212 C 8/2019 - 423

Rubrum

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o 515.738 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 67.593 Kč od 16. 1. 2019 do 11. 4. 2019, zákonného úroku z prodlení ve výši ve výši 9,75 % ročně z částky 352.058 Kč od 16. 1. 2019 do 11. 4. 2019 a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.000 Kč od 16. 1. 2019 do 11. 4. 2019.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 57.196 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13.794,50 Kč od 24. 5. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 43.401,50 Kč od 19. 7. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci 252.058 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 67.593 Kč od 12. 4. 2019 do 23. 5. 2019, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 352.058 Kč od 12. 4. 2019 do 23. 5. 2019, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 252.058 Kč od 24. 5. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.000 Kč od 12. 4. 2019 do 23. 5. 2019, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále na nákladech řízení 3.511,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále na nákladech řízení 1.755,75 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Bruntále dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 467.758 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 16. 1. 2019 do zaplacení. Žalobou uplatněná částka představovala náhradu za nemajetkovou újmu způsobenou na zdraví žalobce trestným činem žalovaného, přičemž šlo o bolestné ve výši 41.580 Kč, náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 419.178 Kč a cenu znaleckého posudku ve výši 7.000 Kč. Žalobce odkazoval na rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kterým byl žalovaný uznán vinným ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví dle ustanovení § 146 odst. 1 trestního zákona. Žalobce se plně ztotožňoval se závěry soudu v trestním řízení o tom, že dne [datum] na chodníku před objektem pivnice [jméno FO] společně s [jméno FO] [Anonymizováno], stíhaným zvlášť, žalovaný napadl žalobce tak, že jej udeřil pěstí do hlavy a kopnul nohou do levého boku, načež žalobce upadnul na zem. Žalovaný se tak podílel na zranění spočívajícím v oděrkách v obličeji, otřesu mozku a vykloubení levého ramene, což si vyžádalo hospitalizaci v nemocnici v [adresa] v době od [datum] do [datum], přičemž nejméně do [datum] byl žalobce (poškozený) omezen v obvyklém způsobu života zejména bolestivostí hlavy a ruky a omezením hybnosti ruky. Žalovaný je pak, dle názoru žalobce, odpovědný rovněž za opakované vykloubení ramene žalobce, ke kterému došlo dne [datum] při bezděčném pohybu rukou, a ke kterému by nedošlo, kdyby rameno žalobce nebylo nestabilní právě v důsledku zranění způsobeného žalovaným, jakož i za dále trvající pracovní neschopnost způsobenou následnou operací ramene a na ni navazující rekonvalescencí. Žalobce popíral, že by dne [datum] porušoval léčebný režim tím, že hrál šipky. Žalobce připouštěl, že útok nebyl veden pouze žalovaným, ale účastnilo se ho více osob, avšak byl to žalovaný, kdo byl organizátorem celé trestné akce a kdo jako jediný pociťoval vůči žalobci zášť pro údajné napadení jeho matky žalobcem o několik měsíců dříve, zatímco ostatní útočníci vůbec neznali ani žalobce ani příčinu jeho napadení. Žalovaný se proto nemůže zbavit své odpovědnosti ani v případě, pokud by škodu způsobil někdo jiný. V této souvislosti pak žalobce upozornil na konkrétní judikaturu. Žalobce se neztotožňoval se závěry učiněnými znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], v rámci trestního řízení. Zejména upozorňoval, že znalec žalobce osobně nevyšetřil. Naopak zcela odkazoval na závěry znaleckého posudku vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO], který byl doložen k žalobě v projednávané věci.

2. Podáním ze dne [datum] žalobce žalobu rozšířil o částku 142.906 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 142.906 Kč ode dne 19. 7. 2018 do zaplacení představující nárok na ušlý výdělek za dobu pracovní neschopnosti žalobce. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně částky 53.819 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 53.819 Kč za dobu od 19. 7. 2018 do zaplacení, neboť dle rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Bruntál ze dne [datum] má žalobce nárok na nemocenské v plné výši za dobu od [datum] do [datum]. Částka byla dne [datum] vyplacena na účet přítelkyně žalobce [adresa] č. [hodnota] kód banky: [Anonymizováno] vedený u [právnická osoba]., kam jsou zasílány veškeré příjmy žalobce. Po dalších provedených změnách žaloby a částečných zpětvzetích žaloby (viz pravomocné usnesení ze dne [datum] na č.l. 269) zůstala předmětem řízení částka 515.738 Kč (bolestné ve výši 67.593 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 352.058 Kč, ušlý výdělek ve výši 89.087 Kč, znalečné ve výši 7.000 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 426.651 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 89.087 Kč od 19. 7. 2018 do zaplacení.

3. Žalobce vzal následně u jednání soudu dne [datum] žalobu částečně zpět ohledně zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z celkové částky 426.651 Kč (bolestné 67.593 Kč, ztížení společenského uplatnění 352.058 Kč, znalečné 7.000 Kč) od 16. 1. 2019 do 11. 4. 2019. V souladu s ustanovením § 96 občanského soudního řádu a procesním úkonem žalobce, který je oprávněn disponovat za řízení žalobou, soud řízení v požadovaném rozsahu částečně zastavil (viz výrok I.).

4. Žalovaný nárok žalobce neuznával, v prvé řadě proto, že na zranění žalobce se podílelo více osob. U jednání soudu dne [datum] žalovaný učinil nesporným, že nese odpovědnost za prvotní zranění žalobce, a to v souladu s rozhodnutím v trestní věci. Za nespornou považoval i odpovědnost za pracovní neschopnost žalobce v období od [datum] do [datum]. Rozhodně však odmítal odpovědnost za vznik druhého zranění žalobce dne [datum], kdy došlo k obnovení vykloubení, a jeho následnou léčbu. Upozornil, že v rámci trestního řízení nebyl žalobci přiznán nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, neboť absentuje příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a dalším zraněním žalobce vzniklým dne [datum]. Žalobce totiž nedodržoval léčebný režim, a k opakovanému vykloubení došlo s nejvyšší mírou pravděpodobnosti v souvislosti s hraním šipek, kdy žalobce provedl neopatrný pohyb, a následné léčení recidivy a rozvinutí obrny souviselo až s tímto druhým vykloubením. Teprve po druhém vykloubení byl zjištěn u žalobce Hill-Sachsův defekt, jehož náprava způsobila delší pracovní neschopnost žalobce. Jedním z předpokladů úspěšného léčení pohybového aparátu, je tzv. klid na lůžku, tj. nutnost poškozenou končetinu nezatěžovat a držet se pokynů lékaře. Přitom sám žalobce v průběhu řízení popisoval své jednání během pracovní neschopnosti, v němž lze spatřovat porušení či porušování léčebného režimu, v jehož důsledku došlo k prodlužování doby pracovní neschopnosti a tím i ke zvýšení uplatněných nároků. Další problém spatřoval žalovaný ve skutečnosti, že žalobce mohl bezděčný pohyb, kterým došlo k opětovnému vykloubení ramene, udělat i v rámci nestability po požití piva, když k němu došlo ve 23 hodin před pivnicí [jméno FO], přestože lékařem povolené vycházky měl žalobce v době od 14 do 19 hodin. Obecně je přitom známo, že předpokladem úspěšného léčení je klid. V této souvislosti žalovaný vyzdvihl ustanovení § 2918 občanského zákoníku. Žalobce si, dle jeho názoru nepočínal tak, jak lze od osoby průměrných vlastností důvodně očekávat, jde-li o ochranu zdraví, jako nejcennějšího statku.

5. Ve věci samé bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Ve výroku I. bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 206.484 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 53.798,50 Kč od 24. 5. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 100.000 Kč od 24. 5. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.000 Kč od 24. 5. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 45.685,50 Kč od 19. 7. 2018 do zaplacení. Výrok I. nabyl právní moci dne 20. 7. 2022. Ve výroku II. byla žaloba zamítnuta ohledně částky 376.847 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 67.593 Kč od 16. 1. 2019 do 23. 5. 2019, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13.794,50 Kč od 24. 5. 2019 do 5. 11. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 352.058 Kč od 16. 1. 2019 do 23. 5. 2019, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 252.058 Kč od 24. 5. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 43.401,50 Kč od 19. 7. 2018 do zaplacení. Ve výrocích III. a IV. bylo rozhodnuto o nákladech řízení účastníků a státu.

6. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl rozsudek okresního soudu ve výrocích II. až IV. zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, že veden závazným právním závěrem odvolacího soudu shledá okresní soud nárok žalobce na ušlý výdělek a bolestné oprávněným a rozhodne o celém předmětu řízení, pokud jde o úroky z prodlení. Okresnímu soudu bylo rovněž uloženo znovu rozhodnout o nákladech řízení účastníků včetně nákladů odvolacího řízení a o nákladech státu.

7. V průběhu řízení bylo prokázáno, že rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl žalovaný, jako mladistvý, uznán vinným ze spáchání provinění ublížení na zdraví podle § 146 odstavec 1 trestního zákoníku a § 6 odstavec 1 zákona č. 218/2003 Sb., a provinění výtržnictví podle § 358 odstavec 1 trestního zákoníku a § 6 odstavec 1 zákona č. 218/2003 Sb., kterých se dopustil tím, že „..dne [datum] v době okolo [Anonymizováno].[Anonymizováno] hodin v [adresa] na chodníku před objektem pivnice [jméno FO] před nejméně dalšími třemi osobami společně s [jméno FO] [Anonymizováno], stíhaným zvlášť, poté, co nejprve mladistvý [Jméno žalovaného] vstoupil do pivnice [jméno FO], kde chtěl vyhledat [Jméno žalobce] s tím, že jej jde zbít, vyšel ven společně s [jméno FO], aby mu celou věc vysvětlil, a venku [jméno FO] napadl pěstí do hlavy a [jméno FO] udeřil [jméno FO] pěstí do těla a následně [Jméno žalovaného] napadl i [Jméno žalobce] tím způsobem, že jej udeřil pěstí do hlavy a kopnul nohou do levého boku, načež [Jméno žalobce] upadnul na zem, a tímto jednáním způsobil poškozenému [jméno FO] zranění spočívající ve zhmoždění dolní čelisti, což si vyžádalo lékařské ošetření na chirurgické ambulanci nemocnice v [adresa] s pracovní neschopností do [datum], a u poškozeného [Jméno žalobce] se podílel na zranění spočívajícím v oděrkách v obličeji, otřesu mozku a vykloubení levého ramene, což si vyžádalo hospitalizaci v[Anonymizováno]nemocnici v [adresa] v době od [Anonymizováno]. 7. do [datum], přičemž nejméně do [datum] byl poškozený omezen v obvyklém způsobu života zejména bolestivostí hlavy a ruky a omezením hybnosti ruky, když do dne [datum] měl nasazenu na ruce ortézu..“. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že sám žalobce, jako svědek, uváděl, že po dobu pracovní neschopnosti chodil i s ortézou hrát šipky 2x – 3x týdně, hraje pravou rukou. V rámci trestního řízení se svědci vyjadřovali převážně k průběhu samotného incidentu dne [datum]. Svědci nebyli přímo dotazováni, zda a v jaké konkrétní době žalobce hrával šipky či odkládal ortézu. Svědek [jméno FO] soudu sdělil, že: „Poškozený nosil nárazově ortézu, a to podle toho, zda zrovna hrál šipky. Šipky hrával se svědkem a ortézu většinou neměl. Měl ji většinou pověšenou na barové židli. Poškozeného vídal pětkrát do týdne a asi třikrát týdně hráli šipky. První hru hrával poškozený většinou s ortézou a pak si ji sundával. V [jméno FO] hrají šipky všichni, včetně servírek. Hraje se tam bruntálská liga v šipkách, která v nejužším výběru čítá asi 5 lidí. Dále svědek uvedl, že poškozený [Jméno žalobce] často urážel matku mladistvého [jméno FO] vulgárními výrazy. Mladistvý si to asi nenechal líbit. Pokud jde o jeho neschopenku po napadení, pak [jméno FO] před celou hospodou řekl, že se to bude snažit co nejdéle natáhnout. Dokonce mluvil o tom, že bude chtít alespoň částečný invalidní důchod. Po [datum] se konal turnaj v šipkách, kterého se [Jméno žalobce] účastnil. Určitě tehdy hrál bez ortézy a umístil se na prvních třech místech.“ Svědkyně [jméno FO] soudu sdělila, že u incidentu přímo nebyla, ale v červenci pracovala v lese a jednou nebo dvakrát zašla do [jméno FO]. O události se dozvěděla od [jméno FO]. Pak si všimla poškozeného v [jméno FO]. Poškozený hrál s ostatními šipky a určitě na sobě neměl žádnou ortézu. Z obsahu trestního spisu rovněž vyplývá, že žalovaný byl v době spáchání skutku nezletilý. Jednání se dopustil, když měl za to, že to byl právě žalobce, kdo v předchozí době napadl jeho matku. (shodná tvrzení účastníků, trestní spis Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka], zejména rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka], odvolání ze dne [datum], usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], č. j. [spisová značka])

8. Bylo prokázáno, že v trestním řízení se soud opíral o znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]. Z obsahu posudku vzal soud za prokázáno, že žalobce byl po primárním ošetření krátkodobě hospitalizován na chirurgickém oddělení nemocnice v [adresa] (do [datum]). Následně byl v ambulantní léčbě a od [datum] byla ordinována rehabilitační léčba. Po spontánním obnovení vykloubení ramenního kloubu levé horní končetiny ze dne [datum] podstoupil léčbu v ortopedické ambulanci, a dne [datum] byla provedena operační artroskopická stabilizace levého ramenního skloubení. Žalobce utrpěl komplex úrazových změn – povrchní zranění kožního krytu obličejové části hlavy, otřes mozku a vykloubení levostranného ramenního skloubení. Při primárním ošetření byly uváděny známky svědčící pro alkoholovou opilost. Poranění skloubení levostranné horní končetiny bylo komplikováno rozvojem částečné obrny pažní nervové pleteně a zejména spontánním obnovením vykloubení dne [datum]. Toto opakované poranění mělo za následek částečné omezení hybnosti prstů ruky a poruchu citlivosti malíkové hrany levé ruky a vyžádalo si laparoskopickou ortopedickou intervenci. Z výpovědi znalce v rámci hlavního líčení soud zjistil, že v době domácího léčení měl poškozený fixaci v podobě odnímatelné ortézy. Minimálně první 2 týdny by nemělo docházet k jeho sundání. Poté se již ortéza mohla krátkodobě sundávat, hlavně kvůli hygieně. Pokud jde o sport, ten provozovat neměl. Určitě nemohl mít poškozený dovoleno od lékaře hrát šipky. Měl se v době léčby vyhýbat jakýchkoli švihových pohybů. Dle názoru znalce by poškozený nebyl po dobu prvních tří týdnů vůbec schopen jakéhokoli švihového pohybu horní končetinou, protože je to hodně bolestivé. Sport rozhodně není povolen ani v době léčby, ani v době rehabilitace. Pacient by se měl fyzicky šetřit. Pokud by poškozený házel šipky jinou rukou než poraněnou, mělo by to také vliv a tělo by na tento hod reagovalo, neboť pohyb je nutné vybalancovat. Poškozený by byl schopen hodu, ale přetěžoval by tím i svaly druhé poloviny těla. Proto by měl v době rekonvalescence omezit fyzickou aktivitu. Po druhém vykloubení byl zjištěn kostní defekt, který byl následně napravován, aby nedocházelo k opakovaným vykloubením. Z dokumentace nijak nevyplývá, zda poškozený trpěl na vykloubení ramene ještě před projednávanou událostí. V době, kdy bylo rozhodnuto o odložení ortézy, nebylo ještě zranění zcela zhojeno a doléčovalo se rehabilitační léčbou. Znalec dále uvedl, že se nelze bez vyšetření poškozeného vyjádřit k případným trvalým následkům. Již ve svém posudku však uvedl, že případný následek nebude provázen trvalou funkční poruchou zdraví, znemožňující samostatné zaopatření běžných životních úkonů. (shodná tvrzení účastníků, trestní spis Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka], zejména rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka])

9. Pokud jde o náhradu nemajetkové škody požadované žalobcem v trestním řízení v částce 142.906 Kč, vycházel okresní soud v trestním řízení z prokázaného závěru, že se žalovaný (mladistvý) částečně podílel na způsobeném zranění poškozeného [Jméno žalobce], nebyl však jediným útočníkem. Současně měl za to, že mezi opakovaným vykloubením levého ramene, k němuž došlo dne [datum] a jednáním mladistvého obžalovaného (žalovaného) absentuje příčinná souvislost, zejména když poškozený (žalobce) nedodržoval léčebný režim a k opakovanému vykloubení došlo s nejvyšší mírou pravděpodobnosti v souvislosti s hraním šipek, když provedl neopatrný pohyb a následné léčení této recidivy a rozvinutí obrny, pak souviselo až s tímto vykloubením. Rovněž Krajský soud v Ostravě, jako soud odvolací, v bodě 8 usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], konstatoval, že přetrvávají pochybnosti, do jaké míry je zde dána příčinná souvislost mezi jednáním mladistvého obžalovaného, tak jak bylo nalézacím soudem zjištěno a byl uznán pravomocně vinným, a následkem v podobě obnovení vykloubení, kdy teprve byl zjištěn kostní defekt (Hill-Sachsův defekt), který se váže k vykloubení a který při primárním ošetření zjištěn nebyl, přitom byl napravován až po obnoveném vykloubení, aby nedocházelo k opakovaným luxacím, což nepochybně zapříčinilo déletrvající pracovní neschopnost poškozeného. Soud proto zdravotní pojišťovnu i poškozeného (žalobce) odkázal na uplatnění požadované náhrady škody na řízení ve věcech občanskoprávních. (shodná tvrzení účastníků, trestní spis Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka], zejména rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka], usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], č. j. [spisová značka])

10. Dále bylo prokázáno, že rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl obžalovaný [jméno FO] uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odstavec 1 trestního zákoníku a přečinu výtržnictví podle § 358 odstavec 1 trestního zákoníku, kterých se dopustil tím, že dne [datum] v době okolo [Anonymizováno].[Anonymizováno] hodiny v [adresa] na chodníku před objektem pivnice [jméno FO] před nejméně dalšími třemi osobami společně s již odsouzeným mladistvým [Jméno žalovaného] poté, co nejprve mladistvý [Jméno žalovaného] vstoupil do pivnice [jméno FO], kde chtěl vyhledat [Jméno žalobce] s tím, že jej jde zbít, a následně vyšel ven společně s [jméno FO], aby mu celou věc vysvětlil, venku [jméno FO] společně fyzicky napadli tak, že jej [jméno FO] nejméně jedenkrát kopl a nejméně třikrát udeřil pěstí do hlavy a těla a [Jméno žalovaného] jej udeřil opakovaně pěstí ruky do hlavy a kopl do těla, čímž poškozenému [jméno FO] způsobili zranění spočívající ve zhmoždění dolní čelisti a podvrtnutí palce levé ruky, což si vyžádalo lékařské ošetření na chirurgické ambulanci nemocnice v [adresa] s pracovní neschopností do [datum], kdy po tuto dobu měl poškozený na levé ruce nasazenu sádrovou fixaci, což mu znemožňovalo vykonávání běžných denních úkonů. (shodná tvrzení účastníků, trestní spis Okresního soudu v Bruntále sp. zn. [spisová značka], zejména usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka])

11. Bylo také prokázáno, že žalobce byl po prvotní události, tedy vzniku zranění dne [datum], nepohyblivý, omezen při sportu, jízdě na kole, osobní hygieně, nemohl za kamarády, do hospody, za rodinou u [adresa], kam by musel jet vlakem nebo autobusem, což by představovalo komplikace při nastupování do vlaku. Vycházky měl povolené asi po 14 dnech nebo po 3 týdnech, a to v době od 14 hodin na cca 5 hodin denně, tedy do 19 hodin. Ortézu mu lékaři dovolili sundat asi po 3-5 týdnech, po jejím sundání začal chodit na rehabilitace. Šipky v době, kdy měl ortézu, nehrál. Hraje pravou rukou, vykloubené bylo rameno levé ruky. Před prvním vykloubením problémy s ramenem neměl. Ortézu si sundával pouze při koupání, jinak s ní i spával. V době vycházek chodil žalobce na procházky se psem nebo k rodičům přítelkyně, párkrát byli i v pivnici [jméno FO]. (účastnický výslech žalobce ze dne [datum], svědecká výpověď přítelkyně žalobce [adresa])

12. Dále bylo prokázáno, že dne [datum] došlo k opětovnému vykloubení levého ramene žalobce, a to cca ve [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin před pivnicí [jméno FO]. Přímo před pivnicí byla přítomna přítelkyně žalobce, při konverzaci s ní se žalobce ohnal levou rukou, z jakého důvodu si již nevzpomínal, a rameno vyskočilo. V průběhu večera vypil asi 3 piva, šipky nehrál. V této době již žalobce docházel na rehabilitace, z rozhodnutí lékaře ze dne [datum] nemusel nosit ortézu. Dle záznamu o výjezdu zdravotnické záchranné služby ze dne [datum] byla výzva z telefonního čísla [tel. číslo] zaznamenána ve [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin. Dle zaznamenané anamnézy a nálezu došlo po špatném pohybu k opětovně luxaci levého ramene. Žalobce byl při vědomí, orientovaný, opocený, udával velké bolesti, vypil cca 3 piva. (účastnická výpověď žalobce, svědecká výpověď [adresa], záznam o výjezdu – [adresa] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] ze dne [datum], sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem])

13. Žalovaný v rámci své procesní obrany trval na tom, že žalobce porušoval po vzniku prvotního zranění léčebný režim hraním šipek. V tomto směru má soud za prokázáno, že v roce [Anonymizováno] se v pivnici [jméno FO] hrávaly šipky, pořádaly se rovněž turnaje, z akcí byly pořizovány fotografie a ty pak byly umísťovány na sociální síť facebook, přístup k nim měla jen uzavřená skupina lidí. Poslední fotografie byly vloženy ve dnech [datum] a [datum], nejsou na nich zachyceny osoby hrající šipky, jde o momentky z oslav. Před prvním zraněním žalobce šipky často hrával, účastnil se turnajů, zpravidla se velmi dobře umísťoval, patřil k nejlepším hráčům. Pivnice [jméno FO] v době po zranění žalobce ukončila provoz, turnaje se již nepořádají. Účastnickým výslechem žalobce doplnil, že přesně neví, kdy po úraze začal hrát šipky, je pravdou, že sem tam si zahrál, ale až od prázdnin [Anonymizováno] nepravidelně hraje 1x nebo 2x za měsíc. Trval na tom, že v době, kdy po prvním úraze nosil ortézu, tuto sundával pouze při převlékání či hygieně, popíral, že by v této době ortézu odkládal a hrál bez ní šipky. Jeho tvrzení podpořila svědkyně [adresa], přítelkyně žalobce. U hlavního líčení ve věci sp. zn. [spisová značka] žalobce připustil, že v době léčení zranění šipky hrál. U jednání soudu v projednávané věci dne [datum] na přímý dotaz soudkyně, zda v době léčení prvotního zranění šipky hrál, odpověděl, že o tom není důkaz. Svědkyně [jméno FO], matka žalovaného, uváděla v rámci svědecké výpovědi, že si je jistá, že žalobce v době léčení hrál šipky bez ortézy, neboť ho přes den potkávala na náměstí, kde chodil s ortézou a večer byl v pivnici bez ní. K dotazu soudkyně svědkyně upřesnila, že v létě [Anonymizováno] pracovala v lese, vždy do 13 nebo 14 hodin, odpoledne měla volno. Pana žalobce vídávala na náměstí, když pracovala v pekárně, což bylo až v roce [Anonymizováno]. V roce [Anonymizováno] chodila na náměstí třeba na trhy, a to žalobce potkávala. 2 x nebo 3x pak šla kolem pivnice [jméno FO], nahlédla dovnitř a viděla pana žalobce hrát šipky. Svědek [jméno FO] uváděl, že ortézu žalobce nosil, nenosil. Když se mu v šipkách dařilo, tak si ji nechával. Když se mu nedařilo, tak si ji sundával a dával si ji na barovou židli. Bylo to koncem srpna, v září, v říjnu [Anonymizováno]. Svědkyně [jméno FO], kamarádka matky žalovaného, vypověděla, že byla kdysi večer v [jméno FO] a viděla pana žalobce, jak hraje šipky bez ortézy v době, kdy byl v pracovní neschopnosti. K dotazu soudkyně, jak ví, že byl v pracovní neschopnosti, uvedla, že přes den ho viděla s ortézou a večer bez ní. Ví, že to bylo v létě [Anonymizováno], ale kdy to bylo úplně přesně, to si nepamatuje. Viděla ho párkrát, v [jméno FO] byla jednou nebo dvakrát. Svědek [jméno FO], bratr žalobce, uváděl, že v roce [Anonymizováno] hrával žalobce šipky málo. V době, kdy nosil ortézu, ji párkrát dole měl, ale nebylo to tak hrozné. Sundával ji právě u hraní šipek. Nebylo to hned po tom úraze, ale kdy přesně, to nevěděl. Svědkyně [jméno FO] popsala, že jako servírka v pivnici zaznamenala, že žalobce do hospody s ortézou chodil, ale šipky hrát nemohl. Pamatovala si, že ho to štvalo. Sedával u stolu a sledoval, jak ostatní hrají, ale sám nehrál. Na turnaje chodil, ale jenom fandil ostatním. Neviděla ho sundávat ortézu a hrát. Svědkyně [jméno FO], rovněž servírka z pivnice [jméno FO], neviděla, že by si žalobce ortézu sundával, pouze že si ji upravoval. Nikdy neviděla, že by ortézu odložil na barovou židli. Žalovaný v řízení předložil 3 fotografie pořízené na turnaji v šipkách v pivnici [jméno FO] s tím, že neví, kdy se turnaj odehrál a navrhoval, aby údaj upřesnili svědci. Svědci na fotografiích poznávali žalobce a servírku, není zachycena přímo hra. Na fotografii je datum [datum] přičemž není zřejmé, za jde o datum turnaje či o datum zveřejnění fotografie na sociální síti. (účastnický výslech žalobce, zvukový záznam z hlavního líčení ve věci sp. zn. [spisová značka], svědecká výpověď svědkyně [adresa], svědecká výpověď svědkyně [jméno FO], svědecká výpověď svědka [jméno FO], svědecká výpověď svědka [právnická osoba], svědecká výpověď svědkyně [jméno FO], svědecká výpověď svědka [jméno FO], svědecká výpověď svědkyně [jméno FO], svědecká výpověď svědkyně [jméno FO], úřední záznam ze dne [datum], fotografie)

14. S ohledem na výsledky dokazování byl žalovaný poučen podle § 118a občanského soudního řádu, že pokud tvrdí, že žalobce v době od [datum] do [datum] porušoval léčebný režim, a to hraním šipek a odkládáním ortézy, pak je toto povinen tato svá tvrzení prokázat, jinak se vystavuje nebezpečí neunesení břemene důkazního a tím, i negativního rozhodnutí ve věci. Žalovaný doplnil, že to byl sám žalobce, kdo od počátku trestního řízení tvrdil, že v rozhodné době hrál šipky, byť při tom sundával ortézu. Tuto skutečnost měl za prokázanou i soud v trestním řízení, kdy na straně 3 rozsudku ze dne [datum] uvádí: „[jméno FO] chodil i s ortézou a hrával šipky, ale hrál pravou rukou. Ortézu si sundával jen na převlékání. Pokud jde o to druhé vykloubení, pak nebyl lékaři nijak zvlášť upozorňován, aby dbal zvýšené opatrnosti. Rameno pak bylo nestabilní a musel být dne [datum] operován, protože mu hrozilo další vyhození. V rámci pracovní neschopnosti měl po 14 dnech až 3 týdnech vycházky, a to od 14.00 do 19.00 hodin. Šipky chodil po dobu pracovní neschopnosti hrávat dvakrát až třikrát do týdne.“ 15. U jednání soudu dne [datum] žalobce vylíčil svá omezení po úraze. Uvedl, že v práci se vždy převléká do pracovního, do montérek, s tím byl problém. Z počátku neměl v ruce cit, ale už je to dobré. Po nástupu do práce po pracovní neschopnosti ty problémy přetrvávaly tak půl roku. Ani s ostatním oblékáním už problém nemá. V této době už nepociťuje žádné omezení, které by s úrazem souviselo. Teď už je to dobré. Svědkyně [adresa], přítelkyně žalobce, vypověděla, že pokud přítel někde uváděl, že mu dělá problém cestování, tak to neví, jaké cestování, nic o tom neví. Ví naopak, že mu dělá problém chlad, chladná voda. Doma např. při krájení cibule, to mu třeba vypadne nůž z ruky. On sám se nesvěřuje, zda ho to bolí. Většinou to na něm pozná. V domácnosti pere a věší prádlo ona. Neví o tom, zda a jakým způsobem byl omezen v práci, tam s ním není. Byl v pracovní neschopnosti, ale zda se nějaké omezení projevilo, to neví. (účastnický výslech žalobce, svědecká výpověď [adresa])

16. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce pracoval u zaměstnavatele [právnická osoba] od [datum] do [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] na pozici dělní PV (plastikářská výroba) - úprava a kompletace. Po ukončení dlouhodobé pracovní neschopnosti s ním byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva na stejnou pracovní pozici. Vstupní lékařskou prohlídku absolvoval dne [datum] u závodního lékaře [tituly před jménem] [právnická osoba], který neshledal u žalobce žádné zdravotní komplikace či omezení. Žalobce u jednání soudu dne [datum] uvedl, že pracuje stále na stejné pozici, od ukončení pracovní neschopnosti nemůže vykonávat veškeré práce jako předtím, mistrová vybírá, co může dělat, např. nemůže navážet materiál, zvedat těžké věci, na to jsou tam jiní a mladší. Pokles výdělku oproti době před zraněním nepocítil. O svých zdravotních problémech a omezeních mluvil ze svých nadřízených pouze s mistrovou [jméno FO]. V podání ze dne [datum] žalobce uváděl, že o jeho zdravotních potížích věděl pouze jeho přímý nadřízený [právnická osoba], který mu následně přiděloval pouze práce, které byl schopen zvládnout, závodní lékař ani posudková služba proto jeho zdravotní omezení neposuzovali. (vyjádření zaměstnavatele [právnická osoba] ze dne [datum], lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum], lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ze dne [datum], popis pracovního místa dělník PV – úprava a kompletace, účastnický výslech žalobce)

17. Bylo rovněž prokázáno, že ztráta žalobce na výdělku za období od [datum] do [datum], tedy za 168 pracovních dní, činila dle výpočtu zaměstnavatele [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. částku 142.906 Kč. (shodná tvrzení účastníků, potvrzení o náhradě ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ze dne [datum])

18. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobce již v trestním řízení doložil k důkazu znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], v němž znalec vyčíslil škodu při ublížení na zdraví, a to peněžitou náhradu za bolest utrpěnou při zranění samém a jeho léčení a dále ztížení společenského uplatnění dle Metodiky Nejvyššího soudu České republiky. Znalec konstatoval, že v důsledku prvotního inzultu došlo k poškození vazivového aparátu levého ramenního kloubu a vedlo k dalšímu vykloubení a nutnosti následného operativního řešení. Znalec rovněž konstatoval, že u poškozeného přetrvává snížená citlivost a motorika v prstech levé ruky, snížená svalová síla v levé horní končetině, při i mírném chladu se dostavují křeče v prstech a dlani levé ruky. Žalobce je omezen v činnostech, kde potřebuje zapojit levou ruku. V souvislost s vypracováním znaleckého posudku žalobce znalci uhradil částku 7.000 Kč. (shodná tvrzení účastníků, znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum])

19. Ve věci byl usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ustanoven [tituly před jménem] [jméno FO], znalec z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, který dne [datum] vypracoval znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]. Znalec dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR stanovil ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce částkou 352.058 Kč. Bodové ohodnocení bolestného bylo dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR provedeno následovně: prvotní zranění žalobce – 170 bodů, opětovné vymknutí ramenního kloubu – 50 bodů, operace – 25 bodů; celkem tedy 245 bodů, kdy hodnota 1 bodu v roce 2017 činila 275,89 Kč, bolestné pak 67.593 Kč. (znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]).

20. Znalec kromě vypracování znaleckého posudku v písemné podobě u jednání soudu podrobně vylíčil obě zranění žalobce a vztah mezi nimi, kdy uváděl následující: Dne [datum] při napadení žalobce došlo k poranění ramene jeho nedominantní levé končetiny. V dokumentaci bylo popsáno vykloubení jako dolní přední luxace ramenního kloubu se současným poraněním pažní nervové pleteně a s obrnou všech tří nervů, tzn. středního radiálně-ulnárního. Žalobce byl standardně ošetřen repozicí, tedy obnovením správných anatomických poměrů v rameni, kdy hlavice pažní kosti se vrátila do jamky lopatky, a dále probíhala standardní léčba fixací. Po třech týdnech byla ortéza sejmuta a žalobce byl odeslán k rehabilitaci. Mezi [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. a [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. probíhala naprosto standardní léčba. Dne [datum] při nějakém pohybu došlo v podstatě bez násilí k opětovnému vykloubení levého ramenního kloubu, došlo tam k lehkému zhoršení obrny nervů, která tam už primárně byla. V tento moment bylo potřeba vyšetřit, proč je kloub nestabilní. Obecně při obligátní nekomplikované luxaci ramene, tedy vykloubení, nedochází běžně k tomu, že by kolem kloubní struktury byly porušeny natolik, že by rameno vždy po vykloubení mělo tendenci k opakovanému vykloubení. Lékař vidí vykloubené rameno, lege artis ho zakloubí, pacienta nechá tři týdny chodit v ortéze, potom začne s rehabilitací. Motivovaný člověk se po 6 týdnech po vykloubení ramene může vrátit zpátky na svoje původní pracovní zařazení. U některých případů se stává, že v tom rehabilitačním období nebo kdykoliv po primární luxaci, může dojít k luxaci druhé, která bývá způsobena neobvykle nízkým násilím. V tomto případě následuje série dalších vyšetření a zkoumá se, co bylo poraněno. Takto to proběhlo i u žalobce. Ortoped na základě série diagnostických vyšetření stanovil, že kloub je nestabilní především proto, že došlo k poranění hlavice na její konvexitě a došlo ke vzniku tzv. Hill-Sachsova defektu, tzn. k odlomení části kosti, vzniká nestabilita a rameno se potom může opakovaně luxovat i prakticky bez násilí, jen v pozici zevní rotace. Řešením byla u žalobce operace dne [datum]. Pokud jde o souvislost mezi první a druhou luxací ramene, dospěl znalec k závěru, že souvislost existuje, protože k druhému vykloubení popsaným mechanismem, tedy nějakým rychlým pohybem, by nemohlo dojít u normálního pevného ramene. Je typické, že druhé vykloubení je symptomem nestability ramene. Je otázkou času, jestli se to stane v řádu týdnů nebo měsíců. K prvnímu vykloubení zde došlo s velkou razancí a touto velkou silou tak došlo k poškození významně většímu, než bývá běžné u pouhého vykloubení, kdy se rameno zakloubí a člověk s ním už nikdy v životě nemá problém. Znalec se vyjádřil rovněž k dostupným rentgenovým snímkům. Hill-Sachsův defekt je viditelný na snímku z [datum], kdy byl žalobce již připravován k operaci. Předchozí snímky byly pořizovány v jiné poloze paží. Léčba probíhala standardně, nebylo nutné pořizovat snímky, není reálné každého s reponovaným ramenem ihned posílat na CT či magnetickou rezonanci. Co se týče ukončení pracovní neschopnosti, tak vzhledem k tomu že [datum] proběhla operační stabilizace, následovala rehabilitace, pak [datum] jako konec pracovní neschopnosti, tudíž konec léčby, je naprosto přiměřená doba. Jde-li o používání ortézy, je v pořádku, pokud pacient v řádu minut během dne třeba i třikrát ortézu odloží. Problém by byl, a šlo by o nedodržování léčebného režimu, kdyby bez ortézy chodil delší dobu a vykonával významnější pohyby s exkurzí nad 40 až 60 stupňů od normální polohy, jako předpažení, upažení, zvedání končetiny apod. Případné házení šipek pravou rukou nepovažoval znalec za porušení léčebného režimu z medicínského hlediska, když levé rameno není nutné do pohybu zapojovat. Požití alkoholu obecně snižuje svalový tonus. Znalec ovšem nedokázal stanovit, jaká hladina je relevantní pro vznik opakovaného vykloubení ramene, nešlo o jeho odbornost. I nadále má žalobce signifikantně hypotrofii, tedy sníženou svalovou hmotu na deltovým svalem a v podstatě vymizelou svalovou hmotu na interosvrálních svalech ruky, nervová pleteň byla nevratně poraněna (paréza všech tří nervů pleteně). Má lehce omezenou zevní rotaci o 30 stupňů, jinak má překvapivě dobrou hybnost. Významnější zlepšení dle znalce očekávat nelze. Znalec se rovněž vyjádřil k otázce hodnocení trvalých následků. Připomněl, že znalec má obecně povinnost projít všechny disability, které jsou v tabulce (metodice) uvedeny, na každou z nich se poškozeného musí zeptat. Obtíž znamená, že něco je momentálně jinak, než tomu bylo před úrazem. Potom má lékař různou škálu kvalifikátorů od 0 až po 4, což je totální obtíž. Metodika nehodnotí, zda ten člověk konkrétní činnost někdy dělal nebo nedělal, odškodňuje se ztráta potenciálu činnost dělat. Nejde o to, jestli to někdy dělal anebo jak moc např. plaval, ale kdyby se teď chtěl stát otužilcem, plavcem, tak toto dělat nemůže bez ohledu na to, jestli to někdy dělal. Hodnotí se ztráta potenciálu. Disability žalobce hodnotil znalec velmi nízko, na úrovni 1, kdy se jedná o poškození, které lze dobře kompenzovat a objevuje se zřídka během posledních 30 dnů.

21. Žalobce neměl výhrady ke znaleckému posudku. Naopak žalovaný nesouhlasil se závěrem znalce, že příčinou druhého vykloubení byla nestabilita ramenního kloubu způsobená prvotním zraněním, měl za to, že nestabilita kloubu nebyla prokázána, žalobci bylo povoleno nepoužívat ortézu a při běžných činnostech nedošlo k opětovnému vykloubení. Hill-Sachsův defekt také nemohl být příčinou druhého vykloubení, když ten byl zjištěn až [datum], tedy až po druhém vykloubení. Hill-Sachsův defekt pak sám o sobě rovněž nemůže být způsobilý přivodit vykloubení ramene, neboť ani ten v období do operace nezpůsobil jakékoliv vykloubení. Žalovaný namítal rovněž nepřezkoumatelnost znaleckého posudku s ohledem na vyšší nároky kladené zákonem č. 254/2019 Sb. Upozorňoval současně, že zatímco u jednání soudu dne [datum] žalobce uváděl, že nepociťuje žádné omezení, které by s úrazem souviselo, při vyšetření znalcem udával omezení svalové síly levé horní končetiny, přetrvávající sníženou citlivost a brnění ruky na malíkové straně a zhoršující se potíže v chladném počasí a při činnostech uváděných v hodnocení znalce (tabulka, která je součástí znaleckého posudku).

22. V návaznosti na vypracovaný znalecký posudek žalobce upřesnil, že problémy má v zimě, např. když si jde ven zapálit, tak si musí dát ruku do kapsy, chladno mu dělá zle, prsty na ruce mu trnou. Pokud jde o jízdu na kole, tu dosud nezkoušel, nemá odvahu, protože nemá takový cit v ruce, jako míval, šipky již pravou rukou hraje. Je omezen v nošení těžších předmětů, přičemž v zaměstnání mu na základě domluvy již práce pro něj namáhavé nedávají a doma je zastane přítelkyně, případně nosí předměty pouze v pravé ruce. Vyjádřil se k jednotlivým bodům znaleckého posudku, kdy jako pravák není omezen např. ve stříhání nehtů, zapínání zipů či knoflíků, práci se šroubovákem, pokud musí zapojit levou ruku, snaží se činnosti provést. Tlačení vozíků se vyhýbá. Ze sportovních aktivit je omezen kromě ježdění na kole, kdy jezdil pravidelně do práce a 2x – 3x měsíčně na výlety s přítelkyní, ještě v plavání, kdy byl zvyklý občas, cca 1x – 2x v měsíci, zajít na bazén či na koupaliště a uplavat 3-4 bazény, nyní zvládne cca 1 bazén. Při péči o sebe byl omezen v době léčení, nyní už považuje stav za dobrý, snaží se, v běžných činnostech necítí omezení. Co se týče občanského života, sociálních vztahů, omezen se nijak necítí. Před úrazem měl v plánu udělat si řidičský průkaz na motorku, to už teď nejde, na zakoupení motorky neměl peníze tehdy ani teď. Tvrzení žalobce, že před úrazem jezdil na kole, potvrdili svědci [jméno FO] a [jméno FO]. (shodná tvrzení účastníků, svědecká výpověď svědkyně [jméno FO], svědecká výpověď svědka [jméno FO][Anonymizováno]

23. Bylo prokázáno, že žalobce docházel na ambulanci rehabilitační a fyzikální medicíny [právnická osoba]. v době od [datum], když předtím byl od [datum] v péči chirurgické ambulance. Rehabilitace probíhala do [datum], následně byl odeslán vzhledem k tendenci k opakovanému vykloubení ramene na ortopedickou kontrolu. Od [datum] do [datum] opět docházel na rehabilitace, v době ukončení byla hybnost v ramenním kloubu v normě, bolesti odezněly. Žalobce docházel na rehabilitaci pravidelně, dodržoval léčebný režim. Sám žalobce si přesně nevzpomínal, v jakém konkrétním období na rehabilitace docházel. (zpráva [právnická osoba]. ze dne [datum], účastnický výslech žalobce)

24. S ohledem na výsledky dalšího dokazování byl žalovaný v souladu s ustanovením § 118a občanského soudního řádu poučen o tom, že pokud tvrdí, že tzv. druhé zranění ze dne [datum] vzniklo zcela nezávisle na zranění ze dne [datum], že tedy mělo samostatnou příčinu vzniku, pak je povinen toto své tvrzení konkretizovat a prokázat, jinak se vystavuje nebezpečí neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního a tím i negativního rozhodnutí ve věci. K tomu žalovaný doplnil, že jeho procesní obrana spočívá zásadně v tom, že žalobce si hrubým porušením léčebného režimu způsobil vznik druhého vykloubení. V době léčení byl v hospodě, pil alkohol a následně dle svého tvrzení udělal pohyb, který prodloužil jeho léčení. Dopad druhého vykloubení do kvality kloubu levého ramene byl dalekosáhlý vlivem natažení nervů, a především vznikem Hill-Sachsova defektu. Žalovaný dále doplnil zcela novou skutečnost, kdy byl dne [datum] vyzván Okresní správou sociálního zabezpečení Bruntál k úhradě regresu za žalobci vyplacené nemocenské dávky za období od [datum] do [datum] ve výši 107.640 Kč. Žalovaný se bránil právě tvrzením o spoluzavinění žalobce a Okresní správa sociálního zabezpečení Bruntál pak vydala nové rozhodnutí, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit regresní náhradu pouze za období od [datum] do [datum] ve výši 9.140 Kč s odůvodněním, že byla vyžádána zdravotnická dokumentace žalobce, na jejímž základě vedoucí lékařka oddělení lékařské posudkové služby stanovila, že dočasná pracovní neschopnost pro úraz zaviněný žalovaným trvala do [datum].

25. K důkazu bylo doloženo rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Bruntál ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Dále byl proveden důkaz listinou nazvanou „Posouzení délky trvání DPN po poranění jinou osobou“ ze dne [datum], kdy [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí lékařka oddělení lékařské posudkové služby OSSZ Bruntál, konstatovala, že po prostudování kompletní zdravotnické dokumentace zapůjčené od praktické lékařky žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], a rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum] dospěla k závěru, že dočasná pracovní neschopnost v souvislosti s úrazem zaviněným jinou osobou trvala od [datum] do [datum], v dalším průběhu pokračovala dočasná pracovní neschopnost z důvodu další luxace levého ramenního kloubu, kterou si již posuzovaný (žalobce) způsobil sám neopatrným pohybem, a to za situace, kdy dle svědků a své vlastní výpovědi chodil hrát s ortézou šipky. (shodná tvrzení účastníků, rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Bruntál ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], posouzení délky trvání DPN po poranění jinou osobou ze dne [datum])

26. Soud má za prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne [datum] k úhradě nemajetkové újmy v částce 460.758 Kč, kdy část nároku ve výši 230.758 Kč požadoval zaplatit ihned po obdržení výzvy a část nároku ve výši 230.000 Kč do konce roku 2019. (shodná tvrzení účastníků, předžalobní výzva ze dne [datum] – bez dokladu o doručení) Přes rozhodnutí odvolacího soudu zůstalo mezi stranami v dalším řízení sporné, zda a kdy byla výzva doručena žalovanému. Žalobce byl proto poučen podle § 118a občanského soudního řádu, že pokud tvrdí, že předžalobní výzva ze dne [datum] byla doručena žalovanému, příp. že byla doručena právnímu zástupci, který již v té době měl generální plnou moc k jeho zastupování, dále že byl žalovaný vyzván k úhradě částky 7.000 Kč za znalecký posudek a k úhradě bolestného nad rámec částky 41.580 Kč, která byla uplatněna v žalobě, je povinen toto tvrzení konkretizovat a prokázat, jinak se vystavuje nebezpečí neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního a tím, i negativního rozhodnutí ve věci. Současně byl právní zástupce žalobce vyzván k objasnění, z jakého důvodu byl úrok v žalobě požadován již od data [datum]. Žalobce v požadovaném rozsahu tvrzení a dokazování nedoplnil.

27. Žalobce opakovaně navrhoval k důkazu vyžádání záznamů z kamerového systému u objektů v blízkosti pivnice [jméno FO], kde došlo jak k prvotnímu konfliktu mezi účastníky, tak k opakovanému vykloubení ramene žalobce. Dle úředního záznamu ze dne [datum], který je obsahem trestního spisu, nebyl incident zachycen kamerovým systémem města [adresa] ani kamerovým systémem večerky [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] či [Anonymizováno] [Anonymizováno]. (úřední záznam ze dne [datum])

28. Návrhy na provedení dalšího dokazování, zejména výslechy příbuzných žalobce za účelem prokázání, že žalobce jezdil před zraněním na kole, a dalšími listinami, soud pro nadbytečnost pro právní posouzení této věci zamítl, když s ohledem na níže uvedený právní názor dospěl k závěru, že další dokazování je již nadbytečné. Výpisy z rejstříku trestů předvolaných svědků žalobce navrhoval pouze z opatrnosti, žádné konkrétní poznatky o odsouzení svědků neměl, proto soud ani tyto navrhované důkazy neprováděl.

29. Dle ustanovení § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

30. Dle ustanovení § 2915 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila. Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi.

31. Dle ustanovení § 2918 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

32. Dle ustanovení § 2951 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

33. Dle ustanovení § 2951 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

34. Dle ustanovení § 2953 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

35. Dle ustanovení § 2956 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

36. Dle ustanovení § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

37. Dle ustanovení § 2962 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

38. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v trestním řízení uznán vinným ze spáchání provinění ublížení na zdraví podle § 146 odstavec 1 trestního zákoníku a § 6 odstavec 1 zákona č. 218/2003 Sb., kterého se dopustil dne [datum] jednáním popsaným shora (bod 7 rozsudku), přičemž žalobci způsobil škodu na zdraví spočívající, mimo jiné, ve vykloubení ramene levé, nedominantní, ruky. Za toto zranění žalobce vzal žalovaný plnou zodpovědnost, uznával nárok žalobce na bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění související s vykloubením ramene a jeho následným léčením. V tomto rozsahu je tedy dán základ nároku na náhradu újmy.

39. Dne [datum] došlo k opětovnému spontánnímu vykloubení ramene levé ruky žalobce. Odpovědnost za toto druhé vykloubení žalovaný rozporoval, neboť měl za to, že opětovné vykloubení si žalobce přivodil sám nedodržováním léčebného režimu a konzumací alkoholu. Bylo na soudu, aby zkoumal příčinnou souvislost mezi prvním a druhým zraněním (vykloubením), případně míru, s jakou se na vzniku opětovného vykloubení podílel sám žalobce. K opětovnému vykloubení ramene došlo před pivnicí [jméno FO] cca v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, v době, kdy byl žalobce v dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s léčením prvotního zranění a kdy měl lékařem povolené vycházky do 19 hodin. Ze zprávy přivolané záchranné služby bylo prokázáno, že žalobce udával vypití 3 piv.

40. Ze znaleckého posudku a výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] jednoznačně vyplynulo, že existuje souvislost mezi první a druhou luxací (vykloubením). U normálního pevného ramene či ramene, které není po běžném vykloubení nestabilní, by nemohlo dojít k vykloubení rychlým pohybem, mimoděk. U žalobce došlo v podstatě bez vyvinutí násilí k opětovnému vykloubení levého ramenního kloubu, kloub byl tedy nestabilní, tzn. kolemkloubní struktury byly porušeny natolik, že rameno mělo tendenci k opakovanému vykloubení. Ortoped na základě série diagnostických vyšetření stanovil, že kloub je nestabilní především proto, že došlo k poranění hlavice na její konvexitě a došlo ke vzniku tzv. Hill-Sachsova defektu, tzn. k odlomení části kosti, čímž vznikla nestabilita a rameno se potom mohlo opakovaně luxovat i prakticky bez násilí, jen v pozici zevní rotace. Je tedy typické, že druhé vykloubení je symptomem nestability ramene. Je otázkou času, jestli se to stane v řádu týdnů nebo měsíců. Pokud nebyl Hill-Sachsův defekt patrný na rentgenových snímcích pořízených před opětovným vykloubením, byl to proto, že snímky byly pořizovány v poloze, kdy defekt není viditelný. Soud vzal za podklad pro své rozhodnutí právě znalecký posudek a závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO], neboť otázky na znalce nebyly obecného charakteru (tak jako v případě znaleckého posudku vypracovaného v rámci trestního řízení), byly zaměřeny právě na odstranění rozporů v předchozím posudku a objektivizování mezi účastníky sporných skutečností.

41. Spornou byla mezi účastníky otázka, zda žalobce v době, kdy probíhala léčba prvotního zranění, sundával ortézu a hrál šipky a zda tedy porušoval stanovený léčebný režim. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] udával, že v obdobných případech je obvyklé nošení ortézy cca po dobu 3 týdnů. Dle údajů obsažených ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], lékař upustil od nutnosti nošení ortézy dne [datum], kdy byla zahájena rehabilitace. K datu [datum] žalobce nebyl povinen mít ortézu. Jde-li o hraní šipek v době, kdy léčil prvotní zranění, tedy v době od [datum] do [datum], sám žalobce v rámci výpovědi v trestním řízení uvedl, že šipky občas hrál. Resp. z jeho výpovědi, kterou k důkazu přehrál soud ze záznamu i v projednávané věci, lze na takový závěr usuzovat. V rámci svých tvrzení i účastnického výslechu v projednávané věci pak žalobce jednoznačně popíral, že by v inkriminované době šipky hrál. Většina vyslechnutých svědků, včetně servírek z pivnice [jméno FO], udávala, že neviděla žalobce po úraze šipky hrát či ortézu odkládat. Opačně vypovídali [jméno FO], matka žalovaného, její kamarádka [jméno FO] a svědek [jméno FO]. Svědkyně [jméno FO] a [jméno FO] uváděly, že viděly žalobce, jak přes den chodí s ortézou a večer, když šly (náhodou) kolem pivnice, viděly, že žalobce hraje šipky a ortézu nemá. Přesné časové určení období, kdy k tomu docházelo, však nebyly schopny jednoznačně učinit. Pouze svědek [jméno FO] uváděl, že určitě viděl žalobce hrát šipky a odkládat ortézu v srpnu roku [Anonymizováno]. Jde-li o mechanismus, jakým dochází k házení šipky, jde třeba uvést, že žalobce provádí hod dominantní pravou rukou, přičemž poraněné měl levé rameno. Dle znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], je nutné pohyb učiněný pravou rukou vybalancovat. Dle poznatků znalce [tituly před jménem] [jméno FO] vybalancování není nutné, zapojení levého ramene je minimální, naopak pokud v době vzniku druhého vykloubení docházel žalobce na rehabilitace, jeho pohyb byl žádoucí, rameno nebylo nutné fixovat. Je třeba mít na paměti, že zatímco [tituly před jménem] [jméno FO] otázku házení šipek studoval při zpracování znaleckého posudku, [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], byl s podezřením, že žalobce hrál šipky v době léčení, seznámen až u výslechu v rámci hlavního líčení, v písemném vyhotovení znaleckého posudku se o této skutečnosti nezmiňuje. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že svědeckými výpověďmi nebylo jednoznačně prokázáno, že žalobce skutečně hrál šipky v době od [datum] do [datum] a za tím účelem odkládal ortézu. Ortézu totiž používal i v době další léčby a svědci, kteří udávali, že viděli žalobce ortézu odkládat, nebyli schopni určit bez pochybností dobu, kdy k tomu mělo docházet.

42. Jak již bylo shora uvedeno, za prvotní zranění žalobce vzal žalovaný plnou zodpovědnost. Jde-li o opětovné vykloubení, je zřejmé, že se dalo očekávat s ohledem na nestabilitu ramene a vznik tzv. Hill-Sachsova defektu po prvotním úrazu. V tomto konkrétním případě došlo k opakovanému vykloubení cca za 1 měsíc po prvotním zranění a prodloužilo tak plynule dočasnou pracovní neschopnost žalobce. Je tedy jednoznačně dána příčinná souvislost mezi útokem žalovaného dne [datum] a zraněním žalobce včetně jeho následné léčby zahrnující též nezaviněné komplikace v podobě opětovného vykloubení ramene dne [datum] a operaci ramene dne [datum]. Veden závazným právním názorem odvolacího soudu pak soud uzavřel, že přestože lze mít jistou pochybnost o tom, zda žalobce řádně dodržoval léčebný režim při hojení prvotního zranění, jak konstatovala i vedoucí lékařka oddělení LPS OSSZ Bruntál, nelze tuto pochybnost klást k tíži žalobce ve smyslu ustanovení § 2918 občanského zákoníku.

43. Žalovaný se dopustil vůči žalobci násilného jednání, které bylo pravomocným rozhodnutím soudu vydaným v trestním řízení kvalifikováno jako přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku, jednalo se o jednání zaviněné, přičemž šlo o zavinění ve formě úmyslu a tímto jednáním žalovaného došlo k zásahu do tělesné a duševní integrity žalobce. Ze strany žalovaného došlo k porušení práva na nedotknutelnost osoby garantovaného v článku 7 odst. 1 LZPS, jakož i práva na ochranu života a zdraví zakotveného v ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku. Žalovaný je proto povinen nahradit žalobci škodu i nemajetkovou újmu, která mu v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného vznikla. Ustanovení § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výslovně stanoví, že v případě ublížení na zdraví je nemajetkovou újmou zejména bolest a ztížení společenského uplatnění.

44. Žalobce uplatnil nárok na úhradu bolestného v částce 67.593 Kč. Používá-li občanský zákoník pojem bolest (a navazující pojem bolestné), má tím na mysli toliko fyzickou bolest, když k odčinění jiných nemateriálních následků užívá jiná označení. Žalobce uplatnil nárok na bolestné, jak ho vyčíslil znalec [tituly před jménem] [jméno FO]: za prvotní zranění žalobce – 170 bodů, opětovné vymknutí ramenního kloubu – 50 bodů, operace – 25 bodů; celkem tedy 245 bodů, kdy hodnota 1 bodu v roce 2017 činila 275,89 Kč, bolestné pak 67.593 Kč. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že je namístě přiznat žalobci nárok v plném rozsahu. Část nároku ve výši 53.798,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 53.798,50 Kč od 24. 5. 2019 do zaplacení byla žalobci pravomocně přiznána rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Nyní tedy soud přiznal žalobci nárok na bolestné ve zbylém rozsahu, tedy ve výši 13.794,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13.794,50 Kč od 24. 5. 2019 do zaplacení.

45. Dále žalobce uplatnil nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v částce 89.087 Kč. Dle ustanovení § 2962 odst. 1 občanského zákoníku náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. Žalobce uplatnil nárok na ušlý výdělek v částce 89.087 Kč za období léčení od [datum] do [datum]. Vzhledem k již shora prezentovaným názorům dospěl soud k závěru, že pracovní neschopnost žalobce byla důsledkem protiprávního jednání žalovaného, žalobce tak má podle citovaného ustanovení právo rovněž na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Část nároku ve výši 45.685,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 45.685,50 Kč od 19. 7. 2018 do zaplacení byla žalobci pravomocně přiznána rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Nyní tedy soud přiznal žalobci nárok na ušlý výdělek ve zbylém rozsahu, tedy ve výši 43.401,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 43.401,50 Kč od 19. 7. 2018 do zaplacení.

46. Další nárok představující náhradu za ztížení společenského uplatnění žalobce vyčíslil dle závěrů znaleckého posudku v částce 352.058 Kč. Náhradu za ztížení společenského uplatnění je škůdce povinen odčinit v případě, že poškozením zdraví vznikla překážka lepší budoucnosti poškozeného. Nelze-li výši peněžité náhrady určit, stanoví se podle zásad slušnosti. V zájmu spravedlivého a rozumného výkladu právní úpravy zpracoval Nejvyšší soud Metodiku k odškodňování nemajetkových újem podle § 2958 občanského zákoníku, která podrobněji konkretizuje a nastavuje základní východiska pro stanovení jejich výše. Metodika Nejvyššího soudu nemá závazný charakter, je však pomůckou k naplnění zásady slušnosti ve smyslu § 2958 občanského zákoníku. 47. „Metodika vychází z tzv. Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF). Mezinárodní klasifikace MKF přináší nový pohled na nemoc či úraz jedince, a to nikoli optikou jeho onemocnění (diagnózou), ale optikou funkčních schopností (míry jeho začlenění do života, schopnosti pracovat, sportovat apod.) vypovídající zároveň o kvalitě jeho života. Mezinárodní klasifikace MKF vychází z neutrálních nikoli patologických projevů. Jde o evidenci fyziologických funkcí a struktur, standardních lidských aktivit a sociálně politických okolností, ve kterých se uskutečňuje náš život. Teprve označením určitým kvalifikátorem se dosahuje vyjádření rozsahu limitovaných funkčních schopností. Klíčovým pojmem (jedním ze základních pilířů) v koncepci MKF je pojem disabilita. Disabilita je v současné době definována jako snížení funkčních schopností na úrovní těla, jedince nebo celé společnosti, která vzniká, když se občan se svým zdravotním stavem (zdravotní kondicí) setkává s bariérami v prostředí. Jde tedy o jakékoliv omezení či nedostatek vzniklý následkem poškození schopnosti vykonávat určitou činnost způsobem nebo v rozsahu považovaném u člověka za normální. Funkční omezení se tak stává realitou denního života, zasahuje do tělesné i duševní činnosti. Týká se nejen jednotlivých funkcí, ale také komplikovaných činností, které očekáváme v plnění úkolů denního života (viz Žďárek, R., Těšinová, J., Škárová, M., Waltr, R., Púry, F. a kol. Metodika odškodňování imateriálních újem na zdraví. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2015, str. 31).“ [rozhodnutí Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 109 C 57/2017]

48. V řízení ustanovený znalec dle Metodiky Nejvyššího soudu ČR stanovil ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobce částkou 352.058 Kč. „Rozsah náhrady za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřený povaze trvalých následků a rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě i ve společnosti. Lékařské hodnocení je pro soud jen základem, z něhož soud vychází při úvaze o rozsahu náhrady.“ [rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2414/2006] Znalec při určení výše nároku vycházel z hodnocení všech disabilit metodiky, ke kterým se vždy vyjádřil i sám žalobce v rámci vyšetření. Metodika nehodnotí, zda poškozený konkrétní činnost někdy dělal nebo nedělal, odškodňuje se ztráta samotného potenciálu danou činnost dělat. Konkrétní disability žalobce hodnotil znalec velmi nízko, na úrovni 1, kdy se jedná o poškození, které lze dobře kompenzovat a objevuje se zřídka během posledních 30 dnů. Žalobce sám uváděl, že od doby cca půl roku po dokončení léčby se již cítí být bez omezení. Připustil však, že některé činnosti ve svém životě omezil, zejména jízdu na kole, plavání a zvedání či nošení těžších břemen. Pokud se vyhýbá několika málo činnostem, při kterých očekává určitý diskomfort, pak necítí omezení. Žalobce rovněž připustil, že do některých činností se od úrazu z opatrnost nepouští. Soud tak mohl učinit závěr, že žalobce není vyřazen z aktivního života a uplatnění ve společnosti, nebyl nijak omezen při výkonu povolání, zachoval si příjem v nezměněné výši, je zcela soběstačný, nemá významné doživotní následky. Při zvažování výše náhrady soud zvažoval rovněž skutečnost, že k opětovnému vykloubení ramene žalobce přispěl svým přístupem, kdy nedodržoval léčebný režim minimálně v tom ohledu, že nerespektoval předepsané vycházky do 19 hodin a ještě ve 22 hodin se nacházel v pivnici, kde konzumoval alkohol. Bylo by přitom přirozené, že pokud by byl žalobce při léčbě veden snahou co nejdříve se vrátit k běžnému způsobu života, pak by v tomto směru maximalizoval své úsilí a dbal pokynů lékařů.

49. Po vyhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že není namístě přiznat žalobci náhradu za ztížení společenského uplatnění v plném rozsahu, jak byla vyhodnocena znalcem. Za přiměřenou a souladnou se zásadami slušnosti soud považuje náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 100.000 Kč. Při určení výše náhrady vycházel soud nejen z vlastní úvahy, ale rovněž z dostupné judikatury (např. aktuální rozhodnutí I. ÚS 1010/22 ze dne 8. 3. 2023) a databáze soudních rozhodnutí týkajících se náhrady nemajetkové újmy na zdraví (např. rozhodnutí ve věci sp. zn. 25 Cdo 2414/2006 – trvalé omezení pohyblivosti kolenního kloubu po dopravní nehodě – přiznáno 135.000 Kč; rozhodnutí ve věci sp. zn. IV. ÚS 3122/2015 – operace páteře a pozbytí možnosti vykonávat práci daného druhu – přiznána částka 270.000 Kč; rozhodnutí ve věci sp. zn. 10 C 163/2019 – trvalé poškození páteře – přiznáno 181.000 Kč; rozhodnutí ve věci sp. zn. 19 Co 126/2018 – trvalé omezení hybnosti dolní končetiny – přiznána částka 200.000 Kč). Při rozhodování pak soud přihlédl i ke skutečnostem na straně žalovaného, který byl v době spáchání skutku nezletilý, přičemž napadení se dopustil ve snaze (byť zcela nepřiměřené) hájit svou matku. Po většinu doby, kdy bylo vedeno soudní řízení, se připravoval studiem na své budoucí povolání, aktuálně je řádně zaměstnán. V průběhu řízení byl srozuměn s faktem, že bude zavázán odškodnit žalobci způsobenou újmu, byl připraven i částečně poskytnout finanční plnění, a nelze brát pouze k jeho tíži, že k dohodě o výši plnění mezi účastníky nedošlo. Částka 100.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 100.000 Kč od 24. 5. 2019 do zaplacení byla žalobci pravomocně přiznána rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Ve zbylém rozsahu, tedy ohledně částky 252.058 Kč byla nyní žaloba zamítnuta.

50. Pro úplnost soud dodává, že shledal důvodným i nárok žalobce na zaplacení částky 7.000 Kč, která byla vynaložena na pořízení znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Částka 7.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7.000 Kč od 24. 5. 2019 do zaplacení byla žalobci pravomocně přiznána rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

51. Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobce, v dosud nepřiznaném rozsahu (viz výše), je v další částce 57.196 Kč částečně oprávněný, a proto zavázal žalovaného k jeho úhradě ve lhůtě podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Ve zbylém rozsahu, tedy ohledně částky 252.058 Kč, žalobu soud zamítl.

52. Žalobce nárokoval zákonný úrok z prodlení z částky bolestného 67.593 Kč (původně 41.580 Kč, rozšířeno v průběhu řízení), ztížení společenského uplatnění 352.058 Kč (původně 419.178 Kč, v průběhu řízení částečně zastaveno) a ceny znaleckého posudku 7.000 Kč od 16. 1. 2019. Po upřesnění výše nároku vzal žalobu částečně zpět ohledně zákonného úroku z prodlení za období od 16. 1. 2019 do 11. 4. 2019, kdy byla datována výzva k zaplacení. Přes poučení soud dle ustanovení § 118 a občanského soudního řádu žalobce nedoložil důkaz k prokázání svého tvrzení o odeslání výzvy žalovanému. Soud přiznal žalobci nárok v návaznosti na doručení žaloby, jako kvalifikované výzvy, v případě ušlého výdělku pak v návaznosti na datum uplatnění pohledávky u hlavního líčení v trestní věci. Nárok odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Pokud jde o nepřiznanou část nároku, soud zamítl v odpovídajícím rozsahu rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení.

53. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když úspěch žalobce ve věci byl pouze částečný. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána. V prvé řadě se při rozhodování o nákladech řízení zabýval soud otázkou úspěchu účastníků ve věci. Ohledně částky 378.794,22 Kč (jistina: 206.484 Kč + 57.196 Kč; příslušenství: 28.509,89 Kč + 2.952,51 Kč + 42.178,77 Kč + 41.473,05 Kč – úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vydání rozhodnutí) byla žaloba podána důvodně, nedůvodně byla podána ohledně částky 372.960,92 Kč (jistina: 252.058 Kč; příslušenství 1.552,79 + 8.087,69 Kč + 160,81 Kč + 758,34 Kč + 3.949,80 Kč + 106.314,96 Kč + 78,53 Kč). Žalobce byl úspěšný ohledně 50,4 % původního předmětu řízení (751.755,14 Kč – veškeré nároky ke dni rozhodování soudu), žalovaný byl úspěšný ohledně 49,6 % předmětu řízení. Od úspěchu žalobce je nutné odečíst úspěch žalovaného, tzn. 50,4 % méně 49,6 % vychází tedy, že úspěch žalobce ve věci činí 0,8 % předmětu řízení. Jde o úspěch v nepatrné výši, proto soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

54. Dle ustanovení § 148 odst. 1 občanského soudního řádu stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soudem byla přiznána odměna znalci, a to částka 10.020 Kč usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a částka 3.003 Kč usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Celkové znalečné činí 13.023 Kč, na zálohách již bylo státu uhrazeno 6.000 Kč, každá ze stran sporu uhradila 3.000 Kč. S ohledem na poměr úspěch ve věci samé je každý z účastníků povinen uhradit státu nákladů, tedy částku 6.511,50 Kč, po odečtení záloh jde o částku 3.511,50 Kč. Soud uložil žalobci povinnost k úhradě částky 3.511,50 Kč. Žalovaný byl částečně osvobozen od soudních poplatků v rozsahu 50 % (viz dále), soud mu proto uložil povinnost nahradit 50 % nákladů státu v částce 1.755,75 Kč.

55. Žalovaný byl usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka], osvobozen od soudních poplatků a byl mu pro řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], č. j. [spisová značka], mu bylo osvobození v rozsahu 50 % odňato. O nákladech státu vynaložených na zastupování žalovaného bude rozhodnuto samostatným usnesením.

56. Žalobce je podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od placení soudních poplatků.

Poučení