21 CO 304/2021 - 676

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců JUDr. Blaženy Škopkové a Mgr. Vladimíra Soukupa ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] o určení vlastnického práva ke stavbě vodovodu a kanalizace, o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 15. září 2021, č.j. 4 C 46/2016- 603, ve znění opravného usnesení ze dne 15. října 2021 č.j. 4 C 46/2016-624 a opravného usnesení ze dne 1. dubna 2022 č.j. 4 C 46/2016-666 takto:

Výrok

I. Odvolací řízení se v rozsahu odvolání žalované proti výroku II rozsudku soudu I. stupně zastavuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I, III, IV, V a VI potvrzuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu I. stupně dne [datum], změněnou podáním ze dne [datum], jejíž změnu soud I. stupně připustil usnesením ze dne [datum], domáhala určení, že je vlastníkem vodovodu a splaškové kanalizace, konkretizovaných ve výroku I. napadeného rozsudku, in eventum, že je podílovým spoluvlastníkem uvedeného vodovodu a splaškové kanalizace v rozsahu . Své vlastnické právo opírala o kupní smlouvu, kterou uzavřela [datum] s původním vlastníkem vodovodu a kanalizace, [jméno] [příjmení]. Ten byl objednatelem stavby, kterou pro něj na základě smlouvy o dílo zhotovovala [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]. Pro stavbu bylo vydáno [datum] stavební povolení, a stavba byla následně kolaudována kolaudačním souhlasem [stát. instituce] ze dne [datum] (dále jen jako„ Stavba vodovodu a kanalizace [ulice] – 2. etapa“ nebo„ Stavba“). Žalobkyně spatřovala naléhavý právní zájem na požadovaném určení v ohrožení svého vlastnického práva, neboť bez něj je její právní postavení nejisté s ohledem na to, že žalovaná zpochybňuje vlastnické právo [jméno] [příjmení] ke Stavbě vodovodu a kanalizace [ulice] – 2. etapa, a tvrdí, že je výlučným vlastníkem předmětné Stavby a jedná jako vlastník vodovodního řadu a kanalizace mimo jiné ve vodoprávním řízení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a vzájemnou žalobou se domáhala určení, že ona je vlastnicí vodovodního díla – sporné kanalizace. Uvedla, že [datum] uzavřela s [jméno] [příjmení] smlouvu o převodu práv ze smlouvy o dílo, kterou on uzavřel dne [datum] s [právnická osoba] o zhotovení mimo jiné sporné stavby vodovodu a kanalizace. Ke dni uzavření smlouvy, [datum], ještě nešlo o věci v právním smyslu; rozestavěná stavba nemohla být předmětem vlastnického práva. [jméno] [příjmení] se tak nikdy nestal vlastníkem vodovodu a kanalizace a nemohl vlastnické právo převést později na žalobkyni. Proto je neplatná i kupní smlouva uzavřená neprodleně po převodu práv a povinností ze smlouvy o dílo dne [datum], kterou žalovaná prodala [jméno] [příjmení] id. vodovodu a jednotné kanalizace. Žalovaná zřejmě vycházela z toho, že vlastnické právo nabyla originárním způsobem – výstavbou, a to až k okamžiku, kdy se vodovod a kanalizace staly stavbami způsobilými být předmětem vlastnického práva. Žalovaná se proto vzájemným návrhem domáhala určení, že je vlastníkem této jednotné kanalizace o celkové délce 256,6 m. Žalovaná odůvodnila svůj naléhavý právní zájem na určení tím, že její postavení a právo je ohrožováno žalobkyní, která svým jednáním převádí vlastnická práva, a jedná v rozporu s faktickým vlastnickým právem žalované.

3. Žalobkyně ke smlouvě o převodu práv a povinností ze smlouvy o dílo, kterou uzavřel [jméno] [příjmení] se žalovanou [datum], uváděla, že nemohla vést k převodu vlastnického práva na žalovanou; stavby vodovodu a kanalizace v té době byly již způsobilým předmětem vlastnického práva (věcmi podle občanského práva), a převod práv a povinností ze smlouvy o dílo ke změně vlastníka nestačil. [jméno] [příjmení] tak nepřevedl na žalovanou vlastnictví k této stavbě, žalovaná se vlastnicí nestala, a tak mohl [jméno] [příjmení] později, [datum], převést vlastnické právo na žalobkyni. Protože se žalovaná vlastnicí nestala, je neplatná i kupní smlouva, uzavřená rovněž [datum], kterou žalovaná prodala bezprostředně po uzavření smlouvy o převodu práv a povinností ze smlouvy o dílo [jméno] [příjmení] spoluvlastnický podíl id. 1/2 ke stavbě vodovodu a kanalizace. Nicméně žalobkyně navrhla, aby soud pro případ, že dospěje k závěru o platnosti smlouvy z [datum] o prodeji spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení], určil, že žalobkyně je spoluvlastnicí id. vodovodu a kanalizace etapa 2.

4. Žalovaná dále k věci uváděla, že ona a [jméno] [příjmení], kteří se tehdy považovali za spoluvlastníky, uzavřeli [datum] se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] dohodu o změně stavebníka, a to vodovodního řadu 2. etapa délka 192,6 m tak, že práva a povinnosti ze stavebního povolení z [datum] se předvádí na uvedenou společnost, která provede výstavbu a kolaudací se stane vlastníkem vodovodního řadu. Kolaudační souhlas ke stavbě vodovodu vydal [stát. instituce] [datum].

5. Okresní soud v Berouně již jednou ve věci rozhodl, když rozsudkem ze dne 7. 8. 2018, č. j. 4 C 46/2016-263, zamítl žalobu na určení, že žalobkyně je vlastníkem vodovodu a splaškové kanalizace, pro kterou bylo dne [datum] vydáno [stát. instituce], [anonymizováno 5 slov] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [rok], [anonymizováno 5 slov] [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum] a jež obsahuje jednotnou kanalizaci o celkové délce 256,6 m označenou - Kanalizační stoka A, materiál PP, profil 400 mm, délka 256,60 m, začátek - souřadnice XY - [číslo] a - [číslo]; a vodovod o celkové délce 192,6 m označený -Vodovodní řad - výměna eternitového potrubí, materiál PE, profil 110 mm, délka 192,6 m, začátek - souřadnice XY - [číslo] a - [číslo], konec - souřadnice XY - 1053216.902 a - [číslo], in eventum, že žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem vodovodu a splaškové kanalizace, pro kterou bylo dne 28. 5. 2012 vydáno [stát. instituce], [anonymizováno 5 slov] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [rok], stavební povolení a kolaudační souhlas [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum] a jež obsahuje jednotnou kanalizaci o celkové délce 256,6 označenou - Kanalizační stoka A, materiál PP, profil 400 mm, délka 256,60 m, začátek - souřadnice XY - [číslo] a - [číslo]; a vodovod o celkové délce 192,6m označený - Vodovodní řad - výměna eternitového potrubí, materiál PE, profil 110 mm, délka 192,6 m, začátek - souřadnice XY - [číslo] a [číslo], konec - souřadnice XY - [číslo] a - [číslo]“ (výrok I). Dále rozhodl tak, že se určuje, že vlastníkem vodovodního díla – jednotné kanalizace – vedené pod názvem„ [obec] – [anonymizováno] – [ulice] technická a dopravní infrastruktura – vodovod a kanalizace – 2. etapa“, pro kterou bylo dne [datum] vydáno [stát. instituce], [anonymizováno 5 slov] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [rok], stavební povolení a kolaudační souhlas [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum], a jež obsahuje jednotnou kanalizaci o celkové délce 256,6 m označenou - Kanalizační stoka A, materiál PP, profil 400 mm, délka 256,60m, začátek - souřadnice XY - [číslo] a - [číslo], je žalovaná (výrok II). Rozhodl také o nákladech řízení (výrok III).

6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 16. 10. 2019, č. j. 21 Co 333/2018-373, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 1. 2020, č. j. 21 Co 333/2018-389, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

7. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 27. 10. 2020 č.j. 22 Cdo 1238/2020-411 rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2019, č. j. 21 Co 333/2018-373, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 1. 2020, č. j. 21 Co 333/2018-389, a rozsudek Okresního soudu v Berouně ze dne 7. 8. 2018, č. j. 4 C 46/2016-263, zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Berouně k dalšímu řízení. Uzavřel, že pro posouzení platnosti kupní smlouvy ze dne [datum] je třeba nejprve se zabývat tím, zda stavby vodovodu a kanalizace již byly v okamžiku uzavření smlouvy samostatným předmětem vlastnického práva a podzemními stavbami, a tedy způsobilými předměty převodu, když nesdílel právní názor odvolacího soudu, že stavbu vodovodu a kanalizace lze za věc, předmět vlastnického práva, považovat až v době, kdy je připravena na napojení a zbývají udělat pouze dílčí úpravy, které již nezmění její rozsah ani směr.

8. Soud I. stupně po zrušení jak jeho rozsudku, tak rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci při následném jednání upřesnil, co je mezi účastníky nesporné, poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu a poučil žalovanou podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k tomu, v jakém rozsahu ke dni [datum] bylo realizováno dílo a proč dne [datum] podepsala kupní smlouvu, která obsahuje prohlášení, že stavby byly hotovy a byla jí poskytnuta lhůta pro doplnění. Obě strany pak doplnily svá tvrzení a navrhly provedení dalších důkazů. Následovala další vyjádření žalobkyně i žalované. Soud I. stupně při dalším jednání provedl některé z navržených listinných důkazů, provedení dalších důkazů pro nadbytečnost zamítl, poučil účastníky podle ustanovení § 119a o.s.ř. a rozhodl napadeným rozsudkem, ve znění dvou opravných usnesení tak, že zamítl žalobu na určení, že žalobkyně je vlastníkem vodovodu a splaškové kanalizace, pro kterou bylo dne [datum] vydáno [stát. instituce], [anonymizováno 5 slov] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [rok], stavební povolení a kolaudační souhlas [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum], a která obsahuje jednotnou kanalizaci o celkové délce 256,6 m označenou - Kanalizační stoka A, materiál PP, profil 400 mm, délka 256,6 m, začátek - souřadnice XY - [číslo] a - [číslo]; a vodovod o celkové délce 192,6 m označený - Vodovodní řad - výměna eternitového potrubí, materiál PE, profil 110 mm, délka 192,6 m, začátek - souřadnice XY - [číslo] a - [číslo], konec - souřadnice XY - [číslo] a - [číslo], vymezené ve stavebním povolení [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum], které jsou nedílnou součástí tohoto rozsudku, in eventum, že žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem, vodovodu a splaškové kanalizace, pro kterou bylo dne [datum] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizováno 5 slov] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [rok], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum], a která obsahuje jednotnou kanalizaci o celkové délce 256,6 m označenou - Kanalizační stoka A, materiál PP, profil 400 mm, délka 256,6 m, začátek - souřadnice XY – [číslo] a – [číslo] a konec souřadnice XY [číslo] a – [číslo] a konec – souřadnice XY – [číslo] a – [číslo]; a vodovod o celkové délce 192,6 m označený - Vodovodní řad - výměna eternitového potrubí, materiál PE, profil 110 mm, délka 192,6 m, začátek - souřadnice XY - [číslo] a - [číslo], konec - souřadnice XY - [číslo] a - [číslo], vymezené ve stavebním povolení [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum] a [anonymizována dvě slova] [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum], které jsou nedílnou součástí tohoto rozsudku (výrok I). Určil, že žalovaná je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu jedné ideální poloviny vodovodního díla – jednotné kanalizace – vedené pod názvem„ [obec] – [anonymizováno] – [ulice] technická a dopravní infrastruktura – vodovod a kanalizace – 2. etapa“ pro kterou bylo dne [datum] vydáno [stát. instituce], [anonymizováno 5 slov] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [rok], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum], a která obsahuje jednotnou kanalizaci o celkové délce 256,6 m označenou - Kanalizační stoka A, materiál PP, profil 400 mm, délka 256,6 m, začátek - souřadnice XY - [číslo] a – [číslo] a konec – souřadnice XY – [číslo] a – [číslo], vymezenou ve stavebním povolení [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum], které jsou nedílnou součástí tohoto rozsudku (výrok II). Žalobu na určení, že žalovaná je vlastníkem vodovodního díla – jednotné kanalizace – vedené pod názvem„ [obec] – [anonymizováno] – [ulice] technická a dopravní infrastruktura – vodovod a kanalizace – 2. etapa“ pro kterou bylo dne [datum] vydáno [stát. instituce], [anonymizováno 5 slov] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [rok], stavební povolení a kolaudační souhlas [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum], a která obsahuje jednotnou kanalizaci o celkové délce 256,6 m označenou - Kanalizační stoka A, materiál PP, profil 400 mm, délka 256,60 m, začátek - souřadnice XY - [číslo] a – [číslo] a konec – souřadnice XY – [číslo] a – [číslo], vymezené ve stavebním povolení [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum], které jsou nedílnou součástí tohoto rozsudku, co do zbývajícího rozsahu jedné ideální poloviny, zamítl (výrok III). Dále rozhodl, že v řízení o žalobě je žalobkyně povinna nahradit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení 124 727,39 Kč k rukám právního zástupce žalované, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta (výrok IV) a že v řízení o vzájemném návrhu nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok V). Rozhodl rovněž, že v řízení o žalobě je žalobkyně povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 4 000 Kč (výrok VI).

9. Z odůvodnění rozsudku se podává, že mezi účastníky bylo nesporné, že [jméno] [příjmení] uzavřel dne [datum] jako objednatel se [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba infrastruktury, a to mimo jiné vodovodu a splaškové kanalizace v [obec] – [anonymizováno] v lokalitě [ulice] - 1. a 2. etapa, přičemž předmětem tohoto řízení je 2. etapa. Druhá etapa se týkala ulice [ulice], a to do křižovatky s ulicí [ulice] s tím, že od této křižovatky dále se pak jednalo o 1. etapu. V době uzavření této smlouvy byl [jméno] [příjmení] buď vlastníkem části pozemků, na nichž byla stavba 2. etapy realizována, nebo tyto pozemky opatřil pro výstavbu, a měl oprávnění k provedení výstavby, resp. měl v tomto směru uzavřené smlouvy o provádění staveb. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení] se žalovanou kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej veškerých pozemků ve vlastnictví [jméno] [příjmení] v lokalitě [obec] – [anonymizováno] – [ulice], včetně pozemků, na kterých byla umístěna předmětná Stavba vodovodu a kanalizace [obec] – [anonymizováno] – [ulice] – technická dopravní infrastruktura – vodovod a jednotná kanalizace – 2. etapa. Zároveň dne [datum] pak žalovaná a [jméno] [příjmení] uzavřeli Dohodu o převodu práv a povinností, na jejímž základě převedl [jméno] [příjmení] na žalovanou veškerá práva a povinnosti, která mu vyplývala z výše uvedené Smlouvy o dílo ze dne [datum]. Následně dne [datum] žalovaná jako prodávající uzavřela s [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, na jejímž základě převedla na [jméno] [příjmení] jako kupujícího spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné poloviny vzhledem k celku obou etap stavby vodovodu a kanalizace za částku 60 000 Kč. Ke dni [datum] nebyla stavba 2. etapy individualizována geometrickým plánem ani správním rozhodnutím. Účastníci učinili nesporným, že žalovaná uhradila fakturu [číslo] [rok], jakož i všechny další faktury podle smlouvy o dílo. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že dne [datum] byla uzavřena dohoda o změně stavebníka, kdy na jedné straně byl smluvní stranou pan [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [anonymizováno] a na druhé straně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Ze shodných prohlášení účastníků má soud dále za prokázané, že dlouhodobá spolupráce mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným probíhala od roku 2010 až do konce roku 2014. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že žalobkyni byla doručena výzva k poskytnutí součinnosti z [datum] a výzva k poskytnutí součinnosti z [datum]. Soud I. stupně vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

10. Z provedeného dokazování pak soud I. stupně učinil skutkový závěr, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [jméno] [příjmení] a žalovanou probíhala od roku 2010 dlouhodobá spolupráce týkající se mimo jiné nabytí pozemků v k. ú. [příjmení] [jméno] [příjmení] za součinnosti žalované a za účelem změny těchto pozemků na stavební parcely, a následné výstavby rodinných domů na těchto pozemcích. [jméno] [příjmení] pak jako vlastník pozemků, na nichž měla probíhat výstavba, uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba infrastruktury, a to mimo jiné vodovodu a splaškové kanalizace v [obec] – [anonymizováno] v lokalitě [ulice] (nyní 1. a 2. etapa), která měla následně sloužit k připojení této lokality. Dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení] se žalovanou čtyři smlouvy. Jednalo se jednak o kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej veškerých pozemků ve vlastnictví [jméno] [příjmení] v předmětné lokalitě žalované, která se stala jejich vlastníkem. Zároveň byla dne [datum] uzavřena mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] Dohoda o převodu práv a povinností, na jejímž základě žalovaná vstoupila se souhlasem zhotovitele [právnická osoba] na místo [jméno] [příjmení] jako objednatele do jeho práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o dílo uzavřené dne [datum]. Za tento převod žalovaná zaplatila [jméno] [příjmení] částku ve výši 2 812 000 Kč formou zápočtu jejich vzájemných pohledávek podle dohody o započtení vzájemných pohledávek ze dne [datum] s tím, že tato částka v té době odpovídala části ceny předmětu smlouvy o dílo do té doby zaplacené [jméno] [příjmení]. Žalovaná následně jako objednatel doplatila veškeré faktury vystavené zhotovitelem až do plného ukončení díla, které bylo na základě předávacího protokolu a kolaudace ke kanalizaci předáno [datum]. Současně ještě dne [datum] žalovaná jako prodávající uzavřela s [jméno] [příjmení] kupní smlouvu, kterou převedla na [jméno] [příjmení] jako kupujícího spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné poloviny vzhledem k celku obou etap, tj. 1. a 2. etapy stavby vodovodu a kanalizace, za částku 60 000 Kč. Vůlí účastníků citovaných smluv bylo nabytí spoluvlastnictví ke zhotovované infrastruktuře. Mezi účastníky na straně jedné a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ([příjmení] [obec]) na straně druhé byla následně dne [datum] uzavřena dohoda o změně stavebníka, na základě které [právnická osoba] [obec] získala práva a povinnosti stavebního povolení spojená s částí stavby vodovodu 2. etapa v k. ú. [obec] o celkové délce 192,6 m, a provedla kolaudaci vodovodního řadu. Kolaudační souhlas k této části díla byl vydán [datum], a tímto okamžikem se vodovod v uvedené délce stal vlastnictvím [anonymizováno] [obec]. [jméno] [příjmení] pak uzavřel se žalobkyní kupní smlouvou ze dne [datum], jejímž předmětem byl prodej stavby vodovodu v délce 256,6 m a kanalizace v délce 192,6 m v lokalitě [ulice] – 2. etapa žalobkyni.

11. Po právní stránce s ohledem na ustanovení § 3 028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“) a dále ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“).

12. Nejprve se soud I. stupně zabýval otázkou, zda mají žalobkyně i žalovaná naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Uzavřel, že jelikož v projednávaném případě je předmětem obou nároků posouzení vlastnického práva ke stavbě vodovodu a kanalizace [ulice] – 2. Etapa, které jsou podzemními stavbami, které nejsou součástí pozemku, nepodléhají evidenci v katastru nemovitostí, a mohou tedy být ve vlastnictví i jiné osoby než vlastníka pozemku a oba účastníci jednají, resp. chovají se jako vlastníci vodovodu, resp. kanalizace, a navzájem popírají vlastnické právo druhé strany, je zde naléhavý právní zájem na požadovaných určeních dán.

13. Dále se soud I. stupně zabýval platností jednotlivých smluv. Mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou byla nejprve uzavřena Dohoda o převodu práv a povinností ze dne [datum], kterou soud I. stupně posoudil jako nepojmenovanou smlouvu podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, neboť účastníci této smlouvy dostatečně určili předmět svých závazků. Předmětná smlouva jednoznačně vyjadřuje vůli všech zúčastněných, aby žalovaná vstoupila do práv [jméno] [příjmení] jako objednatele z citované smlouvy o dílo. Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] byl ve smyslu § 542 odst. 1 obchodního zákoníku vlastníkem stavby budované podle smlouvu o dílo ze dne [datum], respektive budoucího díla, jako objednatel, a z provedených důkazů, zejména z obsahu stavebních deníků [ulice a číslo] až 7 vyplývá, že toto dílo nebylo k datu uzavření smlouvy zcela hotové, kdy bylo třeba minimálně zhotovit plynovod a komunikace, dospěl soud I. stupně k závěru, že tato smlouva byla platně uzavřena. Žalovaná se také následně chovala jako vlastník díla a objednatel díla, zaplatila za převod částku ve výši 2 812 000 Kč formou zápočtu (viz Dohoda o zápočtu vzájemných pohledávek z [datum]), hradila veškeré další závazky vzniklé ze smlouvy o dílo vedoucí k dokončení daného díla a požádala o vydání kolaudačního rozhodnutí v části týkající se jednotné kanalizace.

14. Pokud jde o další ze smluv uzavřených dne [datum], a to kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k pozemkům ve vlastnictví [jméno] [příjmení] na žalovanou, soud I. stupně ji posoudil podle ustanovení § 588 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že smlouva obsahuje veškeré zákonem stanovené podstatné náležitosti, dospěl k závěru, že byla rovněž platně uzavřena. Žalovaná se na jejím základě stala vlastníkem pozemků pod předmětnou stavbou vodovodu a kanalizace, 1. a 2. etapa.

15. Uzavřel, že [jméno] [příjmení] tak nejprve platně převedl vlastnické právo k pozemkům, na nichž byla budována stavba, na žalovanou a současně na ni převedl práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo. Vzhledem k tomu, že se žalovaná jako objednatel stala podle § 542 odst. 1 obchodního zákoníku vlastníkem díla, mohla pak následně uzavřít jako prodávající s [jméno] [příjmení] jako kupujícím kupní smlouvu ze dne [datum], jejímž předmětem byl převod spoluvlastnického podílu v rozsahu jedné poloviny vzhledem k celku staveb vodovodu a jednotné kanalizace – vedené pod názvem [obec] – [anonymizováno] – [ulice] – technická a dopravní infrastruktura – vodovod a jednotná kanalizace – 1. etapa a 2. etapa v k. ú. [obec] za kupní cenu 60 000 Kč. S ohledem na to, že stavby vodovodu a kanalizace nejsou součástí pozemku, a nejedná se o nemovité stavby podléhající zápisu v katastru nemovitostí, mohou být předmětem občanskoprávních vztahů, a tedy samostatnými předměty převodu. Podmínkou pro platnost takového převodu však bylo, aby takové stavby byly v okamžiku převodu věcmi v právním smyslu. Předmětná stavba nebyla ke dni [datum] individualizována geometrickým plánem ani správním rozhodnutím, což bylo mezi účastníky nesporné. Soud I. stupně proto zkoumal, v jaké fázi se stavba vodovodu a stavba kanalizace nacházela ke dni [datum].

16. Ve smlouvě kupní ze dne [datum], jejímž předmětem byl prodej předmětných pozemků včetně jejich součástí a příslušenství, je v článku IV., písm. g) uvedeno, že se na pozemcích nenacházejí žádné stavby. V kupní smlouvě o převodu spoluvlastnického podílu z téhož dne pak naopak je uvedeno, že stavby vodovodů a kanalizací jsou ke dni podpisu smlouvy v plném rozsahu ze strany [právnická osoba] [anonymizováno] zhotoveny, a proto vlastnické právo k nim náleží žalované. Smlouvy byly uzavřeny mezi týmiž osobami, které je podepsaly, nicméně přesto ustanovení smluv o tom, zda se na pozemcích nacházely stavby vodovodu a kanalizace, jsou protichůdná. Soud I. stupně proto při své úvaze vycházel z dalších důkazů.

17. Soudu I. stupně měl k dispozici ohledně výstavby vodovodu a kanalizace dva stavební deníky, a to stavební deník [právnická osoba] [anonymizováno] označený jako [ulice a číslo] až 7, který byl doplněn fotografiemi z místa stavby, jak je zřejmé ze znaleckých posudků znalce [titul]. [příjmení] a [titul]. [příjmení], a dále stavební deník [právnická osoba] [obec] označený jako„ [ulice] ulice výměna eternitového potrubí“, doplněný vyjádřením [právnická osoba] ze dne [datum] a jeho doplněním ze dne [datum], která vycházejí z předmětných deníků, jež se opírají o výkaz prací pana [příjmení] a pana [příjmení]. Soud I. stupně na základě zjištění z těchto deníků dospěl k závěru, že podstatná část stavby vodovodu a kanalizace byla vybudován před [datum], resp. do [datum] a to tak, že došlo k položení potrubí, které bylo v některých případech propojeno, avšak vždy zasypáno, o čemž svědčily rovněž předložené fotografie. Této skutečnosti odpovídá i faktura [číslo] [rok], která byla vystavena čtyři dny po uzavření předmětných smluv, tj. [datum] na základě výkazu výměr odsouhlaseného žalovanou a [právnická osoba] s.r.o., a kterou žalovaná bez dalšího uhradila. Touto fakturou byla vyúčtována výstavba inženýrských sítí – vodovodu a splaškové kanalizace a žalovaná ji uhradila. V žádné z následujících faktur, vyúčtovaných žalované, pak již nebyly práce na výstavbě vodovodu a kanalizace zahrnuty. Pokud jde o stavební deník [anonymizováno] [obec] označený jako„ [ulice] ulice výměna eternitového potrubí“, a námitek, že popisuje práce na stavbě vodovodu a kanalizace odchylně od stavebních deníků [ulice], neobsahuje zemní práce, a je celkově nevěrohodný, má soud za to, že tato námitka není důvodná, a závěry znalců [titul] [příjmení] obsažené ve znaleckém posudku [číslo] [titul]. [příjmení] v posudku [číslo] nejsou správné. Z vyjádření [anonymizováno] [obec] a ze stavebního deníku této společnosti vyplývá, že uvedená společnost neprováděla výkopové (zemní) práce, ale pouze pokládala vodovod, a to v červenci 2012 a [datum]. Soud má za to, že byť je ve stavebním deníku napsáno datum [datum], kdy proběhla realizace propojení nového vodovodu, jedná se i v tomto případě o písařskou chybu, neboť po datu„ [datum]“ následuje zápis z [datum]. Datu [datum] pak odpovídá i výkaz prací pana [příjmení]. Společnost [anonymizováno] [obec] si výkopové práce objednala u [právnická osoba], jak je zřejmé z objednávky datované [datum] a z jejího vyjádření a [právnická osoba] [obec] pak pokládala pouze část vodovodu a následně tento propojovala a proplachovala. Soud však neuvěřil tomu, že v září 2012 ještě probíhala pokládka vodovodního potrubí. [ulice] deník„ [ulice] ulice výměna eternitového potrubí“ v tomto směru vychází z výkazu prací pana [příjmení] a pana [příjmení], kteří na dané stavbě pracovali. Soud I. stupně na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že ke dni [datum] již byly stavby vodovodu a kanalizace – 2. etapa samostatnými věcmi v právním smyslu a tedy způsobilými předměty převodu. Z tohoto důvodu byla kupní smlouva ze dne [datum] uzavřena platně a [jméno] [příjmení] nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti na předmětných stavbách, stejně jako žalovaná.

18. Protože [jméno] [příjmení] i žalovaná byli spoluvlastníky stavby vodovodu a kanalizace, mohli uzavřít dne [datum] se [právnická osoba] [právnická osoba] Dohodu o změně stavebníka, na jejímž základě převedli na uvedenou společnost práva a povinnosti vyplývající ze stavebního povolení v části týkající se stavby vodovodního řadu o celkové délce 192,6 m, na které bylo dne [datum] vydáno stavební povolení [stát. instituce]. Soud tuto smlouvu posoudil podle ust, § 269 odst. 2 OBZ jako nepojmenovanou smlouvou a dospěl k závěru, že byla rovněž platně uzavřena. Předmět převodu je ve smlouvě jasně vymezen a z obsahu smlouvy je zřejmý úmysl stran převést k okamžiku vydání kolaudačního souhlasu k této části díla vlastnické právo na [právnická osoba] [obec]. Stavba této části vodovodu byla kolaudována [datum], jak je zřejmé z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce], odboru životního prostředí. Tímto okamžikem se vodovodní řad 2. etapa v délce 192,6 m stal vlastnictvím [anonymizováno] [obec] a [jméno] [příjmení] a žalovaná pak zůstali spoluvlastníky již jen jednotné kanalizace o celkové délce 256,6 m – 2. etapa, se spoluvlastnickým podílem o velikosti , pro kterou byl vydán kolaudační souhlas dne [datum].

19. Jestliže pak [jméno] [příjmení] uzavřel se žalobkyní kupní smlouvu ze dne [datum], na základě které mělo dojít k prodeji celé stavby vodovodu v délce 256,6 m a celé stavby kanalizace v délce 192,6 m v lokalitě [ulice] – 2. etapa, nedošlo k platnému převodu jeho vlastnického práva. [jméno] [příjmení] totiž mohl s ohledem na výše převést své vlastnické právo pouze ke svému spoluvlastnickému podílu o velikosti 50 % ke stavbě jednotné kanalizace, kterou vlastnil, neboť ve smyslu § 580 odst. 2 o.z. nemohl na žalobkyni převést více práv, než sám k danému datu měl. Soud proto dospěl k závěru, že předmětná kupní smlouva, kterou soud posoudil podle § 2079 odst. 1 nového občanského zákoníku v části týkající se vodovodu a spoluvlastnického podílu v rozsahu 50 % jednotné kanalizace neplatná. Protože pak kupní cena byla v předmětné kupní smlouvě ujednána jedinou částkou a není zřejmé, jaká část z této kupní ceny připadá na spoluvlastnický podíl [jméno] [příjmení] ke kanalizaci a jaká k vodovodu, dospěl soud k závěru, že kupní smlouva je neplatná jako celek.

20. Pokud pak žalovaná odstoupila dopisem ze dne [datum] od kupní smlouvy o převodu spoluvlastnického podílu uzavřené mezi ní a [jméno] [příjmení], pak má soud za to, že tak neučinila platně. Občanský zákoník stanovení v ust. § 2001, že je možné od smlouvy odstoupit, jestliže je to mezi stranami dohodnuto, nebo stanoví-li tak zákon. V kupní smlouvě možnost odstoupení od smlouvy nebyla ujednána a zákon tuto možnost dává pouze v případech, kdy je vadně plněno a toto plnění bylo podstatným porušením smlouvy (§ 2106 o.z.) či nepodstatným porušením smlouvy (§ 2107 o.z.). Protože za vadné plnění smlouvy nelze považovat nevyslovení souhlasu [jméno] [příjmení] s připojením pozemku [číslo] – [anonymizována dvě slova], nevzniklo žalované právo od kupní smlouvy odstoupit.

21. Ze všech výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je žalobkyně vlastníkem vodovodu a splaškové kanalizace uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, in eventum, že spoluvlastníkem těchto staveb, není důvodná, neboť žalobkyně není vlastníkem žádné ze staveb vodovodu a kanalizace, a není ve věci aktivně legitimována. Soud proto rozhodl, jak výše uvedeno.

22. Protože soud dospěl k závěru, že kupní smlouva ze dne [datum], na základě které došlo k převodu spoluvlastnického podílu ze žalované na [jméno] [příjmení] je platná, a žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti stavby jednotné kanalizace, rozhodl jak ve výroku II. rozsudku uvedeno a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok III. rozsudku).

23. O nákladech řízení o žalobě pak bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla plně úspěšná a má tedy právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení. V řízení o vzájemném návrhu soud nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. s ohledem na to, že. v řízení o vzájemném návrhu měla žalovaná úspěch pouze ohledně jedné ideální poloviny, rovná se její úspěch neúspěchu. Ve výroku VI. tohoto rozsudku soud I. stupně uložil neúspěšné žalobkyni v řízení o žalobě povinnost náhrady nákladů vzniklých státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř.

24. Proti tomuto rozhodnutí podaly odvolání jak žalobkyně, tak žalovaná.

25. Odvolání žalobkyně směřovalo proti výroku I, IV, V a VI rozsudku soudu I. stupně. Ve svém odvolání žalobkyně namítala, že soud I. stupně dospěl k nesprávnému závěru, že podle dohody o změně stavebníka ze dne [datum] vlastnické právo k části stavby, představující vodovod, nabyla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] Předmětem výše řečené uzavřené dohody je toliko pouze změna stavebníka, pokud se jedná o část stavby vodovodu a kanalizace – 2. etapa, představující vodovodní řad o celkové délce 192,6 m, na kterou bylo vydáno [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], která však, jak bylo ostatně v řízení před soudem prvního stupně prokázáno, již v té době existovala jako věc v právním smyslu, stejně jako existovala jednotná kanalizace, tvořící druhou část stavby vodovodu a kanalizace – 2. etapa, avšak bez toho, že by k jejímu užívání byl vydán kolaudační souhlas. Podle § 3 dohody o změně stavebníka ze dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] nemohla stát vlastníkem vodovodního řadu o celkové délce 192,6 m, protože zaprvé nemohla teprve provést výstavbu tohoto vodovodní řadu, jak se předvídá v tomto ujednání, jestliže tento vodovodní řad byl již skutečně postaven, a to stavebníkem a originárním nabyvatelem této stavby [jméno] [příjmení], a proto nemohla tak být splněna jedna ze dvou ujednaných podmínek (když druhou podmínkou byla ujednána kolaudace), aby [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] nabyla vlastnické právo k vodovodnímu řadu o celkové délce 192,6, a zadruhé dohoda o změně stavebníka není nabývacím titulem k vlastnictví vodovodního řadu o celkové délce 192,6 m, neboť neobsahuje ujednání o převodu vlastnického práva k již existujícímu vodovodnímu řadu o celkové délce 192,6 m, nýbrž jen a pouze vyjádření tehdejší vůle [jméno] [příjmení] a žalované, aby se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] stala při splnění, jak výše již uvedeno, nemožné podmínky„ provedení výstavby vodovodního řadu o celkové délce 192,6 m“ dnem vydání kolaudačního souhlasu vlastníkem vodovodního řadu o celkové délce 192,6 m. Žalobkyně rovněž nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřel [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalobkyně jako kupující a která se týká převodu vlastnického práva [jméno] [příjmení] ke stavbě vodovodu a kanalizace – 2. etapa na žalobkyni. [jméno] [příjmení] byl vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti jedné ideální poloviny ke stavbě vodovodu a kanalizace – 2. etapa jakožto jedné složené věci. Nedostatek výslovného ujednání kupní smlouvy spočívajícího v absenci vymezení předmětu koupě jako spoluvlastnického podílu o velikosti jedné ideální poloviny, když předmět převodu byl vymezen jen jako stavba vodovodu a kanalizace – 2. etapa, nezpůsobuje neplatnost skutečného převodu vlastnického práva pouze ke spoluvlastnickému podílu ke stavbě vodovodu a kanalizace – 2. etapa. Stejně tak nezpůsobuje neplatnost této kupní smlouvy ujednání jednotné kupní ceny. Navrhovala, aby odvolací soud výrok I. rozsudku soudu I. stupně změnil tak, že žalobkyně je podílovým spoluvlastníkem v rozsahu jedné ideální poloviny vodního díla – vodovodu a jednotné kanalizace, pro které bylo dne [datum] vydáno [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum], které jsou součástí tohoto rozsudku, a které obsahuje jednotnou kanalizaci o celkové délce 256,6 m označenou – Kanalizační stoka A, materiál PP, profil 400 mm, délka 256,6 m, začátek – souřadnice XY – [číslo] a – [číslo] a konec – souřadnice XY [číslo] a – [číslo]; a vodovod o celkové délce 192,6 m označený – Vodovodní řad – výměna eternitového potrubí, materiál PE, profil 110 mm, délka 192,6 m, začátek – souřadnice XY – [číslo] a – [číslo], konec – souřadnice XY – [číslo] a – [číslo], vymezené ve stavebním povolení [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [spisová značka], které jsou součástí tohoto rozsudku. Dále navrhovala, aby odvolací soud změnil výroky IV. a V. tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení a náklady řízení před soudem prvního stupně, a výrok VI. změnil tak, že v řízení o žalobě je žalovaná povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Berouně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 4 000 Kč.

26. Odvolání žalované směřovalo proti výrokům II, III, IV a V rozsudku soudu I. stupně. Žalovaná ve svém odvolání uváděla, že její skutková tvrzení zůstávají ve věci stále totožná, avšak její nynější právní argumentace je zčásti odlišná od její původní argumentace, když reflektuje i rozsudek Nejvyššího soudu č.j. 22 Cdo 1238/2020-411 vydaný v této věci. Zopakovala, že od počátku tvrdí, že na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] uzavřené mezi [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba], která byla dohodou o převodu práv a povinností ze dne [datum] postoupena z p. [příjmení] na žalovanou, se stala žalovaná výlučným vlastníkem celé stavby kanalizace umístěné územním rozhodnutím a povolené stavebním povolením, tedy kanalizace 1. etapy a kanalizace 2. etapy a výlučným vlastníkem vodovodu umístěného [příjmení] rozhodnutím a povoleného stavebním povolením 1 (tedy stavby vodovodu 1. etapy). Vlastnictví ke stavbám vodovodu a kanalizace nabyla bez ohledu na to, zda se již ke dni [datum] jednalo o stavby rozestavěné do té míry, že už byly způsobilým předmětem právních vztahů, nebo zda ještě ke dni [datum] do takové míry rozestavěny nebyly a jednalo se stále jen o součást převáděných práv a povinností ze smlouvy o dílo. Pouze k tomu totiž směřovala vůle žalované a p. [příjmení] (právní předchůdce žalobkyně) jako stran dohody o převodu práv a povinností. Žalovaný, [anonymizováno] [příjmení] jako právní předchůdce žalobce a ani žalobce se nestali vlastníkem části vodovodu, protože tato stavba vodovodu – 2. etapa byla vždy vlastnictvím [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] („ [anonymizováno] [obec]“), která jej na své náklady se souhlasem žalované a právního předchůdce žalobkyně p. [příjmení] svou činností zhotovila a stala se tak jeho vlastníkem. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] ohledně převodu spoluvlastnického podílu na stavbě vodovodu a kanalizace měla žalovaná převést na předchůdce žalobkyně p. [příjmení] 50% podíl na stavbě vodovodu 1. a 2. etapa a na stavbě kanalizace 1. a 2. etapa. Tato kupní smlouva však nemůže být platná, protože jí měl žalovaný převést podíl i na stavbě vodovodu, kterou v celém rozsahu specifikovaném v kupní smlouvě nevlastnil, neboť do svého vlastnictví nenabyl část vodovodu označovanou jako 2. etapa, když tuto vlastnila [právnická osoba] [obec]. Současně však byla kupní cena v kupní smlouvě stanovena jednou částkou 60 000 Kč za všechny převáděné stavby kanalizace v obou etapách a vodovodu v obou V důsledku uvedené neplatnosti kupní smlouvy tak žalovaný zůstal výlučným vlastníkem staveb vodovodu a kanalizace vybudovaných na základě smlouvy o dílo zhotovitelem [příjmení] [příjmení], což zahrnuje stavbu kanalizace – 2. etapa, určení jejíhož vlastnictví bylo předmětem tohoto řízení, a stavby vodovodu – 1. etapa a kanalizace – 1. etapa, určení jejichž vlastnictví je předmětem řízení u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 5 C 196/2016. Spornou stavbu vodovodu – 2. etapa prováděla svým nákladem [právnická osoba] [obec] a jednalo se o stavbu, při níž bylo zrekonstruováno stávající eternitové potrubí. Eternitové potrubí bylo vlastnictvím [anonymizováno] [obec], což plyne z jeho vlastního prohlášení. [anonymizováno] [obec] si objednal objednávkou č. [anonymizováno] [číslo] [rok] z [datum] zemní práce na stavbě vodovodu – 2. u dodavatele [právnická osoba], a tyto práce mu byly vyfakturovány fakturou [číslo] [rok] dodavatele [právnická osoba] ze dne [datum], která v textu přímo odkazuje na objednávku uvedeného čísla. Soud prvního stupně podle ní správně uzavřel, že dohoda o převodu práv a povinností ze dne [datum] mezi p. [příjmení] a žalovanou byla platně uzavřena a že na jejím základě se stala žalovaná vlastníkem věcí, které byly zhotoveny zhotovitelem [právnická osoba] na základě smlouvy o dílo převedené na žalovanou. Správně uzavřel, že k tomu směřovala vůle stran, žalovaný uhradil celou cenu díla a choval se jako vlastník díla, na rozdíl od p. [příjmení]. Soud prvního stupně tedy dospěl k právnímu závěru, že ke dni [datum] se stala žalovaná vlastníkem rozestavěné stavby kanalizace – 1. a 2. etapa a vodovodu – 1. a 2. etapa. Tento závěr je správný co do vlastnictví stavby kanalizace – 1. a 2. etapa a vodovodu – 1. etapa, které skutečně nabyla žalovaná, je však nesprávný co do vlastnictví stavby vodovodu – 2. etapa, které náleželo vždy [anonymizováno] [obec]. Ohledně vlastnictví stavby vodovodu – 2. etapa dospěl soud I. stupně k nesprávnému závěru, že na základě dohody o změně stavebníka ze dne [datum]„ [právnická osoba] [obec] získala práva a povinnosti stavebního povolení spojená s částí stavby vodovodu 2. etapa v k. ú. [obec] o celkové délce 192,6 m a provedla kolaudaci vodovodního řadu. Kolaudační souhlas k této části díla byl vydán [datum], a tímto okamžikem se vodovod v uvedené délce stal vlastnictvím [anonymizováno] [obec]“ a že z obsahu smlouvy„ je zřejmý úmysl stran převést k okamžiku vydání kolaudačního souhlasu k této části díla vlastnické právo na [právnická osoba] [obec]“. Z textu Dohody o změně stavebníka však zcela zjevně plyne pouze záměr převést na [anonymizováno] [obec] procesní postavení stavebníka dle příslušného stavebního povolení pro účely kolaudačního řízení. Jelikož tedy byl [anonymizováno] [obec] vždy vlastníkem stavby vodovodu – 2. etapa, nemohl být jejím vlastníkem ani p. [příjmení], ani žalovaná. Žalovaná se proto v důsledku toho nestala vlastníkem stavby vodovodu – 2. etapa, ale stala se na základě dohody o převodu práv a povinností vlastníkem všech ostatních staveb realizovaných na základě smlouvy o dílo, zejména kanalizace 1. a 2. etapa a vodovodu – 1. etapa. Jelikož žalovaná nebyla vlastníkem stavby vodovodu – 2. etapa, nemohla převést na p. [příjmení] zpět spoluvlastnický podíl k této stavbě. Zatímco žalovaná se stala v důsledku převodu práv a povinností a vůle stran vlastníkem všeho, co vzniklo na základě smlouvy o dílo, nemohla převést na p. [příjmení] 50% spoluvlastnický podíl na stavbách vodovodu a kanalizace, protože část vodovodu do svého vlastnictví se souhlasem p. [příjmení] nikdy nenabyla a kupní smlouva ohledně spoluvlastnického podílu je tedy jako celek neplatná pro rozpor se zásadou, že nikdo nemůže převést více práv, než sám má. V důsledku toho zůstala žalovaná výlučným vlastníkem stavby kanalizace, jejíž vlastnictví je předmětem tohoto řízení. Zvýše uvedeného plyne, že soud prvního stupně sice správně posoudil dohodu o převodu práv a povinností jako platnou, jeho právní závěr ohledně převodu vlastnictví ke stavbě vodovodu – 2. etapa však správný není. V důsledku této nesprávnosti pak soud prvního stupně nesprávně rozhodl, když ve výroku II a III zcela nevyhověl vzájemnému návrhu žalované. I kdyby tomu tak nebylo, bylo by na místě vyhovět žalobě z důvodu následného odstoupení žalovanou od této kupní smlouvy. Právní posouzení tohoto odstoupení soudem prvního stupně je totiž rovněž nesprávné. Především, soud prvního stupně nesprávně na posouzení odstoupení aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, přestože správně dovodil, že právní vztah mezi žalovanou a p. [příjmení] se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění do [datum] a zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem. V kupní smlouvě ze dne [datum] ujednal p. [příjmení] a žalovaná v čl. IV odst. 2 vzájemný závazek poskytovat si„ nezbytnou součinnost nutnou zejména, aby byl vydán (…) kolaudační souhlas“ staveb vodovodů a kanalizací. Předpokládaná nezbytná součinnost zahrnovala i další činnosti, a jednou z nich bylo i udělování souhlasů s připojením třetích osob ke stavbě vodovodu a kanalizace, které jsou vyžadovány vždy, má-li být zřízena nová přípojka k vodovodu nebo ke kanalizaci. Žalovaný však tuto součinnost neposkytl. S ohledem na to dne [datum] žalovaná od kupní smlouvy odstoupila. Vzhledem k tomu je nutno považovat odstoupení žalované od kupní smlouvy za platné. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil ve výroku II tak, že žalovaná je výlučným vlastníkem vodního díla – jednotné kanalizace – vedené pod názvem [obec] – [anonymizováno] – [ulice] – technická a dopravní infrastruktura – vodovod a kanalizace – 2. etapa, pro kterou bylo dne [datum] vydáno dne [datum] [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [rok], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum], a která obsahuje jednotnou kanalizaci o celkové délce 256,6 m označenou – Kanalizační stoka A, materiál PP, profil 400 mm, délka 256,6 m, začátek – souřadnice XY – [číslo] a – [číslo] a konec – souřadnice XY [číslo] a – [číslo], vymezenou ve stavebním povolení [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [datum], které jsou nedílnou součástí tohoto rozsudku, dále aby zrušil výrok III napadeného rozsudku a změnil výrok IV tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení o žalobě žalobce v plné výši a výrok V tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení o vzájemné žalobě žalovaného v plné výši.

27. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (ust. § 10 odst. 1 občanského soudního řádu - dále jen o.s.ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníky řízení) v zákonné lhůtě (ust. § 204 odst. 1 o.s.ř.), že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř.), a že odvolateli uplatněné skutečnosti lze podřadit pod dovolené odvolací důvody (ust. § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně v rozsahu uvedeném v ustanovení § 212, věta prvá o.s.ř. a § 212a odst. 1 a 3 o.s.ř., jakož i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení a dospěl k závěru, že odvolání ani jednoho z účastníků není důvodné.

28. Předně odvolací soud uvádí, že odvolání žalované směřovalo kromě jiného i proti výroku II rozsudku soudu I. stupně. Žalovaná svým podáním ze dne [datum] vzala své odvolání proti výroku II rozsudku soudu I. stupně zpět.

29. Podle ustanovení § 207 odst. 2 věty prvé o.s.ř. dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví.

30. S ohledem na procesní úkon žalované postupoval odvolací soud podle citovaného zákonného ustanovení a odvolací řízení v rozsahu odvolání žalované proti výroku II rozsudku soudu I. stupně zastavil, neboť odvolání bylo vzato zpět v době, kdy o něm ještě nebylo rozhodnuto.

31. Jelikož odvolání žalobkyně proti tomuto výroku nesměřovalo, nabyl výrok II rozsudku soudu I. stupně samostatně právní moci.

32. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se žalobou podanou u soudu I. stupně dne [datum], upravenou změnou žaloby, která byla připuštěna usnesením Okresního soudu v Berouně č.j. 4 C 46/2016-2001 ze dne 20. 3. 2018 domáhala určení, že je vlastníkem vodovodu a splaškové kanalizace, pro kterou bylo dne [datum] vydáno [stát. instituce], [anonymizováno 7 slov] [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] [rok] [anonymizována tři slova] [stát. instituce], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum] a které obsahuje jednotnou kanalizaci o celkové délce 256,6 m označenou – kanalizační stoka A, materiál PP, profil 400 mm, délka 256,6 m, začátek – souřadnice XY – [číslo] a – [číslo]; a vodovod o celkové délce 192,6 m označený – vodovodní řád – výměna eternitového potrubí, materiál PE, profil 110 mm, délka 192,6 m, začátek – souřadnice XY – [číslo] a – [číslo], konec – souřadnice XY – [číslo] a – [číslo], in eventum, že je podílovým spoluvlastníkem citovaného vodovodu a splaškové kanalizace. Žalobu odůvodnila tím, že předmětnou stavbu zhotovila firma [právnická osoba] pro pana [jméno] [příjmení] na základě smlouvy o dílo, která byla mezi nimi uzavřena dne [datum] Pan [anonymizováno] byl také po celou dobu výstavby vlastníkem pozemků, na kterých stavba probíhala. Jako objednatel se tak stal vlastníkem zhotoveného vodovodu a kanalizace. Stavba byla zhotovena [datum], což vyplývá z potvrzení [právnická osoba], která vykonávala na stavbě stavební dozor. Pan [anonymizováno] uzavřel [datum] s žalovanou dohodu o převodu práv a povinností ze smlouvy o dílo a touto smlouvou převedl všechna práva a povinnosti ze smlouvy o dílo na žalovanou. [příjmení] dne byla mezi žalovanou a panem [příjmení] uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod spoluvlastnického podílu ke stavbě vodovodu a kanalizace ve výši 50% zpět na pana [příjmení]. Stavba v té době nebyla ještě zhotovena, proto nemohl pan [příjmení] převést práva a povinnosti na žalovanou, a proto nemohla být ani uzavřena následná kupní smlouva na spoluvlastnický podíl k této stavbě. K části stavby byla uzavřena dohoda s [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec], rovněž tuto považují za neplatnou, neboť byla uzavřena s nevlastníkem. Žalobkyně uzavřela jako kupující dne [datum] kupní smlouvu s panem [jméno] [příjmení] jako prodávajícím, na jejímž základě nabyla vlastnické právo k předmětu převodu, tj. ke stavbě vodovodu a splaškové kanalizace, pro které bylo vydáno [datum] shora citované stavební povolení a které následně bylo kolaudováno kolaudačním souhlasem [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum] (dále jen také označené jako Stavba vodovodu a kanalizace [ulice] – 2. etapa). [jméno] [příjmení] v citované kupní smlouvě prohlásil, že jako objednatel se stal výlučným vlastníkem originárně vytvořeného předmětu části díla vodovodu a kanalizace [ulice] – 2. etapa, když k přechodu vlastnického práva došlo následně na žalobce právě citovanou kupní smlouvou, a to okamžikem podpisu kupní smlouvy. [jméno] [příjmení] byl dle žalobkyně od počátku jediným a výlučným vlastníkem celé stavby vodovodu a kanalizace [ulice] – 2. etapa a mohl platně uzavřít kupní smlouvu se žalobkyní dne [datum]. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak žalobkyně spatřuje v ohrožení jejího vlastnického práva, kdy bez tohoto určení je právní postavení žalobkyně nejisté, neboť žalovaná zpochybňuje vlastnické právo [jméno] [příjmení] ke stavbě vodovodu a kanalizace [ulice] – 2. etapa a o sobě sám tvrdí, že je výlučným vlastníkem stavby vodovodu a kanalizace. Kromě toho žalovaná jednala ve vodoprávním řízení jako vlastník vodovodního řadu a kanalizace a svým jednáním ohrožuje a do budoucna hodlá ohrožovat vlastnické právo žalobkyně ke stavbě vodovodu a kanalizace. Bez určení vlastnického práva ke stavbě bude ohrožen řádný výkon vlastnického práva. Pro případ, že by soud shledal dohodu o převodu práv a povinností uzavřenou dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou za platnou a následně shledal platnou kupní smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], navrhla, aby soud určil, že žalobkyně je vlastníkem jedné poloviny citované kanalizace a vodovodu.

33. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť podle jejího názoru ona je vlastníkem jednotné kanalizace. Uvedla, že dne [datum] pan [jméno] [příjmení] uzavřel jako objednatel smlouvu o dílo se [právnická osoba] [anonymizováno], která byla modifikována dodatkem [číslo] ze dne [datum]. Dílo, které bylo jejím předmětem, bylo označeno jako výstavba plynovodu, komunikace vodovodu a splaškové kanalizace dle projektové dokumentace vypracované [titul]. [jméno] [příjmení] – [anonymizováno] ze září 2011 na pozemcích v lokalitě„ [ulice]“, když toto dílo mimo jiné zahrnovalo vodní dílo specifikované jako vodovod a kanalizace pod názvem [obec] – [anonymizováno] – [ulice] – technická a dopravní infrastruktura – vodovod a jednotná kanalizace 1. a následně 2. etapa. Celková cena díla byla sjednána částkou 11 829 323 Kč s tím, že tato částka byla postupně hrazena na základě faktur vystavovaných zhotovitelem na částku odpovídající skutečnému provedení části díla. Žalovaná dále uvedla, že dne [datum] uzavřela s [jméno] [příjmení] dohodu o převodu práv a povinností, na základě které [jméno] [příjmení] převedl na žalovanou veškerá práva a povinnosti, která mu vyplývala ze smlouvy o dílo. Na základě dohody o převodu práv a povinností se tak žalovaná stala novým objednatelem ze smlouvy o dílo. Převod práv a povinností byl učiněn za úplatu ve výši 2 812 000 Kč, která v té době odpovídala části předmětu smlouvy o dílo zaplacené [jméno] [příjmení] zhotoviteli [příjmení] [příjmení]. Další vystavené faktury zhotovitelem hradila již výlučně žalovaná. Dne [datum] [jméno] [příjmení] jako prodávající uzavřel se žalovanou jako kupujícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej pozemku, na němž se v dané chvíli nacházely obě etapy stavby vodovodu a kanalizace za cenu celkem 37 769 482 Kč. V kupní smlouvě [jméno] [příjmení] výslovně uvedl, že na citovaných pozemcích se nenacházejí žádné stavby. Dne [datum] pak uzavřela žalovaná s [jméno] [příjmení] jako kupujícím kupní smlouvu, na jejímž základě měla na [jméno] [příjmení] převést spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné poloviny vzhledem k celku obou etap stavby vodovodu a kanalizace, a to za marginální částku ve výši 60 000 Kč plus DPH. Tuto smlouvu však žalovaná považuje za neplatnou, a to především proto, že ke dni uzavření kupní smlouvy [datum] nebyla stavba vodovodu a kanalizace [ulice] – 2. etapa dokončena a nebyla schopna převodu jako věc v právním smyslu. Stavba ke dni [datum] nebyla v takovém stavu, aby se jednalo o věc způsobilou být předmětem právních vztahů. Touto se stala až v rámci kolaudace [datum], tedy okamžikem propojení s tzv. hlavním řadem kanalizační a vodovodní soustavy, kdy mohla jako samostatná věc vzniknout a být předmětem právních vztahů. Ona jako stavebník a objednatel, který vstoupil do práv a povinností původního objednatele ve smlouvě o dílo stavby vodovodu a kanalizace, a to obou etap, řádně hradila veškeré vystavené faktury na dokončení díla, dílo dobudovala a vyjma již shora uvedené platby původnímu objednateli [jméno] [příjmení] zaplatila v souladu se smlouvou o dílo za dokončení stavby další částku 7 500 000 Kč. Kolaudační souhlas k dokončenému dílu byl pak žalované jako stavebníkovi vydán více než po roce od vstupu do práv a povinností objednatele. Žalovaná uvedla, že jelikož [jméno] [příjmení] nemohl platně nabýt vlastnické právo k jedné polovině vodovodu a kanalizace shora uvedených, nemohl tato také platně převést na žalobkyni. Pokud jde o vlastnictví k vodovodu, k tomuto žalovaná uvedla, že dne [datum] byla mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] na straně jedné a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno] [obec]) uzavřena dohoda o změně stavebníka, na základě které se novým stavebníkem vodovodního řadu stala [právnická osoba] [obec], která provedla výstavbu a následně i kolaudaci vodovodního řadu vlastním jménem, čímž se dne vydáním kolaudačního souhlasu stala vlastníkem vodovodního řadu. Žalovaná s ohledem na podanou žalobu učinila vzájemný návrh, kterým se domáhala určení, že je vlastníkem jednotné kanalizace o celkové délce 256,6 m označené kanalizační stoka A, materiál: PP, profil 400 m, délka 256,6 m, souřadnice XY začátek – [číslo] a – [číslo], souřadnice XY konec – [číslo] a [číslo] s tím, že na tomto určení má naléhavý právní zájem proto, že jako výlučný vlastník předmětné stavby má nyní nejisté postavení a její právo je nepochybně ohroženo a ohrožováno žalobkyní, která svým jednáním a svými úkony převádí vlastnická práva a jedná v rozporu s faktickým vlastnickým právem žalované.

34. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je soud I. stupně ve svém rozhodnutí správně a podrobně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí„ na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně. Základní skutková zjištění soudu I. stupně jsou stručně shrnuta shora.

35. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1.1.2014 (dále jen nový občanský zákoník) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož předmětem žaloby jsou nároky ze smluv, které byly uzavřeny před 1.1.2014 posoudil soud I. stupně věc správně podle obchodního zákoníku a občanského zákoníku platného a účinného do 31.12.2013 (dále jen obchodní zákoník a občanský zákoník). Zde lze souhlasit pouze s námitkou odvolatele v tom, že podle těchto právních předpisů měla být posouzena rovněž otázka odstoupení žalované od smlouvy.

36. Podle ustanovení § 344 obchodního zákoníku od smlouvy lze odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo tento zákon.

37. Podle ustanovení § 349 odst. 1 obchodního zákoníku odstoupením od smlouvy smlouva zaniká, když v souladu s tímto zákonem projev vůle oprávněné strany odstoupit od smlouvy je doručen druhé straně; po této době nelze účinky odstoupení od smlouvy odvolat nebo měnit bez souhlasu druhé strany.

38. Podle ustanovení § 345 odst. 1 obchodního zákoníku znamená-li prodlení dlužníka (§ 365) nebo věřitele (§ 370) podstatné porušení jeho smluvní povinnosti, je druhá strana oprávněna od smlouvy odstoupit, jestliže to oznámí straně v prodlení bez zbytečného odkladu poté, kdy se o tomto porušení dověděla.

39. Podle odst. 2 citovaného ustanovení pro účely tohoto zákona je porušení smlouvy podstatné, jestliže strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v této době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy. V pochybnostech se má za to, že porušení smlouvy není podstatné.

40. Podle ustanovení § 346 odst. 1 obchodního zákoníku znamená-li prodlení dlužníka nebo věřitele nepodstatné porušení smluvní povinnosti, může druhá strana odstoupit od smlouvy v případě, že strana, která je v prodlení, nesplní svou povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě, která jí k tomu byla poskytnuta.

41. Podle ustanovení § 261 odst. 1 a 4 obchodního zákoníku tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.

42. Podle odst. 5 citovaného ustanovení je při použití této části zákona podle odst. 1 a 2 rozhodující povaha účastníků při vzniku závazkového vztahu.

43. Podle ustanovení § 266 odst. 1 a 3 obchodního zákoníku se projev vůle vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. Při výkladu vůle podle odst. 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejících s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věci.

44. Podle ustanovení § 269 odst. 2 obchodního zákoníku účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

45. Podle ustanovení § 275 odst. 1, 2 a 3 obchodního zákoníku je-li uzavřeno více smluv při tomtéž jednání nebo zahrnuto do jedné listiny, posuzuje se každá z těchto smluv samostatně.

46. Podle ustanovení § 542 odst. 1 obchodního zákoníku jestliže zhotovitel zhotovuje věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, objednatel nese nebezpečí škody na zhotovované věci a je jejím vlastníkem, jestliže smlouva nestanoví něco jiného.

47. Podle ustanovení § 37 odst. 2 občanského zákoníku právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný.

48. Podle ustanovení § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, anebo se příčí dobrým mravům.

49. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

50. Podle ustanovení § 580 odst. 2 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

51. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.

52. Podle odst. 2 citovaného ustanovení kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod3) a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.

53. Podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů a kanalizací. Vlastnické vztahy k vodovodům a kanalizacím, jakož i k vodovodním přípojkám a kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostí. Na majetkovou evidenci vodovodů a kanalizací se nevztahuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

54. Podle ustanovení § 118 odst. 1 občanského zákoníku předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty.

55. Podle ustanovení § 119 odst. 1 občanského zákoníku věci jsou movité nebo nemovité.

56. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.

57. V projednávané věci jde o spor o vlastnictví staveb vodovodu a kanalizace. Vodovodní řad je samostatnou stavbou, věcí ve smyslu občanského práva (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. 22 Cdo 944/2007) stejně jako kanalizace (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2008, sp. zn. 33 Odo 897/2006); jde o stavby podzemní, které nejsou součástí pozemku (nyní je tato otázka upravena v novém občanském zákoníku v ustanovení § 509). 58. [jméno] [příjmení] pak jako vlastník pozemků, na nichž měla probíhat výstavba, uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba infrastruktury, a to mimo jiné vodovodu a splaškové kanalizace v [obec] – [anonymizována tři slova] [ulice] (nyní 1. a 2. etapa), která měla následně sloužit k připojení této lokality. Tato smlouva o dílo byla uzavřena platně, ostatně k její platnosti nebyly v řízení před soudem I. stupně vzneseny žádné připomínky.

59. Dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení] se žalovanou čtyři smlouvy a soud správně posuzoval otázku jejich platnosti. Jednalo se jednak o kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej veškerých pozemků ve vlastnictví [jméno] [příjmení] v předmětné lokalitě žalované, která se stala jejich vlastníkem. Rovněž tuto smlouvu shledal soud I. stupně platnou, když obsahovala všechny podstatné náležitosti a ani platnost této smlouvy nikdo ze zúčastněných nerozporoval.

60. Zároveň byla dne [datum] uzavřena mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] dohoda o převodu práv a povinností, na jejímž základě žalovaná vstoupila se souhlasem zhotovitele [právnická osoba] na místo [jméno] [příjmení] jako objednatele do jeho práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o dílo uzavřené dne [datum]. Za tento převod žalovaná zaplatila [jméno] [příjmení] částku ve výši 2 812 000 Kč formou zápočtu jejich vzájemných pohledávek podle dohody o započtení vzájemných pohledávek ze dne [datum] s tím, že tato částka v té době odpovídala části ceny předmětu smlouvy o dílo do té doby zaplacené [jméno] [příjmení]. Soud I. stupně správně posoudil tuto dohodu jako nepojmenovanou smlouvu podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, neboť účastníci této smlouvy dostatečně určili předmět svých závazků. Předmětná smlouva jednoznačně vyjadřuje vůli všech zúčastněných, aby žalovaná vstoupila do práv [jméno] [příjmení] jako objednatele z citované smlouvy o dílo. Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] byl ve smyslu § 542 odst. 1 obchodního zákoníku vlastníkem stavby budované podle smlouvu o dílo ze dne [datum], respektive budoucího díla, jako objednatel, a z provedených důkazů, zejména z obsahu stavebních deníků [ulice a číslo] až 7 vyplývá, že toto dílo nebylo k datu uzavření smlouvy zcela hotové, kdy bylo třeba minimálně zhotovit plynovod a komunikace, dospěl soud I. stupně rovněž ke správnému závěru, že tato rovněž tato smlouva byla platně uzavřena. Žalovaná se také následně chovala jako vlastník díla a objednatel díla, zaplatila za převod částku ve výši 2 812 000 Kč formou zápočtu (viz Dohoda o zápočtu vzájemných pohledávek z [datum]), hradila veškeré další závazky vzniklé ze smlouvy o dílo vedoucí k dokončení daného díla a požádala o vydání kolaudačního rozhodnutí v části týkající se jednotné kanalizace. Při uzavření této dohody nebylo rozhodující, zda předmětný vodovod a kanalizace byly již věcí v právním slova smyslu a bylo možné tak převést jejich vlastnictví, neboť touto dohodou došlo jen ke změně objednatele (stavebníka) ze smlouvy o dílo a ke vstupu žalované do jeho práv vyplývajících z této smlouvy o dílo. Zde je třeba brát do úvahy i potřeby právní a hospodářské praxe, když může vzniknou potřeba převést rozestavěnou stavbu vodovodu a kanalizace na jiného, i když tuto stavbu provádí třetí osoba, tak tomu bylo v dané věci a lze tak uvažovat o postoupení práv a povinností ze smlouvy o dílo.

61. Dále byla dne [datum] uzavřena mezi žalovanou jako prodávající a [jméno] [příjmení] jako kupujícím kupní smlouvu, kterou žalovaná převedla na [jméno] [příjmení] jako kupujícího spoluvlastnický podíl v rozsahu jedné poloviny vzhledem k celku obou etap, tj. 1. a 2. etapy stavby vodovodu a kanalizace, za částku 60 000 Kč Touto smlouvou již docházelo k převodu vlastnictví k vodovodu a kanalizaci (resp. jejich části), a proto zde již bylo nutno posoudit, zda šlo již o samostatně existující věc, schopnoiu převodu.

62. Stavba jako samostatná věc vzniká v okamžiku, v němž je vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. K tomu u nadzemních staveb dochází vytvořením stavu, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2534/2000). Je nerozhodné, že ještě nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí, neboť vznik stavby není totožný s její stavební dokončeností (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2534/2000 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 22 Cdo 58/2009). Do té doby je„ stavba“ v režimu občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. jen součástí pozemku (je-li spojena se zemí pevným základem) a nemůže být např. samostatně převáděna. Zde lze jen doplnit, že pokud se v době uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem byl prodej pozemků panem [příjmení] žalované, existovaly nedokončené (rozestavěné) stavby, byly součástí převáděných pozemků a přešly tak do vlastnictví žalované.

63. Posouzení toho, zda určitý výsledek stavební činnosti je již stavbou jako předmětem občanskoprávních vztahů, resp. zda došlo k zániku původní stavby, je věcí právní úvahy soudu, přičemž tato úvaha vychází se skutkových zjištění učiněných v řízení. Stavba vodovodu a kanalizace se tak stává předmětem vlastnického práva bez ohledu na to, zda již byla dokončena a je funkční, resp. zda je ve stavu těsně před dokončením. Stavba musí být vymezitelná vůči okolnímu pozemku. Nestačí tedy, že byly již např. provedeny všechny potřebné výkopové práce, je třeba, aby byl v nikoliv zanedbatelné míře proveden i vodovodní řad, kanalizační stoka a popřípadě i jejich součásti (zvážit, zda dosud provedené stavební práce netvoří jen součást pozemku (např. provedené zemní práce), a zda položené prvky nejsou jen samostatnými movitými věcmi (např. nespojené potrubí). Pokud však práce pokročily natolik, že části vodovodu i kanalizace (např. potrubí) nelze již oddělit od sebe navzájem, případně od pozemku, aniž by došlo k jejich poškození anebo aniž by bylo třeba vyvinout mimořádné úsilí, půjde již zpravidla o stavbu – samostatný předmět věcněprávních vztahů.

64. Soud I. stupně učinil skutková zjištění ohledně stavby vodovodu a kanalizace 2. etapa a jejich dokončenosti zejména ze stavebních deníků, ale i z pracovních výkazů a dalších listinných důkazů. Odvolací soud na tato jeho skutková zjištění plně odkazuje, považuje je za správná, když se soud I. stupně vypořádal i s tím, proč nepřihlédl k některých zápisům ve stavebním deníku, resp. proč je nepovažoval za správné. Soud I. stupně po zhodnocení provedených důkazů jednotlivé i ve vzájemných souvislostech dospěl ke správnému závěru, že ke dni [datum] již byly stavby vodovodu a kanalizace – 2. etapa samostatnými věcmi v právním smyslu a tedy způsobilými předměty převodu. V té době byly již provedeny výkopové práce, bylo položeno potrubí, které bylo vzájemně napojeno, některé části byly již zasyspány. Z výsledků dokazování vyplývá, že části vodovodu i kanalizace byly ke dni [datum] v takové fázi, že je nebolo možné oddělit od sebe navzájem, ale i od pozemku, na kterém byly provedeny, aniž by bylo třeba vyvinout mimořádné úsili či aniž by došlo k jejich poškození. Proto je správný závěr soudu I. stupně o tom, že se v době uzavření kupní smlouvy jednalo o samostatný předmět věcněprávních vztahů. Proto soud I. stupně správně posoudil i tuto smlouvu o převodu spoluvlastnického podílu jako platnou. Na platnost smlouvy nemá vliv ani to, jakou cenu si účastníci smlouvy dohodly s ohledem na zásadu smluvní volnosti.

65. Odvolací soud zdůrazňuje, že při posuzování platnosti všech výše uvedených smluv a dohod je třeba vycházet z vůle stran. Ústavní soud v celé řadě svých rozhodnutí označuje právní formalismus orgánů veřejné moci (jmenovitě soudů) a jimi vznášené přehnané nároky na formulaci smluv za ústavně nekonformní (srovnej např. nález ze dne 12. 6. 2000, sp. zn. I. ÚS 331/98). S tím úzce souvisí požadavek respektu k autonomii vůle smluvních stran v soukromoprávních vztazích, vyjádřený v článku 2 odstavci 3 Listiny základních práv a svobod, z něhož ustálená judikatura dovozuje jako základní přístup prioritu takového výkladu smlouvy, který nevede k závěru o její neplatnosti, je-li takový výklad možný (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/2003 a usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 3. 2010, sp. zn. II. ÚS 2511/09, či rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 26 Cdo 2317/2006, ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1212/2010, ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 32 Cdo 3488/2010 a ze dne 13. 8. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2915/2011). Volní projev je třeba vykládat tak, aby nevyústil v nesmyslné (absurdní) závěry o projevené vůli (podle pravidla výkladu ve prospěch efektivnosti), a též se zřetelem na zásadu, že smlouvy jsou stranami uzavírány proto, aby platily a aby strany jimi byly vázány a dosáhly tak jimi zamýšleného výsledku (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 826/2013, ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2081/2007, ze dne 18. 10. 2017, sp. zn. 32 Cdo 4725/2015 a ze dne 21. 8. 2018, sp. zn. 32 Cdo 4533/2016).

66. Z jednání žalované a pana [příjmení] a ze sledu smluv uzavřených mezi nimi dne [datum] je zřejmé, že jejich vůlí bylo bylo nabytí spoluvlastnictví ke zhotovované infrastruktuře, a to i s ohledem na jejich předchozí dlouhodobou spolupráci při této činnosti. Ostatně o tom, že se žalovaná a pan [příjmení] cítili být spoluvlastníky těchto věcí, svědčí i to, že mezi žalovanou a panem [příjmení] na straně jedné a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ([příjmení] [obec]) na straně druhé byla následně dne [datum] uzavřena dohoda o změně stavebníka, na základě které [právnická osoba] [obec] získala práva a povinnosti stavebního povolení spojená s částí stavby vodovodu 2. etapa v k. ú. [obec] o celkové délce 192,6 m, a provedla kolaudaci vodovodního řadu. Kolaudační souhlas k této části díla byl vydán [datum], a tímto okamžikem se vodovod v uvedené délce stal vlastnictvím [anonymizováno] [obec].

67. Pokud pak pan [příjmení] uzavřel se žalobkyní kupní smlouvou ze dne [datum], jejímž předmětem byl prodej stavby vodovodu v délce 256,6 m a kanalizace v délce 192,6 m v lokalitě [ulice] – 2. etapa, nemohla být tato smlouva v části týkající se vodovodu smlouvou platnou, neboť tento již neměl k němu žádná práva, jak výplývá z výše uvedeného. Nemohl tak na žalobkyni převést více práv, než sám k danému datu měl. Žalobkyně tak nemůže být vlastníkem stavby vodovodu, který je předmětem tohoto řízení, a proto soud I. stupně ve výroku I rozsudku žalobu žalobkyně v čáti, týkající se vodovodu, správně zamítl. 68. [jméno] [příjmení] mohl s ohledem na výše uvedené převést své vlastnické právo pouze ke svému spoluvlastnickému podílu o velikosti 50 % ke stavbě jednotné kanalizace, kterou vlastnil. Soud I. stupně však správně posoudil podle § 2079 odst. 1 nového občanského zákoníku (vzhledem k datu uzavření této smlouvy), tuto smlouvu neplatnou i v části týkající se kanalizace, a to i ohledně spoluvlastnického podílu v rozsahu 50 % této jednotné kanalizace. Důvodem bylo to, že kupní cena byla v předmětné kupní smlouvě ujednána jedinou částkou a není zřejmé, jaká část z této kupní ceny připadá na spoluvlastnický podíl [jméno] [příjmení] ke kanalizaci a jaká k vodovodu. Proto soud I. stupně uzavřel, že kupní smlouva je neplatná jako celek. Tento závěr soudu I. stupně je správný. Jestliže v kupní smlouvě, kterou se převádí více nemovitostí, účastníci sjednají cenu jedinou částkou tak, že ve smlouvě není cena jednotlivých nemovitostí nijak specifikována (a to ani odkazem na znalecký posudek) a z povahy převáděných nemovitostí je zřejmé, že nemůže jít o stejné ceny, pak platí, že je-li smlouva neplatná ohledně převodu jedné z nemovitostí, je neplatná i v části týkající se zbývajících nemovitostí (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2127/2000 či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 4452/2018). Jelikož kupní smlouva byla neplatná ohledně vodovodu, byla tak neplatná i ohledně kanalizace, jak správně uzavřel soud I. stupně. Soud I. stupně tak správně výrokem I zamítl i žalobu žalobkyně v části, týkající se kanalizace.

69. Soud I. stupně ohledně vzájemné žaloby shledal, že žalovaná je spoluvlastníkem v rozsahu id. jednotné kanalizace, specifikované ve výroku II (tento výrok nabyl samostatně právní moci) a výrokem III zamítl její žalobu na určení, že je vlastníkem i druhé ideální poloviny tam specifikované kanalizace. S ohledem na výše hodnocenou kupní smlouvu, jejímž předmětem byl spoluvlastnický podíl těchto staveb, uzavřenou mezi žalovanou a panem [příjmení], je i toto jeho rozhodnutí správné.

70. Ani odvolací soud neshledal důvodnou námitku žalované, že od této smlouvy odstoupila z důvodu porušení povinností ze strany pana [příjmení]. Na tom nemůže nic změnit ani to, že tato otázka měla být správně posouzena podle ustanovení obchodního zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013.

71. Z ustanovení § 344 obchodního zákoníku vyplývá, že od smlouvy může některá ze smluvních stran odstoupit pouze v případech stanovených obchodním zákoníkem nebo smlouvou. V projednávané věci nebyla ve smlouvě ujednána možnost odstoupení, proto by muselo jít o případ, kdy možnost odstoupení stanoví obchodní zákoník. Za zákonné ustanovení opravňující žalovanou odstoupit od smlouvy pak žalovaná označila ustanovení § 345 a 346 obchodního zákoníku. Toto ustanovení umožňuje druhé straně odstoupit od smlouvy, znamená-li prodlení dlužníka nebo věřitele podstatné porušení povinností z této smlouvy. Z uvedeného je patrno, že obchodní zákoník v citovaném ustanovení upravuje dvě základní podmínky opravňující účastníka smlouvy od ní odstoupit; prodlení druhého účastníka a to, že je prodlení možno kvalifikovat jako podstatné porušení smlouvy. Obě podmínky musí být splněny současně. Ustanovení § 345 odst. 1 obchodního zákoníku tedy neumožňuje odstoupení od smlouvy při jakémkoli jejím podstatném porušení, ale pouze při takovém porušení, které je prodlením ve smyslu ustanovení § 365 obchodního zákoníku, Jinak řečeno, jiné porušení smlouvy, než právě prodlení, neumožňuje odstoupení od smlouvy podle § 345 obchodního zákoníku, a to ani když jde o porušení podstatné. Také pouze prodlení dlužníka je důvodem pro odstoupení od smlouvy podle ustanovení § 346 obchodního zákoníku II. Ustanovení § 345 odst. 1 obchodního zákoníku neumožňuje odstoupení od smlouvy při jakémkoli jejím podstatném porušení, ale pouze při takovém porušení, které je prodlením ve smyslu ustanovení § 365 (či § 370) obchodního zákoníku, jinak řečeno, jiné porušení smlouvy, než právě prodlení, neumožňuje odstoupení od smlouvy podle § 345 obchodního zákoníku, a to ani když jde o porušení podstatné (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 207/2001). V článku IV, bod 2 kupní smlouvy strany prohlásily, že si budou vzájemně poskytovat nezbytnou součinnost nutnou zejména k tomu, aby byl ze strany [stát. instituce] vydán kolaudační souhlas ohledně užívání staveb vodovodů a jednotných kanalizací specifikovaných v čl. II odst. 1 této smlouvy. I pokud by [jméno] [příjmení] porušil tuto povinnost, nejdenalo by se o porušení spočívající v jeho prodlení, a proto by nemohlo být důvodem pro odstoupení. Navíc se výzva k poskytnutí součinnosti ze strany žalované netýkala přímo účastníků řízení, ale umožnění připojení třetí strany k vodovodnímu řadu. Je třeba rovněž přihlédnout k tomu, že výzva žalované směřovala k poskytnutí součinnosti pana [příjmení] s připojením třetí osoby ke stavbě vodovodu a kanalizace ze dne [datum]. Je otázkou, zda v té době byl pan [příjmení] stále vlastníkem ideální jedné poloviny stavby vodovodu s ohledem na smlouvu uzavřenou s [anonymizováno] [obec] Odvolací soud tak shodně se soudem I. stupně uzavřel, že k platnému odstoupení od smlouvy ze strany žalované nedošlo, a to i když tuto otázku posoudil podle dřívější právní úpravy.

72. Žalovaná ve svém odvolání uváděla, že její skutková tvrzení zůstávají totožná, avšak její nynější právní argumentace je zčásti odlišná od její původní argumentace. Uváděla, že pan [příjmení] a ona se nikdy nestali vlastníky části vodovodu, tj. stavby vodovodu 2. etapy, neboť tato stavba byla vždy vlastnictvím [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec], která jej na své náklady se souhlasem žalované a právního předchůdce žalobkyně svou činností zhotovila a stala se tak vlastníkem. Odvolací soud má zato, že se nejedná o odlišné právní argumenty, ale o zcela nová skutková tvrzení, která před soudem I. stupně nikdy nezazněla. Zde odvolací soud odkazuje kromě jiného na shora uvedená zjištění z obsahu spisu. S odkazem na ustanovení § 205a o.s.ř. se tak jedná o nepřípustné novoty, a to i s ohledem na řádné poučení účastníků soudem I. stupně podle ustanovení § 119a o.s.ř. Proto k těmto novým tvrzením nelze přihlížet.

73. Kromě toho jen pro úplnost odvolací soud uvádí, že v řízení před soudem I. stupně z žádného důkazu tato skutečnost nevyplynula. Naopak dne [datum] byla mezi [anonymizováno] [obec] a žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena dohoda o změně stavebníka, na základě které [právnická osoba] [obec] získala práva a povinnosti stavebního povolení spojená s částí stavby vodovodu 2. etapa v k. ú. [obec] o celkové délce 192,6 m, a provedla kolaudaci vodovodního řadu. Kolaudační souhlas k této části díla byl vydán [datum], a teprve tímto okamžikem se vodovod v uvedené délce stal vlastnictvím [anonymizováno] [obec]. Kdyby [anonymizováno] [obec] byl vlastníkem 2. etapy vodovodu již od počátku, nebyl by důvod tuto smlouvu uzavírat. Provedeným dokazováním byl tak v podstatě prokázán opak tvrzení žalované.

74. Vzhledem k výše uvedenému proto odvolací soud výrok I a III rozsudku soudu I. stupně jako věcně správný podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

75. Předmětem odvolání byly i nákladové výroku IV, V a VI rozsudku soudu I. stupně. I ohledně těchto výroků neshledal odvolací soud odvolání účastníků důvodným.

76. Výrokem IV bylo rozhodnuto o nákladech řízení o podané žalobě. Zde soud I. stupně postupoval správně podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého § 142 účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V řízení o žalobě samé nebyla žalobkyně úspěšná, když její žaloba byla zamítnuta. Plně úspěšná tak byla v této části řízení žalovaná, a proto jí náleží náhrada nákladů řízení. Odvolací soud neshledal pochybení ani při stanovení výše nákladů řízení.

77. Ve výroku V bylo rozhodnuto o nákladech řízení o vzájemné žalobě. Zde soud I. stupně vycházel při svém rozhodování z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Každý z účastníků měl v řízení o vzájemné žalobě úspěch pouze částečný, a to každý z jedné poloviny, proto soud I. stupně správně rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo.

78. Ve výroku VI bylo rozhodnuto o nákladech státu. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení o žalobě vznikly státu náklady ve výši 4 000 Kč. V tomto řízení byla neúspěšná žalobkyně, a proto soud I. stupně správně rozhodl o její povinnosti zaplatit České republice tyto vynaložené náklady.

79. S ohledem na výše uvedené odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně rovněž v nákladových výrocích IV, V a VI podle ustanovení § 219 o.s.ř.

80. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když i v odvolacím řízení byl každý z účastníků úspěšný pouze v části, a proto odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.