21 Co 61/2025 - 419

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Petržálka a soudců JUDr. Igora Pařízka a Mgr. Michaely Novákové ve věci žalobce: [Jméno žalobce]. sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozen [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení neúčinnosti smlouvy o manželském majetkovém režimu k odvolání obou žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 17. července 2024, č. j. 14 C 6/2023-370 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích II a IV potvrzuje.

II. Odvolání žalovaných proti výroku III se odmítá. III. 2. žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 18 298 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupce. IV. 1. žalovaný a žalobce nemají navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Okresní soud výrokem I. rozsudku označeného v záhlaví zamítl žalobu, kterou se žalobce vůči žalovanému 1) domáhal určení, že Smlouva o manželském majetkovém režimu [spisová značka], sepsaná dne [datum] notářkou [jméno FO], notářkou v [adresa], mezi žalovaným 1) a žalovanou 2), na základě, které došlo k převodu vlastnického práva k nemovitostem v katastrálním území [adresa]: parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], orná půda, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, parcelní číslo [hodnota], orná půda, parcelní číslo [hodnota], zahrada, parcelní číslo [hodnota], zahrada, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], orná půda, to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota]; nemovitostem v katastrálním území [adresa]: parcelní číslo stavební [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného/čísla evidenčního., zemědělská stavba, pozemek parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, pozemek parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, pozemek parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, pozemek parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, pozemek parcelní číslo [hodnota], zahrada, pozemek parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, pozemek parcelní číslo [hodnota], orná půda, pozemek parcelní číslo [hodnota], orná půda, pozemek parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], vodní plocha—rybník, pozemek parcelní číslo [hodnota], orná půda, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], lesní pozemek, parcelní číslo [hodnota], orná půda, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], lesní pozemek, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, parcelní číslo [hodnota], vodní plocha, parcelní číslo [hodnota], vodní plocha, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota]; nemovitosti v katastrálním území [adresa]: parcelní číslo stavební [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného/čísla evidenčního, garáž, zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota]; nemovitosti v katastrálním území [adresa]: parcelní číslo stavební [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo popisné [hodnota], zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota]; nemovitostem v katastrálním území [adresa]: parcelní číslo stavební [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v části obce [adresa], číslo popisné [hodnota], parcelní číslo stavební [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je v části obce [adresa] stavba bez čísla popisného/čísla evidenčního, jiná stavba, parcelní číslo [hodnota] ostatní plocha, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota]; nemovitostem v katastrálním území [adresa]: parcelní číslo [hodnota], lesní pozemek, parcelní číslo [hodnota], lesní pozemek, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], lesní pozemek, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota]; na žalovanou 2), je vůči žalobci právně neúčinná. Výrokem II určil, že Smlouva o manželském majetkovém režimu [hodnota], sepsaná dne [datum] notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v [adresa], mezi žalovaným 1) a žalovanou 2), na základě které došlo k převodu vlastnického práva k nemovitostem v katastrálním území [adresa]: parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], orná půda, parcelní číslo [hodnota] trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, parcelní číslo [hodnota], orná půda, parcelní číslo [hodnota], zahrada, parcelní číslo [hodnota], zahrada, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], orná půda, to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota], v katastrálním území [adresa]: parcelní číslo stavební [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného/čísla evidenčního., zemědělská stavba, pozemek parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, pozemek parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, pozemek parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, pozemek parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, pozemek parcelní číslo [hodnota], zahrada, pozemek parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, pozemek parcelní číslo [hodnota], orná půda, pozemek parcelní číslo [hodnota], orná půda, pozemek parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], vodní plocha—rybník, pozemek parcelní číslo [hodnota], orná půda, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], lesní pozemek, parcelní číslo [hodnota], orná půda, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], lesní pozemek, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, parcelní číslo [hodnota], vodní plocha, parcelní číslo [hodnota], vodní plocha, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota], v katastrálním území [adresa]: parcelní číslo stavební [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čísla popisného/čísla evidenčního, garáž, zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota]; nemovitosti v katastrálním území [adresa]: parcelní číslo stavební [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo popisné [hodnota], zapsaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota], v katastrálním území [adresa]: parcelní číslo stavební [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v části obce [adresa], číslo popisné [hodnota], parcelní číslo stavební [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je v části obce [adresa] stavba bez čísla popisného/čísla evidenčního, jiná stavba, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota], v katastrálním území [adresa]: parcelní číslo [hodnota], lesní pozemek, parcelní číslo [hodnota], lesní pozemek, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, parcelní číslo [hodnota], ostatní plocha, parcelní číslo [hodnota], trvalý travní porost, parcelní číslo [hodnota], lesní pozemek, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví číslo [hodnota], na 2) žalovanou, je vůči žalobci právně neúčinná a neúčinnost se určuje za účelem uspokojení pohledávky žalobce vůči žalovanému 1) na zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % per annum od [datum] do zaplacení a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % per annum od [datum] do zaplacení, přiznané žalobci rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Výrokem III rozhodl, že za řízení mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení a výrokem IV rozhodl, že žalovaná 2) je povinna nahradit žalobci [částka] na nákladech řízení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

2. V odůvodnění uvedl, že žalobce se domáhal určení neúčinnosti smlouvy o manželském majetkovém režimu podle § 737 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. o. z. (dále jen „o. z.“), [hodnota] sepsané dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou v [adresa], mezi žalovanými (dále jen „smlouva o manželském majetkovém režimu“). Vzal za prokázané, že žalovaní byli jednateli obchodní společnosti [právnická osoba]., 1. žalovaný do [datum] a 2. žalovaná do [datum]. Žalovaní ke dni [datum] zúžili své společné jmění manželů tak, že nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku (dále též jen „nemovitosti“) nebudou součástí jejich společného jmění manželů a společné jmění manželů bude nadále tvořeno jen obvyklým vybavením rodinné domácnosti. Nemovitosti jsou žalovanými převáděny do svěřeneckého fondu ke správě a údržbě nemovitostí. 1. žalovaný má podle rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] zaplatit žalobci jako poškozenému trestným činem poškození věřitele na náhradě škody částku [částka] s příslušenstvím a částku [částka] s příslušenstvím. Okresní soud věc po právní stránce posoudil podle § 719 odst. 2 o. z., podle kterého smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky. Podle § 737 odst. 1 o. z. vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že vypořádání je vůči ní neúčinné. Platí, že v případě neúčinnosti vypořádání společného jmění manželů jde o ochranu věřitele, který má pohledávku vůči jednomu z manželů, aby ji mohl vymoci z majetku, který původně patřil do společného jmění manželů a který na základě vypořádání připadl do výlučného vlastnictví druhého nedlužícího manžela. Žalovaní se v projednávané věci dohodli na tom, že nemovitosti tvořící součást společného jmění manželů budou po zúžení ve výlučném vlastnictví žalované. Takové smluvní ujednání je v této části dohodou o vypořádání majetku zúženého dohodou, která vylučuje nastoupení účinků nevyvratitelné domněnky vypořádání a s tím spojeného závěru, že by nemovitosti mohly být v podílovém spoluvlastnictví účastníků (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 407/2014). Smlouvou o zúžení společného jmění manželů byly nemovitosti převedeny na 2. žalovanou, a proto je pouze ona ve věci pasivně legitimována (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2724/2021). Proto okresní soud žalobu, pokud směřovala proti 1. žalovanému, zamítl. Při zkoumání předpokladů aplikace § 737 o. z. okresní soud v prvé řadě dovodil, že toto ustanovení je speciální vůči ustanovení o relativní neúčinnosti podle § 589 a násl. o. z. a zákon požadavek na to, aby měl žalobce vůči žalovanému vykonatelnou pohledávku, nepožaduje (viz rovněž usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3326/2023). Pod pojem újmy je tedy třeba zahrnout nejen potencionálně vykonatelné pohledávky, ale i jiná práva, která vypořádáním nesmí být dotčena (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3326/2023). Smlouva o manželském majetkovém režimu byla v projednávané věci uzavřena dne [datum], tj. po dvou letech od vzniku škody ([datum]) trestnou činností 1. žalovaného vůči žalobci popsanou v rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Nepochybně je tedy dotčeno právo věřitele vůči 1. žalovanému (pohledávka ve výši [částka]) touto smlouvou dotčeno tak, že nemovitosti byly vyvedeny ze společného jmění manželů na 2. žalovanou, když jinak by mohl žalobce svoji pohledávku na vyvedených nemovitostech uspokojit. Žalobce přitom nemusel prokazovat naléhavý právní zájem na podání žaloby ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř. (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení je založeno hmotněprávní normou a není existencí naléhavého právního zájmu podmíněno. Okresní soud proto žalobě proti 2. žalované vyhověl, 1. žalovanému proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení podle § 150 o. s. ř. nepřiznal a 2. žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti tomuto rozsudku podali oba žalovaní odvolání. 1. žalovaný ve svém odvolání brojil pouze proti výroku III, kterým okresní soud rozhodl, že mezi ním a žalobcem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 2. žalovaná svým odvoláním napadla meritorní výrok II, kterým bylo žalobě proti ní vyhověno a výroky III a IV o náhradě nákladů řízení. Namítla, že mohou nastat případy, kdy naplnění předpokladů § 737 odst. 1 o. z. jinak než existencí vykonatelné pohledávky prokázat nelze. Pokud má totiž žalobce tvrdit a prokázat, že je vypořádáním společného jmění manželů dotčen v možnosti uspokojení své pohledávky, musí nade vší pochybnost prokázat, že takovou pohledávku skutečně má. V projednávané věci ovšem smlouva o manželském majetkovém režimu byla uzavřena [datum], tedy téměř tři roky před právní mocí rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], na nějž okresní soud odkazuje. Žalovaný již nad to na svoji pohledávku zaplatil částku [částka]. Správným není ani závěr okresního soudu, že žalobce nemusí prokazovat naléhavý právní zájem na podání žaloby. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 22 Cdo 3326/2023 dospěl k závěru, že relativní neúčinnost právní skutečnosti, kterou bylo vypořádáno zaniklé společné jmění manželů tak, že bylo dotčeno právo třetí osoby ve smyslu § 737 odst. 1 o. z. nastává, aniž by ji bylo třeba určit v soudním řízení. Pokud zákon dává někomu právo žalovat, či domáhat se něčeho u soudu, není apriori zřejmé, zda jde o žalobu na plnění nebo žalobu jinou. Ustanovení § 737 odst. 2 věta druhá o. z. tak bez dalšího neznamená nezbytnost podání žaloby na určení neúčinnosti vypořádání majetkového jmění manželů. Žalobce se svého nároku může domáhat i žalobou na plnění nebo zcela mimo soudní řízení. Taková možnost volby vede k nezbytnosti aplikace § 80 o. s. ř. Eventuální vyhovění žalobě navíc v daném případě právní postavení žalobce nijak nemění, neboť ani jeden ze žalovaných již majetkem nedisponuje a není jeho vlastníkem (s výjimkou nemovitostí v k. ú. [adresa]). Vyslovení neúčinnosti ohledně nemovitostí tak nezpůsobí žádné právní účinky, neboť na majetek nelze nahlížet tak, jako by náležel do společného jmění manželů a žádný z žalovaných tedy není ve věci pasivně věcně legitimován. Žalovaní proto navrhli, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výrocích II, III, IV změnil tak, že žalobu zamítne a žalovaným přizná právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

4. Žalobce ve svém písemném vyjádření k odvolání žalovaných navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil. S rozsudkem okresního soudu a jeho odůvodněním se ztotožnil a zdůraznil, že neúčinnost byla určena za účelem uspokojení pohledávky žalobce vůči 1. žalovanému přiznané rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Úvaha žalovaných o nutnosti prokázání vykonatelnosti pohledávky je chybná. Předpokladem ochrany podle § 737 odst. 1 o. z. je, byť i jen zhoršení dobytnosti pohledávky, to znamená bez ohledu na její vykonatelnost. Pohledávka žalobce byla přitom prokázána a vznik této pohledávky (škody) je datován k [datum], tedy téměř dva roky před uzavřením notářského zápisu. Důvodem pro zamítnutí žaloby není ani marginální hrazení pohledávky. V projednávané věci jde o žalobu na určení, která ex lege vychází z občanského zákoníku, není třeba prokazovat naléhavý právní zájem na jejím podání a argumentace žalovaného rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] je zavádějící. Okolnost, že práva podle § 737 o. z. mají hmotněprávní povahu a jejich účinky nastávají i bez rozhodnutí soudu, nevylučuje, aby se věřitel žalobou domáhal deklaratorního rozhodnutí osvědčujícího existující hmotněprávní stav.

5. Zástupce žalovaných na jednání před odvolacím soudem přednesl písemné odvolání a zdůraznil, že notářský zápis byl sepsán v době, kdy ještě pohledávka žalobce neexistovala, resp. nebylo vůbec jasné, zda nějakou pohledávku žalobce má a nebylo zde ani rozhodnutí vydané v trestním řízení. Žalobce jako věřitel nebyl nijak zkrácen, protože žalovaný má další majetek. Žalobce nemá na podané žalobě naléhavý právní zájem. Okresní soud pak nesprávně rozhodl i o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a 1. žalovaným.

6. Zástupce žalobce přednesl písemné vyjádření k odvolání a zdůraznil, že pohledávka žalobce existovala již dva roky před notářským zápisem. 1. žalovaný se zbavuje svého jediného postižitelného majetku. Žalobce se pak ztotožňuje s názorem okresního soudu, pokud jde o povinnost tvrdit a prokázat naléhavý právní zájem na podané žalobě podle § 80 o. s. ř.

7. Odvolací soud dospěl po projednání věci k závěru, že odvolání 2. žalované proti výrokům II a IV rozsudku okresního soudu není opodstatněné.

8. Okresní soud zjistil správně úplně skutkový stav věci a jeho rozhodnutí spočívá na správném právním posouzení. Odvolací soud na jeho odůvodnění odkazuje a jen na doplnění k odvolacím důvodům 2. žalované uvádí následující:

9. Okresní soud podle § 737 o. z. určil, že smlouva o manželském majetkovém režimu uzavřená mezi žalovanými dne [datum] je (v části, ve které byly nemovitosti převedeny na 2. žalovanou), vůči žalobci právně neúčinná a neúčinnost se určuje za účelem uspokojení pohledávky žalobce vůči 1. žalovanému na zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení a [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, přiznané žalobci rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum].

10. Podle § 737 odst. 1 o. z. vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné.

11. Ustanovení § 737 je zaměřeno na ochranu práv třetích osob v souvislosti s vypořádáním zaniklého, zrušeného nebo zúženého společného jmění manželů. Okresní soud tak v prvé řadě správně dovodil, že smlouva o zúžení rozsahu společného jmění manželů, uzavřená mezi žalovanými dne [datum] v sobě obsahovala i dohodu o vypořádání takto zúženého společného jmění manželů, neboť v ní bylo mezi žalovanými jako manžely mimo jiné ve smyslu § 716 o. z. dohodnuto, že nemovitosti, které před zúžením do společného jmění náležely, budou výlučným vlastnictvím 2. žalované. Na tuto „část“ smlouvy o manželském majetkovém režimu proto ustanovení § 737 odst. 1 o. z. dopadat může.

12. Okresní soud správně (s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) uzavřel, že pasivně legitimována v řízení o určení neúčinnosti vypořádání podle § 737 o. z. je 2. žalovaná jako „nedlužný manžel“, kterému vypořádáním do jeho výlučného vlastnictví připadl majetek původně (před zúžením) do společného jmění náležející.

13. Závěry okresního soudu o aktivní legitimaci žalobce jsou v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, který ve svém usnesení sp. zn. 22 Cdo 3326/2023 dovodil, že účelem ustanovení § 737 o. z. je posílit ochranu třetích osob, v první řadě věřitelů, při vypořádání společného jmění manželů. Jde přitom o ustanovení, které se vztahuje na všechny možné způsoby vypořádání zaniklého, zrušeného nebo zúženého společného jmění manželů. Rozdílnost institutu neúčinnosti podle § 737 a „obecné“ odporovatelnosti podle § 589 o. z. spočívá i v požadavcích na aktivně legitimovaného. Jestliže u „obecné“ odporovatelnosti je jím podle § 589 odst. 1 o. z. věřitel disponující v době podání žaloby vykonatelnou pohledávkou, pak podle § 737 odst. 1 o. z. je jím jakákoli třetí osoba, která byla poškozená uzavřením dohody o vypořádání společného jmění manželů, tedy odpadá požadavek na vykonatelnost pohledávky. Není tudíž třeba tvrzení o vykonatelnosti pohledávky, jako je tomu v § 589 odst. 1 o. z., ale jen o způsobené újmě, která může vzniknout i v případě, že o dotčeném právu soud dosud nerozhodoval. Pod hypotézu § 737 odst. 1 o. z. je tedy třeba zahrnout nejen (potencionálně vykonatelné) pohledávky, ale i jiná práva, která vypořádáním nesmí být dotčena. Relativní neúčinnost právní skutečnosti, kterou bylo vypořádáno společné jmění manželů, tak lze uplatnit (vyvolat) bez ohledu na to, že dotčené právo (či pohledávka) bylo vykonatelné. Nejvyšší soud pak v citovaném rozhodnutí připomněl, že takto se vyjádřil i dříve ve svém rozsudku sp. zn. 22 Cdo 140/2023.

14. Nelze se tedy ztotožnit s argumentací 2. žalované, že v některých případech (jako je i tento) je třeba k důkazu o existenci újmy způsobené vypořádáním (třetí osobě) požadovat existenci vykonatelného soudního rozhodnutí, neboť existence újmy (pohledávky) může být prokázána pouze vykonatelným soudním rozhodnutím.

15. Nejčastějším případem, kdy je vypořádáním dotčeno právo třetí osoby, je nepochybně stav, kdy je vypořádáním dotčena možnost třetí osoby reálně vymoci svoji existující pohledávku (byť o ní dosud nebylo rozhodnuto příslušným orgánem a absentuje tedy k ní exekuční titul). Takovou pohledávku žalobce vůči 1. žalovanému jistě má. Byla podrobně skutkově popsána ve výroku rozsudku Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka], který citoval již okresní soud ve svém odůvodnění. Odvolací soud nyní pouze stručně připomíná, že jde o pohledávku žalobce vůči 1. žalovanému z odpovědnosti za škodu, kterou mu 1. žalovaný způsobil tím, že jako jednatel dlužnice obchodní společnosti [právnická osoba] odčerpal aktiva této dlužnice, jež pak nemohly být využity k uspokojení žalobce jako věřitele této obchodní společnosti. V trestním řízení pak byla zjištěna i výše škody a 1. žalovanému byla uložena povinnost nahradit žalobci jako poškozenému škodu, jejíž výše je zmiňována shora. Odvolací soud se na tomto místě neshoduje s názorem okresního soudu, že tato škoda vznikla žalobci již dne [datum], tedy dnem splatnosti obchodního závazku mezi společností a žalobcem, ale až protiprávním jednáním žalovaného ve dnech [datum] a [datum]. Nicméně tato marginální nesprávnost v právním posouzení nemá na věcnou správnost rozsudku okresního soudu vliv.

16. Vypořádáním společného jmění manželů tak, že dříve do společného jmění náležející nemovitosti budou ve výlučném vlastnictví 2. žalované (nedlužného manžela) bylo jistě dotčeno právo žalobce jako věřitele na úspěšné reálné vymožení této pohledávky z majetku dříve do společného jmění manželů náležejícího a nyní vypořádáním vyvedeného. Odvolací soud se shoduje se žalobcem v tom, že v podstatě zanedbatelné částečné plnění (zanedbatelné vůči celkové výši pohledávky) nemůže na právu žalobce domoci se neúčinnosti vypořádání změnit, neboť právě s ohledem na dosud existující podstatný neuspokojený zůstatek dluhu lze i nadále o újmě žalobce jako věřitele hovořit. 1. žalovaný přitom neoznačil žádný jiný majetek, ze kterého by bylo možno reálně a podstatně pohledávku žalobce uspokojit.

17. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. [spisová značka] dovodil, že relativní neúčinnost právní skutečnosti, kterou bylo vypořádáno společné jmění manželů tak, že bylo dotčeno právo třetí osoby (§ 737 odst. 1 o. z.) nastává, aniž by ji bylo třeba určit v soudním řízení; k jejímu vypořádání je však třeba aktivity třetí osoby, ta se musí relativní neúčinností vůči tomu, kdo od dlužníka nabyl právo za podmínek uvedených v § 737 odst. 1 o. z. dovolat, a to adresným projevem vůle (právním jednáním). Také právo dovolat se relativní neúčinnosti právního jednání podle § 737 odst. 1 o. z. je tzv. kreačním oprávněním; proto je třeba se relativní neúčinnosti dovolat v promlčecí lhůtě vůči tomu, kdo na základě vypořádání společného jmění manželů nabyl právo za podmínek uvedených v tomto ustanovení, aniž by bylo třeba v této lhůtě právo uplatnit u soudu. Lze tedy uzavřít, že právo dovolat se relativní neúčinnosti vypořádání společného jmění manželů podle § 737 odst. 1 o. z. bylo vykonáno, jak tehdy, bylo-li uplatněno žalobou (vzájemnou žalobou) podanou u soudu nebo námitkou v rámci obrany proti uplatněnému právu v řízení před soudem, tak i v případě, že bylo vykonáno jen mimosoudně vůči tomu, kdo na základě vypořádání společného jmění manželů nabyl právo za podmínek uvedených v tomto ustanovení. Promlčení tohoto práva tak dotčená osoba zabrání i tím, že je v promlčecí lhůtě uplatní vůči nabyvateli právo mimosoudně.

18. Z tohoto judikaturního právního názoru nelze (jak se toho dovolává 2. žalovaná) nijak dovodit závěr, že by nebylo možné právo podle § 737 odst. 1 uplatnit žalobou na určení neúčinnosti vypořádání a bylo by přípustné pouze dovolání se relativní neúčinnosti mimosoudně. Právní posouzení Nejvyššího soudu nakonec směřuje k řešení otázky promlčení tohoto práva a uzavírá, že promlčení lze zabránit i uplatněním práva mimosoudním právním jednáním vůči tomu, kdo na základě vypořádání společného jmění manželů nabyl právo za podmínek uvedených v tomto ustanovení. Řečeno slovy Nejvyššího soudu: „Promlčení tohoto práva tak dotčená osoba zabrání i tím, že je v obecné promlčecí lhůtě uplatní vůči nabyvateli práva mimosoudně“. Ustanovení § 737 odst. 1 věta druhá o. z. však výslovně upravuje, že bylo-li právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné. Právo uplatnit tento svůj nárok u soudu je tedy dáno přímo zákonem, což v sobě (jak správně dovodil i okresní soud) obsahuje i otázku na odpověď, zda je žalobce povinen tvrdit a prokazovat, že na určení neúčinnosti má naléhavý právní zájem (§ 80 o. s. ř.). Taková obecná povinnost žalobce daná procesní úpravou (§ 80 o. s. ř.) v případě § 737 o. z. dána není, neboť právo podat žalobu u soudu vyplývá přímo z právního předpisu hmotněprávní povahy. Není přitom (i ve vztahu k úvaze o existenci naléhavého právního zájmu na určení ve smyslu § 80 o. s. ř.) rozhodné, zda a jaké další právní kroky bude muset třetí osoba nucena ještě po skončení řízení podstoupit, aby své právo (dotčené vypořádání) nakonec reálně ochránila. Soud v řízení zkoumá (vycházeje z hypotézy § 737 odst. 1 o. z.) pouze to, zda vypořádáním bylo její existující a konkrétní právo dotčeno. Význam pro úspěšnost žaloby proto nemá ani okolnost, jak dále ten, kdo na základě vypořádání společného jmění manželů právo nabyl, s ním dále nakládal (např. převedl dále své vlastnictví k vypořádávanému majetku).

19. Okresní soud pak správně rozhodl i o povinnosti 2. žalované nahradit žalobci náklady řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) a proto odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výrocích II a IV jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

20. Rozsudek okresního soudu byl zástupci žalovaných doručen dne [datum] a patnáctidenní lhůta k podání odvolání skončila oběma žalovaným dne [datum]. Včas v této lhůtě podala odvolání pouze 2. žalovaná. Žalovaní ovšem nejsou v postavení nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř.) a proto 2. žalovaná nebyla osobou oprávněnou podat odvolání proti výroku III, kterým bylo rozhodnuto o právu 1. žalovaného na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud proto její odvolání jako odvolání podané někým, kdo k odvolání není oprávněn, odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř. 1. žalovaný podal odvolání proti výroku III po uplynutí patnáctidenní lhůty k odvolání (učinil tak v rámci „doplnění odvolání 2. žalované na výzvu soudu“) a proto odvolací soud jeho odvolání odmítl jako podané opožděně podle § 218a o. s. ř.

21. Žalobce byl v odvolacím řízení proti 2. žalované zcela úspěšný, protože k jeho návrhu byl rozsudek okresního soudu ve výrocích II a IV potvrzen. Odvolání 2. žalované proti III rozsudku okresního soudu bylo odmítnuto. Žalobce má proto proti 2. žalované právo na náhradu nákladů odvolacího řízení podle § 142 odst. 1, § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobci v řízení o odmítnutí odvolání 2. žalované proti výroku III rozsudku okresního soudu žádné náklady nevznikly. Jinak žalobce vynaložil v odvolacím řízení následující náklady. Odměna za zastoupení advokátem v rozsahu třech úkonů právní služby (podání odvolání, účast na dvou jednáních před odvolacím soudem, z toho na jednom, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí) v sazbě [částka], [částka] a [částka] (§ 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 2 písm. f vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, dále jen „a. t.“, článek II vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění a. t., dále jen vyhláška č. 258/2024 Sb.). Celkem odměna advokáta činí [částka]. Advokát má právo na tři paušální částky náhrady výdajů ve výši [částka] a [částka] Kč (§ 14 odst. 4 advokátního tarifu, článek II vyhlášky č. 258/2024 Sb.). Celkem náhrada ve výši [částka]. Advokát má právo na náhradu za promeškaný čas strávený cestou ze svého sídla do místa odvolacího soudu a zpět při dvou jednáních za 6 započatých půlhodin po [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 a. t.). Celkem [částka]. Dále má advokát právo na náhradu cestovních výdajů vynaložených při dvou cestách ze svého sídla do místa odvolacího soudu a zpět při ujetí 480 km (§ 13 odst. 1 a. t., § 150 odst. 4 písm. b), § 158 odst. 3,4 zákoníku práce) ve výši [částka]. Celkem žalobce v odvolacím řízení vynaložil náklady ve výši [částka] a 2. žalovaná je povinna mu je nahradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1, § 201, § 224 odst. 1 o. s. ř.).

22. Žalobci, kterému by náleželo právo na jejich náhradu podle § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 o. s. ř. žádné náklady v řízení o odmítnutí odvolání 1. žalovaného nevznikly, a proto odvolací soud rozhodl, že 1. žalovaný a žalobce nemají navzájem právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.