22 Af 99/2010 - 143

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce PEGATRON Czech s.r.o. se sídlem Ostrava-Hrabová, Na Rovince 862, v řízení zastoupeného JUDr. Richardem Mencnerem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Milíčova 12, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel se sídlem Praha 4-Michle, Budějovická 7, o žalobě proti rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava ze dne 31.8.2010 č.j. 4417-2/2010-140100-21, ve věci celního dluhu, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava ze dne 31.8.2010 č.j. 4417-2/2010- 140100-21 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 27.972,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Richarda Mencnera, advokáta se sídlem Ostrava, Milíčova 12.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 16.861,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Krajského soudu v Ostravě.

Odůvodnění

Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava (jehož působnost přešla s účinností od 1.1.2013 na žalovaného), jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu Ostrava ze dne 21.5.2010 č.j. 8021-10/10-146300-021, kterým bylo žalobci sděleno dodatečně zaúčtované clo na celkovou částku 156.246.562,- Kč, když zboží žalobce deklarované původně pod kódem kombinované nomenklatury (dále jen „KN“) 8528 71 1300 a 8529 90 6590 bylo přeřazeno do KN 8528 71 1900, resp. 8529 90 9299. Žalobce v podané žalobě namítá, že v průběhu let 2007-8 dovážel do České republiky sady komponentů, z nichž v České republice sestavoval kompletní elektronické zařízení set top box s komunikační funkcí (dále jen „STB“). Jedná se o spotřební elektronické zařízení, které se v domácnosti připojuje k běžnému televizoru a umožňuje sledování televizních programů a přístup k internetu. Clo nemělo být žalobci doměřeno, neboť: 1) celní orgány interpretují znění KN 8528 71 13 nedovoleně restriktivně. STB z materiálního hlediska vykonává všechny funkce zde uvedené (má schopnost přístupu na internet, schopnost interaktivní výměny informací a schopnost přijímat televizní signál). Do doby vydání Vysvětlivky KN zn. 2008/C 112/03 (dále jen „Vysvětlivky 2008“) nebyly pojmy „modem“ a „video tuner“ v celních předpisech specificky definovány a žalobce v návaznosti na obvyklý a rozumný výklad použitých pojmů v době uskutečnění dovozu klasifikoval svůj STB jako „set-top box s komunikační funkcí“. Hlavní součástkou STB je komponent SMP8635LF, který zajišťuje m.j. i obousměrnou (interaktivní) komunikaci STB s internetem prostřednictvím LAN rozhraní integrovaného v hlavním čipu. Interaktivní komunikace STB s internetem pak probíhá za pomocí tzv. komunikačního protokolu, kdy však hlavní čip SMO8635LF sám neprovádí modulaci a demodulaci přenosového signálu – to je však zajištěno modulačním/demodulačním čipem ICS1893BF, který je součástí STB. Tyto dva čipy (SMP8635LF a ICS1893BF) tak ve vzájemné kooperaci provádějí modulaci a demodulaci dat vysílaných a přijímaných STB tak, aby mohla být přijímána a vysílána data ve vztahu k internetu. Zde žalobce odkazuje na rozsudek SDEU ze dne 22.11.2012 ve spojených věcech sp. zn. C-320/11, C-330/11, C-382/11 a C-383/111) (dále jen „rozsudek C-320/11“), podle něhož je třeba význam a dosah pojmu modem třeba vykládat v souladu s jeho obvyklým smyslem, s přihlédnutím k cíli, který právní úprava sleduje. Pojem modem tak zahrnuje i jiná zařízení než ta, která provádějí převod analogového signálu na digitální a naopak. Rozhodujícím kritériem pro zařazení zboží do KN 8528 71 13 je schopnost přístupu na internet, při současném zajištění interaktivity (obousměrné výměny informací); 2) je-li žalobci vytýkáno, že jeho STB neobsahuje „modem“, pak podle obecného chápání (zde bez ohledu na Vysvětlivky 2008) je podle žalobce modemem každé zařízení, které umožní připojit STB k internetu. Modemem je tak každé zařízení modulující a demodulující signály, tzn. měnící charakteristiku elektrického signálu za účelem přenosu informací, např. mezi set-top boxem a komunikační linkou. Z tohoto pohledu je podle žalobce nerozhodné, jakým typem konektoru je zařízení vybaveno či zda je připojeno k analogové telefonní lince, počítačové síti WLAN, aj.; 3) žalobcův STB umožňoval připojení k „modemu“ ve smyslu úzkého výkladu Vysvětlivek 2008 jako k modemu externímu. Připojením externího „modemu“ k zařízení jsou pak naplněny znaky KN 8528 71 13; 4) částka dlužného cla nebyla žalobci původně zaúčtována v důsledku jednání ležícího na straně celních orgánů [čl. 220 odst. 2 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Celní kodex“], neboť jednak celní orgány vykládaly KN 8528 71 13 odlišně před a po vydání Vysvětlivek 2008, jednak žalobce již v r. 2007 aktivně a intenzivně s celními orgány spolupracoval za účelem stanovení správního sazebního zařazení (pokud by na jeho zboží mělo být uvaleno clo 14% namísto 0%, ztratil by dovoz zboží pro žalobce ekonomický význam). Zde žalobce odkazuje na kontrolní protokol Celního úřadu Ostrava ze dne 17.8.2007 č.j. 1608- 07/07-1463-031, kde Celní úřad Ostrava podle žalobce uznal sazební zařazení do KN 8528 71 13 za správné. Dále žalobce podal 21.11.2007 žádost o závaznou informaci o celním zařazení zboží, která mu však nebyla vydána, jen 3.12.2007 byla vydána informace nezávazná doporučující právě zařazení do KN 8528 71 13. Závazná informace (zařazující zboží do KN 8528 71 19) byla vydána až 7.4.2008. Až do této doby celní orgány samy nevěděly, jak vykládat KN 8528 71 13 a s ohledem na shora popsaný vývoj byl žalobce v dobré víře o správnosti zařazení zboží do KN 8528 71 13. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. K jednotlivým žalobním bodům uvádí: 1) – 3) ani před vydáním Vysvětlivek 2008 nemohlo být o významu pojmu modem pochyb, když již Vysvětlivky ze dne 28.2.2006 ke KN 8517 19 90 (Úřední věstník EU, C 50/1 – dále jen „Vysvětlivky 2006“) definují modem jako „modulátor-demodulátor signálu z analogového na digitální a opačně“. Celní orgány navíc vycházely z výslovného znění KN 8528 71 13, když si byly vědomy rozsudků Soudního dvora Evropské unie (dříve též Evropský soudní dvůr nebo Soudní dvůr Evropských společenství - dále jen „SDEU“) sp. zn. C-445/04, C-500/041) aj. o tom, že obsah vysvětlivek musí být v souladu s kombinovanou nomenklaturou a nemůže měnit její obsah. Pojem modem byl a je náležitě pro účely sazebního zařazení objasněn a až do doby, kdy bude samotný Celní sazebník reflektovat technický pokrok či deklarovat zájem i toto technické řešení podřadit nižší celní sazbě, je nutno vycházet z aktuálního znění Celního sazebníku a tím i v případě KN 8528 71 13 s požadavku na přítomnost modemu, nikoli však již síťové karty či podpůrného čipu. Podpůrný čip je totiž elektronickým integrovaným obvodem, který se z hlediska KN zařazuje do čísla 8542, nikoli 8517 – nemůže se jednat o modem. Obsahuje-li zařízení síťovou kartu, ta slouží jen k funkčnosti rozhraní ethernetového, nenahrazuje ovšem modem či jiný komponent provádějící sdruženou funkci modulace a demodulace signálu. Komunikace přes internet tak není STB schopen samostatně, ale vždy jen pomocí externího modemu či jiného komponentu (který však zařízení samo neobsahuje). Předmětné zařízení není navíc s to připojit se než na jedinou internetovou stránku. Rozsudek SDEU sp. zn. C-320/11 nemohl žalovaný při svém rozhodování aplikovat, když v době rozhodování žalovaného ještě tento rozsudek neexistoval; navíc jeho body [28] a [30] svědčí správnosti názoru žalovaného; 1) veškerá rozhodnutí SDEU jsou dostupná na http://curia.europa.eu/juris/recherche.jsf?language=cs 4) žalobce sice konzultoval s Celním úřadem Ostrava otázku správného sazebního zařazení zboží, ovšem Celní úřad Ostrava od prvopočátku žalobci sděloval, že v souvislosti se zařazováním zboží do KN 8528 71 13 je nutno se zabývat přítomností modemu (nikoli síťové karty) pro přístup k internetu. Není-li v STB obsažen modem, výše cla je 14% (zde žalovaný odkazuje na korespondenci mezi žalobcem a Celním úřadem Ostrava, podle které tato informovanost žalobce byla založena min. od 18.5.2007). Informace Celního úřadu Ostrava tak směřovaly k jednoznačnému významu přítomnosti modemu. Už v tomto období nemohlo být pochyb o významu slova modem, argumentace změnou výkladu je proto lichá. Odkazuje-li se žalobce na kontrolní protokol ze dne 17.8.2007, bylo vycházeno z vyjádření žalobce, že STB modem obsahuje. V nyní posuzované věci (srov. protokol ze dne 4.11.2009) se však žalobce vyjadřuje jinak: „V pravém významu slova ,modem’, který provádí modulaci a demodulaci signálu z analogového na digitální a opačně, tento naše desky neobsahují.“ a potvrzuje, že modem neobsahovaly žalobcovy výrobky „ani v minulém období“. Argumentuje-li žalobce postupem při vydávání závazné informace, pak žadatel o závaznou informaci musí ve smyslu čl. 12 Celní kodexu akceptovat proces vydávání závazných informací v návaznosti na jednání Výboru pro celní kodex. Postup při vydávání závazné informace probíhal v souladu i s čl. 7 a 9 prováděcího Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93. Informace vydaná žalobci 3.12.2007 pak vycházela z vlastního popisu zboží žalobcem, který osvědčoval, že výrobek modem obsahuje. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že stěžejním důvodem napadeného rozhodnutí je závěr žalovaného o nepřítomnosti modemu v STB, který namísto modemu obsahuje síťovou kartu, která je technicky zařízením odlišným. O výkladu pojmu modem nemá žalovaný pochyb, když již ve Vysvětlivkách 2006 ke KN 8517 19 90 (Úřední věstník EU, C 50/1) je pojem modem definován jako „modulátor- demodulátor signálu z analogového na digitální a opačně“. Žalovaný zdůrazňuje, že vycházel z výslovného znění KN 8528 71 13, nikoli z Vysvětlivek 2008, když si je vědom rozsudků SDEU sp. zn. C-445/04, C-500/041) aj. o tom, že obsah vysvětlivek musí být v souladu s kombinovanou nomenklaturou a nemůže měnit její obsah. Krajský soud doplnil dokazování znaleckým posudkem z oboru kybernetika a výslechem znalce, kdy zjistil, že STB umožňuje obousměrnou komunikaci s okolním světem přes rozhraní Ethernet. Některé komponenty zařízení provádějí modulaci signálu a některé demodulaci. Zařízení však neobsahuje jeden komponent, který by prováděl současně modulaci i demodulaci a zároveň sloužil obousměrné komunikaci; proto podle znalce neobsahuje komponent, který by jako jediný bylo lze označit za modem. Současně znalec uvádí, že funkce modemu nemusí být z technického hlediska zajišťována jedinou součástkou, funkčně lze tyto funkce zajistit propojením vícerých komponentů. Obvod ICS1893BF lze označit za integrovanou síťovou kartu pro lokální počítačové sítě (obdobnou síťové kartě v osobním počítači či notebooku), kdy v těchto sítích jsou již signály přenášeny jako digitální data v základním pásmu (napěťové úrovně odpovídající logickým hodnotám „1“ a „0“), proto se zde modulace a demodulace neužívá. Jakkoli STB není primárně určen pro práci s internetem, pro zajištění svých funkcí z internetu přijímá informace a také je na internet vysílá. Zařízení komunikuje s okolním prostřednictvím příslušného protokolu ITP, je tedy schopno z tohoto pohledu komunikovat s internetem, to však není podmínka jediná. Aby totiž zařízení mohlo k přenosu dat využívat internet v podmínkách běžného uživatelského připojení, potřebuje – stejně jako např. osobní počítač či notebook – další přídavné zařízení. Internetový signál, jak je na delší vzdálenosti šířen, není totiž STB schopen samostatně zpracovat (přímé zapojení internetového kabelu do ethernetového vstupu STB by nebylo funkční). Přenos dat způsobem, jakým komunikuje STB s okolím, se na delší vzdálenosti nepoužívá, když by docházelo k velkým vnějším vlivům, šumům, apod. Jako každý počítač či notebook potřebuje i předmětný STB pro připojení k internetu přídavné zařízení (jehož provedení bude závislé na způsobu připojení k internetu – telefonní linka, WiFi, kabelová televize, atd.). Na rozdíl od osobního počítače či notebooku se však předmětný STB bude vždy připojovat jen k určenému jedinému poskytovateli služeb (společnost Free) tak, jakoby se počítač či notebook připojoval vždy jen k jediné internetové stránce. Žalobní body 1) – 3) jsou důvodné. Podle přílohy I. nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů, je znění KN 8528 71 13 (preferovaného žalobcem) a KN 8528 71 19 (preferovaného žalovaným) toto: 8528 Monitory a projektory, bez vestavěného televizního přijímacího přístroje; televizní přijímací přístroje, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu: - Televizní přijímací přístroje, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu: - - Nekonstruované k zabudování video displeje nebo obrazovky: - - - Videotunery: 8528 71 13 - - - - Přístroje se zařízením na bázi mikroprocesoru se zabudovaným modemem pro získání přístupu na internet a které mají funkci interaktivní výměny informací, schopné přijímat televizní signál („set-top boxy s komunikační funkcí“) 8528 71 19 - - - - Ostatní. Výklad těchto ustanovení poskytl SDEU v rozsudku sp. zn. C-320/11. Tento rozsudek v bodech [25] – [37] (včetně bodů [28] a [30], na které odkazuje žalovaný) shrnuje vstupní informace, dosavadní praxi a judikaturu k řešeným otázkám, jak tyto skutečnosti tvořily vstupní údaje pro vlastní úvahy SDEU v řešené věci, nepředstavují řešení věci ani vlastní meritorní úvahu SDEU – ta je obsažena až v bodech [38] a násl. uvedeného rozsudku. Jakkoli pak SDEU v bodě [40] rozsudku konstatoval, že modem – v obvyklém smyslu tohoto pojmu – je používán k přenosu digitálních dat mezi počítači pomocí analogového nosiče (...) provádí modulaci digitálních dat na analogová data, a na druhé straně provádí demodulaci analogových dat, aby je převedl na digitální, ihned v bodě [41] navazuje, že pojem modem v obvyklém smyslu může zahrnovat i jiná zařízení než ta, která převádějí digitální signál na analogový signál (...), pojem modem byl použit k označení jiných zařízení zajišťujících modulaci a demodulaci jinými prostředky a také případně bez převádění digitálního signálu na analogový signál, v bodech [44] a [45] vyloučil aplikovatelnost Vysvětlivek 2008 a v bodech [46] – [52] uzavřel, že je třeba vykládat nikoli jen slovo modem, ale celkově pojem modem pro získání přístupu na internet. Tím je zařízení, které je schopno získat přístup na internet a zajistit interaktivitu nebo obousměrnou výměnu informací. Pro účely sazebního zařazení je relevantní pouze schopnost získat přístup na internet, a nikoliv technika k tomu použitá, definice pojmů modulace a demodulace tedy není pro účely zařazení (...) do podpoložky 8528 71 13 KN nezbytná. Nezbytnost zabudování modemu vyložil SDEU tak, že přístup na internet nesmí vyžadovat zásah jiného přístroje nebo mechanismu. Z uvedeného rozsudku SDEU jednoznačně vyplývá, že pro otázky posouzení zařazení zboží do KN 8528 71 13 je lhostejné, zda toto zboží obsahuje modem jako zařízení, které provádí modulaci digitálních dat na analogová data, a na druhé straně demodulaci analogových dat, aby je převedlo na digitální. Rozhodující je toliko interaktivita či obousměrná výměna informací pomocí počítačové sítě, kdy technika k tomu použitá nehraje roli. Tuto definici STB naplňuje, když podle znaleckých závěrů komunikuje s okolím stejně jako jakýkoli osobní počítač či notebook pomocí ITP protokolu tak, že data vysílá i přijímá, k čemuž zásah jiného přístroje nevyžaduje. Pakliže pro dálkovou komunikaci vyžaduje STB připojení externího zařízení pro převod signálu pro krátké vzdálenosti na signál pro dlouhé vzdálenosti, kdy toto zařízení bude odlišné pro běžnou telefonní linku, pro ASDL, pro kabelovou televizi, pro WiFi, atd., jedná se již jen o techniku zprostředkovávající vyšší kvalitu signálu přenášeného na delší vzdálenosti (kdy však příjmu a vysílání tohoto signálu je STB schopen sám). Pro posouzení schopností STB z hlediska KN 8528 71 13 je přitom nerozhodné, zda se STB připojuje vždy výlučně k jedné internetové stránce či zda umožňuje připojení k vícero internetovým adresám, neboť znění KN 8528 71 13 v této vlastnosti mezi jednotlivými zařízeními nerozlišuje – toto kritérium tedy jako relevantní nestanoví. S ohledem na nesprávné závěry žalovaného o správnosti sazebního zařazení zboží se soud již nezabýval otázkami dobré víry a legitimního očekávání žalobce [žalobním bodem 4)], když posouzení těchto otázek by nemohlo vést soudu k jinému rozhodnutí o věci. Posouzení žalobcovy dobré víry či jeho legitimního očekávání by mělo místo jen v situaci, kdy by bylo sazební zařazení předmětného zboží provedené celními orgány shledáno správným, což se však v nyní posuzovaném případě nestalo. Jak bylo shora konstatováno, napadené rozhodnutí žalovaného je vystavěno na opačném závěru (že pro zařazení zboží do KN 8528 71 13 je nezbytná přítomnost zařízení, které provádí modulaci digitálních dat na analogová data, a na druhé straně demodulaci analogových dat, aby je převedlo na digitální. Tento závěr žalovaného, který tvoří nosnou konstrukci všech úvah a závěrů napadeného rozhodnutí byl soudem shledán nesprávným, a proto soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s.ř.s. pro jeho nezákonnost zrušil a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, v němž jsou celní orgány vázány právním názorem vysloveným v tomto rozsudku. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce byl plně procesně úspěšný a vzniklo mu tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří: a) zaplacený soudní poplatek 2.000,- Kč b) zaplacená záloha na znalecký posudek 10.000,- Kč c) náklady právního zastoupení advokátem a) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 2.100,- Kč bez DPH / úkon při těchto poskytnutých úko- nech právní služby do 31.12.2012: § 7, § 9 odst. 3 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2012 1) příprava a převzetí věci 2) sepis žaloby 2.400,- Kč b) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 3.100,- Kč bez DPH / úkon při těchto poskytnutých úko- nech právní služby po 31.12.2012 § 7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění od 1.1.2013 1) 2) 3) účast u jednání 3.4.2013 sepis podání ve věci 17.4.2013 účast u dnešního jednání 9.300,- Kč g) paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč bez DPH / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. a), b) § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. 1.500,- Kč d) DPH 21% § 57 odst. 2 s.ř.s. 2.772,- Kč Celkem 27.972,- Kč Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s.ř.s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“) k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. České republice vznikly v tomto řízení náklady znalečného, jehož výše nekrytá složenou zálohou představuje 16.861,- Kč2). S ohledem na plný procesní neúspěch žalovaného v tomto sporu uložil soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. povinnost k náhradě těchto nákladů žalovanému. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud 2) znalečné dle usnesení ze dne 28.2.2013 č.j. 22 Af 99/2010-94 ....................... 23.252,- Kč znalečné dle usnesení ze dne 25.4.2013 č.j. 22 Af 99/2010-122 ....................... 3.609,- Kč žalobcem zaplacená záloha dle usnesení ze dne 11.10.2012 č.j. 22 Af 99/2010-59 . - 10.000,- Kč Celkem .................................................................................................................. 16.861,- Kč žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení