7 C 81/2015-869

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného] bytem [adresa žalovaného] 2. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zrušení rozhodčího nálezu takto:

Výrok

I. Rozhodčí nález [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 6. 2. 2015, vydaný samostatným rozhodcem Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], se ve vztahu k žalobci zrušuje.

II. Žaloba o zrušení rozhodčího nálezu [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 6. 2. 2015, vydaného samostatným rozhodcem Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], se ve vztahu k žalované 2. zamítá.

III. Žalovaný 1. je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 65 856,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2. náhradu nákladů řízení ve výši 61 165,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované 2.

V. Žalobce je povinen zaplatit státu – České republice náhradu nákladů řízení ve výši 20 583,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.

VI. Žalovaný 1. je povinen zaplatit státu – České republice náhradu nákladů řízení ve výši 20 583,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal zrušení rozhodčího nálezu [číslo jednací] [spisová značka] ze dne 6. 2. 2015, vydaného samostatným rozhodcem Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], a to z důvodů uvedených v § 31 písm. b), c) zákona č. 216/1994 Sb. - neexistence rozhodčí doložky z důvodu neuzavření rozhodčí smlouvy žalovaným a neexistence právního titulu jako takového, a § 31 písm. e) zákona č. 216/1994 Sb. - skutečnost, že žalobci nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat, neboť mu nebyla doručena výzva k vyjádření se k rozhodčí žalobě, a dále namítal neurčité a nepřezkoumatelné odůvodnění rozhodčího nálezu a nezvyklou rychlost rozhodčího řízení.

2. V podání ze dne [datum] žalobce dále uvedl, že smlouva o půjčce je reálným kontraktem, který nikdy nebyl naplněn. Žalovaní nemohou prokázat, že by žalobci poskytli tvrzené prostředky ve výši 3 000 000 Kč Smlouva tak nevznikla, nemohla být uzavřena. Dále uvedl, že osoba zvoleného rozhodce je osobou zcela závislou na předchůdci žalovaného 1. Rozhodce Mgr. [příjmení] byl shledán vinným trestnou činností pro obdobnou rozhodcovskou činnost a je tedy podjatý.

3. Původní žalovaný [celé jméno účastníka] k věci, uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným byla [datum] uzavřena smlouva o půjčce peněz, na základě které žalovaný poskytl žalobci 3 000 000 Kč, jako ručitel vystupovala v dané smlouvě společnost [právnická osoba] V dané smlouvě byla sjednána i rozhodčí doložka. [datum] žalobce zaplatil žalovanému 1. splátku půjčky ve výši 500 000 Kč. Oznámení o zahájení rozhodčího řízení spolu s rozhodčí žalobou a výzvou k vyjádření se bylo žalobci doručeno osobně žalovaným za přítomnosti svědků. Žalobce, místo aby se ve věci vyjádřil, opakovaně vyzýval žalovaného e-mailem, aby vzal žalobu zpět. Žaloba je tedy nedůvodná, neboť žalobce podepsal smlouvu o půjčce a byl si vědom jak rozhodčí doložky, tak zahájeného rozhodčího řízení.

4. V podání ze dne [datum] na výzvu soudu žalovaný 1. uvedl, že existenci rozhodčí doložky považuje za prokázanou již z provedených důkazů. Jako ústřední spatřoval jednání dne [datum], kde byl předložen originál smlouvy o půjčce s rozhodčí doložkou. Stejně tak žalobce následně postoupil pohledávku z titulu rozhodčího nálezu na žalovaného 1., kdy celou situaci žalobce žalovanému 1. sám vysvětlil. Dalším důkazem pak je návrh na změnu žalovaného ze dne [datum], který učinil sám žalobce.

5. V podání ze dne [datum] na výzvu soudu žalovaná uvedla, že se domnívá, že existence rozhodčí doložky byla v řízení prokázána již provedenými důkazy a to kopií smlouvy o půjčce ze dne [datum], výpověďmi svědků [příjmení] [jméno] a [příjmení], účastnickou výpovědi pana [příjmení] a výpovědí znalce [celé jméno znalce].

6. Usnesením ze dne 27. 5. 2016 č. j. 7 C 81/2015-180 soud připustil změnu účastníků na straně žalované tak, že namísto žalovaného [příjmení] [jméno] [jméno] vstoupil do řízení jeho právní nástupce [celé jméno žalovaného] a jako další účastník na straně žalovaného přistoupila do řízení společnost [právnická osoba] Oba tito noví účastníci řízení se připojili k vyjádření původního žalovaného.

7. Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudkem ze dne 11. 2. 2019, č. j. 7 C 81/2015 – 555, zrušil rozhodčí nález č. j. 35 R009/2014 ze dne 6. 2. 2015, vydaný samostatným rozhodcem Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], výrokem II. žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 41 901,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, výrokem III. žalovaným uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně státu – České republice – náhradu nákladů řízení ve výši 38 006 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.

8. Stejně pak Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl rozsudkem ze dne 18. 2. 2021, č. j. 7 C 81/2015 – 769.

9. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2019, č. j. 14 Co 252/2019 – 607, byl zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3, ze dne 11. 2. 2019, č.j. 7 C 81/2015 – 555, kdy soud druhého stupně konstatoval, že soud prvního stupně mohl přistoupit k závěru, že nebyla řádně doručena rozhodčí žaloba až po provedení všech důkazních prostředků, které žalovaní řádně označili. Nelze rozhodnout o neunesení důkazního břemene za situace, kdy se stav objektivní nejistoty nevyjasní ani po poučení podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. [ulice] rozpornost rozsudku spočívá v tom, že soud zjistil z potvrzení o převzetí písemnosti ze dne [datum], že pravděpodobně podle znalce tam není pravý podpis žalobce, nicméně jsou tu výpovědi svědků paní [příjmení] a Ing. [jméno], kteří tvrdí, že si žalobce od nich písemnosti převzal. K formulování závěrů, že nelze přijmout tvrzení o doručení písemností ani jako pravdivé ani jako nepravdivé, lze přistoupit pouze v případě, že byly provedeny všechny žalovanými navržené důkazní prostředky (mimo těch zjevně nezpůsobilých), a byli zároveň poučeni o možnosti o neunesení důkazního břemene podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. A přes toto poučení se nejistotu nepodařilo odstranit. Soud prvního stupně tak měl v dalším řízení provést výslech [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], znalce a e-mailovou komunikaci mezi žalobcem a Ing. [celé jméno účastníka] v rozhodném období. Po provedení těchto důkazů, pokud by měl soud stále za to, že se nepodařilo prokázat tvrzení žalovaných, soud má žalované poučit podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. Pokud soud prvního stupně dojde k závěru, že k doručení nedošlo, a shledá – li, že žaloba je důvodná, potom rozhodne, jestli je možné zrušit nález komplexně nebo jen ve vztahu k žalobci a nikoli k druhé žalované, neboť druhá žalovaná návrh na zrušení rozhodčího nálezu nepodala, a podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2537/2014 mají žalobce a druhá žalovaná postavení samostatných společníků, a úkony každého z nich by se měly vztahovat jenom k tomu, kdo tyto úkony učinil.

10. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2021, č. j. 14 Co 140/2021 – 799, byl zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 18. 2. 2021, č. j. 7 C 81/2015 – 769 Odvolací soud konstatoval, že po doplnění dokazování výslechem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], výslechem jednatele 2. žalované [jméno] [příjmení], výslechem svědka [jméno] [příjmení], e-mailem ze dne [datum] od žalobce, adresovaný Ing. [příjmení], doplňujícím výslechem svědka [příjmení] [jméno], je správný závěr, že důvod pro zrušení rozhodčího nálezu ve smyslu § 31 písm. e) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZRŘ“) je naplněn, neboť žalobci nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat. Soud I. stupně pochybil, pokud se již pro nadbytečnost nezabýval dalším důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu, že vůbec nebyla sjednána rozhodčí doložka. Soud se sice nezabývá ve výroku samotném otázkou platnosti, či neplatnosti rozhodčí smlouvy. Posouzení platnosti, resp. neplatnosti rozhodčí smlouvy v řízení o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu má vždy následky res judicata ohledně této otázky. Bude-li tak rozhodnuto o zrušení rozhodčího nálezu, avšak z jiných důvodů než z důvodů dle § 31 písm. a) nebo b) ZRŘ (viz níže k ustanovení § 34 odst. 2 ZRŘ), ačkoliv důvod (důvody) dle § 31 písm. a), případně b ZRŘ byl (byly) uplatněn (y), nelze se již úspěšně domáhat zrušení případného nového rozhodčího nálezu z důvodů nedostatku pravomoci (příslušnosti) rozhodců poté, co bylo ve věci nově rozhodnuto rozhodčím nálezem po novém projednání věci před jinými nebo stejnými (dle dohody stran v kvalifikovaných případech) rozhodci v rámci postupu předvídaného v § 34 odst. 2 ZRŘ, jestliže důvody podle písm. a), případně b) byly soudem odmítnuty. Soud by se tedy v dalším řízení měl zabývat naplněním důvodu pro zrušení rozhodčího nálezu z důvodu neexistence rozhodčí doložky. Dále odvolací soud konstatoval, že soud prvního stupně nevyčerpal celý předmět řízení, neboť v jeho rozsudku absentuje výrok týkající se žalované 2. jako samostatného společníka ve vztahu k žalovanému 1.

11. Soud v řízení před zrušením rozsudku provedl následující důkazy:

12. Z obsahu kopie dokladu o předání peněz z [datum] soud zjistil, že tímto žalobce prohlašuje, že předal v hotovosti 500 000 Kč M. [jméno] jako 1. splátku dluhu dle smlouvy o půjčce peněz ve výši 3 000 000 Kč, a to 250 000 Kč [datum] a stejnou částku [datum]. Doklad je podepsán M. [celé jméno účastníka] a R. [celé jméno žalobce].

13. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka [číslo] soud zjistil, že jednatelem žalované 2. byl v období od [datum] do [datum] žalobce.

14. Z notářsky ověřené kopie smlouvy o půjčce z [datum] soud zjistil následující: Smlouvu uzavřeli [datum] Ing. [jméno] [jméno] jako věřitel a [celé jméno žalobce] jako dlužník za účasti [právnická osoba] jako ručitelem, zastoupeného jednatelem [celé jméno žalobce]. Předmětem smlouvy je půjčka ve výši 3 000 000 Kč, pro případ včasného nevrácení půjčky bylo sjednáno penále ve výši 500 000 Kč a úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně. Dále byl ujednán zákaz postoupení pohledávky třetí osobě. Pro případ sporů vzniklých ze smlouvy byla v čl. 6 sjednána rozhodčí doložka s tím, že spory bude řešit samostatný rozhodce Mgr. [jméno] [příjmení] a v rozhodčím řízení bude rozhodnuto bez nařízení ústního jednání na základě listinných důkazů. Pro doručování písemností v rozhodčím řízení bylo výslovně ujednáno, že budou doručovány na adresy účastníků uvedené v záhlaví smlouvy. Smlouva je podepsána Ing. [jméno] a [celé jméno žalobce]. Kopii ověřila notářská tajemnice [jméno] [příjmení], pověřená notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] [datum]. Na poslední stránce smlouvy je ověřovací doložka, která je připsána strojovým písmem.

15. Kromě shora uvedené notářsky ověřené kopie smlouvy o půjčce z [datum] je ve spise založena prostá kopie dané smlouvy a kopie úředně ověřené kopie dané smlouvy – ověřeno Českou poštou s. p., na první stránce této kopie je rovněž razítko JUDr. [příjmení].

16. Z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova], ze dne 7. 5. 2015 č. j. 156 EX 318/15-85 soud zjistil, že je vedeno exekuční řízení ve věci oprávněného [příjmení] [jméno] [jméno] proti povinnému [celé jméno žalobce] k uspokojení pohledávky ve výši 3 000 000 Kč, přičemž na straně oprávněného došlo k právnímu nástupnictví a novým oprávněným se stala společnost [právnická osoba], [IČO]. Z usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova], ze dne 4. 6. 2015 č. j. 156 EX 318/15-94 soud zjistil, že došlo k opětovnému právnímu nástupnictví na straně oprávněného, když novým oprávněným se stal [celé jméno žalovaného]. K vymožení této pohledávky bylo soudním exekutorem vydáno několik exekučních příkazů, jak soud zjistil z exekučního příkazu ze dne 16. 11 2015 č. j. 156 EX 318/15-128, z exekučního příkazu z 1. 11. 2015 č. j. 156 EX 318/15-120 a z exekučního příkazu z 5. 5. 2015 č. j. 156 EX 318/15-74. Exekuční řízení v dané věci probíhalo u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 29 EXE 170/2015 a soud z předložených listin zjistil tento jeho průběh: Usnesením ze dne 3. 7. 2015 č. j. 29 EXE 170/2015-41 bylo rozhodnuto, že exekuce vedená proti žalobci ve prospěch žalovaného se odkládá do pravomocného rozhodnutí soudu ve věci vedené u zdejšího soudu pro sp. zn. 7 C 81/2015. Usnesením ze dne 12. 1. 2017 č. j. 29 EXE 170/2015-81 byl návrh povinného na zastavení exekuce zamítnut. Proti tomuto usnesení podal povinný dne [datum] odvolání. Dne [datum] probíhalo v dané věci jednání a usnesením ze dne 3. 7. 2017 č.j. 29 EXE 170/2015-134 byla exekuce zastavena. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 8. 2017 č. j. 21Co 220/2017-165 bylo uvedené usnesení zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení soudu [anonymizováno] stupně. [datum] a [datum] se ve věci konalo jednání. Povinný se ve věci vyjadřoval podáním z [datum] a [datum], podáním z [datum] podal návrh na zastavení exekuce. Usnesením ze dne 4. 12. 2017 č. j. 29 EXE 170/2015-195 byla exekuce zastavena. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 3. 2018 č.j. 21 Co 68/2018-221 bylo uvedené usnesení zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

17. Z kopií dvou smluv o postoupení pohledávky z [datum] soud zjistil, že Ing. [jméno] [jméno] postoupil svoji pohledávku vůči žalobci ve výši 3 000 000 Kč z titulu nesplacené půjčky dle rozhodčího nálezu [anonymizováno] [spisová značka] z 6. 2. 2015 na [právnická osoba] s.r.o. a ještě téhož dne tato společnost postoupila pohledávku na [celé jméno žalovaného]. Podpisy na smlouvách jsou úředně ověřeny.

18. Z trestního oznámení z [datum] podaného právním zástupcem žalovaného [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že tímto je sdělováno Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy] v rámci exekučního řízení vedeného u [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. 156 EX 318/15 (ex. titulem je rozhodčí nález rozhodce Mgr. [příjmení] ze dne 6. 2. 2015, č. j. 35R 009/2014byl) byl neznámou osobou zfalšován a jménem oprávněného [celé jméno žalovaného] podán návrh na zastavení exekuce, s nímž povinný [příjmení] [celé jméno žalobce] vyslovil souhlas a na jehož základě došlo k dosud nepravomocnému zastavení exekuce.

19. Z kopie dohody o postoupení pohledávky z [datum] soud zjistil, že touto dohodou se věřitel [celé jméno účastníka] a dlužník [celé jméno žalobce] dohodli na tom, že pohledávka s příslušenstvím vzniklá na základě Smlouvy o půjčce peněz z [datum], jejímž předmětem byla půjčka ve výši 3 000 000 Kč a níž bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem z [datum] vydaným samostatným rozhodcem Mgr. [příjmení], bude postoupena na nového věřitele [právnická osoba] a následně bez prodlení na [jméno] [příjmení] Dohoda je podepsána věřitelem a dlužníkem.

20. Z e-mailové komunikace mezi soukromým detektivem [jméno] [příjmení] a notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] z července 2017 soud zjistil, že JUDr. [příjmení] byla dotázána, zda by mohla ověřit pravost úředně ověřených kopií předložených listin, které ověřila tajemnice [jméno] [příjmení] [příjmení] k tomu uvedla, že k ověření fotokopií listin používá její kancelář výhradně a vždy pouze razítko s předtištěným textem, do kterého vpisuje pouze počet ověřovaných stránek. Razítko, které používá tajemnice [jméno] [příjmení] je odlišné od razítka uvedeného na předložených listinách, stejně tak je odlišný její podpis. V roce 2016 paní [příjmení] u uvedené notářky již nepracovala, nemohla tedy jejím jménem žádné listiny ověřit.

21. Z usnesení samostatného rozhodce [jméno] [příjmení] z 1. 11. 2016 [číslo jednací] [spisová značka] soud zjistil, že tímto usnesením byl zrušen rozhodčí nález vydaný rozhodcem Mgr. [příjmení] dne 6. 2. 2015 [číslo jednací] [spisová značka].

22. Z listin nacházejících se v rozhodčím spisu rozhodce Mgr. [jméno] [příjmení] ve věci žalobce: [celé jméno účastníka] a žalovaný: [celé jméno žalobce] vedeného pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] soud zjistil následující: Ve spise se nachází dvě žaloby shodného obsahu avšak odlišného data, a to žaloba z [datum], na níž je razítko samostatného rozhodce o jejím přijetí dne [datum], a žaloba z [datum] bez razítka. Jedná se o žaloby o zaplacení 3 000 000 Kč s příslušenstvím s návrhem na smír ve věci žalobce [příjmení] [jméno] [jméno] a žalovaných [celé jméno žalobce] a [právnická osoba] Předmětem řízení je pohledávka žalobce ve výši 3 000 000 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o půjčce z [datum]. Dále se ve spise nacházejí dvě listiny, a to výzvy dle §114a zákona č. 99/1963 Sb. ve věci žalobce [příjmení] [jméno] [jméno] a žalovaných [celé jméno žalobce] a [právnická osoba] na splnění dluhu 3 000 000 Kč s příslušenstvím. Jedna výzva je datována 15. 12. 2014 pod [číslo jednací] [spisová značka] a druhá výzva je datována 26. 1. 2015 pod [číslo jednací]. Obě obsahují podpis a razítko rozhodce. Dle dvou doručenek nacházejících se ve spise byla dne [datum] v [obec] doručena [právnická osoba] žaloba + výzva k vyjádření (písemnost v rozsahu 3 listů a přílohy v rozsahu tří listů). Doručenka je podepsána nečitelným podpisem. Dne [datum] v [obec] pak byla doručena [celé jméno žalobce] žaloba + výzva k vyjádření (písemnost v rozsahu 3 listů a přílohy v rozsahu tří listů), doručenka je podepsána třemi podpisy, a to [celé jméno žalobce] a jako osobami přítomnými podpisu [celé jméno účastníka] a svědkyní [příjmení]. Jako odesílající osoba je na obou doručenkách uveden samostatný rozhodce Mgr. [jméno] [příjmení]. Doručenky jsou odlišného obsahu (na první z nich jsou osoby uvedené jako přítomny podpisu označeny jako svědci, na druhé nikoli; na druhé doručence je uvedeno„ S pozdravem“, na první nikoli). Ani jedna z doručenek neobsahuje bližší identifikaci doručovaných písemností (číslo jednací, datum vydání apod.). Dopisem z [datum] reaguje [právnická osoba] na výzvu rozhodce dle § 114a o. s. ř s tím, že nárok uplatněný žalobou uznává. Dále se ve spise nachází přeškrtnutá kopie Smlouvy o půjčce peněz uzavřená mezi Ing. [jméno] [jméno] a [celé jméno žalobce] dne [datum], kopie Dokladu o předání peněz z [datum] a kopie výzvy k plnění z [datum] adresovaná [celé jméno žalobce] a podepsaná [celé jméno žalobce] a [celé jméno účastníka]. Ve věci bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem pro uznání ze dne 6. 2. 2015 [číslo jednací] [spisová značka], v právní moci [datum], k jehož originálu jsou připojeny poštovní doručenky podepsané účastníky řízení ([celé jméno účastníka] [datum], zástupcem [právnická osoba] [datum], [celé jméno žalobce] [datum]). Rozhodčí nález pak byl opraven opravným usnesením ze dne 6. 2. 2015 č.j. [anonymizováno] [spisová značka] s tím, že k opravě dochází na žádost žalobce (oprava se týkala jak výroku, tak záhlaví rozhodčího nálezu). K opravnému usnesení jsou připojeny poštovní doručenky od žalovaných, žalobce měl toto usnesení převzít osobně, jak je uvedeno na stejnopisu daného rozhodnutí, avšak není uvedeno datum, kdy se tak mělo stát. Proti rozhodčímu nálezu podal žalovaný [celé jméno žalobce] odvolání podáním z [datum] s tím, že písemnost, na základě kterých byl rozhodčí nález vydán, nikdy neobdržel. Usnesením ze dne 7. 9. 2016 [číslo jednací] [spisová značka] rozhodce rozhodčí nález ze dne [datum] zrušil a zahájil ve věci přezkumné řízení. Na usnesení je uvedeno, že bylo převzato osobně žalovaným [datum] v 15 hodin. Proti tomuto usnesení, a to výroku zrušujícím rozhodčí nález z [datum], podal žalobce [příjmení] [jméno] podáním z [datum] stížnost. Dne [datum] se v řízení před rozhodcem konalo jednání ve věci, na kterém bylo konstatováno, že ve spise se nenachází originál Smlouvy o půjčce peněz. Usnesením z 2. 11. 2016 [číslo jednací] [spisová značka] pak rozhodce zrušil rozhodčí nález z [datum], žalobu zamítl a řízení zastavil. K usnesení jsou připojeny poštovní doručenky od účastníků.

23. Ze znaleckého posudku vypracovaného soudním znalcem v oboru kriminalistika a písmoznalectví, [celé jméno znalce], soud zjistil následující: Znalec posuzoval pravost podpisu žalobce [celé jméno žalobce] na originálu listiny ze dne [datum] nacházející se v rozhodčím spise a označená jako„ Potvrzení o převzetí písemnosti“ (podpis č. 1), na listině ze dne [datum] označená jako„ Dohoda o postoupení pohledávky“ (podpis č. 4), na kopii listin„ Výzva k plnění z [datum]“ (podpis č. 2),„ Doklad o předání peněz z [datum]“ (podpis č. 3),„ Notářsky ověřená kopie Smlouvy o půjčce peněz z [datum]“ (podpis č. 5, 6, 10) a dále se vyjadřoval k pravosti kopií těchto listin. Znalecký posudek je poměrně rozsáhlý a podrobný, ke každé listině znalec zaujal jednoznačný závěr a podrobně rozebral, jak k němu dospěl. Srovnávací podpisy žalobce znalec hodnotil jako vyhovující pro expertizu sporných podpisů pod č. 1 až 6. Znalec dospěl k těmto závěrům: podpis na listině„ Dohoda o postoupení pohledávky z [datum]“ je pravděpodobně pravým podpisem žalobce, k podpisu na kopii listiny„ Výzva k plnění z [datum]“ znalec uvedl, že se pravděpodobně jedná o pravý podpis žalobce, avšak nelze objektivně zjistit, zda nebyl na spornou listinu přenesen technickým způsobem z jiné listiny. K podpisu na kopii listiny„ Doklad o předání peněz z [datum]“ znalec uvedl, že je pravděpodobnější, že se jedná o kopii pravého podpisu žalobce, než že by se jednalo o kopii padělku. K notářsky ověřené kopii„ Smlouvy o půjčce peněz z [datum]“ znalec uvedl, že na 2. a 3. listu se na rozdíl od 1. a 4. listu nachází dvojice perforačních otvorů po dřívějším sešití kovovou sponkou, což nasvědčuje tomu, že se smlouvou mohly být prováděny manipulace před přelepem spoje samolepkou. Pochybnosti ohledně pravosti této listiny vzbuzují také nespontánní podpis úřednice a použití inkoustového tisku k vyhotovení notářské ověřovací doložky na 4. listu listiny (nikoli razítka). Dále uvedl, že kopie jsou nekvalitní a nelze zcela objektivně zjistit, zda podpisy nebyly na spornou listinu přidány nějakým technickým způsobem. K samotné pravosti podpisu žalobce znalec zaujal závěr, že v hodnotitelných hlediscích je podpis na konci smlouvy pravděpodobně pravým podpisem žalobce, nicméně je tam velké množství hledisek, které hodnotit nemohl. Ohledně paraf na třetí a čtvrté. K podpisu na listině„ Potvrzení o převzetí písemnosti z [datum]“ znalec uvedl, že množství a hodnota zjištěných rozdílných znaků a znaků nevykazujících shodu velice výrazným způsobem nasvědčuje proti pravosti sporného podpisu, s vysokou pravděpodobností sporný podpis není pravým podpisem žalobce.

24. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil následující: Svědkyně má blízký pracovní vztah se svědkem a původním žalobcem [celé jméno účastníka], asi od roku 2010, 2011 jsou v každodenním kontaktu, pana [jméno] vozila na různé schůzky. Žalobce zná, seznámil je Ing. [jméno]. Zná rovněž rozhodce Mgr. [příjmení], párkrát k němu vezla Ing. [jméno] na jednání nebo tam vezla nějaké papíry. Vždy se to týkalo věci okolo žalobce. Proto také věděla o existenci rozhodčího řízení mezi těmito osobami. Věděla, že se to týká půjčky peněz z doby, kdy Ing. [jméno] a žalobce spolu podnikali, měli koupit nějakou budovu a otevírat nějakou hernu. Vše nakonec ale dopadlo jinak, než Ing. [jméno] chtěl. Ing. [jméno] vyzvedávala u rozhodce asi třikrát v průběhu prosince 2014. Někdy v zimě 2014 jela na pokyn Ing. [jméno] k rozhodci Mgr. [příjmení], kde vyzvedla 3 papíry, na kterých bylo uvedeno, co je třeba doručit žalobci. Písemnosti jí byly předány volně bez obálky. Ona je nečetla, pouze zkontrolovala, o jaké listiny se jedná. Poté vyzvedla Ing. [jméno] na [část obce] a jeli na smluvenou schůzku s žalobcem, která se konala na [část obce]. Schůzka proběhla v hale letiště před [anonymizována dvě slova]. Písemnosti se předávali narychlo, doručující osobou byl Ing. [jméno], ona to podepsala jako svědek. Totožnost žalobce se žádným způsobem neověřovala, neboť žalobce znali. Toto doručování nebylo běžnou praxí, takto probíhalo pouze v tomto případě. [právnická osoba] listiny nedoručovali, má za to, že si je převzal sám u rozhodce. Doručenku dostala takto předtištěnou od rozhodce, ona pouze zkontrolovala, zda jsou přiloženy doručované listiny. Doručenka se vyhotovila ve dvojím vyhotovení, jednu si ponechal žalobce a druhou Ing. [jméno]. Co se s ní stalo potom, svědkyně neví. Rozhodci ji určitě nevezla. Jednou vezla rozhodci ověřenou kopii smlouvy o půjčce, ten ji ale odmítl převzít, proto ji na pokyn Ing. [jméno] poslala poštou. V té době, asi před 3 roky, viděla rozhodce naposledy. Od toho prosince neviděla ani žalobce, pouze mu telefonovala, když potřebovali přístup do kanceláře žalobce, kde měli vlastní počítače.

25. Z výpovědi svědka a původního žalovaného [příjmení] [jméno] [jméno] soud zjistil následující: Žalobce zná déle než 15 let, spolupracoval s ním, resp. s jeho společností, asi od roku 2007 na řadě projektů. Za tímto účelem poskytoval společnosti žalobce zálohové platby řádově v milionech. Takto přišli o větší množství peněz, neboť společnost žalobce se dostala do problémů a nebyla schopna dostát svých závazků. Takto byla i uzavřena smlouva o půjčce 3 000 000 Kč. Žalobce danou částku nevrátil a sdělil, že ji poskytl [právnická osoba], který ji měl údajně vrátit. Protože se nic nedělo, sjednali si v polovině srpna 2014 schůzku v pivovaru. V té době jel svědek za žalobcem domů, kde žalobce vlastnoručně sepsal protokol o předání peněz a poté odjeli do pivovaru. Žalobce mu rovněž ukázal nějaké peníze, které by případně svědkovi vyplatil, kdyby žalovaná 2. dala souhlas. Na schůzce byli jednatel a majitelé páni [příjmení] mladší a starší, pan [příjmení] a pan [příjmení] a nějaká paní, co prováděla zápis. Na schůzce se probíraly jednotlivé dokumenty, žalobce tam prezentoval smlouvu, měl i originál smlouvy. Domluva byla taková, že žalovaná 2. by zbylou částku zaplatila žalobci a on poté svědkovi. Podle svědka si někdo z pivovaru pořídil kopii smlouvy. Po nahlédnutí do listin – kopie smlouvy o půjčce peněz ze dne [datum], dokladu o předání peněz ze dne [datum], dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum] a výzvy k plnění ze dne [datum] svědek uved, že jsou to ty listiny, které podepisoval žalobce. Originál smlouvy o půjčce měla jeho spolupracovnice paní [příjmení] poskytnout panu [příjmení]. Po schůzce v pivovaru jeli k žalobci domů a ten svědkovi předal druhých 250 000 Kč. Protože pivovar nic neplatil, dohodl se svědek s žalobcem, že na pivovar podají rozhodčí žalobu a tu také společně zformulovali. Žalobu měl rozhodci odnést svědek. Než mu ji předal, pozměnil její obsah a na stranu žalovanou připsal i žalobce. Ten o tom nevěděl. Asi za tři dny telefonoval rozhodce, že pokud chce rozhodčí řízení urychlit, bylo by dobré, aby si písemnosti převzal. R. [celé jméno žalobce] osobně. Proto svědek zjistil telefonicky u žalobce, kdy bude v [obec]. Poté vyslal paní [příjmení] k rozhodci pro dokumenty, ta je vyzvedla, poté vyzvedla i svědka a společně jeli na letiště v [část obce]. Samotné předávání listin probíhalo velmi rychle, v terminálu 1 před nějakou pivnicí. Listiny se předali R. [celé jméno žalobce] a podepsala se doručenka. Doručenku připravoval rozhodce, jednu podepsanou si ponechal žalobce a druhou vezl svědek spolu se svědkyní [příjmení] druhý den rozhodci. V době předání listin si žalobce listiny nečetl, nebyl na to čas. Že je žalobce na straně žalované v rozhodčím řízení ho neupozornil. [příjmení] to zjistil až později, protože mu na to konto telefonoval a chtěl řízení zastavit. Telefonovali do pivovaru. Rozhodce Mgr. [příjmení] svědek zná asi od roku 2009, 2010, rozhodoval mu asi deset sporů. Jinak samotnou věc s ním konzultoval ještě před podáním rozhodčí žaloby, na schůzky ho vozila a vyzvedávala z nich svědkyně [příjmení]. [příjmení] jednání se neúčastnila. Spolupráci s rozhodcem přerušil až v době, kdy zahájil přezkumné řízení ve věci žalobce. Někdy v roce 2015 rozhodce potřeboval půjčit peníze, nakonec mu je půjčila svědkyně [příjmení]. Co se týče originálu smlouvy o půjčce, tento vezla svědkyně [příjmení] rozhodci, ten ho ale odmítl převzít, proto nechala vyhotovit úředně ověřenou kopii dané smlouvy a tu mu poslala poštou. Kde se nachází originál, to svědek neví. Proč se splacení půjčky domáhá po žalobci jako fyzické osobě a nikoli po [právnická osoba] svědek uvedl, že to je z osobních důvodů, protože žalobce mu dva roky lhal a tvrdil, že nemá žádné peníze, ačkoli měl řadu nemovitostí 26. Soud doplnil po prvním zrušujícím rozhodnutí dokazování v tomto rozsahu:

27. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že při znaleckém zkoumání měl k dispozici pouze dvě originální listiny, ostatní byly kopie, které jsou ke zkoumání pravosti podpisu nevhodné. Měl velké množství srovnávacích paraf žalobce, ale i počet varianta paraf byl velký. Co se týká variantnosti podpisu žalobce v situaci, kdy nepodepisoval listinu na pevné podložce, bylo zjištěno, že ani tak se na potvrzení o převzetí písemnosti ze dne [datum] s velkou pravděpodobností nenachází pravý podpis žalobce. V podpisu nejsou znaky zjevné nejistoty, ale podpis je vícetahový, což činí padělání jednodušším. Nedostatek pevné podložky zvýší variabilitu podpisu, ale podpis na listině ze dne [datum] má jiný systém psacího pohybu než jiné podpisy žalobce (např. u dvou čar, které přetínají písmeno„ S“). Systém psacího pohybu je zachovaný i v případě, že pisatel se podepisuje mimo rovnou podložku. Dynamika a rychlost podpisu je rovněž zvažována při posouzení pravosti podpisu a někdy tak může být podpis prohlášen za pravým, přestože je tam jinak větší množství rozdílných znaků. Znalec došel k závěru, žalobce měl u zkoumaných podpisů běžnou variabilitu podpisu, proto podpis písemnosti ze dne [datum] hodnotil s velkou pravděpodobností jako nepravý, neboť neměl za to, že by se jednalo o podpis žalovaného se zvýšenou variabilitou. Sporovaný podpis na písemnosti ze dne [datum] nejistoty či uspěchanosti, pokud by měl být např. podepsán ve stoje. Co se týká podpisu na dohodě o postoupení pohledávky ze dne [datum], znalec konstatoval, že tento podpis je pravděpodobně neobvyklou variantou pravého podpisu žalobce, je zde i větší dynamika toho podpisu než na výzvě ze dne [datum], což činí padělání komplikovanějším.

28. Z první účastnické výpovědi [jméno] [příjmení], bylo zjištěno následující: V srpnu 2014 se účastnil schůzky u žalované 2., kdy se řešilo, že žalobce si vzal půjčku, není schopen ji splácet a bude ji muset zaplatit pivovar. Účastník se domnívá, že nikdy neslyšel mluvit žalobce o tom, že mu byla doručena rozhodčí žaloba nebo nějaký dokument od rozhodce. Nevzpomíná si, kdo jim řekl, že je proti nim vedeno rozhodčí řízení, žalobu vyzvedával pan [příjmení].

29. Z první svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno následující: Dne [datum] se účastnil jednání v [anonymizováno] [obec], kde byla rozebírána smlouva o půjčce uzavřená mezi žalobcem a panem [příjmení] Pan [anonymizováno] na místě oznámil, že pokud mu nebude zaplaceno, obrátí se na rozhodce. I z dalších jednání, jak měl možnost vnímat žalobce a pana [jméno], domnívá se, že byli na celé věci domluveni, byly v úzkém spojení a byli dlouholetí obchodní partneři. I přes vzájemný dluh vypadali zkoordinovaní. V polovině prosince 2014 mu zavolal pan [jméno] a sdělil mu, že podává rozhodčí žalobu. Svědek pak v [obec] vyzvedával rozhodčí žalobu za žalovanou 2. Před vánoci roku 2014 mu volal žalobce, že je na pivovar podána žaloba, jestli o tom ví. Z dikce hovoru vyplynulo, že žalobce věděl, že žaloba se týká jeho a pivovaru [obec] O doručování nějakých listin od rozhodce se žalobce nezmínil.

30. Z e-mailu ze dne [datum], 8:45 hodin, z adresy [email] adresovaného Ing. [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že pisatel s iniciály [anonymizováno] oznamuje, že volal do pivovaru, že převzal žalobu, jestli o tom vědí. Žádá adresáta, aby nezapomněl odeslat žádost o svolání VH, ať s tím konečně pohnou. Dále z emailu ze dne [datum], 20:38, z adresy [email] na adresu [email] bylo zjištěno, že pisatel oznamuje, že zasílá dokument. V emailu ze ze dne [datum], 22:07, z adresy [email] [celé jméno účastníka] bylo zjištěno, že pisatel oznamuje, že takto vypadá redigovaný dokument, jež by realizovali.

31. Z dodatečné svědecké výpovědi [jméno] [jméno] soud zjistil následující, e-mail ze dne [datum] není jediným e-mailem, který v období od prosince 2014 do února 2015 si žalobce svědek mezi sebou zaslali. Dle svědka je však jediný, který se týká věci. Peníze chtěli se žalobcem získat v [anonymizováno] [obec], neboť původně ta půjčka měla být na uhrazení nějakých závazků pro potřeby [anonymizováno] [obec]. Prostřednictvím rozhodčí žaloby by se domohli vykonatelného titulu. Tento způsob řešení vzešel od žalobce. Rozhodčí žalobu formuloval svědek po konzultaci s právníkem. Původně v rozhodčí žalobě byla žalovanou pouze žalovaná [číslo] na poslední chvíli to rozšířil i o žalobce, což bylo pro žalobce překvapivé. [příjmení] ho k tomu rada jeho právníka, že právě žalovaná [číslo] by mohla později namítat, proč nebylo vymáháno plnění primárně po žalobci a mohla by se právě domoci zrušení takového rozhodnutí. Druhý důvod bylo i to, že kdyby poté žaloval žalobce, vlastně platil by poplatky dvakrát. Až při předání na letišti svědek žalobci sdělil, že ho přidal mezi žalované. Žalobce večer svědkovi volal a podivoval se, co to má znamenat. Poté již další postup žalobce a svědek neřešili. Před podáním žaloby ještě přemýšleli, že by žalobce ten dluh uznal a pivovar by neměl možnost, jak se z toho vyvázat, pak se žalobce asi začal bát, že by ty peníze mohli chtít po něm.

32. Z e-mailu zaslaného soudu z e-mailové adresy [email] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pisatel uvádí, že se již nemůže dostat k e-mailové komunikaci z roku 2014 a 2015. V té době používal firemní e-maily společností [právnická osoba] a [právnická osoba] Měl vytištěné pouze e-maily, které považoval za důležité pro případné spory.

33. Soud doplnil po druhém zrušujícím rozhodnutí dokazování v tomto rozsahu:

34. Z dokumentu nazvaného Věc: Žádost o svolání valné hromady společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pisatel Ing. [jméno] [jméno] jako člen představenstva [právnická osoba] navrhuje jednateli žalované 2. panu [jméno] [příjmení], aby svolal valnou hromadu žalované 2. a byla na ní projednáno hospodaření žalované 2., odvolání stávajícího jednatele pana [jméno] [příjmení] a zvolení nového jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení].

35. Ze zápisu mimořádné valné hromady společnosti [právnická osoba] konané dne [datum] v 9 hodin, bylo v bodě 3 zjištěno, že se společnost v srpnu překvapivě dozvěděla o údajném ručení [právnická osoba] za půjčku 3 milionů Kč plus příslušenství, kterou poskytl Ing. [jméno] panu [příjmení] [celé jméno žalobce], společnost je nucena tento závazek plnit. Smlouva o půjčce za účasti ručitele [právnická osoba] nebyla jednateli při převzetí funkce předána. Dále v bodě 5 bylo uvedeno hlasováno o jmenování Ing. [jméno] [příjmení] do funkce jednatele společnosti. Ing. [příjmení] dle zápisu prohlásil, že si nepřeje být jmenován do funkce jednatele. Usnesení o jmenování Ing. [příjmení] do funkce jednatele nebylo přijato.

36. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalované 2. působil jako jednatel i jako ředitel, který měl žalovanou 2. vyvést z dluhů v době, kdy docházelo k bouřlivým změnám majetkových podílů v žalované 2. Za dobu svého působení u žalované nepřišel do styku s žádnou smlouvou o půjčce ve vztahu k žalobci či rozhodčím řízením. Vzpomněl si na schůzku v srpnu 2014, které měl účastnit pan [jméno], páni [příjmení], pan [příjmení] a pan [příjmení]. Rozhodně se na ní nepoužíval výraz rozhodčí řízení či se řešil dluh ve vztahu k panu [jméno]. Co se týká vztahu k žalobci, uvedl, že si tykají, že chodil i ke [anonymizováno] domů. Výpověď od žalované 2. dostal v březnu 2015. Co se týká vztahu k panu [příjmení], jeho vstup do žalované 2. nebyl transparentní a svědek proto odmítl dále v pivovaru působit jako jednatel. Jako ředitel řešil pouze platební morálku žalované 2., ale o půjčkách nic nevěděl, to řešili pan [příjmení] a pan [příjmení]. Stejně tak neměl přístup k zápisům z valných hromad žalované 2.

37. Z opakovaného výslechu [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v létě 2014 přišel do žalované 2. a žalobce řekl, že zavázal pivovar. Samotnou smlouvu účastník do té doby neviděl, nebyla mu předána, když přebíral jednatelství od paní [příjmení]. Jednání se v létě 2014 účastnili pan [jméno], [příjmení] a rodina [příjmení]. Vedení se pak odebralo do jednací místnosti a pan [jméno] a účastník zůstali v kuchyňce. [jméno] mu pan [jméno] ukazoval smlouvu, kde byl závazek na 3 000 000 Kč. Hovořili tam i o nějaké částečné úhradě závazku, dokument měl asi 4 listy a byla ujednána rozhodčí doložka. Nikdy dříve ani nikdy později ten dokument už neviděl. Pan [anonymizováno] mu ji nenechal okopírovat, řekl mu, že ji majitelé mají u sebe. V doložce bylo uvedeno, že pokud částka nebude uhrazena, dojde k rozhodčímu soudu. Co se týká rozhodčího orgánu, vzpomněl si, že tam byla uvedena konkrétní osoba rozhodce znějící jako„ [anonymizováno]“. Po jednání za účastníkem přišel žalobce a ptal se ho, jestli smlouvu viděl. Protože smlouvu neměli k dispozici, neřešili ji ani v účetnictví. Pan [anonymizováno] byl v kuchyňce s účastníkem a panem [příjmení] společně, musel o ručitelském závazku vědět. Žalobce v kuchyňce nebyl. Při nahlížení do smlouvy seděli v kuchyňce vedle sebe s panem [příjmení], ten listoval smlouvou a ukazoval mu závazek. [ulice] smlouvy byly tři podpisy, jeden pana [jméno] a dvakrát pan [celé jméno žalobce]. Byl to dle účastníka spíše originál smlouvy.

38. Z opakované svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že originál smlouvy o půjčce viděl poprvé v srpnu roku 2014. Účastnilo se ho 7-8 osob, pánové [příjmení], [příjmení], žalobce, [jméno], páni [příjmení] – [jméno], [jméno] a [jméno]. Jediným důvodem byla existence smlouvy o půjčce a prezentace dluhu věřitelem [příjmení]. Všichni účastníci smlouvy smlouvu drželi v ruce a mohli se do ní podívat. Svědek smlouvu viděl fyzicky naposledy ten den. Pan [anonymizováno] tam prezentoval, pokud žalovaná 2. nebude platit s titulu ručitelského závazku, vymůže si titul prostřednictvím rozhodce. Schůzka trvala asi dvě hodiny. Pan [anonymizováno] a pan [příjmení] se pak odebrali do jiné místnosti a jednali. Pan [anonymizováno] nedovolil smlouvu ofotit. Svědek se domnívá, že viděli originál smlouvy. Listina měla 3 -4 strany, on sám kontroloval dlužnou částku a rozhodčí doložku. Jméno rozhodce bylo [příjmení]. Podpisy působily jako pravé, byl tam podpis pana [celé jméno žalobce] dvakrát za společnost a za sebe a podpis pana [jméno]. Navíc dokument jmenoval jako smlouva o půjčce, nikoli o zápůjčce. Po předložení kopie smlouvy ověřené razítkem JUDr. [příjmení] uvedl, že text je identický. Text smlouvy předložené v roce 2014 přeškrtnutý nebyl. K dotazu na osobu pana [příjmení] uvedl, že si uvedenou událost musí pamatovat stejně jako svědek. Když v den jednání přijel pan [jméno] do pivovaru, byl za ním pan [příjmení] s oznámením, že pan [jméno] je tady. Pan [anonymizováno] měl vyvést společnost z krize, ale nedařilo se mu to. Jezdil na návštěvy ke [anonymizováno] domů, pan [příjmení] to nepovažoval za příliš vhodné. V listopadu a prosinci roku 2014 se pan [příjmení] pak prezentoval jako nový jednatel společnosti, chtěl po panu [příjmení] přístupové kódy. Vztahy byly obecně napjaté. Co se týká převodu majetkových podílů v žalované 2., [právnická osoba] odprodala podíly v žalované 2. rodině [příjmení]. Svědek není společníkem ani statutárním orgánem v jiné společnosti.

39. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v roce 2014 proběhlo jednání na pivovaru, kterého se účastnili žalobce, pan [jméno], oni tři z rodiny [příjmení] a pan [příjmení], nepamatuje si, jestli tam byl i pan [příjmení] a pan [příjmení]. Zaznělo tam, že pan [jméno] půjčil peníze panu [celé jméno žalobce] a pivovar je zavázaný. Jednání probíhalo v zasedací místnosti žalované 2., pan [jméno] měl smlouvu s sebou v ruce. Svědek si vzpomněl, že měl smlouvu před očima, nevzpomíná si, jestli jí listoval. Věděl, že tam byl podepsaný žalobce a pan [jméno], na jednotlivých stránkách byly parafy. Vzpomněl si, že koukal na dlužnou částku. Měla tam být nějaká doložka, ale nevěděl jaká. Ta doložka měla zajistit, že pivovaru budou obstaveny účty pro ten dluh panu [jméno]. Text smlouvy byl standardní, nebyl přeškrtnutý. Jevil se mu jako originál. Po ukázání kopie smlouvy ověřené JUDr. [příjmení] nebyl schopen říct, zda je to tatáž smlouva.

40. Soud dále zamítl provedení důkazu trestním spisem rozhodce Mgr. [příjmení] dle návrhu žalobce, neboť to bylo s ohledem na již provedené dokazování a předmět sporu, kdy byla prokazována existence rozhodčí doložky a možnost žalobce účastnit se rozhodčího řízení, za nadbytečný důkaz, který by nesloužil k prokázání potřebných tvrzení.

41. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobcem a původním žalovaným [příjmení] [příjmení] byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce peněz, na základě které žalovaný poskytl žalobci 3 000 000 Kč, jako ručitel vystupovala v dané smlouvě společnost [právnická osoba] V dané smlouvě byla sjednána i rozhodčí doložka, kdy spor měl řešit rozhodce [příjmení]. Protože půjčka nebyla splacena, podal Ing. [jméno] rozhodčí žalobu na dlužníka i ručitele, řízení probíhalo u samostatného rozhodce Mgr. [příjmení] pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] a v jeho rámci byl dne [datum] vydán rozhodčí nález pro uznání bez provádění dokazování. Rozhodčí nález byl vydán na základě výzvy k plnění dle § 114a o.s.ř., v níž byli žalovaní poučeni, že nevyjádří-li se k podané žalobě do 30 dnů, může rozhodce považovat tvrzení žalobce za prokázaná. Dle doručenky byla tato výzva doručena do vlastních rukou oběma žalovaným, žalovaný [příjmení] [celé jméno žalobce] se k žalobě nevyjádřil, druhý žalovaný nárok uznal. Proti rozhodčímu nálezu se žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] bránil jak v rozhodčím řízení, tak žalobou v tomto řízení a rovněž v rámci exekučního řízení vedeného u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 29 EXE 170/2015.

42. Po právní stránce soud věc posoudil dle následujících právních ustanovení:

43. Dle § 31 ZRŘ soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému, g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu 44. Dle § 32 odst. 1 ZRŘ návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem musí být podán do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá, nestanoví-li tento zákon jinak 45. Dle § 33 ZRŘ soud zamítne návrh na zrušení rozhodčího nálezu, který se opírá o důvody § 31 písm. b) nebo c), jestliže strana, která se domáhá zrušení rozhodčího nálezu, neuplatnila, ač mohla, takový důvod v rozhodčím řízení nejpozději, než začala jednat ve věci samé.

46. Dle § 34 odst. 1, 2 ZRŘ zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. a) nebo b), pokračuje k návrhu některé ze stran po právní moci rozsudku v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne. Věc již nelze projednat v rozhodčím řízení. Zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. c) až g), pokračuje se k návrhu některé ze stran v rozhodčím řízení na základě rozhodčí smlouvy. Nedohodnou-li se strany jinak, rozhodci zúčastnění na rozhodčím nálezu, který byl zrušen z důvodů uvedených v § 31 písm. c), jsou však z nového projednání a rozhodování vyloučeni. Nedohodnou-li se strany jinak, budou noví rozhodci jmenováni způsobem původně určeným v rozhodčí smlouvě nebo podpůrně podle ustanovení tohoto zákona 47. Dle § 19 odst. 1 ZRŘ strany se mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení.

48. Dle § 19a ZRŘ rozhodce doručí písemnost na adresu datové schránky; není-li možné písemnost doručit do datové schránky, doručí písemnost na elektronickou adresu, kterou adresát rozhodci sdělil nebo kterou určil jako doručovací v rozhodčí smlouvě. Není-li možné doručit písemnost na adresy uvedené výše, doručí rozhodce písemnost na adresu, kterou adresát rozhodci sdělil nebo adresu uvedenou v rozhodčí smlouvě.

49. Dle § 30 ZRŘ nestanoví-li zákon jinak, užijí se na řízení před rozhodci přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

50. Dle § 50e odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., Občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) na žádost účastníka řízení nebo jeho zástupce je soud může pověřit doručením písemnosti určené do vlastních rukou nebo jiné písemnosti. Pověření není soudním rozhodnutím. Osoba pověřená podle odstavce 1 předá písemnost adresátovi na adrese pro doručování nebo kdekoliv jej zastihne. Adresát je povinen přijetí písemnosti potvrdit; potvrzení musí obsahovat označení doručované písemnosti, která byla vložena do obálky, den doručení a podpis adresáta. Písemnost se považuje za doručenou dnem uvedeným v potvrzení o doručení.

51. Dle § 50f odst. 4 o. s. ř. v případě doručování účastníkem nebo jeho zástupcem je průkazem doručení potvrzení o přijetí opatřené datem a podpisem příjemce.

52. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud, vázán právním názorem vysloveným odvolacím soudem, k závěru, že žaloba je důvodná. Žaloba byla podána stranou rozhodčího řízení v zákonné tříměsíční lhůtě (§ 31 a § 32 ZRŘ), na straně žalované pak vystupují rovněž strany rozhodčího řízení, resp. jejich právní nástupci (v souladu se smlouvou o postoupení pohledávky z [datum]). Soud je při rozhodování podle § 31 ZRŘ vázán důvody, které žalobce uplatnil v žalobě. Těmito důvody byla: neexistence rozhodčí doložky (§ 31 písm. b) a c) ZRŘ), skutečnost, že žalobci nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat (§ 31 písm. e) ZRŘ) a neurčitost a nepřezkoumatelnost nedostatečného odůvodnění rozhodčího nálezu.

53. Co se týče důvodu spočívajícího v neurčitosti a nepřezkoumatelnosti nedostatečného odůvodnění rozhodčího nálezu, k tomu soud uvádí, že pouhé nedostatečné odůvodnění rozhodčího nálezu nemůže být důvodem pro jeho zrušení dle § 31 ZRŘ.

54. V souladu s judikaturou a závazným názorem Městského soudu v Praze soud posuzoval důvod pro zrušení rozhodčího nálezu kvůli neexistenci rozhodčí doložky (§ 31 písm. b) a c) ZRŘ). Soud zkoumal, zda rozhodčí doložka existovala tak, jak tvrdili žalovaní s odkazem na text smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Originál smlouvy se však soudu nepodařilo získat. Zároveň podle soudu nebylo ani možné bez dalšího vycházet z pravosti předložené kopie smlouvy o půjčce ze dne [datum] jako notářsky ověřeného dokumentu, která by byla obsahově totožná s originálem. Soud tedy musel kopii smlouvy o půjčce posoudit jako soukromou listinu, u níž je nutné prokázat její pravost. Žalobce tvrdil, že nikdy takovou smlouvu neuzavřel. Původní žalovaný [příjmení] [jméno], který dle svého tvrzení smlouvu podepsal společně s žalobcem, uvedl, že originál smlouvy poskytli rozhodci Mgr. [příjmení] a od té doby ji nemá k dispozici. Ve spise byla založena pouze kopie ověřená notářkou JUDr. [příjmení], kterou žalobce označil za padělek, resp. kopie ověřená na poště, která však kopírovala smlouvu o půjčce ověřenou JUDr. [příjmení]. Z e-mailové komunikace mezi JUDr. [příjmení] a soukromým detektivem [jméno] [příjmení] pak bylo zjištěno, že JUDr. [příjmení] zpochybnila to, že by kopie smlouvy byla řádně ověřena v její kanceláři. Možnou manipulaci s ověřenou kopií textu smlouvy konstatoval i znalec [příjmení] [celé jméno znalce], který uvedl, že smlouva se skládá z 2 listů nekvalitních inkoustových kopii (list 1 a 4) a 2 listů nekvalitních autotypických elektrografických kopií (list 2 a 3). Dále na 2. a 3. listu zjistil druhotnou dvojici perforačních otvorů. Jako pravděpodobně pravé podpisy v hlediscích, které lze hodnotit u kopie, pak stanovil podpisy na konci smlouvy (označené znalcem čísly 5 a 6). U paraf na listech 1, 2 a 3 smlouvy (sporné podpisy 7,8 a 9) pak konstatoval, že se pravděpodobně nejedná o pravé spontánní podpisy žalobce v hodnotitelných hlediscích. Originálem smlouvy nedisponovali ani stávající žalovaní, když pouze žalovaná 2. předložila kopii ověřenou u České pošty, s. p., která ale vycházela právě z kopie ověřené údajně JUDr. [příjmení].

55. Ohledně důkazů prokazujících existenci rozhodčí doložky, oba žalovaní navrhli jejich prokázání výpověďmi svědka [příjmení], bývalého účastníka [jméno] a účastníka [příjmení] kopií smlouvy, kterou měl soud k dispozici. Na dalších výsleších (detektiva [příjmení] a JUDr. [příjmení]) pak již netrvali. Soud ještě doplnil dokazování výslechem původně navrhovaného svědka [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Až na výpověď svědka [příjmení] ze všech výpovědí vyplynulo, že v srpnu roku 2014 se u žalované 2. uskutečnilo jednání, kde svědek [jméno] a žalobce prezentovali půjčku, ze které byla žalovaná 2. zavázána jako ručitel. Všichni shodně odsouhlasili, že součástí smlouvy o půjčce, kterou měli všichni možnost si minimálně prolistovat ([příjmení], [příjmení] a [příjmení], [jméno] ji podepisoval), byla rozhodčí doložka, přičemž pravomoc rozhodnout spor měl rozhodce Mgr. [příjmení] ([jméno], [příjmení], [příjmení] si jméno pamatoval nepřesně). Pokud byla k nahlédnutí na jednání u soudu předložena sporovaná kopie smlouvy, svědci [příjmení] i [jméno] oba shodně konstatovali, že se jedná o smlouvu o půjčce, kterou žalobce a svědek [jméno] prezentovali v srpnu 2014 u žalované 2. Svědek [příjmení] pak již nebyl schopen říct, jestli to byla stejná listina. Všechny výpovědi se shodly, že jim v srpnu 2014 byl prezentován pravděpodobně originál smlouvy o půjčce. I přes námitky žalobce, že jde o komplot vůči jeho osobě, soud neměl důvod pochybovat o pravdivosti výpovědí svědků [příjmení], [příjmení] a [jméno] (v té části, kdy hovořil o srpnovém setkání). Tyto výpovědi byly v souladu i s výpovědí bývalého jednatele [příjmení], byly vzájemně konzistentní, nijak si neodporovaly, shodovaly se v popisu průběhu jednání, a to i v detailech. Jediné, v čem se rozcházely, bylo to, že svědek [jméno] tvrdil, že text smlouvy nechal někoho z žalované 2. okopírovat, což však ostatní nepotvrdili či tvrdili opak ([příjmení] a [příjmení]). Svědek [příjmení] si již nepamatoval, jestli se jednání účastnili účastník [příjmení] a svědek [příjmení].

56. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že si nepamatuje, že by žalovaná 2. řešila problémy s rozhodčí doložkou. Z výpovědí [příjmení], [příjmení] i [příjmení] vyplynulo, že ručitelský závazek žalované 2. k částce 3 000 000 Kč pro ni znamenal velký problém. Byla k tomu svolána srpnová schůzka, které se měl [příjmení] [příjmení] rovněž účastnit. Dle svědka [příjmení] měl svědek [příjmení] ohlašovat příjezd svědka [jméno] do pivovaru. V žalované 2. se to pak řešilo i na valné hromadě v říjnu 2014, kde byl svědek [příjmení] navržen, aby byl zvolen jednatelem žalované 2. [příjmení] [příjmení] u žalované 2. působil nejprve jako jednatel a později jako ředitel, který ji měl vyvést z krize. Soudu se jeví jako nepravděpodobné, že by o ručitelském závazku a rozhodčím řízení nevěděl vůbec nic, tedy nikoli pouze detaily, ale že vůbec taková okolnost nastala. Jeho výpověď tak soud hodnotí jako nevěrohodnou. Sám svědek přiznal, že měl přátelský vztah k žalobci, což potvrdil ve své výpovědi i svědek [příjmení].

57. Dalším důkazem svědčícím o existenci předmětné smlouvy o půjčce a v ní obsažené rozhodčí doložce je Dohoda o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Tuto dohodu měl znalec [příjmení] [celé jméno znalce] ke zkoumání v originále a o podpisu žalobce konstatoval, že je pravděpodobně neobvyklou variantou podpisu žalobce. Pokud žalobce tvrdí, že nikdy neuzavřel smlouvu o půjčce, není soudu zřejmé, proč by pak podepisoval dohodu o postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce, když by jí nebyl vázán. V textu dohody se sice píše, že touto dohodou dluh neuznává, ale pokud tvrdí, že takové jednání nikdy neučinil, proč pak souhlasí s postoupením neexistujícího dluhu. V textu dohody se přímo odkazuje na rozhodčí nález Mgr. [příjmení], aniž by žalobce sporoval existenci rozhodčí doložky. I u dalších dokumentů, které znalec měl pouze v kopii, a to výzva k plnění ze dne [datum] a dokladu o předání peněz ze dne [datum], že se jedná pravděpodobně o kopii pravého podpisu žalobce, nelze však objektivně zjistit, zda na listinu nebyly přeneseny z jiné listiny. I tyto důkazy nepřímo svědčí o tom, že žalobce uzavřel smlouvu o půjčce, když vyzýval žalovanou 2., aby za něj plnila a zároveň částečně na svůj dluh původnímu věřiteli Ing. [jméno] plnil.

58. Soud tak má za to, že kopie listiny ze dne [datum] je listinou zachycující právní jednání žalobce a Ing. [jméno], kterým se žalobce zavázal vrátit předmět půjčky, a rovněž se strany dohodly na rozhodčím řešení sporu před rozhodcem [příjmení]. Soud tak má existenci rozhodčí doložky za prokázanou ve znění kopie smlouvy o půjčce ze dne [datum], kterou měl k dispozici s razítkem JUDr. [příjmení].

59. Žalobce dále v podání ze dne [datum] uvedl, že jako další důvod neplatnosti doložky spatřuje podjatost rozhodce. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 23 Cdo 2441/2019, dle kterého rozhodčí doložka není stižena neplatností, pokud ujednání stran v doložce určuje jako osobu rozhodce nebo tzv. appointing authority, osobu nikoli nezávislou nebo nestrannou. Podjatost stranami určeného rozhodce nebo tzv. appointing authority je pouze důvodem k jejich vyloučení dle § 8 ZRŘ. Žalobce dále v závěrečné řeči namítl, že smlouva o půjčce jako reálný kontrakt nebyla nikdy naplněna, neboť původní věřitel [jméno] neposkytl žalobci žádné finanční prostředky, a tudíž nemůže být ani platná rozhodčí doložka. Soud k tomu uvádí, že předmětem zkoumání v této části sporu mezi účastníky nebylo, zda byla platně smlouva o půjčce, ale zda byla platně uzavřena rozhodčí doložka. Platnost rozhodčí doložky se však posuzuje nezávisle na platnosti smlouvy hlavní – smlouvy o půjčce, a proto k platnosti rozhodčí doložky není potřeba prokázání skutečného předání předmětu půjčky – finančních prostředků.

60. Soud nedal ani za pravdu žalovanému 1., že o existenci smlouvy o půjčce a rozhodčí doložky svědčí i návrh žalobce na záměnu účastníka ze dne [datum] (č. l. 123). Tento návrh žalobce doprovodil usnesením JUDr. [jméno] [příjmení], kdy tento na postoupení pohledávky odkazuje. Z textu usnesení č. j. 156 EX 318/2015 – 85 ze dne 7. 5. 2015 pak vyplývá, že návrh na záměnu účastníků v exekučním řízení podal oprávněný – Ing. [jméno].

61. Soud proto dále přistoupil ke zkoumání druhého důvodu uvedeného žalobcem z důvodu uvedeného v § 31 písm. e) ZRŘ. V daném případě se tedy soud zabýval tím, zda bylo žalobci umožněno vyjádřit se k podané rozhodčí žalobě, tedy zda mu byla řádně doručena výzva k vyjádření se k žalobě a žaloba. Pokud tomu tak nebylo, byl naplněn důvod pro zrušení rozhodčího nálezu dle § 31 písm. e) ZRŘ.

62. Podle rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1873/2010, a ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 96/2013, ustanovení § 33 ZRŘ stanovuje povinnost namítat neplatnost rozhodčí smlouvy nikoli později, než strana začala jednat ve věci samé. Jedinou výjimkou, kterou ustanovení § 33 ZRŘ obsahuje, je, že příslušná strana by tuto skutečnost nemohla v rozhodčím řízení namítat, například z toho důvodu, že jí nebyl návrh na vydání rozhodčího nálezu s výzvou k vyjádření vůbec doručen. V takovém případě by se k § 33 ZRŘ v řízení o zrušení rozhodčího nálezu nepřihlíželo, jelikož námitka neexistence či neplatnosti rozhodčí doložky objektivně nemohla být vznesena. Pokud tedy strana v rozhodčím řízení mohla uplatnit námitku neplatnosti rozhodčí doložky v prvním úkonu ve věci a neučinila to, je nutné žalobu za zrušení rozhodčího nálezu zamítnout pro nenaplnění požadavků v § 33 ZRŘ.

63. V rozhodčí doložce obsažené ve smlouvě o půjčce peněz z [datum] se strany dohodly, že rozhodčí řízení bude vedeno bez nařízení ústního jednání pouze na základě předložených listin. I v takovém případě však musí být stranám umožněno vyjádřit se ke všem relevantním skutečnostem, navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení a vyjádřit se k žalobě ve formě písemných podání, která jsou součástí rozhodčího spisu a podkladem pro vydání rozhodčího nálezu.

64. Soud již v prvním rozhodnutí konstatoval, že ačkoli svědkové [příjmení] [jméno] a J. [příjmení] doručení písemnosti potvrzují, jejich výpověď soud nepovažuje za zcela věrohodnou a objektivní. Ing. [jméno] vystupoval jako žalobce v rozhodčím řízení a jako takový měl tedy podstatný zájem na vydání rozhodčího nálezu, svědkyně [příjmení] je jeho blízkou spolupracovnicí. Navíc z jejich výpovědí vyplynulo, že oba dva měli poněkud nestandartní vztah s rozhodcem Mgr. [příjmení], který rozhodčí řízení vedl, neboť Ing. [jméno] ho opakovaně navštěvoval, věc s ním před samotným podáním žaloby konzultoval, svědkyně [příjmení] mu dokonce půjčila nějaké peníze. Ve svých výpovědích se ohledně doručování písemnosti v rámci rozhodčího řízení žalobci v podstatě shodují, jejich výpověď se zdála do určité míry naučená. Rozpory přišly v případě dotazu, co se poté dělo s doručenkou, když svědkyně [příjmení] uvedla, že neví, ale rozhodci ji určitě nevezla, naopak svědek [příjmení] [jméno] uvedl, že ji druhý den společně vezli rozhodci. Dále se objevují rozpory ohledně smlouvy o půjčce doručované rozhodci, když svědkyně uvádí, že mu doručovala a následně posílala poštou úředně ověřenou kopii této smlouvy (nikoli originál), naopak svědek [příjmení] [celé jméno účastníka] uvedl, že svědkyně původně vezla originál této smlouvy, úředně ověřenou kopii nechala vyhotovit ona sama až poté, kdy originál odmítl rozhodce převzít. Co se stalo s originálem, neví, možná si ho ponechala svědkyně. Naopak ve svém vyjádření z [datum] Ing. [jméno] uvedl, že svědkyně [příjmení] zaslala originál smlouvy o půjčce rozhodci a ten jej ani přes opakované výzvy dosud nevrátil. Soud konstatuje, že v rozhodčím spise se originál smlouvy nenachází. V opakované výpovědi Ing. [jméno] pak byly rozpory, i co se týká poskytnutí e-mailové komunikace za období od prosince 2014 do února 2015, kdy u soudu nejprve uvedl, že má kromě poskytnuté komunikace další e-maily. Později se písemně vyjádřil, že již nic jiného nemá, neboť se k e-mailové komunikaci nemohl dostat.

65. Ani z doplněného dokazování po prvním zrušujícím rozhodnutí (výslechy [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno účastníka], e-mailová komunikace mezi žalobcem a [celé jméno účastníka] a výslechu znalce) nevyplynulo, že by došlo k doručení návrhu na zahájení rozhodčího řízení žalobci tak, že by se žalobce s doručovanou písemností seznámil a bylo možné zjistit, kdy se s ní seznámil. Samotné doručení bylo v rozporu s rozhodčí doložkou, když v jejím rámci se účastníci dohodli, že doručování v rámci rozhodčího řízení bude prováděno na adresy uvedené v záhlaví smlouvy o půjčce peněz z [datum] (tj. na adresu pobytu [anonymizováno] [celé jméno žalobce]).

66. Ze závěrů znaleckého posudku v písemné i ústní formě vyplynulo, že podpis žalobce na„ Potvrzení o převzetí písemnosti z [datum]“ s vysokou pravděpodobností není pravým podpisem žalobce. Znalec logicky vysvětlil, proč odlišnost podpisu nebyla způsobena tím, že by žalobce podepisoval listinu ve stoje či na nerovné podložce. Systém psacího podpisu se nemění ani při podpisu v nestandardních podmínkách, kdy může docházet k určité variabilitě podpisu, žalobce měl běžnou variabilitu podpisu. Podpis na sporované listině nebyl psán nejistě či ve spěchu, ale měl jiný systém, kdy například došlo k jinému přetínajícímu znaku u písmene„ S“. 67. [jméno] [příjmení] uvedl, že o doručování písemnosti ze dne [datum] nic nevěděl. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že před vánoci roku 2014 s žalobcem telefonicky mluvil a žalobce měl vědět o rozhodčí žalobě, která se měla týkat jeho osoby a žalované 2., zda se bavili o doručování, však svědek nevěděl. Žalovaná 2. pak poukazovala na skutečnost, že žalobce věděl, že se rozhodčí žaloba týká i jeho. Z tohoto vyjádření se však dle soudu nedá usuzovat na to, že žalobci byla doručena rozhodčí žaloba. Svědek [jméno] uvedl, že žalobu připravovali v koordinaci s žalobcem, jednalo se o ručení za závazek žalobce, tedy celá situace se týkala osoby žalobce, ale nevyplynulo z toho doručování předmětného návrhu.

68. Co se týká e-mailové komunikace za období od prosince 2014 do února 2015, soudu byl předložen e-mail, který měl zaslat žalobce [příjmení] [jméno] dne [datum], který přímo svědčil o doručení rozhodčí žaloby. Žalobce sporoval pravost a pravdivost e-mailu ze dne [datum] zaslaného mezi adresou [email] a adresovaného [celé jméno účastníka]. Soud proto vyzval žalované, kteří provedení důkazu e-mailovou komunikací mezi žalobcem a Ing. [celé jméno účastníka] navrhli, tedy dovolávali se soukromé listiny v souladu s ustanovením § 565 o. z., aby dokázali pravost a správnost listiny. Ti však žádné důkazy nenavrhli a svědek [jméno] uvedl, že již příslušnými daty nedisponuje, že si pouze některé e-maily vytiskl.

69. Žalovaná 2. ještě v závěrečném návrhu ze dne [datum] uvedla, že sám žalobce se k doručení rozhodčí žaloby přiznal na jednání u soudu dne [datum], citovala slova uvedená v protokolu z jednání:„ není vůbec pravda, že bychom spolu potom, co mi předal rozhodčí žalobu, obchodovali“. Dle nahrávky z předmětného jednání (záznam okolo 1:05:50 nahrávky) vyplývá, že celou větu uvedl slovy„ Pan [anonymizováno] tady říká, že mi doručil jakousi žalobu, nebo že nám předal žalobu“. Z vyjádření vyplynulo, že hovoří o předání, ale sporuje jej. Co se týká druhé výtky žalované 2., že žalobce uvedl:„ žádné jiné půjčky jsme s Ing. [příjmení] mezi sebou neměli“, tuto větu přímo žalobce řekl, ale z kontextu celého jeho vyjádření vyplývá, že uvádí, že mezi sebou měli jiné obchody, ale půjčky ne (záznam okolo 19:07 nahrávky). S ohledem na výše uvedené nemá soud za to, že by žalobce usvědčovaly ani jeho spontánní výroky na jednání u soudu.

70. Na základě shora uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že ani po doplněném dokazování v řízení nebylo prokázáno, že by žalobci byla řádně, tj. v souladu se zákonnou úpravou a obsahem rozhodčí doložky, doručena rozhodčí žaloba a výzva k vyjádření se k rozhodčí žalobě, proto nebyly splněny procesní podmínky pro vydání rozhodčího nálezu pro uznání (tj. bez dokazování) ve vztahu k žalobci a jeho vydáním bylo žalobci odňato právo na projednání věci před rozhodcem (tj. na vyjádření se k podané žalobě).

71. Soud tedy rozhodčí nález zrušil pouze podle ustanovení § 31 písm. e) ZRŘ, nikoli podle ustanovení § 31 písm. b) a c) ZRŘ.

72. Podle rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 2537/2014, (C [číslo]), rozdílnost závazků ručitele a dlužníka vyplývá též z toho, že ručitelský závazek je ve vztahu k závazku dlužníka subsidiární a akcesorický. Subsidiarita ručení vyjadřuje, že jde o podpůrný zdroj uspokojení zajištěné pohledávky, který se uplatní jen tehdy, jestliže pohledávka nebyla dlužníkem dobrovolně splněna a ani nezanikla jiným způsobem. Akcesorickým je ručení zejména proto, že vzniká pouze tehdy, vznikla-li platně také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit, a že dochází k jeho zániku, zanikla-li zajištěná pohledávka (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 919/2014, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] 2015). Věřitel může uplatnit nároky vůči dlužníku a ručiteli samostatně. Podá-li žalobu na plnění proti dlužníku a ručiteli zároveň, má každý z nich v řízení postavení samostatného společníka (§ 91 odst. 1 o. s. ř.). Ručitel může vůči věřiteli vznést jak námitky ze svého (ručitelského) závazku, tak i námitky vyplývající ze vztahu dlužníka k věřiteli (včetně námitky promlčení práva věřitele), i když je dlužník neuplatnil (§ 548 odst. 2 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že dlužník a ručitel mají v řízení postavení samostatných společníků, úkony každého z nich mají právní účinky jen ve vztahu k tomu, který je učinil (srov. opět usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4262/2008).

73. Soud tak rozhodčí nález zrušil pouze ve vztahu k žalobci, neboť žalovaná 2. zrušení rozhodčího nálezu ve vztahu k ní nenavrhovala a má dle judikatury postavení samostatného společníka. Žalovaná 2. navíc doručení žaloby a výzvy k vyjádření nesporovala, v rozhodčím spise se nachází podepsané potvrzení převzetí písemnosti, kdy sám svědek [příjmení] potvrdil, že si jej před vánoci 2014 v [obec] vyzvedl. Vyjádřením ze dne [datum] žalovaná 2. svůj závazek uznala.

74. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal., jenž byl v řízení žalobci ve vztahu k žalovanému 1 úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 65 856,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 a § 7 bod 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 1 500 Kč za každý z 26 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení; žaloba; účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum]; návrh na přistoupení dalšího účastníka z [datum] a návrh na záměnu účastníka z [datum] včetně jeho doplnění – předloženo při jednání soudu – jeden účelný úkon právní služby; účast na jednání soudu [datum]; vyjádření z [datum]; prostudování spisu [datum]; účast na jednání soudu [datum] od 9.00 hod. do [číslo] hod – 2 úkony; vyjádření z [datum]; podání z [datum] včetně podání z [datum] – otázky na soudního znalce; účast na jednání soudu [datum] od 9.00 hod. do [číslo] hod – 2 úkony; vyjádření z [datum]; účast na jednání soudu dne [datum]; písemný závěrečný návrh; vyjádření k odvolání žalovaných ze dne [datum], účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]; účast na jednání dne [datum] od [číslo] hod do 16:02 hod – 2 úkony; účast na jednání u soudu dne [datum]; účast na jednání u soudu dne [datum]; účast na jednání u soudu dne [datum] od 9.00 hod. do 11:12 hod – 2 úkony; účast na jednání u soudu dne [datum]), ve výši 750 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (odvolání proti usnesení o zamítnutí návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu včetně jeho doplnění) včetně sedmadvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 850 Kč ve výši 10 048,50 Kč. Dále soud přiznal cestovní náhradu zástupci žalobkyně v celkové výši 4 958,10 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] ze sídla advokátní kanceláře k soudu a zpět, náhradu 2 415,73 Kč za 240 ujetých km v částce 1 615,73 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,9 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhradu za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] ze sídla advokátní kanceláře k soudu a zpět, náhradu 2 542,38 Kč za 240 ujetých km v částce 1 742,38 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,9 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t.

75. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 2. rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované 2., jež byla v řízení vůči žalobci úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 61 165,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z 24 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení; vyjádření ze dne [datum]; vyjádření ze dne [datum]; účast na jednání soudu [datum] od 9.00 hod. do [číslo] hod – 2 úkony; vyjádření ze dne [datum]; účast na jednání soudu [datum] od 9.00 hod. do [číslo] hod – 2 úkony; účast na jednání soudu [datum]; závěrečný návrh ze dne [datum]; účast na jednání u soudu dne [datum]; účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]; účast na jednání dne [datum] od [číslo] hod do 16:02 hod – 2 úkony; účast na jednání dne [datum]; závěrečný návrh ze dne [datum]; účast na jednání dne [datum]; účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]; vyjádření ze dne [datum]; účast na jednání u soudu dne [datum]; účast na jednání u soudu dne [datum] od 9.00 hod. do 11:12 hod – 2 úkony; závěrečný návrh ze dne [datum]; účast na jednání u soudu dne [datum]) a z částky 750 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (vyjádření ze dne [datum] - reakce na žádost soudu na zajištění srovnávacích materiálů), vyjádření ze dne [datum] - námitky proti usnesení ze dne [datum]), vyjádření ze dne [datum] (vyjádření se k znaleckému posudku a účasti znalce na jednání); vyjádření ze dne [datum] (návrhy na svědecké výpovědi); vyjádření ze dne [datum] (vyjádření k odvolání žalovaného 1.); vyjádření ze dne [datum] (důkazní návrhy); vyjádření ze dne [datum] (vyjádření k odvolání žalovaného 1) včetně jedenatřiceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 550 Kč ve výši 10 615,50 Kč. Další úkony učiněné v průběhu soudního řízení soud neshledal účelnými nebo podřaditelnými pod úkony právní služby upravenými v § 11 a. t., neboť se jednalo o sdělení adres svědků či žádosti o poskytnutí zvukového záznamu.

76. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobce a zástupkyně žalované 2. soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

77. O povinnosti ve věci neúspěšných žalovaných nahradit státu náklady řízení, které platil, rozhodl soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení, které stát platil, představuje odměna ve výši 39 689 Kč proplacená soudnímu znalci [celé jméno znalce] za vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví (38 006 Kč), za podání ústního znaleckého posudku na jednání u soudu dne [datum] (1 683 Kč) a dále náklady svědečného [jméno] [příjmení] za účast na jednání u soudu dne [datum] (1 477,80 Kč). Celkem tyto náklady představuje částka 41 166 80 Kč Tyto náklady soud rozdělili rovným dílem podle výsledku řízení mezi neúspěšné účastníky žalobce a žalovaného 1.

78. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

Poučení