21 Co 845/2025 - 394

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Michala Kadlečka a soudců Mgr. Kláry Cáskové a JUDr. Leoše Nováka ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] c) [Jméno žalobce C], narozený [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce A] d) [Jméno žalobce D], narozená [Datum narození žalobce D] bytem [Adresa žalobce D] e) [Jméno žalobce E], narozený [Datum narození žalobce E] bytem [Adresa žalobce D] g) [Jméno žalobce F], narozený [Datum narození žalobce F] bytem [Adresa žalobce A] h) [Jméno žalobce G], narozená [Datum narození žalobce G] bytem [Adresa žalobce G] i) [Jméno žalobce H], narozený [Datum narození žalobce H] bytem [Adresa žalobce G] všichni zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o 481 828 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. 4. 2025, č. j. 214 C 19/2022-298, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I až V potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku VI mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně částku 91 637,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku VII mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům b) a c) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně částku 178 221,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

IV. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku VIII mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům d) a e) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně částku 178 221,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

V. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku IX mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci g) na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně částku 91 637,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

VI. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku X mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům h) a i) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně částku 153 040,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6 922,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům b) a c) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 13 792,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům d) a e) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 13 792,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

X. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci g) na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6 922,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

XI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům h) a i) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 11 822 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit každému z žalobců a) a g) částku 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení (výroky I a IV), každé dvojici žalobců b) a c), d) a e) oprávněné společně a nerozdílně částku 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení (výroky II a III) a žalobcům h) a i) oprávněným společně a nerozdílně částku 81 828 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 81 828 Kč od [datum] do zaplacení (výrok V). Dále zavázal žalovanou, aby na náhradě nákladů řízení zaplatila každému z žalobců a) a g) částku 89 380 Kč (výroky VI a IX), každé dvojici žalobců b) a c), d) a e) oprávněné společně a nerozdílně částku 89 380 Kč (výroky VII a VIII) a žalobcům h) a i) oprávněným společně a nerozdílně částku 88 472 Kč (výrok X).

2. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná, která namítla, že soud I. stupně nesprávně posoudil aktivní věcnou legitimaci žalobců k podání žaloby, neboť podle § 1196 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může uplatňovat práva vzniklá z vad výlučně společenství vlastníků (dále též jen „SVJ“). Lze považovat za problematické, pokud by práva vzniklá z vad střechy bytového domu uplatňoval každý z žalobců samostatně; není například zřejmé, jak by měl prodávající postupovat v případě, kdy by každý kupující uplatnil jiný nárok – některý opravu věci a jiný slevu z kupní ceny. Soud I. stupně dále nesprávně posoudil povahu vad a okamžik přechodu nebezpečí škody na věci. Posouzení ploché střechy vypracované společností [právnická osoba] nelze hodnotit jako nestranné a objektivní, neboť uvedená společnost se ucházela o zakázku na opravu střechy. Zpráva hodnotí stav střechy k okamžiku její prohlídky, posouzení se nezakládá na odborné hloubkové sondáži, a tedy absentuje odborné posouzení stáří vad. Ze zprávy nelze učinit závěr, že se vady na střeše vyskytovaly při přechodu nebezpečí škody na věci. V řízení měl být vypracován znalecký posudek tak, jak navrhovala žalovaná. Soud I. stupně dále vady nesprávně posoudil jako vady skryté; z popisu vad a provedeného dokazování však podle odvolatelky plyne, že se jedná spíše o vady zjevné. Svědek [jméno FO] vypověděl, že i amatér by poznal, že spoje na střeše nejsou provedeny správně. Rozsudek soudu I. stupně je i z tohoto důvodu nesprávný a nepřezkoumatelný. Žalovaná dále namítla, že jí žalobci oznámili vady opožděně. Pokud soud uzavřel, že vady existovaly již při koupi bytových jednotek a byly zjistitelné okamžikem užívání nemovitosti, měli je žalobci rozpoznat nejpozději počátkem užívání bytové jednotky [žalobci a) až e) a žalobci h) a i) v [datum] a žalobce g) [datum]]. Žalobci h) a i) se o zatékání do jejich bytu měli dozvědět začátkem roku 2021 od nájemce, přitom však vady uplatnili až dopisem ze dne [datum]. Nejpozději byli žalobci řádně obeznámeni o údajné existenci vad [datum], a tedy nejpozději od tohoto data začala běžet lhůta „bez zbytečného odkladu“. Soud však lhůtu účelově natahuje s odkazem na nutnost seznámit se s popisem vady či dokonce s cenovou nabídkou na její odstranění. Soud I. stupně se vůbec nezabýval tím, že počátek běhu lhůty nastal u každého z žalobců v odlišný okamžik a pouze u žalobce g) přistoupil k posouzení včasnosti podle objektivní lhůty. Žalovaná dále namítla, že SVJ mělo střechu pravidelně kontrolovat, pokud by tak řádně činilo, odhalilo by vadu včas. Pokud tak naopak nečinilo, nemohlo ji ani včas vytknout a nárok žalobců na slevu z kupní ceny není oprávněný. Soud I. stupně dále nesprávně určil výši slevy z kupní ceny, neboť nezohlednil, že žalobci vlastní pouhých 5 bytových jednotek z celkových 25 jednotek v bytovém domě a dohromady žalobci požadují slevu 481 828 Kč, což odpovídá přibližně polovině celkových nákladů na opravu střechy; v rámci opravy střechy přitom byly provedeny i jiné práce. Nebylo rovněž zohledněno, že každý z žalobců byl opravami zasažen v jiné míře, když nikoli všechny bytové jednotky žalobců se nacházejí pod střechou. Konečně namítla, že byly nesprávně vyčísleny náklady řízení, neboť nebyl aplikován § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), podle nějž měl být za tarifní hodnotu považován součet tarifních hodnot spojených věcí. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že se žaloba zamítá, popřípadě jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobci k odvolání žalované uvedli, že otázka aktivní legitimace vlastníků jednotek již byla vyřešena judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že úprava zastoupení podle § 1196 odst. 2 o. z. nevylučuje aktivní legitimaci jednotlivých vlastníků jednotek. K povaze vad a přechodu nebezpečí za škodu žalobci zdůraznili, že sama žalovaná byla v roce [Anonymizováno] vlastníkem jednotek v bytovém domě, přičemž její podíl na hlasování byl významný. I ona na schůzi dne [datum] hlasovala pro opravu střechy a hlasovala i pro výběr společnosti [právnická osoba] jako zhotovitele střechy. Uvedená společnost, resp. její zástupce Bc. [jméno FO] vypověděl, že vady byly zjišťovány i sondáží. Pokud svědek [jméno FO] uvedl, že vadu by poznal i amatér, z jeho výpovědi vyplývá, že hovořil o amatérovi, který působí a zajímá se o obor. Žalobci poukázali na technickou zprávu z [datum], podle níž byla střecha už tehdy v havarijním stavu. Žalovaná tedy o vadách musela vědět. Žalobci oznámili žalované vady včas, neboť do bytových jednotek pod střechou začalo masivně zatékat na jaře roku [Anonymizováno], a žalobci se podrobnosti o vadách střechy dozvěděli na mimořádné schůzi SVJ dne [datum]. Žalobci vytkli žalované vady střechy již dne [datum], což pak zopakovali dopisem ze dne [datum]. K požadované výši slevy žalobci uvedli, že soud I. stupně uplatněnou výši posoudil jako zcela minimální požadavek, výše přiměřené slevy nebyla soudem I. stupně diferencována, neboť všichni žalobci mohli žádat slevu výrazně vyšší a žádný z požadavků žalobců nepřesáhl hranici přiměřenosti. Správně byly zohledněny nikoli pouze náklady na opravu střechy, ale též nepohodlí spojené s užíváním jednotek v době zatékání, poté v době rekonstrukce střechy, i úklidu po rekonstrukci. K náhradě nákladů řízení žalobci uvedli, že nebylo namístě aplikovat § 12 odst. 3 a. t., neboť se jedná o odlišné samostatné nároky více osob, byť projednávané ve společném řízení. Navrhli potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako správného.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) – po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario) – přezkoumal napadené rozhodnutí a po projednání věci (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné, soud I. stupně rozhodl o věci samé správně a jeho rozhodnutí proto potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

5. Z obsahu spisu se podává, že žalobce a) je vlastníkem bytové jednotky č. [číslo] v bytovém domě stojícím na pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [adresa], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum]. Kupní cena činila [částka] Kč, byt se nachází se ve 2. patře a jeho výměra je [číslo] m2. Byt byl žalobci a) předán dne [datum]. Žalobci b) a c) jsou vlastníky bytové jednotky č. [číslo] o výměře [číslo] m2 na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Kupní cena činila [částka] Kč. Byt se nachází ve čtvrtém, posledním patře (pod střechou) a žalobcům b) a c) byl předán dne [datum]. Žalobci d) a e) jsou vlastníky bytové jednotky č. [číslo] o výměře [číslo] m2 na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Kupní cena činila [částka] Kč. Byt se nachází ve čtvrtém, posledním patře (pod střechou). Žalobce g) je vlastníkem bytové jednotky č. [číslo] o výměře [číslo] m2 na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Kupní cena činila [částka] Kč. Byt se nachází v 1. patře a žalobci g) byl předán dne [datum]. Žalobci h) a i) jsou vlastníky bytové jednotky č. [číslo] o výměře [číslo] m2 na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Kupní cena činila [částka] Kč. Byt se nachází ve čtvrtém, posledním patře (pod střechou) a žalobcům h) a i) byl předán dne [datum]. Všichni žalobci své byty koupili od žalované, která při jejich prodeji inzerovala, že jednotlivé byty i celý dům jsou po kompletní rekonstrukci. Na jaře [Anonymizováno] se na bytovém domě projevily vady střechy bytového domu, když do horních bytových jednotek začalo zatékat, a to v takové míře, že v některých jednotkách voda odkapávala ze stropu. Stav střechy byl mimo jiné zhodnocen společností [právnická osoba]., podle jejíž zprávy ze dne [datum] byl stav střechy havarijní, do budovy v několika viditelných místech zatékalo, a to v důsledku montáže hydroizolace, která nebyla provedena v souladu s montážními předpisy výrobců, ani v souladu s platnými normami. Spoje PVC nebyly provedeny homogenně a v dostatečné šíři, rohové a krajové oblasti nebyly dostatečně ukotveny. U atiky zcela chyběla rohová lišta, vyspádování střešního pláště nebylo v souladu s příslušnou normou. Neodborně bylo provedeno opracování prostupu i napojení na střešní výlezy. Výška atik neodpovídala požadované normě. Bylo doporučeno provedení kompletní opravy střešního pláště a výměna hydroizolační vrstvy odvětrávacích komínků a střešních výlezů. Na schůzi SVJ na počátku května [Anonymizováno] bylo rozhodnuto o opravě střechy s tím, že na opravě se vlastníci bytových jednotek budou podílet podle výměry bytové jednotky, kterou vlastní. Náklad na 1 m2 činil cca [částka] Kč. Na žalobce a), žalobce (manžele) b) a c), žalobce (manžele) d) a e) a žalobce g) připadal pravděpodobný náklad [částka] Kč na každého, na žalobce (manžele) h) a i) [částka] Kč. Žalobci a), b) a c), d) a e), g) oznámili žalované vady dopisem ze dne [datum] a uplatnili právo na přiměřenou slevu z kupní ceny ve výši [částka] Kč, jak je uvedeno shora. Dopisem ze dne [datum] žalovaná nárok na slevu z kupní ceny odmítla. Střecha byla opravena společností [právnická osoba] na základě smlouvy o dílo ze dne [datum], cena díla činila [částka] Kč vč. DPH.

6. Soud I. stupně dále zjistil, že žalovaná v letech [Anonymizováno] realizovala rekonstrukci předmětného bytového domu (jeho celkovou opravu a zateplení), kolaudační souhlas jí pak byl vydán v [datum]. Z žádosti ze dne [datum] (jakož i z obsahu výpovědi žalobce g) či svědka [jméno FO]) bylo nalézacím soudem zjištěno, že žalovaná dále hodlala realizovat nástavbu předmětného bytového domu; žádost žalované byla v roce [Anonymizováno] stavebním úřadem zamítnuta a žalovaná od tohoto svého záměru ustoupila.

7. Odvolací soud v souladu s § 213 odst. 3 o. s. ř. doplnil dokazování předžalobní výzvou ze dne [datum] a související doručenkou, z nichž zjistil, že zástupkyně žalobců se opětovně obrátila na žalovanou jménem žalobců a) až g) a nově též jménem žalobců h) a i) a vyzvala ji k zaplacení slevy z kupních cen pro jednotlivé žalobce v žalobou požadované výši, a to do [datum]. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum].

8. Podle § 1196 odst. 2 o. z. vzniknou-li vlastníkům jednotek práva vadou jednotky, zastupuje společenství vlastníků vlastníky jednotek při uplatňování těchto práv.

9. Podle § 2100 odst. 1 o. z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

10. Podle § 2103 o. z. kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

11. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy.

12. Podle § 2106 odst. 2 o. z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

13. Podle § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

14. Podle § 2112 odst. 1 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

15. Podle § 2112 odst. 2 o. z. k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

16. Podle § 2129 odst. 2 o. z. nevytkl-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla vytknuta včas. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

17. Odvolací soud po přezkoumání řízení, které proběhlo před soudem I. stupně, i napadeného rozsudku dospěl k závěru, že nalézací soud na základě rozsáhlého dokazování učinil správná skutková zjištění a tato pak správně právně vyhodnotil (viz zejm. odst. 74 až 86 odůvodnění rozsudku).

18. K namítanému nedostatku aktivní věcné legitimace žalobců odvolací soud uvádí, že se ztotožňuje se závěry soudu I. stupně, který ve svém rozsudku přiléhavě odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2022, sp. zn. 26 ICdo 28/2022, jenž v rámci odůvodnění výslovně uvádí, že úprava „zákonného“ zastoupení SVJ v § 1196 odst. 2 o. z. samozřejmě nevylučuje, aby práva spojená s uplatňováním vad jednotky uplatnil i sám vlastník jednotky v rámci své svobodné správy podle § 1175 o. z. K uplatnění práva z odpovědnosti za vady z titulu spoluvlastnictví ke společným částem budovy se vyjádřil Nejvyšší soud též v rozsudku ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. 33 Cdo 4540/2015, kdy uzavřel, že právo z odpovědnosti za vady koupené věci související se společnými částmi budovy je u prodávajícího oprávněn uplatnit kterýkoli kupující bytové jednotky v budově bez ohledu na velikost svého spoluvlastnického podílu. Ačkoliv se posledně jmenované rozhodnutí vztahuje k předchozí právní úpravě (zákonu č. 40/1964 Sb., občanskému zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, resp. zákonu č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů), jsou jeho závěry plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu. Pokud pak žalovaná u jednání odvolacího soudu namítala, že shora popsaný právní závěr neodpovídá situaci, kdy by práva z vadného plnění týkající se společných částí domu uplatňovali jednotliví vlastníci bytových jednotek samostatně a zároveň se domáhali odlišných nároků z vad (opravy věci anebo slevy z kupní ceny atd.), odvolací soud uvádí, že rozhodnutí o způsobu uplatnění vad vyskytnuvších se na společných částech domu spadá ve smyslu § 1208 písm. e) bod 2 o. z. do působnosti shromáždění SVJ. Proto pak zároveň platí, že vlastníci jednotlivých bytových jednotek mohou před soudem uplatnit svá práva z vad ve smyslu § 1196 odst. 2 o. z. jak prostřednictvím SVJ, tak samostatně, avšak při volbě požadovaného způsobu odstranění vad (ve smyslu § 2106 odst. 2 o. z., resp. § 2107 o. z.) musí respektovat předchozí rozhodnutí shromáždění SVJ.

19. Také k povaze vad a jejich stáří, resp. k otázce existence vad v době přechodu nebezpečí škody na nemovité věci na kupujícího (§ 2100 odst. 1 o. z.) provedl soud I. stupně rozsáhlé dokazování. Skutkový stav zjištěný soudem I. stupně (viz zejm. odst. 75 odůvodnění rozsudku) vyplývá především ze zprávy společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], v níž byl podrobně popsán zjištěný stav střechy, dále ze zápisu [právnická osoba]) ze dne [datum] ohledně provedení nového hydroizolačního povlaku, částečně z výpovědi svědka [jméno FO], zaměstnance společnosti [právnická osoba], který provedl obhlídku, zhodnotil stav střechy, a následně jej popsal ve zprávě určené pro SVJ. Odvolací soud zejména zdůrazňuje tu část výpovědi svědka, podle níž na střeše provedl sondu, měření a obhlídku a zjistil, že střecha nebyla udělána kvalitně... Některé vady našel tak, že použil zkušební jehlu a procházel spoj těch fólií... Co se týká spojů, tak člověk, který neví, co má hledat, tak nedostatky ve spoji bude sám hledat těžko (to vše viz odst. 60 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně). Podle vyjádření svědka [jméno FO] vady spíš nevznikly působením času, ale neodborným opracováním při realizaci střechy. Podle odborného názoru svědka nebyla hydroizolační fólie na střeše starší 10 let. Skutečnost, že vady existovaly v době přechodu nebezpečí za škodu, byla dále zjištěna z technické zprávy z roku [Anonymizováno], podle níž byla střecha v havarijním stavu (viz odst. 40 odůvodnění rozsudku). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná provedla pouze drobné opravy střechy[footnoteRef:1] (viz odst. 53 až 56 odůvodnění rozsudku), jenž však – vzhledem k následnému zatékání – zjevně nebyly dostačující. Prokurista žalované [jméno FO] vypověděl, že v dané době byl hlavním stavbyvedoucím žalované. Uvedl, že střechou se zabývali, zjistili, že byla opravená, neboť PVC fólie byla z přelomu roku 2009 a 2010. Zásadní opravy střechy tedy již prováděny nebyly. Z uvedeného je tedy zřejmé, že zjištěné vady se na střeše vyskytovaly v době přechodu nebezpečí škody na věci, tj. v okamžiku předání nemovitostí každému z žalobců, neboť žalovaná při rekonstrukci v letech [Anonymizováno] sváry zde již umístěné hydroizolační fólie nikterak neopravovala. Zároveň, vadné provedení střešní hydroizolace se projevilo až po koupi bytových jednotek jednotlivými žalobci (viz dále). Žalovaná, která působí v oboru a prováděla kompletní rekonstrukci budovy, si přitom musela, resp. mohla a měla být špatného stavu střechy vědoma. [1: Cena oprav střechy v rámci rekonstrukce v letech [Anonymizováno] činila podle předložených faktur přibližně [částka] Kč. ]

20. Odvolací soud nad rámec uvedeného dodává, že u žalobců d) a e) došlo k zatékání do bytové jednotky ještě před její koupí v roce [Anonymizováno] (tehdy ji obývali jako nájemci). Při koupi bytu žalobkyně d) po žalované výslovně požadovala, aby vada byla uvedena v kupní smlouvě, nebo aby žalovaná zajistila opravu střechu. Podle sdělení žalobců byla střecha ještě před uzavřením kupní smlouvy na byt opravena externí firmou a do bytu pak nezatékalo až do [datum] (podle výpovědi svědkyně [jméno FO] „měli klidnější období“). Uvedené rovněž dokládá, že žalovaná si byla špatného stavu střechy vědoma.

21. Provedenými důkazy hodnocenými jednotlivě i ve svém souhrnu byl skutkový stav věci i po odborné stránce řádně objasněn; vady vyskytující se na střeše v [datum] byly popsány ve zprávě společnosti [právnická osoba] a podrobně se k nim vyjádřil technik a ekonom společnosti [jméno FO] ve své výpovědi. Soud I. stupně tedy postupoval zcela správně, pokud zamítl návrh žalované na vypracování znaleckého posudku, a to z důvodu jeho nadbytečnosti a nehospodárnosti. Námitku žalované, že závěry společnosti [právnická osoba] nelze hodnotit jako nestranné a objektivní, neboť se společnost ucházela o zakázku na opravu střechy, považuje odvolací soud za nepodloženou. Bylo bez dalších pochybností zjištěno, že přes střechu do předmětného bytového domu intenzivně zatékalo, společnost [právnická osoba] zjistila příčinu a střechu opravila. Ze spisu pak nevyplývají žádné indicie, které by zavdávaly důvod k pochybnostem o správnosti shora popsaných závěrů.

22. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že se jednalo o vady skryté. Podle odvolacího soudu nemohli současní vlastníci jednotlivých bytových jednotek zjistit nekvalitní provedení spojů hydroizolační fólie jinak než z odborného posouzení stavu střechy, které logicky objednali poté, kdy začalo zatékat do horních bytů (viz výpověď svědka [jméno FO] – odst. 60 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně či odst. 19 odůvodnění tohoto rozsudku). Sama žalovaná bytový dům inzerovala jako kompletně zrekonstruovaný (viz odst. 12 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně), žalobcům tedy nelze nikterak vyčítat, pokud při koupi svých bytů nerealizovali i prohlídku ploché neohrazené střechy bytového domu. Rovněž oba vyslechnutí realitní makléři [jméno FO] a [jméno FO] (zaměstnanec žalované) vypověděli, že po dobu své kariéry se nikdy nebyli s klienty podívat na střeše většího bytového domu. Nejde tedy o standardní součást procesu koupě bytu, kterou by bylo možné po žalobcích v rámci běžné opatrnosti kupujícího vyžadovat. Nadto, odvolací soud považuje za nutné zdůraznit, že žalobci jako laici by pravděpodobně ani při případné prohlídce nebyli schopni uvedené vady rozpoznat, a to zejména za situace, kdy vady střechy - podle zjištění soudu - nespočívaly ve zjevném stáří či opotřebení hydroizolační fólie, ale zejména v nekvalitně provedených spojích fólie, v nedostatečném zakotvení a nesprávném vyspádování střešního pláště. Pro laika přitom není a nemůže být zjevné, zda případné stání vody na ploché střeše (tj. existence kaluží) je nezávadným krátkodobým jevem, či zda se jedná o stavebně-technický problém, který v budoucnu může způsobit zatékání.

23. K namítanému opožděnému oznámení vad žalované odvolací soud předně uvádí, že žalobci nebyli schopni zjistit vady již zároveň se započetím užívání svých bytových jednotek (tedy v roce [Anonymizováno] v případě žalobce g) a v [Anonymizováno] v případě ostatních žalobců), jak namítá žalovaná, neboť v řízení bylo prokázáno, že se jednalo o vady skryté (viz shora odst. 22), o nichž se vlastníci jednotlivých bytových jednotek dozvěděli teprve na [datum], a to buď přímo (kdy se u vlastníků horních bytových jednotek projevilo zatékání), nebo zprostředkovaně - na schůzi SVJ. V případě manželů [jméno FO] (žalobci d) a e), v jejichž bytě se zatékání částečně projevilo již dříve (a to na přelomu let [Anonymizováno]), se ostatní žalobci o této skutečnosti nedozvěděli. Manželé [jméno FO] přitom byli samotnou žalovanou před podpisem kupní smlouvy na jejich byt ubezpečeni o tom, že vada byla odstraněna a důvodně tedy očekávali, že je předmět koupě již bez vad. V případě žalobců h) a i) pak bylo z dokazování zjištěno, že tito se o zatékání dozvěděli od svého nájemce již v roce [Anonymizováno] a jako jediní tedy mohli získat pochybnosti o bezvadnosti střechy i dříve, než na jaře [Anonymizováno]. Jelikož však odvolací soud dospěl ke shora popsanému závěru, že žalovaná o špatném stavu střechy musela vědět (viz shora odst. 19 a 20), bylo na místě aplikovat § 2129 odst. 2 in fine o. z., podle nějž nemá prodávající právo namítat opožděnost vytknutí vady, byla-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět. Ani v případě žalobců h) a i) tedy není možné nárok z vad nepřiznat pro pozdní vytknutí vady (§ 2129 odst. 2 o. z.). Všichni žalobci přitom svůj nárok uplatnili včas s ohledem na objektivní 5letou lhůtu zakotvenou v § 2129 odst. 2 o. z.

24. V obecné rovině odvolací soud odkazuje na popsaná skutková zjištění soudu I. stupně a ztotožňuje se i s jeho právním názorem, že žalobci vytkli žalované vady včas. Vady se vyskytly na [datum]. Již [datum] uplatnili žalobci a) až e) a žalobce g) právo na slevu z kupní ceny u žalované, žalobci h) a i) tak učinili dopisem ze dne [datum], s tím, že žalované byla poskytnuta lhůta k plnění do [datum]. Žalobcům nelze klást k tíži, pokud se na žalovanou chtěli obrátit s konkrétními požadavky, tedy s popisem vad a vyčíslenou výší slevy, což byli schopni učinit až po schůzi SVJ. Od schůze do zaslání výzvy žalované uběhly řádově týdny tak, jak předpokládá ustálená judikatura, na niž v odvolání odkazuje žalovaná.

25. Žalovaná dále namítala, že bylo povinností SVJ střechu pravidelně kontrolovat, a pokud by tak činilo, odhalilo by vady včas a mohlo je i dříve vytknout žalované. Odvolací soud zdůrazňuje, že v řízení bylo zjištěno, že předsedou SVJ byl až do [datum] [jméno FO], zaměstnanec žalované, který v SVJ zastupoval její zájmy, neboť žalovaná v bytovém domě vlastnila bytové jednotky. Žalovaná tedy nejen, že o vadách střechy musela vědět (viz shora), ale podle jejího názoru její zaměstnanec [jméno FO] nevykonával řádně funkci předsedy SVJ, když střechu nekontroloval a s vadami vlastníky jednotek neseznámil. Žalovaná však uplatněním této své námitky nemůže nyní těžit ze svého vlastního nepoctivého jednání (§ 6 odst. 2 o. z.).

26. V otázce posouzení přiměřenosti požadované výše slevy z kupní ceny se odvolací soud rovněž ztotožňuje se závěry soudu I. stupně uvedenými v odst. 82 a 83 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Soud I. stupně zcela správně zohlednil náklady na opravu, ale i ztížené životní podmínky žalobců v souvislosti se zatékáním do nemovitosti, s rekonstrukcí a následným úklidem po rekonstrukci. Posouzení přiměřenosti slevy z kupní není otázkou znaleckou, ale právní (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. 33 Odo 557/2004), přičemž při jejím určení je třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem daného případu, k povaze a rozsahu vady vzhledem ke sjednané kupní ceně věci, ke snížení funkčních vlastností věci nebo její estetické hodnoty, k tomu jak se vytčená vada projevuje při užívání věci, jak vady omezují či komplikují užívání, k ceně nutných oprav, přičemž slevu obvykle nelze ztotožnit pouze s náklady spojenými s odstraněním vad či s hodnotou všech nákladů, které se sám kupující rozhodl vynaložit na odstranění vady (ZAPLETAL, Jiří. § 2106 [Práva z vadného plnění při podstatném porušení smlouvy]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č.

7. Dostupné na beck-online.cz.).

27. Citovaná komentářová literatura uvádí, že podpůrně by se mohlo také vycházet z pravidla, že nárok na slevu z kupní ceny by měl odpovídat rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboží bez vad, a hodnotou, kterou mělo zboží dodané s vadami v době, v níž se mělo uskutečnit řádné plnění. Historicky základní funkcí obydlí je ochrana člověka před přírodními vlivy (nepříznivými teplotami, srážkami, větrem apod.). Pokud do bytových jednotek začalo zatékat způsobem, že voda musela být zachycována do nádob, které musely být pravidelně v průběhu celého dne vylévány, neplnil byt svoji základní funkci, a výrazně se zhoršila kvalita života žalobců a jejich rodin. U každého z žalobců pak bylo zvlášť tvrzeno a prokázáno, jaká další omezení a komplikace mu/jí byly způsobeny, a to ať již přímo (zatékání, finanční náklady na opravu) nebo nepřímo (diskomfort související se stavebními činnostmi při následných opravách střechy). Všichni žalobci pak při svém výslechu uvedli, že podstatným kritériem při koupi bytu pro ně byl fakt, že šlo o byt v domě, který byl po celkové rekonstrukci, a u nějž tak bylo možné očekávat, že s ním po delší dobu nebudou z tohoto pohledu žádné starosti ani nutné investice. Aniž by tedy soud nechal vypracovat znalecký posudek z oboru ekonomika, je zcela zřejmé, že rozdíl mezi obvyklou cenou nabízeného kompletně zrekonstruovaného bytu a obvyklou cenou bytu a společných částí na bytovém domě, do kterého zatéká v popsané míře, by výrazně převyšoval uplatněné částky [částka] Kč, příp. [částka] Kč na bytovou jednotku, což činí pouhých 1,9 % kupní ceny, a v případě žalobce g) pak 2,4 % z kupní ceny bytu. I z tohoto hlediska je tedy uplatněná výše slevy z kupní ceny v případě každého ze žalobců zcela přiměřená, a nebylo nutné (ani účelné) podrobněji zkoumat, do jaké míry byl každý z žalobců opravami zasažen. Nerozhodné bylo i to, že nárok uplatili vlastníci pouze 5 bytových jednotek (z celkových 25), když celková cena opravy střechy (cca [částka] Kč) byla pouze jedním z podpůrných hledisek při hodnocení přiměřenosti výše uplatněné slevy.

28. Odvolací soud dospěl ke shodnému závěru jako soud I. stupně, tedy že nároky všech žalobců jsou důvodné. Žalobci vyzvali žalovanou k plnění nejpozději do [datum]. Nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas se žalovaná dne [datum] dostala do prodlení podle § 1968 o. z., čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobcům úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. Ze všech shora popsaných důvodů tedy odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I až V v souladu s § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

30. Pokud se týká nákladů za nalézací řízení, soud I. stupně zcela správně v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal plně úspěšným žalobcům oproti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Námitka žalované, že nalézací soud měl při vyčíslení postupovat podle § 12 odst. 3 a. t. není důvodná, neboť § 12 odst. 3 a. t. doléhá na jinou než v tomto řízení posuzovanou situaci, a to případ, kdy v jednom řízení u jedné zastoupené osoby dojde ke spojení dvou (či více) věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem. V této věci však soud I. stupně naopak správně aplikoval § 12 odst. 4 a. t., neboť šlo o společné úkony při zastupování více osob (nikoliv tedy při zastupování jedné osoby uplatňující více samostatných nároků). Odvolací soud se však nemohl ztotožnit s výpočtem výše nákladů řízení pro jednotlivé žalobce, neboť soud I. stupně nesprávně navýšil (násobil) zjištěnou výši odměny za zastupování nikoliv podle počtu zastoupených osob (tj. 8 žalobců) ve smyslu § 12 odst. 4 a. t., ale podle počtu uplatněných nároků (tj. za 5 bytů, když ve 3 případech uplatnila slevu z kupní ceny za byt manželská dvojice). Jak však vysvětlil již Krajský soud v Praze v odst. 10 odůvodnění svého usnesení ze dne 5. 2. 2025, sp. zn. 22 Co 7/2025: Ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu nemíří na obtížnost právního úkonu (možnost zvýšení odměny u obtížných úkonů právní služby je upravena v § 12 odst. 1 advokátního tarifu), ale jen na pluralitu zastupovaných účastníků, aniž by z pohledu tohoto ustanovení bylo významné, zda jde o samostatné či nerozlučné společníky, a to bez ohledu na složitost či pracnost učiněného právního úkonu. Zastupuje-li advokát společně více účastníků, náleží mu odměna za zastupování každého z nich (§ 1 odst. 1, § 6 odst. 1 advokátního tarifu), snížená podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, bez ohledu na to, zda v řízení mají postavení samostatných či nerozlučných společníků.

31. Odvolací soud dále nesouhlasí s počtem úkonů právní služby, které byly přiznány na odměně zástupkyně žalobců. Nalézací soud za dobu do [datum] vycházel z počtu 15 úkonů; podle názoru odvolacího soudu učinila právní zástupkyně žalobců za dobu do [datum] celkem 16 úkonů právní služby, za něž jí přísluší odměna a režijní paušál. Je tomu tak zejména proto, že za každé jednání, jež přesáhlo dvě hodiny, je ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) a. t. nutno přiznat odměnu za dva úkony právní služby. Právní zástupkyně žalobců do [datum] vykonala následující úkony: 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ze dne [datum], 3) písemné podání ve věci samé ze dne [datum], 4) písemné podání ve věci samé ze dne [datum], 5) písemné podání ve věci samé ze dne [datum], 6) písemné podání ve věci samé ze dne [datum], 7) a 8) účast u jednání soudu dne [datum] od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] hodin, 9) a 10) účast u jednání soudu dne [datum] od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] hodin, 11) a 12) účast u jednání soudu dne [datum] od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] hodin, 13) a 14) účast u jednání soudu dne [datum] od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] hodin, 15) a 16) účast u jednání soudu dne [datum] od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] hodin. Za dobu od [datum] pak vykonala advokátka žalobců následující úkony právní služby: účast u jednání soudu dne [datum] od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] hodin (u nějž byli účastníci poučeni podle §119a o. s. ř.), písemné podání ve věci samé (závěrečný návrh) ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum], přičemž účast u tohoto jednání byla svým charakterem pouze účastí u vyhlášení rozsudku ve smyslu § 11 odst. 2 písm. f) a. t., neboť právní zástupci u tohoto jednání toliko odkázali na písemná vyhotovení svých závěrečných návrhů (viz předchozí úkon právní služby) a došlo k vyhlášení rozsudku. Celkem tedy za dobu od [datum] náleží odměna za 2,5 úkonu právní služby a náhrada za 3 režijní paušály (§ 13 odst. 4 a. t.).

32. Výpočet náhrady nákladů jednotlivých žalobců za řízení před soudem I. stupně je tedy následující: Za dobu do 31. 12. 2024 (do účinnosti novely č. 258/2024 Sb.) na nákladech právního zastoupení za 16 úkonů právní služby po 31 488 Kč (tj. 6x 4 080 Kč+ 2x 3 504 Kč) podle § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif do 31. 12. 2024, když u zastupovaných osob a) až g) s nárokem ve výši 100 000 Kč činí odměna za jeden úkon právní služby 5 100 Kč, ponížená o 20 % na částku ve výši 4 080 Kč; u zastupovaných osob h) + i) s nárokem 81 828 Kč činí odměna za jeden úkon právní služby 4 380 Kč, ponížená o 20 % na částku ve výši 3 504 Kč. Na náhradě hotových výdajů ve smyslu § 13 odst. 4 a. t. (dále též jen „režijní paušál“) za dobu do 31. 12. 2024 náleží účastníkům celkem 4 800 Kč (tj. 16 x 300 Kč). Na každého z účastníků a) až g) tedy na náhradě odměny za zastoupení a režijním paušálu za dobu do 31. 12. 2024 připadá 65 880 Kč a na každého z účastníků h) a i) na náhradě odměny za zastoupení a režijním paušálu za dobu do 31. 12. 2024 připadá 56 064 Kč. Za dobu od 1. 1. 2025 nadále (od účinnosti novely č. 258/2024 Sb.) je odměnu právní zástupkyně žalobců ve smyslu § 12 odst. 4 a. t. nutné vypočítat následujícím způsobem. V případě společného zastupování více osob uplatňujících peněžitá plnění různé výše (čemuž pro účely výpočtu odměny advokáta odpovídají různé tarifní hodnoty) určí soud celkovou výši odměny tak, že jednotlivé tarifní hodnoty seřadí (pro účely jejich snížení ve smyslu § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. ledna 2025) vzestupně. Ačkoliv toto systematika řazení nevyplývá z textu vyhlášky (§ 12 odst. 4 a. t.), ani z důvodové zprávy k vyhl. č. 258/2024 Sb., hlavním smyslem novelizované úpravy § 12 a. t. bylo (na rozdíl od většiny zbývající části novely, jejímž hlavním cílem bylo především zvýšení odměn a náhrad, ve většině případů za účelem zohlednění inflace od poslední změny těchto odměn a náhrad - viz důvodová zpráva k návrhu novely advokátního tarifu) snížit neúměrné navýšení odměny v případě společných úkonů činěných zástupcem při zastupování většího počtu osob. Proto, podle přesvědčení zdejšího odvolacího soudu (k tomu srov. též usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka Jihlava ze dne 14. 5. 2025, sp. zn. 72 Co 77/2025), se vzhledem k účelu této úpravy jeví odpovídajícím, aby - v případě zastupování více osob stran peněžitých plnění různé výše a z toho vyplývajících i různých tarifních hodnot - bylo pořadí pro stanovení výše odměny dle § 12 odst. 4 a. t. určeno podle výše tarifních hodnot seřazených ve vzestupném pořadí (tedy od osoby, které se týká nejnižší peněžité plnění, jemuž odpovídá nejnižší tarifní hodnota). Pro přiznání náhrady nákladů řízení jednotlivým zastupovaným účastníkům se pak takto určená celková výše odměny advokáta rozpočítá mezi jednotlivé zastoupené účastníky, a to v poměru daném výší odměny za zastupování jednotlivého účastníka (nesnížené podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. ledna 2025) vůči celkovému součtu (nesnížených) odměn. Zjevně totiž není důvodu, pro který by měl být některý z účastníků při náhradě nákladů řízení znevýhodněn tím, že je s ním uvažováno jako s v pořadí druhou (třetí, čtvrtou, …) zastupovanou osobou z hlediska § 12 odst. 4 a. t., když odvolací soud zde vychází z premisy, že skutečnost, že náhrada nákladů zastoupeného účastníka se platí advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) nic nemění na tom, že náhrada nákladů je nárokem účastníka, jemuž je přisouzena; advokát pak představuje jen platební místo. Pro dobu od [datum] (od účinnosti novely č. 258/2024 Sb.) je tedy výpočet náhrady právního zastoupení za 2,5 úkonu právní služby při zastoupení účastníků i) až a) před soudem I. stupně následující: 2,5 x 4 380 Kč (tj. 100 % z tarifní hodnoty 4 380 Kč pro účastníka i) + 2,5 x 3 504 Kč (tj. 80 % z tarifní hodnoty 4 380 Kč pro účastníka h) + 2,5 x 3 060 Kč (tj. 60 % z tarifní hodnoty 5 100 Kč pro účastníka g) + 2,5 x 2 040 Kč (tj. 40 % z tarifní hodnoty 5 100 Kč pro účastníka e) + 2,5 x 1 020 Kč (tj. 20 % z tarifní hodnoty 5 100 Kč pro účastníka d) + 2,5 x 1 020 Kč (tj. 20 % z tarifní hodnoty 5 100 Kč pro účastníka c) + 2,5 x 1 020 Kč (tj. 20 % z tarifní hodnoty 5 100 Kč pro účastníka b) + 2,5 x 1 020 Kč (tj. 20 % z tarifní hodnoty 5 100 Kč pro účastníka a), celkem tedy 42 660 Kč. Na náhradě hotových výdajů ve smyslu § 13 odst. 4 a. t. za dobu od [datum] náleží účastníkům celkem za 3 úkony právní služby 1 350 Kč (tj. 3 x 450 Kč). Celkem tedy 44 010 Kč. Pro jednotlivé účastníky pak lze náhradu odměny za právní zastoupení a režijního paušálu za dobu od [datum] rozpočíst - v poměru daném výší odměny za zastupování jednotlivého účastníka (nesnížené podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum]) vůči celkovému součtu (nesnížených) odměn - následovně: Pro každého z účastníků a) a g) při vynásobení koeficientem 0,13 připadá na odměně a režijním paušálu 5 721,30 Kč, pro každou z dvojic účastníků b) + c) a d) + e) při vynásobení koeficientem 0,259 připadá 11 398,60 Kč a pro dvojici účastníků h) + i) při vynásobení koeficientem 0,222 připadá 9 770,20 Kč. Součet nákladů právního zastoupení před soudem I. stupně každého z účastníků za dobu do [datum] a po [datum] (viz shora) pak byl ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. pro každého navýšen o 21 % DPH a k nákladům právního zastoupení soud dále připočetl zaplacený soudní poplatek (dále též jen „SOP“). Náhrada nákladů řízení před soudem I. stupně pro účastníka a) tedy činí (65 880 + 5 721,30) x 1,21 (DPH) + 5 000 (SOP), celkem tedy 91 637,60 Kč. Náhrada nákladů řízení pro účastníky b) a c) činí (131 760 + 11 398,60) x 1,21 (DPH) + 5 000 (SOP), celkem tedy 178 221,90 Kč. Náhrada nákladů řízení pro účastníky d) a e) činí (131 760 + 11 398,60) x 1,21 (DPH) + 5 000 (SOP), celkem tedy 178 221,90 Kč. Náhrada nákladů řízení pro účastníka g) činí (65 880 + 5 721,30) x 1,21 (DPH) + 5 000 (SOP), celkem tedy 91 637,60 Kč, náhrada nákladů řízení pro účastníky h) a i) činí (113 328 + 9 770,20) x 1,21 (DPH) + 5 000 (SOP), celkem tedy 153 040,80 Kč. Z uvedených důvodů odvolací soud změnil (§ 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.) nákladové výroky VI až X rozsudku soudu I. stupně tak, jak je uvedeno ve výrocích II až VI tohoto rozsudku.

33. Výpočet náhrady nákladů žalobců za řízení před odvolacím soudem, které odvolací soud uložil žalované zaplatit ve smyslu § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., je pak (ve smyslu shora popsaných postupů) následující: Právní zástupkyně žalobců a) až i) vykonala v odvolacím řízení žalobců následující úkony právní služby: písemné vyjádření k odvolání ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] od 8:30 do 9:21 hodin a účast u jednání dne [datum], přičemž účast u tohoto došlo pouze k vyhlášení rozsudku. Žalobcům tedy náleží náhrada odměny za zastoupení za 2,5 úkonu právní služby při zastoupení účastníků i) až a), a to v následující výši: 2,5 x 4 380 Kč (tj. 100 % z tarifní hodnoty 4 380 Kč pro účastníka i) + 2,5 x 3 504 Kč (tj. 80 % z tarifní hodnoty 4 380 Kč pro účastníka h) + 2,5 x 3 060 Kč (tj. 60 % z tarifní hodnoty 5 100 Kč pro účastníka g) + 2,5 x 2 040 Kč (tj. 40 % z tarifní hodnoty 5 100 Kč pro účastníka e) + 2,5 x 1 020 Kč (tj. 20 % z tarifní hodnoty 5 100 Kč pro účastníka d) + 2,5 x 1 020 Kč (tj. 20 % z tarifní hodnoty 5 100 Kč pro účastníka c) + 2,5 x 1 020 Kč (tj. 20 % z tarifní hodnoty 5 100 Kč pro účastníka b) + 2,5 x 1 020 Kč (tj. 20 % z tarifní hodnoty 5 100 Kč pro účastníka a), celkem tedy 42 660 Kč. Na náhradě hotových výdajů ve smyslu § 13 odst. 4 a. t. za dobu od [datum] náleží účastníkům celkem za 3 úkony právní služby 1 350 Kč (tj. 3 x 450 Kč). Celkem tedy 44 010 Kč. Pro jednotlivé účastníky pak lze náhradu odměny za právní zastoupení a režijního paušálu za odvolací řízení rozpočíst - v poměru daném výší odměny za zastupování jednotlivého účastníka (nesnížené podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum]) vůči celkovému součtu (nesnížených) odměn - následovně: Pro každého z účastníků a) a g) při vynásobení koeficientem 0,13 připadá na odměně a režijním paušálu 5 721,30 Kč, pro každou z dvojic účastníků b) + c) a d) + e) při vynásobení koeficientem 0,259 připadá 11 398,60 Kč a pro dvojici účastníků h) + i) při vynásobení koeficientem 0,222 připadá 9 770,20 Kč. Náklady právního zastoupení každého z účastníků v odvolacím řízení pak zdejší soud ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. pro každého z účastníků navýšil o 21 % DPH. Náhrada nákladů odvolacího řízení pro účastníka a) tedy činí 5 721,30 x 1,21 (DPH), celkem tedy 6 922,80 Kč. Náhrada nákladů řízení pro účastníky b) a c) činí 11 398,60 x 1,21 (DPH), celkem tedy 13 792,30 Kč. Náhrada nákladů řízení pro účastníky d) a e) činí 11 398,60 x 1,21 (DPH), celkem tedy 13 792,30 Kč. Náhrada nákladů řízení pro účastníka g) činí 5 721,30 x 1,21 (DPH), celkem tedy 6 922,80 Kč, náhrada nákladů řízení pro účastníky h) a i) činí 9 770,20 x 1,21 (DPH), celkem tedy 11 822 Kč. Z uvedených důvodů odvolací soud (výroky VII až XI) uložil žalované povinnost uhradit žalobcům na náhradě nákladů odvolacího řízení shora uvedené částky, a to buď každému zvlášť (v případě žalobců a) a g), resp. v případě manželských dvojic žalobců (žalobci b) + c), d) + e) a h) + i) tak, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů jednotlivým dvojicím žalobců oprávněným společně a nerozdílně. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení