21 Co 411/2021- 404

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ladislavy Mentbergerové a soudkyň Mgr. Lucie Markové a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa], insolvenční správce dlužníka [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] zastoupené advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupené advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů [anonymizováno] právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení [anonymizováno] [datum] do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů [anonymizováno] právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II.).

2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě podané k soudu dne [datum], kterou se žalobkyně, která je insolvenčním správcem dlužníka [právnická osoba] (dále„ dlužník“), domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím do majetkové podstaty dlužníka (po částečném zpětvzetí žaloby ze dne [datum] a částečném zastavení řízení usnesením soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) jako pojistného plnění, na jehož vyplacení vznikl dlužníkovi jako pojistníkovi a pojištěnému vůči žalované jako pojistiteli nárok na základě mezi nimi uzavřené pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu ze dne [datum] ve znění Dodatku [číslo] ze dne [datum] a všeobecných pojistných podmínek odpovědnosti za škodu [anonymizována dvě slova] [číslo] účinných [anonymizováno] [datum]. Tvrzenou škodou byla částka [částka] představující částku, o kterou byla v důsledku pochybení dlužníka (neuveřejnění dodatečných informací k požadavkům na kvalifikaci [číslo] ze dne [datum] a dodatečných informací k požadavkům na kvalifikaci [číslo] ze dne [datum], ke kterému mělo v prvním případě dojít dne [datum]) provedena tzv. korekce dotace [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] (dále„ [anonymizováno]“), s tím, že dlužník byl podle mandátní smlouvy uzavřené s [anonymizováno] povinen jako mandatář provést a zajistit přípravu a průběh veřejné zakázky pod názvem„ SV [obec] – [obec], zajištění kvality pitné vody – zhotovitel stavby“ (dále„ veřejná zakázka“), zadávané [anonymizováno] jako zadavatelem; [anonymizováno] požadoval zaplacení částky tzv. korekce dotace jako ušlého zisku po dlužníkovi, dlužník byl pro případ pojištění odpovědnosti za škodu pojištěn u žalované, u níž svůj nárok uplatnil, a žalovaná poskytnutí pojistného plnění zamítla. Žalovaná se bránila tím, že nedošlo ke vzniku škody, tvrzená škoda není v příčinné souvislosti s jednáním dlužníka, na jednání dlužníka se vztahuje výluka z pojištění.

3. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že vzal za prokázané, že mezi dlužníkem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva, která byla posléze doplněna Dodatky [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]; nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu [anonymizována dvě slova] [číslo] účinné od 1. 1. 2007 a všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu [anonymizována dvě slova] [číslo] [účinnost]; pojištění bylo sjednáno [anonymizováno] [datum]; spoluúčast dlužníka byla sjednána ve výši [částka], sublimit pojistného plnění činil [částka]; pojistná smlouva byla žalovanou vypovězena a pojištění zaniklo k [datum]; v čl. 4 odst. 1. písm. c) [anonymizována dvě slova] [číslo] byla sjednána výluka z pojištění tak, že se pojištění nevztahuje na tzv. čistou finanční škodu (definovanou v tomto článku), v čl. 4 odst. 2. písm. a) [anonymizována dvě slova] [číslo] byla sjednána výluka z pojištění tak, že se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu vzniklou uložením nebo uplatňování pokut, penále či jiných smluvních, správních nebo trestních sankcí; v Dodatku [číslo] k pojistné smlouvě strany sjednaly, že se pojištění vztahuje i na odpovědnost za škodu vzniklou jinak než na zdraví, usmrcením, poškozením, zničením nebo pohřešováním věci, která nemá původ ve škodě na zdraví nebo věci a i na škody způsobené ve formě penále nebo pokut uložené poškozenému, ale pouze na základě pravomocného rozhodnutí soudu, správního orgánu či jiného orgánu veřejné moci; v čl. 14 odst. 17. [anonymizována dvě slova] [číslo] byl vymezen pojem škody způsobené jinak než na zdraví, usmrcením, poškozením nebo zničením věci, kterou se rozumí mimo jiné i ušlý zisk; mezi dlužníkem jako mandatářem a [anonymizováno] jako mandantem byla dne [datum] uzavřena mandátní smlouva, kterou se dlužník zavázal v rámci své obchodní činnosti provést a zajistit přípravu a průběh veřejné zakázky s tím, že dlužník (mandatář) mimo jiné odpovídá za porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek v rámci poskytnuté finanční podpory, ze které by mohla být veřejná zakázka podle odst. 1.2 smlouvy spolufinancována; [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] se zavázal poskytnout [anonymizováno] jako příjemci podpory dotaci ve výši [částka] a úročenou zápůjčku ve výši [částka] na předmětnou veřejnou zakázku; dne [datum] oznámil [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] listinou nazvanou Informace o udělení korekce, že z důvodu pochybení zadavatele při realizaci veřejné zakázky byla stanovena 5% korekce výše podpory a tato byla vyčíslena v případě výdajů [anonymizováno] na dotaci částkou [částka] a v případě výdajů [anonymizováno] na podporu částkou [částka]; ohledně korekce nebylo vydáno pravomocné rozhodnutí; [anonymizováno] vzal korekci dotace na vědomí a s tímto vědomím uzavřel dne [datum] se [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] smlouvu o poskytnutí podpory ze [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]; v důsledku pochybení dlužníka při poskytování poradenství v rámci veřejné zakázky došlo ke škodě v podobě ušlého zisku na úkor [anonymizováno], kdy [anonymizováno] byla vyplacena dotace v nižší výši, přičemž dotace byla použita ke stanovenému účelu a zbývající část nákladů [anonymizováno] uhradil ze svého.

4. Soud prvního stupně uzavřel, že dlužník porušil podmínky, co se týče zveřejňování veřejné zakázky ve vztahu k Evropské unii a byla stanovena korekce; podle čl. 4 odst. 2. písm. a) všeobecných pojistných podmínek je obecně z pojištění vyloučena tzv. finanční škoda, nemá-li původ v předcházející škodě na životě, zdraví nebo na věci, nebo není-li ve smlouvě sjednáno jinak; v dané věci nebylo vydáno pravomocné rozhodnutí soudu, správního orgánu či jiného orgánu veřejné moci, korekce byla úkonem faktickým ve formě oznámení, nikoli rozhodnutí ve smyslu § 14e zákona č. 218/2000 Sb., proto není sjednaným pojištěním kryta; udělení korekce není pokutou, neboť se nejedná o správní nebo trestní delikt, ale o následek volné úvahy poskytovatele dotace; nejedná se ani o penále, neboť nejde o sankci za prodlení s plněním určité povinnosti; korekce je faktickým opatřením, nesplní-li žadatel o poskytnutí dotace všechny podmínky určené jejím poskytovatelem; nebylo vydáno žádné rozhodnutí v materiálním slova smyslu, jímž by se zakládala práva a povinnosti dotčených osob, [anonymizována čtyři slova] pouze informoval [anonymizováno] a následně dotaci přiznal již se zohledněním korekce, rozhodnutí o korekci vydáno nebylo. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle úspěchu ve věci.

5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání, v němž namítla, že rozsudek soudu prvního stupně je založen na nesprávném právním posouzení věci, neboť informaci o udělení korekce je nutné považovat za pravomocné rozhodnutí správního orgánu a současně je korekci nutno považovat za penále nebo pokutu, čímž dojde k aktivaci sjednaného sublimitu pojistného plnění. Žalobkyně nebyla ze strany soudu prvního stupně řádně poučena podle § 118a odst. 2 o.s.ř. ohledně odlišného právního názoru soudu na otázku posuzování povahy informace o udělení korekce a zda je možné ji považovat za penále či pokutu. Rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný, neboť soud prvního stupně toliko uzavřel, že informace o udělení korekce není pravomocným rozhodnutím správního orgánu, nepředstavuje pokutu ani penále, aniž se jakkoli zabýval a vypořádal s argumentací žalobkyně zaměřenou na podmínky aktivace sjednaného sublimitu pojistného plnění. Žalobkyně se vyjádřila k tomu, proč má za to, že informaci o udělení korekce je třeba považovat za rozhodnutí správního orgánu, které je pravomocné, a odkázala na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. [číslo jednací], dále např. na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 17/95, která se vyjadřují k otázce posuzování určitého úkonu správního orgánu jako rozhodnutí s tím, že klíčová je obsahová stránka. Informace o udělení korekce je správním rozhodnutím v materiálním slova smyslu, neboť na základě ní bylo s konečnou platností závazně zasaženo do práv a povinností poškozeného (příjemce dotace) a rozhodnuto o krácení dotace včetně rozsahu a odůvodnění, proti rozhodnutí byl možný toliko postup podle § 65 SŘS, neboť až do 19. 2. 2015 zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech neposkytoval příjemcům dotací jinou možnost obrany. Žalobkyně uvedla, že [anonymizována čtyři slova], který je zprostředkujícím subjektem Ministerstva životního prostředí pro Operační program [anonymizována dvě slova] je nutno považovat za správní orgán, neboť rozhoduje v oblasti veřejné správy, poskytuje dotace. Zde poukázala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]. Jednalo se o úkon, kterým se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]). Pojmy penále a pokuta uvedené v pojistné smlouvě je třeba vykládat ve smyslu toho, co účastníci smlouvy zamýšleli. [právnická osoba] podnikala s předmětem podnikání pořádání obchodních veřejných soutěží a jednou z podmínek jejího podnikání bylo pojištění odpovědnosti za škodu, pokud by vznikla v souvislosti s poskytovanými službami. V [anonymizováno] veřejných zakázek je potenciální škoda představována hlavně hrozbou krácení dotace nebo přikázáním odvodu za porušení rozpočtové kázně. Poukázala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. [spisová značka], z něhož vyplývá, že krácení dotace je nutné považovat za sankci v širším slova smyslu, dále např. na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 12/14, v němž se Ústavní soud vyjadřuje k povaze uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně, který shledává jako sankční opatření. Krácení dotace je svou povahou srovnatelné s uložením odvodu. Pojmy pokuta a penále uvedené v pojistné smlouvě mají být vykládány v tomto širším smyslu s přihlédnutím k vůli účastníků pojistné smlouvy. Žalobkyně uzavřela, že byly splněny podmínky pro aktivaci sjednaného sublimitu pojistného plnění. Soud prvního stupně navíc opět řádně nevysvětlil, proč korekci nepovažuje za rozhodnutí, ale faktické opatření, v daném období bylo krácení dotace ze strany poskytovatelů činěno méně formálními úkony, např. toliko informováním o udělení korekce. Soud prvního stupně se nijak nevypořádal s předloženou judikaturou a jeho rozhodnutí je s ní v rozporu. Soud prvního stupně nevysvětlil, proč je podle něj definice penále výlučně spojená s prodlením splnění určité povinnosti a definice pokuty se správním nebo trestní deliktem. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek buď změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně přiznání náhrady nákladů řízení, nebo aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalovaná vyjádřila souhlas se závěry soudu prvního stupně a navrhla potvrzení rozsudku a přiznání nákladů odvolacího řízení. Setrvala na svém stanovisku, že žalobkyně nemá na výplatu pojistného plnění nárok, neboť na daný skutkový stav je třeba aplikovat výluku z pojištění podle čl. 4 odst. 2. písm. a) [anonymizována dvě slova] [číslo] s přihlédnutím k čl. 1 a 1.2. pojistné smlouvy. V dané věci poškozenému nevznikla škoda v právním smyslu slova, tj. úbytek v jeho majetkové sféře v podobě skutečné škody nebo ušlého zisku. [anonymizováno] uzavřel smlouvu o poskytnutí dotace a realizoval stavební práce, na jejichž financování použil přijatou dotaci, až poté, co již věděl, v jaké skutečné částce (po korekci) bude dotace poskytnuta. Škoda mohla vzniknout jedině tím, že by se zmenšil majetek [anonymizováno] či mu ušel zisk, což se nestalo. Pokud [anonymizováno] věděl, že dotaci dostane v nižší výši a nechtěl cenu díla ve větší částce platit ze svého, měl zakázku odložit nebo nerealizovat, pokud se přesto rozhodl ji realizovat, přivodil si zvýšené náklady sám a není zde dána příčinná souvislost s jednáním pojištěného. [anonymizováno] požaduje zaplatit v zásadě to, co vynaložil ze svého na výstavbu vodovodu, jeho majetek se však nijak nezmenšil (namísto finančních prostředků vlastní vodovod), na základě jeho vlastního rozhodnutí došlo k tomu, že uhradil větší část nákladů na výstavbu vodovodu ze svého, tj. v částce vyšší než bylo předpokládáno. Žalovaná poukázala na výpověď svědka [příjmení] [příjmení] ohledně scénáře pro případ, že by korekce byla ještě vyšší. [anonymizováno] měl možnost investici v celém rozsahu nerealizovat. Žalovaná souhlasila se závěrem soudu prvního stupně o tom, že informace o udělení korekce není správním rozhodnutím v materiálním smyslu, [anonymizováno] nikdy nevznikl nárok na předmětnou dotaci v částce před zohledněním tzv. korekce, dotace nebyla nikdy v původní výši přiznána, byla po volném uvážení dotačního úřadu rovnou poskytnuta již po zohlednění korekce, korekce tedy v daném případě nijak nezasáhla do majetkové sféry [anonymizováno]. Dále poukázala na výpověď svědkyně [příjmení], z níž plyne, že sám dotační orgán rozuměl svému postupu jako neformálnímu dopisu nikoli jako správnímu rozhodnutí. Pokud by dotace již přiznána byla, pak by se o správní rozhodnutí jednat mohlo, k tomu v daném případě nedošlo. [jméno] věc nelze srovnávat se situací, kdy při kontrole plnění dotačních podmínek vydá správní orgán (finanční úřad) příkaz k odvodu za porušení rozpočtové kázně. Dále se žalovaná vyjadřovala k pojmům pokuta a penále použitým v pojistné smlouvě s tím, že je třeba je vykládat tak, jak jim běžný podnikatel v daném oboru rozumí a jaký význam jim přikládá, a to v souladu s právními předpisy. Korekci nelze považovat ani za pokutu ani za penále, jde o jiný druh úkonu, který je specifický a uplatňuje se v zásadě pouze v oblasti veřejných zakázek, kde je velký prostor pro volnou úvahu správního orgánu a je nepřezkoumatelný nadřízeným orgánem. Výklad předkládaný žalobcem je neodůvodněně rozšiřující. Poukázala na to, že [právnická osoba] s.r.o. měla v obchodním rejstříku zapsán jako předmět podnikání pořádání obchodních veřejných soutěží, avšak při činnosti, při které vznikla tvrzená škoda, poskytovala poradenství zadavatelům při vyhlašování veřejných zakázek, což je činnost odlišná. Žalovaná považovala rozsudek soudu prvního stupně za řádně odůvodněný, podmínky pro nutnost poučení podle § 118a odst. 2 o.s.ř. splněny nebyly.

7. Odvolací soud přezkoumal k odvolání žalobkyně rozsudek včetně řízení, které jeho vydání přecházelo podle § 212 a 212a o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

8. Soud prvního stupně rozhodoval v pořadí druhým rozsudkem poté, co jeho předchozí rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušen pro nepřezkoumatelnost a soudu prvního stupně bylo uloženo, aby znovu zhodnotil všechny provedené důkazy podle § 132 o.s.ř., náležitě se vypořádal se všemi námitkami účastníků, zejména s tím, zda je provedená korekce dotace rozhodnutím, pokud ano, zda jde o rozhodnutí pravomocné, vydané správním orgánem či jiným orgánem veřejné moci, zda se v případě korekce dotace může jednat o penále nebo pokutu, popřípadě ani jedno z toho, to vše za účelem zjištění, zda vzniklo právo na pojistné plnění a přihlédne k judikatuře předložené oběma stranami sporu.

9. Soud prvního stupně v dalším řízení nové důkazy neprováděl, strany sporu setrvaly na svých stanoviscích.

10. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou popsána shora, a dospěl k následujícím závěrům:

11. Předně odvolací soud neshledal opodstatněnou námitku žalobkyně, že napadený rozsudek je opět nepřezkoumatelný. Rozsudek soudu prvního stupně je sice na samé hranici přezkoumatelnosti, nicméně z něj lze seznat, jaké skutečnosti měl soud prvního stupně za prokázány, z jakých důkazů svá skutková zjištění učinil, zabýval se povahou korekce dotace, proč ji nepovažuje za rozhodnutí, ale faktické opatření, proč se podle něj nejedná o penále ani pokutu, a v této souvislosti vyjádřil závěr, proč žalovaná částka není kryta sjednaným pojištěním. Základní požadavky na odůvodnění rozsudku tak, jak jsou vymezeny v § 157 odst. 2 o.s.ř., byly soudem prvního stupně respektovány. Je však třeba přisvědčit žalobkyni, že se soud prvního stupně nevypořádal se všemi námitkami, které účastníci v průběhu sporu vznesli ani s předloženou judikaturou, avšak tato vada nemá za následek věcně nesprávné rozhodnutí ve věci.

12. Odvolací soud nepovažoval za důvodnou ani námitku žalobkyně o absenci poučení podle § 118a odst. 2 o.s.ř. ze strany soudu prvního stupně ve vztahu k otázce posuzování povahy informace o udělení korekce a zda je možné ji považovat za penále či pokutu. Poučení podle tohoto ustanovení je namístě v případě, že má soud za to, že věc je možno po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru a je proto nutno v určitém rozsahu doplnit vylíčení rozhodujících skutečností (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). V daném případě se soud prvního stupně právně vypořádával se skutkovými tvrzeními, které žalobkyně tvrdila [anonymizováno] počátku sporu, navíc v intencích zrušovacího usnesení odvolacího soudu, vylíčení rozhodujících skutečností nebylo nutno doplňovat. Potřeba poučení žalobkyně podle § 118a odst. 2 o.s.ř. tedy dána nebyla.

13. Žalobkyně je insolvenčním správcem dlužníka [právnická osoba] Z insolvenčního rejstříku se podává, že konkurs byl prohlášen dne [datum] [anonymizováno] podal jako věřitel přihlášku své pohledávky ve výši [částka] jako náhrady škody (ušlého zisku) vzniklé v důsledku tvrzeného pochybení dlužníka, tak, jak je předmětem tohoto sporu, pohledávka byla insolvenčním správcem zjištěna.

14. Soud prvního stupně se v napadeném rozsudku skutečností, že žalobce je insolvenčním správcem dlužníka (pojistníka a pojištěného z pojistné smlouvy) a domáhá se vyplacení žalované částky jako pojistného plnění do jeho majetkové podstaty, nezabýval.

15. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalovanou jako pojistitelem a dlužníkem jako pojistníkem a zároveň pojištěným byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou jinému v souvislosti s činnostmi pojištěného uvedenými ve výpisu z obchodního rejstříku nebo v souvislosti se vztahy z této činnosti vyplývajícími, jestliže pojištěný za škodu odpovídá v důsledku svého jednání nebo vztahu z doby trvání pojištění, a to v rozsahu vymezeném [anonymizována dvě slova] [číslo] (čl. II. odst. 1.1.), v čl. II. odst. 1.2. byla ujednána odchylka [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu], o pojistné smlouvě. Dodatkem [číslo] k pojistné smlouvě se součástí pojistné smlouvy staly nové všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu [anonymizována dvě slova] [číslo] a Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem [anonymizováno] [spisová značka], účinné od 1. 3. 2011, a v čl. II. odst. 1.2. byla (obdobným způsobem jako v dosavadním znění pojistné smlouvy) ujednána změna článku 4, bod 2, písm. a) [anonymizována dvě slova] [číslo] tak, že se pojištění vztahuje i na odpovědnost za škodu vzniklou jinak než na zdraví, usmrcením, poškozením, zničením nebo pohřešováním věci, která nemá původ ve škodě na zdraví nebo věci, i na škody způsobené ve formě penále a pokut uložené poškozenému, ale pouze na základě pravomocného rozhodnutí soudu, správního orgánu či jiného orgánu veřejné moci, se sublimitem pojistného plnění [částka] a spoluúčastí [částka].

16. Podle článku 1 odst. 4. [anonymizována dvě slova] [číslo] z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy, těmito Všeobecnými pojistnými podmínkami, Doplňkovými pojistnými podmínkami a podmínek sjednaných v pojistné smlouvě škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.

17. Podle článku 2 odst. 1. [anonymizována dvě slova] [číslo] se pojištění vztahuje na právním předpisem stanovenou odpovědnost pojištěného za škodu vzniklou jinému (…).

18. Podle článku 11 odst. 2. [anonymizována dvě slova] [číslo] právo na pojistné plnění vzniká oprávněné osobě.

19. Podle článku I. odst. 5. pojistné smlouvy je oprávněnou osobou osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění podle příslušných [anonymizováno] a [anonymizováno] (shodně podle článku I. odst.

4. Dodatku [číslo] k pojistné smlouvě).

20. Z výše uvedeného vyplývá, že podle pojistné smlouvy měl dlužník jako pojištěný právo domáhat se toho, aby žalovaná jako pojistitel v případě vzniku pojistné události plnila za něj přímo poškozenému (zde [anonymizováno]). Uvedené ujednání je v souladu s charakterem pojištění odpovědnosti za škodu a úpravou podle § 43 odst. 2 a 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, podle kterých se pojištění odpovědnosti za škodu sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému; náhradu škody platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak).

21. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] je pojištěný z odpovědnosti za škodu oprávněn se domáhat v soudním řízení po pojistiteli toho, aby za něj uhradil škodu přímo poškozenému. Nejvyšší soud uvedl, že tento závěr vyplývá jednak přímo ze zákona (§ 43 odst. 3, § 44 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě), jednak z úmyslu zákonodárce vyjádřeného důvodovou zprávou. Pojištění odpovědnosti za škodu plní společensky žádoucí ochranu zájmů poškozených, kteří nejsou v uspokojení svých nároků na náhradu škody závislí na platební schopnosti škůdce tam, kde je jeho odpovědnost pojištěna (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn [spisová značka]).

22. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] vypořádání nároků z pojistné události má vyústit v reparaci majetkové újmy poškozeného, přičemž majetek pojištěného škůdce (nepřesáhne-li škoda limit pojistného plnění) nemá být pojistnou událostí dotčen. Současně však platí, že jeho majetek nemůže být v souvislosti s pojistnou událostí ani navýšen. Není žádného rozumného důvodu, pro který by se měl škůdce (pojištěný dlužník) domoci nároku na výplatu pojistného plnění v průběhu insolvenčního řízení, aniž by byla pohledávka věřitele na náhradu škody jakkoli uspokojena. Nejvyšší soud v odůvodnění dále mimo jiné uvedl, že je nutno rozlišovat mezi právem oprávněné osoby na pojistné plnění a právem poškozeného na náhradu škody. Jde o dva odlišné nároky. Pojistitel není škůdcem a neodpovídá za škodu škůdcem způsobenou, tudíž právo směřující vůči němu je vždy právem na pojistné plnění, nikoli právem na náhradu škody. Záměrem zákonodárce bylo upravit postup, podle nějž má škodu za pojištěného škůdce, za níž je pojištěný odpovědný a na níž se vztahuje předmětné pojištění, nahradit zásadně pojistitel v souladu s obsahem pojistné smlouvy, přičemž tuto škodu má pojistitel nahradit přímo poškozenému. Pouze v případě, že pojištěný sám (dobrovolně) uhradí škodu přímo poškozenému, vzniká mu (pojištěnému) proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, tj. částky, kterou by jinak v souladu s pojistnou smlouvou a zákonem měl povinnost plnit pojistitel (srov. § 44 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě.

23. Z výše citované judikatury jednoznačně vyplývá, že pojištěný škůdce (zde dlužník – [právnická osoba] [anonymizováno]) měl podle pojistné smlouvy a zákonné úpravy právo pouze na to, aby žalovaná (pojistitel) plnila za něj přímo poškozenému. V předmětném sporu se však žalobkyně, která je správcem konkursní podstaty dlužníka, domáhá, aby žalovaná částka byla vyplacena do majetkové podstaty dlužníka. Žalovaná částka však není ve vztahu k žalované jako pojistiteli náhradou škody, ale představuje nárok na pojistné plnění. Z pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu však dlužník, jehož jednáním měla škoda vzniknout, nárok na výplatu pojistného plnění nemá. Pokud by dlužník byl za podmínek a v rozsahu sjednaném pojistnou smlouvou za tvrzenou škodu odpovědný, měl by nárok pouze na to, aby pojišťovna vyplatila pojistné plnění přímo poškozenému, nikoli jemu samotnému. Takový nárok by měl pouze v případě, že by vzniklou škodu poškozenému sám zaplatil. Pojištěný dlužník poškozenému v projednávané věci náhradu škody sám nezaplatil. Proto nemá vůči pojistiteli právo na úhradu této částky (§ 44 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě).

24. V této souvislosti je nerozhodné, že přihláška pohledávky poškozeného [příjmení] byla v [anonymizována dvě slova] správcem konkursní podstaty zjištěna. Jedná se totiž o jiný nárok, a to nárok poškozeného vůči škůdci (dlužníkovi) na náhradu škody. Majetková podstata, do níž žalobkyně žádala zaplatit žalovanou částku, je definována v § 205 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), (dále InsZ), náleží do ní zásadně majetek dlužníka, v průběhu insolvenčního řízení slouží k uspokojení pohledávek věřitelů dlužníka. Práva věřitelů dlužníka pak mohou být po prohlášení konkursu uplatněna jen způsobem a za podmínek stanovených InsZ (§ 248 odst. 1 InsZ). Účelem konkursu je, aby zjištěné pohledávky věřitelů byly zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty (§ 244 InsZ). V případě, že by žalobě bylo vyhověno, nedostalo by se poškozenému [příjmení] pojistného plnění v plné výši, tzn. nedošlo by k reparaci vzniklé újmy tak, jak předpokládá pojistná smlouva a právní úprava. Postavení poškozeného [příjmení] není v rámci insolvenčního řízení nijak zvýhodněno, nejedná se o pohledávku zajištěnou, ani jinou pohledávku, která se v insolvenčním řízení uspokojuje přednostně a s částkou, která se stane součástí majetkové podstaty, musí být naloženo podle pravidel stanovených insolvenčním zákonem. Odvolací soud tedy uzavírá, že žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky jako pojistného plnění do majetkové podstaty dlužníka.

25. Jelikož odvolací soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je ze shora popsaných důvodů neopodstatněný, nezabýval se již dalšími předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu (vznik škody, protiprávní jednání, příčinná souvislost), ani povahou učiněné korekce dotace a ostatními námitkami žalobkyně, včetně předložené judikatury, neboť ta se týkala právě povahy dotací, charakteru rozhodnutí správního orgánu, výkladu pojmů pokuta a penále, neboť to bylo již za shora popsaného stavu nadbytečné.

26. Ve věci nebylo třeba dávat žalobkyni poučení podle § 213b odst. 1 a § 118a o.s.ř., neboť skutková tvrzení ani důkazní návrhy nebylo třeba doplňovat.

27. Na základě výše uvedeného odvolací soud podle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil, i když z jiných důvodů, včetně rozhodnutí o nákladech řízení, o nichž bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. a vyhl. č. 177/1996 Sb.

28. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení neúspěšná, proto jí odvolací soud uložil zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení, které spočívají v nákladech na právní zastoupení advokátem. Advokát žalované učinil v odvolacím řízení dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) v sazbě odměny [částka] za jeden úkon podle § 7 bod 6. vyhl. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a. t.), odměna advokáta tedy činí [částka]. Dále má advokát nárok na paušální náhradu hotových výdajů ve výši [částka] za jeden úkon podle § 13 odst. 4 a. t. a náhradu za 21% DPH počítanou z odměny a paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] Celkem odvolací soud přiznal žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka].

Poučení