218 C 17/2022 - 204

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Hanákovou ve věci žalobce:[Jméno žalobce A]., IČO: [IČO žalobce A] sídlem [Adresa žalobce A] Insolvenční [Jméno žalobce B]., IČO [IČO žalobce B] sídlem [Adresa žalobce B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 1 000 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1.7.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 119 708 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 18 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 6. 10. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaný uzavřel dne 14. 3. 2019 se společností [právnická osoba] jako postupník smlouvu o postoupení pohledávky, kdy úplata za postoupení byla ujednána ve výši 1 000 000 Kč se splatností 30. 6. 2020. Postupitel postoupil tuto pohledávku na žalobce, resp. [Jméno žalobce B]. dne 24. 6. 2019. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že se necítí být jakkoliv vázán smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 14. 3. 2019, dohodou o úplatě ze dne 14. 3. 2019, ani smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019, když ani na jedné z těchto listin se nevyskytuje jeho pravý podpis. Dále uvedl, že žádal žalobce o předložení těchto listin v originále za účelem znaleckého přezkumu jeho údajného podpisu, na tuto výzvu však žalobce nereagoval.

3. Žalovaný v rámci ústního vyjádření doplnil, že pokud jde o osobu [jméno FO], pak s tímto dlouhodobě asi od roku 2008 nebo 2009 spolupracoval, a to tak, že mu půjčil peníze, se kterým [jméno FO] nějak naložil a následně mu je vrátil včetně sjednaných úroků, tak spolu spolupracovali až do roku 2017. Následně žalovaný zjistil, že [jméno FO] peníze nevrací, že není sám, komu peníze dluží, dohodl se s ním tak, že [jméno FO] mu potvrdil poslední pohledávky v roce 2018 notářským zápisem z 1. 4. 2019. Jeví se tedy neobvyklé, že by 14. 3. 2019 žalovaný kupoval další pohledávky vůči [jméno FO], když již měl v tu chvíli pohledávku ve výši 3 360 000 Kč zajištěnou notářským zápisem, přičemž bylo jasné, že i získání této pohledávky bude přinejmenším složité, či že nebude uspokojena.

4. Po provedeném dokazování vzal soud ohledně skutkového stavu věci za prokázáno, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 9. 2020, č.j. [spisová značka]-[právnická osoba] byl zjištěn úpadek společnosti [Jméno žalobce B]., IČO [IČO žalobce B], sídlem [adresa](dále jen „dlužník“), kdy insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Právní moci nabylo usnesení o zjištění úpadku dne 30. 9. 2020. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2. února 2021, č.j. [spisová značka]-[právnická osoba] byl na majetek dlužníka (společnost [Jméno žalobce B].) prohlášen konkurs. Usnesení o prohlášení konkursu nabylo právní moci dne 2. 3. 2021.

5. Žalobce soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 (dále jen „smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019“), a to s doložkou o konverzi tohoto dokumentu Advokátní kanceláří [jméno FO] ze dne 6. 3. 2021, když samotná smlouva je opatřena doložkou notářky [tituly před jménem] [jméno FO] z Bratislavy ze dne 15. 3. 2021 o vidimaci, osvědčení, že její opis souhlasí s originálem. Touto smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 postupitel (věřitel) [právnická osoba] postupuje na společnost [Jméno žalobce B]. (dlužník) jako na postupníka (nového věřitele) veškeré pohledávky z dohody o úplatě ze dne 14. 3. 2019, kterou postupitel uzavřel v souvislosti se smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019 za dlužníkem [tituly před jménem] [jméno FO], kdy na jejím základě se postupitel dohodl s dlužníkem na odměně za postoupení v celkové výši 1 000 000 Kč. Z této pohledávky nebylo dlužníkem ničeho plněno; postupník se za toto postoupení zavazuje uhradit cenu za postoupení ve výši 1 000 000 Kč, kdy tato cena byla zaplacena v hotovosti před podpisem smlouvy; současně se zde uvádělo, že se postupník stává novým věřitelem vůči dlužníkovi. U označení smluvních stran smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 se u obou účastníků uvádělo zastoupení [Anonymizováno] jako jednatelem, u podpisu je tato osoba také předepsána tiskacími písmeny, avšak zcela zřejmě není již podepsána, nýbrž vedle razítka společností se nachází podpis osoby jiného jména (snad [Anonymizováno]). Dále je zde prohlášení dlužníka, a to žalovaného, bez data s jeho údajným podpisem.

6. Žalobce dále doložil smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019 (dále jen „smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019“), která byla soudu předložena ve fotokopii, když postupitelem (věřitelem) je zde společnost [právnická osoba], IČ [IČO], zastoupená žalovaným na základě plné moci, a postupníkem (novým věřitelem) žalovaný, postupitel na postupníka převádí veškeré pohledávky ze smlouvy o půjčce, kterou uzavřel dne 1. 2. 2018 s [tituly před jménem] [jméno FO] jako dlužníkem, kdy na jejím podkladě uskutečnil vůči dlužníkovi plnění ve výši 1 518 000 Kč, ze kterého nebylo dlužníkem ničeho plněno; tato smlouva o půjčce je nedílnou součástí smlouvy jako příloha č. [hodnota]; postupník (žalovaný) se zde zavázal uhradit cenu za postoupení, kdy úplata bude specifikována v samostatné dohodě o úplatě (bod III. 1.). Současně se zde uváděla povinnost postupitele vyrozumět dlužníka o tomto postoupení s tím, že mu předloží smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019, což dlužník potvrdí do prohlášení v této smlouvě pod jejím textem. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019 v žalobcem předložené kopii obsahuje vedle podpisů postupitele a postupníka, kdy jde o podpisy fakticky jedné osoby (údajně žalovaného), obsahuje také prohlášení dlužníka o vyrozumění dle § 1882 odstavec 1 obč. zák. [tituly před jménem] [jméno FO] se zřejmě jeho parafou u jména a datací pouze rokem 2019. Příloha č. [hodnota] předložena nebyla. Z doložené dohody o úplatě rovněž v kopii ze dne 14. 3. 2019 (dále jen „ dohoda o úplatě ze dne 14. 3. 2019“) se podává, že úplata za postoupení pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019 byla stranami sjednána na částku 1 000 000 Kč s tím, že bude uhrazena do 30. 6. 2020. Dále žalobce doložil v kopii také onu plnou moc ze dne 16. 1. 2018 (dále jen „plná moc ze dne 16. 1. 2018“), na kterou odkazuje záhlaví smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019, kdy tato plná moc byla udělena společností [právnická osoba], paní [tituly před jménem] [jméno FO], jednatelkou, žalovanému jako zmocněnci dne 16. 1. 2018, a to ke všem úkonům souvisejícím s jednáním za zmocnitele a s jeho zastupováním v souvislosti s provozem společnosti jako generální plná moc.

7. K důkazu soud provedl také úplné výpisy z obchodního rejstříku ohledně žalobce k datu 23. 11. 2021 a dlužníka k datu 6. října 2021, ze kterého vyplývají i údaje o insolvenci, účinky zahájení nastaly dne 30. 12. 2019, účinky rozhodnutí o úpadku dne 4. 9. 2020 a o prohlášení konkurzu dne 4. 2. 2021, rovněž se zde uvádí insolvenční správce (žalobce); jednatelem společnosti je zapsán od 10. října 2013 [Anonymizováno], který je rovněž jediným společníkem od stejného data.

8. Žalobce výzvou ze dne 17. 3. 2021 vyzýval žalovaného k úhradě žalované částky do 7 dnů od doručení.

9. Notářský zápis sepsaný dne 10. 10. 2018 [tituly před jménem] [jméno FO], notářem v Brně, č. j. [Anonymizováno] obsahuje právní jednání mezi žalovaným jako osobou oprávněnou a [tituly před jménem] [jméno FO] jako osobou povinnou, jehož obsahem je uznání dluhu osobou povinnou jako dlužníkem, kdy tento současně prohlásil, že uznává existenci peněžitého dluhu vůči žalovanému jako věřiteli ve výši 3 360 000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou v plné výši obdržel a dosud ani zčásti nevrátil; dále zde byla obsažená dohoda o tom že [tituly před jménem] [jméno FO] vrátí žalovanému peněžní částku ve výši 3 360 000 Kč do 1. 4. 2019; součástí notářského zápisu byl souhlas k přímé vykonatelnosti tohoto zápisu (vedení exekuce) v případě, že [tituly před jménem] [jméno FO] svoji povinnost řádně a včas nesplní. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 18. 4. 2019 č.j. [spisová značka] se podává, že soudní exekutor [tituly před jménem] [adresa] vyrozumívá povinného [jméno FO] a oprávněného žalovaného, že dnem 2. 4. 2019 bylo zahájeno exekuční řízení k vymožení nároku ve výši 3 360 000 Kč na základě exekučního titulu, a to notářského zápisu a [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 10. 10. 2018, č.j. NZ [Anonymizováno]/2018. Z výpisu z centrální evidence exekucí [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 22. 12. 2021 vyplývá celkem [hodnota] exekucí od 1. 11. 2019 u různých exekutorů až do 16. 8. 2021.

10. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že byla jednatelkou společnosti [právnická osoba] od roku 2014 do roku 2019, kdy tato společnost se žalovaným spolupracovala asi v letech 2016 a 2017, neboť sama byla v [adresa], žalovaný řídil zaměstnance na stavbách v Brně a okolí. Svědkyně potvrdila svůj podpis na plné moci ze dne 16. 1. 2018, nevzpomněla si, že by tato plná moc byla k něčemu konkrétnímu, dokonce si nevzpomněla, že by jí podepisovala. O smlouvách o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019 a ze dne 24. 6. 2019 ji nebylo nic známo.

11. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], soud zjistil, že jednatelkou společnosti byla [tituly před jménem] [jméno FO] od 24. května 2011 do 28. února 2019, následujícím a aktuálním jednatelem je [Anonymizováno].

12. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyně z oboru a odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo, ze dne 28. června 2024 soud zjistil, že ohledně pravosti podpisu žalovaného na smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019, dohodě o úplatě ze dne 14. 3. 2019 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 nelze objektivně rozhodnout, zda tyto podpisy jsou kopiemi pravých podpisů žalovaného nebo kopiemi padělků, anebo jde o podpisy překopírované z jiné listiny. Znalkyně zkoumala sporné podpisy v reprografických kopiích, kdy k tomu uvedla, že nelze mikroskopicky vyloučit možnost technického padělání, kdy o upřesnění závěru je možné se pokusit jen po předložení originálů sporných listin. K dispozici vedle sporných podpisů znalkyně měla srovnávací materiál, a to v originálu, jednak ze soudního spisu a jednak soudem zajištěný z nezávislých zdrojů (na žádost znalkyně). Znalkyně ve svém posudku popsala metody práce a použité prostředky, když poukázala na to, že všechny sporné podpisy jsou ke zkoumání k dispozici v monochromatických (černobílých) kopiích, jedná se pouze o obrázky podpisů (nikoli originální záznamy), které byly vytištěny například za využití počítačové tiskárny či kopírky. Daný druh kopií sporných podpisů neumožňuje spolehlivě sledovat některé důležité znaky, jako jsou např. jistota a plynulost psacího pohybu (tj. zastavení, přerušení či napojení psacích tahů), rychlost provedení podpisů, vázanost komponent/prvků, tlak v průběhu psaní, kvalitu/tvar počátečních a koncových adjustací, aj. Dále se vyjádřila ke komparaci sporných podpisů s vlastními v tom směru, že v případě zjištění shod či podobností by sporné podpisy nemusely být zpracovatelné, jelikož není objektivně možné stanovit, zda jde o pravé podpisy, nebo jde o zdařilé padělky anebo jsou sporné podpisy přeneseny/nakopírovány z jiné listiny jako pravé. Všechny posuzované sporné podpisy zařadila ke konstrukčně jednodušším podpisům s omezeným množstvím identifikačních znaků a sníženou odolností vůči padělání, lze proto předpokládat, že by i v originálech byly sporné podpisy hodnoceny jako obtížně zpracovatelné. Mikroskopickým zkoumáním sporných podpisů v monochromatických kopích nelze objektivně prokázat znaky, které by svědčily o technickém anebo chemickém zásahu. Zkoumáním a porovnáváním sporných podpisů se srovnávacím materiálem byly ve srovnatelných hlediscích obecné roviny zkoumání a zvláštní roviny zkoumání zjištěny některé identifikační znaky podobné až shodné. Znalkyně v posudku podrobně analyzovala a popsala znaky sporných podpisů. V závěru uvedla, že nelze v reprografických kopiích mikroskopicky vyloučit možnost technického padělání. Provedenou analýzou a následnou komparací sporných srovnávacích podpisů byly ztotožněny některé znaky kladného významu, z uvedených důvodů se ale nelze k pravosti obrázku sporných podpisů objektivně vyjádřit, když byly zjištěny znaky podobné až shodné – není možné objektivně určit, zda jde o pravé podpisy žalovaného, nebo jde o zdařilé padělky, anebo zda jsou sporné podpisy přeneseny/nakopírovány z jiné listiny jako pravé. Posouzení identifikačně významných znaků, jako jsou zejména kvalita psacího pohybu včetně rychlosti a dynamiky, dovolují jen originály, proto je nezbytné tyto předložit a prokázat tak jejich faktickou existenci. Znalkyní zjištěné skutečnosti nedovolují prozatím vyslovit jiný závěr než nerozhodný, který se nachází na stupnici písmoznaleckých závěrů uprostřed, kdy na jedné straně je závěr o nepravosti a na straně druhé závěr o pravosti podpisu.

13. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci své výpovědi před soudem odkázala na závěry písemného znaleckého posudku, znovu ústně zdůraznila, že ke zjištění pravosti podpisu je třeba originálu listin, které jsou nezbytné pro vyjádření se ke znakům jako kvalita počáteční a koncové adjustace podpisů, psacího pohybu, jistoty, plynulosti, psaní podpisu v průběhu, vázanosti, rychlosti, dynamického i statického tlaku. Konstrukční jednoduchost podpisu znamená, že pro znalce je takový podpis obtížně zpracovatelný, kdy z tohoto důvodu mohou obtížněji dojít k nějakým jednoznačným závěrům. V tomto případě byly nalezeny spíše shody, nemůže však přesto dojít k závěru, že jde o pravý podpis, a to právě z důvodu, že jde o podpis na kopii, nemůže vyloučit třeba fotomontáž. Pokud jde o podpis na konvertované listině, i zde je třeba předložit smlouvu jako celek v originále, konverze nepotvrzuje správnost údajů na listině na vstupu, když u smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 je připojena doložka o ověření shody kopie s originálem, tato doložka je také v kopii, není tak postavena najisto, že se doložka skutečně vztahuje k předmětné listině, tuto by bylo třeba předložit jako celek v originále také. Sama se setkala již s tím, že ověřovací doložky bývají nakopírovány, nebývají pravé, ona smlouva mohla být rozložená, proto je zapotřebí ji vidět a hodnotit jako celek. Znalkyně setrvala na závěru, že se nelze přiklonit ani na jednu ze stran, že by mohlo jít v tomto případě o padělek, anebo že by mohlo jít o podpis pravý, nelze v tomto případě říct ani jedno, ani druhé. Lépe by se mohla vyjádřit, pokud by měla k dispozici originály listin, i když vzhledem k jednoduchosti podpisů by ani tento závěr nemusel být úplně přesný.

14. Soud vyzýval (§ 118a odst. 3 o.s.ř) žalobce k doplnění návrhu důkazů k prokázání tvrzení, že sporné listiny (smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019, dohodu o úplatě ze dne 14. 3. 2019 a smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019) žalovaný podepsal. Žalobce navrhoval výslech [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a také svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] však soud nemohl učinit jiný závěr než výše uvedený, tato svědkyně ke sporným listinám fakticky neuvedla ničeho, tedy její výslech žádným způsobem nepotvrdil podpis sporných listin žalovaným, uzavření těchto dohod žalovanou. Výslech zbývajících svědků byl pro nadbytečnost zamítnut, jak je uvedeno výše.

15. Soud zamítl důkazní návrh žalobce na výslech svědků [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] pro nadbytečnost. Svědka [jméno FO] soud volal k jednání ze dvou adres, svědek ani na jedné z adres nemá domovní schránku, zásilka tak byla soudu vrácena. Soud dospěl k závěru, že tohoto svědka nebude zapotřebí vyslechnout, proto se nepokusil ani jiným způsobem (předvedení) zajistit jeho účast u jednání, neboť se domnívá, že jeho výslech by nezměnil rozhodnutí soudu. [jméno FO] se měl dle žalobce vyjádřit k tomu, zda je mu známo, že pohledávka za ním byla postoupena na žalovaného. I pokud by svědek toto potvrdil, nevedlo aby to soud k jinému závěru, než níže uvedenému, toto jeho svědectví (jeho povědomost o postoupení) by nepotvrzovalo, že výše uvedené listiny (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019, dohoda o úplatě ze dne 14. 3. 2019 a smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019) žalovaný podepsal, že tedy k postoupení pohledávky za ním skutečně došlo. Tento navržený svědek má být podepsán právě na smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019, jde o onoho původního dlužníka, kterému měla být zapůjčena celkem částka 1 518 000 Kč smlouvou o půjčce ze dne 1. 2. 2018. Svědectví této osoby by neprokázalo uzavření smluv o postoupení ze dne 14. 3. 2019 a dohody o úplatě ze dne 14. 3. 2019 žalovaným. Žalobce netvrdil, že by tato osoba byla přítomna uzavření těchto smluv. Ohledně navrženého výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO], a to ke konverzi listiny smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, která měla být provedena AK [jméno FO] dne 16. 3. 2021, kdy se svědek měl vyjádřit k otázce, zda měl v držení listiny, ke kterým připojil svou konverzní doložku, soud uzavřel, že jde o nadbytečný důkaz, když i pokud by se navržený svědek vyjádřil tak, že tyto listiny měl v držení, opět by to nedosvědčovalo skutečnost, že tyto listiny podepsal žalovaný a navíc, jak se vyjádřila znalkyně, šlo o kopie, ze kterých již vůbec nelze učinit žádný jednoznačný závěr o případném podpisu žalovaného. Ze všech těchto důvodů byly zbývající důkazní návrhy na výslech uvedených svědků pro nadbytečnost zamítnuty.

16. K hodnocení znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] soud uvádí, že ho shledal jako objektivní a přesvědčivý, zcela splnil své zadání, byl vypracovaný na vysoké odborné úrovni, znalkyně i v rámci své ústní výpovědi soudu i stranám náležitě vysvětlila potřebné okolnosti, které vedly k závěru znaleckého posudku. Rovněž výpověď svědkyně [jméno FO] soud hodnotí jako věrohodnou, kdy její výpověď z pohledu žalobce nepřinesla nic, co by potvrzovalo případné uzavření smluv o postoupení ze dne 14. 3. 2019 a dohody o úplatě ze dne 14. 3. 2019 žalovaným.

17. Závěr ohledně skutkového stavu věci učinil soud takový, že z provedeného dokazování nelze vzít za prokázáno, že by žalovaný podepsal smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019 a dohodu o úplatě ze dne 14. 3. 2019. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně pravosti podpisů žalovaného na těchto listinách (včetně smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019) vyplývá nerozhodný závěr s tím, že se nelze přiklonit ani na jednu ze stran, že by šlo o pravý či nepravý podpis (padělek) žalovaného. Vyslechnutá svědkyně [jméno FO] potvrdila, že v době jejího jednatelství společnosti [právnická osoba] spolupracovala se žalovaným za účelem vyřizování záležitostí v Brně a okolí pro tuto společnost žalovaným, na podpis plné moci ze dne 16. 1. 2018 si nevzpomněla, nicméně svůj podpis této plné moci po nahlédnutí uznala, o jiném speciálním účelu podpisu této plné moci ničeho nevěděla, stejně jako jí nebyla známa ani listina smlouva o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Její výslech žádným způsobem nepotvrdil uzavření sporných dohod (smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019 a dohody o úplatě ze dne 14. 3. 2019) žalovaným. Soud tak skutkově uzavřel, že žalobce neprokázal uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019 a dohody o úplatě ze dne 14. 3. 2019 žalovaným, neprokázal, že by tyto listiny žalovaný podepsal. Bylo na žalobci, aby soudu předložil originály listin, což neučinil. Znalkyně se podrobně vyjádřila a vysvětlila důležitost zkoumání případné pravosti podpisu z originálu listin.

18. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle ust. § 1880 odstavec 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

20. Podle ust. § 1881 odstavec 1 o.z. postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje.

21. Podle ust. § 1882 odstavec 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

22. Podle ust. § 1884 odstavec 1 věta prvá o.z. dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení.

23. Podle ust. § 565 o.z. jinak každému, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

24. Podle ust. § 566 odstavec 1 o.z. není-li soukromá listina podepsána, je na tom, kdo ji použil, by dokázal, že pochází od osoby, o níž to tvrdí.

25. Při právním hodnocení věci soud dovodil, že žalobce opíral svůj žalobní nárok o pohledávku, která byla na dlužníka (společnost [Jméno žalobce B].) postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, kdy v souladu s ust. § 1879 o.z. byla postoupena pohledávka na úhradu úplaty z dohody o úplatě ze dne 14. 3. 2019, ve které se žalovaný zavázal k úhradě úplaty ve výši 1 000 000 Kč , a to v návaznosti na smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 14. 3. 2019. Žalovaný vznášel námitky vůči této pohledávce, zcela popíral její existenci s tím, že žádnou ze sporných listin nepodepsal. Postoupit lze pouze existující pohledávku. Soud se proto věnoval prokazování existence tvrzené pohledávky. Tato se opírá o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019 a dohodu o úplatě ze dne 14. 3. 2019. Obě listiny však je třeba hodnotit jako soukromé listiny a v souladu s ustanovením § 565 o.z. bylo na žalobci, aby dokázal jejich pravost a správnost, když žalovaný toto namítal, namítal především skutečnost, že by tyto listiny podepsal. S ohledem na výsledky dokazování, zejména na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] soud uzavřel, že žalobce neprokázal, že tyto listiny žalovaný podepsal. Z důvodu hospodárnosti se pak soud již nevěnoval dalším námitkám vzneseným žalovaným k tvrzené pohledávce žalobce.

26. Soud ohledně postoupení neexistující pohledávky odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 681/2010, kdy je-li postoupena neexistující pohledávka, není důsledkem této skutečnosti neplatnost postupní smlouvy, nýbrž zákonná odpovědnost postupitele vůči postupníkovi podle § 527 odstavec 1 písm. a) obč. zák.

27. K hodnocení důkazu provedeného kopií soukromé listiny soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 3646/2018 ze dne 27. 11. 2018, kde se uvádí, že žádné z dalších provedených důkazů nevedly soud ke skutkovému závěru o tom, že by žalovaný sporné listiny podepsal. S ohledem na skutečnost, že žalobce předložil pouze kopie listin, bylo na něm, aby prokázal jejich pravost a správnost, což se mu v tomto řízení nepodařilo. Je-li zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno pravosti ten, kdo z této listiny vyvozuje pro sebe příznivé následky. Soud však i takovou fotokopii hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v ustanovení § 132 a násl. o.s.ř. (viz NS 23 Cdo 3895/2016). Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2018 sp.zn. 22 Cdo 3646/2018 rovněž vyplývá, že podpis na kopii listiny, okopírovaný spolu s dalším textem z originálu listiny, však nemá stejné účinky jako vlastnoruční podpis na originálu listiny; jakýmkoliv způsobem reprodukovaný podpis není vlastnoručním podpisem, ale jen jeho kopií; podepisuje-li někdo originál listiny, má vysokou míru kontroly nad jejím obsahem, a proto je možné v souladu s obecnou zkušeností předpokládat, že s obsahem listiny souhlasí a lze tedy stanovit domněnku správnosti listiny (jejího obsahu). Nicméně nad kopií listiny, která není vlastnoručně podepsána a podpis na ní je okopírovaný z jiné listiny, již vystavitel takovou kontrolu nemá; navíc různé technické prostředky umožňují okopírovat na listinu podpis i z jiného pramene. Proto nelze okopírovanému podpisu přiznat stejné účinky, jako podpisu vlastnoručnímu. K tomu soud uvádí, že tyto závěry jsou zcela v souladu se závěry a vysvětlením znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO].

28. Z výše uvedených důvodů soud uzavřel, že žalobce neprokázal, že by pohledávka z dohody o úplatě ze dne 14. 3. 2019, resp. ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2019, existovala, neunesl tak důkazní břemeno, proto byla žaloba zamítnuta.

29. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odstavec 1 o.s.ř., kdy žalovaný byl ve věci úspěšný, proto má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v nákladech za právní zastoupení, jež sestávají ze 7,5 úkonů právní služby po 12 300 Kč (převzetí zastoupení, odpor – vyjádření, účast u jednání soudu dne 6. 1. 2023, vyjádření ve věci ze dne 23. 1. 2023, vyjádření k doplnění žaloby ze dne 28. 3. 2023, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 16. 9. 2024 – půlúkon, účast u jednání soudu dne 13. 11. 2024 a 15.1. 2025), 7x paušál režijních výloh po 300 Kč, 1x po 450 Kč (účast u jednání dne 15. 1. 2025 – vyhl. č. 258/2024), dle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH, celkem náklady řízení žalovaného za právní zastoupení představují částku 114 708 Kč. Žalovaný dále zaplatil zálohu na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, celkem tedy jeho náklady řízení představují částku 119 708 Kč dle § 149 odstavec 1 o.s.ř. uložil soud žalobci povinnost zaplatit náklady řízení žalovaného k rukám jeho advokáta.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení státu se opírá o ustanovení § 148 odstavec 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, když náklady řízení státu jsou v této věci představovány doplatkem za znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 15 995 Kč a znalečným za účast u jednání ve výši 2 494 Kč, dále svědečné ve výši 799 Kč ([jméno FO]), celkem náklady řízení státu tak představují částku 19 288 Kč. S ohledem na to, že žalobce byl ve věci neúspěšný, rozhodl soud tak, že je povinen státu uhradit náklady řízení, které tento hradil.

Poučení