217 C 5/2021-126

Rubrum

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Veselou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. se sídlem [adresa] o 1 137 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 137 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 21. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 159 236 Kč do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 1 137 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s tím, že v roce [rok] společní rodiče žalobkyně a žalované chtěli na žalobkyni a žalovanou, tedy na obě své dcery přepsat svůj byt v [obec], [ulice a číslo]. Protože žalobkyně žila v [obec], rodiče přepsali byt jen na žalovanou, aby žalobkyně nemusela jezdit do [anonymizováno], když bude potřeba něco řešit. Společně s tím se žalovaná, žalobkyně a jejich společní rodiče dohodli, že až tu rodiče nebudou, žalovaná a žalobkyně si byt spravedlivě rozdělí napůl a nebudou se hádat. Tato dohoda o rozdělení majetku po rodičích napůl byla několikrát v průběhu let opakována a této dohodě a jejímu připomínání byli přítomni i svědci. Otec účastnic [jméno] [příjmení] zemřel v roce [rok], a protože žalobkyni vůbec nenapadlo, že by se k ní žalovaná zachovala špatně a dohodu nedodržela, žalobkyně souhlasila po smrti otce, aby na žalovanou byla ze stejného důvodu přepsána i garáž, která je umístěna přibližně [anonymizováno] od předmětného bytu, a to se stejnou podmínkou, že až bude čas, obě dcery se rozdělí napůl. Od [anonymizováno] [rok] se u matky účastnic projevila [anonymizována dvě slova], zpočátku se o ni zpravidla 2x týdně starala žalovaná, posléze i častěji. Žalobkyně si ji začala od [anonymizováno] [rok] brát k sobě domů asi 1x na týden v měsíci. Snažila se žalované s péčí o matku pomoct přesto, že ta tvrdila, že péči o matku zvládá, ale nezvládala ji a byla ve stresu. Žalobkyně proto zajistila pečovatelku, která k matce účastnic denně docházela a pomáhala jí s léky a s jídlem. Posléze se stav matky účastnic zhoršil a žalovaná zajistila pro matku denní stacionář, kde tato pobývala od rána do 16:00 hod. a vždy pro ni přijeli a potom ji přivezli zpět. Žalobkyně žalované od konce [anonymizováno] [rok] pomohla zařídit [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], kam matku přestěhovala. Aktuálně je matka účastnic umístěna v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Dne [datum] poprvé po první vlně covidu povolili návštěvy a vycházky u matky účastnic, žalobkyně hned za matkou jela, vzala ji na procházku do kavárny a na oběd, na chvíli se přidala i žalovaná. Večer mezi žalobkyní a žalovanou proběhl telefonický hovor o tom, jak to bylo a je s maminkou a přišla řeč i na byt. Žalobkyně žalované v telefonátu sdělila, že až bude maminka za měsíc umístěna v domově důchodců, měl by se byt prodat, a jak rodiče chtěli, podělily by se žalobkyně a žalovaná o kupní cenu napůl. Žalovaná však žalobkyni v rámci tohoto telefonátu sdělila, že to neudělá, že si byt ponechá, že jde za [anonymizována dvě slova] do důchodu, bude byt pronajímat a takto si bude vypomáhat k důchodu. Když se žalobkyně žalované zeptala a co ona, žalovaná jí sdělila, že nic, že byt je napsaný na žalovanou a je její. Dále žalovaná v telefonátu žalobkyni sdělila, že peníze, které si převedla z účtu matky, použije na rekonstrukci bytu, aby více vydělala na nájmu. Nakonec žalovaná žalobkyni řekla, že kdo se stará, ten bere. Slovy žalované byla žalobkyně překvapena a zaskočena a hovor ukončila. Protože po tomto hovoru žalobkyně usuzovala, že žalovaná chce porušit již dohodnutý způsob rozdělení nemovitostí, tedy že po smrti společných rodičů žalobkyně a žalované žalobkyně nepřevede polovinu jednotky [číslo] v k. ú. [obec] včetně podílu [číslo] na společných částech budovy [adresa] a pozemku parcela [anonymizováno] [číslo], ani polovinu pozemku parcela [anonymizováno] [rok] včetně garáže na žalobkyni a žalobkyně má zato, že z jednání žalované je možno zpětně logicky usuzovat, že nepřevedení podílu určených žalobkyni do vlastnictví mohla plánovat již delší dobu, když ani v minulosti se nechtěla bavit o tom, co bude s předmětným bytem, byť se jí na to matka výslovně ptala a žalovaná jí na to vždy odpověděla, že to pořeší až v domově důchodců. Žalobkyně dala pokyn svému právnímu zástupci, aby vyzval žalovanou k tomu, aby uzavřela darovací smlouvu, jejímž předmětem by byly podíly určené žalobkyni. Dne [datum] byla právnímu zástupci žalobkyně doručena reakce žalované na výzvu, v níž právní zástupkyně žalované popřela existenci popsané dohody o rozdělení nemovitostí a návrh na darování podílu určených žalované označila za neodůvodněný. Žalovaná tak výslovně odmítla darovací smlouvu uzavřít a nelze tak ani očekávat uzavření darovací smlouvy ze strany žalované poté, co se z tohoto světa ztratí společná matka účastnic. Žalovaná tak porušila svou povinnost z ústní dohody o rozdělení nemovitostí, případně takovou dohodu uzavírala již s vědomím, že ji nesplní. Žalobkyně se dovolává ustanovení § 2913 o. z. s tím, že mezi žalobkyní, žalovanou a jejich rodiči byla uzavřena smlouva, která neměla písemnou formu a žalobkyně proto hodnotí skutkový stav tak, že se nemůže jednat o smlouvu o smlouvě budoucí. Je otázkou, zda pro absenci formy lze provedené právní jednání vůbec považovat za smlouvu nebo se jedná o pouhý slib. V případě, že by žalovaná smlouvu, příp. slib splnila, nabyla by žalobkyně v roce [rok] 50 % podílu na [anonymizováno] bytu v [obec], [ulice a číslo] a 50% podíl na pozemku parcela [anonymizováno] [rok] vč. garáže. V případě, že by v roce [rok] nebyla uzavřena smlouva, event. dán slib žalované, nabyla by žalobkyně v roce [rok] 50% podíl na [anonymizováno] bytě v [obec] na adrese [ulice a číslo] a v roce [rok] by se žalobkyně stala vlastnicí s podílem 50 % na pozemku parcela [anonymizováno] [rok] vč. garáže. V každém z těchto případů by žalobkyně byla ke dni podání žaloby vlastníkem podílu 50 % na bytu a 50 % na pozemku s garáží. Žalobkyně má za to, že ji žalovaná poškodila, protože nabyla víc, než by získala, pokud by jejich rodiče tehdy byt přepsali na obě dcery rovným dílem. Totéž platí i o pozemku pod garáží s garáží. Žalovaná nedodržela to, co slíbila, a to při vědomí, že žalobkyně se zřekla svého podílu na darování v roce [rok] právě pro její slib. Žalobkyně se dále dovolává ustanovení § 2009 o. z. s tím, že újmu spatřuje v hodnotě nenaplněného darování, kdy při absenci slibu žalované by žalobkyně nabyla podílu určené žalobkyni částečně přímo od rodičů a částečně v dědickém řízení po otci. Výši škody je pak dle žalobkyně nutné hodnotit s ohledem na skutečnost, že žalobkyně měla nabýt podíly určené žalobkyni mnoho let po učinění slibu. Pokud tento slib žalovaná porušila v roce [rok], je třeba hodnotu určit z obvyklé ceny podílu určených žalobkyni k roku [rok]. Také je třeba zohlednit, že žalobkyně dle slibu měla nabýt přímo podíly určené žalobkyni, nikoliv jejich peněžní hodnotu k určenému datu. Obvyklá cena jednotky [číslo] s podíly na společných částech domu a na pozemku a pozemku parcela [anonymizováno] [rok] vč. garáže činí 2 274 000 Kč, tedy hodnota podílu určených žalobkyni tak činí 1 137 000 Kč a v důsledku jednání žalované žalobkyně o podíly jí určené přišla a vznikla jí tak škoda právě ve výši 1 137 000 Kč, kterou je povinna žalovaná žalobkyni s odkazem na ustanovení § [číslo], příp. § 2909 o. z. povinna uhradit. Žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě částky 1 137 000 Kč výzvou z [datum] v termínu nejpozději do [datum], na výzvu reagovala žalovaná dopisem z [datum], kde svůj slib odmítla splnit.

2. K výzvě soudu se ve věci vyjádřila prostřednictvím své zástupkyně žalovaná tak, že navrhuje zamítnutí žaloby, když žalobou uplatněný nárok na zaplacení částky 1 137 000 Kč s příslušenstvím neuznává v celém rozsahu s tím, že pro úhradu není dán právní důvod. Žalovaná potvrdila, že rodiče žalobkyně a žalované převedli bytovou jednotku [číslo] v k. ú. [obec] se spoluvlastnickými podíly na žalovanou na základě [anonymizováno 7 slov] ze dne [datum] a následně žalovaná uzavřela [anonymizováno 8 slov] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Po smrti otce [jméno] [příjmení] v dědickém řízení žalovaná nabyla na základě dohody o rozdělení pozůstalosti mezi žalobkyní, žalovanou a matkou účastnic vlastnické právo ke garáži a do výlučného vlastnictví žalované tedy připadl pozemek parcela č. [rok] v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba garáže. Žalovaná dále ve vyjádření potvrdila, že nejprve rodiče hovořili o tom, že byt tzv. napíší na žalovanou, protože je v místě bydliště a bude to jednodušší. Byt tedy převedli výlučně na žalovanou. Následně hovořili o tom, že je dobře, že byt převedli výlučně na žalovanou, kdy tato se o ně stará a žalobkyně je zajištěná. Žalovaná existenci prvotního záměru rodičů byt rozdělit oběma dcerám rovným dílem nepopírá, nicméně tento záměr byl posléze změněn, kdy se rodiče rozhodli, že byt zůstane ve výlučném vlastnictví žalované, což bylo opakovaně řečeno ještě za života otce účastnic [jméno] [příjmení]. Okamžik, kdy rodiče svůj záměr ponechat byt ve výlučném vlastnictví žalované si žalovaná vybavuje o [anonymizováno] [rok] nebo [rok], kdy jí [jméno] a [jméno] [příjmení] sdělili, že jsou rádi, že byt je napsaný na ni, protože se o ně stará a je spravedlivé, aby jí byt zůstal. Tatínek už měl [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Když žalovaná řekla rodičům, že by bylo dobré, aby o svém rozhodnutí informovali i sestru, aby nevznikly nějaké rozpory v rodině, tatínek jí na to odpověděl, že až bude příležitost, takto vyřeší, ale vzhledem k tomu, že papírově je vše v pořádku, není třeba v tomto směru něco podnikat. Žalovaná se rodičů několikrát ptala, jestli sestře svůj záměr ponechat byt v jejím vlastnictví řekli, přičemž jí na to odpověděli, že sestra dobře ví, jak se o ně stará a že si byt zaslouží. Když v roce [rok] zemřel otec účastnic, žalobkyně s rodinou matku stále navštěvovala, při jedné z návštěv se žalované její švagr [celé jméno svědka] zeptal, jestli si může odvézt [anonymizována dvě slova], které měl tatínek ještě po svém otci. Tyto byly uložené v kufru. Nabídl, že nechá udělat odhad a že jí vyplatí polovinu odhadní ceny. Žalovaná na to švagrovi odpověděla, že vzhledem k tomu, že rodiče na ni přepsali byt, nemá nic proti tomu, aby si [anonymizováno] odvezl, případně i další věci po tatínkovi, a že po něm žádné peníze nechce. Švagr si [anonymizováno] odvezl, takže měla za to, že je všechno v pořádku a sestra s rodinou proti rozhodnutí rodičů nic nenamítají. V roce [rok] se však postoj žalobkyně změnil, matce účastnic se výrazně zhoršil zdravotní stav a bylo nezbytné řešit stálou péči. Žalobkyně na žalovanou vyvíjela nátlak, aby podepsala darovací smlouvu na polovinu nemovitostí, tedy bytu a garáže. Žalovaná požadavek žalobkyně odmítla a odmítá úhradu žalované částky, která má odpovídat škodě, protože považovala návrh na uzavření darovací smlouvy za zcela neodůvodněný, který nemá oporu v dosavadní dohodě, která byla za života rodičů uzavřena. Současně tedy nemohla vzniknout žádná škoda, jak žalobkyně uplatňuje, protože jí nenáleží vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Žalovaná byla ze strany žalobkyně podezírána z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], prověřovaly to [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ve vlastnictví maminky na základě podnětu žalobkyně. Avšak právě žalobkyně měla zájem o rozdělení naspořených finančních prostředků rodičů, vůči čemuž se žalovaná důrazně ohradila, kdy prostředky slouží výlučně pro potřebu matky. Za účelem ochrany finančních prostředků před nekalými osobami žalovaná zřídila speciální účet, na který prostředky převedla, protože byla nucena v minulosti řešit nevýhodné smlouvy s poskytovateli energií a měla obavu před zneužitím matky. Žalobkyni vše sdělila a nabídla jí zřízení dispozičního práva. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno 8 slov] [anonymizována dvě slova] považuje žalovaná [anonymizována dvě slova], kdy byla nucena [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], což ji způsobilo i [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] tohoto jednání působí i na matku, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žalovaná si nepřeje vystavovat matku soudnímu sporu a má zájem tuto co nejvíce ochránit. Žalovaná trvá na svém tvrzení, že byt i garáž byly převedeny na ni a jsou v jejím výlučném vlastnictví. Rodiče přemýšleli o převedení bytu na obě dcery, nicméně situaci posléze přehodnotili a s ohledem na skutečnost, že žalovaná osobně o rodiče pečovala, měl byt zůstat ve výlučném vlastnictví žalované. Pokud se týká finančních prostředků na účtu matky účastnic, tyto prostředky zamýšlela žalobkyně rozdělit již za života maminky, s tímto v žádném případě žalovaná nesouhlasila a důrazně se proti tomu ohradila, když finanční prostředky mohou být pouze pro potřebu matky. Žalovanou mrzí, že sestra činí takové kroky za života matky, kdy vzájemné vztahy jsou již nyní vlažné, a žalovaná se obává, že již nenávratně narušeny. Žalovaná nejednala v rozporu s dobrými mravy, jestliže se o rodiče celý život řádně starala a s bytem nakládala jako vlastník, kdy hradila nezbytné opravy a údržbu. Žalovaná na bytě prováděla opravy, které platila včetně plateb za daň z nemovitostí, žalobkyně nikdy neprojevila zájem o úhradu těchto nákladů, pokud jak uvádí, má být rovnodílným spoluvlastníkem. V daném případě nelze hovořit ani o způsobené škodě či bezdůvodném obohacení, protože byt byl převeden na žalovanou v době, kdy oba rodiče byli plně způsobilí k právním úkonům, byli si následků převodu vědomi. Garáž byla převedena na základě vykonatelného právního titulu, a to dohody o rozdělení pozůstalosti a žalovaná nabyla vlastnictví k předmětným nemovitostem po právu.

3. Žalobkyně následně do protokolu dne [datum] doplnila svá tvrzení tak, že garáž byla na žalovanou převedena až poté, co při dědickém řízení se žalobkyně, žalovaná a jejich matka domluvily, že když je byt napsaný na žalovanou, tak se na ni napíše i garáž, aby nemovitost tvořila jeden celek, když se stejně později žalobkyně a žalovaná budou dělit napůl. Až do smrti otce obou účastnic byli rodiče obou účastnic soběstační, sami si zajistili pečovatelku, když už otec potřeboval pomoct. Není pravda, že by s nimi žalovaná měla tolik starostí. Když bylo posledních pár měsíců otci opravdu zle, jezdila tam žalobkyně každý druhý víkend pomáhat. Po smrti otce si matka nejprve užívala života bez pečovatelství, žila samostatným životem, čas trávila [anonymizováno 7 slov] O tom, že by se rodiče rozhodli, že byt zůstane ve výlučném vlastnictví pouze žalované, žalobkyni nikdo neřekl, naopak rodiče účastnic vždy opakovali, že je byt napůl a dcery se mají spravedlivě rozdělit a maminka toto tvrdí dodnes. Nedává smysl, aby rodiče říkali žalobkyni, že se mají rozdělit napůl a přitom by žalované řekli něco jiného, takoví oni nebyli. Žalobkyně na žalovanou nevyvíjela nátlak, pouze poté, co jí žalovaná do telefonu řekla, že si byt ponechá a že peníze z maminčina účtu použije na jeho rekonstrukci a řekla, kdo se stará, ten bere, začala žalobkyně jednat. Protože kdyby nejednala, peníze z účtu maminky by byly použity na rekonstrukci bytu a není pravda, že by žalobkyně měla zájem na rozdělení finančních prostředků na účtu maminky. Až poté, co žalovaná maminčiny naspořené prostředky převedla na svůj účet a poté, co žalobkyni oznámila, se ohradila, že je byt, garáž a teď i maminčiny peníze ve vlastnictví žalované. Žalobkyně jí sdělila, že se jí to nelíbí a navrhla, že se chce starat o polovinu peněz maminky a až na [anonymizována tři slova] vrátila žalovaná mamince na účet finanční prostředky, představující náklady za byt v období, kdy maminka účastnic již byla umístěna v [anonymizováno]. Žalovaná pochopitelně nechce, aby maminka vypovídala před soudem, protože ta stále tvrdí, že žalovaná a žalobkyně se mají rozdělit napůl, toto si stále pamatuje. Žalovaná dokonce za tím účelem [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [název soudu]. [příjmení] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] spoustu věcí a žalobkyni řekla, že by klidně šla k soudu říct, jak to bylo.

4. Při jednání dne [datum] soud postupem ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzval žalobkyni, aby vylíčila všechny rozhodné skutečnosti a doplnila svá neúplná skutková tvrzení k tomu, s jakým konkrétním obsahem měla být v roce [rok] uzavřena dohoda mezi rodiči účastnic a žalobkyní a žalovanou o rozdělení majetku po rodičích, když dosavadní skutková tvrzení žalobkyně o obsahu uzavřené dohody soud považuje za neurčitá. Současně soud poučil žalobkyni o následku nesplnění této výzvy.

5. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila skutková tvrzení tak, že v [anonymizováno] [rok] proběhl v bytě rodičů žalobkyně a žalované na adrese [adresa]. Protože žalobkyně bydlela s rodinou v [obec], což je přibližně 2 hodiny jízdy autem a byla pracovně velmi vytížená, navrhl, že by byt přepsali na žalovanou, aby žalobkyně nemusela jezdit řešit záležitosti s přepisem bytu, ale s podmínkou, že až nastane čas, že tu v bytě nebudou, rozdělí se obě dcery o něj napůl a nebudou se hádat. Rodiče žalobkyně a žalované vždy chtěli, aby veškerý majetek po nich byl mezi obě dcery rozdělen napůl. Pak se tatínek zeptal žalobkyně, jestli s tímto návrhem souhlasí a žalobkyně uvedla, že souhlasí, neboť věřila, že žalovaná dodrží dohodu a vůbec ji nenapadlo, že by se žalovaná zachovala jinak. Žalobkyně přepis bytu považovala za formální záležitost. Dohodu o rozdělení majetku rodiče připomínali při každé návštěvě žalobkyně, u toho připomínání byla celá rodina žalobkyně. Když v roce [rok] zemřel otec účastnic, tak se žalobkyně, žalovaná a jejich matka v rámci dědického řízení domluvily, že ze stejného důvodu a za stejných podmínek, jak byl přepsán na žalovanou byt, bude na ni přepsán i pozemek parcela [anonymizováno] [rok] v k. ú. [obec] tak, aby tento pozemek s garáží a byt tvořili jeden celek, což je vhodné pro budoucí prodej nebo pronájem. Když se v roce [rok] maminka měla přestěhovat z [anonymizováno] do [anonymizována tři slova] [obec], kam se těšila, stále se žalobkyně a žalované ptala, co bude s bytem, co s ním žalobkyně a žalovaná udělají, zajímalo ji, zda žalobkyně a žalovaná byt prodají nebo jej budou pronajímat. Mamince bylo jedno, co s bytem bude, jen byla zvědavá, jak se žalobkyně a žalovaná společně rozhodnou. Dne [datum] řekla žalovaná žalobkyni do telefonu, že se rozhodla byt ponechat a peníze ve výši [částka], které si převedla od maminky na svůj účet, použije na rekonstrukci bytu, který chce pronajímat, aby si přilepšila s tím, že na otázku žalobkyně co ona, odpověděla, že kdo se stará, ten bere. To bylo pro žalobkyni jasným signálem, jaké má žalovaná úmysly. Protože nastal ten čas, kdy ani jeden rodič žalobkyně a žalované v bytě na adrese [ulice a číslo] v [obec] nebyli a stále opakovali, že až tady nebudeme, kontaktovala žalobkyně advokáta a požádala jej o právní služby a žalovanou vyzvala k darování bytové jednotky [číslo] a poloviny pozemku s garáží. Žalobkyně skutkový stav právně hodnotí tak, že dohoda o rozdělení majetku po rodičích mezi obě dcery napůl uzavřená v [anonymizováno] [rok] je neplatným právním úkonem pro nedostatek formy ve smyslu § 40 odst. 1 občanského zákoníku zákon č. 40/1964 Sb., neboť nebyla dodržená vyžadovaná písemná forma pro platnost uzavření smlouvy o smlouvě budoucí a dle názoru žalobkyně tak šlo o uzavření gentlemanské dohody mezi rodinnými příslušníky, případně právně nezávazný slib žalované. Žalobkyně se tak nemůže soudně domoci po žalované, aby tuto dohodu plnila. Dle právního názoru žalobkyně dohoda o rozdělení majetku po rodičích mezi obě dcery napůl uzavřená v [anonymizováno] [rok] dopadá i na pozemek parcela [anonymizováno] [rok] v k. ú. [obec] s garáží, a to proto, že rodiče vždy chtěli, aby jejich majetek byl mezi obě dcery rozdělen rovným dílem. Navíc pozemek s garáží byl rodiči vždy považován za jeden celek spolu s bytem. Žalobkyně se dovolává ustanovení § 2909 o. z., když dle jejího názoru se žalovaná dopustila úmyslného porušení dobrých mravů, když právně nezávaznou gentlemanskou dohodu, případně svůj právně nezávazný slib rozdělit se se žalobkyní o majetek po rodičích napůl nesplnila a k tomu došlo tím, kdy odmítla žalobkyni jakoukoliv kompenzaci. Újmu žalobkyně spatřuje v hodnotě nenaplněného darování, kdy při absenci slibu žalované by žalobkyně nabyla podíly určené žalobkyni částečně přímo od rodičů a částečně v dědickém řízení.

6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] adresované zástupkyni žalované bylo zjištěno, že již ve výzvě [datum] žalobkyně popsala, že žalovaná vyjádřila vůli se nadále neřídit ústní dohodou o rozdělení nemovitostí a existenci dohody popřela a také ji porušila. Společný otec účastnic [jméno] [příjmení] zemřel v roce [rok], v roce [rok] společní rodiče účastnic chtěli na obě své dcery přepsat [anonymizováno] byt v [obec], [ulice a číslo]. Protože žalobkyně žila v [obec], rodiče byt přepsali na žalovanou, aby žalobkyně nemusela jezdit do [anonymizováno], když se bude muset s bytem něco řešit. Společně s tím se účastnice a jejích společní rodiče dohodli, že až tady rodiče nebudou, žalobkyně a žalovaná si byt spravedlivě rozdělí napůl a nebudou se dál hádat. Tato dohoda o rozdělení majetku po rodičích napůl byla několikrát v průběhu let opakována a této dohodě a jejímu připomínání byli přítomni i svědci. Žalobkyni vůbec nenapadlo, že by se k ní žalovaná zachovala špatně a tuto dohodu nedodržela. Souhlasila tedy, když zemřel otec účastnic, aby na žalovanou byla ze stejného důvodu přepsána i garáž, která je umístěna přibližně [anonymizováno] m od předmětného bytu, a to se stejnou podmínkou, že až bude čas, obě dcery se rozdělí napůl. Od jara roku [rok] se u matky účastnic projevila [anonymizována dvě slova], zpočátku se o ni zpravidla 2x týdně starala žalovaná, posléze i častěji. Žalobkyně si začala svoji matku brát od [anonymizováno] [rok] k sobě domů přibližně 1x měsíčně na týden a snažila se žalované s péčí pomoci, přestože ta tvrdila, že péči o maminku zvládá. Skutečností však bylo, že tuto nezvládala a byla ve stresu. Žalovaná zajistila pečovatelku, která k matce účastnic denně docházela, pomáhala jí s léky a jídlem. Posléze se matka účastnic zhoršila a žalovaná jí zajistila denní stacionář, kde byla matka účastnic od rána do 16 hodin. V roce [rok] od konce [anonymizováno] žalobkyně pomohla žalované zařídit [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] s péčí 24 hodin denně a tam žalobkyně svoji matku přestěhovala. Nyní je matka účastnic umístěna v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Dne [datum] byly poprvé po první covidové vlně povoleny návštěvy a vycházky u matky účastnic, žalobkyně hned za maminkou jela, vzala ji na procházku, do kavárny a na oběd, pak se k nim přidala i žalovaná, která byla stále milá a příjemná. Večer však mezi žalobkyní a žalovanou proběhl telefonický hovor o tom, jak to bylo a je s maminkou a přišla řeč na byt, žalobkyně žalované v telefonátu sdělila, že až bude maminka za měsíc umístěna v domově důchodců, měl by se byt prodat, jak rodiče chtěli, a účastnice by se podělily o kupní cenu napůl. Žalovaná však žalobkyni v rámci tohoto telefonátu sdělila, že toto neudělá, že si byt ponechá, že jde za [anonymizováno] let do důchodu, bude byt pronajímat a bude si takto připomáhat k důchodu. Když se žalobkyně žalované zeptala, co ona, žalovaná jí sdělila, že nic, že byt je napsaný na žalovanou a je její. Dále žalovaná v telefonátu žalobkyni sdělila, že peníze, které si převedla z účtu společné maminky, použije na rekonstrukci bytu, aby více vydělala na nájmu. Nakonec žalovaná žalobkyni řekla, že kdo se stará, ten bere, čímž byla žalobkyně značně překvapena a zaskočena a hovor ukončila. Žalobkyně důvodně usuzovala, že žalovaná chce porušit již dohodnutý způsob rozdělení nemovitostí, tedy že po smrti společných rodičů účastnic žalovaná nepřevede polovinu bytové jednotky, ani polovinu pozemku s garáží na žalobkyni a z dosavadního jednání žalované bylo také možné logicky usuzovat, že nepřevedení podílů určených žalobkyni do vlastnictví mohla žalovaná plánovat delší dobu, případně již od okamžiku před nabytím předmětného bytu nebo nabytím garáže. V minulosti se nechtěla bavit o tom, co bude s předmětným bytem, i když se společná maminka účastnic výslovně ptala. Žalovaná jí vždy odpověděla, že to pořeší, až bude v domově důchodců. Žalobkyně vyzvala žalovanou k tomu, aby uzavřela darovací smlouvu, jejímž předmětem by byly podíly určené žalobkyni a žalovaná žalobkyni [datum] doručila reakci na výzvu ze dne [anonymizováno], v níž popřela existenci výše specifikované dohody o rozdělení nemovitostí a návrh na darování podílů určených žalobkyni označila za neodůvodněný. Žalovaná výslovně odmítla darovací smlouvu uzavřít a nelze ani očekávat uzavření darovací smlouvy ze strany žalované poté, co se z tohoto světa ztratí společná maminka účastnic. Žalovaná tak porušila svou povinnost z ústní dohody o rozdělení nemovitostí, případně takovou dohodu uzavírala již s vědomím, že dohodu nesplní. Protože v důsledku jednání žalované přišla žalobkyně o podíly jí určené a v důsledku toho jí vznikla škoda ve výši 1 137 000 Kč, když žalobkyně se dovolává ustanovení § 2909 a 2913 o. z. a vychází z toho, že obvyklá cena jednotky [číslo] v k. ú. [obec] včetně podílu na společných částech budovy [číslo], [číslo] a [číslo] a na pozemku parcela č. st. [číslo] a pozemku parcela [anonymizováno] [rok] včetně garáže činí 2 274 000 Kč a hodnota podílů určených žalobkyni tedy činí 1 137 000 Kč. Žalobkyně tak vyzývá žalovanou k úhradě této částky do [datum].

7. Z dopisu zástupkyně žalované adresovaného zástupci žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaná odmítá požadavek na úhradu částky odpovídající škodě, jež je uplatňována ze strany žalobkyně, a odkazuje na argumentaci obsaženou v předchozím vyjádření ze dne [datum]. Doplňuje, že žalovaná byla ze strany žalobkyně podezírána [anonymizována čtyři slova], který [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. Předmětné podezírání a následné [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], kdy je nucena [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]. Dále žalovaná namítá, že v předžalobní výzvě jsou uvedena nepravdivá tvrzení, která žalovanou velice zasáhla, v rámci prvního dopisu věřila, že se jedná o nedorozumění ze strany žalobkyně a jakmile bylo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a žalovaná byla vystavena [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], uvědomila si, že její sestra má pouze zájem o finanční prostředky. Dle žalované je zarážející, že předmětné nemovitosti byly převedeny na žalovanou před více než [anonymizováno] lety a garáž v rámci dědického řízení před více než [anonymizováno] lety a žalobkyně nevyvinula žádnou aktivitu za účelem zpochybnění převodu a přechodu nemovitostí. Vlastnictví žalované zpochybňuje až nyní, přičemž stále za života maminka, která však bohužel není schopna se k uvedené věci vyjádřit, protože [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Žalovaná trvá na svém tvrzení, že byt i garáž byly převedeny na ni a jsou v jejím výlučném vlastnictví. Rodiče přemýšleli o převedení bytu na obě dcery, nicméně situaci posléze přehodnotili a s ohledem na skutečnost, že žalovaná osobně o rodiče pečovala, měl byt zůstat ve výlučném vlastnictví žalované. Po smrti otce žalobkyně uzavřela dědickou dohodu, kdy do výlučného vlastnictví žalované připadla garáž. Žalovaná existenci ústní dohody nepopírá, nicméně tato byla posléze změněna, kdy se rodiče dohodli, že byt zůstane ve výlučném vlastnictví žalované, což bylo žalobkyni známo. Tuto skutečnost rozporuje žalobkyně až nyní, bohužel však není možné, aby se rodiče k této věci vyjádřili. Maminka má nemalé úspory na účtu, tyto prostředky zamýšlela žalobkyně rozdělit již za života maminky. S tímto v žádném případě žalovaná nesouhlasila a vůči čemuž se důrazně ohradila, kdy finanční prostředky mohou být použity pouze pro potřeby maminky. Žalovanou mrzí, že sestra činí takovéto kroky za života maminky, ač tato není schopna uvedenou skutečnost vnímat.

8. Z informace o bytové jednotce bylo zjištěno, že výlučnou vlastnicí bytové jednotky [číslo] vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa] na pozemku parcela č. st. [číslo] je žalovaná, která je také podílovou spoluvlastnicí [číslo] na pozemku parcela č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví] a [číslo] pro k. ú. [obec].

9. Z výpisu z [anonymizována dvě slova], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] v [obec], [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] bylo zjištěno, že žalovaná je zapsána jako výlučná vlastnice pozemku parcela [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] s tím, že na pozemku stojí stavba bez čp./če. garáž.

10. Ze [anonymizováno 7 slov] ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení], narozeným [datum], členem [anonymizována tři slova] v [obec], a žalovanou bylo zjištěno, že převodce převádí na nabyvatelku všechna svá členská práva a povinnosti, tj. právo nájmu družstevního bytu [číslo] ve [anonymizováno] podlaží o velikosti [anonymizováno] v domě [číslo] na ulici [ulice] v [obec].

11. Ze [anonymizováno 5 slov] uzavřené [datum] bylo zjištěno, že [ulice] [anonymizována dvě slova] v [obec] a žalovaná uzavřely smlouvu, jejímž předmětem je převod družstevního bytu do vlastnictví člena družstva a prodej a koupě zastavěného pozemku, jehož je prodávající vlastníkem na základě kupní smlouvy uzavřené mezi [územní celek] a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec], což se týká parcely č. st. [číslo]. Předmětem převodu je družstevní byt č. jednotky [číslo] ve [anonymizováno] podlaží domu [adresa], [číslo] a [číslo] na pozemku parcela č. st. [číslo] v [obec] se spoluvlastnickým podílem [číslo] na společných částech domu a pozemku. Vklad práva dle této smlouvy byl povolen rozhodnutím [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] v [obec] [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum].

12. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] bylo zjištěno, že ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], narozeném [datum], zemřelém [datum], jehož se účastnily žalobkyně, žalovaná a [jméno] [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že soud schválil dohodu o rozdělení pozůstalosti, podle níž pozemek parcela [anonymizováno] [rok] [anonymizována čtyři slova], na kterém stojí stavba garáže bez čp./če., zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] v obvyklé ceně [částka] nabyla žalovaná a náhradovou pohledávku zůstavitele za zůstavitelovou manželkou [jméno] [celé jméno svědkyně] z titulu vypořádání společného jmění manželů zůstavitele a jeho manželky ve výši [částka], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována tři slova] nabyla zůstavitelova manželka [jméno] [celé jméno svědkyně] a zůstavitelova dcera [celé jméno žalobkyně] tedy z pozůstalosti ničeho nenabyla a soud potvrdil podle této dohody nabytí dědictví dědičkám, které dědí podle zákonné dědické posloupnosti v první třídě dědiců bez výhrady soupisu pozůstalosti. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

15. Z dopisu zástupce žalobkyně adresovaného žalované ze dne [datum], který byl žalované odeslán doporučeně, bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzývá žalovanou k dobrovolnému plnění z povinnosti s tím, že asi před [anonymizováno] lety společní rodiče účastnic chtěli na obě dcery přepsat [anonymizováno] byt v [obec] na adrese [ulice a číslo], protože žalobkyně žila v [obec], přepsali rodiče byt jen na žalovanou, aby žalobkyně nemusela jezdit do [anonymizováno], když se bude muset s bytem něco řešit. Společně s tím se žalobkyně, žalovaná a jejich rodiče dohodli, že až tady rodiče nebudou, žalobkyně a žalovaná si byt spravedlivě rozdělí napůl a nebudou se dál hádat. Tato dohoda o rozdělení majetku po rodičích napůl byla několikrát v průběhu let opakována a této dohodě a jejímu připomínání byli přítomni i svědci. Počátkem [anonymizováno] žalobkyně žalované v telefonátu sdělila, že až bude maminka umístěna v domově důchodců, měl by se byt prodat, a jak rodiče chtěli, podělily by se žalobkyně a žalovaná o kupní cenu napůl. Žalovaná však žalobkyni v rámci tohoto telefonátu sdělila, že toto neudělá, že si byt ponechá, že jde za [anonymizováno] let do důchodu a bude byt pronajímat a bude si takto připomáhat k důchodu. Když se žalobkyně žalované zeptala, co ona, žalovaná jí sdělila, že nic, že byt je napsaný na ni a je její. Dále žalovaná v telefonátu žalobkyni sdělila, že peníze z účtu použije na rekonstrukci bytu, aby víc vydělala na nájmu s tím, že kdo se stará, ten bere. S ohledem na tato vyjádření žalované žalobkyně důvodně usuzuje, že žalovaná chce porušit již dohodnutý způsob rozdělení majetku po společném otci a majetku matky, tedy že po smrti rodičů nepřevede polovinu jednotky [číslo] v k. ú. [obec] s podílem na společných částech budovy a pozemku a poloviny pozemku parcela [anonymizováno] [rok] včetně garáže na žalobkyni. Toto jednání považuje žalobkyně za zradu, žalovaná proto ztratila i její veškerou důvěru a z dosavadního jednání žalované je také možné logicky usuzovat, že tuto zradu mohla plánovat již delší dobu. V minulosti se nechtěla bavit o tom, co bude s bytem, i když se na to maminka výslovně ptala. S ohledem na tyto skutečnosti proto jménem žalobkyně vyzývá žalovanou k bezodkladnému uzavření darovací smlouvy, jejímž předmětem bude podíl poloviny jednotky [číslo] v k. ú. [obec] včetně podílu [číslo] na společných částech budovy [adresa] a pozemku parcela č. st. [číslo] a podíl pozemku parcela [anonymizováno] [rok] včetně garáže a dále vyzývá žalovanou k bezodkladnému převodu částky [částka] zpět na běžný účet matky a ke zdržení se dispozic s majetkem matky učiněných bez souhlasu žalobkyně, a to zejména s její životní pojistkou a běžným účtem. Pokud nedojde k připojení podpisu na návrh darovací smlouvy nejpozději do [datum], bude se žalobkyně bránit všemi dostupnými cestami.

16. Z prohlášení [jméno] [celé jméno svědkyně], narozené [datum], datovaného [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno svědkyně] potvrzuje vlastním podpisem, že spolu se svým manželem [jméno] [příjmení] asi před [anonymizováno] lety chtěli přepsat jejich [anonymizováno] byt na adrese [ulice a číslo] v [obec] na obě dcery. Protože dcera [celé jméno žalobkyně] tenkrát, když žila s rodinou v [obec], tak byt přepsali pouze na druhou dceru, aby nemusela [jméno] stále cestovat do [anonymizováno] kvůli jakémukoliv řešení s bytem. Toto řešení ale zvolili s podmínkou, že až nastane čas nebo až tady nebudou, rozdělí se obě dcery spravedlivě napůl a nebudou se hádat. Jejich záměrem vždy bylo a je, aby obě dcery z jejich majetku získaly stejný díl. Z důkazu provedeného videozáznamem bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno svědkyně] podepisovala připravený text.

17. Z výpovědi žalobkyně jako účastnice řízení bylo zjištěno, že při jedné z jejích návštěv u rodičů v [obec] v roce [rok], si ji a sestru rodiče zavolali do kuchyně a tatínek řekl, že se s maminkou dohodli, že na ně přepíší byt, a protože že ona bydlí daleko, že se byt přepíše na sestru a ony se potom spravedlivě rozdělí. Žalobkyně si vybavuje, že tatínek řekl, že až nastane čas a oni v bytě nebudou a nebudou ho potřebovat, že ony dvě se spravedlivě rozdělí, takto vyplynulo ze situace. Žalobkyně s tím souhlasila, nepředpokládala, že se k ní sestra následně takto zachová. Tam se dohodli, že sestra si záležitosti spojené s převodem bytu vezme na sebe, bylo to i proto, že žalobkyně bydlela daleko a pracovně byla vytížená a věděla, že s prodejem bytu jsou spojené i určité administrativní kroky, neměla s tímto žádný problém, věřila, že sestra dohodu splní. Tehdy se jednalo o bytu, garáž nikomu na mysl nepřišla, rodiče chtěli vyřešit byt. Neřešili při tomto setkání, jak to bude s užíváním bytu, pouze to, že sestra s tatínkem převod bytu zadministrují a to, že sestra s rodiči uzavřela nějakou dohodu, že budou v bytě bydlet, to považuje žalobkyně za správné. I při dalších návštěvách v [obec], když jezdila k rodičům a těchto návštěv se zúčastnila i sestra s rodinou, rodiče připomínali, že byt je sice napsaný na sestru, ale že se mají spravedlivě o všechno napůl rozdělit. Sestra na toto sdělení rodičů nijak nereagovala. Ještě za života tatínka, i když tento už byl [anonymizována dvě slova], tento jim oběma připomínal, že mají všechno napůl tak, jak to bylo celý život, kdy rodiče se snažili, aby vše mezi ně napůl rozdělili. Po smrti tatínka se mamince ulevilo, protože se o něj dlouho starala, ale později se u ní začalo projevovat zapomínání, byla několik měsíců v [anonymizováno] a čekala na [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], kam se těšila, protože tam měla spoustu kamarádek a bývalých spolupracovnic. Při návštěvách se dcer ptala, jak to udělají s bytem, zajímalo ji, jestli ho pronajmou nebo prodají, kdo tam bude bydlet. Sestra to vždy zahrála nějak do autu, že se to bude řešit až potom a žalobkyně neměla důvod to nějak řešit, zpětně to vidí tak, že sestra už měla vymyšlené, co udělá. Maminka je v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] umístěna od [datum], před pandemií covidu ještě dojížděla do denního stacionáře, ale pak už byla ve stálé službě a tam z důvodu protiepidemiologických opatření nebyly povoleny návštěvy. Po rozvolnění žalobkyně maminku [anonymizováno] navštívila, když se setkaly společně s maminkou i sestrou, maminka si byla vědoma, že se domů nevrátí, znovu se ptala, co bude s tím bytem a sestra řekla, že to pořeší, až se maminka přestěhuje. Ten den žalobkyně sestře hned večer telefonovala, aby ji informovala o tom, v jakém stavu maminka je, protože s ní strávila větší část dne, a když jí řekla, že maminka je v relativně dobrém stavu, že se zajímala o to, že má v bytě nějaké věci a že je srozuměna s tím, že se do bytu nevrátí, zeptala se sestry, co udělají s bytem, že by ho mohly prodat a o peníze se rozdělit. Sestra jí na to řekla, že si to rozmyslela, že se rozhodla, že si byt nechá, a když se jí žalobkyně ptala, co bude s těmi penězi, neboť věděla, že si z maminčina účtu na svůj založený účet převedla [částka], řekla jí, že tyto peníze použije na rekonstrukci bytu, aby zvýšila jeho hodnotu, byt že potom bude pronajímat, protože jde za [anonymizováno] let do důchodu, aby si tak k důchodu přilepšila. Na opětovnou otázku žalobkyně, co ona, žalovaná řekla, že ona nic, že kdo se stará, ten bere. Z toho byla žalobkyně v takovém šoku, že hovor ukončila. Dne [anonymizováno] ji přes [anonymizována dvě slova] kontaktovala sestra, aby jí oznámila termín, kdy maminka bude nastupovat do [anonymizována dvě slova], žalobkyně předpokládala a mluvila o tom i s maminkou, že ji přestěhuje, protože maminka už nechtěla být sama, ale sestra jí napsala, že už si domluvila taxík, to žalobkyni mrzelo. Dále jí sestra napsala, že žalobkyně chce dělit majetek ještě za života maminky, ale ono to vlastně bylo tak, že to byla ona, kdo majetek rozdělil, když si vzala všechno na sebe. Žalobkyně žalované proto napsala, že by chtěla spravovat polovinu maminčina majetku, ať na ni převede polovinu peněz, že to mohou ošetřit i administrativně, když nevidí důvod, proč by peníze nemohly být na účtu maminky, když obava z nějakých šmejdů jí přijde zbytečná. Sestra jí ještě vyčetla, že jí típla telefon, na to žalobkyně reagovala tak, že poté, co jí řekla, že kdo se stará, ten bere, neviděla jinou možnost a ať jí přesvědčí, že má jiné úmysly, a přestala s ní komunikovat. Dále bylo z výpovědi žalobkyně zjištěno, že maminka je umístěna na [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], ale už se po domově dokáže sama pohybovat. Je komunikativní, baví se, je tam spokojená. Když se spolu baví, tak žalobkyně vidí, že maminka [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], ví, že je ze [anonymizováno] sourozenců, všechny si pamatuje a žalobkyně nepozoruje, že by v tom měla nějaké výpadky. Sama od sebe se maminka o sestře nezmiňuje, když se jí žalobkyně zeptá, jestli za ní sestra chodí, řekne, že ano. Společně se sestrou a s maminkou se od doby, kdy je maminka umístěna v domově pro seniory, nesetkaly. Žalobkyně s maminkou neřeší, co se děje u soudu, ale říkala jí, co se mezi ní a sestrou děje, že se s ní sestra nechce rozdělit, maminka se divila, že jak to, že přece všechno napůl, že to tak má být. Když mamince řekla, že si sestra z jejího účtu převedla [částka], byla maminka překvapená, jak to, že už asi nemá žádné peníze, z čeho bude platit domov důchodců, ale žalobkyně ji ubezpečila, že jí ještě nějaké peníze zůstaly, ale ona že k těm [částka] nemá přístup. Když už žalobkyně nevěděla z které do které, protože už se nemohla se sestrou domluvit, a probírala to s maminkou, tak maminka řekla, že přece všechno má být napůl, že to všechno sestře řekne a žalobkyně proto pořídila na telefon nahrávku. Také po konzultaci se svým zástupcem připravila prohlášení, které dala mamince k podpisu, maminka se tomu vůbec nedivila a prohlášení podepsala a odsouhlasila, co tam bylo uvedeno. Dále bylo z výpovědi žalobkyně zjištěno, že když se řešila pozůstalost po tatínkovi, sešly se všechny tři u notářky, ta jim předestřela, že rodiče měli peníze na účtu, o těch řekly se sestrou, že je nechtějí, ať zůstanou mamince, aby si je užila, dále notářka řekla, že je tam garáž, resp. pouze pozemek, když garáž nebyla zkolaudována. Nato se v rychlosti dohodly, že to připadne sestře, aby garáž s bytem tvořila jeden celek, že se potom vyrovnají. Neví, jestli byla notářkou jejich dohoda zaznamenána, ale takto se dohodly. Dobou, kdy se měly vyrovnat, byla doba, kdy se byt uvolní. Když s rodiči jednali o tom, že se byt převede na sestru, rodiče neřešili, že by jeden z nich mohl zemřít, případně že v tom bytě nedožijí a půjdou do domova. Dohoda byla o tom, že až ten byt nebudou potřebovat, tak se to mezi nimi vyřeší, protože byt nemůže zůstat jen tak volný. Dále bylo z výpovědi žalobkyně zjištěno, že náklady na byt od roku [rok] určitě hradili rodiče, od doby, co byt nabyla sestra, se o opravy a placení daně z nemovitosti starala ona. Žalobkyně si myslí, že to i platila, ale platila to tak, že rodiče jí to zaplatili, protože když tam bydleli, tak by si od sestry nenechali něco platit. Žalobkyně ví, že v bytě se opravovala koupelna, ale neví, jestli to bylo před rokem [rok] nebo potom. Žalobkyně popírá, že by jí bylo nabídnuto dispoziční právo k účtu, kam byly převedeny finanční prostředky ve výši [částka]. S rodiči se stýkala minimálně 4x do roka, navštěvovala je v [obec], dokud byli ještě v kondici, tak k nim jezdili na letní dovolenou. Se sestrou se střídaly v tom, kde rodiče trávili Vánoce. Když se setkali společně i se sestrou, rodiče připomínali, aby se spravedlivě rozdělily, naposledy se takto setkali asi [anonymizována dvě slova] [rok]. To už tatínek nebyl v dobrém stavu, střídavě pobýval v nemocnici nebo doma, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], kam za ním chodili, zpravidla po obědě nebo u kávy si společně se sestrou povídali, že mají mít všechno napůl, že se mají rozdělit. Tatínkovi to odkývali, tedy žalobkyně a její rodina, určitě tam byl její manžel, sestra na tyto věci zpravidla nereagovala. Ohledně budoucnosti bytu tatínek s nimi nic neřešil, neměl žádné přání, jenom pořád zdůrazňoval, že se mají rozdělit napůl a jeho přání bylo, a takto to bylo o celý život vůči nim, aby obě dcery měly všechno stejně, všechno napůl. Takto to tvrdí po celou dobu i maminka, která si to pamatuje. Z výpovědi žalobkyně bylo dále zjištěno, že jejímu telefonátu [datum] byl přítomen i její manžel, sestře volala právě proto, že to byl tatínek, který celý život chtěl, aby měly vše napůl, a když jí ona řekla, že kdo se stará, ten bere a že si vše rozmyslela a peníze použije na rekonstrukci bytu, začala žalobkyně jednat a oslovila svého právníka. Teprve půl roku poté, co mezi nimi proběhl telefonní hovor a komunikace přes [anonymizována dvě slova], si sestra vymyslela historku o tom, jak seděla s rodiči v kuchyni a ty jí sdělili, že si vše rozmysleli, pokud by to tak skutečně bylo, proč by to neřekla hned, mohla to napsat na ten [anonymizována dvě slova], ale trvalo jí to nějakou dobu, než si to vymyslela.

18. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že rodiče měli družstevní byt, a když bylo vše splaceno a bylo možné byt převést do vlastnictví, tak se rodiče rozhodli, že byt převedou na ni, protože její tatínek byl taková hlava rodiny, tak žalovanou informoval on, nebyla k tomu žádná rodinná sešlost a důvodem bylo i to, že takto by se za převod bytu na žalovanou neplatily žádné poplatky ani daně a bylo by to vlastně zadarmo. Rodiče se zmínili, že o tomto svém rozhodnutí řeknou i sestře. K převodu na žalovanou došlo v roce [rok], byla s tím spojena řada administrativních kroků, musela vstoupit do družstva a pak se řešily všechny ty smlouvy. Rodiče se takto rozhodli kvůli té administraci a říkali, že to tak nechají a potom uvidí, co bude dál. Odůvodňovali to i tak, že sestra byla mimo [obec] a žalovaná veškeré záležitosti zařizovala, takto jí to řekli. Se sestrou o tom nikdy nemluvili, nastala pouze situace, že když ještě maminka v bytě pobývala, projevil sestřin manžel zájem o [anonymizováno] a žalovaná mu řekla, že byt je psaný už na ni, ať si z toho bytu vezmou, co chtějí. Ještě si vybavuje situaci, což bylo krátce po převodu bytu, kdy byla se sestrou v [anonymizováno] a před další kamarádkou se bavily o tom přepisu a sestra řekla, že je to tak v pořádku, že žalovaná se o rodiče stará a ona s tím souhlasí. Žalovaná pak už neměla potřebu se sestrou o tom mluvit a brala to tak, že sestra to uznala. Navíc v době, kdy byl tatínek [anonymizována tři slova], je rodiče znovu ubezpečili o tom, že je v pořádku, že ten byt na ni napsali, ona už v té době zajišťovala veškeré jejich záležitosti, zajišťovala a hradila veškeré opravy v bytě, když bylo potřeba opravit koupelnu, aby tam [anonymizována dvě slova] [anonymizována tři slova]. To vše zajišťovala a hradila. Sestra se nikdy nepídila po tom, kdo to zařizuje a platí. Žalovaná v této věci také [anonymizována tři slova], kdy [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. Žalovaná je v pravidelném kontaktu s maminkou 1 – 2x týdne, navštěvuje ji, má zato, že její stav se zhoršuje, téměř při každé návštěvě má tendenci představit ji své spolubydlící, někdy se už spletla a řekla, že je její sestra nebo ji zamění za dceru žalované. Kdy s ní jde v areálu domova někam dál, už má problémy s orientací a nedokáže se sama vrátit. Žalovaná s maminkou mluvívá o tom, co bude s bytem, řekla jí, ať se nebojí, že byt je její a ona se o něj postará. Také jí řekla, že převedla peníze a s tím byla maminka srozuměna. Snažila se s ní probrat [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], že je to proto, aby za ni mohla veškeré věci vyřizovat. Pokud se týká odklonění finančních prostředků z maminčina účtu, to byl nápad sestry v souvislosti s tím, jak vysoké se platily notářské poplatky, aby se těmto platbám vyhnuly. Žalovaná v lockdownu ještě před uzavřením banky zřídila účet, peněžní prostředky se převedly a sestru informovala o tom, že až to bude možné, že sjedná schůzku v bance, aby si i ona mohla zřídit dispoziční právo k účtu. Dvě schůzky byly domluveny, ale sestra reagovala tak, že nemůže přijet, že nemá čas. Pokud se týká garáže, tak tatínek si vždy přál, aby vše zůstalo pohromadě a u notářky jeho přání respektovaly a garáž tak zůstala na žalovanou. Navíc garáž už tehdy byla pronajatá sousedce maminky a nájem nechává žalovaná posílat na její účet, aby měla prostředky na přilepšenou. Dále bylo z výpovědi žalované zjištěno, že má v úmyslu byt pronajímat, zatím je však prázdný, sestře napsala, aby si z bytu odvezla své věci i co chce, právě proto, že ho chce pronajímat. Sestra jí sdělila, že jí zakazuje s bytem manipulovat, dokud běží tento spor, takže byt je zatím prázdný. Žalovaná platí veškeré platby a zálohy ze svého účtu, maminka platí pouze poplatky za rádio a televizi, protože má v bytě trvalé bydliště. Z výpovědi žalované bylo dále zjištěno, že mezi ní a sestrou žádná konkrétní dohoda ohledně bytu nebyla, bylo to pouze oznámení rodičů, že byt přepíší na ni, protože je v [obec] a všechno za ně vyřizuje a že se to potom vše vyřeší. Stejně to bylo i v souvislosti s přepisem bytu, ty administrativní úkony trvaly poměrně dlouho a rodiče říkali, že se potom uvidí. Nebyla to žádná dohoda, bylo to pouze vyjádření rodičů. Pokud se týká přání rodičů o rozdělení majetku, je pravda to, co vypovídala sestra, že tatínek byl spravedlivý, chtěl, aby měly všechno stejně. Když už nemohl jezdit autem, chtěl, aby se to spravedlivě rozdělilo mezi vnoučata, a když rodiče viděli, že za ně vše vyřizuje a že se o ně stará od sociálky přes všechna další vyřizování, tatínek řekl, že je dobře, že byt přepsali na ni, že sestra již několik nemovitostí vlastní a je správné, že bude mít nemovitost i ona. Také se zmiňoval, že by byl rád, aby se nemovitost neprodala a zůstala v celku, aby ji jednou mohla užívat vnoučata. On by asi těžce nesl, kdyby se to mělo prodat, protože to budoval svépomocí vlastníma rukama. Žalovaná to brala tak, že sestra s dohodou mezi žalovanou a rodiči souhlasí, když žalovaná se o byt starala, vše platila a ona se o byt nikdy nezajímala. V tom smyslu mluvil taky i tatínek, že je to takto spravedlivé. Žalovaná neměla zapotřebí to opakovat v písemné komunikaci přes [anonymizována dvě slova], protože měla za to, že sestra je s tím, že je byt napsán na ni, srozuměna. Pokud se týká telefonátů, tak sestra v prvé řadě ne že by se zeptala na zdraví maminky, ptala se na to, co bude s bytem. Žalovaná připouští, že řekla, kdo se stará, ten má, ale neměla důvod říkat, kdo se stará, ten bere, protože ten byt už měla. Telefonáty probíhaly často, řekla to v takovém horším rozpoložení, protože ji mrzelo, že sestra se ptá více na majetek a peníze na účtu než na stav maminky. Sestra na ni v telefonu útočila, co bude s bytem, že ona by ho chtěla prodat. Žalovaná jí řekla, že o tom, co bude s bytem, bude rozhodovat ona, protože je její a že ho chce pronajímat a peníze na rekonstrukci má. Tím ale nemyslela peníze maminčiny, protože ty jsou pro ni nedotknutelné, ale svoje peníze a žalovaná popírá, že by řekla, že těch [částka] použije na rekonstrukci bytu, ale je možné, že sestra si to takto propojila, ale žalovaná to rozhodně myslela tak, že byt zrekonstruuje ze svých peněz. Kdyby takové úmysly měla, tak by sestře neposílala výpisy z účtu, z nichž je patrné, že z toho nevybrala ani korunu, ale naopak hledala co nejlepší zhodnocení. Žalovaná je přesvědčená, že žalobkyně ví, že byt je její, neví, jestli žalobkyně byla přítomna hovoru, kdy jejímu manželovi říkala, že byt je její, ať si z něj vyberou a odvezou, co chtějí, ale byla to ona, kdo byl překvapený, jak na ni sestra ohledně bytu a peněz pořád tlačila. Už od počátku po převodu bytu veškeré opravy v bytě hradila žalovaná, pokud to byly větší opravy, tak rodiče zaplatili materiál a opravy zajišťovala žalovaná přes své kamarády a známé, aby to bylo co nejlevnější. Potom doplácela práci a dělala to také proto, aby rodiče ani nevěděli, co to vlastně stojí. Je pravda, že si nepřáli, aby za ně někdo něco hradil. Řadu oprav dělala žalovaná se svým mužem. Po smrti tatínka, kdy maminka vyžadovala velkou péči, ji žalovaná všude doprovázela, maminka ji opakovala, jak je dobře, že byt převedli na ni, že se o ni stará. Dokud žil tatínek, který byl hlavou rodiny, tak maminka s rozdělením majetku souhlasila. Pokud se týká hovoru sestry s rodiči o majetku, tak hovory o penězích a bytu zpravidla začínala sestra a rodiče ji ubezpečovali, že je vše zařízené a nemusí se o nic starat. Žalovaná se domnívá, že to nebylo při každé návštěvě, ale návštěvy probíhaly tak, jak uváděla sestra zhruba 4x do roka, nebo se sestra s rodinou zastavila na odpoledne, když projížděli. [Anonymizovaný odstavec.]

20. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že žalobkyně je jeho matka, jsou spolu v kontaktu, jejich vztahy jsou dobré a tím, že došlo k rozporu mezi sestrami, byly ukončeny i jeho vztahy s tetou. Ví, že k nedohodě mezi sestrami došlo kvůli dědění bytu a dalších prostředků po prarodičích. I on se účastnil toho, jak jeho prarodiče dělili majetek, šlo o auto, které už nemohli používat, rozhodli se rozdělit ho mezi své tři vnuky, mezi něj, jeho sestru a sestřenici [jméno]. Nechal se udělat nějaký nezávislý odhad, že auto mělo cenu [částka]. Auto si nechala jeho sestra, sestřenici [jméno] bylo vyplaceno [částka], to jí vypláceli svědkovi rodiče a prarodiče mu řekli, aby z toho také něco měl, že mu dají [částka], ale že je hned nemají. Babička se mu při každé návštěvě omlouvala, že to nemají hned, ale do půl roku mu to také vyplatila. Také byl přítomen v [obec] v obýváku v bytě babičky s dědou, kdy tito říkali, že až se bude dědit, že bude vše napůl mezi jeho mámu a její sestru. Nedokáže si vzpomenout, kdy přesně to bylo, v jakém stavu byl dědeček, jestli [anonymizována čtyři slova] nebo ne. Vzpomíná si pouze na jedno prohlášení prarodičů.

21. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že žalobkyně je její matka, žalovaná je sestra matky, vyházejí spolu dobře, i s tetou, ale od té doby, co se dozvěděla od matky někdy loni v létě, že si chce [jméno] ponechat ten byt, nejsou v kontaktu. Svědkyně byla často u prarodičů, ke kterým jezdívali, přítomna tomu, když říkali„ až mi tady nebudeme, rozdělte se holky napůl, ne, abyste se hádaly“. Všichni jsme to brali jako normální věc, kterou nebylo potřeba dále řešit. Detailně se to nikdy neprobírala, resp. u toho svědkyně nebyla, ale myslí si, že tím„ až my tady nebudeme“ a co všechno se má dělit napůl, mysleli to, že až zemřou, ale si nepředstavovali, že v bytě společně nedožijí. Svědkyně se v rodině babičky s dědečkem cítila v pohodě i se všemi příbuznými, bylo až úsměvné, jak měli domácí role rozděleny, ale dá se říci, že o tom, co řekl dědeček, se nediskutovalo, ale vůči ní jako vnoučeti se to nijak nepoužívalo. Svědkyně sama se účastnila toho, jak prarodiče rozdělovali auto poté, co už dědeček nemohl řídit a jeho stav se zhoršil natolik, že bylo i [anonymizováno 5 slov], prarodiče přistupovali ke všem třem vnoučatům stejně, a protože [jméno] [anonymizována tři slova] a auto nechtěla, bratr svědkyně už své auto měl, darovali auto jí s tím, že jeho cena byla [částka] a rodiče svědkyně zaplatili [jméno] [částka], a protože prarodiče chtěli, aby všechna vnoučata měla stejně, tak bratrovi řekli, že mu dají taky [částka], ale jestli mu je dali, to svědkyně neví, u toho nebyla. Z výpovědi svědkyně bylo dále zjištěno, že posledních několik let před smrtí i po smrti dědečka jezdívali k prarodičům několikrát do roka.

22. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že žalobkyně je babička jeho dětí, je to matka jeho partnerky, o žalované ví, že je sestra žalobkyně a situace, která nastala, je mu nepříjemná, byl by rád, kdyby byly dobré vztahy, ale teď nejsou v žádném kontaktu. Návštěvy u prarodičů partnerky a u její tety probíhaly u příležitostí Vánoc nebo jiných příležitostí, toho se také zúčastnil, a to ještě za života dědečka své partnerky. Protože návštěvy probíhaly v bytě prarodičů, který je malý, když byly v plné sestavě, bylo jich třeba osm, tak musel být přítomen hovorům, které se tam vedly. Obě dcery se rodičů ptaly, jestli něco nepotřebují, řešily se provozní záležitosti, bylo vidět, že babička byla pyšná, jaké má dcery, jak se o ně starají, naklonila se k němu a řekla mu, že až tady nebudou, aby se rozdělily a nehádaly, to se mělo týkat i bytu. Svědek měl pocit v prostředí té rodiny a toho bytu, že to, že budou mít byt a všechno dcery napůl bylo vnímáno jako automatické. Bylo to někdy po smrti dědečka, když i zdravotní stav babičky zhoršoval, kdy přišla žalobkyně s tím, že žalovaná tvrdí, že ta původní dohoda je zrušená, že byt je napsaný na ní a nechce už to řešit. Svědek byl přítomen tomu, kdy v situaci, kdy dědeček už nemohl řídit a rozhodl se, že auto, kterého si hodně cenil, rozdělí mezi své vnuky. Byli u toho přítomni on s partnerkou, její bratr a sestřenice. Fyzicky dostala auto jeho partnerka, její otec řekl, že adekvátní díl z ceny auta vyplatí její sestřenici a dědeček řekl [jméno], aby se nebál, že na něj nezapomněli, že taky svůj díl dostane a svědek ví, že dostal. Druhá věc se týkala nářadí, když babička po smrti dědečka přišla s tím, že v garáži a ve sklepě je spousta nářadí a že by chtěla, aby zůstalo v rodině. Brali to všichni tak nějak hierarchicky, nejprve si vybrali [celé jméno svědka], potom to zavezli žalované a z nářadí si vybral její partner a zbytek zůstal jemu s partnerkou, toto rozdělení takto určila babička.

23. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že žalovaná je její matka, jejich vztahy jsou velmi dobré, nadstandardní, spíše kamarádské, k žalobkyni byly její vztahy běžné v okruhu širší rodiny až do začátku [anonymizováno] [rok]. Svědkyně pouze z doslechu od mámy ví, že ta měla s tetou nějaký telefonický hovor, šlo o hádku, teta jí měla položit telefon a od té doby nemají s touto rodinou žádné vztahy. Svědkyně není v kontaktu ani se sestřenicí a bratrancem. V době před [anonymizováno] lety odcházela na internát, před tím žila u babičky s dědečkem. Když odešla, dojížděla do [anonymizováno] na oslavy, Vánoce apod. V její přítomnosti babička s dědečkem se svými dcerami žádné majetkové záležitosti neprojednávali, dědeček, který byl hlavou rodiny, to před nimi neřešil, pouze společně s babičkou, maminkou a tetou. V době, kdy odcházela na internát v roce [rok], ví, že proběhl převod bytu na její matku. Ví, že se to převádělo do osobního vlastnictví, ale to je tak všechno, co o tom ví. Není si vědoma toho, že by se někdy mluvilo o nějakém dělení majetku. O sporu ví jen to, že proběhlo nějaké rozhádání a že teta nařkla maminku, že okradla babičku o nějaké peníze. Svědkyně byla za babičkou naposledy den před výslechem, o tom, co se tu děje, spolu nemluvily. Loni o Vánocích viděla babičku jen zběžně, protože domov důchodců byl uzavřený. Když žila u babičky s dědečkem, tak si myslí, že prarodiče měli rádi obě dcery, ale protože maminka žila v [obec] a byla s nimi v častějším kontaktu, tak k ní asi měli blíž. Svědkyně si vybavuje, že když se prodávalo auto v době, kdy dědeček [anonymizována tři slova], tak auto dostala sestřenka a svědkyni rodina [příjmení] vyplatila [částka] a svědkyně si myslí, že ze strany babičky a dědečka proběhlo vyrovnání i s [jméno], takto to vymyslel dědeček. Svědkyně si vybavuje, že po nějaké oslavě, a bylo to v době, kdy už dědeček [anonymizována dvě slova], možná rok [rok] nebo [rok], si je dědeček s maminkou zavolal, posadil je a tak nějak oficiálně řekl, že je rád, že byt je napsaný na maminku, že ta péče od ní je většinová a že by si přál, aby se byt neprodával a zůstal v rodině, kdyby se svědkyně jednou chtěla vrátit do [anonymizováno]. Toto bylo už po odjezdu rodiny [celé jméno žalobkyně], ale svědkyně neví, jestli to bylo o Vánocích nebo po nějaké oslavě. Svědkyně si myslí, že babička s dědečkem pro to prohlášení, že jsou rádi, že byt je napsaný na matku, měli ten důvod, že viděli, že tato zajišťuje péči o ně. V době, kdy dědeček [anonymizována tři slova], ona zajišťovala péči o něj, rekonstrukci bytu a dle svědkyně je vidět, že péče se napůl nedělí. Pokud si vybavuje, tak si při svých návštěvách v bytě babičky všimla, že se zrekonstruovala koupelna, aby v době, kdy dědeček [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Provedly se i dílčí opravy, kterým nebyla přítomna, cenu nedokáže odhadnout. Matka se do žádných větších rekonstrukcí nechtěla pouštět, říkala, že vymaluje a nechá zkontrolovat elektroinstalaci, rekonstrukci bytu nezvažovala. Svědkyně od matky ví, co se týče obsahu telefonátu se žalobkyní, že ta se v prvé řadě ptala na majetek, aniž by zkontrolovala stav babičky, a když se matky ptala na rekonstrukci bytu, ta jí měla říct, že se nemusí starat, že byt je její. Svědkyně bydlí od roku [rok] v [obec].

24. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že žalovaná je jeho družka, žijí spolu [anonymizováno] let, žalobkyně je skoro švagrová, jejich vztahy byly dobré, ale je to více než rok, co byly přerušeny, ani neví proč, ale něco tuší a ví. Šokovalo jej, že žalobkyně se zajímala hlavně o dědictví, že tam byly snahy ještě za života babičky, jak rozdělit dědictví, jak nemovitost, tak peníze, když peníze ještě babička mohla potřebovat třeba na lékařskou péči. V rodině rodičů obou účastnic byl dominantní otec, který o všem rozhodoval. Svědek si vybaví situace, kdy nějak mluvil o rozdělení majetku, bylo to v době, kdy poté, co [anonymizováno 5 slov], se provedla rekonstrukce koupelny, aby tam [anonymizována tři slova], se žalovanou tam svědek ještě po odchodu zedníků zůstali a otec žalované řekl, že je rád, že byt je napsaný na žalovanou, protože se stará. Byl si vědom té péče, která už vlastně musela být každodenní. Uvědomoval si, kdo se stará a kdo se jenom veze. Svědek ví, že asi před [anonymizováno] lety rodiče přepsali byt na žalovanou, u toho nebyl, nic bližšího k tomu neví. Otcem žalované mu také bylo naznačeno, že takto se rozhodli proto, že žalovaná se o ně stará, byla tam denní intenzivní péče. Žalovaná z toho bývala hodně unavená, chodila do práce, denně k rodičům, obstarávala nákupy, vyřizovala zdravotní péči. Svědek nikdy nezaznamenal, že by mezi účastnicemi a jejich rodiči došlo k nějaké debatě o tom, ať se to rozdělí a nehádají se. Ví, že účastnice se nebaví někdy od léta [rok], slyšel ten telefonát, byli se žalovanou v parku, dala mu telefon k uchu, aby taky slyšel. Byl konsternován z toho, že se žalobkyně ptala na majetek, nezajímala se o matku a ví, že to skončilo tak, že pak žalobkyně fikla telefonem. Žalobkyně se zajímala o majetek, když tam byla hotovost, kterou maminka zdědila po manželovi, a také hned chtěla byt dělit napůl. Svědek byl šokován, že se někdo zajímá o majetek a nezajímá se o péči. Jak odpověděla žalovaná, si nevybavuje, ví, že telefonát byl předčasně ukončen. Svědek je v kontaktu i s matkou účastnic, protože ta je umístěna v domově důchodců, kde je i jeho matka, i tam matku účastnic navštěvuje. Žalovaná matku navštěvuje každý týden, na návštěvy chodí společně. Zhruba od [anonymizováno] narozenin se začal psychický stav matky účastnic zhoršovat, zapomíná, plete si letopočty a osoby. Dokud ještě bydlela ve svém bytě, svědek neví o tom, že by někomu otvírala, to spíš dělala jeho matka, ale u těch starších lidí to tak je. Dále bylo z výpovědi svědka zjištěno, že rodinné oslavy u [anonymizována dvě slova] ještě za života otce účastnic se konaly tak 2x, 3x, maximálně 4x do roka na narozeniny, výročí a pravidelně na Vánoce. Zpravidla se těchto návštěv účastnili žalobkyně s manželem, někdy i s dětmi, svědek a žalovaná s [anonymizováno] Tyto větší oslavy trvaly pro žalobkyni a její rodinu den dva, protože byli z daleka a přespávali. V tom malém obýváku jich bývalo moc, svědek to moc nemusí, moc se tam nezdržoval, pletli se tam. Pokud se týká oprav v bytě, rodiče účastnic žili ještě v jiné době, neměli moc představu, kolik co stojí, žalovaná je nechtěla nějak finančně zatěžovat, ale oni trvali na tom, že si rekonstrukci koupelny zaplatí. Proto to žalovaná udělala tak, že rodiče platili materiál a žalovaná práci, kterou dělal kamarád svědka. Kolik se platilo celkem za práci a za materiál už neví, ale bylo to tak půl na půl práce a materiál. Svědek u těchto finančních transakcí nebyl, žalovaná to vyplácela sama. Svědek neví o tom, že by žalovaná chystala nějakou rekonstrukci bytu, ale minimálně je potřeba tam vymalovat, vystěhovat to a spravit podlahy.

25. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že žalobkyně i žalovaná jsou jeho tety přes koleno, jejich otec a jeho dědeček byli bratři. Zhruba do nějakých 12, 13 let jeho věku se stýkali, protože bydleli v [obec] kousek od sebe, byly to běžné návštěvy, pak se odstěhovali. Kolem jeho 25 let obnovil vztahy se žalovanou a jejich rodiči, se žalobkyní vztahy neobnovili. Svědek více méně neměl žádnou rodinu, po smrti matky se proto zkontaktoval s jedinou jeho rodinou, což byli [příjmení] a [příjmení], které navštěvovali i s babičkou. To bylo v době, když už pan [příjmení] [anonymizována čtyři slova]. S panem [příjmení] nic moc neprobírali, i proto, že když tam svědek přišel s dvěma malými dětmi, syn byl ještě na rukách a dceři byly tři roky. Svědek dělá ve [anonymizováno], proto také [anonymizována dvě slova] v bytě s něčím pomohl, např. s výměnou baterií, s garnyží. Matka účastnic mu říkala, ať se domluví se [jméno], že byt je její a ona mu také bude vše hradit veškeré opravy a materiály. Paní [celé jméno svědkyně] [anonymizováno] také měla představu, že by se do budoucna mohla udělat celá rekonstrukce bytu, vyměnit linku, dveře, udělat nové omítky a podlahy. Potom se však u paní [celé jméno svědkyně] [anonymizována čtyři slova], nevědělo se, co bude dál, takže k tomu nedošlo a teď je to ve stadiu, jestli se pro to [jméno] rozhodne nebo ne. S tetou [jméno] a žalovanou řešili, že by se ta rekonstrukce mohla udělat, ale to bylo před tím, než se u ní rozvinula ta nemoc a začalo tady to řízení. Svědek sice chápe, o co se jedná, ale moc o tom neví, hlavně když ještě teta žije. Minulý týden si se žalovanou řekli, že zatím se rekonstrukce dělat nebude, jednak jsou zvýšené náklady a jednak má svědek až do března dost práce. Celková náročnost rekonstrukce tohoto bytu by se mohla vyjít na 180 – 250 000 Kč, když by šlo o podlahy, omítky, dveře, koupelna udělaná byla. V situaci, kdy by se uvažovalo o nájmu, nemá smysl uvažovat o nějaké náročnější činnosti, jako jsou vinylové podlahy, neboť ta životnost je nízká. O rozsahu rekonstrukce se bavil s oběma [anonymizováno]. Pokud svědek v předmětném bytě prováděl nějaké činnosti, tak materiál si platila žalovaná, byli to spolu vybrat, on to namontoval a za práci mohlo jít tak do 5 000 Kč, byly to práce v rámci toho, aby byt fungoval. Je pravda, že mu žalovaná pomohla při insolvenci s jeho dluhy, posílala na účet správce určitou částku, kterou jí potom s manželkou vraceli. Z výpovědi svědka bylo dále zjištěno, že teta [jméno] několikrát řekla, že byt je [jméno], že se o něj bude starat a platit si vše ona. Svědek tenkrát nevěděl, že je to jinak, ale teď už ví, že by to mělo být tak, že žalovaná dostala byt od rodičů a žalobkyně chce půlku. Z výpovědi svědka bylo dále zjištěno, že ví od žalované, že se má řešit něco ohledně bytu, volal jí, když dostal předvolání.

26. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že žalobkyni vůbec nezná, se žalovanou jsou kamarádi, manžel o ní mluví jako o tetě. Svědkyně se s rodinou [příjmení] zná asi od roku [rok], kdy se narodila její starší dcera. Seznámili se proto, že svědkyně se se svojí rodinou moc nestýká a manžel velkou rodinu nemá. Svědkyně byla u toho, když [příjmení] [anonymizováno] se žalovanou něco řešili, bavili se o bytě, ale už si toho moc nepamatuje, v té době byla těhotná a měla jiné starosti. Naposledy paní [celé jméno svědkyně] [anonymizováno] viděla, ještě když tato byla v bytě před tím, než [anonymizována tři slova] a chtěla vidět jejich děti. Svědkyně netušila, že má někam nastupovat, ale žalovaná jí říkala, že to její matka už nezvládá. Od paní [celé jméno svědkyně] [anonymizováno], když chodily na procházky, slyšela, že manžel svědkyně by měl opravit ten byt, který bude napsaný na [jméno]. Mluvila s panem [příjmení], sedával v křesle, když tam bývali, hlavně s ním mluvily děti a i pan [příjmení] říkal, že když se o ně dcera stará, bude lepší, když byt přepíšou na [anonymizováno], oba o tom často mluvili. Svědkyně vůbec nevěděla, že má žalovaná sestru, to se dozvěděla až od ní, když jim řekla, že budou předvoláni k soudu a přišla jim ta předvolánka. Žalovaná se zmiňovala, že by u soudu mělo jít hlavně o dědictví, ale svědkyně nic neví. Svědkyně si myslí, že vlastníkem bytu jsou pan [příjmení] a [jméno] [celé jméno svědkyně].

27. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že žalobkyni nezná, viděla ji asi 2x na oslavách kulatých výročí žalované, s žalovanou se znají od dětství, jsou kamarádky a zná i rodiče účastnic. Naposledy pana [příjmení] viděla v době, kdy [anonymizována tři slova], a jeho manželku někdy v roce [rok], když jí po smrti manžela dávala nějaké oblečení do sociální služby. [příjmení] [anonymizováno] se o své druhé dceři před ní nijak nezmiňovali, svědkyně [příjmení] [anonymizováno] občas navštěvovala, paní [celé jméno svědkyně] jí dávala květiny, které měla napěstované, a při jedné návštěvě se pan [příjmení] zmínil, že byt přepsali na žalovanou a že je dobře, že to tak udělali, protože se o ně stará, všechno jim zařizovala. Říkal, že je rád, že je byt přepsaný na žalovanou a že by rádi do budoucnosti, aby byl byt třeba její dcery. [příjmení] [jméno] [celé jméno svědkyně] od doby, co je v domově důchodců, se svědkyně neviděla, ví, že tato už [anonymizována tři slova], pečovala o ni žalovaná, nejprve jí zařídila pobyt v denním centru, kdy ráno ji vypravila, pak se o ni starala poté, co ji přivezli. Poté byla paní [celé jméno svědkyně] [anonymizováno] na odlehčovací službě, a protože do toho vstoupil covid, rovnou přešla do domova důchodců. O tom, že by měla paní [celé jméno svědkyně] [anonymizována dvě slova], se bavily se žalovanou, vyplynulo to tak z celkového stavu [jméno] [celé jméno svědkyně] a svědkyně s tím v rodině měla zkušenosti. Paní [celé jméno svědkyně] zapomínala, žalovaná jí musela připomínat léky a poslední dobou tam s ní bývala i přes noc. O co jde v tomto sporu, ví svědkyně od žalované, přijde jí to absurdní, moc to nechápe, protože paní [celé jméno svědkyně] ještě žije a má jít o nějaké majetkové spory, nemůže jít ani o dědictví.

28. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že tato žalobkyni nezná, jednou s ní byla seznámena, žalovaná je její kamarádka od jejich [anonymizováno] let a ví od žalované, že jejich vztahy se sestrou jsou velmi napjaté, jde o nějaké majetkové záležitosti, o peníze a o majetek a napjaté je to hlavně ze strany žalobkyně. Jejich vztahy se zhoršily hlavně od doby, co je jejich maminka v domově důchodců. Svědkyně byla několikrát přítomna u toho, kdy žalobkyně žalované telefonovala a aniž by se zeptala, jak na tom maminka je, o kterou se žalovaná starala, ihned útočila ohledně majetku. Žalovaná se o své rodiče vzorně starala, svědkyně ji vnímá jako vzor, protože i ona má starší maminku. Pokud se týká rodičů účastnic, tatínka nepoznala, zná jen maminku, s tou se setkávala zejména po smrti jejího manžela, protože žalovaná musela být pořád s ní a věnovala se jí, takže když se chtěly vidět, tak jí zavolala, že jdou s maminkou na špacír nebo si zašly na kafe. Když byly se žalovanou společně s její matkou, tak paní [celé jméno svědkyně] [anonymizováno] jen tak okrajově mluvila o své druhé dceři, že se má dobře, že je zabezpečená, že jí občas zavolá. Svědkyně a žalovaná se snažily s ní mluvit hlavně o tom, co se ten den událo, co se ještě stane, protože její stav se zhoršoval a zapomínala. Od doby, co je paní [celé jméno svědkyně] [anonymizováno] umístěna v domově, už se s ní svědkyně neviděla. Svědkyně celou dobu žije v tom, že byt je žalované, nechápe, proč se to teď začalo řešit. Myslí si, že byt je žalované i proto, že když s ní a její maminkou chodily na tu kávu, tak ji maminka hodně chválila, jak se o ni stará. Jednou si potřebovala žalovaná něco vyřídit, asi šla na poštu, svědkyně zůstala s paní [celé jméno svědkyně] sama a ta jí řekla, že byt bude žalované, protože se o ni stará. O tom bytě jí to paní [celé jméno svědkyně] říkala tak 2x nebo 3x, a to i před žalovanou, ale kdy to bylo časově, to už svědkyně nedokáže určit, může to být i pět let.

29. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že je žalobkyně i žalovaná jsou její neteře, jejich matka je její sestra. Se žalobkyní není moc v kontaktu, bydlí daleko, naposledy se setkaly na pohřbu jejího otce, a když tento slavil osmdesátiny. Se žalovanou je v častějším styku, navštěvují se. Když se se sestrou a jejím manželem někdy tak bavívala, třeba když byly nějaké oslavy, tak o všem možném, přišla i řeč na to, že až tady nebudou, tak by chtěli, aby byt dostala ta dcera, která se o ně bude starat, až budou starší a že to ostatní, co je v bytě, třeba [anonymizována dvě slova], se rozdělí napůl. U toho bývaly obě dcery. Kdy tohle mohlo ze strany manželů [příjmení] padnout naposled, už svědkyně neví. Sestru viděla naposled asi před třemi týdny, když ji navštívila, tak se baví o všem možném, a protože svědkyně ví, že se o ni stará žalovaná, která jí vše zařizuje, tak se na ni zeptala a sestra jí řekla, že ji navštěvuje. O své druhé dceři smutně řekla, že je daleko a že ji navštěvuje málo. Svědkyně si myslí, že matka účastnic o sporu mezi dcerami ani neví. Svědkyně o sporu mezi účastnicemi ví to, že žalobkyně usiluje o to, aby dostala nějaké peníze za ten byt, ale neví, o kolik má jít. Podle ní si to ale zaslouží žalovaná, která se o rodiče starala a která se taky stará o maminku a svědkyně si myslí, že spravedlivé by bylo, kdyby byt měla ona. Se sestrou se baví o všem možném, myslí si, že to samé, co si myslí i svědkyně, si myslí i ona, ale doslova to neřekla. Když sestru navštíví, baví se hlavně o [jméno], jak se o ni stará, jak ji navštěvuje, kam ji vzala. Sestra občas zapomíná, ale svědkyni vždycky pozná, hodně vzpomíná na manžela. Zezačátku, když byla v tom domově, tak hodně plakala, mluvila o [jméno], jak se o ni stará a že je na ni hodná, o [jméno] říkala, že je daleko a málo ji navštěvuje. Dále bylo z výpovědi svědkyně zjištěno, že co ví, tak žalobkyně své rodiče navštěvovala tak 2x do roka, dokud ještě žil otec tak své rodiče o prázdninách brávali k nim, ale tak jednou do roka. Když bylo potřeba něco zařídit, zařizovala to [jméno]. Vánoce rodiče účastnic strávili se [jméno], svědkyně si nepamatuje, že by někdy byly na Vánoce u [jméno], která občas k rodičům na Vánoce přijela. Když byly narozeniny, tak se tam scházeli všichni, žalobkyně, žalovaná i bratr svědkyně. Svědkyně je se sestrou i v telefonickém kontaktu. Naposledy jí sestra volala tak před měsícem, teď už jí moc nevolá, většinou jí volá ona tak jednou nebo 2x týdně. Svědkyně si myslí, že stav sestry se od té doby, co je v domově, zhoršuje, sice ji pozná, ale opakuje pořád dokola jednu a tu samou věc a hodně vzpomíná na manžela. [Anonymizovaný odstavec.]

31. Důkazní návrhy žalované na provedení důkazu znaleckým posudkem v řízení [anonymizována tři slova] [jméno] [celé jméno svědkyně], případně novým znaleckým posudkem k [anonymizována tři slova] [jméno] [celé jméno svědkyně] k datu [datum] a [datum] soud s ohledem na dosavadní výsledky dokazování a ekonomiku řízení jako nedůvodný zamítl.

32. Žalovanou předložené listinné důkazy, a to zprávy ošetřujících lékařů [jméno] [celé jméno svědkyně] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud s ohledem na to, že neměl k dispozici souhlas [jméno] [celé jméno svědkyně] s provedením důkazu týkající se její osoby a jejího zdravotního stavu, neprováděl.

33. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

34. Podle ustanovení § 2909 o. z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

35. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se stala na základě [anonymizováno 7 slov] ze dne [datum] ve spojení se [anonymizováno 5 slov] ze dne [datum] výlučnou vlastnicí bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] postavené na pozemku p.č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a podílu ve výši podílu [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parcela č. st. [číslo], zapsaných na LV [číslo] pro obec a k.ú. [obec] a na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], výlučnou vlastnicí pozemku [anonymizováno] [rok] [anonymizována čtyři slova], na kterém stojí stavba bez č.p./č.ev. garáž, zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], když bytovou jednotku s podílem na domě a pozemku nabyla na základě převodu členských práv a povinností ve [anonymizována tři slova] [obec] od převádějícího otce [jméno] [příjmení] a následně vlastnictví k bytu nabyla smlouvou o převodu bytové jednotky, uzavřenou se [anonymizována tři slova] v [obec] a pozemek [anonymizováno] [rok] s garáží nabyla na základě schválené dohody o vypořádání dědictví po zůstaviteli [jméno] [příjmení].

36. Po provedeném dokazování má soud v řízení za prokázáno, že žaloba není důvodná. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že by jí byla jednáním žalované, které je v rozporu s dobrými mravy způsobena škoda. Žalobkyně se po žalované domáhá náhrady škody spočívající ve finanční náhradě, která se rovná jedné polovině hodnoty původně družstevního bytu na adrese [adresa] Smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [anonymizována tři slova] [obec] a žalovanou došlo k převodu družstevního bytu jednotka [číslo] v domě [adresa] na pozemku p.č. st. [číslo] v k.ú. [obec] se spoluvlastnickým podílem [číslo] na společných částech domu a na pozemku na žalovanou. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla mimo jiné v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], zemřelém [datum], schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti, podle níž pozemek [anonymizováno] [rok] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], na kterém stojí stavba bez č.p./č.ev. v k.ú. [obec], nabyla žalovaná, náhradovou pohledávku zůstavitele z vypořádání zaniklého společného jmění manželů [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [jméno] [celé jméno svědkyně] s tím, že podle této dohody žalobkyně z pozůstalosti ničeho nenabývá. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že by před [datum], kdy žalobkyně žalovanou vyzvala ke spravedlivému rozdělení majetku po rodičích na půl s odkazem na společnou dohodu rodičů a žalobkyně a žalované, uzavřely žalobkyně se žalovaná, případně že by rodiče žalobkyně a žalované a žalobkyně a žalovaná uzavřeli, dohodu s tím obsahem, že si byt a ostatní majetek po rodičích rozdělí žalobkyně a žalovaná na půl, případně že by žalovaná nějakým způsobem projevila souhlas se žalobkyní tvrzenou představou společných rodičů účastnic na rozdělení majetku„ až tady rodiče nebudou“, když i výpověďmi svědků navržených žalobkyní, a to [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] bylo prokázáno, že se jednalo o prohlášení [jméno] [příjmení], že se mají dcery rozdělit na půl a nehádat se, tato prohlášení však byla činěna i v době, kdy již byla vlastníkem popsaného bytu žalovaná, která, jak bylo prokázáno i výpovědí svědků žádný uznávací projev k prohlášení [jméno] [příjmení], neučinila, a ani v souvislosti s rozdělením pozůstalosti po [jméno] [příjmení], ze kterého nabyla vlastnictví ke garáži vůči žalobkyni žádný příslib či jiný projev, kterým by se zavázala k rozdělení nabytých nemovitostí se žalobkyní, neučinila. Pokud se žalobkyně dovolává toho, že ze strany žalované došlo k porušení dobrých mravů a tím jí byla způsobena majetková újma, soud předně konstatuje, že dle ustálené judikatury, například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. 3 Cdon 51/96, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a Stanovisek se pod č. 5, ročník 2001 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. 2 Cdon 473/96, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a Stanovisek pod č. 16, ročník 1998 za dobré mravy je třeba pokládat soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihuje podstatné historické tendence, které jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (viz. na příklad rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 1998 a dle závěru nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. II. ÚS 249/97, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 14, ročník 1998, dle nějž se za dobré mravy považuje dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Jestliže bylo v řízení prokázáno, že [jméno] a [jméno] [příjmení] umožnili převodem členských práv a povinností ve [anonymizována tři slova] v [obec] v roce [rok] výše popsaný převod předmětného bytu s podílem na domě a na pozemku do vlastnictví žalované, když zjednodušeně lze říci, že namísto rodičů, kterým by svědčilo jako členům družstva právo na nabytí družstevního bytu do vlastnictví se tak vlastníkem bytu za jejich souhlasu stala žalovaná, takto byli sami rodiče účastnic, kteří sice dle výpovědí svědků a žalobkyně proklamovali vůli, že mají dcery všechno na napůl, faktickým přenecháním bytu pouze žalované, žalovanou z toho, že by měly mít dcery vše na půl, tedy i byt, vyloučili. Ohledně garáže žalobkyně neprokázala, že by mezi ní a žalovanou při řešení pozůstalosti po [jméno] [příjmení] došlo k nějaké dohodě nebo by jí žalovaná dala slib, že se s ní o garáž bude dělit. V takovéto situaci, kdy je žalobkyní tvrzeno, že by měly mít účastnice vše napůl, by se nabízelo jediné řešení, a to přímo v řízení o pozůstalost, věc rozdělit. Soud má za prokázáno, že žalované vůči žalobkyni nevznikl žádný závazek, že se žalovaná nedopustila vůči žalobkyni žádného právního jednání, které by mělo za následek vznik škody na straně žalované, neboť nebylo prokázáno, že by žalobkyně a žalovaná uzavřely jakoukoli dohodu, ze které by vyplývala povinnost žalované dělit se se žalobkyní o majetek, který nabyla od rodičů, případně z pozůstalosti po otci [jméno] [příjmení], a tím, že žalovaná drží majetek, který nabyla převodem od rodičů a v řízení o pozůstalosti po otci [jméno] [příjmení], se porušení dobrých mravů nedopustila. K tvrzením žalobkyně soud navíc podotýká, že i pro případ, že by bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že se dcery mají o všechno, tj. i nemovitosti, rozdělit napůl, tedy, že žalované vznikla povinnost související s majetkem po rodičích, tak tato povinnost by nebyla splatná, neboť v řízení bylo výslechy svědků prokázáno, že ze strany rodičů účastnic, zejména [jméno] [příjmení] bylo proklamováno, že si dcery mají rozdělil na půl, až tady rodiče nebudou, jak to také ve výzvě žalované a v žalobě tvrdila i žalobkyně, když dle obecného výkladu je toto spojení vnímáno tak, že se vztahuje až na dobu po úmrtí, což potvrdili i svědci, například děti žalobkyně, kteří vypovídali o dělení dědictví. Soud má proto za prokázáno, že by v takovém případě žaloba byla podána předčasně, neboť splatnost případného závazku žalované, o kterém však má soud za to, že jeho existence nebyla prokázána, ještě nenastala, když matka účastnic [jméno] [celé jméno svědkyně] žije.

37. Vzhledem k tomu, že nebyla prokázána existence žádné dohody, dle které by žalované vůči žalobkyni vznikl závazek„ rozdělení na půl“ příp. jiného vypořádání majetku, který původně náležel rodičům, žalobkyně a žalované a který žalovaná nabyla od rodičů na základě převodu členských práv v [anonymizováno] [obec] a dle dohody o rozdělení pozůstalosti po [jméno] [příjmení], a ani nebylo prokázáno, že by žalovaná v souvislosti s nabytím vlastnictví a držením bytu a garáže, původně náležejících rodičům účastnic, porušila dobré mravy, a že tedy žalobkyni z tohoto důvodu nemohla žádná škoda způsobená žalovanou vzniknout, soud žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 137 000 Kč, jako poloviny hodnoty nemovitostí, které původně náležely rodičům účastnic a které vlastní žalovaná, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 21. 12. 2020 do zaplacení, jako nedůvodnou zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odstavec 1 o. s. ř. a soud zavázal neúspěšnou žalobkyni, aby úspěšné žalované na náhradu nákladů řízení zaplatila částku 159 236 Kč za právní zastoupení, a to za 10 úkonů po 12 860 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření k předžalobní výzvě, vyjádření k žalobě, poradu z [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum] vždy po dvou úkonech, vyjádření s doplněním důkazních návrhů, 10x režijní paušál po 300 Kč, vše zvýšeno o 21 % DPH, když zástupkyně žalobkyně prokázala, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Ve smyslu ustanovení § 149 a § 160 o. s. ř. soud s přihlédnutím k výši plnění zavázal žalobkyni, aby žalované náhradu řízení zaplatila do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].

Poučení