21 CO 40/2022 - 214

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Lojkáskové a soudců Mgr. Vladimíra Soukupa a Mgr. Jana Podaného ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] jednající prostřednictvím [anonymizováno 7 slov], [IČO], sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 311 882,34 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 21. září 2021, č.j. 11 C 75/2021-180, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Ve výroku II. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 60 279,78 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně od [datum] do zaplacení.

III. Ve výroku III. se rozsudek soudu I. stupně mění pouze ve výši soudního poplatku, která činí 15 595 Kč, jinak se potvrzuje.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů v celkové výši 2 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Ve shora označené věci se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 311 882,34 Kč s 0,05% úrokem z prodlení denně z této částky od [datum] do zaplacení.

2. Podle jejích žalobních tvrzení s ní žalovaná uzavřela dne [datum] smlouvu o dílo [číslo] [rok] [číslo] ve znění 5ti dodatků, jejímž obsahem bylo vypracování návrhu komplexních pozemkových úprav v k. ú. [obec] v [anonymizováno], včetně nezbytných zeměměřičských činností určených pro obnovu katastrálního operátu, vyhotovení dokumentace pro zavedení výsledků komplexních pozemkových úprav do katastru nemovitostí a vytyčení hranic nových pozemků dle zapsané DKM. Podle čl. III. smlouvy se dílo člení na hlavní celky 3.

4. Přípravné práce, 3.

5. Návrhové práce, 3.

6. Mapové dílo a 3.

7. Vytyčení pozemků dle zapsané DKM. Hlavní celky se dále člení na dílčí části 3.

5. Návrhové práce: [číslo]. Vypracování plánu společných zařízení, [číslo]. Vypracování návrhu nového uspořádání pozemků k vystavení dle § 11 odst. 1 zák. č. 139/2002 Sb. a [číslo]. Dokončení a předložení aktuální dokumentace nového uspořádání pozemků a plánu společných zařízení. V čl. V. se zhotovitel zavázal odevzdat objednateli dílo ke kontrole po dílčích částech ve smyslu článku III., a to v termínech uvedených v příloze [číslo], která je nedílnou součástí smlouvy, s tím, že o předání díla bude vyhotoven předávací protokol. Termín dokončení dílčí částí [číslo]. byl stanoven na [datum]. Dodatkem [číslo] došlo k prodloužení termínu do [datum] Cena díla byla v čl. VI. stanovena na 1 961 168 Kč včetně DPH a dělí se na hlavní celky a tyto na dílčí části: Cena hlavního celku Návrhové práce celkem činila 541 500 Kč, cena dílčí části [číslo]. 270 500 Kč (bez DPH), s DPH 327 305 Kč. V článku VIII. byla v bodě 8.3. sjednána sankce za nesplnění termínu stanoveného smlouvou nebo jednotlivé dílčí části díla ve sjednaném termínu prokazatelně zaviněné zhotovitelem ve výši 0,2 % z ceny hlavního celku vč. DPH, uvedeného v příloze [číslo] to za každý i započatý den prodlení, avšak maximálně ve výši nesplněné dílčí části díla. Podle bodu 8.5. byly smluvní pokuty splatné do 15 dnů ode dne doručení písemné výzvy oprávněné smluvní strany k jejich úhradě povinnou smluvní stranou, není-li ve výzvě uvedena lhůta delší.

3. Žalobkyně vyložila, že proces vypracování dílčí části plánu společných zařízení spočívá v jeho vypracování od zpracovatelské firmy (žalované) a předání na pobočku (žalobkyni). Následně je plán společných zařízení zasílán pobočkou k vyjádření dotčeným orgánům státu správy a projednáván ve sboru zástupců. V případě připomínek dotčených orgánů státní správy a sboru zástupců je zpracovatel zapracuje a předá na pobočku. Plán společných zařízení je pak předán k projednání [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], což je sbor odborníků [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], která dílo kontroluje a schvaluje. Bez schválení v této komisi nelze plán společných zařízení projednat v zastupitelstvu. Pokud není schválen, je vrácen k přepracování a znovu projednáván v [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Po schválení jej předává zpracovatel na pobočku a následuje jeho předložení do zastupitelstva obce ke schválení. Teprve schválením v zastupitelstvu je splněn termín vypracování plánu společných zařízení podle bodu [číslo] smlouvy.

4. Žalobkyně dne [datum] e-mailem upozornila žalovanou na termín stanovený smlouvou o dílo k předložení plánu společných zařízení ([datum]) a projednání v [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Dále ji dne [datum] upozornila na blížící se termín odevzdání dílčí části [číslo] a na možnost uplatnění sankce. Dne [datum] byl s plánem společných zařízení seznámen sbor zástupců. Dne [datum] proběhlo na [anonymizováno] [obec] jednání a žalovaná byla upozorněna na sankci za nesplnění termínu. Tomuto jednání předcházel e-mail ze dne [datum], kde byl zhotovitel opětovně upozorněn na termín odevzdání plánu společných zařízení a o tom, že bude žalobkyně postupovat podle smlouvy o dílo. Dne [datum] byl plán společných zařízení předložen pobočce, ale nebyl převzat z důvodu zásadních chyb. Přehled chyb byl zaslán zhotoviteli dne [datum]. Dne [datum] proběhl kontrolní den, na kterém žalovaná představila druhou verzi plánu společných zařízení se zapracovanými změnami v souladu se stanovisky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] a [stát. instituce]. Dne [datum] žalovaná požádala pobočku o změnu termínu předání dílčí části [číslo]. Bylo jí odpovězeno dne [datum] tak, že věc již byla řešena zápisem ze dne [datum] a termín nebude prodloužen. Dne [datum] obdržela pobočka žádost žalované o stanovení nových termínů nebo upuštění penalizace. Plán společných zařízení byl předán [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] dne [datum], ta jej vrátila zhotoviteli k přepracování. Dne [datum] byl sbor znovu seznámen s plánem společných zařízení. Dne [datum] [anonymizováno] a [anonymizováno] komise opětovně posoudila dokumentaci s tím, že její dílčí nedostatky budou opraveny do [datum]. Dne [datum] plán společných zařízení schválilo zastupitelstvo [územní celek] a byl podepsán předávací protokol o předání dílčí části [číslo].

5. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k zaplacení částky 327 305 Kč za 376 dnů prodlení od [datum] do [datum]. Maximální možná sankce podle smlouvy o dílo byla 327 305 Kč (za 376 dní činila sankce 492 721,68 Kč). Tato částka byla dopisem ze dne [datum] upravena na 311 882,34 Kč, když od celkové doby prodlení byla odečtena doba, po kterou nemohl zhotovitel na plánu společných zařízení pracovat, a nově stanovený počet dní prodlení činil 238 dnů. Cena bez DPH hlavního celku návrhové práce činí 541 500 Kč, s DPH 655 215 Kč. Sankce s DPH je vypočítána jako 0,2 % z této ceny za den a činí 1 310,43 Kč za den. Na první výzvu k zaplacení ze dne [datum] reagovala žalovaná dopisem ze dne [datum], kde namítala, že smluvní pokuta byla vypočtena v rozporu s dobrými mravy a že prodlení nebylo zaviněné zhotovitelem. Podle názoru žalované měl výpočet smluvní pokuty vycházet z ceny dílčí části. Dalšími argumenty bylo, že žádala o prodloužení termínu dokončení etapy [číslo] a že k prodlení došlo z důvodů formálních, z nečinnosti [stát. instituce] a z nepotvrzení geometrických plánů. Žalobkyně po posouzení námitek žalované a úpravě výše sankce opětovně vyzvala dopisem ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky. Žalovaná dopisem ze dne [datum] znovu vyměřenou sankci odmítla. Zástupce žalované byl s výpočtem sankce seznámen na kontrolním dnu na pobočce [anonymizována tři slova] v [obec] dne [datum]. Žalovaná byla znovu upozorněna, že prodloužení termínů odevzdání dílčí části díla po uplynutí termínu nelze. Zápis jí byl zaslán dopisem ze dne [datum]. Poté byla vyzvána k úhradě sankce dopisem ze dne [datum]. Z vyjádření katastrálního úřadu k průběhu řízení o převzetí zeměměřických činností při komplexní pozemkové úpravě v k.ú. [obec] v [anonymizováno] ze dne [datum], oznámení o nepřevzetí a výpisu zjištěných vad sp. zn. [příjmení] [číslo] a oznámením o nepřevzetí a výpisu vad sp. sp. zn. [anonymizováno] [číslo] je přitom zřejmé, že katastrální úřad dodržel předepsané lhůty 30 dnů pro převzetí, resp. nepřevzetí elaborátu ZPH pro účely katastru a 14 kalendářních dnů pro potvrzení resp. nepotvrzení geometrického plánu. Z výpisů vad vyplývá, že důvody označené jako vady, pro které elaborát ZPH nebyl převzat a geometrický plán [číslo] nebyl potvrzen, jsou závažné a jejich přehlížení by vedlo k zavedení zmatečných a neúplných údajů do katastru nemovitostí. Postup katastrálního úřadu tak nemohl být důvodem pro nedodržení termínu odevzdání plánu společných zařízení. Vlastní plnění díla je přitom zcela věcí zhotovitele, který disponuje příslušnými profesními oprávněními, což mj. prokazuje ve výběrovém řízení. Skutečným důvodem pozdního plnění byly potíže na straně žalované, nikoli na straně zadavatele nebo katastrálního úřadu, v důsledku čehož nebyla firma schopna dostát svým smluvním závazkům.

6. Žalobkyně nárokovala vedle uplatněného nároku na smluvní pokutu také zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. od [datum] (ve výzvě k úhradě ze dne [datum] byla uvedena výzva k zaplacení 15 dnů po jejím převzetí, převzata byla [datum]).

7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě potvrdila, že jí žalobkyně přípisem ze dne [datum] vyúčtovala smluvní pokutu za nesplnění etapy [číslo]. Vypracování plánu společných zařízení v termínu stanoveném ve smlouvě o dílo a v dodatku [číslo] ve výši 0,2 % z ceny hlavního celku (Návrhové práce) včetně DPH, a to za každý kalendářní den prodlení.

8. Žalovaná se však neztotožnila se způsobem výpočtu smluvní pokuty, neboť je v rozporu s dobrými mravy. Výpočet uvedený v čl. 8 smlouvy o dílo lze podle jejího názoru aplikovat pouze při prodlení zhotovitele s předáním hlavního celku při současném neodevzdání ani jedné jeho dílčí části. Smluvní pokuta by neměla být stanovována z ceny hlavního celku, nýbrž pouze z ceny dílčí části díla, s níž je zhotovitel v prodlení. Navíc v čl. 8 smlouvy o dílo je výslovně ujednáno, že se jedná o prodlení„ prokazatelně zaviněné zhotovitelem“. Pro řádné uplatnění smluvní pokuty by tak bylo nutné prokázat zavinění žalované. Žalobkyní provedený vypočet sankce není ani v souladu se smlouvou o dílo, neboť podle jejího čl. 8 je maximální výše smluvní pokuty ve výši nesplněné dílčí části díla a ta činí 5 270 500 Kč. Nadto žalovaná opakovaně žádala o prodloužení termínu dokončení etapy [číslo] z důvodů, že zjišťování hranic pozemků - část etapy [číslo] byla byla odevzdána na [stát. instituce] až dne [datum] a toto pracoviště vydalo stanovisko až dne [datum]. Následovalo zpracování geometrických plánů a jejich odevzdání na [stát. instituce] k potvrzení. Z důvodů formálních i nečinností [stát. instituce] nebyly geometrické plány potvrzeny v termínu pro odevzdání navazující etapy [číslo], proto žalovaná požádala dne [datum] o prodloužení termínu zpracování zmíněné etapy a etap následujících do [datum]. Geometrické plány byly potvrzeny až dne [datum] a z uvedených důvodů vydal pozemkový úřad k etapě [číslo] kladné stanovisko až dne [datum]. Přípravné práce tak byly ukončeny až dne [datum] a nikoliv dne [datum], jak bylo uvedeno v původní smlouvě o dílo.

9. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované„ Upozornění na termín odevzdání díla [anonymizována tři slova] [rok] [číslo] – [anonymizováno] k.ú. [obec] v [anonymizováno]“. Z výše uvedených zřejmých důvodů žalovaná na ně nereagovala žádostí o prodloužení termínu odevzdání etapy [číslo], protože nedodržení termínu prokazatelně nezavinila. Sbor zástupců plán společných zařízení definitivně odsouhlasil dne [datum]. V průběhu jeho projednávání vyplynuly nové požadavky ze strany obce, vlastníků a sboru zástupců. Po zapracování všech změn došlo ke zpracování definitivního znění plánu společných zařízení, aby byl dne [datum] rozeslán dotčeným orgánům statní správy k připomínkování, avšak nastaly další komplikace. Došlo ke změně územního systému ekologické stability, kterou provedla [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Dále bylo nutno si vyjasňovat další stanoviska s ostatními orgány státní správy. Na jednání s žalobkyní dne [datum] bylo žalované sděleno, že nelze uzavřít dodatek po uplynutí lhůty pro odevzdání díla a že jí bude účtováno penále, i když ve smlouvě o dílo ani v zákonných předpisech není nikde stanoveno, že nelze dodatek uzavřít. Bylo tedy zřejmé, že práce na etapě [číslo] se nikoli vinou žalované protahují, a proto žalovaná dne [datum] požádala o prodloužení termínu plnění této etapy, na niž nebylo reflektováno. Místo toho žalovaná obdržela„ Upozornění na termín odevzdání díla dle SoD 447- 2017 [číslo] – KoPÚ k.ú. [obec] v [anonymizováno]“ ze dne [datum], což vzala na vědomí. Dílo dokompletovala a na přelomu července a srpna zaslala ke kontrole. Na základě výzvy ze dne [datum] dílo doplnila a dne [datum] bylo zasláno ke kontrole [anonymizována tři slova], která je však nepřevzala a vyzvala k dopracování. Další projednání na [anonymizována tři slova] bylo svolané až na [datum], kdy bylo dílo schváleno s připomínkami a s termínem odstranění vad do [datum]. Teprve poté mohl být plán společných zařízení předložen zastupitelstvu [územní celek], kde byl usnesením z [datum] schválen. Takže je zřejmé, že v termínu od [datum] do [datum] nemohla žalovaná ovlivnit jednání dotčených orgánů. Žalovaná poukázala i na [číslo listu] [číslo] [anonymizováno]) smlouvy o dílo, podle něhož byla povinna zajistit projednání plánu společných zařízení v [anonymizována tři slova], avšak s plněním této své povinnosti byla v prodlení. Z výše uvedeného vyplývá, že se žalovaná po celou dobu zpracování etapy [číslo] snažila minimalizovat časové prodlevy a plynule zpracovávat plán společných zařízení, jak plynuly požadavky ze strany vlastníků, sboru zástupců, obce a dotčených orgánů statní správy. Z těchto důvodů opakovaně žádala o prodloužení termínu odevzdání etapy [číslo], avšak žalobkyně na to nereflektovala. Vzhledem k tomu, že nemohla odevzdat etapu [číslo] v původně ujednaném termínu, když jí v tom bránily překážky stojící mimo sféru jejího vlivu, je nutné uzavřít, že žalobkyni nemohl vzniknout nárok na zaplacení smluvní pokuty.

10. Žalovaná rovněž namítla, že žalobkyně pomíjí podstatné povinnosti, které jí vyplývají z čl. 2 smlouvy o dílo. Žalobkyně se zavázala bezodkladně po podpisu smlouvy předat zhotoviteli veškeré podklady, které má pro zpracování díla k dispozici. Jak vyplývá z předávacího protokolu, poskytla první podklady až [datum], tj. téměř po 9 měsících od podpisu smlouvy. V [číslo listu] [číslo]) smlouvy je pro vypracování plánu společných zařízení stanoven požadavek na jeho provázání na sousední katastrální území, kterým je mj. [obec] v [anonymizováno], kde probíhala s mírným časovým předstihem také komplexní pozemková úprava. Žalovaná musela tudíž navazovat na schválený plánu společných zařízení v tomto sousedním katastrální území. Tento podklad nutný pro zpracování plánu společných zařízení v [obec] v [anonymizováno] žalobkyně žalované poskytla až [datum], tj. po termínu stanoveném ve smlouvě o dílo.

11. Žalovaná považuje postup žalobkyně v rozporu s dobrými mravy také na základě jednání žalobkyně při uzavření dodatku [číslo]. V preambuli jeho čl. I. se smluvní strany shodly, že,,vzhledem ke složitostem, jež vyvstaly při projednávání plánu společných zařízení a po přednesení požadavků obce, vlastníků, sboru zástupců na další doplnění společných zařízení včetně opakovaného předložení PSZ ke schválení do RDK…“. Žalovaná tento text dodatku chápala jako společné prohlášení, že nastaly nepředvídané okolnosti, které bránily splnění termínu dílčí části [číslo]. Žalovaná by příště již dobrovolně takový dodatek nepodepsala a raději by smlouvu vypověděla. Tudíž se domnívá, že byla žalobkyní při uzavírání tohoto dodatku i dodatků dalších podvedena. Žalovaná žalobkyni opakovaně sdělila své výhrady proti vyúčtování sankce, např. přípisy ze dnů [datum] a [datum]. Žalobkyně na ně nereagovala. Žalovaná však musí mít možnost se seznámit s tím, jak příslušné správní orgány posuzují její argumentaci, tedy bez vypořádání námitek není možné rozhodnout o vyměření sankce.

12. Soud I. stupně napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 251 602,56 Kč se smluveným úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a náklady řízení ve výši 737 Kč (výrok IV.) a České republice – Okresnímu soudu v Příbrami soudní poplatek ve výši 12 581 Kč (výrok III.). V rozsahu částky 60 279,78 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.).

13. Podle odůvodnění tohoto rozsudku soud I. stupně provedl dokazování smlouvou o dílo ze dne [datum] včetně dodatků [číslo] až [číslo] související korespondence, vyměřeními sankce ze dnů [datum], [datum] a [datum] včetně doručenek, dopisy právního zástupce žalované ze dnů [datum] a [datum], dopisem žalobkyně ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum], stanovisky ze dnů [datum] a [datum], e-maily ze dnů [datum], [datum] a [datum], upozorněním na termín odevzdání díla ze dne [datum], zápisem z kontrolního dne ze dne [datum], zápisy ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], vyjádřeními [stát. instituce], [stát. instituce] ze dnů [datum], [datum] a [datum], stanovisky žalobkyně ze dne [datum] a agentury [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], sdělením obsahu metodiky, dopisy žalobkyně ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a dopisy žalované ze dnů [datum] a [datum]. Z nich zjistil, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o dílo ve znění 5 dodatků. Jejím předmětem byl závazek žalované vypracovat návrh komplexních pozemkových úprav v k.ú. [obec] v [anonymizováno], včetně nezbytných zeměměřičských činností určených pro obnovu katastrálního operátu, vyhotovení dokumentace pro zavedení výsledků komplexních pozemkových úprav do katastru nemovitostí a vytyčování hranic nových pozemků dle zapsané DKM. Předmět díla byl dále specifikován členěním na hlavní celky, které se dále člení na dílčí části. Byla sjednána cena jak po jednotlivých částech, tak hlavních celcích i za celé dílo a termíny plnění dílčích částí i hlavních celků. Hlavní celek Návrhové práce obsahuje dílčí části: [číslo]. Vypracování plánu společných zařízení se sjednanou cenou včetně subčástí [číslo]. a) a b) ve výši 270 500 Kč bez DPH s termínem plnění do [datum], [číslo]. Vypracování návrhu nového uspořádání pozemků k vystavení dle § 11 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb. s cenou 255 000 Kč bez DPH a termínem plnění do [datum] a [číslo]. Předložení aktuální dokumentace návrhu komplexních pozemkových úprav s cenou 16 000 Kč bez DPH a termínem plnění do 1 měsíce od výzvy zadavatele s tím, že hlavní celek Návrhové práce bude předán nejpozději do [datum]. Jeho celková cena činila 541 500 Kč bez DPH. Žalovaná předala předmětnou dílčí část žalobkyni až dne [datum]. V článku V. smlouvy se žalovaná zavázala odevzdat žalobkyni dílo po dílčích částech v termínech uvedených v příloze [číslo]. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] došlo k prodloužení termínu plnění části přípravné práce do [datum]. V článku VIII. odst. 8.3. byla sjednána za nesplnění termínu stanoveného smlouvou nebo jednotlivé části díla prokazatelně zaviněného zhotovitelem smluvní pokuta ve výši 0,2 % z ceny hlavního celku včetně DPH denně, maximálně do výše nesplněné dílčí části díla. Podle odst. 8.5. byla smluvní pokuta splatná do 15 dnů ode dne doručení písemné výzvy oprávněné strany. V článku V. se zhotovitel zavázal odevzdat dílo ke kontrole po dílčích částech v termínech uvedených v příloze [číslo] s tím, že o předání díla bude vyhotoven předávací protokol. Místem předání jednotlivých částí díla je sídlo žalobkyně – [příjmení] [obec]. Podle odst. 5.3. byl objednatel povinen provést kontrolu předaných částí díla do 30 dnů od jejich převzetí ke kontrole s tím, že v této lhůtě nejpozději sdělí písemně zhotoviteli výsledek kontroly. Byla sjednána domněnka pro případ nedoručení vyjádření v dohodnuté lhůtě, že nebyly zjištěny žádné vady a nedodělky a objednatel byl pak podle odst. 5.8. povinen převzít dílo do 14 dnů. Stejná lhůta pro převzetí platila podle tohoto odstavce v případě, že budou po první kontrole zjištěny vady či nedodělky v rozsahu nebo kvalitě předaného díla a toto bude vráceno k dopracování. V takovém případě byl povinen zhotovitel vrácené dílo opravit či dopracovat do 10 dnů od jeho vrácení a opětovně jej předat ke kontrole. Na tuto opětovnou kontrolu měl objednatel opět lhůtu 30 dnů podle odst. 5.7. smlouvy. Pokud by však i po opětovné kontrole dílo vykazovalo vady, obdrží podle odst. 5.9. zhotovitel sdělení o počátku běhu sankcí a bude mu vráceno k dopracování v objednatelem stanovené lhůtě. Podle odst. [číslo] sankce sjednané podle odst. 8.3. se uplatní, pokud dílo odevzdané podle odst. 5.7. bude opět vykazovat vady a nedodělky. Objednatel je oprávněn podle odst. [číslo] dílo nepřevzít, pokud má vady, a to až do jejich odstranění. Podle odst. [číslo] pak zhotovitel předloží objednateli 15 dnů před zahájením projednávání se sborem zástupců k posouzení návrh plánu společných zařízení a před projednáním s vlastníky první návrh nového uspořádání pozemků v digitální formě. V odst. [číslo] bylo sjednáno, že písemné schválení dílčí části [číslo]. bude vyhotoveno po schválení zastupitelstvem obce.

14. Žalovaná se dostala do prodlení se splněním dílčí části [číslo]. Žalobkyně ji dne [datum] e-mailem upozornila na termín stanovený smlouvou k předložení plánu společných zařízení (do [datum]) a projednání v [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Dále ji dne [datum] upozornila na blížící se termín odevzdání dílčí části díla [číslo] a na možnost uplatnění sankce. Dne [datum] byl s plánem společných zařízení seznámen sbor zástupců. Dne [datum] proběhlo na Pobočce [role v řízení] v [obec] jednání, při němž byla žalovaná upozorněna na sankci za nesplnění termínu. Tomuto jednání předcházel e-mail ze dne [datum], v němž byla žalovaná opětovně upozorněna na termín odevzdání plánu společných zařízení a informována o tom, že žalobkyně bude postupovat podle smlouvy o dílo. Dne [datum] byl plán společných zařízení předložen Pobočce, ale nebyl převzat z důvodu zásadních chyb. Přehled chyb byl zaslán žalované dne [datum]. Dne [datum] proběhl kontrolní den, na kterém žalovaná představila druhou verzi plánu společných zařízení se zapracovanými změnami v souladu se stanovisky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] a [stát. instituce]. Dne [datum] žalovaná požádala [příjmení] o změnu termínu předání díla část [číslo]. Bylo jí odpovězeno dne [datum] tak, že věc byla již řešena zápisem dne [datum] a termín nebude prodloužen. Dne [datum] obdržela [příjmení] žádost žalované o stanovení nových termínů nebo upuštění penalizace. Plán společných zařízení byl předán ke kontrole Regionální a [anonymizována dvě slova] dne [datum]. Ta jej nepřevzala a vrátila žalované opět k přepracování. Dne [datum] byl sbor znovu seznámen s plánem společných zařízení. Dne [datum] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] znovu posoudila dokumentaci s tím, že nové zjištěné dílčí nedostatky budou opraveny do [datum]. Dne [datum] zastupitelstvo města Doksy schválilo plán společných zařízení a dne [datum] byl podepsán předávací protokol.

15. Protože žalovaná měla dílčí část díla [číslo] předat do [datum], ale splnila tento svůj závazek až [datum], vyzvala ji žalobkyně dopisem ze dne [datum] k zaplacení smluvní pokuty ve výši 327 305 Kč, když prodlení trvalo 376 dnů, tj. od [datum] do [datum]. K připomínkám žalované byla výše smluvní pokuty korigována na částku 311 882,34 Kč, když byla odečtena doba, po kterou nemohla žalovaná na plánu společných zařízení pracovat. Cena hlavního celku Návrhové práce činí včetně DPH 655 215 Kč, tj. při sjednané smluvní pokutě 0,2 % denně 1 310,43 Kč. Takto nově stanovené prodlení představuje 238 dnů. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení takto upravené sankce dopisem ze dne [datum]. Žalovaná proti vyúčtované sankci namítala stanovení její výše v rozporu s dobrými mravy, neboť podle ní měla být vypočtena pouze z ceny dílčí části díla, nikoliv z hlavního celku. Dále namítala, že žádala o prodloužení termínu dokončení etapy [číslo] a že k prodlení došlo v důsledku nečinnosti [stát. instituce] a nepotvrzení geometrických plánů. Žalobkyně na tyto připomínky reagovala přepočtením smluvní pokuty, avšak žalovaná dopisem ze dne [datum] znovu vyměřenou smluvní pokutu odmítla. Stejně reagovala dopisem ze dne [datum] na předžalobní výzvu žalobkyně z [datum].

16. S poukazem na ust. § 555 odst. 1, § 556 odst. 1 a § 557 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) soud I. stupně uzavřel, že žalobou uplatněný nárok je z větší části oprávněný. Připomněl, že žalovaná namítá rozpor smluvní pokuty s dobrými mravy, přičemž tento závěr odůvodňuje rozdílným výkladem smluvního ujednání o vzniku nároku na smluvní pokutu podle odst. 8.3. smlouvy o dílo. V takovém případě se však nejedná o rozpor ujednání o smluvní pokutě s dobrými mravy, ale o spor mezi účastníky o výklad jejich právního jednání. Ani další argumentace žalované ohledně nepřiměřenosti výše smluvní pokuty, tj. obecný poukaz na to, že její výpočet z ceny hlavního celku, nikoliv jen z ceny dílčí části ceny díla, se příčí dobrým mravům, protože takové ujednání je vůči žalované nespravedlivé, nemůže sama o sobě vést k závěru, že se jedná o právní jednání učiněné v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná totiž nebrojí proti okolnostem, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, ale pouze proti obsahu smluvního ujednání. Žalovaná také považuje za důvod rozporu ujednání o smluvní pokutě s dobrými mravy okolnosti sjednávání dodatku [číslo] ze dne [datum], v němž došlo k prodloužení termínu splnění dílčího úseku [číslo]. Žalovaná hovoří o podvedení. Není zřejmé, jak a v čem měla být podvedena, když text dodatku je srozumitelný a v jeho článku II. odst. 1 se přímo sjednává, že ostatní ujednání smlouvy zůstávají v platnosti. Navíc tato obrana žalované je irelevantní, neboť se nejedná o tvrzení okolností právního jednání při sjednání smluvní pokuty a jejich rozporu s dobrými mravy v květnu 2017, ale okolností existujících o tři roky později, kdy již žalovaná byla v prodlení se splněním předmětné části svého závazku. V tomto směru lze odkázat např. na rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 9. 2020, sp. zn. 32 Cdo 1490/2019, a ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, podle něhož nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat absolutní neplatnost ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu (pozn. moderační právo dle ust. § 2051 o.z. může soud použít pouze na návrh dlužníka). Žalovaná by tak musela tvrdit a prokazovat, že dobrým mravům se příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána. Žalovaná v tomto směru ničeho netvrdila a ani soud takové okolnosti při sjednávání smluvní pokuty nezjistil. Smlouva byla uzavřena s žalovanou v rámci veřejné zakázky, kdy text smlouvy je předem znám všem uchazečům, které doplňují jimi navrženou cenu díla. Podmínky ve smlouvě obsažené tak žalovaná předem znala a bylo jen na ní, zda se veřejné zakázky zúčastní a následně smlouvu uzavře. Odkaz žalované na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 5488/2017 je nepřiléhavý, když v této věci se soud zabýval otázkou odlišného stanovení výše smluvní pokuty ve smlouvě dvojím způsobem. Navíc sjednaná výše smluvní pokuty 0,2 % denně z ceny příslušné hlavní části díla rozhodně není nepřiměřená.

17. Soud I. stupně nepřisvědčil ani druhé námitce žalované, že smluvní pokuta může být podle smlouvy požadována pouze v případě, že by se žalovaná dostala do prodlení s plněním dílčí části a zároveň hlavní části díla. Ujednání odstavce 8.

3. článku VIII. smlouvy je totiž zcela jasně a srozumitelně formulováno. Navíc je třeba přihlédnout k tomu, že mechanismus smluvní pokuty se podle odstavce [číslo] smlouvy uplatní až v případě opakovaného porušení závazku žalované předat dílo bez vad a nedodělků. I kdyby se smluvní pokuta počítala pouze z ceny dílčí částí a činila by tak 0,6 % z této ceny denně, nejednalo by se o smluvní pokutu s ohledem ke všem uvedeným okolnostem existujícím při sjednávání pokuty za sjednanou v rozporu s dobrými mravy.

18. Konečně se soud I. stupně zabýval i otázkou nezavinění prodlení s předáním předmětné dílčí části díla žalovanou a shledal, že ani tato námitka není relevantní. Skutečnost, že se žalovaná po uplynutí původního sjednaného termínu snažila dosáhnout jeho změny, nemůže jít k tíži žalobkyně. Při přepočtu smluvní pokuty k námitce žalované ohledně nemožnosti ovlivnit zpracovávání předaných podkladů dotčenými státními i samosprávními orgány žalobkyně správně odečetla dobu, po kterou nemohla žalovaná na díle z těchto důvodu pracovat, a původní nárok tak pokrátila.

19. Soud I. stupně se však neztotožnil s výpočtem žalobkyně ohledně počátku prodlení žalované s předáním předmětné dílčí části díla. Podle přílohy [číslo] má být postupováno v termínu plnění podle odstavce 5.1. smlouvy, podle něhož předmětná dílčí část díla měla být předána ke kontrole do [datum]. Pokud by smluvní strany postupovaly podle uvedených smluvních podmínek, při bezvadném plnění podle odstavců 5.3., 5.

4. či 5.5. by nastala skutečnost předvídaná v odstavci 5.8. a k převzetí sporné části díla by došlo nejpozději do 45 dnů od předání ke kontrole. Samotné předání dílčí části díla ke kontrole totiž není předáním a splněním díla, ale k tomu dochází způsobem v těchto smluvních ujednáních předvídaným. Teprve pak může být žalovaná v prodlení, tj. nejdříve od [datum]. Oproti uplatněným 237 dnům činí prodlení pouze 192 dnů x 1 310,43 = 251 602,56 Kč.

20. Proto soud I. stupně vyhověl žalobě pouze částečně a v rozsahu částky 60 279,78 Kč ji zamítl. Stejný osud stíhal i uplatněný smluvený úrok z prodlení podle odstavce [číslo] smlouvy.

21. Protože je žalobkyně ze zákona odvobozena od soudních poplatků, soud I. stupně podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích uložil žalované v rozsahu, ve kterém ji zavázal k placení žalovaných nároků, uhradit soudní poplatek ve výši 12 581 Kč.

22. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Určil částku náhrady účelně vynaložených nákladů žalobkyně částkou 1 200 Kč sestávající ze 4 režijních paušálů po 300 Kč (§ 151 odst. 3. o.s.ř. ve spojení s ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif /dále jen„ AT“ / – žaloba, předžalobní upomínka, 2 jednání soudu). Přitom náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil a žalované jako ve větší míře neúspěšné účastnici uložil povinnost zaplatit žalobkyni 737 Kč. Soud I. stupně náhradu nákladů řízení poměřil tzv. absolutním úspěchem žalobkyně ve věci, který byl 61,38%. Relativní úspěch žalobkyně ve věci byl 80,69% a neúspěch 19,31%. Vycházel totiž z toho, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky přiznané včetně smluvených úroků z prodlení splatných do rozhodnutí soudu a tuto částku pak poměřil s původně vymáhanou pohledávkou s příslušenstvím splatným ke stejnému datu. Takto žalobce požadoval původně celkem 373 535,04 Kč a přiznáno mu bylo 301 419,86 Kč (k tomu srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08).

23. Proti tomuto rozsudku podaly odvolání obě sporné strany.

24. Odvolání žalobkyně směřuje proti výrokům II. a IV. rozsudku a soudu I. stupně vytýká, že si nesprávně vyložil čl. 5 smlouvy o dílo a dovodil, že žalovaná se do prodlení mohla dostat nejdříve [datum]. Vyšel ze skutečnosti, že předání sporné části díla ke kontrole není předáním a splněním díla. Ve smlouvě o dílo je však uplatnění smluvní pokuty vázáno na odevzdání dílčí části ke kontrole. V posuzovaném případě došlo k nesplnění termínu stanoveného smlouvou, a to odevzdání dílčí části [číslo]. Pokud by byla dílčí část předána ke kontrole v souladu se smlouvou ve sjednaném termínu, tedy do [datum], podle čl. 5. až 5.7. by objednatel prováděl její kontrolu a případně ji vracel k odstranění vad a nedodělků. Teprve pokud by i podruhé nebylo dílo převzato a bylo vráceno k odstranění vad a nedodělků, došlo by podle čl. 5 k uplatnění sankce podle čl.

8. Dílčí část [číslo]. však v termínu sjednaném v příloze [číslo] ke kontrole předána nebyla a došlo tak k nesplnění termínu stanoveného smlouvou a žalobkyně uplatnila sankci podle čl.

8. Proto nepochybila, když tvrdila, že žalovaná byla v prodlení s odevzdáním dílčí části již od [datum].

25. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku II. změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 60 279,78 Kč se smluveným úrokem ve výši 0,05 % denně od [datum] [anonymizováno] do zaplacení, a ve výroku IV. tak, že se žalobkyni přiznávají náklady řízení ve výši 1 200 Kč, anebo aby jej v tomto rozsahu zrušil a vrátil soudu I. stupně k novému projednání.

26. Žalovaná svým odvoláním brojí proti výrokům I., III. a IV. rozsudku a soudu I. stupně vytýká, že nesprávně uzavřel, že žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu. V řízení totiž bylo prokázáno, že žalovaná opakovaně žádala žalobkyni o prodloužení termínu termínu dokončení etapy [číslo] z důvodu, že [stát. instituce] vydalo stanovisko až dne [datum] že z důvodů formálních i nečinností uvedeného pracoviště nebyly geometrické plány včas potvrzeny. Proto žalovaná požádala dne [datum] o prodloužení termínu zpracování zmíněné etapy a etap následujících do [datum]. Ovšem geometrické plány byly potvrzeny až [datum] a [anonymizována dvě slova] vydal k etapě [číslo] kladné stanovisko až [datum]. Proto byly přípravné práce ukončeny až [datum] a nikoliv [datum], jak bylo uvedeno v původní smlouvě o dílo. Protože předpoklad dokončení etapy [číslo] byl minimálně 5 měsíců, mohla žalovaná dílo dokončit nejdříve [datum]. Dne [datum] jí žalobkyně zaslala„ Upozornění na termín odevzdání díla dle [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo] – [anonymizováno] [obec] v [anonymizováno]“. Z výše uvedených zřejmých důvodů žalovaná na toto nereagovala žádostí o prodloužení termínu odevzdání etapy [číslo], protože nedodržení termínu prokazatelně nezavinila. Sbor zástupců plán společných zařízení definitivně odsouhlasil dne [datum]. V průběhu jeho projednávání vyplynuly nové požadavky ze strany obce, vlastníků a sboru zástupců. Po jejich zapracování došlo ke zpracování definitivního plánu společných zařízení, aby byl dne [datum] rozeslán dotčeným orgánům statní správy, avšak nastaly další komplikace. Došlo ke změně Územního systému ekologické stability, kterou provedla [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], a bylo nutno si vyjasňovat další stanoviska s ostatními orgány státní správy. Na jednání dne [datum] na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] bylo žalované sděleno, že nelze uzavřít dodatek po uplynutí lhůty pro odevzdání díla a že jí bude účtováno penále. Bylo tedy zřejmé, že práce na etapě [číslo] a souvisejících podetapách se nikoli vinou žalované protahují, a proto žalovaná dne [datum] požádala o prodloužení termínu plnění této etapy, na kterou nebylo reflektováno. Místo toho žalovaná obdržela„ Upozornění na termín odevzdání díla dle [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo] – [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova]“ ze dne [datum], což vzala na vědomí. Dílo dokompletovala a na přelomu července a srpna zaslala ke kontrole. Na základě výzvy ze dne [datum] dílo doplnila a dne [datum] zaslala ke kontrole [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], která je ovšem nepřevzala a vyzvala k dopracování. Další projednání na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] bylo svolané až na [datum], kdy bylo dílo schváleno s připomínkami termínem odstranění nedostatků do [datum]. Teprve poté mohl být plán společných zařízení předložen zastupitelstvu [územní celek], kde byl usnesením ze dne [datum] schválen. Je tak zřejmé, že v době od [datum] do [datum] nemohla žalovaná ovlivnit jednání dotčených orgánů. Stejně tak je nutno poukázat na čl. 3 [číslo] f) smlouvy o dílo, podle něhož byla žalobkyně povinna zajistit projednání plánu společných zařízení v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], avšak s plněním této své povinnosti byla v prodlení.

27. Žalovaná nesouhlasila ani s argumentací soudu I. stupně, že ujednaná smluvní pokuta není v rozporu s dobrými mravy, že jde o ujednání platné a že nelze ani využít moderačního práva soudu. Žalovaná má za to, že sjednaná smluvní pokuta je v rozporu s dobrými mravy a že je v tomto případě prostor minimálně pro aplikaci moderačního práva soudu, neboť vyměřená smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká. Výpočet podle čl. 8 smlouvy o dílo lze totiž aplikovat pouze při prodlení zhotovitele s předáním hlavního celku při současném neodevzdání ani jedné dílčí části takového hlavního celku. Měl by vycházet z ceny dílčí části díla, s níž je zhotovitel v prodlení. Výpočet smluvní pokuty, jak jej žalobkyně uplatnila, je v rozporu s dobrými mravy, neboť smluvní pokuta ve výši 0,2 % z ceny hlavního celku za každý den prodlení se splněním dílčí části díla, jejíž cena je podstatně nižší, než cena hlavního celku, je vůči žalované krajně nespravedlivá.

28. Soud by měl podle žalované moderační právo aplikovat, neboť smluvní pokuta ve výši 0,2 % z ceny hlavního celku za každý den prodlení se splněním dílčí části díla, jejíž cena je podstatně nižší, než cena hlavního celku, je zjevně nepřiměřená, kdy obvyklé výše smluvních pokut v takových případech činí 0,05 % - 0,1 % z ceny díla, případně jednorázovou částku. Žalovaná poukazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 5488/2017, které se sice vztahuje na smlouvu o půjčce, avšak závěry o výši smluvní pokuty jsou aplikovatelné i na smlouvy o dílo. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí uzavřel, že výše smluvní pokuty ve vyšší sazbě než 0,5 % denně z dlužné částky je zjevně nepřiměřená a rozporná s dobrými mravy. Tedy smluvní pokuta ve výši 0,2 % z ceny hlavního celku za každý den prodlení se splněním dílčí části díla, jejíž cena je podstatně nižší než cena hlavního celku, je zcela zjevně nepřiměřená.

29. Žalovaná soudu I. stupně dále vytýká, že nesprávně uzavřel, že nevznesla požadavek na uplatnění moderačního práva soudu. Žalovaná totiž od počátku řízení poukazovala na nepřiměřenou výši sjednané smluvní pokuty a opakovaně ji sporovala, tedy řádně uplatnila návrh na moderaci smluvní pokuty ve smyslu ust. § 2051 o.z., na což však soud I. stupně nereagoval. I kdyby žalovaná vznesla návrh na uplatnění moderačního práva soudu až v odvolacím řízení, nejedná se o novou skutečnost, kterou by nebylo možno uplatňovat v odvolacím řízení. Žalovaná poukazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 32 Cdo 3853/2007, podle něhož návrh účastníka na snížení smluvní pokuty není uplatněním nové skutečnosti ve smyslu ust. § 205a a § 211a o.s.ř. Tento návrh je tak možný učinit až během odvolacího řízení.

30. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížil v souladu s ust. § 2051 o.z. a aby rozhodnutí soudu I. stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení, eventuálně aby jej změnil tak, že žalobu zamítne v celém rozsahu a žalované přizná náhradu nákladů řízení.

31. Podle vyjádření žalobkyně k odvolání žalované bylo v řízení prokázáno, zejména podrobným vyjádřením katastrálního úřadu ze dne [datum] k průběhu schvalování geometrických plánů v rámci komplexní pozemkové úpravy v k. ú. [obec] v [anonymizováno], doloženého přehledným časným shrnutím schvalování geometrických plánů, že katastrální úřad dodržel předepsané lhůty 30 dnů pro převzetí resp. nepřevzetí elaborátu ZPH pro účely katastru a 14 kalendářních dnů pro potvrzení resp. nepotvrzení geometrického plánu tak, jak stanoví obecně závazné právní a dále vnitřní předpisy v resortu [anonymizována tři slova] a [anonymizováno]. Z výpisů vad vyplývá, že důvody označené jako vady, pro které elaborát ZPH nebyl převzat a geometrický plán [číslo] nebyl potvrzen, jsou závažné a jejich přehlížení by vedlo k zavedení zmatečných a neúplných údajů do katastru nemovitostí. Dále bylo prokázáno, že žalovaná byla žalobkyní průběžně upozorňována na nedodržení termínů splnění a odevzdání dílčí části Plánu společných zařízení, k jeho zpracování však přistoupila až po uplynutí termínu pro jeho odevzdání a k prvnímu předložení [anonymizována tři slova] došlo až v září 2019, tedy více než 7 měsíců po uplynutí termínu pro jeho předání. Návrhy předložené žalovanou byly pro zjevné a značné nedostatky vráceny a ke konečnému schválení v zastupitelstvu obce došlo až [datum]. Další důvody, které ve svých vyjádření zmiňuje žalovaná, např. nové požadavky ze strany obce, vlastníků a sboru zástupců, se objevily až po uplynutí termínu pro splnění dokončení dílčí části [číslo], tedy až po [datum]. Žalovaná v odvolání netvrdí žádné nové skutečnosti, pouze opakuje svá tvrzení, která uváděla již ve vyjádření k žalobě a při jednání před soudem I. stupně. Soud I. stupně správně uzavřel, že sjednaná smluvní pokuta není v rozporu s dobrými mravy a že nelze využít moderačního práva soudu.

32. Žalobkyně připomněla, že uplatňuje nárok na zaplacení smluvní pokuty ze smlouvy o dílo, k jejímuž uzavření došlo na základě výsledků výběrového řízení. Způsob uplatnění a výpočtu smluvní pokuty byl již v návrhu smlouvy a v zadávacích podmínkách výběrového řízení na veřejnou zakázku. Pokud žalovaná podala nabídku do výběrového řízení na veřejnou zakázku, o výši smluvní pokuty věděla a s takto navrženou výší podáním nabídky souhlasila. Vtělením smluvní pokuty do smlouvy o dílo žalobkyně sledovala především zajištění závazku zhotovitele splnit v termínu odevzdání jednotlivých částí díla, které spolu úzce souvisejí a na sebe navazují. Pozemková úprava představuje zásah do vlastnických a dalších věcných práv vlastníků a oprávněných i povinných osob, a proto je v zájmu pozemkového úřadu trvat na dodržení všech smluvních termínů. Výše smluvní pokuty mohla mít vliv na rozhodování potenciálních uchazečů, zda se výběrového řízení na veřejnou zakázku zúčastní či nikoli. Uplatněním moderačního práva soudu by bylo zasaženo do podmínek veřejné soutěže a šlo by o podstatnou změnu závazku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 436/2011 a usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 4522/12).

33. Žalovaná se podle svého vyjádření k odvolání žalobkyně ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že žalovaná může být v prodlení nejdříve od [datum], tedy výrok II. napadeného rozsudku je věcně správný.

34. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání jsou přípustná, byla podána oprávněnými osobami, včas a obsahují zákonem předvídané náležitosti (§ 201, § 202, § 204 odst. 1, § 205 o.s.ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vyhlášení předcházelo, podle ust. § 212, § 212a odst. 1, 3, 5 o.s.ř.

35. Odvolací soud shledal, že soud I. stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu I. stupně, tak jak je ve svém rozhodnutí správně popsal, a pro stručnost na rozhodnutí soudu I. stupně v těchto částech zcela odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu I. stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením § 157 odst. 2 o.s.ř. nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem I. stupně. To je dáno charakterem (postavením) odvolacího soudu, jenž plní roli přezkumné instance a nebuduje svá rozhodnutí„ na zelené louce“ a bez vazby na argumentaci soudu I. stupně.

36. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

37. Podle ust. § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

38. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

39. V občanském zákoníku účinném od 1. 1. 2014 již není smluvní pokuta koncipována jako zajištění dluhu, nýbrž jako jeho utvrzení, což je zdůvodněno tím, že funkcí smluvní pokuty není dluh zajistit, jako je tomu v případě ručení nebo zástavního práva (tedy umožnit věřiteli uspokojit se z náhradního majetku dlužníka či třetí osoby), ale spíše posílit („ utvrdit“) postavení věřitele. Vznik práva na zaplacení smluvní pokuty není spjat se vznikem škody v důsledku porušení utvrzené povinnosti. Skutečnost, že z porušení utvrzené smluvní povinnosti škoda nevznikla, případně že vznikla v nižší výši, než kolik představuje výše smluvní pokuty, není pro vznik práva a tomu odpovídající povinnosti dlužníka smluvní pokutu zaplatit rozhodující. Výše škody, jež vznikla oprávněnému porušením povinnosti utvrzené smluvní pokutou, není kritériem ani pro úvahu o nepřiměřenosti smluvní pokuty, ani pro úvahu o odpovídající míře jejího snížení, může nicméně určit hranicí, pod kterou nelze pokutu snížit (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3622/2011).

40. Nová koncepce smluvní pokuty nepřejímá ust. § 545 odst. 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ze kterého podpůrně vyplývalo, že dlužník není povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení smluvní povinnosti nezavinil. Nestanoví-li proto dohoda dlužníka a věřitele jinak, je dlužník povinen zaplatit smluvní pokutu bez ohledu na své zavinění (jde o objektivizovanou smluvní pokutu bez možnosti liberace). Podmínky, za kterých dlužník porušil svou smluvní povinnost, nejsou z hlediska vzniku práva věřitele na zaplacení smluvní pokuty právně relevantní. Není ovšem vyloučena dohoda dlužníka a věřitele, podle níž je dlužník povinen zaplatit smluvní pokutu pouze při zaviněném porušení smluvní povinnosti, eventuálně v případě úmyslného porušení smluvní povinnosti apod. Nebo naopak lze sjednat, že dlužník není povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu, bránila-li mu ve splnění utvrzení povinnosti vis maior.

41. Z ust. § 2051 o.z. lze v prvé řadě dovodit, že nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat neplatnost ujednání o smluvní pokutě z důvodu porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem toliko k použití moderačního oprávnění soudu. Na druhou stranu nelze vyloučit, aby bylo ujednání o smluvní pokutě posouzeno jako rozporné s dobrými mravy v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, a to i ve spojení se skutečností, že byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 2707/2007). Moderovat přitom lze pouze výslednou částku smluvní pokuty, nikoli vlastní způsob jejího určení.

42. Moderace smluvní pokuty soudem je vystavěna na třech základních pilířích: a) posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty, b) rozhodnutí o jejím snížení, c) rozsah jejího snížení.

43. Ad a) Existují 2 základní varianty smluvní pokuty, která má peněžitou podobu, a to smluvní pokuta stanovená pevnou částkou nebo smluvní pokuta stanovená ve formě určité (zpravidla procentní) sazby za stanovené časové období. Z odlišné koncepce obou těchto variant lze dovodit též odlišná měřítka, pro posouzení přiměřenosti smluvní pokuty. Smluvní pokutu stanovenou pevnou částkou lze totiž považovat za nepřiměřenou při zohlednění poměru mezi hodnotou zajištěné povinnosti a výší smluvní pokuty, kterou by byl dlužník povinen zaplatit třeba i za pouhé 2 dny prodlení. Oproti tomu nelze v případě smluvní pokuty stanovené na základě procentní sazby vycházet při posuzování její nepřiměřenosti z poměru celkové výše smluvní pokuty v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka. Jinými slovy celková smluvní pokuta nemůže být nepřiměřená, je-li přiměřená její denní sazba. Nepřiměřenost smluvní pokuty sjednané ve formě denní sazby je nutné proto posuzovat podle sjednané denní sazby s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1299/2006). Posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty vždy závisí na okolnostech konkrétního případu a je věcí volného uvážení soudu. Dluhy pro některé smluvní strany nevýznamné mohou být jinými smluvními partnery považovány za natolik důležité, že se dohodnou na jejich utvrzení smluvní pokutou. Stejným způsobem může být různými subjekty posuzována i různá výše smluvní pokuty. Z uvedeného důvodu není rozhodující výše smluvní pokuty ve vztahu k jiným obchodním vztahům, nýbrž jedině ve vztahu k okolnostem konkrétního případu (srov. rozhodnutí soudu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 485/2009). Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 3113/2007 dokonce konstatoval, že i smluvní pokutu sjednanou ve formě úroku převyšujícího i několikanásobně 100% zajištěné pohledávky ročně lze, s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu, považovat za přiměřenou. Úvahy o nepřiměřenosti smluvní pokuty se mohou (logicky) upínat toliko k okolnostem, které byly dány v okamžiku jejího sjednání. Skutečnost, zda byla smluvní pokuta sjednána v nepřiměřené výši, proto nelze zkoumat prizmatem skutečností, které nastaly až poté, co byla smluvní pokuta v určité výši sjednána. Z uvedeného důvodu není při posuzování nepřiměřenosti smluvní pokuty rozhodné posouzení důvodů, které způsobily, že dlužník byl v prodlení s plněním utvrzeného dluhu, nebo přihlédnutí k okolnostem, za nichž k prodlení dlužníka došlo, případě ke skutečnostem, které přispěly nebo jinak ovlivnily dobu trvání prodlení dlužníka s plněním utvrzené povinnosti. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2192/2009).

44. Ad b) Rozhodnutím soudu o snížení smluvní pokuty povinnost dlužníka v určeném rozsahu plnit smluvní pokutu zaniká; jedná se o konstitutivní soudní rozhodnutí. Občanský zákoník vychází z koncepce, podle níž soud může nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit pouze na návrh dlužníka. Dosavadní rozhodovací praxe přitom vycházela z názoru, že shledá-li soud sjednanou smluvní pokutu jako nepřiměřeně vysokou, může ji snížit i bez návrhu.

45. Ad c) V případě, že výsledkem rozhodování soudu bude závěr, že svého moderačního práva využije, neboť byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta a dlužník moderaci smluvní pokuty navrhl, nastupuje třetí etapa rozhodování, v níž soud posuzuje, v jakém rozsahu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v této fázi rozhodování je soud ze zákona povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Možnost soudu snížit smluvní pokutu však není neomezená – věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody. Při úvaze o rozsahu snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty je nutno vycházet pouze z kritérií stanovených v ust. § 2051 o.z. (tedy hodnoty a významu zajišťované povinnosti). Žádná další kritéria (například požadavek„ vyváženosti smlouvy“) nemohou být zohledněna (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1728/2010 nebo 29 Odo 1105/2003).

46. V přezkoumávaném případě lze přisvědčit soudu I. stupně, že žalobkyni nárok na zaplcení smluvní pokuty vznikl. Smluvní pokuta byla jasně a srozumitelně ujednána v článku VIII. odst. 8.3. smlouvy o dílo ze dne [datum] a její znění bylo žalované známo již při jejím podpisu, resp. při vědomí této sankce se zúčastnila výběrového řízení na předmět díla. Žalovaná utvrzenou povinnost porušila, když prodloužený termín plnění [datum] nesplnila a dílčí část [číslo] předala až [datum]. K prodlení přitom došlo prokazatelně z důvodů na straně žalované, které byl opakovaně vrácen k přepracování jí předložený plán společných zařízení pro zjevné a zásadní vady. Žalovaná se tak ocitla v prodlení od [datum] do [datum], celkem 376 dní. K jejím námitkám žalobkyně ponížila uvedenou dobu prodlení o dobu, po kterou žalovaná nemohla na díle prokazatelně pracovat, na 238 dní. Smuvní pokuta byla vypočtena v souladu se smluvním ujednáním jako 0,2 % z ceny hlavního celku na 1 310,43 Kč denně, což je za 238 dní prodlení 311 882,34 Kč, když maximální výše smluvní pokuty byla v souladu s odst. 8.3. smlouvy o dílo jen do výše ceny dílčí části [číslo], tj. do výše 327 305 Kč Odvolací soud tedy uzavírá, že žalobkyně se na žalované po právu domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 311 882,34 Kč, včetně smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z této částky ode dne [datum], kdy se na základě výzvy k úhradě ze dne [datum] obsahující lhůtu k plnění 15 dnů ocitla se zaplacením svého dluhu v prodlení, do zaplacení, neboť tak stanoví ujednání článku VIII. odst. [číslo] smlouvy o dílo.

47. Odvolací námitce žalované založené na argumentaci, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro rozpor s dobrými mravy, přisvědčit nelze, neboť, jak bylo vyloženo výše, smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat neplatnost ujednání o smluvní pokutě z důvodu porušení dobrých mravů, nýbrž může být toliko důvodem k použití moderačního oprávnění soudu. Názor odvolatelky, že výpočet smluvní pokuty uvedený v čl. VIII. odst. 8.3. smlouvy o dílo lze aplikovat pouze při prodlení zhotovitele s předáním hlavního celku při současném neodevzdání ani jedné dílčí části takového hlavního celku, z žádného smluvního ujednání nevyplývá.

48. Odvolací soud se zabýval návrhem žalované na moderaci smluvní pokuty vznesené až odvolacím řízení a dospěl k závěru, že není na místě smluvní pokutu moderovat, neboť se nejedná o smluvní pokutu nepřiměřenou. Především je nutno připomenout, že v případě smluvní pokuty stanovené procentní sazbou nelze při posuzování její přiměřenosti vycházet z celkové výše smluvní pokuty vzniklé v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka, ale je třeba zkoumat, zda je přiměřená denní sazba. Sazba smluvní pokuty 0,2 % denně z ceny díla je sazbou, kterou konstantní judikatura považuje za přiměřenou. I podle odvolatelkou poukazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 5488/2017 lze za nepřiměřenou sazbu považovat sazbu přesahující 0,5 % denně, sazba 0,2 % denně je méně než poloviční. Nadto je třeba přihlédnout k hodnotě a významu utvrzované povinnosti, kterým je zájem žalobkyně na dodržování termínů odevzdání jednotlivých částí díla, jež na sebe navazují, aby byl minimalizován zásah do vlastnických a dalších věcných práv vlastníků a dalších oprávněných a povinných osob. Nelze přehlédnout ani skutečnost, že podmínky uplatnění a způsob výpočtu smluvní pokuty byly obsaženy již již zadávacích podmínkách veřejné zakázky a mohly mít vliv na rozhodování ostatních uchazečů, zda se výběrového řízení zúčastní či nikoli. Je třeba přisvědčit žalobkyni, že uplatněním moderačního práva soudu by bylo zasaženo do podmínek veřejné soutěže a šlo by o podstatnou změnu závazku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 436/2011 a usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 4522/12).

49. Odvolací soud ovšem nesouhlasí s důvody, pro které soud I. stupně zamítl žalobu v rozsahu částky 60 279,78 Kč se smluvním úrokem z prodlení, tedy s posouzením počátku prodlení žalované se splněním jejího závazku. Smluvní pokuta byla totiž v článku VIII. odst. 8.3. sjednána za nesplnění termínu stanoveného smlouvou nebo jednotlivé dílčí části díla ve sjednaném termínu. Podle přílohy [číslo] smlouvy o dílo měla být dílčí část [číslo] předána ke kontrole do [datum] a tento sjednaný termín, utvrzený smluvní pokutou, žalovaná nesplnila. Jinými slovy nárok na vznik smluvní pokuty nebyl vázán na splnění a předání díla, ale předání dílčí části díla ke kontrole. Žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu již od [datum].

50. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. podle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil a podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. jej změnil ve výroku II. způsobem uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku a ve výroku III. o přechodu poplatkové povinnosti jen ve výši soudního poplatku s ohledem na skutečnost, že žalovaná je v tomto řízení neúspěšná zcela.

51. Vzhledem k tomu, že odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zčásti změnil, rozhodoval nejen o nákladech odvolacího řízení podle ust. § 224 odst. 1 o.s.ř., ale podle ust. § 224 odst. 2 o.s.ř. znovu i o nákladech řízení před soudem I. stupně.

52. Za řízení před soudem I. stupně přiznal odvolací soud v něm úspěšné žalobkyni náklady řízení podle vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 1 200 Kč za 4 úkony právní služby (sepis žaloby, vyjádření k odporu proti platebnímu rozkazu, účast u jednání soudu a písemný závěrečný návrh) po 300 Kč.

53. Za řízení odvolací přiznal odvolací soud v něm úspěšné žalobkyni náklady řízení podle vyhl. č. 254/2015 Sb. ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (podání odvolání, vyjádření k odvolání žalované a účast u jednání odvolacího soudu) po 300 Kč.

54. Náklady řízení před soudy obou stupňů v celkové výši 2 100 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení