210 C 14/2017-298

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Veselou jako zastupující JUDr. [jméno] [příjmení] ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] [anonymizováno] státu [anonymizována tři slova], [IČO] se sídlem [adresa žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o 71 549 Kč s příslušenstvím o 64 330,75 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 127 102,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 62 772 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 64 330,75 Kč od [datum] do zaplacení, vše do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 777 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 777 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 9 640,41 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku na náhradu nákladů státu částku ve výši 37 581 Kč do patnácti dnů ode dne právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Šumperku soudní poplatek ve výši 6 794 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobami podanými dne [datum] a [datum] (původně vedenou pod sp. zn. [spisová značka]), ve znění částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum], se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 135 879,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 71 549 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky 64 330,75 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že je vlastníkem pozemků, které jsou zastavěny bytovým domem a jedním nebytovým prostorem, který je ve vlastnictví žalovaného, který využívá pozemky žalobkyně, aniž by měl k tomu právní důvod a vzniká tak na jeho straně bezdůvodné obohacení. Žalovaný z vlastního rozhodnutí hradí žalobkyni náhradu za využití pozemků ve výši 80 Kč/m2/rok. Žalobkyně ale požadovala na základě znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] po žalovaném uhradit za období od [datum] do 31. 12. 2016 částku 200 Kč/m2, tedy částku 119 007 Kč, žalovaného vyzýval k úhradě dlužné částky za toto období dopisem ze dne [datum] doručeným [datum], přičemž žalovaný uhradil pouze částku 55 364 Kč. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně požadovala na základě výpočtu částku 203 Kč/m2 pro rok 2017 a částku 208 Kč/m2 pro roky 2018 a 2019, tedy částku 105 524 Kč, k jejíž úhradě vyzývala žalovaného dopisem ze dne [datum], doručeným [datum], ale žalovaný uhradil pouze částku 41 041,25 Kč.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Nezpochybnil, že je žalobkyně vlastníkem pozemků, které bez smluvního důvodu využívá, rovněž souhlasil, že je povinen hradit náhradu za užívání pozemků, ale nesouhlasil s výši bezdůvodného obohacení vyčísleného znaleckým posudkem [titul]. [celé jméno znalce], s tím, že požadovaná výše bezdůvodného obohacení neodpovídá výši obvyklého nájemného v daném čase a místě. V souvislosti s předmětným řízením probíhalo řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], kde byly proveden znalecké posudky [titul]. [celé jméno znalce], [titul]. [příjmení], [titul]. [příjmení] a [titul]. [celé jméno znalce]. Žalovaný hradí žalobkyni náhradu za užívání pozemků ve výši 80 Kč/m2/rok, tak jak vyplývalo ze znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení], dle kterého činí náhrada 70 – 90 Kč m2. Ze znaleckého posudku [titul]. [celé jméno znalce] nelze vycházet, neboť neoperuje s hodnotou obdobného pozemku, který by se v daném čase a místě prodával. Pozemky, které použil znalec ke srovnání, jsou typově jiné, znalec neřeší, že se jedná o zastavený pozemek a neměl by řešit, že se je stavba využívána ke komerčním účelům.

3. Ze shodných skutkových tvrzení soud zjistil, že žalobkyně byla v katastru nemovitostí v období od [datum] do [datum] evidována jako vlastník pozemku p. č. st. [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec], [územní celek], žalovaný je a v žalovaném období byl evidován v katastru nemovitosti jako vlastník nebytového prostoru číslo jednotky [číslo] nacházejícím se v bytovém domě [adresa] k. ú. [obec] zapsaného na LV [číslo] podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu, který se nachází na pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] a který je tvořen 16 bytovými jednotkami a jedním nebytovým prostorem a že žalovaný užíval v žalovaném období jako spoluvlastník společných částí bytového domu [adresa] v k. ú. a [územní celek] a vlastník nebytového prostoru číslo jednotky [číslo] nacházejícím se v bytovém domě [adresa] k. ú. [obec] pozemky žalobkyně parcela č. st. [číslo] a [číslo], bez právního důvodu, tedy, že mezi účastníky nedošlo k uzavření žádné nájemní smlouvy či jiného užívacího titulu k užívání těchto pozemků v žalovaném období.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. č. st. [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí].

5. Z výpisů z katastru nemovitostí ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalovaný nemovitosti na pozemcích žalobkyně nabyl na základě kupní smlouvy dne [datum].

6. Z výpočtu náhrady za bezesmluvní užívání pozemků ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vypočetla za období od [datum] do [datum] náhradu za užívání pozemků v celkové výši 119 007 Kč a počítala s tím, že žalovaný uhradil celkem částku 47 360 Kč, zbývalo tedy uhradit 71 647 Kč.

7. Z výzvy k úhradě pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky celkem 119 007 Kč do 30 dnů od obdržení výzvy. Výzva byla doručena žalovanému dne [datum].

8. Ze sdělení žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni sdělil, že dne [datum] obdržel výzvu k úhradě částky 200 Kč/m2 za užívání pozemků, ale je ochoten hradit pouze 80 Kč/m2.

9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 71 647 Kč, jinak bude věc řešit soudní cestou. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum].

10. Ze stanovení nájemného ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vypočetla náhradu za užívání pozemků pro rok 2017 na částku 203 Kč/m2, pro rok 2018 na částku 208 Kč/m2 a pro rok 2019 na částku 208 Kč/m2.

11. Z výpočtu náhrady za bezesmluvní užívání ze dne [datum] soud jistil, že žalobkyně vypočetla za období od [datum] do [datum] za užívání pozemků celkovou částku 105 524 Kč a počítala s tím, že žalovaný uhradil 41 041,25 Kč a zbývalo uhradit 64 482,75 Kč.

12. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 105 524 Kč do [datum]. Výzva byla doručena [datum].

13. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky 64 482,75 Kč před podáním žaloby.

14. Ze sdělení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný odmítl hradit bezdůvodné obohacení ve výši požadované žalobkyní a sdělil, že je ochoten akceptovat nanejvýš 80 Kč/m2.

15. Z informací o pozemku p. č. st. [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že vlastníkem je [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], pozemek má výměru 106 m2 a je zastavěn objektem k bydlení. Z výpisu Ministerstva vnitra z registru smluv bylo zjištěno, že byla zveřejněna kupní smlouva s kupní cenou 96 300 Kč dne [datum], jejímiž účastníky byla žalobkyně a [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení].

16. Z informací o pozemku p. č. st. [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že vlastníkem je [územní celek], pozemek má výměru 366 m2 a je zastavěn objektem občanské vybavenosti.

17. Z informací o pozemku p. č. st. [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že vlastníkem je více osob, pozemek má výměru 1525 m2 a je zastavěn celkem šesti stavbami.

18. Z informací o pozemku p. č. st. [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že vlastníkem je [anonymizováno] [právnická osoba], pozemek má výměru 82 m2 a je zastavěn průmyslovým objektem.

19. Z informací o pozemku p. č. st. [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že vlastníkem je [právnická osoba], pozemek má výměru 472 m2 a je zastavěn stavbou [adresa]. Z informace o stavbě [adresa] bylo zjištěno, že se jedná o objekt k bydlení.

20. Z informací o pozemku p. č. st. [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že vlastníkem je [země], pozemek má výměru 71 m2 a je zastavěn stavbou [adresa].

21. Z informací o pozemku p. č. st. [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že vlastníkem je [země], pozemek má výměru 133 m2 a je zastavěn garáží.

22. Z informací o pozemku p. č. st. [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že vlastníkem je [země], pozemek má výměru 128 m2 a je zastavěn garáží.

23. Z informací o pozemku p. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že vlastníkem je [země], pozemek má výměru 358 m2 a jedná se ostatní komunikaci.

24. Z informací o pozemku p. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že vlastníkem je [země], pozemek má výměru 507 m2 a jedná se ostatní komunikaci.

25. Z informací o pozemku p. č. st. [číslo], zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] bylo zjištěno, že vlastníkem je [země], pozemek má výměru 98 m2 a je zastavěn budovou [adresa].

26. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené žalobkyní bylo zjištěno, že žalobkyně převedla vlastnické právo k podílu o velikosti [číslo] na pozemku p.č. st. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], na kterém stojí stavby [adresa], bytové domy, na kupujícího. Kupní cena činila 42 888 Kč. Za užívání převáděného pozemku náležela žalobci za dobu od [datum] do [datum] náhrada 1 934 Kč.

27. Z kupní smlouvy č. [spisová značka] 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu [číslo] na pozemku p.č. st. [číslo] a [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], na kterém stojí stavby [adresa], bytové domy, na celkem 13 kupujících, kdy každý obdržel jiný podíl. Kupní cena činila celkem částku 47 331 Kč. Za užívání pozemků byla smluvena náhrada za období od [datum] do 31. 12. 2017 ve výši 53 Kč/m2 Smlouva byla uzavřena v roce 2018.

28. Z kupní smlouvy č. [spisová značka] 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu [číslo] na pozemku p.č. st. [číslo] a [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], na kterém stojí stavby [adresa], bytové domy, na celkem 14 kupujících, kdy každý obdržel jiný podíl. Kupní cena činila celkem částku 51 093 Kč. Za užívání pozemků byla smluvena náhrada za období od [datum] do 31. 12. 2017 ve výši 53 Kč/m2 Smlouva byla uzavřena v roce 2018.

29. Z kupní smlouvy č. [spisová značka] 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu [číslo] na pozemku p.č. st. [číslo] a [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], na kterém stojí stavby [adresa], bytové domy, na celkem 12 kupujících, kdy každý obdržel jiný podíl. Kupní cena činila celkem částku 45 710 Kč. Za užívání pozemků byla smluvena náhrada za období od [datum] do 31. 12. 2017 ve výši 53 Kč/m2 Smlouva byla uzavřena v roce 2018.

30. Z kupní smlouvy č. [spisová značka] 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu [číslo] na pozemku p.č. st. [číslo] a [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], na kterém stojí stavby [adresa], bytové domy, na celkem 15 kupujících, kdy každý obdržel jiný podíl. Kupní cena činila celkem částku 60 857 Kč. Za užívání pozemků byla smluvena náhrada za období od [datum] do 31. 12. 2017 ve výši 53 Kč/m2 Smlouva byla uzavřena v roce 2018.

31. Z kupní smlouvy č. [spisová značka] 2016 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla na [jméno] a [jméno] [jméno] vlastnické právo k pozemku p.č. st. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], na kterém stojí stavba [adresa]. Kupní cena činila celkem částku 96 300 Kč. Za užívání pozemků byla smluvena náhrada za období od [datum] do 31. 12. 2015 ve výši 37 Kč/m2, za období od [datum] do 31. 12. 2015 ve výši 69 Kč/m2.

32. Z kupní smlouvy č. [spisová značka] 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla na [územní celek] vlastnické právo k pozemku p.č. st. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], na kterém stojí stavba bez č.p. Kupní cena činila celkem částku 231 600 Kč.

33. Z kupní smlouvy č. [spisová značka] 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla na [anonymizováno] [právnická osoba] vlastnické právo k pozemku p.č. st. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], na kterém byla stavba prům. objektu. Kupní cena činila celkem částku 85 000 Kč.

34. Z kupní smlouvy č. [spisová značka] 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla na [právnická osoba] vlastnické právo k pozemku p.č. st. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Kupní cena činila celkem částku 141 700 Kč.

35. Ze smlouvy o nájmu č. [spisová značka] 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně přenechala společnosti [právnická osoba] do užívání pozemek p.č. [rok] [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], ostatní plocha. Nájemné činilo 9 941 Kč ročně ve smyslu § 27 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb.

36. Ze smlouvy o nájmu č. [spisová značka] 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně přenechala [anonymizována tři slova] [země], [anonymizováno] do užívání pozemky p.č. st, [číslo], [číslo], budova občanské vybavenosti, pč. St. [číslo], [číslo], garáže, a p. [číslo] ostatní komunikace zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], ostatní plocha. Nájemné činilo 56 870 Kč ročně ve smyslu § 27 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb.

37. Z výpisu [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že na adrese [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec] má sídlo více podnikajících fyzických osob.

38. Ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] [číslo] 2016 bylo zjištěno, že úkolem znalce bylo určit výši obvyklého nájemného za období od [datum] do [datum] za užívání pozemků p. č. st. [číslo] zastavená plocha a nádvoří o výměře 465 m2 a p. č. st. [číslo] zastavěna plocha a nádvoří o výměře 78 m2 zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], a to pro zadavatele [název soudu], pro řízení sp. zn. [spisová značka]. Znalec dospěl k závěru, že v případě nekomerčního využití činí obvyklé nájemné částku 46 444 Kč a v případě komerčního částku 51 302 Kč. Znalec dospěl k částce obvyklého nájemného v případě komerčního využívání ve výši 200 Kč/m2 za rok. Částku stanovil na základě vypočtené obvyklé ceny pozemků, ze které následně vypočetl nájemné, a to za pomoci doporučení Asociace znalců a odhadců uvedeného v Metodickém pokynu AZO z. o. [číslo] (str. 7). Znalec pak dále zohlednil lokalizaci prodejny na jedné z centrálních ulic města a navíc v bytovém domě.

39. Ze znaleckého posudku [číslo] 2019, jeho dodatku [číslo] [titul] [celé jméno znalce] a znaleckého výslechu bylo zjištěno, že znalec určoval výši obvyklého nájemného za období od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum] za užívání pozemků p. č. st. [číslo] zastavená plocha a nádvoří o výměře 465 m2 a p. č. st. [číslo] zastavěna plocha a nádvoří o výměře 78 m2 zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Znalec vycházel ze skutečnosti, že uvedené pozemky jsou zastavěny cizími stavbami. Nachází se v [obec] a nemovitosti žalovaného jsou užívány ke komerčním účelům, nebytová jednotka na parcele č. st. [číslo] je využívána jako prodejna a na pozemku parcele č. st. [číslo] se nachází stavba bez č.p./č. ev. spojená s prodejnou, objekt občanské vybavenosti, sloužící jako provozní prostory/zázemí prodejny. V období od [datum] do [datum] platila v [obec] cenová mapa [číslo] cena posuzovaných pozemků byla 2 600 Kč/m2. V roce 2015 byly ale realizovány prodeje pozemků na [anonymizována dvě slova] za výrazně vyšší ceny. Znalci se nepodařilo dohledat statisticky průkazný soubor relevantních nájemních smluv a byly použity i náhradní metody, kdy se znalec vypořádává výslovně i s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 900/2012. Znalec prozkoumal velké množství datových zdrojů, ale našel jen jednu relevantní smlouvu o nájmu. Znalec zohlednil, že je pozemek zastavěn, tato skutečnost je zohledňována vždy, což vyplývá i ze standardu [číslo] Asociace znalců a odhadců České republiky z. o. Dle tohoto standardu činí komerční nájemné 7 % - 15% z ceny pozemku, nájemné u nemovitostí pro bydlení 3 – 6 % z ceny pozemku. Znalec dále pracuje s metodickým pokynem Ministerstva financí k oceňování věcných břemen, a komentáře Ministerstva financí k oceňování práv odpovídajícím věcným břemenům dle § 18 zákona [číslo] podle kterého obvyklé nájemné pro výpočet ceny věcného břemene činí 4% - 5% z ceny stavebního pozemku. [územní celek] pak stanovilo, dle sazebníku nájemného pro podnikatelské účely, nájemné ve výši 10 % z ceny pozemku. I další instituce uzavírají nájemné ve výši 5 - 10% z ceny pozemku a reflektují využití pozemku. Pro odhad výše nájemného pak znalec počítal s tzv. ekonomickým nájemným, kdy vlastník by nemovitost rád pronajímal za cenu, která odpovídá minimálně obvyklé ceněn nemovitosti a přinese přiměřený výnos z kapitálu, který byl do ní vložen. Znalec tedy musel určit obvyklou cenu pozemku na základě srovnávací metody. Z pohledu vlastníka není rozdíl, zda je stavba na pozemku levná, či drahá, když jeho možnost nakládání s pozemkem je omezena stejně. U pozemků určených k zastavění pak nebývá rozlišováno, jak velká část bude zastavěna při stanovení ceny. Jako další indikaci nájemného lze použít srovnávací metodu prostřednictví srovnání realitní inzerce a rovněž stanovení nájemného dle Komentáře Ministerstva financí k oceňování práv odpovídajících věcným břemenům, tj. ve výši 5% z ceny obvyklé pozemku. K posouzení výše obvyklého nájemného je dále pracováno se znaleckým standardem [číslo] Asociace znalců a odhadců, z. o., v souladu se sazebníkem [územní celek] a dále s využitím„ kalkulačky“ pro výpočet ekonomického nájemného. Znalec se zabývá dále předmětnými pozemky, které jsou zcela zastavěny. Pozemky se nacházejí na ulici [anonymizována dvě slova], jedné z hlavních ulic města, 220 m od [anonymizována dvě slova] a ulice [anonymizováno] k [anonymizována dvě slova]. Jejich poloha je z hlediska komerčního dobrá až velmi dobrá a z hlediska bydlení průměrná až mírně horši. Znalec porovnal pozemky s celkem devíti dalšími pozemky prodanými v [obec], z nichž čtyři se nacházely přímo na stejné ulici a jeden z nich byl zastavěný a prodán vlastníkovi stavby, kdy cena ve srovnání činila 3 850 Kč – 3 900 Kč/m2. Celkově se ceny pohybovaly od 3 850 Kč/m2 do 4 700 Kč/m2 na ulici Národní třída a dále v rozmezí od 950 Kč/m2 do 4 700 Kč/m2. Znalec tak na základě srovnání dospěl k ceně obvyklé pozemků, které jsou v centru města, v roce 2014 ve výši 3 787 Kč/m2. Z uvedené částky znalec vypočítal obvyklé nájemné. Dle znalce v roce 2014 nákladové nájemné činilo 132,80 Kč/m2, ekonomické nájemné činilo 225,30 Kč/m2, nájemné určené na základě komparace činilo 185 Kč/m2, nájemné určené metodikou ministerstva financí od 151,50 Kč/m2 do 189,30 Kč/m2, nájemné určené metodikou Asociace znalců a odhadců činilo od 189,30 Kč/m2 do 378,70 Kč/m2, nájemné dle sazebníku nájemného města 378,70 Kč/m2 a dle„ kalkulačky“ 251 Kč Kč/m2. Z těchto údajů znalec vypočítal nájemné pro rok 2014 ve výši 200 Kč/m2, pro rok 2015 ve výši 200 Kč/m2, pro rok 2016 ve výši 201,40 Kč/m2. Za období od [datum] do [datum] tak obvyklé nájemné činilo částku 118 909 Kč. Nájemné činilo pro rok 2017 částku 202,81 Kč/m2, pro rok 2018 částku 207,90 Kč/m2 činilo a pro rok 2019 částku 212,30 Kč/m2, celkem tak činilo za období od [datum] do [datum] částku 105 372 Kč. Znalec nájemné pro rok 2014 navyšoval další roky o inflaci. Znalec v rámci svého hodnocení výše obvyklého nájemného nevycházel ze skutečnosti, že jsou pozemky zastavěné, neboť dle standardu asociace znalců se k této skutečnosti nemá přihlížet. Je na právním hodnocení soudu, zda k tomuto bude přihlížet, přičemž znalec upozornil na skutečnost, že v daném místě byly prodány zastavěné pozemky za cenu nezastavěných. Pokud se jedná o pozemek, který byl prodán za extrémně nízkou cenu, tak dle znalce na pozemku váznou závady, pozemkem prochází vstup do bytového domu, nelze zastavět z důvodu požární bezpečnosti. Neexistuje žádný koeficient hodnotící zastavěnost pozemku, pokud by jej znalec stanovil, byl by subjektivní a byl by zpochybňován. Trh nečiní rozdíl mezi pozemky zastavěnými a nezastavěnými, ovšem je nutné upozornit, že přes realitní kanceláře neprobíhá obvykle prodej zastavěných pozemků. Ke stanovení vlastního koeficientu zastavěnosti by znalec musel mít desítky smluv, ale u obdobných pozemků je nemožné takové množství smluv v daném místě získat. Liší se nájmy pozemků určených pro bydlení od komerčních nájmů a je tedy nutné vyhodnotit způsob užívání pozemků, což činí i [územní celek]. Kdyby měl znalec k dispozici kupní smlouvy vázající se k předmětným pozemkům, mohlo by to mít vliv na jeho hodnocení.

40. Ze znaleckého posudku č. [číslo] [titul] [celé jméno znalce], předloženého žalovaným a jeho výslechu bylo zjištěno, že znalec na základě požadavku žalovaného určoval obvyklé nájemné za využívání pozemků p. č. st. [číslo] zastavená plocha a nádvoří o výměře 465 m2 a p. č. st. [číslo] zastavěna plocha a nádvoří o výměře 78 m2 zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Znalec zvolil porovnávací metodu, kdy ke srovnání užil smlouvu [anonymizováno] č. V [číslo] o převodu podílu [číslo] žalobkyně na st. par. [číslo] na manžele [příjmení], kde byla dohodnuta povinnost uhradit bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] celkem 1 409 Kč a dále smlouvu [anonymizováno] š.V [číslo] o převodu podílu [číslo] žalobkyně na st. par. [číslo] na [jméno] [jméno], kde byla dohodnuta povinnost uhradit bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] celkem 1 934 Kč. Žalobkyně pak s vlastníky jednotek uzavřela 15 stejných smluv vyjma žalovaného a bratrů [anonymizováno]. Z těchto vypočítal jednotkové nájemné 91 Kč/m2/rok. Znalec využil metodiku znalecký standard 7 vydanou VUT USI [obec]. Znalec rovněž provedl kapitalizaci s ohledem na inflaci a příslušenství pohledávek. Znalec dospěl k výši bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum] v částce 53 867 Kč a za období od [datum] do [datum] v částce 46 575 Kč. Využití stavby na pozemku nemá podle znalce na výši nájemného vliv. Znalec nepostupoval dle § 10 odst. 2 zákona č. 151/1991 Sb., neboť mu nic jiného nezbývalo, když mohl vycházet jen z uvedených 15 smluv. Srovnávací materiál vyhledával„ jen trochu“, neboť je obtížné ho najít. Znalec nepoužil pro ocenění standardy [číslo] svazu autorizovaných znalců ani metodiku MF § 18 zákona [číslo] neboť vycházel ze znaleckého standardu [číslo] Ústavu soudního inženýrství, neboť to je pro něj nejvyšší autorita, kterou se cítí být vázán. Dle znalce [titul] [celé jméno znalce] znalec [titul] [celé jméno znalce] v rozporu se zadáním soudu nesprávně určil nájemné výnosovou metodou místo porovnávací metody a nepřihlédl k stavbě na pozemku.

41. Z revizního znaleckého posudku [číslo] [titul] [celé jméno znalkyně] a jejího výslechu bylo zjištěno, že znalkyně přezkoumala posudek [titul]. [celé jméno znalce] [číslo] 2019, jeho doplnění [číslo] určila obvyklé nájemné pozemků a vyjádřila se k posudku [titul]. [celé jméno znalce]. Stejně jako [titul]. [celé jméno znalce] dospěla znalkyně k závěru, že pro určení nájemného srovnávací metodou neexistuje dostatečný vzorek obdobných pronájmů v centru [obec], a proto zvolila metodu odvození výše nájmu z obvyklé ceny pozemků. Znalkyně se řídila Znaleckým standardem AZO [číslo] uvažovala o pozemku jako o volném. Při určení obvyklé ceny pozemku se přihlíží k tomu, že je pozemek zastavěný, ale při určení nájemného nikoliv, neboť vlastník pozemku chce vždy co nejlepší využití pozemku. Při určení nájemného znalkyně proto vychází z ceny pozemku jako by byl nezastavěný, což vyplývá i ze standardů. Proto u porovnávaných nemovitostí zvyšovala cenu pozemků, které byly zastavěné, o 10 %. Při prodeji se sice cena snižuje o 15 %, právě kvůli zastavěnosti a omezené možnosti využití, ale znalkyně ji zvedla pouze o 10 %. Co se týče konkrétních smluv, které byly uzavřeny ohledně předmětných pozemků, tak znalkyně s nimi nepracovala, neboť je třeba určit cenu obvyklou a to nelze z jednoho souboru smluv, když nemůže vědět, zda se cena nějakým způsobem nevymyká, zda zde nejsou mimořádné okolnosti, za jakých podmínek byly uzavírány. Z jednoho typu smluv nemůže znalkyně říci, zda se jedná o cenu obvyklou, tu lze zjistit právě pouze porovnáváním většího vzorku pozemků. Znalkyně pak porovnávala ceny pozemků, které byly prodány jako celek. Znalkyně k určení obvyklé ceny pozemků použila srovnávací metodu se vzorkem celkem 12 pozemků, kdy průměrná jednotková porovnávací cena pro rok 2019 činila částku 3 187 Kč/m2. Znalkyně následně přeindexovala hodnotu pozemků při jednotlivé roky, kdy v roce 2018 činila hodnota pozemků 2 929 Kč/m2, v roce 2017 činila hodnota pozemků 2 795 Kč/m2, v roce 2016 činila hodnota pozemků 2 795 Kč/m2, v roce 2015 činila hodnota pozemků 2 593 Kč/m2 a v roce 2014 činila hodnota pozemků 2 493 Kč/m2. Z uvedených hodnot vypočítala znalkyně výši obvyklého nájemného v hodnotě 7 % z ceny v jednotlivých letech. Znalkyně vycházela ze znaleckého standardu AZO, dle kterého vychází roční nájemné z ceny pozemku u komerčních staveb 7 % – 15 %, u drobného podnikání 5 % - 10 %. Stavba dle znalkyně slouží zcela ke komerčním účelům, která je dána spoluvlastnickým podílem. Nájem za m2 tak v roce 2014 činil částku 175 Kč, v roce 2015 částku 182 Kč, v roce 2016 částku 196 Kč, v roce 2017 částku 205 Kč, v roce 2018 částku 208 Kč a v roce 2019 částku 223 Kč. Znalkyně tak dospěla k výši bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] ve výši 110 132 Kč a za období od [datum] do [datum] ve výši 106 360 Kč. Pokud se týká přezkumu znaleckého posudku [titul]. [celé jméno znalce], znalkyně souhlasila se závěrem znalce, že nelze přihlížet k zastavěnosti pozemku a znalec správně vycházel z obvyklé ceny pozemků. Znalkyně by ale upřednostnila větší počet srovnatelných pozemků s následnou úpravou koeficientů srovnávajících kvality jednotlivých nemovitostí a statistické vyhodnocení, při němž by bylo možné se držet při střední hodnotě srovnávacích cen. Znalkyně pak souhlasí s postupem znalce při výpočtu výše nájemného, tedy výpočet obvyklého nájemného z obvyklé ceny pozemků v roce 2014 a následně zvyšování nájemného o inflaci, neboť se jedná o jednu z možností, jak k výši nájemného dospět. Znalkyně oproti tomu zvolila metodu určení výše nájmu v jednotlivých letech z obvyklé ceny pozemků v daných letech, které přeindexovala, když ceny pozemků rostou rychleji než inflace. Obecně znalkyně se závěry znalce vyslovila souhlas, sporná zůstala otázka určení obvyklé ceny pozemků, kde záleží na vstupních datech. Ve vlastní analýze se pak přiklonila k nižší obvyklé ceně posuzovaného pozemku v roce 2014, znalec se držel u horní hranice ceny, s čímž nesouhlasila. Přesto znalkyně dospěla k obdobným závěrům a se závěry znaleckého posudku [titul]. [celé jméno znalce] se shodla. Oproti tomu znalkyně nesouhlasila s postupem znalce [titul]. [jméno] [celé jméno znalce], který vycházel ze smluv pouze k jednomu a témuž pozemku. Neměl tak k dispozici dostatečný vzorek k odvození obvyklé ceny pozemků, při neexistenci databáze obdobných pronájmů, pro zvolení metody odvození obvyklého nájmu z obvyklé ceny pozemků. Výše nájmu stanovená znalcem na částku 91 Kč/m2 odpovídá podílu, který spadá do kategorie bydlení, tedy podílu vlastníků bytových jednotek, který činí celkem [číslo] s výší nekomerčních nájmů 3% 6%. Znalkyně se znalcem nesouhlasila v jeho názoru, že je třeba zvolit komparativní metodu. Ta má přednost, ale pouze v případě, že existuje dostatečné množství obdobných nemovitostí, což v daném případě splněno není. Rovněž znalkyně nesouhlasila se znalcem, že je třeba brát v potaz, zda je pozemek zastavěn s odkazem na znalecký standard AZO [číslo].

42. Z provedených důkazů a shodných skutkových tvrzení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně byla v katastru nemovitostí v období od [datum] do [datum] evidována jako vlastník p. č. st. [číslo] a p. č. st. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Žalovaný v byl uvedeném období evidován v katastru nemovitosti jako vlastník nebytového prostoru číslo jednotky [číslo] nacházejícím se v bytovém domě [adresa] zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] a podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu, který se nachází na pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] a který je tvořen 16 bytovými jednotkami a jedním nebytovým prostorem a že žalovaný užíval v žalovaném období jako spoluvlastník společných částí bytového domu [adresa] v k. ú. a [územní celek] a vlastník nebytového prostoru číslo jednotky [číslo] nacházejícím se v bytovém domě [adresa] k. ú. [obec] pozemky žalobkyně parcela č. st. [číslo] a [číslo], aniž by byli žalobkyně a žalovaný smluvně dohodnutí ohledně užívání pozemků žalovaným. Žalovaný nemovitosti nabyl na základě kupní smlouvy v roce 2011. Nemovitosti žalovaného jsou využívány ke komerčním účelům, když nebytová jednotka na parcele č. st. [číslo] je využívána jako prodejna a na pozemku parcele č. st. [číslo] se nachází stavba bez č.p./č. ev. objekt občanské vybavenosti, sloužící jako zázemí prodejny. Žalobkyně za bezesmluvní užívání pozemků vyúčtoval žalovanému za období od [datum] do [datum] náhradu za užívání pozemků v celkové výši 119 007 Kč a žalovaný uhradil celkem částku 47 360 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě částky do 30 dnů od doručení výzvy, která byla žalovanému doručena dne [datum]. Pro období vycházela žalobkyně ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] zpracovaného ve věci Okresního soudu v Šumperku sp. zn. [spisová značka], ve kterém dospěl k závěru, že obvyklé nájemné v případě komerčního využití pozemků činí částku 200 Kč/m2 za rok. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně žalovanému vyúčtovala za užívání pozemků celkovou částku 105 524 Kč, žalovaný uhradil 41 041,25 Kč. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky do [datum] dopisem doručeným [datum]. V tomto období vycházela žalobkyně z vlastního výpočtu náhrady za užívání pozemků, kterou vypočetla pro rok 2017 na částku 203 Kč/m2, pro rok 2018 na částku 208 Kč/m2 a pro rok 2019 na částku 208 Kč/m2.

43. Žalobkyně ve městě [obec] uzavřel vícero smluv, kterými převedla vlastnické právo k pozemkům, na kterých stály budovy jiných vlastníků. Kromě kupních smluv k podílu na předmětných pozemcích žalobkyně byly uzavřeny kupní smlouvy na pozemky, na kterých stály budovy určené k bydlení, občanské vybavenosti [územní celek] nebo průmyslový objekt. Dále žalobkyně uzavřela nájemní smlouvy na pozemek ostatní plocha se společností [právnická osoba] a se [anonymizována tři slova] [země], [anonymizováno], na více pozemků, kde se nacházely budovy občanské vybavenosti, garáže a pozemky typu ostatní plocha.

44. Znalec [titul] [celé jméno znalce] určil výši náhrady za období od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum] na částku pro rok 2014 ve výši 200 Kč/m2, pro rok 2015 ve výši 200 Kč/m2, pro rok 2016 ve výši 201,40 Kč/m2. Za období od [datum] do [datum] tak obvyklé nájemné činilo částku 118 909 Kč. [příjmení] činila pro rok 2017 částku 202,81 Kč/m2, pro rok 2018 částku 207,90 Kč/m2 činilo a pro rok 2019 částku 212,30 Kč/m2, celkem tak činilo za období od [datum] do [datum] částku 105 372 Kč. Znalec k nájemnému dospěl tak, že stanovil obvyklou cenu pozemků v roce 2014 porovnávací metodou s obdobnými pozemky. Z obvyklé ceny pozemků pak stanovil obvyklé nájemné procentuální výměrou jejich ceny. Znalec vycházel z doporučení Asociace znalců a odhadců a nájemné stanovil, při hodnotě pozemku vycházel z toho, jakoby nebyl zastavěn a vycházel ze skutečnosti, že nemovitosti žalovaného jsou komerčně využívány, neboť komerční nájemné je vyšší než nájemné bytových prostor. Znalec stanovil nájemné pro rok 2014 ve výši 200 Kč a následně jej přeindexoval na další roky, započítával do něj inflaci. Znalec nevyužil srovnávací metodu z důvodu nedostatku obdobných případů v daném místě.

45. Žalovaný si nechal vypracovat vlastní znalecký posudek [titul] [celé jméno znalce], který vypočetl obvyklé nájemné v částce 91 Kč/m2. Znalec dospěl k výši náhrady za dobu od [datum] do [datum] v částce 53 867 Kč a za období od [datum] do [datum] v částce 46 575 Kč. Znalec k této částce dospěl za pomoci srovnávací metody, přičemž v úvahu bral pouze uzavřené kupní smlouvy k podílu na předmětných pozemcích žalobkyně, kterých bylo s vlastníky bytových jednotek celkem 15, a z těchto dospěl k částce ve výši 91 Kč m2.

46. Znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] dospěla k obdobným závěrům jako [titul] [celé jméno znalce]. Rovněž využila srovnávací metodu k určení obvyklé ceny pozemků žalobkyně a z této ceny vypočítala výši obvyklého nájemného pro jednotlivé roky. Neurčila však hodnotu obvyklého nájemného z hodnoty pozemků v roce 2014 jako [titul] [celé jméno znalce] s následným přepočtem nájemného pomocí inflace, ale určila obvyklou hodnotu pozemků v jednotlivých letech, z kterých pak vždy vypočítala obvyklé nájemné, a to ve výši 7 %, což je dolní hranice nájemného z ceny pozemků dle standardů Asociace znalců a odhadců. Obvyklý nájem za m2 tak v roce 2014 činil částku 175 Kč, v roce 2015 částku 182 Kč, v roce 2016 částku 196 Kč, v roce 2017 částku 205 Kč, v roce 2018 částku 208 Kč a v roce 2019 částku 223 Kč. Znalkyně tak dospěla k výši bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] ve výši 110 132 Kč a za období od [datum] do [datum] ve výši 106 360 Kč. Znalkyně v rámci revizního posouzení obecně souhlasila s postupem [titul] [celé jméno znalce], který dle jejího názoru zvolil správnou, byť mírně odlišnou metodu než ona. Znalkyně rovněž dospěla k závěru, že neexistuje dostatečný vzorek obdobných případů pro užití srovnávací metody výpočtu obvyklého nájemného, nepočítala hodnotu pozemků jako zastavěných a nájemné stanovovala jako komerční, které je vyšší než nájemné související se zajištěním bytových potřeb. Znalkyně naopak nesouhlasila se závěry [titul] [celé jméno znalce], který nezvolil dostatečně velký vzorek smluv k určení obvyklého nájemného, když nelze vycházet jen z jedné nemovitosti, ačkoliv se jedná o totožné pozemky, jako v projednávaném případě, navíc za situace, kdy se jednalo o smlouvy související s bytovými potřebami, oproti komerčnímu využití nemovitostí žalovaného.

47. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

48. Pode § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

49. Podle § [číslo] odst. 1 nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

50. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je podílovým spoluvlastníkem a vlastníkem budov na pozemcích žalobkyně a užívá její pozemky bez právního důvodu. Tuto skutečnost ani žádná ze stran nerozporovala. Strany se rovněž shodly, že je žalovaný povinen hradit za bezesmluvní užívání pozemků náhradu. Předmětem sporu zůstala výše této náhrady za bezdůvodné obohacení žalovaného, tedy stanovení obvyklého nájemného za užívání pozemků žalobkyně. Je nutné předeslat, že v řízení bylo nutné, s ohledem na absenci dohody žalobkyně a žalovaného, zjistit obvyklé nájemné. Je tedy podstatné, že chybí dohoda žalobkyně a žalovaného o výši nájemného, kdy ani jedna ze stran není ochotna akceptovat návrh té druhé. V takovém případě musí rozhodnout soud a je nutné zjistit výši obvyklého nájemného v daném místě a čase. Musí se jednat o nájemné obvyklé, tedy takové, které by byl žalovaný povinný hradit v obdobném případě. Vztahy účastníků řízení jsou postihnuty skutečností, že je odlišný vlastník pozemků a vlastník budov na něm. Jedná se o neobvyklou situaci, která je komplikována skutečností, že neexistuje mnoho obdobných nemovitostí a nejsou známy ceny, za které jsou pozemky pronajímány cizím vlastníkům budov na nich postavených.

51. Výši obvyklého nájemného lze stanovit pouze znaleckým posudkem. V řízení byly provedeny znalecké posudky [titul] [celé jméno znalce], který byl zadán soudem, dále byl proveden posudek [titul] [celé jméno znalce], který si pro svou potřebu zadal žalovaný a nakonec byl proveden znalecký posudek [titul] [celé jméno znalkyně], jako posudek revizní k posudku [titul] [celé jméno znalce] a znalkyně se měla rovněž vyjádřit k posudku [titul] [celé jméno znalce]. Jak znalec [titul] [celé jméno znalce], tak znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] dospěli k obdobným závěrům, co se výše obvyklého nájemného týče. Oba znalci stanovili výši obvyklé ceny pozemků, kterou dovodili porovnáním pozemků žalobkyně s obdobnými pozemky na trhu v daném místě a čase. Z vypočtené obvyklé ceny pozemku pak dovodili obvyklé nájemné. Takový postup zvolili z toho důvodu, že nemohli použít porovnávací metodu, neboť na trhu s nemovitostmi nebyl dostatek pozemků, které by byly pronajímány jako zastavěné. Znalec [titul] [celé jméno znalce] oproti tomu výši obvyklého nájemného stanovil porovnávací metodou se vzorkem smluv, které sice byly uzavřeny s vlastníky bytových jednotek v bytovém domě na pozemku žalobkyně, ale znalec je neporovnával s žádnými jinými smlouvami. Jedná se o totožný pozemek, kde má umístěny své nemovitosti i žalovaný, ale všechny smlouvy byly uzavřeny s vlastníky výlučně bytových jednotek. Žalovaný má na pozemcích žalobkyně umístěny komerční objekty, konkrétně prodejnu a zázemí pro prodejnu.

52. Dle názoru soudu, ve shodě se závěry znaleckého posudku znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně], nelze srovnávat pouze vzorek smluv uzavřených s vlastníky bytových jednotek a dle nich stanovit obvyklé nájemné pro komerční prostory žalovaného, a to i v případě, že se jedná o totožnou nemovitost, a je nutné rozlišovat jakým způsobem je objekt žalovaného užíván a odlišit komerční užívání a užívání za účelem bydlení, neboť je nutné za účelem stanovení obvyklého nájemného porovnávat obdobné případy využití nemovitostí. Nelze tak vzít v úvahu částku 91 Kč/m2, jak to udělal znalec [titul] [celé jméno znalce] ve svém posudku, kterou zjistil pouze z kupních smluv uzavřených k předmětným pozemkům mezi žalobkyní a majiteli bytových jednotek. Skutečnost, že je komerční nájemné vyšší, vyplývá i ze znaleckých posudků znalců [titul] [celé jméno znalce] a [titul] [celé jméno znalkyně], neboť například [územní celek] mělo vytvořený sazebník, kde komerční nájemné činilo 10 % z hodnoty pozemku, dle standardů se kterými pracovali, činila výše nájemného 3 % - 6 % z ceny pozemků pro rekreaci a bydlení. Výše komerčního nájemného se pohybovala v rozmezí 7 % – 15 % z ceny pozemků. [titul] [celé jméno znalce] sice nepracoval s kupními smlouvami na předmětné pozemky a neuvedl, proč s nimi nepracoval, ale [titul] [celé jméno znalkyně] tak již učinila, když dle jejího názoru není možné z její strany odůvodnit, proč byla ve smlouvách stanovena uvedená kupní cena a cena za užívání pozemků, jedná se o vzorek smluv jen k jednomu pozemku, přičemž se měla stanovovat obvyklá cena, uvedený vzorek je příliš malý a jedná se o bytové jednotky, tedy nemovitosti neužívané ke komerčním účelům.

53. Pokud soud tedy vezme v úvahu dolní hranici nájemného dle znaleckých standardů, které k výpočtu použili znalci [titul] [celé jméno znalce] a [titul] [celé jméno znalkyně], které v případě bydlení činí 3 % z ceny pozemku a v případě komerčního nájemného 7% z ceny pozemku, dle názoru soudu se lze při nájemném za účelem bydlení ve výši 91 Kč/m2, kterým argumentoval žalovaný na základě posudku [titul] [celé jméno znalce], vypočteném ze smluv uzavřených s vlastníky bytových jednotek, tj. dle výše uvedeného cca 3% z ceny pozemku, dopočíst ceny pozemku 3 033 Kč/m2, tomu odpovídá komerční nájemné cca 212 Kč jako 7% ceny pozemku 3 033 Kč/m2, tedy nájemné, ke kterému znalci víceméně dospěli.

54. Soud proto vycházel ze závěrů znaleckých posudků [titul] [celé jméno znalce] a [titul] [celé jméno znalkyně], když znalci náležitě a rozsáhle vysvětlili svůj postup, jak dospěli k ceně obvyklého nájemného. V prvé řadě soud uvádí, že [titul] [celé jméno znalce] není ve věci podjatý jen na základě skutečnosti, že pro žalobkyni prováděl více znaleckých posudků, jak namítal žalovaný. To že znalec podává posudky pro jednu stranu v rámci její činnosti, automaticky neznamená podjatost znalce. Závěry znalce pak byly potvrzeny i revizním posudkem. Znalecké posudky mají všechny formální náležitosti, závěry uvedené v posudcích jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu, znalci vyčerpali úkol v rozsahu, v jakém jim byl zadán, přihlédli ke všem skutečnostem, s nimiž se měli vypořádat a jejich závěry jsou podloženy výsledky řízení, přičemž nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů. Znalci se rovněž náležitě vypořádali s námitkami žalovaného. Oba znalci, jak již bylo výše uvedeno, stanovili obvyklou cenu pozemků, v rámci které vycházeli z dostatečného vzorku obdobných pozemků, které se na trhu v daném čase a místě nacházely. Z této částky pak vypočetly obvyklé komerční nájemné. Jejich posudky jsou přesvědčivé, řádně odůvodněné. Rovněž vysvětlili, z jakých důvodů zvolili svůj postup, ten si před soudem obhájili, zdůvodnili, proč při svém zkoumání nezohledňovali zastavěnost pozemků a soud s jejich postupem souhlasí a je toho názoru, že znaleckým posudkům není co vytknout. Soud pro své rozhodnutí vyšel z posudku [titul] [celé jméno znalkyně], který byl pozdější a vypracován jako revizní, znalkyně vycházela z většího vzorku pozemků ke stanovení obvyklé ceny pozemku a držela se střední hranice ceny pozemků, v čemž nesouhlasila se znalcem [titul] [celé jméno znalce], který se držel horní hranice při porovnávání ceny. Znalkyně navíc vycházela z ceny pozemků v jednotlivých letech, neboť ceny pozemků rostou rychleji než inflace. Znalkyně stanovila obvyklé nájemné pro období [datum] do [datum] na částku 110 132 Kč a pro období od [datum] do [datum] na částku 106 360 Kč a z těchto částek soud při rozhodnutí vycházel.

55. Dle názoru soudu nelze pouze převzít informace ze smluv uzavřených s vlastníky bytových jednotek a nelze tak srovnávat pouze tento vzorek smluv, jak učinil znalec [titul] [celé jméno znalce]. Je pravdou, že se jedná o nemovitosti totožné, ke kterým se váže projednávaná věc, ale nelze postihnout všechny důvody, které vedly účastníky uvedených smluv k uzavření dohody o kupní ceně ve výši uvedené ve smlouvách, žalovaný má na pozemcích komerčních objekty oproti vlastníkům bytových jednotek, kteří uvedené smlouvy uzavřeli. Jak již výše soud uváděl, pro obvyklé nájemné je nutné vycházet ze srovnatelných případů, což vyplývá i z judikatury, jak bude uvedeno níže. Navíc [titul] [celé jméno znalce] závěry neobhájil své závěry, když není úplně zřejmé, jak ke svým závěrům dospěl, a své závěry znalec neosvětlil ani ve svém výslechu. Znalecký posudek znalce [titul] [celé jméno znalce] oproti posudkům znalců [titul] [celé jméno znalce] a [titul] [celé jméno znalkyně] je mnohem méně podrobný a znalce [titul] [celé jméno znalce] svůj postup dostatečně nevysvětlil.

56. Dle názoru soudu nelze rovněž argumentovat jinými smlouvami, které žalobkyně uzavřela dobrovolně s jinými vlastníky nemovitostí na jejích pozemcích, jak to činí žalovaný, a od této výše odvodit výši náhrady, kterou má žalovaný hradit. V uvedených případech se žalobkyně s druhou stranou dohodla, se žalovaným ale nikoliv, v takovém případě je nutné stanovit obvyklé nájemné, které bude logicky odlišné od dobrovolně uzavřených smluv. Pokud se navíc jedná o další smlouvy, které žalovaný ve svých podáních uváděl a argumentoval jimi, že žalobkyně běžně v [obec] uzavírá smlouvy, kde je kupní cena, případně náhrada za užívání pozemků nižší, je nutné uvést, že ve většině případů, které žalovaný předložil, se jedná o objekty určené pro bydlení, dále se například jedná o garáže. Jak uvedla žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] k uvedeným případům, kterými žalovaný argumentoval, tak pozemek, který byl převeden na manžele [jméno], byl zastavěn rodinným domem, nachází se mimo centrum poblíž sídlištních celků, pozemek převedený na [právnická osoba], se nacházel mimo zastavěnou část města v lokalitě [obec] sloužící chovu ryb, je přístupný po zpevněné komunikaci a zastavěn nebyl přímo rodinným domem, ale přístřešky s ním spojenými, pozemek tvořil zahradu kolem domu. Pozemek převedený na [územní celek] se nachází na okraji centra města a je zastavěn předávací stanicí. Pozemek převedený na [právnická osoba], [anonymizováno] se nachází v jižní části zastavěného území města a je zastavěn trafostanicí. Pozemky využívané [anonymizována tři slova] [země], [anonymizováno] jsou zastavěny stavbami administrativní budovy a garážemi a dále tvoří nádvoří, které je užíváno jako parkovací a manipulační plocha. Pozemek, který využívá společnost [právnická osoba], je pozemek s určením ostatní plocha, na kterém je umístěn dopravní pás pro přepravu cihlářské hlíny a je přístupný po zpevněné komunikaci a nejedná se o totožný případ, jak žalovaný ve svém podání ze dne [datum] naznačoval. Oproti tomu, jak bylo uvedeno ve znaleckém posudku [titul] [celé jméno znalce], nemovitosti žalovaného, tedy i pozemky žalobkyně, se nachází v centru [obec], na lukrativní pozici, jedná se o komerční prostory a je zřejmé, že jejich hodnota je podstatně vyšší. Argumentace žalovaného ohledně skutečnosti, že v bytovém domě jsou hlášeny sídla fyzických podnikajících osob, pak rovněž na závěru soudu ničeho nemění, neboť se jedná pouze o jejich sídlo, žalovaný ani netvrdil, zda jsou v bytech hlášeny provozovny a i tak by to ničeho neměnilo na skutečnosti, že se stále jedná o bytové jednotky, oproti nebytovým prostorům žalovaného, které prokazatelně ke komerčním účelům užívány jsou.

57. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 900/2012, dle nějž je nutné porovnávat obdobné pozemky a v případě, že k dispozici není dostatečný vzorek obdobných případů, je na znalci, aby se s uvedenou situací po odborné stránce vypořádal, resp. na soudu, aby zmíněné faktory zohlednil ve svých úvahách, soud v dané věci ve svých úvahách reflektoval a je toho názoru, že si žalovaný toto rozhodnutí nesprávně vykládá. Uvedenému rozhodnutí předcházel rozsudek Nejvyššího soudu ve stejné věci sp. zn. 28 Cdo 4930/2009 (na ten žalovaný rovněž odkazuje), kterým byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, neboť odvolací soud na rozdíl od okresního soudu nevycházel ze znaleckého posudku o obvyklém nájemném, ale vyšel pouze z jediné obdobné nájemní smlouvy, což Nejvyšší soud označil za nesprávný postup, neboť se odvolací soud dostatečně nevypořádal s vypracovaným znaleckým posudkem. V rozhodnutí soud dodal, že nájemné je nutné určit jako obvyklé bez ohledu na to, kdo je vlastníkem stavby, myšleno konkrétní osoba, ne způsob jejího využívání. V uvedeném řízení bylo v rámci obvyklého nájemného řečeno, že pro vlastníka stavby byl pozemek vysoce atraktivní, neboť na něm provozoval hotel. Nebyla tedy řešena konkurence mezi komerčním nájemným a nájemným určeným k bydlení. Samotné rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 900/2012 pak uvádí, že je nutné porovnávat obdobné pozemky a v případě, že k dispozici není dostatečný vzorek obdobných případů, je na znalci, aby se s uvedenou situací po odborné stránce vypořádal, resp. na soudu, aby zmíněné faktory zohlednil ve svých úvahách. Rozhodnutí zdůrazňuje, že je nutné porovnávat věc obdobnou. Jak znalec [titul] [celé jméno znalce], tak znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] uvedli, že s pozemky nakládali jako s nezastavěnými, neboť neexistují srovnatelné pozemky, takový je běžný postup, je tak stanoveno i ve znaleckých standardech a případné zhodnocení zastavěnosti je na soudu, když si sami nemohou koeficient zastavěnosti vymyslet. Znalci se tak v souladu s uvedeným rozhodnutím vypořádali se skutečností, že obdobné případy neexistují. Znalec [titul] [celé jméno znalce] pak uvedené rozhodnutí výslovně ve svém posudku na str. 9 zmiňuje. Znalci se tedy vypořádali se skutečností, proč nepoužili porovnávací metodu a také proč s pozemky pracovali jako s nezastavěnými. Soud v dané věci rozhodnutí reflektoval právě ve skutečnosti, že dle jeho názoru je nutné porovnávat věci obdobné a nelze bez dalšího srovnávat pouze kupní smlouvy k předmětným pozemkům, dle kterých byla stanovena znalcem žalovaného náhrada za užívání pozemku 91 Kč/m2, neboť se nejednalo o komerční nájemné, ale smlouvy uzavřené s vlastníky bytových jednotek. Jak již výše soud uváděl, tak komerční nájemné se od toho určeného k bydlení liší a takto stanovené nájemné by obvyklé nebylo. Dále soud reflektoval potřebu zabývat se zastavěností pozemků a dospěl k závěru, že výši nájemného oproti znaleckým posudkům [titul] [celé jméno znalce] a [titul] [celé jméno znalkyně] nebylo třeba soudem modifikovat. Soud konstatuje, že nikde není stanoveno, jak by měly soudy zastavěnost pozemku reflektovat. Jak již ale výše soud uváděl, náhrada znalcem [titul] [celé jméno znalce], kterou argumentoval žalovaný, za užívání pozemků žalobkyně s vlastníky bytových jednotek byla stanovena ve výši 91 Kč/m2. Dle znaleckých standardů užitých znalci [titul] [celé jméno znalce] a [titul] [celé jméno znalkyně], činí výše nájemného určeného k bydlení 3 % - 6 %, komerční nájemné pak 7 % - 15 %. Částce 91 Kč, při započítání nejnižší procentuální hodnoty, odpovídá částka přes 200 Kč/m2, tedy částka, ke které znalci dospěli. Z toho důvodu má soud za to, že vypočtené nájemné znalci odpovídá běžnému nájemnému a není potřebné ho dále jakkoliv upravovat. Tento výpočet pak není odborným závěrem, ale pouhou početní operací.

58. Ani rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3465/2018 nemělo na rozhodnutí soudu ve věci vliv, neboť se jedná o pokračování sporu uvedeného výše (sp. zn. 28 Cdo 900/2012, sp. zn. 28 Cdo 4930/2009). Nejvyšší soud opět konstatuje, že je nutné porovnávat obdobné případy, pokud tak nelze učinit, je nutné se vypořádat se skutečností, že obdobné pozemky neexistují a je nutné se vypořádat se zastavěností pozemku. Znalci i soud toto však učinili. Rozhodnutí opět ničeho neříká o konkurenci komerčního nájemného a nájemného určeného k bydlení. Pouze konstatuje, že nelze reflektovat vysokou atraktivitu pozemku pro jeho uživatele do jeho ceny, což ale soud a znalci nečinili.

59. Obdobně jako výše uvedená rozhodnutí, lze hodnotit i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1265/2018, kterého se žalovaný dovolával a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 865/2021 zmiňované žalovaným. Závěry obou rozhodnutí jsou opět takové, že, metodu, kterou užili znalci v tomto řízení, lze použít v případě, že nejsou k dispozici porovnatelné pozemky. Což konstatovali sami znalci i soud. Nejvyšší soud v rozhodnutích rekapituluje judikaturu, kde uvádí i výše citována rozhodnutí, vychází z nich a uvádí stejné závěry jako ty již výše zmiňované. Soud v dané věci postupoval v souladu i s těmito rozhodnutími. Znalci uvedli, proč zvolili použitou metodu, své závěry odůvodnili a vyjádřili se k zastavěnosti pozemků. Stejně tak soud se k těmto skutečnostem vyjádřil a zabýval se jimi. Ani jedno rozhodnutí se nezabývá konkurencí komerčního nájemného a nájemného určeného k bydlení, lze však uvést že soud v dané věci v souladu se závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 865/2021, dle nějž„ Při určení majetkového prospěchu získaného bez řádného právního důvodu je třeba přihlížet rovněž ke konkrétnímu způsobu využití předmětné nemovitosti obohaceným, to však nikoli na úkor zohlednění charakteru a stavu užívané věci samotné, jež determinují hodnotu užívacího práva primárně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2001, sp. zn. 25 Cdo 399/2001, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. 28 Cdo 2220/2010, ze dne 15. 2. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2359/2012, a ze dne 1. 8. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4162/2015).“ všechny tyto skutečnosti zohlednil.

60. Stejně tak na závěrech soudu v dané věci ničeho nemění ani odkaz žalovaného na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 589/2014. Žalovaný cituje část rozhodnutí, ve které je uvedeno, že je nutné pozemek pojímat jako zastavěný bez ohledu na vlastníka stavby. Opomíjí ale, že předmětem stížnosti dovolatelky byla skutečnost, že znalec použil ke srovnání zastavěné pozemky, kde byl vlastník pozemku a budovy na pozemku shodný, ale měl dle ní ke srovnání užít pozemky, kde byl vlastník pozemku a vlastník stavby odlišný. Nejvyšší soud pak konstatoval právě žalovaným citovaný závěr, že je nutné užít obdobné (zastavěné) pozemky bez ohledu na to, kdo je vlastníkem budovy na pozemku. Tedy ani toto rozhodnutí se netýká konkurence komerčního nájemného a nájemného určeného k bydlení.

61. Pokud se jedná o argumentaci žalovaného rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1405/2005, tak uvedený případ byl od projednávané věci odlišný, neboť toto rozhodnutí řeší otázku pasivní věcné legitimace vlastníka budovy na cizím pozemku. Nejvyšší soud konstatoval, že není rozhodné, zda vlastník budovu využíval, či z ní měl zisk, ale jeho pasivní legitimace ve sporu je dána jeho vlastnickým právem k budově na cizím pozemku. Nejvyšší soud tak neřešil otázku komerčního nájemného a nájemného určeného k bydlení ale otázku pasivní legitimace v případě, že budovu užívala osoba odlišná od vlastníka na základě neplatné kupní smlouvy.

62. Ze všech výše uvedených důvodů tak soud rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno, neboť žalovaný se na úkor žalobkyně tím, že užíval její pozemky, aniž by měl se žalobkyní uzavřenou jakoukoliv dohodu o jejich užívání, dle § 2991 o. z. bezdůvodně obohatil a je povinen vydat bezdůvodné obohacení v podobě obvyklého nájemného v daném čase a místě a výše bezdůvodného obohacení tak byla stanovena dle znaleckého posudku znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] ve formě obvyklého nájemného, které by byl žalovaný jinak povinen hradit. Soud proto žalobkyni za období od [datum] do [datum] přiznal částku 62 772 Kč, vyplývající z výše vypočteného obvyklého nájemného [titul] [celé jméno znalkyně] ve výši 110 132 Kč po odečtení úhrad žalovaným ve výši 47 630 Kč. Za období od [datum] do [datum] přiznal soud žalobkyni částku 64 330,75 Kč, tedy jak požadovala, neboť se jedná o nižší částku, než by činila dle znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalkyně], dle kterého by obvyklé nájemné činilo částku 106 360 Kč a po odečtení úhrad provedených žalovaným ve výši 41 041,25 Kč, by žalobkyni náležela částka ve výši 65 318,75 Kč, když soud nemůže nad rámec žalobkyní požadované částky 64 330,75 Kč ničeho dalšího žalobkyni přiznat. Žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný poprvé prokazatelně vyzván k vydání bezdůvodného obohacení. Za tento den soud považuje, v souladu s ustanovením § 1958 o. z., výzvu žalobkyně žalovanému, která vyzývala žalovaného k úhradě částky za první období do 30 dnů od doručení výzvy, která byla žalovanému doručena dne [datum] a za druhé období do [datum] dopisem doručeným [datum]. Od následujícího dne, tedy ohledně částky 62 772 Kč od [datum] a ohledně částky 64 330,75 Kč od [datum], byl žalovaný s prodlením s vydáním bezdůvodného obohacení. S ohledem na to, že žalobkyně požadovala za období od [datum] do [datum] částku ve výši 71 549 Kč, soud výrokem II. zamítl částku co do výše 8 777 Kč, spolu s příslušným úrokem z prodlení, tedy částku, která převyšovala soudem přiznané bezdůvodné obohacení za toto období ve výši 62 772 Kč.

63. Soud závěrem dodává, že revizní znalecký posudek nebylo třeba zpracovat znaleckým ústavem, jak navrhoval žalovaný, ale zcela postačil posudek [titul] [celé jméno znalkyně], proto zamítl jeho návrh na další znalecký posudek. S ohledem na to, že žalovaný byl ve sporu neúspěšný, neprovedl soud jeho důkazní návrhy, a to fakturu za znalecký posudek a doklad o zaplacení faktury, neboť žalovanému žádnou náhradu za tyto položky nepřiznával s ohledem na neúspěch.

64. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyně, jež byla neúspěšná jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 640,41 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 4 200 Kč představující 300 Kč za každý z čtrnácti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (2x předžalobní upomínka, 2x návrh ve věci samé, 5x účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a 5x příprava na uvedená jednání), jak žalobkyně požadovala, a cestovní náhrada v celkové výši 5 440,41 Kč, a to v souvislosti s cestami na jednání [obec] – [obec] a zpět, realizované dne [datum] náhrada 1 040,93 Kč za 204 ujetých km (29,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 3,7 l [číslo] km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t., v dne [datum] náhrada 1 096,83 Kč za 204 ujetých km (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 3,7 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t., dne [datum] náhrada 1 096,83 Kč za 204 ujetých km (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 3,7 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t., dne [datum] náhrada 1 102,91 Kč za 204 ujetých km (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 3,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a dne [datum] náhrada 1 102,91 Kč za 204 ujetých km (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 3,7 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t.

65. O náhradě nákladů státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., tak, že zavázal neúspěšného žalovaného, u kterého nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, k jejich náhradě, a to ve výši 37 581 Kč. Jedná se o náklady, které soud vynaložil na znalečné znalcům [titul] [celé jméno znalce], a to za podaný znalecký posudek, jeho doplnění a výslech znalce a [titul] [celé jméno znalkyně], a to za znalecký posudek a její výslech.

66. O uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek soud rozhodl podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o SOP“), neboť žalobkyně, která byla v řízení od placení soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o SOP osvobozena, byla úspěšná a v takovém případě je neúspěšný žalovaný povinen státu uhradit soudní poplatek. Ten činí dle Položky 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona o SOP, částku ve výši 5 % z požadovaného peněžitého plnění. Žalobkyně po zpětvzetí ze dne [datum] požadovala částku 135 879,75 Kč a z této částky soud poplatek vypočítal.

Poučení