21 Co 239/2024 - 866

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Petržálka a soudců JUDr. Igora Pařízka a Mgr. Evy Drahorádové ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] žalovaného: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o vypořádání společného jmění manželů k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 28. 2. 2024, č. j. 12 C 185/2021-822 ve znění opravného usnesení ze dne 25. 4. 2024, č. j. 12 C 185/2021-836 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se vyjma odvoláním nenapadeného výroku X potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že se vypořádává společné jmění manželů (SJM) účastníků tak, že se přikazuje do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného stejným dílem a/ pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [místo], zapsaný v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště [místo], na LV [číslo] pro obec a katastrální území [místo] a b/ pohledávka z titulu smlouvy o půjčce paní [jméno FO], narozené [datum], bytem [adresa] (výrok I), přikazují se ze SJM do vlastnictví žalovaného movité věci a/ osobní automobil Toyota Corola RZ: [SPZ], b/ vybavení pro kitesurfing/kiting (2krát pás, neopren zimní A, vesta, boty a čepice neopren, neopren černý mystic, neopren červený, neopren zimní vrch B, Kite ACCESS XT 6, čtyřkolka, helma, rukavice, bar, prkno NNHS, prkno NAISH, Kite Waroo 6, Kite Riot XR, Kite speed 3, Kite Cabrinha, Kite EVO 13), c/ vybavení z domu z č. p. [číslo], [adresa], a to botník chodba malý, skříň masiv pokoj 1, skříň masiv pokoj 2, komoda masiv pokoj 2, knihovna masiv pokoj 2 (knihovna v ložnici), konferenční stolek masiv kov, soundbar Bose, vysavač Dyson, nábytek UK masiv komoda menší s lampou, nábytek UK masiv komoda větší pod televizí, televize + skříňka, 1krát obraz malířka p. [jméno FO] – obraz menší – vzlet (výrok II), žalovanému se přikazuje k doplacení polovina dluhu ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřeného s Hypoteční bankou, a. s., sídlem [adresa], IČO: [IČO], a to z titulu doposud nesplaceného úvěru dle smlouvy o hypotečním úvěru č. [číslo] ze dne [datum], ve výši 1 589 331,64 Kč na jistině a dále dosud nesplatného příslušenství, resp. úroků (výrok III), přikazuje se ze SJM do vlastnictví žalovaného práva a povinnosti a finanční prostředky z následujících smluv a/ životního pojištění FLEXI uzavřené u České spořitelny, a. s., Vienna Insurance Group, (nyní Kooperativa pojišťovna, a. s. Vienna Insurance Group, sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8), podle smlouvy č. [číslo]ve výši 26 466,20 Kč, b/ investičního životního pojištění u MetLife Europe d. a. c., pobočka pro ČR, sídlem Purkyňova 2121/3, Praha 1, podle smlouvy č. [číslo] ve výši 5 279,58 Kč a c/ penzijního připojištění u Penzijního fondu Komerční banky, a. s. (nyní KB Penzijní společnost, a. s., se sídlem Nám. Junkových 2772/1, Praha 5) ve výši 162 337,58 Kč (výrok IV), přikazuje se ze SJM do vlastnictví žalovaného finanční prostředky z bankovních účtů vedených na jméno žalovaného a/ pod č. [číslo] u Československé obchodní banky, a. s. ve výši 77 186,76 Kč, b/ pod č. [číslo] vedený u MONZO Bank Limited ve výši 143 045 Kč a c/ pod č. [číslo] vedený u ING Bank N. V. ve výši 58 763,68 Kč (výrok V), přikazují se ze SJM do výlučného vlastnictví žalobkyně movité věci a/ automobil Ford Kuga RZ: [SPZ], b/ vybavení z domu z č. p. [číslo], [adresa], a to stůl masiv dub jídelna, 6krát jídelní židle, stará dřevěná truhle po babičce, 1krát obraz malířka p. [jméno FO] (větší obraz – oheň), fotografie dětí v rámech jídelna, zahradní nábytek světlý umělý ratan Jysk (stůl + 2krát lavice), truhla proutěná k zahradnímu nábytku Jysk, gramofon Tesla, zahradní dřevěný stůl kulatý + 4krát židle + dřevěná houpačka, stůl zahradní kovový ze šicího stroje a kamenná deska, skříň masiv chodba horní patro naproti schodům, zrcadlo renovované, zrcadlo koupené v UK, vybavení ložnice vrch, kopírka SHARP AL-2041, kredenc Kuchyně (horní patro), svěrák garáž – památka po otci (výrok VI), žalobkyni se přikazuje k doplacení polovina dluhu ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru uzavřeného s Hypoteční bankou, a. s., sídlem Radlická 333/150, Radlice, Praha 5, IČO: [IČO], a to z titulu doposud nesplaceného úvěru dle smlouvy o hypotečním úvěru č. [číslo] ze dne 20. 3. 2016, ve výši 1 589 331,64 Kč na jistině a dále dosud nesplatného příslušenství – úroků (výrok VII), přikazují se ze SJM do vlastnictví žalobkyně finanční prostředky z bankovních účtů vedených na jméno žalobkyně a/ pod č. [číslo] vedený u ČSOB, a. s. ve výši 38 982,20 Kč, b/ pod č. [číslo] vedený u HSBC UK ve výši 21 273,99 , c/ pod č. [číslo] vedený u Revolut Ltd. ve výši 45 419 Kč (výrok VIII), žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na vypořádání podílu ze SJM částku 162 519,45 Kč (výrok IX), řízení se zastavuje v části, kterou se účastníci domáhali vypořádání a/ nemovité věci – bytová jednotka č. p. [číslo] nacházející se v domě č. p. [číslo] stojící na parc. č. [číslo], vše v obci a k. ú. [místo], kdy s touto bytovou jednotkou je spjat spoluvlastnický podíl o velikosti 559/12744 na společných částech budovy č. p. [číslo] a na pozemku parc. [číslo] vše v obci a k. ú. [místo], zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště [místo], pro obec a katastrální území [místo] na LV č. [číslo], b/ movitých věcí – palivové dřevo, c/ movitých věcí – další vybavení z domu z č. p. [číslo], [adresa] (výrok X) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok XI).

2. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně, a to do všech jeho výroků, vyjma výroku X o částečném zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby. Předně namítala jeho nepřezkoumatelnost, a to jednak co do výpočtu vypořádacího podílu (který není z opravného usnesení vůbec zjistitelný) a jednak co do vypořádání tzv. finančních odklonů žalovaného ze SJM nejen v době od uzavření manželství do [datum] (jimiž se okresní soud odmítl zabývat a u nichž žalovaný ani řádně nesplnil tzv. vysvětlovací povinnost), ale i v době následující (kde oproti žalovanému byl vůči ní okresní soud v tomto směru nepřiměřeně přísný). Dále žádala stanovit disparitu vypořádacího podílu v její prospěch, neboť neměla žádný majetkový prospěch ze společných úvěrů. Navrhla proto, aby krajský soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl, aby krajský soud napadený rozsudek potvrdil a ztotožnil se s ním v jeho skutkových i právních závěrech. Poukázal na to, že majetkové vztahy v rámci širší rodiny byly spletité (neboť sám spravoval finance a investice nejen své rodiny, ale i své matky), nicméně žalobkyně se v nich po celou dobu manželství zcela bezproblémově pohybovala a užívala z nich vzešlých benefitů. Opakované bezplatné převody úspor, resp. výnosů v cizích měnách přitom činil jen z důvodu jejich dalšího zhodnocování.

4. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.) a je podáno osobou oprávněnou a včas (§ 201 a § 204 o. s. ř.), projednal odvolání u jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.). Přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení, aniž by byl vázán rozsahem odvolání, ve všech jeho výrocích, jež jsou na sobě závislé, neboť se všechny týkají vypořádání SJM (§ 212 písm. c/ o. s. ř.) a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání neshledal opodstatněné.

5. V projednávané věci krajský soud zcela sdílí správné skutkové i právní závěry okresního soudu, na základě nichž provedl vypořádání zaniklého SJM ve smyslu § 740 ve spojení s § 709, § 710 a § 742 o. z. V tomto směru může plně odkázat na přiléhavé a výstižné odůvodnění napadeného rozsudku a jen k jeho doplnění a k odvolacím námitkám žalobkyně dodává následující.

6. Předně krajský soud shledává jako správný závěr a postup okresního soudu v tom, že nevypořádal tzv. finanční odklony mezi manžely ve výši cca 8 290 534 Kč za dobu od uzavření manželství [datum] do [datum], když žalovaný v průběhu řízení [datum] vznesl námitku promlčení, a to ve vztahu k dovolání se žalobkyně neplatnosti jeho jednání v záležitostech SJM, které měl učinit bez jejího souhlasu (§ 714 o. z.). Jinak řečeno, okresní soud přiléhavě vypořádal finanční odklony jen za dobu 3 let před vznesením námitky promlčení, tj. jen od [datum] do zániku manželství [datum] (když ve zbytku bylo dovolání se relativní neplatnosti promlčené). V té souvislosti okresní soud naprosto správně poukázal na aktuální judikaturu, dle níž smyslem vypořádání SJM není provést tzv. vyúčtovací spor mezi manžely směřující hluboko do minulosti jejich manželství (viz nejen už okresním soudem správně zmíněné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1848/2021, ale i jeho navazující usnesení ze dne 17. 10. 2023, sp. zn. 22 Cdo 1429/2023 a ze dne 23. 10. 2023, sp. zn. 22 Cdo 1860/2022).

7. Časová hranice [datum] zvolená okresním soudem zde dále (bez ohledu na shora popsanou námitku promlčení) přiléhavě respektuje tu skutečnost, že smyslem vypořádání SJM co do hospodaření a investic manželů učiněných za jeho trvání, je zásadně zohlednit především stav ke dni jeho zániku (a jen dle něj provést vyúčtování), případně stav v dohledné době před jeho zánikem, kdy už ale dochází ke konfliktům mezi manžely, resp. k rozpadu manželství i společného hospodaření (což v dané věci došlo až v [datum], kdy se manželé teprve definitivně rozhádali – viz jejich výslech). Naopak by neměl být (vyjma mimořádných položek) zohledňován stav v době spokojeného průběhu manželství, resp. stav v době jeho začátků, apod., tj. smyslem vypořádání SJM není provést celkové vyúčtování za celou dobu trvání manželství, tím spíše v situaci, kdy toto bylo dlouhodobě bezproblémové (i co do hospodaření v něm).

8. Nelze přitom souhlasit s námitkou žalobkyně, že žalovaný řádně, resp. vůbec nesplnil tzv. vysvětlovací povinnost ve vztahu k jejím tvrzením o těchto odklonech ze dne [datum] na č. l. 595 spisu. Ta jím naopak byla opakovaně, dostatečně podrobně, srozumitelně a logicky splněna nejen v rámci jeho podání, resp. vyjádření ze dne [datum] na č. l. 706, ale i v rámci jeho následujícího účastnického výslechu u jednání okresního soudu [datum]. Zde lze vyzdvihnout skutečnost, že příjmy z investičního domu v Anglii byly žalovaným přeposílány přes anglický i americký účet, a to nejen pro manžele, ale i pro matku žalovaného, který jí s nimi pomáhal nakládat, tj. řada žalobkyní namítaných plateb se týká právě investic do domu v Anglii i následného přeposílání výnosů z něj, kde konečné vyúčtování prakticky ani nelze provést (zejména z důvodu opakovaného přeposílání týchž plateb a jejich určení nejen pro manžele, ale i pro matku žalovaného). Není proto ve smyslu výše uvedeného rozhodující, že výběr hotovosti z bankomatu nelze sám o sobě považovat za právní jednání dle § 714 o. z., neboť je nutno jej posuzovat v širších souvislostech a poměrech týkajících se společného hospodaření manželů za trvání manželství, jak bylo právě vysvětleno.

9. Bez ohledu na právě uvedené, z tvrzení účastníků, ale ani z obsahu spisu nevyšlo najevo, že by v důsledku žalobkyní tvrzených finančních odklonů měl ze SJM ujít ve prospěch žalovaného nějaký konkrétní mimořádně vysoce hodnotný majetek (ať již movitý či nemovitý) či jiný prospěch (např. velmi vysoká platba pro něj či na jeho výlučný majetek), který by se měl ve prospěch žalobkyně zohlednit. Naopak krajský soud na tomto místě plně souhlasí s okresním soudem v tom, že se jednalo o průběžné platby, resp. investice prováděné žalovaným od uzavření manželství [datum] zásadně ve prospěch obou manželů, s cílem zvýšení jejich společné životní úrovně a za vědomí i souhlasu žalobkyně, dokonce z jejího zahraničního bankovního účtu k němuž měla přístup a možnost kontroly, apod. (srov. bod 94 odůvodnění napadeného rozsudku).

10. V té souvislosti může krajský soud rovněž vyzdvihnout dohodu manželů o vyrovnání finančních vztahů ze dne [datum] na č. l. 667 ohledně částky [částka] týkající se investice žalovaného do USA v roce 2010. Z výslechu účastníků i této dohody totiž vyplývá, že manželé měli až v roce 2019 ojedinělou neshodu týkající se společných investic, kterou tehdy smírně vyřešili, tj. opět minimálně do té doby lze vztahy mezi nimi v tomto směru pokládat za zásadně souladné, činěné se souhlasem a vědomím jich obou, a proto ani nepodléhající nutnosti vyúčtování po zániku jejich SJM.

11. Jinak krajský soud plně odkazuje na okresním soudem správně uvažovaný způsob vypořádání finančních odklonů v době od [datum], s nímž se ve skutkové i právní rovině ztotožňuje. Jen k odvolací námitce žalobkyně dodává, že podle písemného sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] na č. l. 68 činil zůstatek investičního životního pojištění ke dni [datum] částku 5 279,58 Kč, s níž okresní soud pak i správně pracoval při výpočtu vypořádacího podílu (srov. bod 8 a 107 odůvodnění napadeného rozsudku). Zjevně se zde tedy nejedná o aktivum 172 368,58 Kč, jak bylo uvedeno v protokolu z jednání okresního soudu [datum], který v této části nevychází z žádného konkrétního důkazu a tato částka ani nebyla účastníky učiněna skutkově nespornou.

12. Dále krajský soud souhlasí s okresním soudem v tom, že v poměrech souzené věci nebyly splněny podmínky pro tzv. disparitu vypořádacího podílu ve prospěch žalobkyně, tj. pro odklon od principu rovnosti podílů účastníků a modifikaci jeho výše ve prospěch některého z nich s ohledem na konkrétní okolnosti projednávané věci (a to z důvodů už správně uvedených okresním soudem především v bodech 98 až 101 odůvodnění napadeného rozsudku). Celkový výsledek vypořádání SJM mezi účastníky je totiž ve své podstatě takový, že 1/ dne [datum] do SJM koupenou bytovou jednotku č. p. [číslo] v [adresa] společně po rozvodu prodali za 2 500 000 Kč, což si rovným dílem rozdělili a proto ohledně ní vzali žalobu zpět, 2/ vždy měli a mají v podílovém spoluvlastnictví dům č. p. [číslo] v [adresa], který rovněž míní prodat a kupní cenu si rozdělit rovným dílem a kde jim každému byla napadeným rozsudkem přikázána část jeho vybavení, 3/ každý z nich obdržel rovným dílem pohledávku vůči [jméno FO], vyplývající z koupě investiční nemovitosti v Anglii (napsané na třetí osobu, kde do druhé poloviny domu investovala matka žalovaného), tj. nejen pohledávku týkající se domu, ale i nájmu z něj, který i dosud byl mezi účastníky dělen rovným dílem, 4/ každý obdržel jedno vozidlo a 5/ každý obdržel přibližně stejný rozsah závazků a pohledávek, což bylo vyváženo vypořádacím podílem. Opět tedy nelze vysledovat, že by některý z manželů na úkor druhého obdržel ať již v rámci vypořádání SJM, či mimo něj nějakou jinou, tím spíše mimořádně hodnotnou konkrétní věc či pohledávku (což ani žalobkyně nikdy netvrdila, v odvolání nezpochybňuje a proti zvolenému způsobu vypořádání SJM v zásadě nic nenamítá).

13. V té souvislosti je rovněž správný závěr okresního soudu v tom, že při vypořádání SJM už nelze přihlížet k žalobkyní tvrzené částce 780 000 Kč, neboť jí byla uplatněna až po koncentraci řízení, z důvodů správně uvedených v bodech 84 až 87 odůvodnění napadeného rozsudku. K tomu krajský soud může jen dodat, že princip koncentrace řízení daný § 118b o. s. ř. se uplatní i v řízení o vypořádání SJM, což výslovně vyplývá z rozsudku velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, uveřejněného v jeho Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 98/2013 nebo jeho rozsudku ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4341/2015 (obou přijatých v řízení o SJM). Dále a především však lze dodat, že z výsledků dokazování vyšlo ve smyslu § 132 o. s. ř. najevo, že se zde jednalo o částku, kterou manželé čerpali v roce 2011 z hypotečního úvěru od České spořitelny na 2 500 000 Kč (později přeúvěrovaného úvěrem od Hypoteční banky v roce 2016) na koupi bytové jednotky č. p. [číslo] v [adresa], za niž zaplatili 760 000 Kč, ale tato částka byla fakticky zaplacena matkou žalovaného (jak žalobkyně opakovaně namítá) a částka manželů na ni určená byla spolu s dalšími [částka] v celkové výši [částka] žalovaným investována v roce 2010 do USA (viz zejména e-mail žalovaného ze dne [datum], i výslech jeho matky a účastníků). Právě ale i ohledně této částky 780 000 Kč pak manželé spolu uzavřeli dohodu o jejím vypořádání dne [datum] na č. l. 667, dle níž byla v majetkových poměrech žalobkyně dostatečně zohledněna. Opět proto nelze uvažovat, že by v případě této částky měly být jakékoliv důvody pro disparitu podílu nebo dokonce její výslovné vypořádání v tomto řízení.

14. Stejně tak je v této souvislosti správný závěr okresního soudu v tom, že i žalobkyně měla prospěch z úvěru od Hypoteční banky v roce 2016 ve výši 2 215 000 Kč (resp. i prospěch z jím přefinancovaného hypotečního úvěru od České spořitelny z roku 2011) a byl jí proto přikázán k zaplacení spolu s žalovaným rovným dílem. Z tohoto úvěru (od jeho začátku, tj. už z prvních 2 500 000 Kč získaných od České spořitelny v roce 2011 a z dalších 2 215 000 Kč získaných v roce 2016 od Hypoteční banky) totiž byla zejména jednak koupena za [číslo] [adresa], resp. provedena kupní ceně odpovídající investice 780 000 Kč do USA, jednak z něj byla financována koupě investiční nemovitosti v Anglii za cca 2krát 1 160 000 Kč (2 320 000 Kč, resp. 2 500 000 Kč jak vypověděl žalovaný) a jednak z ní bylo zaplaceno hodnotné vybavení domu účastníků č. p. [číslo] i doplacen úvěr na auto 254 000 Kč a první hypotéka 200 000 Kč. V žádném případě proto nelze přisvědčit žalobkyni v tom, že z tohoto úvěru neměla a nemá žádný majetkový prospěch (což by se mělo projevit disparitou vypořádacího podílu), když jen bytová jednotka nyní byla prodána za 2 500 000 Kč rozdělených účastníkům rovným dílem, žalobkyně má stále nárok na nájemného i dalších práv týkajících se investiční nemovitosti v Anglii (v hodnotě cca 2 500 000 Kč) a byla jí přikázána cca polovina vybavení domu účastníků č. p. [číslo] i jedno z aut. Naopak se v této souvislosti jeví věrohodným vysvětlení žalovaného v jeho e-mailu ze dne [datum], které tomuto čerpání a použití úvěru dle výsledků dokazování dosti logicky odpovídá. Zejména je vysvětlení logické ohledně okolností týkajících se koupě domu rodičů žalovaného za 1 540 000 Kč, jehož důvodem bylo právě získání dalších peněz na koupi domu v Anglii. Tomu nasvědčuje, že o tuto nemovitost bylo v roce 2013 SJM nejprve zúženo ve prospěch žalovaného bez náhrady pro žalobkyni (s čímž tato dobrovolně souhlasila a v řízení ani nevysvětluje, proč takto ke své tíži tehdy postupovala) a následně tato byla darována bratrovi žalovaného. Nadto žalobkyni ničeho nebránilo žádat pro sebe příslušnou náhradu z tohoto částečného vypořádání, resp. zúžení SJM a pokud tak do 3 let od zúžení neučinila, nelze se tím už nyní zabývat.

15. Konečně je správný i okresním soudem provedený výpočet vypořádacího podílu 162 519,45 Kč přiznaný žalobkyni vůči žalovanému výrokem IX napadeného rozsudku ve znění opravného usnesení. V tomto směru krajský soud plně odkazuje na způsob jeho stanovení dle bodů 123 až 134 odůvodnění napadeného rozsudku, proti čemuž ani žalobkyně nic konkrétního nenamítala. Její odvolací námitky směřovaly jen do vydání opravného usnesení, z nějž dle ní není zřejmé, proč a z jakého právního důvodu (nájemného či jiných nároků) původně došlo k nesprávnému připočtení částky 84 401,20 Kč k prvotně, nesprávně stanovené výši vypořádacího podílu 210 420,65 Kč (což bylo posléze opraveno na správných 162 519,45 Kč). Nicméně odůvodnění opravného usnesení je zde nutno vyložit v úzké souvislosti s odůvodněním rozsudku týkajícím se právě výpočtu vypořádacího podílu. Jestliže je v této části odůvodnění napadeného rozsudku správné a souhlasí s konečnou, správnou výší vypořádacího podílu (což žalobkyně v odvolání vůbec nezpochybňuje), pak se stává bezpředmětným konkrétní odůvodnění opravného usnesení co do jednotlivých částek, u nichž došlo k dílčímu pochybení při výpočtu původně nesprávně určeného vypořádacího podílu. Jinak řečeno, opravné usnesení je zde ve výroku věcně správné, když plně odpovídá způsobu výpočtu vypořádacího podílu mezi účastníky, resp. opravě jeho původně nesprávně uvedené částky jen z důvodu chyby v počtech (§ 164 o. s. ř.). Pro posouzení chyby v počtech tedy není významné, z jakého přesného důvodu k ní při výpočtu došlo (což žalobkyně namítá), jeví-li se konečný, opravený výpočet výrokově věcně správným (což ale už žalobkyně nezpochybňuje).

16. Se zřetelem k výše uvedenému tudíž krajský soud podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako ve výroku věcně správný potvrdil (vyjma odvoláním nenapadeného výroku X).

17. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že řízení o vypořádání SJM je, stejně jako řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, řízením, v němž z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahů mezi účastníky a soud není vázán jejich návrhy (§ 153 odst. 2 a § 212 písm. c/ o. s. ř.). V něm se pak jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody dle § 142 odst. 3 o. s. ř., příp. by došlo k zamítnutí žaloby, apod. (srov. analogicky stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS – st. 59/23 nebo jeho nálezy ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22 či ze dne 2. 11. 2021, sp. zn. I. ÚS 3202/20 týkající se vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo i výslovně jeho usnesení ze dne 10. 1. 2023, sp. zn. IV. ÚS 2612/22 či ze dne 28. 2. 2023, sp. zn. III. ÚS 164/23 přijaté výslovně v řízení o vypořádání SJM).

18. Z tohoto pohledu se krajskému soudu jeví přiléhavé, aby si i náklady odvolacího řízení nesl každý účastník ze svého, a proto je žádnému z nich k náhradě nepřiznal (nadto jejich náhradu ani žádný z nich nežádal). Z postoje účastníků, nejen žalobkyně, ale ani žalovaného, před zahájením i v průběhu odvolacího řízení totiž nelze vysledovat jakoukoliv vzájemnou šikanóznost, obstrukčnost či zcela zjevnou neúčelnost nebo nesmyslnost, jež by si proto vyžádala delší průběh odvolacího řízení, resp. více jednání, zvýšené náklady na dokazování v rámci něj, provádění zjevně neúčelných důkazů, rozhodování o zjevně neúspěšných procesních návrzích, apod. Naopak oba účastníci i v průběhu odvolacího řízení postupovali v zásadě velmi efektivně, smysluplně a hospodárně s cílem dosáhnout co nejrychlejšího projednání a rozhodnutí jejich sporu. To u nich samozřejmě lze jen ocenit, ale nemůže to být důvodem pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z nich, neboť proto žádné, mimořádné, závažné důvody nesvědčí.

Poučení