22 C 10/2023-70

Rubrum

[název soudu] rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupena advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zadostiučinění ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalobkyni se osvobození od soudních poplatků nepřiznává.

II. Řízení se co do částky 38 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 870 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38 000 Kč od [datum] do [datum] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 154 130 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 200 000 Kč od [datum] do [datum] se zamítá.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 22 570 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ posuzované řízení“). Žalobkyně zdůraznila, že řízení započalo již dne [datum] uplatněním u žalované, bylo stiženo zmatečností v postupu soudů, kdy se soud soustředil na spojení věcí, zpochybňování právního zastoupení žalobkyně a nerespektoval judikaturu vyšších soudů. Posuzované řízení bylo jednoduché, nepřiměřená délka kompenzačního řízení je již systémové selhání. Počet instancí nelze klást k tíži účastníka a posuzované řízení není skončeno. Žalovaná plnila jen částečně a opožděně po podání žaloby. Doba předběžného uplatnění v rozsahu 6 měsíců neodpovídá úrovni společnosti a techniky a základní judikatorní rozmezí nereflektuje plynutí času a extrémní inflaci.

2. Žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu částečně zpět co do částky 38 000 Kč s příslušenstvím pro plnění žalované.

3. Žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků současně s žalobou.

4. Žalovaná se bránila tím, že dostatečným zadostiučiněním za nepřiměřenou délku je 38 000 Kč s ohledem na složitost řízení a do prodlení se žalovaná mohla dostat až dne [datum].

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný nárok žalobkyně předběžně uplatnila dne [datum] u žalované. [příjmení] bylo i to, že dne [datum] došlo k předběžnému uplatnění nároku, kterého se následně domáhala žalobkyně v posuzovaném řízení.

6. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda se jednalo o řízení složité či jednoduché, zda bylo stiženo průtahy, kdy se žalovaná dostala do prodlení, zda je plnění žalované dostatečnou kompenzací a zda má být v rámci zadostiučinění zohledněn aspekt času a růst inflace.

7. Soud má ve stručnosti za prokázané, že se jednalo o složitější řízení s projednáním na třech stupních a u [název soudu]. V řízení nedošlo k zásadním procesním pochybením či období nečinnosti. Žalovaná se ocitla v prodlení dne [datum] a poskytnuté zadostiučinění není dostatečné, i když není zapotřebí zohlednit plynutí času a růst inflace.

8. Ze spisu posuzovaného řízení soud zjistil, že žalobkyně se domáhala žalobou ze dne [datum] doručenou soudu téhož dne odškodnění za nepřiměřenou délku řízení [název soudu], sp. zn. [spisová značka], zastoupena shodným zástupcem jako v projednávané věci. Dne [datum] byly vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu, na což reagovala žádostí o osvobození od soudních poplatků ze dne [datum]. K výzvě soudu, aby doložila své majetkové poměry, žalobkyně dne [datum] soudní poplatek zaplatila a dne [datum] vzala žádost zpět. Dne [datum] vyzval soud k vyjádření žalovanou. Dne [datum] soud výzvu opakoval s upozorněním na vydání rozsudku pro uznání. Dne [datum] žalobkyně informovala o vydání stanoviska ze strany žalované a vzala žalobu částečně zpět pro plnění žalované. Žalovaná se k žalobě vyjádřila dne [datum]. Dne [datum] soud řízení částečně zastavil a vyzval žalobkyni, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, s čímž dne [datum] žalobkyně projevila nesouhlas a dne [datum] se vyjádřil k věci. Dne [datum] byl rovněž zamítnut návrh na vydání opravného usnesení žalobkyni, ze strany žalobkyně, dne [datum] byl žádán spis [název soudu], který nebyl zapůjčen z důvodu neskončení věci. Žádost o zapůjčení byla opakována [datum] se sdělením ze dne [datum], že již byl soudu zapůjčen k jiné sp. zn. [datum], žalovaná navrhla spojení věcí a upozornila, že zástupce zastupuje více poškozených v rámci posuzovaného řízení. Dne [datum] byly ke společnému projednání spojeny další žaloby poškozených s posuzovaného řízení, původně vedených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Posuzovaný spis se nacházel u [název soudu]. Dne [datum] jednak bylo nařízeno jednání na [datum], [datum] žalovaná s ohledem na skutečnosti zjištěné žalovanou v řízení [spisová značka], kdy poškozený v průběhu kompenzačního řízení zemřel, a zástupce za něj podal žalobu a pokračoval v soudním řízení, sporovala pravost a správnost plné moci zástupce. Soud odročil jednání na [datum], a dne [datum] se obrátil přímo na žalobce, zda udělil plnou moc zástupci, s čímž dne [datum] zástupce vyslovil nesouhlas. Žalobci obratem potvrdili pravost a správnost plných mocí. Dne [datum] se konalo jednání s dokazováním spisem posuzovaného řízení a listinnými důkazy. Při jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo žalobě částečně vyhověno. Dne [datum] se žalobci odvolali a dne [datum] odvolání doplnili a namítli, že již zde je dalších 15 rozsudků [název soudu] obdobně poškozených. Po rozeslání odvolání byl spis dne [datum] předložen [název soudu], dne [datum] byli účastníci vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, s čímž žalovaná projevila nesouhlas. Dne [datum] [název soudu] nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] zástupce žalobců upozornil na sp. zn. obdobně poškozených řešené [název soudu] [datum] proběhlo jednání, při kterém byla žalobcům přisouzena vyšší odškodnění s poukazem, že žalobci v průběhu odvolacího řízení poukázali na srovnatelné případy zadostiučinění. [název soudu] nesouhlasil s úvahou soudu prvního stupně o sdílení újmy a zohlednil navíc urgence žalobců o nařízení jednání v řízení u [název soudu] a postup orgánu veřejné moci promítl do zadostiučinění více, než učinil soud prvého stupně. [datum] podali žalobci dovolání, [datum] zaplatili soudní poplatek za dovolání. [datum] žalobci dovolání doplnili. Dne [datum] navrhla žalovaná opravu rozsudku [název soudu], což [název soudu] dne [datum] učinil, dne [datum] podala žalovaná zmatečnost proti rozsudku [název soudu]. Dne [datum] soud řízení o zmatečnosti přerušil do skončení dovolacího řízení. [ulice] stížnost žalobkyně proti rozsudku [název soudu] ve znění opravného usnesení odmítl [název soudu] dne [datum], [datum] byla věc předložena dovolacímu soudu, dne [datum] žalobci dovolání doplnili, [datum] byla dovolání odmítnuta. [datum] byl spis vrácen soudu prvního stupně, [datum] podali žalobci ústavní stížnost, [datum] spojil [název soudu] ústavní stížnosti žalobců ke společnému projednání a dne [datum] požádal o vyjádření soud prvního stupně, které soud poskytl [datum] [název soudu] dne [datum] ústavní stížnosti odmítl, spis byl zapůjčen k projednávané věci dne [datum], řízení dosud neskončilo, když nebyla vyřízena žaloba pro zmatečnost.

9. Z výpisu z účtu s potvrzením o transakci soud zjistil, že částka 38 000 Kč byla uhrazena žalobkyni až dne [datum] po podání žaloby.

10. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] soud zjistil, že předběžné uplatnění nároku v posuzovaném řízení i v projednávané věci vyřizovala shodná referentka.

11. Z osvědčení o DPH soud zjistil, že zástupce žalobkyně je plátcem této daně.

12. Soud neučinil podstatných zjištění k nespornému předběžnému uplatnění nároků (předběžné uplatnění ze dne [datum] s detaily datové zprávy, akceptační dopis žalované, stanovisko žalované).

13. Další dokazování soud neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené je dostačující pro rozhodnutí o podané žalobě.

14. Lze shrnout, že rozhodná doba posuzovaného řízení trvá od [datum] zhruba 4 roky a 7 měsíců a dosud neskončila, neboť nebylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost podanou žalovanou. Žalobkyni vznikla újma v podobě nejistoty ohledně výsledku nepřiměřeně dlouhého řízení, kterou lze nahradit pouze peněžní kompenzací. Posuzované řízení bylo složité pro počet instancí, na kterých byla věc projednávána. Řízení nebylo složité skutkově, právně ani jinak procesně. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela a řízení pro ni mělo standardní význam.

15. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

17. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

18. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010).

19. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

20. Pokud jde o žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků, soud posoudil návrh jako nedůvodný a s ohledem na promptnost odškodňovacího řízení si vyhradil toto rozhodnutí do konečného rozhodnutí o věci. Ze spisu posuzovaného řízení se podává, že obdobnou žádost žalobkyně již v minulosti učinila, aby ji k výzvě soudu na doložení poměrů vzápětí vzala zpět a uhradila soudní poplatek. Soud proto žalobkyni s ohledem na její procesní postup v minulosti na doložení poměrů již nevyzval, neboť to neměl za účelné. V poměrech žalobkyně bylo soudní poplatek za žalobu obratem uhradit i v projednávané věci a v průběhu dalšího řízení nelze očekávat ani další zvýšené náklady, když soudní poplatek z odvolání se nevybírá, soud má proto podle § 138 odst. 1 o. s. ř. za to, že poměry žalobkyně neodůvodňují osvobození od soudních poplatků, které je vyhrazeno pro výjimečné případy doložené absolutní nemajetnosti. Z výše uvedených důvodů soud žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřiznal, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

21. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, proto soud podle § 96 odst. 2,3 o. s. ř. řízení částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

22. Soud posoudil spor u po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk, když se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívající v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V řízení bylo nesporné, že nárok byl předběžně uplatněn u žalované ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

23. Soud předně zkoumal, zda se žalobkyni svědčí právo domáhat se odškodnění posuzované řízení, ačkoliv ještě neskončilo. Uplatnění nároku na přiznání přiměřeného zadostiučinění za trvání řízení, v němž došlo k nesprávnému úřednímu postupu nepřiměřené délky, lze považovat za výjimku ve prospěch poškozeného, jež je mu daná k dispozici, neboť by po něm nebylo spravedlivé požadovat, aby na odškodnění jemu vznikající újmy čekal do skončení průtažného řízení. Vyplývá z logiky věci, že má-li soud rozhodovat o zadostiučinění již v průběhu řízení průtažného, nemá objektivně možnost zvážit veškeré okolnosti, jež jsou zvažovány při určení formy (případně výše) zadostiučinění za průběh skončeného průtažného řízení, a vychází tedy jen z těch skutečností, jež jsou mu známy v době jeho rozhodování. Z průběhu posuzovaného řízení soud zjistil, že žalobkyni vznikla již vážnější újma na jejích právech s čekáním na výsledek sporu. Z tohoto důvodů nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby čekala na konec sporu.

24. Soud shledal v řízení období nekoncentrovaného postupu při vyřízení předběžného uplatnění nároku žalobkyně, kdy žalovaná čas vymezený pro projednání žádosti od [datum] do [datum] nechala marně uplynout, aniž by se věc posunula k věcnému projednání žádosti žalobkyně. Při zapůjčení spisu [název soudu] si rovněž orgány veřejné moci měly též poskytnout více součinnosti, když skutečnost, že věc není skončena, nemůže být sama o sobě důvodem nezapůjčení spisu. S ohledem na výše uvedené, nelze celkovou délku posuzovaného řízení hodnotit ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk za přiměřeně dlouhou, i když se jednalo o řízení složité pro zapojení více stupňů do rozhodování. Morální satisfakce není v daném případě dostačující (viz IV. ÚS 2058/20).

25. Z konstantní judikatury [název soudu] (viz např. [spisová značka], zns [spisová značka] či Stanovisko NS Cpjn 206/2010) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 16 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční). [ulice] než základní částka se užije u extrémně dlouhých soudních řízení. Žalobkyně správně poukázala, že na dvou stupních by v zásadě délka kompenzačního řízení neměla přesáhnout dva roky, pokud kompenzační v řízení ke dni rozhodování trvalo již 4 roky a 7 měsíců, lze jej považovat již za extrémně dlouhé. Z důvodu složitosti řízení danou nutností projednání na více stupních nelze dospět k závěru by délka řízení byla několikanásobně delší, než by bylo možno u tohoto případu očekávat.

26. Posuzované řízení trvá vůči žalobkyni 4 roky a 7 měsíce, a proto výše základní částky činí 57 338 Kč. Tuto orientační částku pak je nutno dále upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk.

27. Podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], se k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst [název soudu] vyjadřoval opakovaně, např. v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kde uvedl že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Obdobně se [název soudu] vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z poslední doby se [název soudu] k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Při vydání Stanoviska [název soudu] vycházel zejména z rozhodovací praxe [název soudu], jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. [spisová značka]). Zvýšení hrubé průměrné mzdy či nárost proto neodůvodňuje navýšení základní částky, která je pouze orientačním vodítkem pro úvahy soudu o adekvátním zadostiučiněním. Zvýšená základní částka na 16 000 Kč ročně dle soudu odpovídá slušnému zadostiučinění i v současné době.

28. Řízení bylo složité. Do složitosti je nutno zařadit počet stupňů zapojených do rozhodování. Podání opravných prostředků si vždy vyžádá časový prostor pro jejich vyřízení. V projednávané věci rozhodoval věcně soud prvního stupně, druhého stupně, soud Nejvyšší i [název soudu], což soud zohlednil snížením zadostiučinění o minus 20 %. Žalobkyni tak není dáváno k tíži, že opravné prostředky podala, ale je zohledněn časová náročnost, která se s jejich vyřízením spojuje. Soud neshledal, že by řízení vykazovalo další aspekty složitosti.

29. Žalobkyně se na délce řízení nepodílela.

30. Postup orgánů veřejné moci se projevil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Dle názoru soudu se tak stalo dostatečně. Kromě výše vytčených zdržení (odstavec 24 odůvodnění rozsudku) na sebe úkony soudu plynule navazovaly. Pokud jde o výtky k postupu soudu ohledně spojení věcí či výzva na doložení plných mocí, soud k tomu dodává, že odškodňovací řízení není supervizí posuzovaného řízení a za průtah lze označit jen zásadní procesní pochybení typu nepřezkoumatelnosti rozhodnutí. Takového charakteru postup soudu nenabral, a proto soud tento postup nepovažuje za průtah. Ostatně věci k společnému projednání spojil v dané věci třeba i [název soudu]. Podobné je to i u nerespektování rozsudků [název soudu] u dalších poškozených, nejedná se o pochybení v podobě nerespektování závazného právního názoru. Na tyto rozsudky upozornila žalobkyně až v průběhu odvolacího řízení, jak je patrné z rozsudku [název soudu] v posuzovaném řízení. Lze připomenout, že odporuje zásadě promptnosti podrobné zkoumání, zda posuzovaný soud z různých možných legitimních postupů zvolil skutečně ten nejefektivnější. Soud proto zadostiučinění za postup veřejné moci neupravoval.

31. Význam řízení pro žalobkyni soud zhodnotil tak, že posuzované řízení nepatří typově mezi ta, kterým je přisuzován zvýšený význam pro účastníky (spor o zadostiučinění z nepřiměřené délky soudního řízení). Shodně např. [spisová značka]. Soud proto hodnotil význam řízení pro žalobkyni jako standardní.

32. Základní zadostiučinění 57 338 Kč soud dle výše uvedených kritérií a specifických okolností posuzovaného řízení snížil o 20 % za složitost sporu na výsledných 45 870 Kč. Z této částky dne [datum] bylo žalobkyni uhrazeno 38 000 Kč, proto zbývá zaplatit 7 870 Kč.

33. Žalobkyně předběžně uplatnila nárok dne [datum]. Žalovaná se ocitla v prodlení podle § 15 odst. 2 OdpŠk po uplynutí doby 6 měsíců dne [datum].

34. Pokud jde o den prodlení žalované soud, vyšel ze znění § 605 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého konec doby určené podle měsíců připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. S ohledem na skutečnost, že se jedná o povinnost žalované uhradit žalobkyni dluh, nejedná o lhůtu (pro uplatnění práva), ale dobu (k plnění). Soud proto neužil § 607 občanského zákoníku, podle kterého připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Tento časový posun je vyhrazen pouze pro lhůtu, takže uplynutím doby 6 měsíců dne [datum] se dne [datum] ocitla žalovaná již v prodlení.

35. Názor vyjádřený obiter dictum v nálezu [název soudu] sp. zn. II ÚS 1612/09, dle kterého [název soudu] předpokládal zkrácení lhůty pro předběžné projednání nároku, není pro soud závazný (na rozdíl od ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk). Jedná se pouze o nevyslyšený apel [název soudu] na zákonodárce, kterých bylo v minulosti vícero (např. nepřijatá náhradní právní úprava za zrušenou vyhlášku č. 484/2000 Sb.). Z nálezu nelze dovodit tvrzenou protiústavnost zákona a tu nelze dovodit ani z toho, že žalovaná v projednávaném případě tuto dobu nijak nevyužila. Soud proto nepovažoval za nutné navrhnout zrušení této části zákona.

36. Žalovaná žalobkyni přiznala jen 38 000 Kč, a proto zbývá uhradit žalobkyni částku 7 870 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této dosud neuhrazené částky ale i z opožděně přiznané částky 38 000 Kč za období od [datum] do [datum] (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.).

37. Soud proto žalobkyni částečně vyhověl, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

38. Zbývající zadostiučinění včetně příslušenství jako nedůvodné soud zamítl, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1,3 o. s. ř. ve prospěch žalobkyně, která byla ve sporu částečně úspěšná, avšak má právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť výše plnění závisela na úvaze soudu.

40. Náklady žalobkyně tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení.

41. Odměnu advokáta soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), čemuž odpovídá dle § 7 odst. 5 AT odměna ve výši 3 100 Kč za úkon při následujících úkonech: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby, vyjádření k věci a účast při jednání, to vše dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT.

42. Advokátovi náleží paušální náhrada za 5 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát je plátcem 21 % DPH.

43. Celkem náklady žalobkyně činí 22 570 Kč {2 000 + (1,21 x (5 x 3 100 + 5 x 300)) }.

44. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalované zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku V. rozsudku.

45. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu, žalovaná o tuto lhůtu požádala a žalobkyni nijak nepoškozuje.

Poučení