21 Nc 3001/2022-179

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Hanákovou, LL.M., ve věci navrhovatel: [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa], státní příslušnost Albánie zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti odpůrci: [osobní údaje odpůrce] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o návrhu na jmenování rozhodce takto:

Výrok

I. Návrh, aby soud jmenoval rozhodce na základě rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě o půjčce peněz ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] [datum narození], bytem [adresa], a odpůrcem, se zamítá.

II. Navrhovatel je povinen zaplatit odpůrci náhradu nákladů řízení ve výši 12 513 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce odpůrce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Návrhem ze dne [datum], doručeným soudu dne [datum] se navrhovatel domáhal, aby soud jmenoval rozhodce na základě rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě o půjčce peněz ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], a odpůrcem. V odůvodnění návrhu uvedl, že odpůrce je dlužníkem ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], která obsahuje rozhodčí doložku a navrhovatel pohledávku ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ve věci sp. zn. 7 C 81/2015 byl zrušen rozhodčí nález sp. zn. 35 R 0009/2014 vydaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], kterého nyní nelze nijak kontaktovat Navrhovatel vyzval i odpůrce, aby též jmenoval nového rozhodce, ten však je přesvědčen o neplatnosti rozhodčí doložky a nijak nereagoval. Vzhledem ke skutečnosti, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nemůže nadále svoji činnost rozhodce vykonávat, rozhodčí řízení však probíhalo, obě strany v něm byly aktivní a odpůrce v něm nijak nesporoval existenci rozhodčí doložky, ale Obvodním soudem pro Prahu 3 byl vydaný rozhodčí nález zrušen, navrhovatel žádal, aby nového rozhodce jmenoval soud podle § 9 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen„ ZRŘ“) za účelem pokračování již probíhajícího rozhodčího řízení.

2. Odpůrce ve vyjádření k návrhu namítl neexistenci platné rozhodčí doložky, neboť listinu předloženou navrhovatelem obsahující rozhodčí doložku nikdy nepodepsal a navrhovatel nedisponuje originálem listiny, kde by se nacházel podpis odpůrce. Zároveň měl zásadní pochybnosti o účelu rozhodčí doložky, kdy podle něj se jednalo o obcházení soudního řízení a jejím hlavním účelem bylo znemožnit odpůrci uplatnění řádné procesní obrany. Důrazně poukázal na skutečnost, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se nachází ve výkonu trestu, přičemž trestné činnosti se dopustil v rámci své rozhodcovské praxe a odpůrce je pouze další z jeho obětí. Rozhodčí doložka je tedy neplatná i pro rozpor se zákonem a rozpor s dobrými mravy a porušuje práva odpůrce na spravedlivý proces. Právo na jmenování rozhodce je navíc promlčeno, neboť [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl odsouzen v roce 2016 a uplynula již tak tříletá promlčecí doba.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Existuje listina zachycující v kopii smlouvu o půjčce, která měla být uzavřena mezi Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. [jméno] poskytnout odpůrci půjčku ve výši 3 000 000 Kč. Čl. 6 listiny obsahoval ujednání řešení sporů, konkrétně v odst. 6.1. bylo uvedeno, že veškeré spory vzniklé z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, budou rozhodovány podle zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů v aktuálním znění před jediným rozhodcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nar. 1976, se sídlem [adresa]. Pokud by tento rozhodce v době zahájení řízení nesplňoval předpoklady stanovené obecně závaznými právními předpisy pro výkon funkce rozhodce, účastníci pověřili výše uvedeného rozhodce jmenováním rozhodce nového. Listina obsahovala také ručitelské prohlášení společnosti [právnická osoba] (viz kopie smlouvy o půjčce peněz ze dne [datum] na č. l. 20). Ing. [jméno] vyzval odpůrce k vrácení dlužné částky podle smluvy o půjčce peněz ze dne [datum] výzvou k plnění ze dne [datum] (č. l. 24 spisu). Byla vyhotovena také ručně psaná listina, která měla představovat doklad o předání peněz (viz č. l. 25 spisu). Strany smlouvy o půjčce ze dne [datum] se měly dohodnout, že pohledávka z uvedené smlouvy bude postoupena na společnost [právnická osoba] a následně bez prodlení na navrhovatele (viz dohoda o postoupení pohledávky ze dne [datum] na č. l. 26 spisu). Posléze byla pohledávka postoupena na navrhovatele (viz smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] na č. l. 27 spisu). Dopisem ze dne [datum] (č. l. 30 spisu) sdělil právní zástupce odpůrce navrhovateli, že je přesvědčen o neplatnosti rozhodčí doložky a věc by měla být rozhodnuta soudem.

4. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 47 T 4/2014, který nabyl právní moci dne [datum] (č. l. 119-161 spisu), byl mj. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa], že vydal dne [datum] rozhodčí nález z titulu neuhrazených pohledávek v době svojí hospitalizace v [anonymizováno] [rok], s tím, že záměrně nezjistil, zda se žalovaný v daném rozhodčím řízení k žalobě ve stanovené třicetidenní lhůtě vyjádřil a poté zajistil doručení rozhodčího nálezu žalovanému v daném rozhodčím řízení, přičemž byl seznámen s tím, že není v uvedeném případě oprávněn rozhodovat jako rozhodce podle ZRŘ, neboť mezi stranami uvedeného sporu ani jejich předchůdci nebyla uzavřena rozhodčí smlouva ani sjednána rozhodčí doložka a jediným cílem vyvolaného rozhodčího řízení bylo vydání předem připravovaného zcela účelového a jednostranného rozhodnutí ve prospěch žalobce v uvedeném rozhodčím řízení. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl proto odsouzen ve spolupachatelství za zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku ve stadiu pokusu, byl mu uložen trest odnětí svobody na devět let a šest měsíců a zároveň mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce rozhodce podle ZRŘ a v zákazu působit jako osoba podílející se na rozhodování majetkových sporů podle ZRŘ na dobu deseti let. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 8.2016, sp. zn. 5 To 9/2016 (č. l. 107-115 spisu) byl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] při nezměněném výroku o vině změněn tak, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byl uložen trest odnětí svobody na osm let a šest měsíců nepodmíněně a byl mu uložen trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce rozhodce podle ZRŘ a v zákazu působit jako osoba podílející se na rozhodování sporů podle ZRŘ na dobu deseti let.

5. V řízení o zrušení rozhodčího nálezu zahájeném u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 7 C 81/2015 dne 20. 2. 2015 vystupoval odpůrce na straně žalobce a navrhovatel na straně žalovaného [číslo]). Řízení bylo rovněž vedeno také proti žalované [číslo]) [právnická osoba], [IČO]. Důvody pro zrušení rozhodčího nálezu měly spočívat v neexistenci rozhodčí doložky z důvodu neuzavření rozhodčí smlouvy žalovaným a neexistence právního titulu jako takového a skutečnosti, že žalobci (v tomto řízení odpůrci) nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat, neboť mu nebyla doručena výzva k vyjádření se k rozhodčí žalobě, dále bylo namítáno také neurčité a nepřezkoumatelné odůvodnění rozhodčího nálezu a nezvyklá rychlost rozhodčího řízení (§ 31 písm. b), c) a e) ZRŘ). Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: mezi žalobcem (v tomto řízení odpůrce) a původním žalovaným [příjmení] [příjmení] byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, na základě které původní žalovaný poskytl žalobci částku 3 000 000 Kč, přičemž jako ručitel vystupovala v dané smlouvě žalovaná [číslo]). Ve smlouvě o půjčce byla sjednána rozhodčí doložka, spor měl řešit rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce (v tomto řízení odpůrce) půjčku nevrátil, Ing. [jméno] proto podal na žalobce i na žalovanou [číslo]) coby ručitele rozhodčí žalobu. Rozhodčí řízení probíhalo u samostatného rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 35 R 009/2014 a dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnuto bez provádění dokazování rozhodčím nálezem pro uznání. Rozhodčí nález byl vydán na základě výzvy k plnění dle § 114a o. s. ř., v níž byli žalovaní poučeni, že nevyjádří-li se k rozhodčí žalobě do 30 dnů, může rozhodce považovat žalobní tvrzení za prokázaná. Dle doručenky měla být tato výzva doručena do vlastních rukou žalobce dne [datum]. Do vlastních rukou žalované [číslo]) byla doručena dne [datum]. Žalobce se k rozhodčí žalobě nevyjádřil, žalovaná [číslo]) podáním ze dne [datum] nárok uznala. Ing. [jméno] pohledávku za žalobcem, přiznanou rozhodčím nálezem, postoupil dne [datum] na [právnická osoba] s. r. o., která ji téhož dne postoupila na žalovaného [číslo]) (v tomto řízení navrhovatel). Soud výrokem I rozsudku ze dne 31. 1. 2022, č. j. 7 C 81/2015-869 (č. l 35 spisu) zrušil ve vztahu k žalobci (v tomto řízení odpůrci) nález ze dne 6. 2. 2015, č. j. 35 R 009/2014, vydaný samostatným rozhodcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa] 2) zamítl. Dospěl k závěru, že kopie smlouvy o půjčce ze dne [datum] je listinou zachycující právní jednání žalobce a Ing. [jméno], kterému se žalobce zavázal na jejím základě vrátit předmět půjčky a na jejímž základě se strany dohodly na řešení sporu před rozhodcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Existenci rozhodčí doložky měl soud za prokázanou ve znění obsaženém v kopii smlouvy o půjčce ze dne [datum], kterou měl k dispozici s razítkem notářky JUDr. [příjmení]. Soud však dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalobci byla řádně doručena rozhodčí žaloba a výzva k vyjádření se k rozhodčí žalobě, a proto nebyly ve vztahu k odpůrci splněny procesní podmínky pro vydání rozhodčího nálezu pro uznání Z toho důvodu soud rozhodčí nález zrušil. Výrok I nabyl právní moci dne [datum] (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 31. 1. 2022, č. j. 7 C 81/2015-869 na č. l 35 spisu) Výrok II rozsudku byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2022, č. j. 14 Co 130/2022-926, který nabyl právní moci dne [datum].

6. Navrhovatel vyzval odpůrce, aby mu sdělil s ohledem na obsah rozsudku Obvodního soudu pro Prahu č. j. 7 C 81/2015 osobu nového rozhodce, který bude navrhovatele v rozhodčím řízení zastupovat s tím, že pokud tak odpůrce neučiní, požádá navrhovatel o ustanovení rozhodce soud (viz dopis ze dne [datum] na č. l. 3 spisu). Dopis žalobce odeslal odpůrci dne [datum] (viz podací lístek na č. l. 29 spisu).

7. Ostatní důkazní návrhy účastníků, konkrétně důkazní návrhy navrhovatele, aby byl proveden důkaz rozhodčím spisem sp. zn. 35 R 009/2014, výslech účastníku jednání představenstva [právnická osoba] ze dne [datum] ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. J. [příjmení]), zápis z jednání ze dne [datum], zápis z valné hromady společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum], účastnický výslech odpůrce, spis Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. 7 C 81/2015, spis Okresního soudu v Mostě sp. zn. 48 EXR 3131/2022, výslech Ing. [jméno] [jméno], výslech [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], dohoda o postoupení pohledávky ze dne [datum], výzva [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] s podacími lístky, doplňkem znaleckého posudku týkajícího se pravosti podpisů, které sporuje odpůrce, kdy původní posudek je obsažen ve spisu Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. 7 C 81/2015 (navrženo při ústním jednání dne [datum]), seznamem rozhodčích nálezů vydaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vedeným Okresním soudem v Havlíčkově brodě (navrženo při ústním jednání dne [datum]) a důkazní návrh odpůrce, aby byl proveden důkaz celým spisem Městského soudu v Praze sp. zn. 47 T 4/2014 soud pro nadbytečnost a s ohledem na zásadu hospodárnosti soudního řízení zamítl, neboť dospěl k závěru, že pokud by existovala rozhodčí doložka, na jejímž základě se navrhovatel domáhá jmenování rozhodce, muselo před zahájením tohoto soudního řízení dojít k jejímu zániku, jak je podrobně vysvětleno níže.

8. Podle ust. § 43 věty první dále jen „ZRŘ k řízení podle tohoto zákona je místně příslušný soud, v jehož obvodu se koná nebo konalo rozhodčí řízení, je-li toto místo v tuzemsku.

9. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém pravomoc českých soudů je dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného.

10. V projednávané věci je žalobce státním příslušníkem Albánie, rozhodčí řízení, v rámci něhož žalobce požaduje jmenovat rozhodce, se konalo v sídle rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [adresa], tj. v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 3, k projednání věci tak byl místně příslušný Obvodní soud pro Prahu 3 ve smyslu ust. § 43 věta první ZRŘ a dle ust. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém byla dána i jeho pravomoc k jejímu projednání.

11. Dle ust. § 2 odst. 1 ZRŘ strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva). Dle ust. § 2 odst. 2 ZRŘ rozhodčí smlouvu lze platně uzavřít, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír. Dle ust. § 2 odst. 3 ZRŘ rozhodčí smlouva se může týkat: a) jednotlivého již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci), nebo b) všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka). Dle ust. § 2 odst. 4 ZRŘ není-li v rozhodčí smlouvě uvedeno jinak, vztahuje se jak na práva z právních vztahů přímo vznikající, tak i na otázku právní platnosti těchto právních vztahů, jakož i na práva s těmito právy související. Dle ust. § 2 odst. 5 ZRŘ rozhodčí smlouva váže také právní nástupce stran, pokud to strany v této smlouvě výslovně nevyloučí.

12. Dle ust. § 4 odst. 1 zákona 2 ZRŘ rozhodcem může být občan České republiky, který je zletilý, bezúhonný a plně svéprávný, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Dle ust. § 4 odst. 2 ZRŘ podmínku bezúhonnosti podle odstavce 1 nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jestliže se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

13. Dle ust. § 7 odst. 1 ZRŘ rozhodčí smlouva má zpravidla určit počet i osoby rozhodců anebo stanovit způsob, jak počet i osoby rozhodců mají být určeny. Rozhodce může být určen i stranami dohodnutou osobou nebo způsobem uvedeným v pravidlech pro rozhodčí řízení podle § 19 odst.

4. Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý. Dle ust. § 7 odst. 2 ZRŘ nemá-li rozhodčí smlouva ustanovení podle odstavce 1, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce.

14. Dle ust. § 9 odst. 1 ZRŘ jestliže strana, která má jmenovat rozhodce, tak neučiní do 30 dnů od doručení výzvy druhé strany, nebo nemohou-li se jmenovaní rozhodci ve stejné lhůtě shodnout na osobě předsedajícího rozhodce, jmenuje rozhodce nebo předsedajícího rozhodce soud, pokud se strany nedohodly jinak. Návrh může soudu podat kterákoli strana nebo každý z již jmenovaných rozhodců. Dle ust. § 9 odst. 2 ZRŘ nedohodly-li se strany jinak, jmenuje soud na návrh kterékoli strany nebo rozhodce nového rozhodce, jestliže jmenovaný rozhodce se vzdá funkce rozhodce nebo nemůže činnost rozhodce vykonávat.

15. Komentářová literatura k ust. § 7 odst. 1 ZRŘ poukazuje na skutečnost, že nemůže-li rozhodce zvolený stranami, vykonávat svojí funkci, dochází k zániku rozhodčí smlouvy. Konkrétně se v ní uvádí, že:„ Rozhodčí smlouva může přímo určit konkrétní osoby rozhodců. Tento postup není sice nejfrekventovanější, ale má svá pozitiva i negativa. Výhoda spočívá v tom, že je osoba rozhodce jasně určena a není třeba žádných procedur - v případě smlouvy o rozhodci tedy rozhodně takové ujednání přispěje k rychlému konstituování fóra. Základním předpokladem úspěšnosti v tomto případě však musí být dostatečné ověření způsobilosti kandidáta na funkci rozhodce předtím, než bude uveden ve smlouvě o rozhodci, a také ochota jmenovaného rozhodce funkci přijmout. Hrozí totiž riziko, že nepřijme-li tento kandidát funkci rozhodce, funkce se vzdá nebo ji nebude moci vykonávat, nebude tu podle rozhodčí doložky nikdo, kdo by jejich spor v rámci rozhodčího řízení projednal a rozhodl. Za takového stavu platně sjednaná rozhodčí smlouva zaniká a strany by musely uzavřít rozhodčí smlouvu novou.“ (viz Olík M., Mainer M., Pokorný R., Málek P a Janoušek M. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Wolters Kluwer (ČR). Praha 2015 – komentář k § 7 dostupný v ASPI). Ujednání o konkrétní osobě rozhodce totiž představuje základní náležitost smlouvy (viz Bělohlávek, A. J.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 368 – 399 podle kterého:„ Rozhodčí smlouva určí konkrétní osoby rozhodců. Tento postup není zejména v řízení ad hoc neobvyklý, není však příliš praktický zejména u rozhodčích doložek (§ 3 odst. 2 b) RozŘ), tj. v případech, kdy se ujednání o pravomoci (příslušnosti) rozhodců týká veškerých možných sporů z určitého vztahu. Jde totiž o situace, kdy není jasné, zda vůbec ke sporu dojde a případně kdy a k jakému sporu dojde. Může se tedy stát, že spor, který by měli rozhodci rozhodnout, může vzniknout teprve po velmi dlouhé době po uzavření smlouvy, a není zejména garantováno, zda u osoby rozhodce, na níž se strany dohodly, nedojde k takové změně okolností, že jeho výkon funkce je vyloučen. Tuzemská praxe (zejména judikatura) ukázala a svědčí o tom i vcelku široká mezinárodní praxe, že sjednají-li strany v rozhodčí smlouvě osobu zcela konkrétního rozhodce (fyzické osoby určené jménem, příjmením, případně též další identifikací), lze z tohoto ujednání dovodit, že mají zájem na tom, aby spor rozhodoval výlučně tento rozhodce. Takové ujednání se dohodou stran stalo esenciální součástí rozhodčí smlouvy. Nestane-li se tak (ať již k přijetí funkce nedojde z jakéhokoliv důvodu) nebo zanikne-li způsobilost rozhodce plnit svou funkci v průběhu řízení, zaniká tím i předpoklad (podmínka) řízení, neboť zaniká platná rozhodčí smlouva.) ...Projevem této procesní autonomie stran je i dohoda o tom, že rozhodce určí třetí subjekt (appointing authority) ...Pokud by totiž byla appointing authority určena ve vztahu ke zcela konkrétní fyzické osobě (jejím jménem, příjmením, příp. další specifikací), mohlo by se jednoduše stát, že taková osoba ztratí způsobilost splnit své pověření při jmenování rozhodce (například tato osoba zemře), nebo výkon takové funkce odmítne nebo nastane jiná okolnost, která ji činí pro takovou funkci nezpůsobilou (například z důvodu skutečnosti, která ji staví do postavení závislosti na stranách nebo předmětu řízení); v takovém případě by mohla být ohrožena platnost celé rozhodčí smlouvy.“).

16. Obdobně Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 33 Odo 135/2006 považoval za správný závěr, že:„ ... vzdá-li se funkce dohodou smluvních stran určený jediný rozhodce, nemůže soud analogicky podle § 9 odst. 2 ZRŘ jmenovat na jeho místo nového (jediného) rozhodce. rozhodčí smlouvou se jediný určený rozhodce v průběhu rozhodčího řízení vzdá funkce rozhodce, potom platně sjednaná rozhodčí doložka pozbývá účinnosti (zaniká) a je vyloučeno, aby soud analogicky podle § 9 odst. 2 ZRŘ jmenoval na místo odstoupivšího rozhodce nového žalobcem označeného rozhodce. Citované ustanovení totiž dopadá pouze na případy, kdy jmenovaný rozhodce podle § 7 odst. 2 ZRŘ se vzdá funkce nebo ji nemůže vykonávat a nikoliv na situaci, kdy jediný smluvními stranami určený rozhodce podle § 7 odst. 1 ZRŘ v průběhu rozhodčího řízení na funkci rozhodce abdikuje. Jde o logický důsledek toho, že na rozdíl od rozhodce jmenovaného jednou stranou byl rozhodce určený vybrán za souhlasu obou smluvních stran. Jestliže se smluvní strany dohodly, že jejich případné spory bude rozhodovat jediný blíže konkretizovaný rozhodce, daly tím najevo, že jsou ochotny podrobit se rozhodnutí jen této jediné osoby. Tím se ovšem vystavily riziku, že nepřijme-li tato osoba funkci rozhodce, funkce se vzdá nebo ji nebude moci vykonávat, nebude tu podle rozhodčí doložky nikdo, kdo by jejich spor v rámci rozhodčího řízení projednal a rozhodl. Za takového stavu se platně sjednaná rozhodčí smlouva stává obsoletní a zaniká. Nic pak nebrání tomu, aby věc byla projednána před obecným soudem.“ 17. V projednávané věci rozhodčí doložka, na jejímž základě požaduje žalobce, aby byl soudem jmenován rozhodce, obsahuje ustanovení, že veškeré spory vzniklé ze smlouvy nebo v souvislosti s ní budou rozhodovány podle zákona o rozhodčím řízení před jediným rozhodcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], nar. [rok], se sídlem [adresa] a pro případ, že by tento rozhodce v době zahájení řízení nesplňoval předpoklady stanovené obecně závaznými předpisy pro výkon funkce rozhodce, měli strany pověřit výše uvedeného rozhodce jmenováním rozhodce nového. V řízení však bylo prokázáno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], vykonávající činnost rozhodců podle ZŘŘ byl rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], odsouzen ve spolupachatelství za zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1,5 písm. a) trestního zákoníku ve stadiu pokusu a odsouzen k trestu odnětí svobody na osm let a šest měsíců a zároveň mu byl uložen zákaz činnosti spočívající ve výkonu funkce rozhodce podle ZRŘ a v zákazu působit jako osoba podílejí se na rozhodování majetkových sporů podle ZRŘ na dobu deseti let. [příjmení] tak způsobilost být rozhodcem podle § 4 ZRŘ. Vzhledem ke skutečnosti, že podle rozhodčí doložky, na kterou se žalobce odvolává, měl být jediným rozhodcem právě [anonymizováno] [jméno] [příjmení], případně pouze on byl oprávněn jmenovat jiného rozhodce, pokud by sám předmětnou funkci nemohl vykonávat, nelze jmenovat rozhodce soudem podle ust. § 9 odst. 2 ZRŘ, jak analogicky vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 33 Odo 135/2006 a ze shora uvedené komentářové literatury k ust. § 7 ZRŘ, neboť takovýto postup by byl v rozporu se smluvní autonomií stran, které rozhodčí doložku měly uzavřít a která by tak vázala i jejich právní nástupce (§ 2 odst. 5 ZRŘ) Funkce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] coby rozhodce i osoby, která by měla jmenovat rozhodce jiného podle smlouvy o půjčce ze dne [datum] v důsledku jeho pravomocného odsouzení a uložení shora uvedeného trestu zákazu činnosti by musela zaniknout. Soud by k návrhu mohl jmenovat nového rozhodce pouze za předpokladu, že by se strany smlouvy o půjčce ze dne [datum] nedohodly jinak, což se však v daném případě stalo. Strany smlouvy se tím tedy samy vystavily riziku, že nebude-li moci funkci rozhodce vykonávat [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ani nebude-li moci jmenovat nového rozhodce, nebude nikdo, kdo by spor v rámci rozhodčího řízení projednal.

18. S ohledem na uvedené skutečnosti tak již bylo zcela nadbytečné zabývat se podrobněji skutečností, zda smlouva o půjčce a v ním obsažená rozhodčí doložka byly skutečně uzavřeny, neboť v případě, že by tomu tak bylo, rozhodčí doložka v důsledku pravomocného odsouzení [příjmení] [jméno] [příjmení] již zanikla. Ze stejných důvodů nebylo také třeba zabývat se námitkami žalovaného ohledně promlčení práva na jmenování rozhodce nebo rozporem rozhodčí doložky s dobrými mravy; ani tím, koho případně rozhodcem jmenovat.

19. Vzhledem k neexistenci rozhodčí doložky, na základě které by soud mohl rozhodce jmenovat, tak soud návrh zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal navrhovateli, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 513 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne [datum] na č. l. 67 spisu, účast na jednání dne [datum] a dne [datum]) Další část náhrady nákladů řízení tvoří cestovné podle § 157 odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce a vyhlášky č. 467/2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad za cestu z [obec] do [obec] a zpět k jednání konanému dne [datum] a k jednání konanému dne [datum], celkem 4 x 120 km automobilem Subaru G4, [registrační značka], při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,20 Kč, ceně za 1 litr pohonných hmot ve výši 41,20 Kč a průměrné spotřebě 6,6 l na 100 km, tj. 5,20+ (41,20 x 6,6):100 = 7,92 Kč za 1 km, tj. částce ve výši 3 801 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 001 Kč ve výši 1 512 Kč. Celkové náklady řízení odpůrce tak činí částku ve výši 12 513 Kč. Celkové náklady řízení Odměna - 1500 Kč x 4 + 21% DPH Režijní paušál - 300 Kč x 4 + 21% DPH Cestovné - 3801 Kč x 1 Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 11001 Kč DPH 21%: 1512 Kč Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH: 12513 Kč

Poučení