22 Af 99/2010 - 251

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudkyň JUDr. Moniky Javorové a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobce PEGATRON Czech s.r.o. se sídlem Ostrava- Hrabová, Na Rovince 862, v řízení zastoupeného JUDr. Richardem Mencnerem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Milíčova 12, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel se sídlem Praha 4-Michle, Budějovická 7, o žalobě proti rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava ze dne 31.8.2010 č.j. 4417-2/2010- 140100-21, ve věci celního dluhu, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava ze dne 31.8.2010 č.j. 4417-2/2010- 140100-21 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 52.656,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Richarda Mencnera, advokáta se sídlem Ostrava, Milíčova 12.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 16.861,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Krajského soudu v Ostravě.

Odůvodnění

I. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání shora označeného rozhodnutí Celního ředitelství Ostrava (jehož působnost přešla s účinností od 1.1.2013 na žalovaného), jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu Ostrava ze dne 21.5.2010 č.j. 8021-10/10-146300-021, kterým bylo žalobci sděleno dodatečně zaúčtované clo na celkovou částku 156.246.562,- Kč, když zboží žalobce deklarované původně pod kódem kombinované nomenklatury (dále jen „KN“) 8528 71 13 00 a 8529 90 65 90 bylo přeřazeno do KN 8528 71 19 00, resp. 8529 90 92 99. Žalobce v podané žalobě namítá, že v průběhu let 2007-8 dovážel do České republiky sady komponentů, z nichž v České republice sestavoval kompletní elektronické zařízení set top box s komunikační funkcí (dále jen „STB“). Jedná se o spotřební elektronické zařízení, které se v domácnosti připojuje k běžnému televizoru a umožňuje sledování televizních programů a přístup k internetu. Clo nemělo být žalobci doměřeno, neboť: 1) celní orgány interpretují znění KN 8528 71 13 00 nedovoleně restriktivně. STB z materiálního hlediska vykonává všechny funkce zde uvedené (má schopnost přístupu na internet, schopnost interaktivní výměny informací a schopnost přijímat televizní signál). Do doby vydání Vysvětlivky KN zn. 2008/C 112/03 (dále jen „Vysvětlivky 2008“) nebyly pojmy „modem“ a „video tuner“ v celních předpisech specificky definovány a žalobce v návaznosti na obvyklý a rozumný výklad použitých pojmů v době uskutečnění dovozu klasifikoval svůj STB jako „set-top box s komunikační funkcí“. Hlavní součástkou STB je komponent SMP8635LF, který zajišťuje m.j. i obousměrnou (interaktivní) komunikaci STB s internetem prostřednictvím LAN rozhraní integrovaného v hlavním čipu. Interaktivní komunikace STB s internetem pak probíhá za pomocí tzv. komunikačního protokolu, kdy však hlavní čip SMO8635LF sám neprovádí modulaci a demodulaci přenosového signálu – to je však zajištěno modulačním/demodulačním čipem ICS1893BF, který je součástí STB. Tyto dva čipy (SMP8635LF a ICS1893BF) tak ve vzájemné kooperaci provádějí modulaci a demodulaci dat vysílaných a přijímaných STB tak, aby mohla být přijímána a vysílána data ve vztahu k internetu. Zde žalobce odkazuje na rozsudek SDEU ze dne 22.11.2012 ve spojených věcech sp. zn. C-320/11, C-330/11, C-382/11 a C-383/111) (dále jen „rozsudek C-320/11“), podle něhož je třeba význam a dosah pojmu modem třeba vykládat v souladu s jeho obvyklým smyslem, s přihlédnutím k cíli, který právní úprava sleduje. Pojem modem tak zahrnuje i jiná zařízení než ta, která provádějí převod analogového signálu na digitální a naopak. Rozhodujícím kritériem pro zařazení zboží do KN 8528 71 13 00 je schopnost přístupu na internet, při současném zajištění interaktivity (obousměrné výměny informací); 2) je-li žalobci vytýkáno, že jeho STB neobsahuje „modem“, pak podle obecného chápání (zde bez ohledu na Vysvětlivky 2008) je podle žalobce modemem každé zařízení, které umožní připojit STB k internetu. Modemem je tak každé zařízení modulující a demodulující signály, tzn. měnící charakteristiku elektrického signálu za účelem přenosu informací, např. mezi set-top boxem a komunikační linkou. Z tohoto pohledu je podle žalobce nerozhodné, jakým typem konektoru je zařízení vybaveno či zda je připojeno k analogové telefonní lince, počítačové síti WLAN, aj.; 3) žalobcův STB umožňoval připojení k „modemu“ ve smyslu úzkého výkladu Vysvětlivek 2008 jako k modemu externímu. Připojením externího „modemu“ k zařízení jsou pak naplněny znaky KN 8528 71 13 00; 4) částka dlužného cla nebyla žalobci původně zaúčtována v důsledku jednání ležícího na straně celních orgánů [čl. 220 odst. 2 Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Celní kodex“], neboť jednak celní orgány vykládaly KN 8528 71 13 00 odlišně před a po vydání Vysvětlivek 2008, jednak žalobce již v r. 2007 aktivně a intenzivně s celními orgány spolupracoval za účelem stanovení správního sazebního zařazení (pokud by na jeho zboží mělo být uvaleno clo 14% namísto 0%, ztratil by dovoz zboží pro žalobce ekonomický význam). Zde žalobce odkazuje na kontrolní protokol Celního úřadu Ostrava ze dne 17.8.2007 č.j. 1608- 07/07-1463-031, kde Celní úřad Ostrava podle žalobce uznal sazební zařazení do KN 8528 71 13 00 za správné. Dále žalobce podal 21.11.2007 žádost o závaznou informaci o celním zařazení zboží, která mu však nebyla vydána, jen 3.12.2007 byla vydána informace nezávazná doporučující právě zařazení do KN 8528 71 13 00. Závazná informace (zařazující zboží do KN 8528 71 19 00) byla vydána až 7.4.2008. Až do této doby celní orgány samy nevěděly, jak vykládat KN 8528 71 13 00 a s ohledem na shora popsaný vývoj byl žalobce v dobré víře o správnosti zařazení zboží do KN 8528 71 13 00. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. K jednotlivým žalobním bodům uvádí: 1) – 3) ani před vydáním Vysvětlivek 2008 nemohlo být o významu pojmu modem pochyb, když již Vysvětlivky ze dne 28.2.2006 ke KN 8517 19 90 (Úřední věstník EU, C 50/1 – dále jen „Vysvětlivky 2006“) definují modem jako „modulátor-demodulátor signálu z analogového na digitální a opačně“. Celní orgány navíc vycházely z výslovného znění KN 8528 71 13 00, když si byly vědomy rozsudků Soudního dvora Evropské unie (dříve též Evropský soudní dvůr nebo Soudní dvůr Evropských společenství - dále jen „SDEU“) sp. zn. C-445/04, C-500/041) aj. o tom, že obsah vysvětlivek musí být v souladu s kombinovanou nomenklaturou a nemůže měnit její obsah. Pojem modem byl a je náležitě pro účely sazebního zařazení objasněn a až do doby, kdy bude samotný Celní sazebník reflektovat technický pokrok či deklarovat zájem i toto technické řešení podřadit nižší celní sazbě, je nutno vycházet z aktuálního znění Celního sazebníku a tím i v případě KN 8528 71 13 00 z požadavku na přítomnost modemu, nikoli však již síťové karty či podpůrného čipu. Podpůrný čip je totiž elektronickým integrovaným obvodem, který se z hlediska KN zařazuje do čísla 8542, nikoli 8517 – nemůže se jednat o modem. Obsahuje-li zařízení síťovou kartu, ta slouží jen k funkčnosti rozhraní ethernetového, nenahrazuje ovšem modem či jiný komponent provádějící sdruženou funkci modulace a demodulace signálu. Komunikace přes internet tak není STB schopen samostatně, ale vždy jen pomocí externího modemu či jiného komponentu (který však zařízení samo neobsahuje). Předmětné zařízení není navíc s to připojit se než na jedinou internetovou stránku. Rozsudek SDEU sp. zn. C-320/11 nemohl žalovaný při svém rozhodování aplikovat, 1) veškerá rozhodnutí SDEU jsou dostupná na http://curia.europa.eu/juris/recherche.jsf?language=cs když v době rozhodování žalovaného ještě tento rozsudek neexistoval; navíc jeho body [28] a [30] svědčí správnosti názoru žalovaného; 4) žalobce sice konzultoval s Celním úřadem Ostrava otázku správného sazebního zařazení zboží, ovšem Celní úřad Ostrava od prvopočátku žalobci sděloval, že v souvislosti se zařazováním zboží do KN 8528 71 13 00 je nutno se zabývat přítomností modemu (nikoli síťové karty) pro přístup k internetu. Není-li v STB obsažen modem, výše cla je 14% (zde žalovaný odkazuje na korespondenci mezi žalobcem a Celním úřadem Ostrava, podle které tato informovanost žalobce byla založena min. od 18.5.2007). Informace Celního úřadu Ostrava tak směřovaly k jednoznačnému významu přítomnosti modemu. Už v tomto období nemohlo být pochyb o významu slova modem, argumentace změnou výkladu je proto lichá. Odkazuje-li se žalobce na kontrolní protokol ze dne 17.8.2007, bylo vycházeno z vyjádření žalobce, že STB modem obsahuje. V nyní posuzované věci (srov. protokol ze dne 4.11.2009) se však žalobce vyjadřuje jinak: „V pravém významu slova ,modem’, který provádí modulaci a demodulaci signálu z analogového na digitální a opačně, tento naše desky neobsahují.“ a potvrzuje, že modem neobsahovaly žalobcovy výrobky „ani v minulém období“. Argumentuje-li žalobce postupem při vydávání závazné informace, pak žadatel o závaznou informaci musí ve smyslu čl. 12 Celní kodexu akceptovat proces vydávání závazných informací v návaznosti na jednání Výboru pro celní kodex. Postup při vydávání závazné informace probíhal v souladu i s čl. 7 a 9 prováděcího Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93. Informace vydaná žalobci 3.12.2007 pak vycházela z vlastního popisu zboží žalobcem, který osvědčoval, že výrobek modem obsahuje. II. Krajský soud již o věci rozhodoval rozsudkem ze dne 29.5.2013 č.j. 22 Af 99/2010-143, ten však byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 18.12.2013 č.j. 1 Afs 72/2013-43 a věc vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud zdejšímu soudu vytkl, že v rozsudku ze dne 29.5.2013 krajský soud: - neodůvodnil (s příslušnými odkazy na provedené dokazování) řádně své závěry, že: - STB komunikuje s okolím stejně jako osobní počítač či notebook pomocí ITP protokolu tak, že data vysílá a přijímá, k čemuž zásah jiného přístroje nevyžaduje; - pakliže pro dálkovou komunikaci vyžaduje STB připojení externího zařízení pro převod signálu na krátké vzdálenosti na signál pro dlouhé vzdálenosti, kdy toto zařízení bude odlišné, pro běžnou telefonní linku, pro ADSL, pro kabelovou televizi, pro WiFi, atd., jedná se již jen o techniku zprostředkovávající vyšší kvalitu signálu přenášeného na delší vzdálenosti (kdy však příjmu a vysílání tohoto signálu je STB schopen sám), - vůbec se nevyjádřil k argumentaci žalovaného v napadeném rozhodnutí; - vůbec se nevyjádřil k argumentaci žalovaného obsažené v podání ze dne 28.5.2013; - nevyložil, zda a proč se důvody zrušení rozhodnutí vztahují na všechny kategorie žalobcem celně deklarovaného zboží. III. U jednání dne 5.3.2014 bylo objasněno, že žalobce do České republiky dovážel zboží roztříditelné do čtyř skupin: a) deklarované žalobcem podpoložkou 8528 71 13 00 jako „videotunery – set-top box s komunikační funkcí (…) v rozloženém stavu před kompletací“, kdy toto zboží je popisováno již v rozsudku ze dne 29.5.2013 a bylo znalecky zkoumáno; toto zboží bylo právě pro absenci modemu zařazeno žalovaným do podpoložky 8528 71 19 00. Toto zboží neslo různé obchodní názvy (Freebox, Netgem 7500 Series, Netbox 7600, Tilgin Mood 300, SA IPP330HD a SA IPP430MC), vždy se však z pohledu celního zařazování jednalo o výrobek téhož charakteru; b) deklarované žalobcem podpoložkou 8529 90 65 90 jako „elektronické sestavy ostatní – základní desky k set top boxům“, kdy se fakticky jedná již o hotový výrobek, který byl i celními orgány z tohoto důvodu zařazen do čísla 8528, avšak právě pro absenci modemu nebyl celními orgány zařazen do podpoložky 8528 71 13 00; c) a) deklarované žalobcem podpoložkou 8528 71 13 00 jako „set-top box v rozloženém stavu, do něhož bude vložena základová deska), a b) deklarované žalobcem podpoložkou 8529 90 65 90 jako „elektronické sestavy ostatní – základní desky k set-top boxům“, kdy se vesměs jedná o „krabice“ (chassis, šasi) dovážené buď samostatně, nebo jako sada dílů s těmito dalšími dílčími samostatně loženými komponenty (příp. některými z nich): - krytka, - napěťový zdroj, - SCART kabel, - RF kabel, - napájecí kabel, - napájecí kabel pro HDD, - ethernet kabel, - datový kabel pro připojení HDD, - čtečka paměťových karet, - napěťový zdroj, - pasivní chladič, - manuál k obsluze, - ventilátor, - dálkový ovladač, - AAA baterie, - gumové nožky, - křížový spínač, - držák HDD, - obalový materiál, - šroubky. Týká-li se zboží uvedeného pod písm. c), je mezi stranami spor o to, zda lze toto zboží charakterizovat jako elektronickou sestavu a zda má být toto zboží posouzeno dle charakteristiky hotového výrobku, pro jehož kompletaci bylo určeno [tj. výrobku uvedeného shora pod písm. a)] či samostatně jako část (součást). IV. Krajský soud o věci znovu rozhodoval rozsudkem ze dne 5.3.2014 č.j. 22 Af 99/2010-201, v němž dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V. Pro sazební zařazení zboží uvedeného v části III. tohoto rozsudku pod písm. c) je relevantní právní úprava přílohy I. nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů, podle které předmětné zboží spadá do třídy XVI. KN. V.A. Podle poznámky 2. k třídě XVI. KN: […2)] se části a součásti strojů […2)] zařazují podle následujících pravidel: a) části a součásti, které jsou zbožím zahrnutým v jakémkoli z čísel kapitol 84 nebo 85 […2)], se ve všech případech zařazují do svých příslušných čísel bez ohledu na stroj, pro který jsou určeny; b) ostatní části a součásti, jsou-li vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s konkrétním druhem stroje nebo s několika stroji téhož čísla […2)], se zařazují jako stroje, ke kterým náleží, nebo do odpovídajících čísel […2)] 8529 […2)]; c) všechny ostatní části nebo součásti se zařazují do odpovídajících čísel […2)] 8529, […2)]. Podle poznámky 4. k třídě XVI. KN: Jestliže stroj (včetně kombinace strojů) sestává z jednotlivých komponentů (též samostatných nebo vzájemně propojených potrubím, převodovým zařízením, elektrickými kabely nebo jiným zařízením) určených k tomu, aby společně plnily jasně definovanou funkci uvedenou v jednom z čísel kapitoly 84 nebo kapitoly 85, pak se celek zařazuje do čísla odpovídajícího této funkci. Podle doplňkové poznámky 3. k třídě XVI. KN: Na žádost deklaranta a za podmínek stanovených příslušnými celními orgány se ustanovení všeobecného pravidla 2a) rovněž použije na stroje dodávané v dílčích zásilkách. Podle všeobecného pravidla 2a) pro výklad KN: Každé uvedení výrobku v některém z čísel se vztahuje též na výrobek, který není kompletní nebo jehož zpracování není dokončeno, pokud již má při předložení podstatné rysy kompletního nebo dokončeného výrobku. Totéž platí pro zařazení kompletního nebo dokončeného výrobku (nebo výrobku zařazovaného podle tohoto pravidla jako kompletní nebo dokončený výrobek), který je předkládán v nesmontovaném nebo rozloženém stavu. 2) nevztahuje se na předmětné zboží – pozn. soudu Znění relevantních čísel, položek a podpoložek preferovaných účastníky je pak následující: 8528 […2)] televizní přijímací přístroje […2)] - Televizní přijímací přístroje […2)]: - - Nekonstruované k zabudování video displeje nebo obrazovky - - - Videotunery 8528 71 13 - - - - Přístroje se zařízením na bázi mikroprocesoru se zabudovaným modemem pro získání přístupu na internet a které mají funkci interaktivní výměny informací, schopné přijímat televizní signál („set-top boxy s komunikační funkcí“) 8528 71 19 - - - - Ostatní 8529 Části a součásti vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s přístroji čísel […2)] 8528: 8529 90 - Ostatní - - Ostatní 8529 90 65 - - - Elektronické sestavy 8529 90 92 - - - Pro […2)] přístroje čísel […2)] 8528 V.B. Krajský soud pokládá podle shora uvedeného znění příslušné právní úpravy za vyloučené, aby zboží, jak bylo popsáno v části III. písm. c) tohoto rozsudku, bylo sazebně zařazeno podle sazebního zařazení stroje, k jehož kompletaci je určeno, a to z těchto důvodů: - aplikace všeobecného pravidla 2a) je v případě tohoto zboží podmíněna žádostí žalobce a podmínkami stanovenými celními orgány (doplňková poznámka 3. k třídě XVI.) – žádné skutkové tvrzení o takové žádosti či podmínkách žádný z účastníků soudu nepředložil; - podle názoru soudu je neaplikovatelná poznámka 4. k třídě XVI. připouštějící zařazení jednotlivých komponentů dle určené funkce, neboť zdejší soud má za to, že aplikace této poznámky má své místo toliko při současném (jediném) dovozu všech komponentů zároveň, tzn. nikoli dílčími dodávkami, jak se stalo v nyní posuzovaném případě; - současně je neaplikovatelná prvá část poznámky 2b) k třídě XVI., neboť celá tato poznámka alternativně připouští zařazení části (součásti) buď podle stroje, nebo do svého samostatného čísla. Vůči této poznámce jako úpravě obecné pak zvláštní úpravu představuje samotné znění čísel 8528 a 8529, kdy do čísla 8528 jsou zahrnuty jen stroje jako celky, zatímco číslo 8529 tvoří výlučně právě Části a součásti vhodné pro použití hlavně nebo výhradně s přístroji čísel […2)] 8528. Pro uplatnění zásady „lex specialis derogat legi generali” je tedy zařazení do čísla 8528 vyloučeno; - uplatní se proto poznámka 2a) k třídě XVI., podle které části a součásti, které jsou zbožím zahrnutým v jakémkoli z čísel kapitoly 85, se ve všech případech zařazují do svých příslušných čísel bez ohledu na stroj, pro který jsou určeny3). V.C. Podle krajského soudu dále nelze zboží uvedené v části III. tohoto rozsudku pod písm. c) nazvat ani Elektronickou sestavou. Definici elektronické sestavy podávají Poznámky ke kombinované nomenklatuře vydávané Komisí v Úředním věstníku EU, když tyto ve znění účinném pro roky 2007 a 2008 (Úř. věst. C 50, 28.2.2006) uváději: „Elektronické sestavy sestávají z jednoho nebo více tištěných obvodů vybavených elektronickými integrovanými obvody nebo mikrosestavami. Mohou rovněž obsahovat diskrétní aktivní prvky, diskrétní pasivní prvky, výrobky čísla 8536 nebo jiné elektrické nebo elektromechanické součástky, za předpokladu, že neztrácejí svůj charakter jako elektronické sestavy.“ Z uvedené definice je zřejmé, že elektronickou sestavou je to, co již bylo sestaveno, nikoli sada (soubor, hromada) volně ložených dílů, které mají být teprve sestaveny. V.D. Z uvedených důvodů přisvědčuje krajský soud žalovanému, že zboží, jak je popsáno shora v části III. tohoto rozsudku pod písm. c), nemůže být zařazeno jako stroj do čísla 8528 ani jako elektronická sestava do podpoložky 8529 90 65. Sazební zařazení do podpoložky 8529 90 92 jako: Části a součásti vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s přístroji čísel 8528 - ostatní - - ostatní - - - pro přístroje čísel 8528, jak ho provedl žalovaný, je tedy v souladu s citovanou právní úpravou. Proto shledal krajský soud žalobní námitky směřující proti sazebnímu zařazení tohoto zboží nedůvodnými. VI.A. Z obsahu správních spisů soud zjistil, že v souladu s nynější argumentací žalovaného je stěžejním důvodem napadeného rozhodnutí závěr žalovaného o nepřítomnosti modemu v STB, který namísto modemu obsahuje síťovou kartu, která je technicky zařízením odlišným. O výkladu pojmu modem nemá žalovaný 3) aplikace poznámky 2c) k třídě XVI. je vyloučena, když došlo k naplnění podmínek aplikace poznámky 2a). Ani aplikace poznámky 2c) by však nemohla vést k zařazení tohoto zboží do čísla 8528, neboť poznámka 2c) vůbec zařazení do tohoto čísla neumožňuje – naopak preferuje zařazení částí a součástí m.j. právě do čísla 8529 pochyb, když již ve Vysvětlivkách 2006 ke KN 8517 19 90 (Úřední věstník EU, C 50/1) je pojem modem definován jako „modulátor-demodulátor signálu z analogového na digitální a opačně“. Žalovaný zdůrazňuje, že vycházel z výslovného znění KN 8528 71 13 00, nikoli z Vysvětlivek 2008, když si je vědom rozsudků SDEU sp. zn. C-445/04, C-500/041) aj. o tom, že obsah vysvětlivek musí být v souladu s kombinovanou nomenklaturou a nemůže měnit její obsah. VI.B. Krajský soud doplnil dokazování znaleckým posudkem z oboru kybernetika a výslechem znalce, kdy zjistil, že STB umožňuje obousměrnou komunikaci s okolním světem přes rozhraní Ethernet. Některé komponenty zařízení provádějí modulaci signálu a některé demodulaci. Zařízení však neobsahuje jeden komponent, který by prováděl současně modulaci i demodulaci a zároveň sloužil obousměrné komunikaci; proto podle znalce neobsahuje komponent, který by jako jediný bylo lze označit za modem. Současně znalec uvádí, že funkce modemu nemusí být z technického hlediska zajišťována jedinou součástkou, funkčně lze tyto funkce zajistit propojením vícerých komponentů. Obvod ICS1893BF lze označit za integrovanou síťovou kartu pro lokální počítačové sítě (obdobnou síťové kartě v osobním počítači či notebooku), kdy v těchto sítích jsou již signály přenášeny jako digitální data v základním pásmu (napěťové úrovně odpovídající logickým hodnotám „1“ a „0“), proto se zde modulace a demodulace neužívá. Jakkoli STB není primárně určen pro práci s internetem, pro zajištění svých funkcí z internetu přijímá informace a také je na internet vysílá. Zařízení komunikuje s okolím prostřednictvím příslušného protokolu ITP, je tedy schopno z tohoto pohledu komunikovat s internetem, to však není podmínka jediná. Aby totiž zařízení mohlo k přenosu dat využívat internet v podmínkách běžného uživatelského připojení, potřebuje – stejně jako např. osobní počítač či notebook – další přídavné zařízení. Internetový signál, jak je na delší vzdálenosti šířen, není totiž STB schopen samostatně zpracovat (přímé zapojení internetového kabelu do ethernetového vstupu STB by nebylo funkční). Přenos dat způsobem, jakým komunikuje STB s okolím, se na delší vzdálenosti nepoužívá, když by docházelo k velkým vnějším vlivům, šumům, apod. Jako každý počítač či notebook potřebuje i předmětný STB pro připojení k internetu přídavné zařízení (jehož provedení bude závislé na způsobu připojení k internetu – telefonní linka, WiFi, kabelová televize, atd.). Na rozdíl od osobního počítače či notebooku se však předmětný STB bude vždy připojovat jen k určenému jedinému poskytovateli služeb (společnost Free) tak, jakoby se počítač či notebook připojoval vždy jen k jediné internetové stránce. VI.C. Podle přílohy I. nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů, je znění KN 8528 71 13 (preferovaného žalobcem) a KN 8528 71 19 (preferovaného žalovaným) toto: 8528 […2)] televizní přijímací přístroje […2)] - Televizní přijímací přístroje […2)]: - - Nekonstruované k zabudování video displeje nebo obrazovky - - - Videotunery 8528 71 13 - - - - Přístroje se zařízením na bázi mikroprocesoru se zabudovaným modemem pro získání přístupu na internet a které mají funkci interaktivní výměny informací, schopné přijímat televizní signál („set-top boxy s komunikační funkcí“) 8528 71 19 - - - - Ostatní. Výklad těchto ustanovení poskytl SDEU v rozsudku sp. zn. C-320/11. Tento rozsudek v bodech [25] – [37] (včetně bodů [28] a [30], na které odkazuje žalovaný) shrnuje vstupní informace, dosavadní praxi a judikaturu k řešeným otázkám, jak tyto skutečnosti tvořily vstupní údaje pro vlastní úvahy SDEU v řešené věci, nepředstavují řešení věci ani vlastní meritorní úvahu SDEU – ta je obsažena až v bodech [38] a násl. uvedeného rozsudku. Jakkoli pak SDEU v bodě [40] rozsudku konstatoval, že modem – v obvyklém smyslu tohoto pojmu – je používán k přenosu digitálních dat mezi počítači pomocí analogového nosiče (...) provádí modulaci digitálních dat na analogová data, a na druhé straně provádí demodulaci analogových dat, aby je převedl na digitální, ihned v bodě [41] navazuje, že pojem modem v obvyklém smyslu může zahrnovat i jiná zařízení než ta, která převádějí digitální signál na analogový signál (...), pojem modem byl použit k označení jiných zařízení zajišťujících modulaci a demodulaci jinými prostředky a také případně bez převádění digitálního signálu na analogový signál, v bodech [44] a [45] vyloučil aplikovatelnost Vysvětlivek 2008 a v bodech [46] – [52] uzavřel, že je třeba vykládat nikoli jen slovo modem, ale celkově pojem modem pro získání přístupu na internet. Tím je zařízení, které je schopno získat přístup na internet a zajistit interaktivitu nebo obousměrnou výměnu informací. Pro účely sazebního zařazení je relevantní pouze schopnost získat přístup na internet, a nikoliv technika k tomu použitá, definice pojmů modulace a demodulace tedy není pro účely zařazení (...) do podpoložky 8528 71 13 00 KN nezbytná. Nezbytnost zabudování modemu vyložil SDEU tak, že přístup na internet nesmí vyžadovat zásah jiného přístroje nebo mechanismu. Z uvedeného rozsudku SDEU jednoznačně vyplývá, že pro otázky posouzení zařazení zboží do KN 8528 71 13 00 je lhostejné, zda toto zboží obsahuje modem jako zařízení, které provádí modulaci digitálních dat na analogová data, a na druhé straně demodulaci analogových dat, aby je převedlo na digitální. Rozhodující je toliko interaktivita či obousměrná výměna informací pomocí počítačové sítě, kdy technika k tomu použitá nehraje roli. VI.D. Pokud tedy žalovaný ve své argumentaci – zopakované ve vyjádření ze dne 28.5.2013, v kasační stížnosti ze dne 28.8.2013 a u jednání 5.3.2014 – setrvává na názoru, že rozhodující pro sazební zařazení je sdružená funkce modulace a demodulace signálu [lhostejno jaké přístupové sítě a technologie4)], je nutno tuto jeho argumentaci zcela odmítnout právě s poukazem na shora uvedený rozsudek SDEU, podle něhož je zcela lhostejné, zda takovou funkci zboží provádí. VI.E. V návaznosti na tento závěr SDEU je nutno též vykládat znalecký posudek Mgr. L., pokud znalec vyslovil, že modem ve smyslu zařízení, které provádí modulaci digitálních dat na analogová data, a naopak, posuzované zboží neobsahuje5). Znalec se takto vyjadřoval k modemu právě jako k zařízení se shora již opakovaně popsanými funkcemi. Ty jsou však podle SDEU pro sazební zařazení zboží zcela irelevantní. Znalec dále popsal vlastnosti zkoumaného zařízení, kdy předmětné zařízení je s to komunikovat s okolím prostřednictvím protokolu ITP, kdy vysílá datové pakety mimo sebe sama a je schopno data z jiných zařízení i přijímat. Aby však bylo schopno komunikovat prostřednictvím internetu, potřebuje ke svému provozu ještě další přídavné zařízení – zkoumané zařízení tedy potřebuje k připojení k internetu zásah dalšího přídavného zařízení. Ani internetový signál šířený kabelem nebude zařízení schopno samostatně zpracovat, přímé zapojení internetového kabelu do ethernetového vstupu bude nefunkční. Konečně i Nejvyšší správní soud v odst. [39] – [42] posledního kasačního rozsudku podrobil znalecké zkoumání vlastním úvahám a zdůraznil, že znalec ve výpovědi před soudem jasně uvedl, že zkoumaný set top box je schopen komunikace prostřednictvím protokolu ITP (dle znalce první podmínka toho, aby se zkoumaný set top box byl s to navázat interaktivní komunikaci s vnějším internetem). Ovšem znalec současně uvedl, že aby zkoumané zařízení bylo schopno komunikovat prostřednictvím internetu, „potřebuje ke svému provozu ještě jiné přídavné zařízení“. Jen za kumulativního splnění obou těchto podmínek lze dle znalce konstatovat, že se set top box k internetu bez nutnosti zásahu dalšího zařízení připojuje. Znalec však eventualitu existence druhé z těchto podmínek v jeho výpovědi výslovně vyloučil. Navíc uvedl, že jednou „ze známek nesamostatnosti internetového připojení je i skutečnost, že zkoumané černé zařízení neobsahuje čip nebo anténu pro příjem internetu pomocí wifi.“ Ani internetový signál šířený prostřednictvím kabelu nebude zařízení s to „samostatně zpracovat“, „přímé zapojení internetového kabelu do ethernetového vstupu zařízení bude nefunkční“. Nebylo tak správné uzavřít, že se zařízení k internetové síti dokáže samostatně připojit. Dále Nejvyšší správní soud považuje za nijak nepodloženou úvahu, že připojení dalšího přídavného zařízení je pouze technikou zprostředkovávající vyšší kvalitu signálu přenášeného 4) str. 2, prvý a druhý odstavec, str. 3 třetí (tj. za internetovými odkazy) a čtvrtý odstavec, str. 5 prvý a druhý odstavec vyjádření ze dne 28.5.2013; str. 4, pátý odstavec; str. 5, poslední odstavec; str. 6, prvá část podtrženého textu – kasační stížnost ze dne 28.8.2013 závěrečný návrh učiněný u jednání dne 5.3.2014 5) viz vymezení pojmu „modem“ na str. 5 - 9 a odpovědi na otázky 1. a 2. na str. 20 písemného znaleckého posudku; v tomto smyslu pak znalec užívá slovo „modem“ v odpovědi na otázky 4. a 5. písemného znaleckého posudku (str. 20 - 21); při ústní výpovědi dne 3.4.2013 nebyl na tuto problematiku již dále tázán na delší vzdálenosti, a že set top box je příjmu a vysílaní signálu schopen i sám. Znalec rozhodně nezjistil, že by zkoumané zařízení samostatně mohlo v prostředí veřejné datové sítě interaktivně komunikovat. Pro účely sazebního zařazení dováženého zboží není rozhodný ani argument vznesený žalobkyní, že znalec prokázal, že síťová karta (coby součástka nahrazující funkce modemu) je nositelem schopnosti set top boxu připojit se samostatně k internetu a případný ADSL modem je pak pouze vyjádřením určitého technického řešení internetové přípojky. Tato linie argumentace odporuje závěrům v již cit. rozsudku ve věci Digitalnet (SDEU, C- 320/11). Soudní dvůr nepřipouští, aby k získání přístupu na internet bylo nutno zařízení připojit k jinému jemu externímu zařízení. Přitom nezáleží na tom, zda externí zařízení řeší internetovou přípojku pouze po technické stránce, či nikoliv. Na základě tvrzení žalobkyně se externím zařízením zdá být právě ADSL modem, který za běžných okolností slouží k modulaci a demodulaci signálu. Soudní dvůr přitom dovodil, že pro účely zařazení dováženého zboží do podpoložky KN 8528 71 13 je, krom schopnosti zařízení se k internetu samostatně připojit, potřebné, aby toto zařízení bylo schopno získat i přístup na internet a zajistit interaktivní a obousměrnou výměnu informací. Toto právní vymezení obsahu a rozsahu zboží, které do podpoložky KN 8528 71 13 spadá, je značně restriktivní a rozhodně nedovoluje, aby do kategorie zboží nezatíženého clem byla zařazována zařízení, která k získání přístupu na internet fakticky potřebují asistenci, zásah nebo přímé propojení s jiným zařízením, které pro ně bude modulovat a demodulovat signál vnější internetové sítě, případně jinak zajišťovat přístup na internet. Nejvyšší správní soud však k argumentaci žalované zdůraznil současně, že v momentě dovozu zboží žalobkyně neměla povinnost před správními orgány prokazovat instalaci firmware, který by umožňoval připojit zařízení byť jen k jedné internetové stránce (zprostředkované společností „Free“). Okamžik instalace tohoto firmware totiž není pro sazební zařazení dovezeného zboží podstatný. Firmware totiž mohl do zařízení být nainstalován i později; nemusel tedy nutně v zařízení být již v momentu dovozu zboží do České republiky. Pokud žalobkyně u dnešního jednání s uvedenými závěry polemizovala, krajský soud zdůrazňuje, že závěry rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je vázán (§ 110 odst. 4 s.ř.s.) a nepřísluší mu s nimi jakkoli polemizovat. Proto byl zamítnut i návrh žalobkyně na doplnění výslechu znalce, když uvedený důkazní návrh se vztahoval právě jen k polemice žalobkyně se závěry Nejvyššího správního soudu. Ze stejného důvodu se krajský soud nezabýval ani námitkou žalobkyně proti závěrům Nejvyššího správního soudu, že ve věci Digitalnet bylo Soudním dvorem EU posuzováno zboží, které je dle žalobkyně technicky prakticky shodné se zbožím posuzovaným v této věci. VI.F. Naznačuje-li však žalovaný ve vyjádření ze dne 28.5.2013 a v první kasační stížnosti6), že jakkoli se může jednat i o modem kabelový, příp. procesor, musí předmětné zařízení vždy provádět funkci modulace a demodulace, krajský soud 6) přesahový odstavec ze str. 4 na str. 5 vyjádření ze dne 28.5.2013 str. 4, čtvrtý odstavec kasační stížnosti ze dne 28.8.2013 opakovaně zdůrazňuje, že podle odkazovaného rozsudku SDEU je tato funkce pro sazební zařazení zboží nerozhodná. Krajský soud připouští, že podaný výklad SDEU nekoresponduje zcela s obecným chápáním významu slova modem, které vzniklo jako zkratka slov modulace a demodulace, judikaturu SDEU však respektuje a v nyní posuzované věci neshledal žádné skutečnosti odlišující nyní projednávanou věc od případu řešeného SDEU v jeho shora odkazovaném rozsudku. VII. Jak bylo shora konstatováno, napadené rozhodnutí žalovaného je vystavěno na opačném závěru (že pro zařazení zboží do KN 8528 71 13 00 je nezbytná přítomnost zařízení, které provádí modulaci digitálních dat na analogová data, a na druhé straně demodulaci analogových dat, aby je převedlo na digitální). Tento závěr žalovaného, který tvoří nosnou konstrukci všech úvah a závěrů napadeného rozhodnutí a vyjádření žalovaného v soudním řízení byl soudem shledán nesprávným. Závěry soudu v tomto směru, vyřčené již v předcházejícím rozsudku ze dne 5.3.2014, byly konečně již i aprobovány Nejvyšším správním soudem v rozsudku ze dne 13.11.2014 č.j. 10 Afs 86/2014-42, www.nssoud.cz. VIII. Rozsudek podepsaného soudu ze dne 5.3.2014 č.j. 22 Af 99/2010-201 však byl ke kasační stížnosti žalovaného zrušen právě uvedeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 13.11.2014 č.j. 10 Afs 86/2014-42, www.nssoud.cz. V něm Nejvyšší správní soud podepsanému soudu vytknul, že se nechal zmást vyjádřením žalovaného u jednání 5.3.2014, že dovážené výrobky uvedené v části III. tohoto odůvodnění pod písm. a) a b) jsou výrobky téhož charakteru. Nicméně Nejvyšší správní soud v odst. [50] odůvodnění zcela odmítl přesvědčení žalovaného, že by žalobce nedeklaroval, že by zboží zařazené pod písm. b) mělo sloužit k výrobě set-top boxů s komunikační funkcí. V kolonce 31 JSD 07CZ14630011462560 i JSD 07CZ14630011464974 totiž žalobce výslovně deklaroval „SET-TOP BOX v rozloženém stavu, do kterého bude vložena základní deska obsahující modem“, z čehož je patrné, že sporné zboží mělo být továrně dokončeno právě vložením dalšího dováženého produktu - základní desky, která obsahovala modem. Proto se nelze ani domnívat, že by toto zboží nemělo být komponentem nebo dílčími komponenty set top boxu s komunikační funkcí. Ačkoliv při dovozech a následné deklaraci žalobce rozdělil jednotlivé druhy zboží, na základě výše uvedeného nemohl žalovaný tyto druhy zboží považovat za samostatné, k sobě nepatřící dovozy. Žalovaný rozhodně pochybil, pokud nezkoumal, zda takto deklarované zboží není dílčí částí, součástí nebo komponentem konečného produktu, tj. žalobkyní deklarovaného set top boxu s komunikační funkcí. Žalovaný za daného stavu nemohl pouze suše konstatovat, že žalobce komunikační funkci set top boxu smontovaného z dovážených komponentu nedeklaroval a že se jí v průběhu dalšího celního řízení nesnažil doložit. Z početných protokolů o ústních jednáních mezi žalovaným a žalobcem je patrné, že žalobce nejenže poskytoval dostatečnou součinnost, ale také usiloval o prokázání skutečností rozhodných pro zařazení sporného zboží do podpoložek kombinované nomenklatury. Technický popis zboží tvoří celní orgán. Na základě údajů plynoucích ze správního spisu ani z dokazování doplněného krajským soudem nicméně nemůže zdejší soud učinit namísto žalovaného závěry o faktických vlastnostech tohoto žalobcem dováženého a deklarovaného zboží [zboží kategorizovaného v části III. tohoto odůvodnění pod písm. b)]. K podrobnějšímu ověřování reprezentativnosti technického uspořádání, vlastností a funkcí zkoumaného set top boxu „Freebox“ [zboží zařazované v položce ad a)] ve vztahu k zboží zařazovanému v položce ad b) totiž celní úřad ani žalovaný nikdy nepřistoupili. Pro posouzení otázky, zda žalovaný oprávněně požadoval přítomnost modemu zabezpečujícího komunikační funkci v dovozech zboží ad b) ještě před propuštěním do volného oběhu, zdejší soud uvádí, že je předně potřebné zjistit odpověď na jinou - předběžnou otázku. Pokud bude spolehlivě zjištěno, zda zboží v položce ad b) bylo nekompletním výrobkem nebo výrobkem, jehož zpracování nebylo dokončeno, ale toto zboží již při celní deklaraci má podstatné rysy kompletního nebo dokončeného výrobku, celní orgány mají povinnost aplikovat všeobecné pravidlo 2a) pro výklad kombinované nomenklatury, a tedy celně zařadit takové zboží právě do čísla KN, které se vztahuje na hotový výrobek. Není totiž zřejmé, zda nesmontovaný set top box (žalobcem deklarován jako set top box v rozloženém stavu) neměl v době celní deklarace podstatné rysy dokončeného výrobku. Za předpokladu, že navíc bude zjištěno totožné technické řešení zboží ad a) a zboží ad b), je na místě tyto skupiny zboží zařazovat do stejné podpoložky KN. S tímto problémem se však bude muset vyrovnat v dalším řízení žalovaný. Lze tedy shrnout, že žalovaný nemá pravdu, že by žalobce nedeklaroval zboží zařazované v položce ad b) dovozů jako set top box s komunikační funkcí. Proto se bude muset zabývat otázkou, zda se závěry o zkoumaném typu set top boxu [položka ad a)] vztahují i na elektronické sestavy a základní desky kategorizované v položce ad b). IX. S ohledem na nedostatečné závěry žalovaného o vlastnostech zboží uvedeného v části III. tohoto odůvodnění pod písm. b) se soud již nezabýval otázkami dobré víry a legitimního očekávání žalobce [žalobním bodem 4)], když posouzení těchto otázek by nemohlo vést soudu k jinému rozhodnutí o věci. X. Z důvodů uvedených v části VIII. tohoto odůvodnění krajský soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a věc vrátil podle § 78 odst. 4 s.ř.s. žalovanému k dalšímu řízení, v němž jsou celní orgány vázány právními názory vyslovenými v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). Soud přitom zvažoval, zda v rámci své plné jurisdikce (§ 77 s.ř.s.) nemá shora uvedené nedostatky odstranit sám, dospěl však k závěru, že by tím nahrazoval zcela absentující postupy, úvahy a závěry celních orgánů, k čemuž však není v soudním řízení správním povolán [srov. § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s.]. Pro úplnost však krajský soud zdůrazňuje, že důkazní břemeno o vlastnostech dováženého výrobku tíží především dovozce (deklaranta). Mají-li však celní orgány pochybnosti o vlastnostech dováženého výrobku, je jejich povinností dovozce (deklaranta) k prokázání vlastností dováženého výrobku vyzvat a v součinnosti s ním pochybnosti odstranit (jak se ovšem dosud v posuzovaném případě nestalo). Krajský soud zvažoval též, zda s ohledem na důvodnost toliko části žaloby není na místě zrušit toliko část napadeného rozhodnutí. Dospěl k závěru, že takový postup není v nyní posuzovaném případě možný, když napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání proti platebnímu výměru – napadené rozhodnutí tak obsahuje jediný výrok, který je vnitřně nedělitelný /k tomu srov. i odst. [59] rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13.11.2014/. XI. České republice vznikly v tomto řízení náklady znalečného, jehož výše nekrytá složenou zálohou představuje 16.861,- Kč7). S ohledem na plný procesní neúspěch žalovaného v tomto sporu uložil soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. povinnost k náhradě těchto nákladů žalovanému. XII. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce byl plně procesně úspěšný a vzniklo mu tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce tvoří: a) zaplacený soudní poplatek 2.000,- Kč b) zaplacená záloha na znalecký posudek 10.000,- Kč c) náklady právního zastoupení advokátem a) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 2.100,- Kč bez DPH / úkon při těchto poskytnutých úko- nech právní služby do 31.12.2012: § 7, § 9 odst. 3 písm. f) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2012 1) příprava a převzetí věci 2) sepis žaloby 2.400,- Kč b) odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 3.100,- Kč bez DPH / úkon při těchto poskytnutých úko- nech právní služby po 31.12.2012 1) 2) 3) účast u jednání 3.4.2013 sepis podání ve věci 17.4.2013 účast u jednání 29.5.2013 7) znalečné dle usnesení ze dne 28.2.2013 č.j. 22 Af 99/2010-94 ....................... 23.252,- Kč znalečné dle usnesení ze dne 25.4.2013 č.j. 22 Af 99/2010-122 ....................... 3.609,- Kč žalobcem zaplacená záloha dle usnesení ze dne 11.10.2012 č.j. 22 Af 99/2010-59 . - 10.000,- Kč Celkem .................................................................................................................. 16.861,- Kč 4) 5) 6) 7) 8) 9) vyjádření k první kasační stížnosti sepis podání ve věci 28.2.2014 účast u jednání 5.3.2014 vyjádření k druhé kasační stížnosti účast u dnešního jednání podání ve věci z 26.1.2015 § 7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění od 1.1.2013 27.900,- Kč g) paušální náhrada hotových výda- jů advokáta ve výši 300,- Kč bez DPH / úkon při úkonech právní pomoci vypočtených ad a), b) § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. 3.300,- Kč d) DPH 21% § 57 odst. 2 s.ř.s. 7.056,- Kč Celkem 52.656,- Kč Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle § 64 s.ř.s. ve spojení s § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o.s.ř.“) k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě s.ř.s. a o.s.ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. § 54 odst. 5 s.ř.s., § 159, § 160 odst. 1 o.s.ř.), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení