy nastala koncentrace řízení stanovená v ust. § 118b o.s.ř., o které byli účastníci řádně poučeni. Dále soud prvního stupně uvedl, že zamítl návrh na doplnění dokazování záznamu e-mailové komunikace, neboť i tento důkazní prostředek byl předložen až po nastoupení koncentrace řízení a bez vazby na jakékoliv dodatečně poskytnuté procesní poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. Navíc obsah komunikace fakticky dokládají též další důkazy a tento lze tedy považovat i za nadbytečný. Tento důkaz totiž měl dokládat obtíže a prodlevy s dodáním a osazením bezpečnostních dveří zárubní do bytu D20, přičemž tyto skutečnosti dobře dokládá již i zjištění, že bezpečnostní dveře a zárubně byly do bytu D20 reálně osazeny až v průběhu října 2019, tedy s velkým zpožděním cca pět měsíců poté, co žalovaná se žalobkyní fakticky ukončila spolupráci, a dokonce nechala vykázat její montážníky ze [Anonymizováno] staveniště, jak shodně potvrdili svědci [jméno FO] a [Anonymizováno].

7. Ve vztahu k listině [Anonymizováno] a jednostranné započtení pohledávek ze dne [datum] soud prvního stupně uvedl, že z ní nezjistil žádné podstatné skutečnosti, neboť jediná tam popsaná pohledávka vyjma pohledávek onačených toliko čísly, se týkala zakázky na projektu [Anonymizováno]. Soud prvního stupně konečně také neučinil žádná skutková zjištění z dalších dodacích listů předložených žalobkyní nad rámec těch označených v odst. 17 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, neboť vyjma spornosti dodání podlahové krytiny ve sjednaném rozsahu žalovaná žádnou další procesní obranu stran těchto fakturovaných plnění neuvedla.

8. Na základě shora uvedených skutkových zjištění vzal soud prvního stupně za prokázané, že žalobkyně se smlouvu o dílo č. [Anonymizováno] ze [datum] zavázala žalované, aniž by byl ujednán konkrétní termín realizace pro účely stavby bytových domů specifikovaných jako D a E v [adresa] nyní již opatřených číslem popisným a evidovaným v katastru nemovitostí dodat a namontovat dveře i se zárubněmi a současně též dodat a namontovat podlahy, a to s tím, že dveře, zárubně i podlahovou krytinu pro dodávky se žalovaná zavázala vybrat ve vzorkové prodejně žalobkyně. Definitivně vybrané dveře, zárubně i podlahové krytiny si účastnice vymezily v doprovodných cenových nabídkách, přičemž touto cestou žalobkyně v dodatečně vystaveném přehledu potvrdila, že dodané dveře a zárubně budou mít stejnou barvu, která byla sjednána jako bílá. Co se týče ploch i dodané podlahové krytiny, tuto žalobkyně a žalovaná přímo v textu smlouvy o dílo vymezily jen cenami. Konkrétně takto byla cena podlahové krytiny pro dům D určena částkou 856 640 Kč a pro dům D částkou 852 392 Kč (vždy bez DPH). Uvedené částky byly při jednotkové ceně 772,43 Kč za metr určeny v návaznosti na zjištění, že v domě D měla být podlahová krytina položena na ploše 1109,02 m a v domě E na ploše 1103,52 m, což bylo zaznamenáno v příloze smlouvy o dílo nazvané [Anonymizováno]. Pro účely výpočtu plochy určené k pokrytí podlahovými krytinami pak byly využity výkazy [Anonymizováno], kde byly v jednotlivých sloupcích uvedeny plochy místnosti jednotlivých bytů a v návaznosti na ně plocha podlahové krytiny určená k jejich pokrytí se zohledněním prořezu odpovídajícího vždy 10 % plochy jedné každé místnosti. V dalším sloupci výkazu [Anonymizováno] bylo dále uvedeno, zda se nejedná o místnosti, v nichž bude položena dlažba, kterou nedodávala žalobkyně, ale společnost [právnická osoba]. vždy oproti vystavení faktur a jejích korespondujících dodacích listů podepsaných i pověřenci žalované. Již v takto označených výkazech [Anonymizováno] nicméně byla obsažena chyba, neboť v případě bytů č. 18–20 v domě D byla k položení podlahové krytiny určena i podlaha místnosti, kde měla být položena dlažba celkem o výměře 65,78 m při shora označené jednotkové ceně, tedy v ceně 50 810,45 Kč. Tatáž nepřesnost se vyskytla i ve výkazech [Anonymizováno] pro dům E, tentokráte u všech bytů, kde tak na plochu, jež jinak měla být kryta dlažba, nepřipadalo celkem 311,19 m, čemuž odpovídá cena 240 372,49 Kč. Výsledná cenová nabídka, která byla ve formě již uvedených cen dodávaných a montovaných podlahových krytin převzata i do textu smlouvy o dílo, však zahrnovala právě i ceny podlahové krytiny, jež měla připadnout na místnosti, jež měly být kryty dlažbou. Tuto cenovou nabídku pro účely kompletace smluvní dokumentace a jejích příloh zpracoval pan [jméno FO], zaměstnanec žalobkyně, který ji e-mailem z [datum] zaslal žalobkyni k potvrzení. Sjednané montáže i dodávky na [Anonymizováno] žalobkyně průběžně realizovala a ty totéž v souladu se svými právy a povinnostmi ze smlouvy o dílo fakturovala. Zatímco žalovaná byla oprávněna z vyfakturovaného plnění uplatnit právo na zádržné – pozastávky ve výši 10 % z fakturovaného plnění, kdy 5 % byla žalovaná povinna žalobkyni vyplatit až po kolaudaci domu E a D, a zbývajících 5 % pak po odstranění vytýkaných vad a nedodělků. Přílohu vystavovaných faktur představovaly dodací listy představující prostředek k vnitřní evidenci žalobkyně, která zajišťovala vyskladnění dodávaného materiálu i jeho dopravu na [Anonymizováno] staveniště, kde převzetí tohoto materiálu potvrzovali opět její pověřenci, nikoli na rozdíl od dodacích listů vystavených společnosti [právnická osoba] pověřenci či stavbyvedoucí žalované. [právnická osoba] takto popsaného postupu žalobkyně vystavila mimo jiné faktury uvedené v odst. 18–23 odůvodnění rozsudku soudu dopravního stupně doplněné celkem 18 dodacími listy uvedenými v odst. 17 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, v nichž bylo zaznamenáno dodání podlahové krytiny o ploše celkem 2198,87 m. V domě D nebylo ze sjednané plochy podlahových krytin dodáno 65,78 m a v domě E 311,22 m, neboť v tomto rozsahu na podlahy připadala plocha krytá dlažbami, kdy žalobkyně se v již uvedených rozsazích skutečně zavázala dodat podlahovou krytinu se zohledněním prořezu i na plochy, kde měla být dlažba, již jinak dodávala společnost [právnická osoba]. Za situace, kdy nárok žalobkyně byl v tomto rozsahu zpochybněn, soud prvního stupně opakovaně při jednáních ve dnech [datum] a [datum] ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. vyzval, aby doložila, že sjednané množství podlahové krytiny skutečně dodala. Žalobkyně na prvé poučení předložila dodací listy, kdy však následně prostřednictvím svého pověřence pana [Anonymizováno] zjištění z těchto dodacích listů dle soudu prvního stupně sama zbagatelizovala, když uvedla, že tyto dodací listy nepodepisovali pověřenci žalované. Soud prvního stupně tak konstatoval, že předložené dodací listy mají mizivou důkazní hodnotu. K této skutečnosti soud prvního stupně žalobkyni poučil a při jednání dne [datum] jí poskytl ještě jedno procesní poučení k doložení plochy dodané podlahové krytiny. Na toto poučení však žalobkyně ve stanovené lhůtě do [datum] nijak nereagovala a k věci se vyjádřila až [datum], kdy navíc znovu odkázala na již předložené, avšak znevěrohodněné dodací listy. Za této situace soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že dodala podlahové krytiny v jí tvrzeném rozsahu a vycházela ze zjištění, že žalobkyně tyto dodala o ploše, jež byla ve vztahu k domu D menší o 65,78 m a ve vztahu k domu E menší o 311,19 m, což při jednotkové ceně 772,43 Kč odpovídá ceně 291 182,94 Kč. Ohledně vytýkaných vad a nedodělků a jejich následného odstraňování pak soud prvního stupně uzavřel, že v období od [datum] do [datum] žalobkyně začala žalované předávat jednotlivé byty, přičemž k předání jednoho každého bytu byl vystaven příslušný protokol, kde byly uvedeny data přejímek. Dále zde byly označeny zjištěné vady či nedodělky a případně též skutečnost, zda a kdy žalobkyně vytčené vady a nedodělky odstranila. Konkrétně k datu [datum] došlo ke zjišťování vad a nedodělků v bytech D8, D12, D15, D16, D17, D18, D20, D21, E5, E6, E7, E12, E13, E15 a E17, kdy všechny zde označené vady byly nejpozději do [datum] odstraněny, výjimku v tomto směru představoval pouze byt D20, kde nebylo možno z předloženého předávacího protokolu určit, jestli vyměněné interiérové dveře byly totožné s dveřmi, jež byly [datum] zadány k výrobě. K datu [datum] nebyla v žádném z bytů vytýkána absence akrylování či silikonování a všechny byty označené v tomto pododstavci byly ještě jednou překontrolovány buď [datum], anebo [datum]. K datu [datum] pak došlo ke zjišťování závad a nedodělků někde již opětovně v bytech E1-4, E6, E9-11, E13 a E15-17 s tím, že pokud byly při této příležitosti zjištěné vady a nedodělky opravovány, došlo k tomu v termínu do [datum]. Po datu [datum] již u zde uvedených bytů další přejímka neproběhla. K provedení akrylování žalobkyně přistoupila v bytech E3 a E17, zatímco k provedení silikonování v bytech E9 a E15. Naopak žalobkyně, ač toto bylo vytýkáno, k akrylování nepřistoupila například v bytech E1, E2, E4, E5, E10 a E12, k silikonování pak v bytě E2. K datu [datum] došlo ke zjišťování vad a nedodělků ve všech bytech, které nejsou vedeny v odstavci předchozím. I při této příležitosti byla ze strany žalované vyjma dalších závad opakovaně vytýkána absence akrylování a silikonování. K provedení akrylování nicméně žalobkyně přistoupila pouze v bytech D6, D1 a D19 a k silikonování již v žádném bytě. Pokud žalobkyně v případě bytů uvedených v tomto odstavci přistoupila k opravám vytýkaných vad, byly tyto odstraněny do [datum]. Lze však konstatovat, že žalobkyně celou řadu vytýkaných vad a nedodělků neodstranila, ať již se jednalo o namítanou absenci akrylátu či silikonování nebo další závady a nedodělky. Ohledně odstraňování vytýkaných vad a nedodělků, včetně absence akrylování a silikonování žalobkyně a žalovaná vedly komunikaci, v jejímž rámci nejprve pan [jméno FO], stavbyvedoucí žalované e-mailem ze [datum] vyzval pod sankcí reklamace žalobkyni k jejich okamžitému odstranění. Na tento e-mail reagoval taktéž e-mailem z [datum] pan [jméno FO], který přislíbil vytýkané závady a nedodělky odstranit k [Anonymizováno]. a [datum]. Stran provedení akrylování si však v později zaslaném e-mailu z [datum] vyžádal samostatnou objednávku a písemný pokyn. K e-mailu z [datum] pak pan [jméno FO] e-mailem z [datum] sdělil, že [datum] má začít přejímka bytů a nezajistí-li opravy sama žalobkyně, zajistí si je na náklady žalobkyně sama žalovaná. Již k datu [datum] se také žalobkyně oproti podpisu předávacího protokolu zavázala drobné závady a nedodělky odstranit do [datum]. Zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] nicméně formou dopisu z [datum] zopakoval stanovisko pana [jméno FO], žalované oznámil, že žalobkyně nepovažuje silikonování a akrylování za postupy kryté závazkem ze smlouvy o dílo a nato je má za rozporné s normou [Anonymizováno]. Dále také vyjádřil stanovisko, že žalobkyně odmítá postup, v jehož rámci by si žalovaná opravu vytýkaných vad a nedodělků zajistila u třetích osob s tím, že pan [jméno FO] poté e-mailem [datum] žalobkyni vyzval k zaslání již objednaného materiálu na opravy, a to ve lhůtě do [datum]. Pro případ nedodání materiálu pan [jméno FO] uvedl, že si žalovaná materiál zajistí na náklady žalobkyně. Dodání materiálu následně žalovaná e-mailem z [datum] přislíbila, pan [jméno FO] ale e-mailem ze [datum] sdělil, že si již veškerý materiál zajistil, požádal pouze o sdělení případného termínu k dodání dveří skleněných. Popsanou konverzaci ukončil [tituly před jménem] [jméno FO] dopisem ze [datum], kdy zopakoval, že žalobkyně odmítá, aby si žalovaná vytýkané vady a nedodělky nechala odstranit třetími osobami a současně též poukázal na incident, kdy byl montážník žalobkyně [datum] ze [Anonymizováno] staveniště vykázán, což v rámci svých svědeckých výpovědí potvrdili svědci [jméno FO] i [Anonymizováno]. Po datu [datum] již žalobkyně se žalovanou stran odstraňování vytýkaných vad a nedodělků nekomunikovaly. Žalovaná si odstranění vytýkaných vad a nedodělků zajistila mimo jiné u společnosti [právnická osoba], [právnická osoba]., [Anonymizováno], které provedené práce průběžně od května do listopadu roku 2019 fakturovaly. Jmenovaným společnostem žalovaná vyplatila celkem 156 666,50 Kč. Na odstraňování vytýkaných závad a nedodělků se v období od května do září 2019 dále podílela též parta pracovníků vedených [jméno FO], který na základě výkazu odpracovaných hodin provedené práce taktéž fakturoval a žalovaná za tyto práce vyplatila celkem 113 825 Kč, z nichž za celé období od května do září 2019 na odstraňování vytýkaných závad a nedodělku započetla 64 916,17 Kč. Další ze vytýkaných závad zahrnující montáž dveří do ocelové zárubně žalované ke [datum] vyfakturoval truhlář pan [jméno FO], kterému žalovaná k [datum] vyplatila 1 000 Kč. Soud prvního stupně dále uzavřel, že žalovaná přes soudem poskytnuté poučení dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. neprokázala, že povinnost provést akrylování a silikonování byla kryta závazkem ze smlouvy o dílo nebo se jednalo alespoň o postup obecně za užívaný. Ohledně vytýkaného rozdílu v barevných odstínech dodaných zárubní a dveří soud prvního stupně uzavřel, že dodané dveře i zárubně co do barevnosti odpovídají vzorkovému dekoru a možné drobné barevné odchylky mohou vzniknout toliko v rámci technologie zpracování již však nelze měnit. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] pak v předloženém znaleckém posudku uzavřel, že zjištěné barevné odchylky dveří i zárubní v bytě D9, kde osobně provedl ohledání, jsou pod úrovní hodnot běžně pozorovatelných odchylek a tyto přičetl subjektivnímu vnímání barev či osvětlení a souvisejícímu světelnému lomu. Soud pak v rámci místního šetření ověřil a z hlediska subjektivního vnímání dal za pravdu závěrům znalce [tituly před jménem] [jméno FO], neboť možnost vnímat barevné odchylky zárubní i dveří skutečně významně ovlivňuje způsob osvětlení i zaměření na konkrétní odchylky. Stran tvrzeného dodání 6 kusů stavebních pouzder – zárubní účtovaných fakturou č. [hodnota] soud prvního stupně uzavřel, že o dodání 6 kusů stavebních pouzder do bytu D3, D10, D13 a D19 žalobkyni požádal stavbyvedoucí žalované pan [jméno FO] e-mailem z [datum]. Montáž, respektive opakovaná montáž požadovaných 6 kusů stavebních pouzder, žalobkyně provedla ve dnech [datum] a [datum], což zaznamenala ve stavebním deníku, kde záznamy v jednom případě i s razítkem podepsal stavbyvedoucí žalované. Žalobkyně montáž vyúčtovala částkou 21 588,80 Kč, a to fakturou č. [hodnota] ze dne [datum]. Již dříve však žalovaná, respektive její pověřenci odmítli podepsat protokol o předání již namontovaných stavebních pouzder datovaný k [datum]. Soud prvního stupně pak s odkazem na ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. uvedl, že žalobkyni při jednání dne [datum] poskytl procesní poučení, aby do [datum] doložila, na základě čeho určila fakturovanou cenu 6 kusů dodaných zárubní, nicméně žalobkyně ve stanovené lhůtě navzdory poskytnutému poučení nepředložila žádné důkazy a žádné důkazy neoznačila. Opožděně uplatněný důkazní návrh cenovou nabídkou společnosti [Anonymizováno] soud prvního stupně zamítnul. Za takové situace soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně stran doložení ceny/hodnoty dodaných zárubní neunesla důkazní břemeno. V této souvislosti soud prvního stupně dále uvedl, že další totožné procesní poučení, jež žalobkyně neposkytoval, neboť ta si již k poslednímu dni prvé poskytnuté lhůty k doplnění důkazů, tj. k [datum], musela být vědoma, že ohledně tvrzení, k jejichž doložení byla prostřednictvím dodatečného procesního poučení vyzvána, neunáší důkazní břemeno.

9. Pokud jde o právní hodnocení věci, soud prvního stupně, s odkazem na ust. § 2586 odst. 1 o.z. uvedl, že závazek založený z titulu smlouvy č. [Anonymizováno] kvalifikoval jako dílo, neboť zahrnoval především povinnost žalobkyně dodat a namontovat do domu D a E na [Anonymizováno] podlahovou krytinu, dveře – dveřní křídla a zárubně, tedy provést práce jako dílo ve smyslu § 2587 o.z., a jí korespondující povinnost žalované za takto provedené práce zaplatit sjednanou úplatu. V mezích takto sjednaného závazku pak žalobkyně dílo prováděla po částech, též účtovala formou dílčích faktur, zatímco si žalovaná průběžně na vystavené faktury plnící v souladu s článkem IV písm. d) smlouvy o dílo z dílčích fakturovaných plnění strhávala pozastávky ve výši 10 %, kterýžto postup soud prvního stupně chápal jako postup faktický založený prostým nevyplacením pozastávky nevyžadujícím v poměrech projednávané věci žádné specifické procedury, kdy ohledně tohoto závěru soud prvního stupně odkázal na závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze [datum]. Tyto souvislosti pak soud prvního stupně konstatoval, že právě nezaplacení pozastávek z faktur č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v řízení představilo převažující část nárokovaného sporného plnění ve výši 388 783,16 Kč. Dále soud prvního stupně vyšel z toho, že žalovaná v rámci své procesní obrany nesporovala, že žalobkyně vyúčtovaná plnění výše uvedenými fakturami provedla. Výjimku v tomto ohledu představovala pouze námitka, že žalobkyně z fakturovaného plnění nedodala podlahovou krytinu o rozměrech 65,78 m z domu D a o rozměrech 311,19 m z domu E v celkové ceně při jednotkové ceně 772,43 Kč za m ve výši 291 182,94 Kč. V této souvislosti soud prvního stupně vyšel ze závěru, že žalobkyně za řízení neprokázala, že by žalované podlahovou krytinu ve sporném rozsahu dodala. Tuto skutkově prokázanou námitku spočívající v nedodání smluveného množství podlahové krytiny soud prvního stupně vyhodnotil jako nárok z vadného plnění ve smyslu § 216 odst. 1 a 2 o.z. ve spojení s obdobně aplikovatelným ust. § 2095 o.z., kdy uvedl, že i nedodání díla ve sjednaném rozsahu lze kvalifikovat jako jeho vadu. Dále soud prvně stupně uzavřel, že uplatnění tohoto nároku z vadného plnění mělo zároveň charakter započtení provedeného nejpozději vyjádřením z [datum], a to ve smyslu ust. § 1987 odst. 1, 2 o.z. ve spojení s § 1982 odst. 1 a 2 o.z. Tuto námitku započtení soud prvního stupně shledal důvodnou, neboť 1) pohledávka nárokovaná i pohledávka namítnutá k započtení byly založeny totožným právním poměrem (smlouvou o dílo č. [Anonymizováno]), 2) žalovaná námitku pohledávky k započtení uplatnila včas před nastoupením koncentrace řízení a 3) pohledávka namítnutá k započtení měla slovy soudu prvního stupně „racionální základ“, čímž bylo míněno, že jde o pohledávku existentní. V této souvislosti soud prvního stupně dále považoval za nedůvodnou obranu žalobkyně, která namítala, že žalovaná a její pověřenci při podpisu přejímacích protokolů nikdy nerozporovali množství dodané podlahové krytiny a takto její dodání ve smluvně určeném rozsahu odsouhlasili. Podpisy přijímacích protokolů, resp. samotné přejímací protokoly ve smyslu článku VIII, odst. 2 smlouvy o dílo totiž dle soudu prvního stupně mohly ve smyslu § 2604 o.z. představovat toliko hmotně právní doklad o splnění povinnosti žalobkyně dílo předat a nikoli doklad o jeho dokončení a už vůbec ne o jeho provedení ve smyslu dodání podlahové krytiny ve sjednaném rozsahu ve smyslu ust. § 2604 o.z. V této souvislosti soud prvního stupně odkázal na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] a v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Soud prvního stupně tak na žalobkyní nárokované plnění ve výši 388 783,16 Kč započetl částku 291 182,94 Kč odpovídající plnění za podlahovou krytinu, již žalobkyně nedodala, resp. jejíž dodání neprokázala. S námitkou žalobkyně, která při jednání dne [datum] v § 2618 o.z. označila vytčení vady spočívající v nedodání podlahové krytiny ve sjednaném rozsahu za opožděné, se soud prvního stupně vypořádal tak, že k jejímu uplatnění brání skutečnost, že žalobkyně o reálném množství dodané podlahové krytiny buď věděla nebo přinejmenším vědět měla, když následky nedodání podlahové krytiny ve sjednaném množství je třeba přičíst k tíži právě žalobkyni. Soud prvního stupně zde vzal v úvahu, že za dodávky podlahové krytiny byla odpovědná právě žalobkyně jako zhotovitel a na to právě zaměstnanec žalobkyně, pan [jméno FO] vypočetl plochu dodávané podlahové krytiny i její cenu, jak dokládá žalovanou předložený e-mail z [datum] obsahující mimo jiné i cenovou nabídku. Stran uplatněné výluky, že žalobkyně jako zhotovitel o vytýkané vadě věděla či vědět mohla, soud současně uvedl, že tato výluka sice v § 2618 o.z. není výslovně uvedena, je však použitelná, v čemž soud prvního stupně odkázal na judikaturu v dřívější právní úpravě, a to rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn [spisová značka] či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 112/2009 Sb. Dále odkázal na závěry komentářové literatury k ust. § 2618 o.z., a to v publikaci Petrov J., Výtiskem M. a kol., Občanský zákoník, Komentář, 2. vydání, 2. aktualizace, C. H. Beck, 2003 a Hulmák M. a kol., Občanský zákoník VI, Závazkové právo, Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář, 1. vydání, C. H. Beck, 2014. Současně také vyšel z toho, že obdobná výluka se i nadále objevuje a výslovně aplikuje též v mezích závazků z koupě ve smyslu § 2112 odst. 1 a 2 o.z., kdy měl za to, že by bylo v rozporu s ochranou účastníků jednotlivých závazkových poměrů, aby jeden z účastníků (kupující) měl poskytnutou právní ochranu, jíž se jinému účastníků v obdobném postavení, avšak za podmínek jiného závazkového vztahu (objednateli) nedostává ve vztahu k nároku na zaplacení plnění z faktury č. [hodnota] ve výši 21 588,80 Kč za dodání 6 kusů nadstandardních stavebních pouzder soud prvně stupně dovodil, že žalobkyně tato pouzdra na stavbu reálně dodala a osadila, kdy ovšem se nejednalo o plnění kryté závazkem ze smlouvy o dílo, přičemž sama žalobkyně v řízení uvedla, že se jednalo o plnění v režimu tzv. nadstandardním. Poskytnutí takového plnění v režimu závazku ze smlouvy o dílo bylo možné pouze ve zvláštním smluvním režimu vyžadujícím dle článku IV, odst. 3, 4 a 5 smlouvy č. 217/15/9 zpracování samostatné cenové nabídky, její schválení konkrétním klientem a následné zapracování takové objednávky do tabulky klientských změn. Takový postup nebyl dodržen, neboť pouzdra objednal bez dalšího e-mailem stavbyvedoucí pan [jméno FO] a žalobkyně následně zajistila jejich montáž. Za situace, kdy nebyl dodržen postup pro dodání nadstandardního plnění, jednalo se o postup toliko faktický, v jehož důsledku došlo k faktickému zhodnocení bytových domů. Za důsledek instalace 6 kusů nadstandardních stavebních pouzder tak soud prvně stupně ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 a 2 o.z. považoval vznik bezdůvodného obohacení na straně žalované na úkor žalobkyně, jež nebylo opřeno o žádný právní titul. Tento stav vzal soud prvního stupně po skutkové stránce za prokázaný, nicméně dovodil, že žalobkyně za řízení neunesla důkazní břemeno v tom směru, že nebyla schopna postavit najisto, v jakém rozsahu bylo na místě hodnotu bezdůvodného obohacení žalované založeného dodáním 6 kusů nadstandardních stavebních pouzder určit. V této souvislosti uvedl, že samo fakturované plnění nedokládá hodnotu plnění reálného/faktického a další důkazy v tomto ohledu žalobkyně nepředložila, resp. nepředložila je v poskytnutých lhůtách, jak bylo uvedeno. V důsledku toho, soud prvního stupně shledal nárok na zaplacení částky 21 588,80 Kč za nedůvodný, přesněji řečeno, neprokázaný. S ohledem na uvedené soud prvního stupně uvedl, že proto výrokem II. svého rozsudku žalobu v rozsahu nároku na zaplacení částky 21 588,80 Kč a v rozsahu odpovídajícím započtenému plnění za nedodanou podlahovou krytinu ve výši 291 182,94 Kč zamítl. Ohledně dalších dvou námitek započtení, a to 1) pohledávky ze slevy za estetickou vadu spočívající v rozdílných odstínech barvy použité na dodané zárubně a dveře a 2) ze slevy odpovídající části nákladů za odstranění vad a nedodělků, jež žalobkyně navzdory jejich vytknutí v dílčích předávacích protokolech nezajistila a žalobkyně si je musela zajistit u třetích subjektů, soud prvního stupně s odkazem ust. § 1980 odst. 1 a 2 o.z. ve spojení s § 1987 odst. 1 a 2 o.z. uvedl, že pohledávky namítané k započtení jsou započitatelné (kompenzabilní). Opět konstatoval, že žalovaná tyto kompenzační námitky vznesla předtím, než nastala koncentrace řízení. Tyto jsou obdobně jako pohledávka nárokovaná žalobkyní založeny totožným právním poměrem ze smlouvy o dílo a jde o kompenzační námitky vyplývající z reálných skutkových okolností. Soud prvního stupně nicméně uvedl, že přesto ani jednu z námitek započtení neshledal důvodnou. K námitce započtení za slevu za estetickou vadu spočívající v nestejných barevných odstínech dodaných zárubní a interiérových dveří soud prvního stupně uvedl, že vada estetické povahy sice může představovat vadu, z jejíhož titulu lze nárokovat práva z vadného plnění, tedy mimo jiné i slevu ve smyslu ust. § 2106 odst. 1 písm. a) o.z. či § 2107 odst. 1 o.z., kdy odkázal na závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. S ohledem na okolnosti projednávané věci však současně uzavřel, že zjištěný rozdíl v barevných odstínech dodaných dveří a zárubní je tak nepatrný, že nenarušuje obvyklé estetické požadavky, takže zde nelze uvažovat o vadě, která by založila právo na slevu z ceny díla. Pokud pak šlo o námitku započtení za slevu za neodstranění vad a nedodělků žalobkyní, tuto soud prvního stupně rozdělil do dvou větví. V rámci první větve se soud prvního stupně zabýval posouzením, zda vadu provedeného díla představovala okolnost, že žalobkyně navzdory výtkám žalované neprovedla též silikonování a akrylování, přičemž dospěl k závěru, že o vadu nešlo, když žalovaná neunesla důkazní břemeno o tom, že by povinnost provést akrylování a silikonování byla kryta závazkem ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno]. V této souvislosti se soud prvního stupně s negativním závěrem zabýval též otázkou, zda provedení akrylování a silikonování v některých bytech nepředstavovalo akt konkludentního uznání závazku provést a akrylování a silikonování ve všech bytech ve smyslu § 2054 odst. 2 o.z. Tomuto závěru však soud prvního stupně nepřesvědčil, neboť v rozporu s ust. § 2054 odst. 2 nedovodil na straně žalobkyně jednotící záměr, když šlo o postup spíše namátkový, založený „dobrou vůlí“ konkrétních montážníků vyslaných žalobkyní. V rámci druhé větve této námitky započtení soud prvně stupně posuzoval, zda vzniklo žalované právo na slevu za odstranění jiných závad a nedodělků, než těch spočívajících v absenci akrylování a silikonování, a i zde dospěl k negativnímu závěru. Vzal v úvahu, že strany smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] ve prospěch žalované jako objednatelky nesjednaly právo nechat si případně vzniknuvší vady a nedodělky odstranit třetím subjektem na náklady žalované. Žalované pak dle soudu prvního stupně toto právo nevzniklo ani ze zákona na základě obdobně aplikovatelných ust. § 2106 odst. 1 o.z. a § 2107 odst. 1 o.z. S odkazem na závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] pak soud prvního stupně uvedl, že za předestřeného stavu věci takové právo žalované nesvědčilo a vzniknout jí mohlo pouze dodatečně, pokud by žalobkyně jako zhotovitelka na existenci vytýkaných vad a nedodělků vyjma absence silikonování a akrylování reagovala a navzdory předchozímu vytknutí závad a nedodělků neposkytovala žalované při jejich odstraňování odpovídající součinnost. V této souvislosti soud prvního stupně odkázal na závěr rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 46/2016 Sb. Tato podmínka však dle soudu prvního stupně naplněna nebyla, neboť žalobkyně se žalovanou vytýkané vady a nedodělky řešila opakovaně, přislíbila termín jejich odstranění a vytýkané závady a nedodělky průběžně odstraňovala, a to až do [datum]. Počínaje [datum], kdy žalobkyni e-mailem poprvé začal urgovat pan [jméno FO] dokonce v rozporu s § 2617 o.z. ještě před datem přejímky poslední série bytů, k čemuž došlo až [datum], tedy před okamžikem přechodu nebezpečí. Žalovaná začala na žalobkyni stupňovat tlak a vše vyvrcholilo tím, že začátkem května 2019 žalovaná technika žalobkyně vykázala ze [Anonymizováno] staveniště a současně e-mailem odeslaným panem [jméno FO] dne [datum] odmítla i dodání žalobkyní již dřív přislíbeného materiálu. Takto striktně při tom žalovaná postupovala, ačkoliv si se žalobkyní ve smlouvě o dílo č. [Anonymizováno] neujednala pevný termín k dokončení sjednaného díla a ani k vyřízení vytýkaných vad a nedodělků, a bylo tedy její povinností ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o.z. akceptovat, aby žalobkyně plnila bez zbytečného odkladu návaznosti na podmínky konkrétní věci. Pokud žalovaná namítala, žalobkyně mohla závady a nedodělky odstranit v řádu jednotek dnů tak jako závady a nedodělky vytýkané [datum], odstranila je již k [datum]. Soud prvního stupně uvedl, že tato argumentace je vyvrácena mimo jiné i skutečností, že i subjekty, jež k odstranění vytýkaných závad a nedodělků povolala na místo žalobkyně, tyto závady a nedodělky odstraňovaly přinejmenším v období od května do září 2019, tedy po dobu necelých 4 měsíců, a nikoliv v řádu jednotek dnů či týdnů. Konkrétně soud prvně stupně poukázal na okolnost, že [jméno FO] za práce, jež žalovaná označila jako práce na odstraňování vad a nedodělků způsobených žalobkyní, účtoval pro období od května do září roku 2019 a obdobně také společnost [právnická osoba] realizované práce účtovala v období od června do listopadu 2019. Na základě těchto okolností soud prvního stupně uzavřel, že žalována vůči žalobkyni požadovala odstranění vytýkaných vad a nedodělků v nereálně krátké lhůtě, což následně nevyžadovala vůči subjektům, které žalobkyni nahradily. Žalována tak dle soudu prvního stupně znemožnila žalobkyni, která se žalovanou komunikovala a vytýkané závady a nedostatky průběžně odstraňovala, dokončit sjednané dílo. Za takové situace soud prvního stupně považoval ve smyslu ust. § 6 odst. 2 o.z. za protismyslné krýt protiprávní agresivní postup žalované a žalobkyni cestou soudního řízení, byť částečně, donutit zaplatit náklady odstraňování závad a nedodělků, které měla dle tvrzení žalované odstraňovat liknavě, když na totožnou činnost i třetí subjekty potřebovaly časovou dotaci v řádu přinejmenším jednotek měsíců. Z obdobných důvodů pak soud prvně stupně ani neshledal na straně žalované právo ponechat si zádržné z pozastávek, neboť jejich účelem bylo zajistit, aby žalobkyně v odpovídající kvalitě a včas dokončila sjednané dílo. Jestliže ale sama žalovaná v dosažení tohoto kýženého cíle žalobkyni zabránila, nelze akceptovat postup, v jehož rámci si žalovaná zádržné z uskutečněných pozastávek ponechala. S ohledem na vše uvedené, tak soud prvního stupně uplatněný nárok ve výši 410 369,96 Kč výrokem I. svého rozsudku shledal důvodným toliko co do částky 97 598,22 Kč a korespondujícího zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. jdoucího z uvedené částky data prodlení, v němž se žalovaná ocitla ve smyslu § 1968 o.z. nejpozději po odeslání předžalobní výzvy z [datum]. Zbývající část uplatněného nároku soud prvního stupně výrokem II. rozsudku zamítl, jelikož částka 312 771,74 Kč spolu s korespondujícím zákonným úrokem z prodlení odpovídá součtu neprokázaného plnění z faktury č. [hodnota] ve výši 21 588,80 Kč a plnění za dílem neprokázanou dodávku podlahové krytiny ve výši 291 182,94 Kč. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl s odkazem na ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal právo na jejich náhradu žalované, neboť ta v řízení převážnou měrou v rozsahu cca 62 % uspěla, žalobkyně naopak uspěla v rozsahu cca 38 %. Rozdílem úspěchu obou účastnic je poměr 24 %, ve kterém byla žalované přiznána náhrada nákladů řízení. Tarifní hodnotu 1 úkonu právní služby soud prvního stupně stanovil dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 1997/1996 Sb. advokátního tarifu ve znění účinném do [datum] (dále jen „AT“), a to částkou 10 340 Kč za úkony právní služby uskutečněné do data částečného zpětvzetí žaloby a částkou ve výši 9 980 Kč za úkony uskutečněné po tomto datu. Celkem soud prvního stupně přiznal odměnu za 6 úkonů právní služby po 10 340 Kč/úkon a za 11 úkonů právní služby po 9 980 Kč/úkon. Dále přiznal náhradu hotových výdajů za celkem 17 úkonů právní služby se sazbou 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 AT. Náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT soud prvního stupně přiznal v rozsahu 26 započatých půl hodin po 100 Kč v souvislosti se 6 provedenými cestami zástupce žalované z jeho sídla v [Anonymizováno] k soudnímu jednání do [adresa] a zpět, a za jednu cestu zástupce žalované z místa jeho sídla k místnímu šetření na [adresa] a zpět. Soud prvního stupně dále k nákladům připočetl i cestovné za výše uvedené cesty zástupce žalovaného ve výši celkem 5 506 Kč. K takto určeným nákladům ve výši celkem 185 026 Kč pak soud prvního stupně ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. připočetl náhradu za DPH ve výši 21 %, jež činí 38 855,46 Kč. Po zohlednění míry procesního úspěchu žalované jí pak přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 53 731,55 Kč. Konečně soud prvního stupně uvedl, že za účelně vynaložené náklady právního zastoupení neshledal zpracování písemných vyjádření z [datum], [datum] a [datum], a to s ohledem na skutečnost, že zástupce žalované tato písemná vyjádření podal bez výzvy ze své vlastní iniciativy, přitom se k věci mohl vyjádřit i ústně při následně konaných jednáních.

10. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala včasné odvolání žalobkyně, a to pouze do výroku II. a III., ve kterém namítla „nepřezkoumatelnost, nepřehlednost a nepřesnosti odůvodnění napadeného rozsudku“. Vyjádřila názor, že rozsudek je „zcela nepřezkoumatelný“ v důsledku špatného strukturování odůvodnění, když žalobkyni není zřejmé, co soud reprodukuje jako přednesy stran a co již pokládá za skutkový základ svého rozsudku. Dle žalobkyně je takovéto odůvodnění a takovýto postup nepřesvědčivý a nesprávný, zbytečně obsáhlý, neopodstatněný a „nesledující zákonnost a spravedlnost úsudku soudu“. Konkrétně žalobkyně vyjádřila názor, že odůvodnění písemného vyhovení rozsudku by mělo začínat vylíčením podstatného obsahu přednesů stran a dále by v něm měl být vymezen základ, na němž rozhodnutí spočívá, tedy skutkový stav zjištění dokazováním. Tyto vady dle žalované naplňují ust. § 205 odst. 2 písm. c) o.s.ř., kdy je řízení postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalobkyně soudu prvního stupně dále vytkla, že absentuje závěr o skutkovém stavu a taktéž vypořádání právní argumentace stran. Dále žalobkyně soudu prvního stupně vytkla, že odmítl provést některé jí označené důkazy s odkazem na nedodržení lhůty pro doplnění vyjádření žalobkyně, což považuje za účelové, když se jednalo o doplnění v rámci soudcovské lhůty a nikoli o lhůtu zákonnou v rámci koncentrace řízení. Žalobkyně specifikovala, že soud prvního stupně [datum] ve smyslu § 118b odst. 1, 2 a 3 přistoupil ke koncentraci řízení, o čemž účastníky poučil. Dle protokolu z jednání ze dne [datum] bylo žalobkyni poskytnuto procesní poučení, aby doložila, v jakém rozsahu co do plochy žalované dodala podlahovou krytinu, která konkrétní žalobní tvrzení má mít soud za prokázaná z předložených dodacích listů, přičemž je povinna vždy označit konkrétní tvrzení ke konkrétnímu dodacímu listu a dále, aby doložila, že celkem 6 zárubních dveří jakožto nadstandard pro projekt [adresa] dodala na základě řádně provedeného procesu předpokládaného článkem IV sjednané smlouvy o dílo. V neposlední řadě pak měla žalobkyně doložit, že jí žalovaná, resp. její zaměstnanci zabránili odstranit vytýkané vady a nedodělky, byť toto byla připravena provést, kdy byla stanovena lhůta do [datum]. Žalobkyně namítla, že tuto lhůtu splnila, a to odesláním svého vyjádření a doplnění v rámci datové zprávy ze dne [datum]. Soud prvního stupně pak při jednání konaném dne [datum] žalobkyni uložil, aby doložila, na základě čeho určila cenu 6 kusů dodaných zárubní, nikoli ale jak uvádí soud, aby doložila hodnotu 6 kusů dodaných stavebních pouzder, jak se uvádí v odst. 65 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, což jsou dle žalobkyně dvě naprosto rozdílné věci. Podle žalobkyně doložení určení hodnoty zárubní a doložení hodnoty stavebních pouzder není totéž, když v prvém případě se má jednat o sdělení, jak došlo k určení hodnoty zárubní a dle odůvodnění rozsudku se pak má již přímo jednat o doložení hodnoty ve smyslu prokázání výše ceny. Žalobkyně dále uvedla, že se navíc jedná i o dva naprosto rozdílné pojmy užité soudem, kdy jedním jsou zárubně a druhým stavební pouzdra, což nejsou synonyma. Zárubně jsou pouze jednou částí stavebních pouzder. Dle žalobkyně je tak odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně v rozporu s protokolem z jednání. Ohledně navrženého neprovedeného důkazu pak žalobkyně namítla, že jde o důkaz opomenutý a oproti tomu se soud v rámci svého odůvodnění vyjadřoval ke zcela jinému důkazu a jiné skutkové situaci, která nebyla předmětem řízení, a na kterou nebyla soudem procesně upozorněna. Dle žalobkyně tak soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností ve smyslu § 205 odst. 2 písm. d) o.s.ř., a dále též dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním ve smyslu ust. § 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř. Další námitka žalobkyně pak spočívala v tom, že pokud soud první stupně uvádí celkovou sumu pozastávek specifikovanou ve vyhovující a v zamítavé části výroku rozsudku soudu prvního stupně, a které požadovala žalobkyně k úhradě na jistině dle výroku I. rozsudku soudu prvního stupně přiznané jistiny a dle výroku II. rozsudku, kterým byla žaloba částečně zamítnuta, dle specifikace výčtu uplatněných pozastávek v rámci odůvodnění, pak je zřejmé, že tato nekoresponduje se žalobou požadovanou jistinou v rámci zpětvzetí zaplacené části a jednotlivých pozastávek a přiznanou částkou a zamítavým výrokem, kdy po zpětvzetí zaplacených částí ze dne [datum] ve výši 89 697,84 Kč, a to z důvodu úhrady částky žalovanou, mělo být požadováno k úhradě 410 367,96 Kč namísto nesprávné jistiny 410 369,96 Kč. Žalobkyně za práce na projektu na [Anonymizováno] krytého smlouvou č. [Anonymizováno] mimo jiné vyfakturovala, předepsala k úhradě celkem částku ve výši 388 781,16 Kč z titulu pozastávek a dále 21 586,80 Kč za dodané zárubně, celkem tedy 410 367,96 Kč a nikoliv 410 369,96 Kč, jak činí součet přiznané a zamítnuté jistiny v rozsudku soudu prvního stupně. Dle žalobkyně rozdíl činí celé 2 Kč. V tomto spatřuje odvolací důvod ve smyslu ust. § 205 odst. 2 písm. c), tedy řízení je údajně postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a dle ust. § 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř., dle kterého soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Ve vztahu k závěru soudu první stupně o neprokázání dodání objednaného množství podlah dle smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] ze [datum] žalobkyně uvedla, že nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o tom, že neprokázala dodání sjednaného množství podlah, když ten vycházel z dodacích listů, aniž by vzal v potaz předávací protokoly k jednotlivým bytům v domech. Má za to, že úvahy soudu jsou jednostranné a účelově přizpůsobené zamítavému rozhodnutí, když soud tvrdí, že měl za to, že dodací listy vystavené žalobkyní nejsou průkazné, stejně tak jako předávací protokoly sepsané žalobkyní a žalovanou, a naopak vzal za průkazné neprokázané tvrzení žalované, že žalobkyně nedodala sjednané množství. V této souvislosti odkázala na článek VIII odst. 2 a článek IV bod b) smlouvy o dílo, z nichž je údajně zřejmé, že předání díla bude provedeno protokolárně, tj. písemnou formou, protokolem o předání a převzetí díla. Cena za dílo je pak ve smlouvě stanovena pevnou částkou bez výhrady s odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy. S odkazem na usta. § 2620 odst. 1 o.z. pak žalobkyně tvrdila, že jelikož cena díla byla sjednána pevnou částkou, dílo bylo předáno bez závad a dílo bylo dodáno ve sjednaném rozsahu. Poukázala dále na to, že ve smlouvě o dílo není nikdy nastaven institut předávání zboží (podlah a dveří), jak je zmiňováno v odst. 11 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně formou dodacích listů, kdy takovýto způsob není technicky ani systémově možný pro tento daný konkrétní případ, a proto byla i ve smlouvě o dílo uzavřena dohoda o protokolárním předání díla. Tato byla ze strany žalobkyně splněna, a proto žalobkyně trvá na tom, že co do množství, tak i do finanční částky byla smlouva dodržena. Závěr soudu prvního stupně ohledně dodání menšího množství podlahové krytiny a tím i vyúčtování částky vyšší, než na jakou měla žalobkyně dle smlouvy nárok, považuje za nepravdivý. Poukázala na to, že ve smlouvě o dílo a její příloze je jasným způsobem formulován rozsah dodávané podlahové krytiny a ten je shodný s fakturovaným množstvím. Stejně tak o dodání hovoří dodací listy. Tvrzení soudu prvního stupně, že dodací listy vystavené žalobkyní nejsou průkazné, považuje za absurdní, když žalobkyně je společností obchodující s podlahovými krytinami ve větším rozsahu a vyskladnění dodacích listů značí skutečné vyskladnění ze skladu žalobkyně, nikoliv účelově, jak se snad domnívá soud prvního stupně. Předávací protokoly k objektu D a E ze [datum] podepsané zástupci žalované i žalobkyně jsou dle žalobkyně dokladem o tom, že dílo bylo dokončeno v rozsahu dle smlouvy o dílo a nebylo rozporováno. V předávacím protokolu je jasně popsáno, že dílo „byty objektu D a E“ je bez závad, to se týká množství kvality. Dále žalobkyně namítla, že uplatnění „nároku dodávky množství podlahy žalovanou“ je s odstupem více než dvou od dokončení díla více než „rozporuplné a opožděné“. Poukázala na to, že množství podlahy nebylo rozporováno při uzavírání smlouvy o dílo, při předávání díla, ani při fakturaci. S odkazem na ust. § 504 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném do [datum] a současně i s odkazem na ust. § 2604 odst. 2 o.z. a ust. § 2618 o.z. uvedla, že práva z odpovědnosti za vady „tedy sice může uplatňovat žalovaná, ale musí oznámit (notifikovat) žalobkyni“. Vytčení vad musí být provedeno bez zbytečného odkladu poté, co žalovaná měla možnost si „koupenou věc prohlédnout“. Lhůta začíná běžet od okamžiku, kdy měl nabyvatel objektivně možnost prohlídku věci provést, nikoliv od okamžiku, kdy tak skutečně učinil. Nejpozději je povinen nabyvatel vytknout vadu ve lhůtě 6 měsíců od okamžiku, kdy měl možnost si věc prohlédnout. Žalobkyně tak měla za to, že „tyto výhrady v rámci svých vyjádření řádně uplatnila“, a proto by nemělo být ve vztahu k žalované přiznáno právo z případného vadného plnění. V tomto žalobkyně spatřovala odvolací důvod ve smyslu ust. § 205 odst. 2 písm. e), kdy soud prvního stupně měl dospět na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a ve smyslu ust. § 205 odst. 2 písm. g) o.s.ř., tedy že rozhodnutí soudu prvního stupně má spočívat na nesprávném právním posouzení věci. Žalobkyně taktéž vyjádřila nesouhlas s tvrzením soudu prvního stupně, že „dílem je v tomto případě věc“, a to na základě zařazení předmětu díla do snížené sazby DPH, kdy sazby daně stavebních prací jsou uvedeny v § 47 odst. 4 zákona o DPH, takže z textu ustanovení je zřejmé, že obecným pravidlem při dodání staveb a stavebních prací je uplatnění základní sazby daně. Zákon však zároveň stanoví výjimky z tohoto obecného pravidla, které jsou uvedeny v § 48, který se týká poskytnutí stavebních a montážních prací na dokončené stavby pro bydlení. Jakou část hodnoty služby tvoří materiál, zákon o DPH neřeší. Nemusí se tím tedy zabývat ani plátci. Důkazním prostředkem při dodávkách na základě uzavřených smluv o dílo a uplatnění snížené sazby DPH dle žalobkyně vždy musí být doklad, který zohledňuje dodávku díla jako celku, nikoliv pouze materiálu. Na základě těchto skutečností je dle žalobkyně požadavek na dodací listy ke smlouvě o dílo a bagatelizace předávacích protokolů v rozsudku soudu prvního stupně argumentací, která není podložena žádným právním podkladem, a naopak předávací protokoly jsou uvedeny jako jediný doklad ve smlouvě o dílo a jako jediný doklad je respektuje i zákon o DPH. Dodací listy ani jeden z výše uvedených požadavků nesplňují, když dveře a podlahy jsou součástí stavby a jako takové podléhají v tomto případě snížené sazbě DPH ve výši 15 %, respektive 12 %. V případě, že by byly věcí, jak se uvádí v odst. 15 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, musely by být zdaněny sazbou 21 %, což v tomto případě nebylo. Na základě této argumentace žalobkyně trvala na tom, že podlahy byly dodány dle smlouvy o dílo a žalovaná je převzala a doklady, které byly předloženy, jsou dostatečné a jediné možné. V těchto okolnostech žalobkyně spatřovala odvolací důvod ve smyslu ust. § 205 odst. 2 písm. c) a dle ust. § 205 odst. 2 písm. e), kdy soud prvního stupně údajně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a dle ust. § 205 odst. 2 písm. g), tedy že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Ohledně dodávky stavebních pouzder žalobkyně uvedla, že setrvává na tvrzení, že bylo postupováno v souladu s článkem VII odst. 3 smlouvy o dílo jako u víceprací. Pouzdra byla objednána [datum] panem [jméno FO] s naprosto přesnou specifikací. Pouzdra byla dodána, namontována, řádně předána a převzata, a to dne [datum], kdy vše bylo písemně zdokumentováno. Žalobkyně zpochybnila, že by žalovaná neznala cenu pouzder vzhledem k tomu, že pouzdra byla ceněna standardně dle klientských změn. Ve stejné cenové relaci byla dodána a fakturována i pouzdra objednaná panem [jméno FO]. V tomto žalobkyně spatřuje rozpor mezi skutkovými zjištěními a přijatými právními závěry soudu. Dle žalobkyně je tak naplněn odvolací důvod ve smyslu ust. § 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř., kdy soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a dle ust. § 205 odst. 2 písm. g), tedy že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Další námitka žalobkyně spočívala v tom, že žalovaná v průběhu řízení několikrát měnila svoji argumentaci i rozsah požadavků týkající se žalobkyně, z čehož je dle žalobkyně zřejmé, že jde pouze o účelovou argumentaci. Konečně žalobkyně namítla, že pohledávky žalované, které vzal soud prvního stupně za prokázané, nejsou důvodné z hlediska předložených předávacích protokolů o předání díla. Provedené zápočty považuje za nedůvodné, když žalovaná si sama určila částku k zápočtu a tuto započetla bez jakéhokoliv reálného odůvodnění, kdy si například sama určila slevu z ceny díla. Jako příklad žalobkyně uvedla, že žalovaná započetla nárok na slevu z provedeného díla ve výši 124 097,16 Kč, kdy tento zápočet odůvodnila jakožto slevu z provedeného díla dle smlouvy č. [Anonymizováno] – projekt [adresa] odpovídající estetické vadě díla spočívající v nestejných odstínech bílé barvy dodaných dveřních zárubní a dodaných dveří – dveřních křídel v konkrétních bytech v bytových domech D a E na [Anonymizováno] sídlišti, když dle žalobkyně se o vadu nejednalo. Za nedůvodný pak žalobkyně považovala i zápočet ve výši 110 700 Kč, který žalovaná provedla jakožto kompenzaci za vady a nedodělky, které ač byly reklamovány a ze strany žalobkyně uznány, nebyly odstraněny. Dle žalobkyně se nejednalo o vady díla. Na podkladě všech těchto námitek žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích zrušil a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí, popřípadě aby odvolací soud sám rozhodnul.

11. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že rozsudek soudu prvního stupně nepovažuje za nepřezkoumatelný, když ten řádně zhodnotil tvrzení obou stran, jejich právní argumentaci a provedené důkazy. Prostá skutečnost, že se soud neztotožnil s argumentací žalobkyně, nečiní jeho rozhodnutí nepřezkoumatelným. Dále žalovaná uvedla, že soud prvního stupně řádně vysvětlil v odst. 65 odůvodnění svého rozsudku, proč některé důkazy neprovedl, takže se nedopustil jejich opomenutí. Žalovaná poukázala na to, že žalobkyně byla vyzvána k doplnění důkazu dle § 118a odst. 3 o.s.ř., k čemuž jí byla poskytnuta dostatečná lhůta. Žalobkyně však tuto lhůtu nevyužila a žádné důkazy nepředložila. Uplynula tak koncentrační lhůta a přihlédnutí k pozdnímu tvrzení žalobkyně a pozdě předloženému důkazu není dle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. přípustné. K námitce žalobkyně, že soud prvního stupně v rozsudku přesáhl předmět řízení, když rozhodl celkem o částce 410 369,96 Kč, zatímco žalobkyně uvádí, že předmět řízení měl být pouze 410 367,96 Kč, žalovaná uvedla, že žalobkyně se mýlí, když uvádí nesprávný výpočet. Uvedla, že původní nárok činil 500 067,80 Kč, žalobkyně však vzala nárok částečně zpět a ve zpětvzetí uvedla změněný petit na částku 410 369,96 Kč. Na základě částečného zpětvzetí žaloby soud prvního stupně řízení usnesením č. j. [spisová značka] zastavil v částce 89 697,84 Kč. Po odečtení 89 697,74 Kč od 500 067,80 Kč vychází částka 410 369,96 Kč, kdy tedy soud prvního stupně rozhodl správně. Početní chybu naproti tomu udělala žalobkyně ve svém odvolání. Ohledně námitek žalobkyně vůči posouzení otázky nedodaných podlah žalovaná uvedla, že jsou zcela nepřípadné a vyjádřila podivení nad tím, že se žalobkyně přes nezpochybnitelné důkazy neustále domáhá úhrady podlah, které prokazatelně nedodala a ani by se do předmětných bytových domů nevešly. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu napadeném odvoláním žalobkyně jako věcně správný potvrdil.

12. Rozsudek soudu prvního stupně dále včasným odvoláním napadla též žalovaná, a to v rozsahu výroku I. co do částky 58 656,26 Kč spolu s příslušenstvím, což odpovídá plnění z faktury č. [hodnota] vystavené žalobkyní. Uvedla, že proti pohledávce žalobkyně použila žalovaná k započtení svoji pohledávku 110 700 Kč z titulu slevy za neopravené vady z předávacích protokolů splatnou [datum], kdy započtení bylo provedeno podáním žalované ze dne [datum]. V této souvislosti žalovaná zdůraznila, že odvolání se netýká nároku žalované na slevu za neprovedení silikonování a akrylování, ale pouze nároku na slevu za neodstranění dalších vytýkaných vad a nedodělků, jak vyplývá z provedených důkazů. Žalovaná uvedla, že soud prvního stupně v zásadě přesně zjistil skutkový stav v tom ohledu, že a) žalovaná dne [datum] odkazem na předchozí upomínky urgovala odstranění zjištěných vad a nedodělků, b) žalobkyně [datum] v [Anonymizováno] hodin informovala žalovanou, že dne [datum] a [datum] proběhnou na stavbě dokončovací práce spočívající v odstranění vytýkaných vad a nedodělků, c) ze strany žalobkyně v uvedených dnech k odstranění žádných vad a nedodělků nedošlo, d) žalovaná dne [datum] opětovně urgovala odstranění vad s tím, že ve dnech stanovených žalobkyní ([Anonymizováno]) nikdo na stavbě nebyl. Žalovaná stanovila termín do [datum] s tím, že po tomto datu již nebude mít o opravu zájem, e) žalobkyně se dne [datum] zavázala odstranit drobné vady a nedodělky do [datum], f) žalobkyně dne [datum] informovala žalovanou, že vady a nedodělky budou odstraněny do pátku ([datum]), g) ze strany žalobkyně v uvedených dnech k odstranění žádných vad a nedodělků nedošlo, h) žalovaná dne [datum] informovala žalobkyni, že již nemá zájem o opravu vad a nedodělků a bude uplatňovat slevu z ceny díla. Pro snížení uplatněné slevy žalovaná vyzývá žalobkyni k dodání materiálu pro odstranění vad a nedodělků nejpozději do [datum]. To rovněž nebylo ze strany žalované splněno. Z takto zjištěného skutkového stavu však soud prvního stupně dle žalované vyvodil zcela nepřiléhavé právní závěry. Žalovaná namítla, že soud prvního stupně posuzoval kompenzační nárok žalované jako právo nechat si neodstraněné vady a nedodělky odstranit třetím subjektem na náklady zhotovitele, tedy žalobkyně, takovéto posouzení je však zcela špatné, neboť žalovaná takovýto nárok vůči žalobkyni vůbec nevznášela. Žalovaná vůči žalobkyni požadovala slevu z ceny díla za neopravené vady z předávacích protokolů podle ust. § 2107 odst. 3 ve spojení s § 2615 odst. 2 o.z., což vyplývá z podání žalované z [datum], kterým výši svého nároku vyčíslila. Odkaz žalované na skutečné náklady na odstranění vad je pouze referenčním údajem pro stanovení výše slevy. Právní posouzení soudu prvního stupně je tak chybné, stejně jako jeho odkaz na judikaturu Nejvyššího soudu, neboť žalovaná vůči žalobkyni v tomto řízení neuplatňovala úhradu nákladů na odstranění vad. Skutečnost, že si žalovaná nechala neodstraněné vady nakonec sama odstranit, je pak pro uplatnění zákonného nároku nerozhodná. Žalované tak dle jejího názoru svědčí nárok na slevu z ceny díla a žalovaná tento svůj nárok vůči žalobkyni řádně uplatnila. Ve výše uvedené časové ose je pak dle žalované zřejmé, že žalobkyně vady a nedodělky neodstranila v termínech, které si sama určila, tedy ne do [datum], ani do [datum], a konečně ani do [datum]. Jednalo se tak o tři termíny, které marně uběhly a které žalobkyně nesplnila. V tomto ohledu žalovaná považuje za absurdní závěry soudu první stupně, který uzavřel, že žalovaná měla nesplnění těchto termínů nastavených žalobkyní ignorovat a dále čekat a vyzývat žalobkyni ke splnění svých povinností. Naopak je třeba uzavřít, že žalobkyně neodstranila vady díla včas a tím vznikl nárok žalované uplatňovat slevu z ceny díla dle ust. § 2107 odst. 3 o.z. Při vyčíslení slevy z ceny díla se žalovaná držela konstantní judikatury, ze které vyplývá, že hlavním kritériem pro určení výše slevy je hodnota vadného plnění oproti hodnotě bezvadného díla. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] pak vyplývá, že při určení výše slevy ze sjednané kupní ceny je správné přihlédnout k celkové ceně oprav, které objednatel musel (či by musel) vynaložit k odstranění vytčených vad. I bez silikonování a akrylování tedy výše nároku žalované na slevu z ceny díla odpovídá částce 72 450 Kč, což převyšuje pohledávku žalobkyně, vůči které byl nárok žalované započítán. Konečně také žalovaná odkázala na aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z [datum], z něhož vyplývá, že objednatel má právo odstranit sám vady díla nebo nechat si je odstranit jiným a domáhat se po zhotoviteli úhrady nákladů takového odstranění tehdy, byl-li takový způsob vypořádání práv z odpovědnosti za vady sjednán, dále uplatnil-li slevu případně za situace, kdy se zhotovitel odmítl zabývat odstraněním řádně reklamované vady díla. V takovém případě má objednatel právo na slevu z ceny díla, i když si nechal vadu odstranit třetí osobou a o této skutečnosti před odstraněním vady zhotovitele neuvědomil. S ohledem na uvedené žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu změnil tak, že žalobu zamítne.

13. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (ust. § 10 odst. 1 o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnými osobami (účastníky řízení) v zákonné lhůtě (ust. § 204 odst. 1 o.s.ř.), že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř.), a že účastníky uplatněné skutečnosti lze podřadit pod dovolené odvolací důvody (ust. § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu uvedeném v ust. § 212 věta první o.s.ř. a ust. § 212a odst. 1 a 3 o.s.ř., tj. v celém rozsahu, tedy přezkoumal řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo a přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (ust. § 212a odst. 5 o.s.ř.) a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.

14. Předně odvolací soud neshledal důvodnou odvolací námitku žalobkyně týkající se údajné nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, neboť jeho odůvodnění splňuje veškeré požadavky, jež jsou na něj kladeny dle ust. § 157 odst. 2 o.s.ř. a ustálené judikatury. Z odůvodnění napadeného rozsudku se podává, jaká byla stanoviska účastníků řízení, z jakých zjištěných skutečností soud prvního stupně při rozhodování vycházel a jaká zákonná ustanovení měl pro rozhodnutí sporu za přiléhavá. Jak nadto vyplývá například z usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, je zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům, na jeho odůvodnění není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] rozhodnutí soudu prvního stupně je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů tehdy, když vůči němu nemůže účastník, který s rozhodnutím nesouhlasí, náležitě formulovat odvolací důvody a ani odvolací soud pro to nemá podmínky pro zaujetí názoru na věc. Přezkoumatelnost rozhodnutí soudu prvního stupně je předpokladem především proto, aby se účastník mohl domáhat svých práv u odvolacího soudu. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům, na jeho odůvodnění není nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele.

15. Z obsahu odvolání obou účastnic je pak zjevné, že obsah odůvodnění rozsudku (jež vyhovuje požadavkům § 157 odst. 2 o.s.ř.) žádné ze účastnic v řádném uplatnění práv odvolatele nikterak nepřekážel. Žalobkyně byla s to zformulovat konkrétní námitky stran závěrů soudu prvního stupně o neunesení důkazního břemene žalobkyní o rozsahu dodaných podlah, jakož i o nedůvodném přihlédnutí soudu prvního stupně k takové námitce žalované a rovněž i proti závěru soudu prvního stupně o tom, že žalobkyně může žádat úhradu za 6 kusů dodaných stavebních pouzder pouze jako bezdůvodné obohacení, jehož výši však neprokázala. Je pravdou, že žalobkyně ve svém odvolání scestně zpochybňovala i vznik nároku žalované na slevu z ceny díla ve výši 124 097,16 Kč z důvodu estetických vad spočívajících v nestejných odstínech bílé barvy dodaných dveřních zárubní a dodaných dveří – dveřních křídel s tím, že nejde o vadu, jakož i nárok žalované na slevu z ceny díla ve výši 110 700 Kč z důvodu neodstraněných vad a nedodělků s argumentací, že se nejednalo o vady díla, ač soud prvního stupně dospěl k závěru o nedůvodnosti těchto námitek žalované. Uvedené však odvolací soud nepřičítá nepřezkoumatelnosti rozsudku soudu prvního stupně, nýbrž nedostatečnému porozumění projednávané materii na straně žalobkyně. Je tak zřejmé, že odvolací námitka žalobkyně tkvící v nepřezkoumatelnosti rozsudku soudu prvního stupně nemůže obstát.

16. Nedůvodná je dále i námitka žalobkyně, že soud prvního stupně rozhodl o předmětu řízení na jistině ve výši 410 369,96 Kč, ač ten měl činit pouze 410 367,96 Kč, tedy o celé 2 Kč méně. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se původně proti žalované domáhala zaplacení částky 500 067,80 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. Následně vzala žalobkyně žalobu svým podáním z [datum] částečně zpět, a to ohledně požadavku na zaplacení 89 697,84 Kč. Soud prvního stupně pak svým usnesením č. j. [spisová značka] ze dne [datum] řízení částečně zastavil co do částky 89 697,84 Kč. Je tak patrné, že soud prvního stupně řízení částečně zastavil právě v rozsahu, v jakém žalobkyně vzala žalobu svým podáním z [datum] částečně zpět. Odečteme-li od původního předmětu řízení na jistině 500 067,80 Kč částku 89 697,84 Kč, v kterémžto rozsahu žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a v kterémžto rozsahu bylo řízení pravomocně částečně zastaveno, výsledkem je částka 410 369,96 Kč, která představuje předmět řízení po žalobkyní provedeném dispozičním úkonu. Této částce pak odpovídá součet jistin, o kterých bylo rozhodnuto výrokem I. (97 598,22 Kč) a II. (312 771,74 Kč) rozsudku soudu prvního stupně. Platí totiž, že 97 598,22 Kč + 312 771,74 Kč = 410 369,96 Kč. Z uvedeného plyne, že námitka žalobkyně stran nesprávně vymezeného předmětu řízení je zcela lichá, když vychází ze zřejmé početní chyby.

17. Pro další úvahy odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně po řádně provedeném dokazování učinil správná a úplná skutková zjištění, na která odkazuje a ztotožňuje se s nimi, kdy s ohledem na rozsah podaných odvolání účastnic je podstatné, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o dílo č. [Anonymizováno] ze [datum], kterou se žalobkyně zavázala žalované, aniž by byl ujednán konkrétní termín realizace pro účely stavby bytových domů specifikovaných jako D a E v [adresa] dodat a namontovat dveře i se zárubněmi a současně též dodat a namontovat podlahy, kdy co se týče plochy dodané podlahové krytiny, tato byla ve smlouvě vymezena jen cenami, přičemž konkrétně tato cena podlahové krytiny pro dům D činila 856 640 Kč a pro dům D 852 392 Kč (vždy bez DPH) s tím, že tyto částky vycházely z jednotkové ceny 772,43 Kč za m v návaznosti na zjištění, že v domě D by měla být podlaha krytina položena na 1109,02 m a v domě E na 1103,52 m, což bylo zaznamenáno v příloze smlouvy o dílo nazvané [Anonymizováno]. Pro účely výpočtu plochy určené k pokrytí podlahovými krytinami pak byly využity výkazy [Anonymizováno], kde byly v jednotlivých sloupcích uvedeny plochy místností jednotlivých bytů a v návaznosti na ně plocha podlahové krytiny určená k jejich pokrytí se zohledněním prořezu odpovídajícího vždy 10 % plochy jedné každé místnosti. Již v takto označených výkazech [Anonymizováno] nicméně byla obsažena chyba, neboť v případě bytů č. 18–20 v domě D byla k položení podlahové krytiny určena i plocha místností, kde měla být položena dlažba celkem o výměře 65,78 m při shora uvedené jednotkové ceně, tedy v ceně 50 810,45 Kč. Obdobná nepřesnost se vyskytla i ve výkazech [Anonymizováno] pro dům E, tentokráte však u všech bytů, kde tak na plochu, jež měla být kryta dlažbami, připadlo celkem 311,19 m, čemuž odpovídá cena podlahové krytiny 240 372,49 Kč. Výsledná cenová nabídka, která byla ve formě již uvedených cen dodávaných a montovaných podlahových krytin převzata i do textu smlouvy o dílo, však zahrnovala právě i ceny podlahové krytiny, jež měla připadnout na místnosti, jež měly být kryty dlažbou. Tuto cenovou nabídku pro účely kompletace smluvní dokumentace jejich příloh zpracoval pan [jméno FO], zaměstnanec žalobkyně, který e-mailem z [datum] zaslal žalované k potvrzení. Žalobkyně se tak v již uvedených rozsazích zavázala dodat podlahovou krytinu i na plochy, kde měla být dlažba. Žalobkyně pak přes opakovaně dané poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. neprokázala, že sjednané množství podlahové krytiny skutečně dodala. Bylo tak zjištěno, že žalobkyně dodala podlahovou krytinu o ploše, jež byla ve vztahu k domu D menší o 65,78 m a ve vztahu k domu D menší o 311,19 m, čemuž při uvedené jednotkové ceně odpovídá cena 291 182,94 Kč.

18. Lze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že na žalobkyni bylo důkazní břemeno o rozsahu provedení díla spočívajícího v dodávce a položení podlahových krytin, neboť od této skutečnosti pro sebe žalobkyně dovozuje příznivý následek spočívající ve vzniku práva na zaplacení ceny díla v ujednaném rozsahu. K tomu viz ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, např. usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] publikované v souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, [Anonymizováno]. Korektní je pak i závěr soudu prvního stupně, že žalobkyně důkazní břemeno o tom, že dodala podlahové krytiny v ujednaném rozsahu, neunesla, když takový závěr o neunesení důkazního břemene je procesně přípustný s ohledem na to, že žalobkyni se dostalo dokonce několikanásobného poučení dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že jí takové důkazní břemeno tíží, a že je třeba, aby označila důkazy k prokázání tohoto svého tvrzení. Žalobkyně k prokázání rozsahu dodaných podlahových krytin předložila dodací listy, o kterých však vyšlo najevo, že nebyly podepsány pověřenci žalované. Jde tak o listiny vyhotovené žalobkyní, jež mají současně prokazovat tvrzení příznivá žalobkyni. Takový důkazní prostředek zásadně nemůže vést a v této věci nevede k prokázání rozhodné skutečnosti bez důvodných pochybností. Je tomu tak proto, že jak správně dovodil soud prvního stupně v této věci, výpočet plochy dodané podlahové krytiny byl proveden na základě výkazů [Anonymizováno] zpracovaných jednotlivě pro dům D i E, kdy došlo k tomu, že byla započtena i plocha místností osazených dlažbou. Odvolací soud se pak neztotožňuje s odvolací námitkou žalobkyně, že za situace, kdy cena díla byla ve smlouvě o dílo č. [Anonymizováno] sjednána pevnou částkou a poté došlo k předání díla bez závad ve sjednaném rozsahu, ze strany žalobkyně došlo k dodržení smlouvy a vzniklo jí tak právo na cenu díla v plné výši. Je tomu tak proto, že předávací protokoly nemohou z povahy vědci prokázat, že byly dodány podlahové krytiny v ujednaném rozsahu, když naopak prokazují pouze to, že byly dodány podlahové krytiny právě v takovém rozsahu, který byl v jednotlivých bytech fakticky položen. Povaha vytýkané vady však tkví právě v tom, že reálně položený rozsah podlah je nižší než ten, ke kterému se žalobkyně ve smlouvě o dílo zavázala.

19. Podle ust. § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít, zaplatit cenu.

20. Podle ust. § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu a také údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

21. Podle ust. § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

22. Podle § 2608 odst. 1 o.z. je-li předmětem díla věc, řídí se předání věci obdobně ustanoveními o kupní smlouvě.

23. Podle ust. § 2615 odst. 1 o.z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě dle odst. 2 uvedeného ustanovení o právech objednatele z vadného plnění, platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

24. Dle ust. § 2617 o.z. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnost zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

25. Podle ust. § 2618 o.z. soud nepřizná objednateli práva z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl nejpozději však do 2 let od předání díla a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

26. Podle ust. § 2095 o.z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v uvedeném množství jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý.

27. Podle ust. § 2099 odst. 1 o.z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných k používání věci.

28. Podle ust. § 2106 odst. 1 písm. a) - d) o.z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo za a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vad nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady, opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny nebo d) odstoupit od smlouvy.

29. Podle ust. § 2107 odst. 1 o.z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady nebo nepřiměřenou slevu z kupní ceny.

30. Podle ust. § 2112 odst. 1, 2 neoznámí-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohlo při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co jí kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do 2 let po odevzdání věci. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení k účinkům podle odst. 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada v důsledku ve skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání vědci věděl nebo musel vědět.

31. Se soudem prvního stupně lze dále souhlasit v právním závěru, že závazek založený smlouvou o dílo č. [Anonymizováno] představuje dílo ve smyslu ust. § 2586 odst. 1 a následujících o.z., kdy žalobkyně se zavázala mimo jiné dodat a položit v ujednaném rozsahu podlahové krytiny a žalovaná se za to zavázala zaplatit sjednanou cenu. Nedodání podlahových krytin v celém ujednaném rozsahu pak, jak správně uvedl soud prvního stupně s odkazem na ust. § 2615 odst. 1 o.z. ve spojení s ust. § 2095 o.z. představuje vadu díla, když žalobkyně plnila v menším rozsahu, než k jakému se zavázala. Odvolací soud tuto vadu hodnotí jako nepodstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2107 odst. 1 o. z., které je obdobně aplikovatelné ve spojení s ust. § 2615 odst. 2 o.z. Dle tohoto ustanovení tak v důsledku vadného plnění žalobkyně žalované vzniklo právo na přiměřenou slevu z kupní ceny. S ohledem na to, že vada zde spočívá v nedodání části smluvně ujednaného plnění, jehož cena byla ve smlouvě též ujednána, přiměřenou slevu z ceny díla lze ztotožnit s cenou nedodaných podlahových krytin určenou dle smlouvy o dílo. Soud prvního stupně tak postupoval správně, když výši slevy určil částkou 291 182,94 Kč, která je součinem celkové nedodané plochy podlahových krytin a ujednané jednotkové ceny.

32. Nedůvodná pak byla námitka žalobkyně, že žalovaná vadu spočívající v nedodání ujednaného množství podlahové krytiny, vytkla opožděně. Tato námitka žalobkyni totiž nepřísluší podle ust. § 2112 odst. 2 věty druhé, které je obdobně aplikovatelné podle ust. § 2615 odst. 2 o.z. i ohledně vad díla. Nedodání podlahových krytin v sjednaném rozsahu je důsledkem skutečnosti, o které žalobkyně věděla nebo přinejmenším musela vědět, když za tyto byla odpovědná právě žalobkyně jako zhotovitel a její zaměstnanec určil plochu dodávané podlahové krytiny i její cenu. I v tomto ohledu lze tedy souhlasit s právním hodnocením soudu prvního stupně. Důsledkem tak je, že žalované vzniklo vůči žalobkyni právo na zaplacení slevy z ceny díla ve výši 291 182,94 Kč.

33. Podle ust. § 1982 odst. 1 a 2 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj dluh. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastaly k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

34. Dle ust. § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Pokud pak žalovaná tuto svou pohledávku nejpozději vyjádřením ze [datum] namítla k započtení proti žalobou uplatněným pohledávkám žalobkyně ve výši 388 783,16 Kč představovaným fakturovanou cenou za plnění dle smlouvy o dílo soudu prvního stupně nelze vytknout, že dospěl k závěru o splnění podmínek započtení ve smyslu ust. § 1987 odst. 1 a 2 o.z. ve spojení s ust. § 1982 odst. 1 a 2 o.z., když aktivně i pasivně započítávána pohledávka vskutku byly založeny totožným právním jednáním (smlouvou o dílo č. [Anonymizováno]) a aktivně započítávaná pohledávka žalované byla způsobilá k započtení, když s ohledem na předchozí výzvu k plnění byla splatná, nebyla promlčena a současně ji v relaci k pasivně započítávané pohledávce nelze označit za nejistotou či neurčitou. V tomto ohledu soud prvního stupně správně odkázal na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 37/2021 Sb. V důsledku provedeného započtení tak vskutku došlo k zániku žalobou uplatněné pohledávky žalobkyně v rozsahu 291 182,94 Kč. Soud prvně stupně proto postupoval správně, když v tomto rozsahu žalobu výrokem II. svého rozsudku zamítnul. S ohledem na okolnost, že žalovaná o nedodání podlahových krytin ve sjednaném rozsahu věděla nebo přinejmenším musela vědět, je nedůvodná její odvolací argumentace stran údajného opožděného vytknutí této vady žalovanou.

35. Pokud jde o další část předmětu řízení představovanou tvrzeným nárokem žalobkyně na zaplacení ceny 6 kusů stavebních pouzder pro posuvné dveře ve výši 21 588,80 Kč účtované fakturou č. [hodnota] odvolací soud nepřisvědčil námitce žalobkyně, že se jednalo o vícepráce v souladu s článkem VII odst. 3 smlouvy o dílo č. [Anonymizováno], když jak soud prvního stupně správně dovodil, toto smluvní ujednání nebylo dodrženo, jelikož předpokládá zpracování samostatné cenové nabídky, její schválení konkrétním klientem a následné zapracování takové objednávky do tabulky klientských změn. Ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, o kterých nemá odvolací soud důvod pochybovat, však plyne, že tato stavební pouzdra objednal bez dalšího e-mailem stavbyvedoucí pan [jméno FO] a žalobkyně následně zajistila jejich montáž. Lze tak souhlasit se soudem prvního stupně, že se jednalo o faktický postup, v jehož důsledku došlo k faktickému zhodnocení bytových domů.

36. Dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil dle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Dle ust. § 2999 odst. 1 není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. V důsledku faktického dodání a montáže uvedených stavebních pouzder došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 o.z., které je žalovaná povinna vydat dle usta. § 2991 odst. 1 o.z.

38. S ohledem na okolnost, že dodaná stavební pouzdra byla zabudována do bytových domů, vydání předmětu bezdůvodného obohacení není dobře možné a žalobkyně tak má právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny dle ust. § 2999 odst. 1 o.z.

39. Důkazní břemeno o výši náhrady za bezdůvodné obohacení, tedy o výši obvyklé ceny předmětných stavebních pouzder, bylo na žalobkyni, jelikož jde o okolnost prospívající uplatněnému nároku žalobkyně. Pokud soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobkyně o této skutečnosti důkazní břemeno neunesla, odvolací soud se s tímto závěrem ztotožňuje, neboť soud prvního stupně žalobkyni řádně poučil dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, že na ní je důkazní břemeno o takové skutečnosti.

40. Předně je třeba v této souvislosti říci, že nedůvodná je námitka žalobkyně, že soud prvního stupně v poskytnutém poučení zaměnil stavební pouzdra za zárubně, když z celého průběhu řízení před soudem prvního stupně, tak jak vyplývá ze spisu, je patrné, že oběma účastnicím i soudu prvního stupně bylo zřejmé, jakých konstrukčních prvků se nárok uplatněný žalobkyní týká a terminologická nedůslednost spočívající v záměně výrazů „zárubně“ a „stavební pouzdra“ na tom nemůže ničeho změnit. Pokud pak žalobkyně namítala, že poučení soudem prvního stupně nebylo formulováno k „doložení hodnoty zárubní ve smyslu prokázání výše ceny“, z protokolu o jednání konaném před soudem prvního stupně [datum] plyne, že před poskytnutím poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. k doložení, na základě čeho žalobkyně určila cenu 6 kusů dodaných zárubní, soud prvního stupně sdělil, že tento nárok bude kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení, kdy na žalobkyni je, aby prokázala, jaká byla jejich hodnota a dokonce naznačil, že bude třeba za tím účelem vypracovat znalecký posudek. Význam poskytnutého poučení je tak nepochybný, když to směřovalo k prokázání obvyklé hodnoty 6 kusů dodaných stavebních pouzder. Žalobkyně označila jako důkaz cenovou nabídku výrobce [právnická osoba], kterou pak soud prvního stupně hodnotil jako důkazní prostředek nezpůsobilý prokázat obvyklou hodnotu dodaných stavebních pouzder s odůvodněním, že fakturované plnění nedokládá hodnotu faktického plnění. Tento závěr i odvolací soud považuje za správný, když nabídkovou cenu výrobce dveřních pouzder nelze ztotožnit s obvyklou hodnotou obohacení, kterého se žalované dostalo jejich dodáním a montáží subjektem od výrobce odlišným, tedy žalobkyní. Nadto lze přisvědčit i závěru soudu prvního stupně, že jde o důkaz nepřípustný, uplatněný v rozporu se zásadou koncentrace řízení, když shora uvedené poučení dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. k prokázání obvyklé hodnoty 6 kusů dodaných stavebních pouzder bylo žalobkyni dáno při jednání konaném [datum], přičemž jí byla pro doložení důkazů stanovena lhůta do [datum]. Žalobkyně nicméně cenovou nabídku výrobce [právnická osoba] jako důkaz označila až v podání doručeném soudu prvního stupně dne [datum], tedy po uplynutí stanovené lhůty. Žalovaná naproti tomu stanovenou lhůtu k doplnění tvrzení a označení důkazů dodržela. Za takové situace soud prvního stupně správně zhodnotil, že k žalobkyní opožděně označenému důkazu nelze přihlédnout, neboť by to představovalo výrazný zásah do férových podmínek vedení procesu vyžadující stanovení stejných procesních podmínek pro účastníky řízení. Žalobkyní namítaná okolnost, že lhůta k doplnění důkazů představovala lhůtu soudcovskou a nikoliv zákonnou, je nerozhodná. Platí, že činí-li soud výzvu podle ust. § 118a o.s.ř. v řízení, v němž se uplatní koncentrace podle ust. § 118b odst. 1 o.s.ř., pak tvrzením a důkazním návrhům předloženým na základě takové výzvy po uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží (ledaže jimi má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po příslušném roku, nebo které účastník nemohl bez své viny uvést včas). Stran těchto závěrů odvolací soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Jen pro úplnost odvolací soud doplňuje, že z žádných okolností nelze dovodit, že předmětný důkazní prostředek žalobkyně nemohla bez své viny označit včas, žalobkyně koneckonců pro nedodržení lhůty ani neuvedla žádnou omluvu a už vůbec nepožádala o její prodloužení.

41. S ohledem na výše uvedené tak není (nemůže být) důvodná odvolací námitka žalobkyně, že cenová nabídka stran předmětných stavebních pouzder představuje opomenutý důkaz, neboť tento důkaz nebyl soudem prvního stupně proveden důvodně a soud prvního stupně též takový postup odůvodnil, byť explicitně uvedl pouze jeden ze dvou důvodů pro neprovedení tohoto důkazu.

42. Za stavu, kdy nebyla prokázána obvyklá hodnota obohacení, kterého se dodáním a montáží předmětných 6 kusů stavebních pouzder dostalo žalované, postupoval soud prvního stupně správně, pokud výrokem II. žalobu zamítnul i v rozsahu požadavku na zaplacení částky 21 588,80 Kč.

43. S ohledem na obsah odvolání žalované se odvolací soud dále zabýval důvodností námitky započtení uplatněné žalovanou ohledně slevy z ceny díla za neodstranění vad a nedodělků žalobkyní, a to výhradně v části označené soudem prvního stupně jako „druhá větev“, kdy nešlo o údajné vady spočívající v absenci akrylování a silikonování. V souvislosti s touto námitkou započtení se odvolací soud ztotožňuje se skutkovými závěry soudu prvního stupně v tom smyslu, že žalobkyně žalovanou vytýkané závady a nedodělky specifikované v dílčích předávacích protokolech řešila, opakovaně přislíbila termín jejich odstraňování a vytýkané vady a nedodělky, jak dokládají dílčí přijímací protokoly, průběžně odstraňovala, a to až do [datum]. Počínaje [datum], kdy žalobkyni e-mailem poprvé začal urgovat pan [jméno FO], žalovaná začala na žalobkyni stupňovat tlak a vše vyvrcholilo tím, že počátkem května roku 2019 žalovaná technika žalobkyně vykázala ze [Anonymizováno] staveniště a současně e-mailem odeslaným panem [jméno FO] dne [datum] odmítla i dodání žalobkyní jí dřív přislíbeného materiálu. Žalovaná pak k odstranění vytýkaných vad a nedodělků na místo žalobkyně povolala jiné subjekty, které je odstraňovaly v období od května přinejmenším do září roku 2019, tedy po dobu necelých 4 měsíců.

44. Ohledně této námitky započtení odvolací soud musí přisvědčit žalované v tom, že soud prvního stupně uplatňovaný nárok kvalifikoval v rozporu s tvrzeními žalované jako právo nechat si neodstraněné vady a nedodělky odstranit třetími subjekty na náklady žalobkyně. Správně však měl být nárok kvalifikován jako požadavek na přiměřenou slevu z ceny díla ve smyslu ust. § 2107 odst. 3 ve spojení s ust. § 2615 odst. 2 o.z. Odvolací soud nicméně i přesto uzavřel, že právo na přiměřenou slevu z ceny díla žalované nevzniklo. Ze shora uvedených skutkových zjištění plyne, že dílo sice vykazovalo vady a nedodělky, které žalovaná žalobkyni vytkla a požadovala jejich odstranění, čímž došlo k volbě práva z vadného plnění, kterou žalovaná byla oprávněná změnit jen pokud by se žalobkyně dostala do prodlení s odstraněním vad. K tomu nicméně nedošlo, když, jak správně dovodil soud prvního stupně, žalobkyně vady odstraňovala až do doby, kdy jí v tomto počátkem května 2019 bylo zamezeno vykázáním jejího technika ze staveniště a kdy následně [datum] žalovaná též odmítla dodání žalobkyní již dříve přislíbeného materiálu. Z komunikace účastnice je pak také patrné, že žalovaná po žalobkyni požadovala odstranění vad v nereálně krátkých lhůtách, což ilustruje i následný průběh jejich odstraňování subjekty od žalobkyně odlišnými. Žalobkyně tak nebyla s odstraněním vad a nedodělků v prodlení, kdy její povinnost tyto dále odstraňovat, zanikla v důsledku následné nemožnosti plnění ve smyslu ust. § 2006 odst. 1 o.z., která byla dána tím, že žalovaná žalobkyni další odstraňování vad a nedodělků znemožnila. Za takových okolností žalované nevzniklo (nemohlo vzniknout) právo na zaplacení přiměřené slevy z ceny díla, kteroužto pohledávku by mohla namítnout k započtení proti právu žalobkyně na zaplacení ceny díla v rozsahu, v jakém bylo žalobě vyhověno výrokem I. rozsudku soudu prvního stupně.

45. Odvolací soud nepovažoval za přiléhavý odkaz žalované na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] z dne [datum], jehož právní věta v relevantní části uvádí, že „objednatel má právo odstranit sám vady díla nebo nechat si je odstranit jiným a domáhat se po zhotoviteli úhrady nákladů takového odstranění tehdy, byl-li takový způsob vypořádání práv z odpovědnosti za vady sjednán, dále uplatnil-li slevu, případně za situace, kdy se zhotovitel odmítl zabývat odstraněním řádně reklamované vady díla. V takovém případě má objednatel právo na slevu z ceny díla, i když si nechal vadu odstranit třetí osobou a o této skutečnosti před odstraněním vady zhotovitele neuvědomil“. Je tomu tak proto, že jak již bylo uvedeno, nejde zde o situaci, kdy by se žalobkyně jako zhotovitelka odmítla zabývat odstraněním řádně reklamovaných vad, tyto vady odstraňovala, a to až do doby, kdy jí to bylo žalovanou znemožněno. Současně zde ani nejde o situaci, kdy by žalovaná jako objednatelka po právu uplatnila slevu z ceny díla, neboť uplatnila nárok na odstranění vad a tuto volbu mohla změnit jen pokud by se žalobkyně dostala do prodlení, k tomu ale, jak už bylo uvedeno, nedošlo. Za takového stavu, kdy námitka započtení slevy z ceny díla pro vady a nedodělky nespočívající v absenci silikonování a akrylování, je nedůvodná, a to i přes odlišný právní názor odvolacího soudu, výrok I. rozsudku soudu prvního stupně je v rozsahu, v jakém byl napaden odvoláním žalované věcně správný.

46. Na základě uvedených dílčích závěrů tak nezbývá než uzavřít, že rozsudek soudu prvního stupně je ve výroku I. (v odvoláním napadeném rozsahu) i ve výroku II. věcně správný a odvolací soud jej proto dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

47. Současně odvolací soud potvrdil i akcesorický výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, když v něm neshledal pochybení a ani účastnice proti němu ostatně žádné výslovné námitky neuplatnily.

48. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že v odvolacím řízení převážně úspěšné žalované bylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu 68,4 %. Při určení míry úspěchu každé z účastnic v odvolacím řízení odvolací soud vyšel z toho, že předmětem odvolacího řízení byl nárok v rozsahu 371 428 Kč daný rozsahem odvolání obou účastnic. Z této částky žalobkyně uspěla v rozsahu 58 656,26 Kč a žalovaná uspěla v rozsahu 312 771,74 Kč. Žalobkyně tak uspěla v rozsahu 15,8 % předmětu odvolacího řízení a žalovaná uspěla v rozsahu 84,2 % předmětu odvolacího řízení. Převážně tak uspěla žalovaná, kdy od míry jejího úspěchu je třeba odečíst míru úspěchu žalované, přičemž výsledkem je již uvedený poměr 68,4 %, v jakém má žalovaná právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady odvolacího řízení jsou představovány odměnou zástupce žalované určenou z tarifní hodnoty dané předmětem odvolacího řízení 371 428 Kč dle § 7 bodu 6 AT v částce 9 820 Kč/úkon za 3 úkony právní služby představované odvoláním, vyjádřením k odvolání žalobkyně a účastí u jednání dne [datum]. Celkem tak odměna dělá 29 460 Kč. Dále k nákladům řízení náleží náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po 300 Kč/úkon dle § 13 odst. 4 AT, tedy ve výši 900 Kč. Jelikož je zástupce žalované plátcem DPH, náleží k nákladům řízení náhrada za DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů, jež činí po okrouhlení 6 376 Kč. V neposlední řadě jsou pak náklady odvolacího řízení žalované představovány zaplaceným soudním poplatkem za odvolání ve výši 2 933 Kč. Celkem tak náklady odvolacího řízení činí 39 669 Kč. Z nich má žalovaná právo na náhradu 68,4 %, tedy částky po zaokrouhlení 27 134 Kč. Lhůta k zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když důvody ke stanovení lhůty další neshledal. Platební místo odvolací soud určil v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalované.

Poučení