22 C 119/2021 - 358

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] zákonní zástupci: [Jméno advokáta B], narozený [Datum narození advokáta B], narozená [Datum narození advokáta C], bytem [Adresa advokáta C] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitostem, jimiž jsou pozemek [Anonymizováno]. p. č. [hodnota], jehož součástí je dům č. p. [Anonymizováno], pozemek p. p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], pozemek p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v obci [adresa], katastrálním území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], zapsáno u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota].

II. Nařizuje se prodej ve veřejné dražbě pozemku [Anonymizováno]. p. č. [hodnota], jehož součástí je dům č. p. [Anonymizováno], pozemku p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemku p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemku p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemku p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v obci [adresa], katastrálním území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], zapsáno u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota], kdy náklady spojené s prodejem označených nemovitostí budou hrazeny z výtěžku dražby a po odečtení těchto nákladů výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru k jejich spoluvlastnickým podílům, tj. žalobci jednou polovinou (1/2) a žalované jednou polovinou (1/2).

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Na náhradě nákladů státu je žalobce povinen uhradit České republice částku 8 140,31 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

V. Na náhradě nákladů státu je žalovaná povinna uhradit České republice částku 8 140,31 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

Odůvodnění

1. Žalobce podal soudu žalobní návrh, jíž se domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, jimiž jsou [Anonymizováno]. p. č. [hodnota] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jehož součástí je dům č. p. [Anonymizováno], p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], zapsáno u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na listu vlastnictví č. [hodnota]. Žalobní návrh byl podán s tím, nechť je nemovitost rozdělena na dva samostatné celky, když takto je také užívána, případně, nechť je žalovanému nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví, když v této hodlá uspokojovat svoji bytovou potřebu. Následně žalobce změnil svá skutková tvrzení, uvedl, že na jeho straně není bonita k úhradě vypořádacího podílu a navrhl, nechť je rozhodnuto tak, že nemovitost bude reálně dělena dle závěrů ve věci vypracovaného znaleckého posudku, s tím, že je připraven nést náklady na reálné dělení nemovitostí.

2. Žalovaná navrhla, nechť je nemovitost reálně dělena prohlášením na bytové jednotky. Nesouhlasila s tím, aby bylo rozhodnuto, že nemovitost se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce oproti povinnosti k úhradě vypořádacího podílu. Odkázala na to, že nemovitost má být přikázána tomu, kdo se o nemovitost staral, kdo ji udržoval. K tomuto zároveň v žalobním návrhu uvedla, že nemovitost užívají rodiče žalobce, a rodina žalobce, které ovšem užívaná část nemovitosti nepostačuje a má zájem užívat větší část nemovitosti. Rodina žalobce takto má zájem užívat i tu část nemovitosti, kterou užívají [jméno FO] a [jméno FO], rodiče žalované a prarodiče žalobce, kteří vždy prováděli veškeré rekonstrukce nemovitosti, kteří se zasloužili o nabytí a udržení nemovitostí a provedli rekonstrukci i té části nemovitosti, která je užívaná žalobcem a jeho rodiči. Situace byla taková, že nemovitosti byly zakoupeny v roce [Anonymizováno] [jméno FO] a [jméno FO], rodiči žalované a otce žalobce, v podílu , a babičkou žalované a otce žalobce [jméno FO] v podílu , jako rekreační chalupu s tím, že ve stáří zde dožijí. Darovací smlouvou darovali [právnická osoba] a [jméno FO] nemovitosti otci žalobce a [jméno FO] nemovitosti žalované. Otec žalobce následně daroval nemovitosti žalobci. Nemovitost je rozdělena na dvě samostatně oddělené části, kdy jedna je užívána rodinou žalobce a druhá rodiči žalované, potažmo žalovanou. Dle žalované by tedy ve věci mělo být rozhodnuto tak, že nemovitost bude reálně dělena prohlášením na bytové jednotky dle stávající situace, kdy bude zcela bez jakýchkoliv změn zachován současný stav, nebude provedena žádná změna. Toto je pro žalovanou zásadní, trvá na tom, aby nedošlo k žádným úpravám, respektive změnám v dispozici nemovitosti v rámci reálného dělení. Nesouhlasí tak s vertikálním dělením nemovitosti, odmítá nést náklady na tento způsob dělení nemovitosti. V průběhu řízení navrhla i přikázání nemovitosti do jejího výlučného vlastnictví s tím, že na její straně došlo ke změně poměrů, je zaměstnána na dle dohody o práci konané mimo pracovní poměr, má tak již pravidelné zaměstnání, nadto by jí na úhradu vypořádacího podílu přispěli [jméno FO] a [právnická osoba] svými finančními prostředky a dále [jméno FO]. V závěrečném vyjádření ve věci uvedla, že tento způsob vypořádání nenavrhuje s ohledem k výpovědi [jméno FO], která uvedla, že své finanční prostředky hodlají s [jméno FO] užít na opravu střechy předmětného domu.

3. Okresní soud v [Anonymizováno] rozsudkem čj. [spisová značka] /[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/ ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], schválil právní jednání, jímž jest podání žalobního návrhu ve věci. (rozsudek na čl. 103 – 104 spisu)

4. Žalobní návrh byl podán Okresnímu soudu v [Anonymizováno], který usnesením čj. [spisová značka] ze dne [datum] rozhodl tak, že vyslovuje svoji místní nepříslušnost, po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu [adresa] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] jako soudu místně příslušnému.

5. Žalobce doručil soudu podání, jímž učinil návrh na přistoupení vedlejšího účastníka na straně žalobce, a to zákonných zástupců žalobce, matky i otce, [Jméno advokáta C] a [Jméno advokáta B]. K návrhu na přistoupení vedlejšího účastníka učinila žalovaná vyjádření nesouhlasu. Usnesením čj. 22 C 119/2021-276 ze dne 22. 3. 2022 bylo rozhodnuto o vstupu vedlejších účastníků na straně žalobce [Jméno advokáta C], [Jméno advokáta B]. Žalovaná podala proti označenému usnesení odvolání. Usnesením čj. 27 Co 128/2022-294 KS Praha rozhodl, že se mění usnesení soudu prvého stupně, nepřipouští se vstup vedlejších účastníků [Jméno advokáta B], [Jméno advokáta C].

6. Skutková zjištění:

7. Na listu vlastnictví č. [hodnota] jsou zapsány nemovitosti, jimiž jsou pozemek [Anonymizováno]. p. č. [hodnota], jehož součástí je dům č. p. [Anonymizováno], pozemek p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v obci [adresa], katastrálním území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], zapsáno u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], kdy vlastnictví je vedeno ke jménu žalobce v podílu 1/2, ke jménu žalované v podílu 1/2. (seznam nemovitostí na listu vlastnictví, čl. 6 spisu)

8. Dne [datum] uzavřeli [jméno FO], narozená [rodné přijmení] [datum], jako vlastník v podílu , [právnická osoba], narozený [rodné přijmení] [datum] a [jméno FO], narozená [rodné přijmení] [datum], jako vlastníci v podílu , jako dárci a žalovaná, [Jméno advokáta B], narozený [rodné přijmení] [Datum narození advokáta B], jako obdarovaní, darovací smlouvu, jejímž předmětem byly shora označené nemovitosti, kdy dům na pozemku č. [hodnota] byl označen číslem popisným čp. [Anonymizováno], dle níž žalovaná nabyla od dárkyně [jméno FO] označených nemovitostí, [Jméno advokáta B] nabyl od dárců [právnická osoba] a [jméno FO] označených nemovitostí. [jméno FO] bylo zřízeno věcné břemeno doživotního práva bydlení a užívání předmětných nemovitostí včetně všech součástí a příslušenství bez jakéhokoliv omezení. Nadále byli jako vlastníci předmětných nemovitostí zapsáni žalobce v podílu , žalovaná v podílu . Zde je skutek mimo spor, lze jej hodnotit v režimu § 120, odst. 3 o. s. ř., nadto se podává z listin, jimiž jsou darovací smlouva na čl. 44 – 47 spisu, seznam nemovitostí na LV na čl. 80 spisu, nákres na čl. 81 spisu, informace o pozemku na čl. 90 spisu.

9. Je třeba konstatovat, že žalobce i žalovaná ve svých podáních dům na pozemku č. [hodnota] označili číslem popisným [Anonymizováno]. Takto byl dům označen v rámci žalobních tvrzení i žalobního žádání, takto jej označovala ve svém vyjádření i žalovaná. Z kupní smlouvy ze dne [datum] však bylo zjištěno, že dům, který byl jejím předmětem, byl čp. [Anonymizováno]. Při jednání soudu strany sporu nebyly schopny tento nesoulad osvětlit. Následně bylo předloženo Oznámení o opravě chyby v údajích v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] ze dne [datum], kdy u budovy postavené na parcele č. [hodnota], část obce [adresa] v podílovém spoluvlastnictví [Jméno advokáta B] a [Jméno žalované] bylo chybně evidované číslo popisné [Anonymizováno] opraveno na číslo popisné [Anonymizováno], čl. 121 spisu. Tedy správně je číslo budovy uváděno čp. [Anonymizováno] dle shora citovaného oznámení. Shodně toto uvedla žalovaná v přípisu na čl. 129 spisu, kdy sdělila, že v návaznosti na skutečnosti zjištěné při jednání soudu byla provedena Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] oprava chyby v katastru nemovitostí z původního čp. [Anonymizováno] na správné čp. [Anonymizováno], k čemuž byly založeny listiny Informace o průběhu řízení na čl. 130 spisu, Oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí na čl. 131 – 132 spisu.

10. Strany sporu vedly korespondenci o vypořádání podílového spoluvlastnictví dopisy ze dne 14. 3. 2019, 6. 4. 2020, kdy bylo vyhotoveno Posouzení obvyklé ceny nemovitostí ke dni 10. 7. 2019 [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba] [adresa] včetně fotodokumentace, náčrtu místa a situování jednotlivých nemovitostí, rozvržení domu čp. [Anonymizováno]. (dopisy, doručenky na čl. 7 – 10 spisu, posouzení obvyklé ceny, fotodokumentace, 2x náčrt na čl. 11 – 14 spisu)

11. K prokázání bonity žalobce byly předloženy listiny na čl. 122 – 124 spisu, výpis z účtu č. [č. účtu] vedený ke jménu [Jméno advokáta B], z nějž bylo zjištěno, že ke dni 7. 7. 2021 činil disponibilní zůstatek 162 135,39 Kč a výpis z účtu č. [č. účtu] vedený ke jménu [Jméno advokáta C], z nějž bylo zjištěno, že ke dni 23. 6. 2021 zůstatek činil částku 153 118,70 Kč. Dále Čestné prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného dne [datum], v němž jmenovaný uvedl, že je připraven poskytnout rodičům nezletilého [Jméno žalobce], [Jméno advokáta C] a [Jméno advokáta B] ve věci vedené proti [Anonymizováno] [jméno FO], bezúročnou zápůjčku 200 000 Kč, čl. 125 spisu. [právnická osoba] Potvrzení o podané Žádosti o poskytnutí ČSOB Hypotečního úvěru, dle nějž byla podána žádost o hypoteční úvěr č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] dne 23. 6. 2021, částka 2 000 000 Kč. (potvrzení na čl. 126 spisu)

12. K prokázání bonity žalobce byly dále k důkazu provedeny listiny na čl. 319 – 324 spisu. [jméno FO], narozený [rodné přijmení] [datum] a [jméno FO], narozená [rodné přijmení] [datum], signovali Čestné prohlášení, že jsou připraveni v souvislosti se soudním sporem vedeným u Okresního soudu pro Prahu – východ pod sp. zn. 22 C 119/2021 poskytnout rodičům nezletilého [Jméno žalobce], [Jméno advokáta C] a [Jméno advokáta B] ve věci vedené proti [Anonymizováno] [jméno FO], bezúročnou zápůjčku až do výše 1 000 000 Kč. Aktuální hodnota majetku [Anonymizováno] k číslu smlouvy [Anonymizováno] byla uvedena ve výši 1 516 168 Kč, dle výpisu z účtu vlastníka [Anonymizováno] vedeného na jméno [tituly před jménem] [jméno FO] ke dni 30. 6. 2022 činila celková hodnota portfolia 1 582 397,10 Kč. [právnická osoba]. předschválila limity ke jménu [Jméno advokáta B], kdy činily ke dni 19. 12. 2022 u půjčky na bydlení na 12 let 1 000 000 Kč, půjčky na cokoli na 8 let 800 000 Kč, autopůjčky na 5 let 1 000 000 Kč, konsolidace půjček na 10 let 800 000 Kč, kontokorent 75 000 Kč, kreditní karta 113 000 Kč, [Anonymizováno] Hypotéka 1 700 000 Kč. Dle výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno [Jméno advokáta C] ke dni 23. 12. 2022 činil disponibilní zůstatek 316 929,48 Kč. Dle listiny Vybrané pohyby na účtu č. [č. účtu] ze dne 27. 12. 2022 vedeného na jméno [Jméno advokáta B] ke dni 20. 12. 2022 činil disponibilní zůstatek 376 371,16 Kč.

13. K prokázání bonity žalované byly provedeny k důkazu listiny na čl. 328 – 341 spisu. Dle výpisu z účtu č. [hodnota]-[Anonymizováno] vedený ke jménu žalované ke dni 28. 12. 2022 činil disponibilní zůstatek 203 821,43 Kč. Dle elektronické komunikace mezi žalovanou a [jméno FO] (relationship manager), se nepodařilo dohledat v rejstříku IČO nebo DIČ žalované z důvodu neshody adres, žalovanou předložené daňové přiznání k možnosti čerpat úvěr není originálem potvrzeným od finančního úřadu. Dle výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno [jméno FO], činil disponibilní zůstatek 225 148,33 Kč, výpisu z účtu č. [č. účtu] vedený na jméno [jméno FO], činil disponibilní zůstatek 380 615,96 Kč. Dle výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno [právnická osoba], činil disponibilní zůstatek 695 238,38 Kč. [jméno FO] signovala prohlášení, že je připravena poskytnout žalované dar 625 000 Kč, [právnická osoba] signoval prohlášení, že je připraven poskytnout žalované dar 1 460 000 Kč, z toho v hotovosti 765 000 Kč. [jméno FO], narozený [datum], signoval prohlášení, že je připraven poskytnout žalované dar 100 000 Kč a dále prohlášení, že je připraven poskytnout žalované zápůjčku 332 000 Kč. [Anonymizováno], a. s. byla adresována elektronické žádost o úvěr 332 000 Kč na jméno [jméno FO]. Dle detailu [Anonymizováno] [Anonymizováno], a. s. vedeného na jméno [jméno FO] ke dni 30. 12. 2022 činila hodnota penzijního připojištění 129 306,65 Kč. [jméno FO], narozený [rodné přijmení] [datum], signoval prohlášení, že je připraven poskytnout žalované zápůjčku 300 000 Kč, disponibilní zůstatek [Anonymizováno] [právnická osoba]. k č. účtu [č. účtu] vedený ke jménu [jméno FO] ve výši 506 854,69 Kč.

14. Ve vtahu k listinám, prokazujícím, že [právnická osoba] a [jméno FO] jsou připraveni poskytnout finanční prostředky žalované a disponují jimi, je nutné hodnotit výpověď [jméno FO]. Tato uvedla: „Co se týká finančních prostředků a prohlášení, které jsem podepsala, že bych je poskytla žalované, pochopila jsem to tak, že máme napsat, jestli máme bonitu a jestli je budeme schopni věnovat na střechu a na nemovitost. Ono totiž nad naší částí se střecha musí opravit, což bude stát minimálně 500 000 Kč. Tak jsme to tak dávali dohromady. Už ani nevím, kolik to bylo dohromady, kolik peněz jsme takto spočetli, že máme. Pokud se mám vyjádřit k tomu, kolik finančních prostředků mám já sama, tedy produkty, které jsou vedeny k mému jménu, tak je to 400 000 Kč na účtu a 200 000 Kč penzijko, ještě mám nějakou nedoložitelnou částku v hodnotě X tisíc. Mám-li to specifikovat, tak uvádím, že jsou to peníze, které jak se říká, jsou takzvaně ve štrozoku a je to větší suma peněz. Pokud ji měla upřesnit, tak to může být třeba 200 000 Kč, manžel má také své peníze, které má vedeny ke svému jménu. Mám-li tedy přesně specifikovat, jaké finanční prostředky a v jakých částkách bychom dali žalované, tak uvádím, že bychom to dali na střechu, ale musíme si rozmyslet, co bychom dali na střechu, ale na tu naší část, a co bychom dali na odstranění plísní, musíme to ještě spočítat. Budeme s manželem muset udělat nějaké stavební práce v přízemí a musíme spočítat, kolik nás to bude stát. Mám-li se vyjádřit, kolik tedy bychom přesně finančních prostředků poskytli žalované, aby s nimi naložila v souvislosti s vedením tohoto sporu, tak to co jí budeme dávat, je ještě v jednání, o tom pořád jednáme, stále to není rozhodnuté.“ Z této výpovědi tak lze uzavřít, že není možné postavit najisto, že žalovaná má zajištěny finanční prostředky k úhradě vypořádacího podílu. Dle shora uvedených listin by z prostředků svých rodičů žalovaná měla mít k dispozici částku přibližně 1 300 000 Kč. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] je však patrné, že všechny finanční prostředky nebudou poskytnuty žalované, nelze ani určit v jaké částce případně by měly být finanční prostředky žalované poskytnuty a zdali vůbec. Svědkyně k tomuto uvedla, že vše je ještě v jednání. Je nepochybná vůle manželů [jméno FO] užít finanční prostředky na opravy nemovitosti. To, že manželé [jméno FO] hodlají finanční prostředky užít na opravu nemovitosti, respektive to, jakým způsobem na toto svědkyně nahlíží, dokládá, že manželé [jméno FO] nemovitost fakticky vnímají jako své vlastnictví, vůbec nepřipouštějí, že nemovitost vlastní žalobce a žalovaná. Nadto je třeba podotknout, že finanční prostředky, s nimiž manželé [jméno FO] disponují, nepochybně drželi již v době zahájení sporu, nic nenasvědčuje tomu, že by tyto finance získali až následně, o čemž svědčí i prohlášení svědkyně [jméno FO], že si finance střádá do „štrozoku“ a nasvědčuje tomu i částka těchto finančních prostředků, přesto žalovaná tvrzení, že z těchto zdrojů může získat finance na úhradu vypořádacího podílu, uplatnila až v průběhu řízení. Tomu, že se jedná o účelové tvrzení, nebo přinejmenším dohodu, s níž se svědkyně [jméno FO] zcela vnitřně neztotožnila, případně nevnímala dopad tohoto svého písemného prohlášení, svědčí i její vyjádření v rámci výpovědi, kdy uvedla, že to pochopila tak, že „má napsat“, což nesvědčí o vůli svědkyně finanční prostředky poskytnout, a dokládá to i vyjádření svědkyně, že finance hodlá použít na jiný účel (oprava nemovitosti), neví, jakou částku žalované poskytne, je to v jednání. Pro úplnost je třeba dodat, že vyčkávat konce tohoto jednání není namístě, neboť, jak bylo shora uvedeno, rodiče žalované finančními prostředky nepochybně disponovali již dříve, pokud by na jejich straně byla vůle tyto žalované poskytnout, měli dostatek časového prostoru toto vyjevit.

15. Žalovaná doložila k důkazu listiny, jimiž jsou faktura na čl. 49 spisu, zpráva o revizi hromosvodu na čl. 50 – 51, 52 – 53 spisu, příjmový pokladní doklad na čl. 54 spisu, zpráva o provedení kontroly spalinové cesty na čl. 55, 56, 57 spisu, příjmový pokladní doklad na čl. 58 spisu, zpráva o provedení Revizní Kontroly a Čištění Spalinové Cesty na čl. 59, 60, 61 spisu, příjmový pokladní doklad na čl. 62 spisu, zpráva o provedení kontroly anebo čistění spalinové cesty na čl. 63, 64, 65 spisu, stvrzenka na čl. 66 spisu, zpráva o provedení, kontrole spalinové cesty na čl. 67, 68, 69 spisu, příjmový pokladní doklad na čl. 70 spisu, zpráva o provedení čištění a kontroly spalinové cesty na čl. 71, 72 spisu, příjmový pokladní doklad na čl. 73 spisu, zpráva o provedení čištění a kontroly spalinové cesty na čl. 74, 75 spisu, příjmový pokladní doklad na čl. 76 spisu, zpráva o provedení kontroly, čištění spalinové cesty na čl. 77, 78, 79 spisu. Uvedenými listinnými doklady žalovaná dokládala užívání nemovitosti, obstarávání záležitostí spojených s údržbou nemovitosti. Z těchto listin se podává, že byly hrazeny náklady spojené s provedením kontroly spalinové cesty, kominickými pracemi vykonanými [jméno FO], náklady za montáž a revizi hromosvodu provedenou [jméno FO]. Zároveň však z těchto listin bylo zjištěno, že uvedené výdaje hradila nikoliv žalovaná, nýbrž otec žalované a prarodič žalobce, [právnická osoba]. Tato skutečnost odpovídá skutkovému stavu zjištěnému z jiných důkazů. Nemovitost obývají prarodiče žalobce a rodiče žalované [jméno FO] a [jméno FO]. Tito, ačkoliv nejsou vlastníky nemovitosti, k nemovitosti jako ke svému vlastnictví přistupují. To, že ve vnímání jmenovaných faktický stav a právní splývají, respektive, nejsou jimi zřetelně vnímány, se podává jednak z výpovědi [právnická osoba], z jehož výpovědi bylo zřejmým, že k nemovitosti nadále přistupuje jako ke svému vlastnictví, ale i z výpovědi [jméno FO], která na otázku, kdo je vlastníkem nemovitosti, nejdříve zaváhala, a poté nejistě uvedla, že žalovaná a syn. [jméno FO] zjevně nevnímá žalobce jako vlastníka nemovitosti. To, že jmenovaní k nemovitosti přistupují jako ke svému vlastnictví, bylo patrné i v té části výpovědi, v níž se svědkyně [jméno FO] vyjadřovala k nutnosti úprav na nemovitosti, konkrétně uváděla opravu střechy, kdy svoji výpověď formulovala zcela jednoznačně takovým způsobem, jako kdyby byla vlastníkem, když uváděla, že budou muset (míněno se svědkem [jméno FO]) opravit střechu, musejí si spočítat, kolik to bude stát, budou muset provést úpravu stěny. Jednotlivé úpravy a opravy popisovala jako vlastník nemovitosti, který je bude muset realizovat. Svá vyjádření vztáhla i na svědka [právnická osoba], z výpovědi jmenované bylo patrné, že vůbec neuvažuje o tom, že by opravy měl provést někdo jiný, vlastník nemovitosti, toto vnímání situace svědkyně vůbec nemá. S tímto tedy korespondují i shora uvedené listiny, z nichž je patrné, že náklady na údržbu nemovitosti nesou manželé [jméno FO], v listinách specifikované práce hradil [právnická osoba], a to kontinuálně. Z uvedených listin se tedy zároveň nepodává, že by se o nemovitost starala žalovaná, tudíž jsou v zásadě proti jejímu tvrzení, že nemovitosti užívá, má o jejich užívání zájem a zajišťuje jejich údržbu. Z listin se podává, že tomu tak není, tuto zajišťují manželé [jméno FO] a [jméno FO].

16. Z výpovědi svědků [Jméno advokáta B], [právnická osoba], [Jméno advokáta C] a [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že vztahy mezi žalobcem, resp. vztahy mezi jeho rodiči [Jméno advokáta B], [Jméno advokáta C] a žalovanou, resp. rodiči otce žalobce [jméno FO] a [jméno FO] jsou velmi komplikované a komunikace mezi nimi v podstatě žádná neprobíhá. Například svědci [Jméno advokáta B] a [právnická osoba] shodně vypověděli, že komunikace mezi nimi není v současné době možná. Svědkyně [jméno FO] mimo jiné vypověděla, že byla přítomna incidentu, kdy [Jméno advokáta B] hodil po svém otci [jméno FO] řetěz od pily, k čemuž je třeba zdůraznit, že byl popisován incident v době konce roku 2022. Tedy i z této skutečnosti je zřejmé, že vzájemné vztahy jsou konfliktní kontinuálně, a tedy aktuální situace je taková, že nelze předpokládat, že do budoucí doby by mohlo dojít k nalezení možnosti jak vzájemně komunikovat. Dle názoru svědkyně [jméno FO] je to z hlediska komunikace neřešitelná situace. Shodný závěr lze učinit i z výpovědi [Jméno advokáta B], [právnická osoba] a [Jméno advokáta C]. I tito svědci popisovali vzájemné vztahy jako velmi silně narušené. V zásadě byly výpovědi svědků shodnými, byť je třeba hodnotit, že vnímání situace je ovlivněno vzájemnými spory, tudíž shodné situace vnímají jednotliví svědci odlišně. S výpověďmi svědků zcela korespondují i výpovědi účastníků řízení. Žalobce popisoval situaci v místě, z jeho výpovědi je patrné, že žádná komunikace s jeho prarodiči neprobíhá, naopak, vztahy jsou velmi narušené. Žalobce popisoval situaci, kdy například jedou s dědečkem [jméno FO] stejným autobusem, a [právnická osoba] si před žalobcem uplivne. Vztahy žalobce s žalovanou nejsou takto vyhrocené, s žalovanou je žalobce schopen komunikovat, avšak neděje se to. Žalovanou žalobce vnímá jako osobu, k níž jej neváže žádná vazba, žádná osobní vztah. Zároveň však žalobce uvedl, že předmětnou nemovitost vnímá jako svůj domov, má zájem nemovitost vlastnit. I žalovaná popisovala situaci v místě tak, že žádná komunikace mezi vlastníky navzájem, jejími rodiči a rodinou žalobce neprobíhá. Žalovaná sama se snaží kontaktu s rodinou žalobce vyhýbat, popisovala situace, kdy například chce jít na zahradu, přičemž tam je někdo z rodiny žalobce, tudíž žalovaná vyčkává, až odejde, aby nemuselo dojít k žádnému setkání. Na straně žalované, což je evidentní i z jejího postoje v průběhu řízení, je situace taková, že kromě pobytů u rodičů či doby dovolené nemovitost nevyužívá, osobní vztah k ní nemá, žalovaná celou situaci vnímá výhradně z pohledu svých rodičů, má zájem, aby situace zůstala nezměněná, rodiče v domě mohli žít tak, jako dosud, kdy následně je schopna se dohodnout na různých způsobech řešení situace. Nyní však žádný způsob řešení situace žalovaná není ochotna připustit, vyjma zachování stávající situace, k čemuž jako jediný možný způsob vypořádání vnímá prohlášení bytových jednotek dle současného faktického stavu. Toto se odráží i v tom, že žalovaná zcela odmítá vertikální dělení nemovitosti. Uzavřít je tak nutné, že mezi rodinou žalobce, žalovanou, svědky [jméno FO] a [jméno FO] neprobíhá žádná komunikace, pokud dojde k nějaké interakci, v drtivé většině případů je konfliktní. Co se týče užívání nemovitosti, rodiče otce žalobce ji v současné době užívají pro svoji bytovou potřebu a žalobce. Žalobce a rodiče žalobce v předchozí době nemovitost pro vzájemné konflikty opustili, bytovou potřebu uspokojovali v nájemním bytě. V průběhu sporu však opět počali užívat předmětné nemovitosti. V době, kdy rodina obývala nájemní byt, otec žalobce nemovitost pravidelně navštěvoval. Žalovaná nemovitost neužívá pro svoji bytovou potřebu, ale nemovitost navštěvuje, zpravidla jednou týdně.

17. Ve věci ustanovený soudní znalec [tituly před jménem] [právnická osoba] podal ve věci znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] na čl. 146 – 188 spisu, znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na čl. 189 – 222 spisu. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] se podává, že rozdělení každého jednotlivého pozemku, každé jednotlivé budovy podle velikosti spoluvlastnických podílů účastníků, tak aby vznikly vždy samostatné věci, není technicky možné. Soudní znalec navrhuje rozdělení pozemků jako celku na dvě, výměrou srovnatelné části, a užívání ostatních budov (vedlejších staveb) přiřadit účastníkům řízení podle toho, na které z oddělených částí pozemku se stavba nachází. Dle názoru soudního znalce bude toto uspořádání jediné možné, k čemuž soudní znalec zvažoval o otázku nutné komunikace účastníků v budoucnu. Každá z takto oddělených částí by měla vlastní přístup z veřejné komunikace. Takto navržené rozdělení nicméně počítá s dohodou o směně pozemků mezi spoluvlastníky dělených pozemků a vlastníky pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. Dohoda směny pozemků je dle názoru soudního znalce nutnou podmínkou plné realizovatelnosti návrhu na rozdělení nemovitých věcí. Pokud by na směnu přistoupeno nebylo, je nutné řešit existenci, či zřízení věcného břemene chůze a jízdy přes pozemek p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] ve prospěch pozemků přiřazených k severní polovině objektu [Anonymizováno] č. p. [Anonymizováno]. (pozemky určené do vlastnictví žalované). Dle názoru soudního znalce by v takovém případě došlo ke sporu o užívání stavby dřevníku, která je s největší pravděpodobností vystavena jak na pozemku p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] tak na pozemku p. č. st. [Anonymizováno]. Existence stavby dřevníku by mohla být problémem z požárního hlediska, jelikož boční stěna, která by směřovala na pozemek žalované, je z hořlavých materiálů a požárně nebezpečný prostor by přesahoval na pozemek jiného vlastníka. Dále se ze znaleckého posudku podává, že přímý přístup z veřejné komunikace (p. č. [hodnota]) mají v současné době pouze pozemky p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] (přístupnost v podstatě znemožněna existencí stavby zemního sklepa s kůlnou) a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Rozdělením pozemků po jednotlivých pozemcích by mohl vzniknout přístup z veřejné komunikace jen pro tyto dva pozemky. V souvislosti s navrženým řešením rozdělení nemovitosti by bylo nutné provést řadu stavebních úprav, kdy cenu stavebních úprav je možné pouze odhadnout, neboť pro realizaci stavebních úpravy je nutné zpracovat stavebnětechnickou dokumentaci, jednat se správci sítí, dotčenými orgány státní správy a zažádat o stavební povolení. Předpokládaná celková výše ceny stavebních úprav byla na základě hrubého odhadu soudního znalce stanovena na 1 250 000 Kč (zřízení dělící příčky mezi jižní a severní část objektu 630 000 Kč, úprava přípojky elektro a vnitřní elektroinstalace 260 000 Kč, úprava kanalizace – přemístění jímky a kanalizačních přípojek 190 000 Kč, zřízení nového oplocení 50 000 Kč, zřízení přístupů na pozemky a související terénní úpravy 70 000 Kč, stavební povolení, vyjádření DOSS, katastr 20 000 Kč, geodetické práce 30 000 Kč). K tomuto soudní znalec v rámci svého slyšení uvedl, že s ohledem k růstu cen stavebních prací a materiálů by tato částka byla navýšena. (znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na čl. 146 – 188 spisu)

18. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] se podává, že obvyklá cena rodinného domu č. p. [Anonymizováno][Anonymizováno]s pozemky byla znalcem odhadnuta na 6 700 000 Kč. Ze znaleckého posudku se dále podává, že obvyklá cena rodinného domu č. p. [Anonymizováno] s pozemky – oddělená část SEVER, která by na základě soudním znalcem navrhovaného rozdělení připadla žalované, byla soudním znalcem odhadnuta na 3 600 000 Kč. Obvyklá cena rodinného domu č. p. [Anonymizováno] s pozemky – oddělená část JIH, která by na základě soudním znalcem navrhovaného rozdělení připadla žalobci, byla soudním znalcem odhadnuta na 4 600 000 Kč. Dle názoru soudního znalce jsou nemovitosti samostatně prodejné, ceny vzhledem k rozdílným standardům budou rozdílné. (znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na čl. 189 – 222 spisu)

19. Z výslechu soudního znalce [tituly před jménem] [právnická osoba] bylo zjištěno, že s ohledem k časovému odstupu od vypracování znaleckého posudku, by cena nemovitosti byla nejspíše vyšší. K námitkám žalované soudní znalec uvedl, že kupní smlouva, která mu byla žalovanou předložena, je smlouvou vztahující se k vedlejší nemovitosti, kdy tuto nemovitost nelze se soudním znalcem oceňovanými nemovitostmi srovnávat, neboť není znám stav vedlejší nemovitosti a její vnitřní dispozice. Nadto v kupní smlouvě, která byla předložena žalovanou, je jiná situace ohledně dispozice pozemku, který je po celé své délce přístupný z veřejné komunikace, což je významný faktor, který se odráží na ceně. V souzené věci je přístup z veřejné komunikace špatný. V cenových nabídkách, které byly žalovanou soudnímu znalci předloženy, jsou ceny nemovitostí vyšší, nicméně stavby, které jsou v těchto nabídkách uvedeny, nejsou srovnatelné, jelikož se jedná o novostavby. Jedná se o ceny nabídkové, kdy v reálu samotná cena nemovitostí je o 15 % až 20 % nižší. Co se dělení nemovitosti týká, tak toto je možné pouze vertikálně. Navržená varianta dělení nemovitosti vzešla ze zkoumání soudního znalce jako jediná možná. Protože by při tomto způsobu dělení nemovitosti nebylo možné zajistit přístup žalované z jí nově vzniklé nemovitosti na veřejnou komunikaci, je potřeba řešit situaci u pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. Co se týká částky přibližně 1 200 000 Kč na dělení nemovitosti, tak s ohledem ke změně situace ve stavebnictví by tato částka mohla nyní být vyšší. U jednotlivých materiálů v rozmezí 10 % až 50 %, v průměru přibližně o 30 %. Pokud by mělo být provedeno reálné dělení nemovitosti, bylo by třeba, aby byl proveden projekt. V případě vypracování projektové dokumentace pro realizaci rozdělení nemovitosti je nutná stoprocentní součinnost všech vlastníků. Bylo by potřeba komunikovat s projekční kanceláří a poskytnout potřebné podklady včetně poskytnutí prostoru pro realizaci stavebních úprav v součinnosti obou vlastníků. Následně by bylo třeba provést zaměření projektu, zaměření pozemku a staveb, zaměření infrastruktury, například studny, vedení pod pozemkem, atd. Následně by bylo potřeba zajistit povolení od příslušných úřadů. V případě pozemku p. č. st. [Anonymizováno] by bylo věc třeba řešit s dopravním inspektorátem. Pokud by měl být projekt prováděn takto komplexně, hodnota projektu by činila přibližně 150 000 Kč. Dle názoru soudního znalce je jediné možné a proveditelné reálné dělení nemovitosti tak, jak je jím uvedeno ve znaleckém posudku. Co se týká dělení nemovitosti na dvě bytové jednotky, tak takto je již v podstatě užívána, bylo by však třeba řešit i požární předpisy. V případě dělení nemovitosti na bytové jednotky by tak i nadále zůstaly společné části, kdy vlastníci bytových jednotek by jako společné části spravovali vnější stěny, střechu a společné stropy. Pokud by mělo být v budoucnu užíváno podkroví, bylo by třeba realizovat investici přibližně 1 000 000 Kč. Kvalita bydlení v jižní části nemovitosti, kterou obývá rodina žalobce a v severní části nemovitosti, kterou obývá žalovaná, je rozdílná, kdy jižní část nemovitosti je v lepším stavu (po rekonstrukci) než severní část nemovitosti. Co se týče kvality pozemků, tak kvalita pozemků v severní části lepší než kvalita pozemků v jižní části, jelikož má lepší tvar a svažitý terén. (výslech soudního znalce) K situaci v místě je odkázána ortofotomapa na čl. 304 spisu.

20. Dle výpisu z katastru nemovitostí pozemek [Anonymizováno]. p. č. [hodnota], jehož součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního, [Anonymizováno] [Anonymizováno], v obci [adresa], katastrálním území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], zapsáno u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], je ve společném jmění manželů [Jméno advokáta B] a [Jméno advokáta C]. (výpis z katastru nemovitostí na čl. 303 spisu)

21. Dne 28. 12. 2022 uzavřeli [Jméno advokáta B] a [Jméno advokáta C] jako vlastníci pozemku [Anonymizováno]. p. č. [hodnota], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], jejíž součástí je budova bez čp./če., [Anonymizováno] [Anonymizováno], v obci [adresa], katastrálním území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], zapsáno u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota], jako dárci, a [Jméno žalobce], jako obdarovaný, darovací smlouvu, jejímž předmětem byla výše uvedená nemovitost, dle níž žalobce od dárců tuto nemovitost nabyl. 22. [Jméno advokáta B] a [Jméno advokáta C] jako zákonní zástupci žalobce, adresovali stavebnímu úřadu ve [jméno FO] žádost o prozkoumání stavební úpravy, ve které žádali, aby se stavební úřad vyjádřil k provedené stavební úpravě rodinného domu č. p.[Anonymizováno][Anonymizováno], v katastrálním území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], která měla za následek změnu v užívání stavby. Stavební úřad žádali o vyjádření, provedené stavební úpravy podléhají stavebnímu ohlášení, či stavebnímu povolení. V žádosti dále uvedli, že žalobce jako majitel nemovitosti druhému majiteli nemovitosti s těmito úpravami nedal souhlas a dále, že o těchto úpravách rozhodl [právnická osoba], který nemovitost v té době nevlastnil a doposud nevlastní. (žádost na čl. 325 spisu)

23. Ceny bytů, domů i stavebních pozemků rostly v roce 2021 o více než třetinu. Ceny pozemků se meziročně zvýšily o 23,2 %. Ceny bytů se meziročně zvýšily o 18,8 % a ceny domů se meziročně zvýšily o 17,9 %. Průměrný růst cen nemovitostí v roce 2022 činil oproti roku 2021 34 % (oproti roku 2020 67 %). Ceny pozemků se meziročně zvýšily o 23,7 %. (vývoj cen nemovitostí dle § 120, odst. 2 o. s. ř. na čl. 347 – 348)

24. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti. Další dokazování pro nadbytečnost již nebylo prováděno, neboť skutek lze pro rozhodné skutečnosti postavit najisto.

25. Skutkový závěr:

26. Žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky, každý v poměru nemovitostí, jimiž jsou pozemek [Anonymizováno]. p. č. [hodnota], jehož součástí je dům č. p.[Anonymizováno][Anonymizováno],[Anonymizováno]pozemek p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek p. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v obci [adresa], katastrálním území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], zapsáno u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota]. Z hlediska stavebně technického lze dům čp. [Anonymizováno] dělit. Dělit lze i pozemky. Nemovitosti však nelze dělit tak, aby vznikly vždy samostatné věci dle spoluvlastnických podílů. Přímý přístup z veřejné komunikace mají v současné době pouze pozemky p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno], zde je však třeba přihlížet k existenci stavby zemního sklepa s kůlnou, a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Rozdělením pozemků po jednotlivých pozemcích by mohl vzniknout přístup z veřejné komunikace jen pro tyto dva pozemky. Pro řešení situace by bylo nutné do projektové dokumentace zahrnout i pozemek [Anonymizováno]. p. č. [hodnota], jehož součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního, [Anonymizováno] [Anonymizováno], v obci [adresa], katastrálním území [adresa] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], zapsáno u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], který nabyli do společného jmění manželů [Jméno advokáta B] a [Jméno advokáta C], rodiče žalobce, k němuž tito s žalobcem uzavřeli darovací smlouvu. Pokud by bylo realizováno vertikální dělení nemovitostí, bylo by bylo nutným realizovat stavební úpravy, bylo by nutným provést projektovou dokumentace minimálně v částce 150 000 Kč, kdy cenu stavebních úprav je možné před provedením projektu pouze odhadnout, a lze očekávat, že bude činit částku 1 200 000 Kč, s ohledem k navýšení cen [právnická osoba] a prací, je však reálným další navýšení této částky i o 30 %. Co se týká dělení nemovitosti na dvě bytové jednotky, tak takto je již v podstatě užívána, bylo by však třeba řešit požární předpisy a půdní prostory, v tomto případě by i nadále zůstaly společné části, kdy vlastníci bytových jednotek by jako společné části spravovali vnější stěny, střechu a společné stropy. Obvyklá cena rodinného domu č. p.[Anonymizováno]8 s pozemky byla znalcem odhadnuta na 6 700 000 Kč. Bylo-li by realizováno vertikální dělení nemovitosti, tak obvyklá cena rodinného domu č. p. [Anonymizováno] s pozemky, obecná cena oddělené části, která by měla připadnout dle toho, jak jsou nemovitosti užívány v současné době žalovanou (respektive [jméno FO] a [jméno FO]), činí 3 600 000 Kč. Obvyklá cena rodinného domu č. p. [Anonymizováno] s pozemky, oddělená část, která by měla dle toho, jak jsou nemovitosti užívány v současné době rodinou žalobce, činí 4 600 000 Kč. Ceny bytů, domů i stavebních pozemků rostly v roce 2021 o více než třetinu, ceny pozemků se meziročně zvýšily o 23,2 %, ceny bytů se meziročně zvýšily o 18,8 %, ceny domů se meziročně zvýšily o 17,9 %. Průměrný růst cen nemovitostí v roce 2022 činil oproti roku 2021 34 %. Ceny pozemků se meziročně zvýšily o 23,7 %.

27. Nemovitosti, tedy i obytný dům čp. [Anonymizováno], v současné době užívá rodina žalobce, která jej v předchozí době pro neshody v místě opustila a bytovou potřebu uspokojovala v nájemním bytě, přičemž následně se do nemovitosti navrátila. [právnická osoba] je užívána manžely [jméno FO] a [jméno FO], prarodiči žalobce a rodiče žalované. Žalovaná do nemovitosti dojíždí, pokud se zde zdržuje, obývá část, kterou užívají [jméno FO] a [jméno FO]. Svůj prostor, respektive přesně určenou místnost pouze pro své užívání, žalovaná v nemovitosti nemá. Mezi žalobcem, rodiči žalobce a manželi [jméno FO] a [jméno FO] jsou narušené vztahy, tito spolu vůbec nekomunikují, pokud ke komunikaci dojde, jedná se v převážné většině o konflikt. Zejména jsou narušeny vztahy mezi žalobcem a [jméno FO], nejvýrazněji pak mezi otcem žalobce a [jméno FO] (jeho otcem). Posledně dva uvedení v podstatě nejsou schopni být spolu v kontaktu, dochází k i fyzickému napadání. S žalovanou žalobce taktéž nekomunikuje, vnímá ji jako osobu, k níž nemá žádný vztah, ale s níž nemá otevřené konflikty. Žalovaná odmítá jakoukoliv změnu v nemovité věci, odmítá vertikální dělení nemovitosti, na tomto odmítá jakkoliv participovat. Jediné pro žalovanou přípustné řešení je dělení nemovitosti prohlášením na bytové jednotky, a to tak, že zůstane zachován současný stav bez jakékoliv změny.

28. Na straně žalobce ani žalované nebylo zjištěno, že disponují finančními prostředky na úhradu vypořádacího podílu. Toto se jednak podává z provedených důkazů, především je však toto účastníky tvrzeno.

29. Dle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

30. Dle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

31. Dle § 1144 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

32. Dle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

33. Žalobce se domáhá rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud odkazuje na ustanovení § 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., o. z., a dále Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str. 543 a násl. Právní úprava je koncipována tak, že spoluvlastník nemůže být ve spoluvlastnictví nucen setrvávat proti své vůli. Adekvaci ustanovení § 142, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. zákon č. 89/2012 Sb. neupravuje.

34. V souzené věci se z tvrzení účastníků podává, že nechtějí ve spoluvlastnictví setrvat. S odkazem na shora uvedený komentář soud dále konstatuje, že jsou v zásadě dvě formy likvidace spoluvlastnictví, a to zrušení podílového spoluvlastnictví a oddělení z podílového spoluvlastnictví. Zásadním rozdílem uvedených právních institutů je ten, že v případě zrušení podílového spoluvlastnictví dochází k úplné a definitivní likvidaci dosavadního spoluvlastnického vztahu, v případě oddělení ze spoluvlastnictví dochází pouze ke změně v okruhu spoluvlastníků, přičemž samotné spoluvlastnictví zůstává zachováno. V daném případě má dojít k úplné likvidaci spoluvlastnictví, soud tak věc hodnotí jako zrušení podílového spoluvlastnictví, nikoliv oddělení.

35. Soud v daném případě rozhoduje o zrušení podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované, když k dohodě o tomto nedošlo a s ohledem k zcela rozdílným postojům účastníkům, narušení vzájemných vztahů a v zásadě neschopnosti navzájem komunikovat, je uzavření dohody naprosto nereálným.

36. Dále je nutno uvést, že zákon č. 89/2012 Sb., shodně jako zákon č. 40/1964 Sb., stanoví taxativním způsobem způsoby vypořádání spoluvlastnictví soudem, a to primárně rozdělení věci, poté přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, teprve není-li toto možné prodej věci ve veřejné dražbě. Toto se podává ze znění zákona, odkázat k tomuto lze také Občanský zákoník s komentářem III, C. H. BECK, Praha 2014, str.

578. Způsob vypořádání je tak zde dán zákonem, soud tudíž není žalobním žádáním vázán, § 153, odst. 2 o. s. ř.

37. Soud tedy ve věci hodnotí, zdali nemovitost, jež je předmětem sporu, je reálně dělitelnou, využití jednotlivými spoluvlastníky, schopnost plnit na vypořádací podíl, hodnotu nemovitosti.

38. Zdůraznit je třeba, že nedošlo-li k dohodě účastníků, není reálným dělením rozdělení jednotlivých pozemků, které jsou předmětem sporu, mezi účastníky. Soud vždy hodnotí dělitelnost každého jednotlivého pozemku. Zároveň však soud hodnotí i funkčnost reálného dělení, to, jakým způsobem mohou být pozemky využity po provedení dělení, přístup na jednotlivé pozemky.

39. Hodnocení reálné dělitelnosti nemovitosti je otázkou odbornou, ve věci byl tak k posouzení této otázky ustanoven soudní znalec. Soudní znalec učinil závěr, že nemovitost vertikálně dělit lze, náklady na reálné dělení by činily přibližně 1 200 000 Kč, nadále by však bylo nutné vyhotovit projektovou dokumentaci, kdy předpokládaný náklad na její vyhotovení by činil 150 000 Kč, bylo by třeba vést řízení před správními orgány. S ohledem k průběžnému navyšování cen ve stavebnictví však lze předpokládat i navýšení této částky o 30 %. Soudní znalec zdůraznil, že k realizaci reálného dělení by byla nutná součinnost spoluvlastníků. Řešit by bylo nutným i přístup z veřejné komunikace, který je omezený. Situaci by bylo možné řešit při využití pozemku [Anonymizováno]. p. č. [hodnota], k němuž byla uzavřena darovací smlouva rodiči žalobce a žalobcem tak, že nadále má být žalobce výlučným vlastníkem tohoto pozemku. Pokud by mělo dojít k reálnému dělení prohlášením na bytové jednotky, i nadále by společně bylo nutné spravovat obvodové zdivo, střechu, stropy.

40. Nejdříve je tedy nutným řešit otázku reálné dělitelnosti nemovitostí. Předmětem sporu jsou nemovitosti, pozemky, kdy součástí je i budova. V řízení lze vzít za prokázané, že budovu lze reálně dělit. Taktéž bylo prokázáno, že je obývána rodinou žalobce a prarodiči žalobce a zároveň rodiči žalované. Pokud v řízení žalovaná uváděla, že předmětnou nemovitost užívá, tak lze vzít za prokázané, že do nemovitosti dojíždí v zásadě pouze na návštěvy nebo dovolenou. Pokud žalovaná uváděla, že se v nemovitosti v současné době zdržuje častěji, když má práci, tak je zřejmé, že se nejedná o uspokojování bytové potřeby žalované. Předně je to patrné z toho, že žalovaná v nemovitosti nemá žádný svůj prostor, který by užívala individuálně. Pokud žalovaná se v nemovitosti zdržuje, obývá část nemovitosti, kde uspokojují bytovou potřebu [jméno FO] a [jméno FO]. Žalovaná zde nemá ani svoji místnost, kde by měla trvale umístěny své věci. V určité době se v nemovitosti nezdržovala ani rodina žalobce, když uspokojovala bytovou potřebu v nájemním bytě, a to z důvodů vyhrocené situace v místě, konflikty s [jméno FO] a [jméno FO] (zejména však mezi otcem žalobce a [jméno FO]). Nicméně, na rozdíl od žalobkyně rodina žalobce v nemovitosti má vymezeny své oddělené prostory. V průběhu sporu došlo ke změně situace, když rodina žalobce opět počala obývat nemovitost a zároveň když se žalovaná počala v nemovitosti zdržovat určité konkrétní dny. Je nepochybným, že ze strany účastníků sporu je zájem vytvořit takový stav, aby bylo uzavřeno, že mají zájem do budoucí doby užívat a toto je na jejich straně reálným. Je ovšem nad vší pochybnost, že především nemovitost užívají [jméno FO] a [jméno FO], kteří k nemovitosti nadále přistupují a nakládají s ní jako vlastníci. Mezi rodinou žalobce, žalovanou, [jméno FO] a [jméno FO] neprobíhá žádná komunikace, vyjma vztahu žalované a jejích rodičů, nejedná se však o stav, kdy jmenovaní spolu pouze nekomunikují, nýbrž o stav, kdy spolu komunikovat ani nemohou, neboť v zásadě každá komunikace vede ke konfliktu. Toto je pro věc rozhodným, protože pro reálné dělení nemovitosti je nutná součinnost spoluvlastníků, k čemuž v dané věci přistupuje i nutnost komunikace s rodiči a prarodiči účastníků.

41. V souzené věci je nepochybným, že vertikální reálné dělení by vyžadovalo investice minimálně v částce přesahující 1 200 000 Kč, ale také technické úpravy. K tomu, aby mohly být provedeny, musí být zrealizována projektová dokumentace. Již pro její vypracování je nutná součinnost stran sporu, především by byla nutná pro realizaci stavebních úprav. Nejeví se naprosto reálným, že by toto bylo možné realizovat, když účastníci, rodiče žalobce, [jméno FO] a [jméno FO], kteří nemovitost obývají a mají velmi silnou tendenci o ní rozhodovat, vnímají ji v zásadě jaké své vlastnictví, nejsou schopni jakékoliv konstruktivní komunikace. Svědkyně [Jméno advokáta C] uvedla, že se nedohodnou ani na tom, kdo si vezme zahradní náčiní, žalovaná uvedla, že když je někdo na zahradě, počká, až odejde, aby se s nikým nepotkala, žalobce uvedl, že svědek [právnická osoba], pokud jej vidí, si před ním odplivne. Mezi otcem žalobce a [jméno FO], kteří v nemovitosti uspokojují svoji bytovou potřebu, dochází dlouhodobě ke konfliktům a fyzickým střetům. Ve vztahu ke shora uvedenému je nutné dále hodnotit i postoj stran sporu. Protože, pokud by stanovisko účastníků sporu bylo jednotným ohledně postupu při dělení nemovitosti, mohlo by to založit úvahu o možnosti reálné dělení realizovat. Toto se však v daném případě nepodává. Žalobce navrhl reálné dělení dle závěrů znaleckého posudku. Žalovaná výslovně uvedla, že se odmítá podílet na nákladech spojených s dělením nemovitosti. K tomuto soud odkazuje na rozhodnutí vydané Nejvyšším soudem ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 2474/2006, které uvádí, že „pokud by rozdělení věci nebylo uskutečnitelné bez nákladných úprav, jednalo by se o věc reálně nedělitelnou; před případným rozdělením věci je soud povinen zabývat se tím, zda jsou dosavadní spoluvlastníci (nebo někteří z nich) ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Jestliže by žádný ze spoluvlastníků nebyl ochoten vynaložit nic na provedení nezbytných stavebních úprav, musela by být věc (např. stavba) považována za nedělitelnou.“. Pokud náklady na dělení nemovitosti přesahují částku 1 200 000 Kč, není možné uvažovat o tom, že dělení nemovitosti nebude nákladným. Svým postojem žalovaná založila úvahu, o reálné nedělitelnosti, čehož si žalobce byl nepochybně vědom, když výslovně uvedl, že je připraven nést náklady na vertikální dělení nemovitosti. Přesto nelze závěr o reálné dělitelnosti učinit, a to právě pro zcela odmítavý postoj žalované k této možnosti, která nepochybně bude vést k naprosté nemožnosti stavební úpravy vyprojektovat, ale především je realizovat. Žalovaná za jediný možný způsob reálného dělení nemovitosti považuje prohlášení na bytové jednotky. K tomuto je třeba zdůraznit, že zájem žalované na tomto způsobu reálného dělení není založen například ekonomickou úvahou, tím, že by takto nemovitost byla ekonomicky lépe využitelná, nebo byla vedena jinými objektivními důvody. Žalovaná v řízení opakovaně deklarovala, že jejím zájmem je zachovat stávající situaci, což znamená, že rozhodnutím ve věci by nedošlo v zásadě k likvidaci vlastnictví účastníků tak, jak ji má na mysli § 1140 o. z., tedy k tomu, aby byla naplněna vůle toho z účastníků, který pro, v daném případě zcela nevyhovující interpersonální vztahy, chce se spoluvlastnictví zbýti. Pokud by rozhodnutím o vypořádání podílového spoluvlastnictví byl v zásadě nezměněný stav, nebyl by tak záměr citovaného ustanoven naplněn. K návrhu žalované soud odkazuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 22 Cdo 3385/2019, které uvádí, že „pozemek a na něm stojící stavba může být soudem považována za nedělitelnou z důvodů natolik zásadních neshod účastníků řízení, které vedly k několika předchozím sporům a ukázaly, že účastníci nejsou schopni dohodnout se ani na základní údržbě nemovitosti, natož na zásadních opravách, které bude patrně třeba učinit. Není přitom pravděpodobné, že by tyto neshody odezněly rozdělením domu na jednotky, neboť jsou tu stále společné části, které by zůstaly ve spoluvlastnictví účastníků a které je rovněž třeba udržovat“. Dále soud odkazuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci 22 Cdo 559/2004 ze dne 22. 4. 2004, které uvádí: „Zatímco reálným rozdělením budovy základním způsobem, to je stavebním rozdělením na obvykle dvě zcela samostatné části – dvě budovy, jsou účastníci od sebe odděleni, rozdělením budovy na jednotky se na podmínkách soužití účastníků, resp. na dosavadních poměrech v užívání domu, zpravidla nic nemění a určitý rozsah podílového spoluvlastnictví se v případě daného řešení zachovává. ….bezpodílové spoluvlastnictví manželů, do něhož náleží také rodinný domek, může být vypořádáno i tím způsobem, že soud přikáže rodinný domek do podílového spoluvlastnictví účastníků, mj. pokud způsob spoluužívání rodinného domku rozvedenými manžely nevede ke konfliktům mezi nimi a výsledky řízení nenasvědčují tomu, že by tento stav jim nevyhovoval nadále. Také s ohledem na zásadu, že nikdo by neměl být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví s druhou osobou a obdobně by neměl být nucen s ní k soužití či ke společnému řešení společných záležitostí v jednom domě (viz § 4 odst. 2 písm. f), g) a h) zákona o vlastnictví bytů), přistoupí soud k rozdělení domu na jednotky ve smyslu § 2 písm. h) zákona o vlastnictví bytů jen v případě, kdy vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu podle § 139 ObčZ.“ Podrobně se možností reálného dělení na bytové jednotky a hodnocení sporů mezi účastníky při úvaze o tomto způsobu reálného dělení zaobírá rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci 22 Cdo 355/2012 ze dne 5. 3. 2012, které uvádí: „V rozsudku ze dne 18. září 2007, sp. zn. 22 Cdo 3242/2007, uveřejněném v Souboru pod pořadovým č. C 5465, dovolací soud vyložil, že hypotetická možnost komplikací při správě a údržbě domu, ke kterým by mohlo v budoucnu dojít, nemůže sama o sobě vyloučit dělení domu na jednotky. Samotná okolnost, že účastníci vedou spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je zpravidla důkazem toho, že vztahy mezi nimi nejsou optimální; to však nemůže vyloučit rozdělení domu na jednotky (ke stejným závěrům se Nejvyšší soud České republiky přihlásil např. v usnesení ze dne 1. června 2010, sp. zn. 22 Cdo 2595/2008, uveřejněném v Souboru pod pořadovým č. C 8610). V usnesení ze dne 2. března 2010, sp. zn. 22 Cdo 437/2010, uveřejněném na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz (proti uvedenému rozhodnutí byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud České republiky odmítl usnesením ze dne 17. června 2010, sp. zn. IV. ÚS 1326/10, uveřejněným na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky – nalus.usoud.cz), dovolací soud zdůraznil, že existence sporů mezi podílovými spoluvlastníky nebrání bez dalšího rozdělení domu na bytové jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb. v soudním řízení. Otázka, jaká míra neshod je ještě únosná pro to, aby bylo možno přistoupit k dělení domu na jednotky, nemůže být řešena obecně pro všechny druhy sporů, vždy záleží na individuálním posouzení (k uvedeným závěrům se Nejvyšší soud České republiky přihlásil dále např. v usnesení ze dne 26. září 2011, sp. zn. 22 Cdo 3742/2009, nebo v usnesení ze dne 14. prosince 2011, sp. zn. 22 Cdo 3993/2011, uveřejněném na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz). Z uvedené judikatury vyplývá jednak to, že možnost budoucích komplikací při správě a údržbě domu není sama o sobě důvodem vylučujícím dělení domu na jednotky, a jednak to, že existence sporů mezi podílovými spoluvlastníky může – v poměrech konkrétního případu – vést k závěru, že rozdělení domu na jednotky není možné. Takový závěr je však podmíněn uvedením konkrétních neshod mezi spoluvlastníky, aby bylo možno jejich intenzitu při úvaze, zda se jedná o takovou míru neshod, jež skutečně rozdělení domu na jednotky brání, přezkoumat. Občanský zákoník upřednostňuje vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením věci, případně rozdělením domu na bytové jednotky, neboť tímto způsobem je zachováno vlastnické právo dosavadním podílovým spoluvlastníkům. Jestliže tyto způsoby nemají přicházet do úvahy, a spoluvlastník tak má být svého dosavadního spoluvlastnického práva zbaven, musí být důvody k tomu vedoucí postaveny najisto.“ Citovaná rozhodnutí přesně směřují na situaci, která odpovídá souzené věci. Jak již bylo uvedeno, účastníci nejsou v zásadě schopni žádné interakce. Je vysoce pravděpodobné, že pokud budou komunikovat o čemkoliv, ať již se to týká nemovitosti či čehokoliv jiného, neshodnou se na výsledném řešení, kdy podstatným je to, ani nejsou schopni o tomto začít komunikovat. Neschopnost účastníků věcně komunikovat byla patrná i při jednání soudu, kdy stanoviska stran k tomu jak věc řešit, se vůbec nepřiblížila. Vztahy v rodině účastníků jsou dlouhodobě narušeny, tyto postoje jsou mezi účastníky hluboce zakořeněny a nelze předpokládat, že by v dohledné době došlo k narovnání vztahů. Za této situace tak nezbývá nežli konstatovat, že dělením nemovitostí, kdy navíc každý z účastníků odmítá způsob dělení navržený druhou stranou, by soud založil stav, kdy by účastníci buď jako vlastníci jednotlivých bytových jednotek nebyli schopni dohodnout na správě společných prostor a nepochybně by se dostávali do budoucí doby do dalších sporů, nebo by nebyli vůbec schopni realizovat vertikální dělení nemovitostí. Ve vztahu k vertikálnímu dělení nemovitostí soud odkazuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR – senát ze dne 6. 11. 1970 vydané ve věci sp. zn. 2 Cz 47/70, které uvádí: „Ve výroku rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ohledně nemovité věci musí být nemovitost přesně označena a vymezena, přičemž soud přihlíží k tomu, jak je nemovitost vyznačena v evidenci nemovitostí podle zákona č. 22/1964 Sb. Geometrický plán nemůže být podkladem pro dělení pozemků a změnu jejich hranic, nebyl-li potvrzen příslušným orgánem geodézie.“. Ačkoliv uvedené rozhodnutí bylo vydáno za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., ve vztahu k reálnému dělení nemovitosti jej lze aplikovat i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Z tohoto rozhodnutí se podává, že pokud by mělo být rozhodováno o reálném dělení nemovitosti, musely by být nadále provedeny další úkony, jejichž nařízení a provedení se s ohledem k postoji stran nejeví hospodárným a smysluplným, kdy žalovaná výslovně uvedla, že jakékoliv další úkony směřující k vertikálnímu dělení považuje za neekonomické a nehospodárné, z čehož je zřejmým její naprosté odmítnutí této formy dělení nemovitosti, tudíž i nepravděpodobnost, že by se ji zdařilo realizovat.

42. Nadále tudíž bylo třeba hodnotit, zdali na straně některé ze stran sporu je dána schopnost plnit na vypořádací podíl. Co se týká schopnosti plnit na vypořádací podíl, tak žalobce původně tvrdil, že tato na jeho straně je dána, následně svá tvrzení změnil, když uvedl, že bude schopen plnit pouze náklady spojené s reálným dělením, prostředky pro úhradu vypořádacího nedisponuje. U žalobce je nadto nutné zvažovat i tu skutečnost, že přikázáním nemovitosti do jeho vlastnictví by byla založena situace, kdy žalobce by měl závazek vůči svým rodičům, neboť prostředky, které by takto byly případně plněny, nejsou prostředky žalobce, kterými již disponuje ve svém vlastnictví, například děděním, ale prostředky rodičů. Žalovaná v řízení tvrdila, že finančními prostředky nedisponuje, následně svá tvrzení změnila s tím, že na její straně došlo ke změně osobní a majetkové situace, nadále je tak schopna plnit na vypořádací podíl. Nesouhlasila však s tím, aby plnila náklady na reálné dělení nemovitosti.

43. Na straně žalobce byly zjištěny finanční prostředky na účtu vedeném ke jménu jeho otce [Jméno advokáta B] ke dni 7. 7. 2021 162 135,39 Kč, ke jménu jeho matky [Jméno advokáta C], ke dni 23. 6. 2021 153 118,70 Kč, Dle výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno [Jméno advokáta C] ke dni 23. 12. 2022 činil disponibilní zůstatek 316 929,48 Kč. Dle listiny Vybrané pohyby na účtu č. [č. účtu] ze dne 27. 12. 2022 vedeného na jméno [Jméno advokáta B] ke dni 20. 12. 2022 činil disponibilní zůstatek 376 371,16 Kč, rodiče žalobce dále označili osobu, s níž by případně uzavřeli smlouvu o zápůjčce pro částku 200 000 Kč s tím, že dne 23. 6. 2021 byla podána žádost o hypoteční úvěr pro částku 2 000 000 Kč. Následně byly v řízení předloženy důkazy k prokázání toho, že [jméno FO], [jméno FO] jsou připraveni uzavřít smlouvu o zápůjčce pro částku 1 000 000 Kč, když [jméno FO] má uzavřenu smlouvu [Anonymizováno] č. [hodnota], k níž je veden zůstatek 1 516 168 Kč, je veden účet vlastníka [Anonymizováno] ke dni 30. 6. 2022 hodnota portfolia 1 582 397,10 Kč. [právnická osoba]. předschválila limity ke jménu [Jméno advokáta B] ke dni 19. 12. 2022 u půjčky bydlení na 12 let 1 000 000 Kč, půjčky na cokoli 8 let 800 000 Kč, autopůjčky 5 let 1 000 000 Kč, konsolidace půjček 10 let 800 000 Kč, kontokorent 75 000 Kč, kreditní karta 113 000 Kč, [Anonymizováno] Hypotéka 1 700 000 Kč. Majetkovou situaci účastníků je nutné hodnotit ke dni rozhodnutí soudu, § 154, odst. 1 o. s. ř. To znamená, že je nutné přihlédnout k aktuálně disponovaným prostředkům. Na straně žalobce tak nelze zjistit, že by disponoval částkou převyšující 3 000 000 Kč, což odpovídá jeho tvrzení, že na úhradu vypořádacího podílu dostatkem finančních prostředků nedisponuje, avšak byl by schopen plnit náklady na vertikální dělení. Protože bylo uzavřeno, že dělení nemovitosti v souzené věci není možné, je nutné finanční prostředky, jimiž žalobce disponuje, hodnotit pouze ve vztahu k jeho případné povinnosti plnit na vypořádací podíl. Jestliže byla obecná cena určena částkou 6 700 000 Kč, přičemž došlo k průměrnému růstu cen pozemků o 23 %, domů 17 %, je tak nepochybným, že na straně žalobce nejsou k dispozici finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu. K tomuto je nutné zmínit i to, že finanční prostředky, které by případně žalobce na úhradu vypořádacího podílu získal, by v celé výši tomuto byly poskytnuty jeho rodiči, což by založilo závazek nezletilého žalobce vůči rodičům do budoucí doby. Není určitě v zájmu nezletilého žalobce, aby již na prahu zletilosti byl zatížen takto zásadním závazkem, navíc jeho rodiče za účelem získání finančních prostředků na úhradu vypořádacího podílu by se zavázali úvěry či zápůjčkami, které by zatížily rodinný rozpočet, což by taktéž mělo negativní dopad na žalobce. Primárním je zajištění jeho výživy a výchovy a neúměrným finančním zatížením rodiny by zejména výživa žalobce mohla být ohrožena.

44. Na straně žalované byl zjištěn disponibilní zůstatek účtu č. [hodnota]-[Anonymizováno] ke dni 28. 12. 2022 činil 203 821,43 Kč. Nebylo zjištěno, že by nějakým bankovním ústavem byly na straně žalované zjištěny takové poměry, které mohou vést k závěru o možnosti uzavřít smlouvu o úvěru, tzn. možnost plnění žalovanou z úvěrových prostředků, nebylo zjištěno. [jméno FO] signoval prohlášení, že je připraven poskytnout žalované dar 100 000 Kč a prohlášení, že je připraven poskytnout žalované zápůjčku 332 000 Kč, když [Anonymizováno], a. s. byla adresována elektronické žádost o úvěr 332 000 Kč na jméno [jméno FO] a dle detailu finančního penzijního produktu [Anonymizováno], a. s. na jméno [jméno FO] ke dni 30. 12. 2022 činila hodnota penzijního připojištění 129 306,65 Kč. Dále [jméno FO] signoval prohlášení, že je připraven poskytnout žalované zápůjčku 300 000 Kč, disponibilní zůstatek Spoření [právnická osoba]. k č. účtu [č. účtu] vedený ke jménu [jméno FO] činil 506 854,69 Kč. Ze shora uvedených zdrojů by tak žalovaná mohla získat částku přibližně 1 000 000 Kč. Žalovaná se v řízení domáhala zohlednění dalších finančních zdrojů, kdy dle výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno [jméno FO], činil disponibilní zůstatek 225 148,33 Kč, výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno [jméno FO], činil disponibilní zůstatek 380 615,96 Kč, výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno [právnická osoba], činil disponibilní zůstatek 695 238,38 Kč s tím, že [jméno FO] signovala prohlášení, že je připravena poskytnout žalované dar 625 000 Kč, [právnická osoba] signoval prohlášení, že je připraven poskytnout žalované dar 1 460 000 Kč, z toho v hotovosti 765 000 Kč. Dispozici s finančními prostředky, které by měly být žalované poskytnuty manžely [jméno FO] a [jméno FO], nelze vzít za prokázané. K tomuto je nutno hodnotit výpověď [jméno FO]. Z její výpovědi bylo zjištěno, že část finančních prostředků hodlají manželé [jméno FO] investovat do oprav nemovitosti, a to v nezanedbatelné výši, když hodlají investovat do opravy střechy a dalších oprav. Tedy, i kdyby na straně manželů [jméno FO] byla dána vůle k poskytnutí finančních prostředků žalované, nelze postavit najisto v jaké výši. Předně však nelze vůbec dovodit vůli manželů [jméno FO] finanční prostředky žalované poskytnout. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] bylo patrné, že shora uvedené prohlášení nebylo iniciováno manžely [jméno FO], tito nejsou srozuměni s tím, že by reálně měli finanční prostředky žalované poskytnout. Nelze ani dovodit, že by byla uzavřena vůbec nějaká dohoda o tom, že finanční prostředky poskytnuty budou, když svědkyně uvedla, že toto je ještě v jednání. Jak již bylo shora uvedeno, od doby podání žaloby uplynula dostatečně dlouhá doba, aby případně manželé [jméno FO] se jednoznačně rozhodli, zdali a v jaké výši finanční prostředky žalovaný poskytnou. Pokud tak neučinili dosud, není namístě vyčkávat na zjištění jejich stanoviska. Toto reflektuje i postoj žalované v řízení, která v závěrečném návrhu uvedla, že nenavrhuje druhý způsob vypořádání přikázáním nemovitosti do jejího vlastnictví oproti povinnosti uhradit vypořádací podíl.

45. Ve věci tak nezbývá, nežli uzavřít, že na straně žalobce ani žalované nejsou k dispozici finanční prostředky k úhradě vypořádacího podílu. Nelze tudíž ani uzavřít, že jsou dány předpoklady pro přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví některého ze spoluvlastníků oproti povinnosti plnit na vypořádací podíl, tudíž předpoklady pro vypořádání podílového spoluvlastnictví druhým způsobem.

46. Za situace, kdy ve věci nebylo zjištěno, že jsou dány předpoklady pro rozhodnutí o vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným dělením či přikázáním jednomu ze spoluvlastníků oproti povinnosti plnit na vypořádací podíl, tedy prvým či druhým způsobem vypořádání, bylo rozhodnuto, že se nařizuje prodej nemovitostí, které jsou předmětem řízení, tak, jak jsou označeny ve výroku tohoto rozsudku, ve veřejné dražbě, kdy náklady spojené s prodejem označených nemovitostí budou hrazeny z výtěžku dražby a po odečtení těchto nákladů výtěžek bude rozdělen mezi účastníky v poměru k jejich spoluvlastnickým podílům, tedy tak, že žalobkyně a žalovaný každý obdrží takto určeného výtěžku.

47. Ve věci zároveň bylo rozhodnuto dle § 164 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu v platném znění, a byla provedena oprava zřejmé nesprávnosti spočívající v nesprávně označeném katastrálním pracovišti, když nesprávně bylo uvedeno, že ve výroku tohoto rozsudku specifikované nemovitosti jsou vedeny u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], přičemž správně má být uvedeno Katastrální pracoviště [adresa]. Tato zřejmá nesprávnost se podává z obsahu spisu, zejména informace o pozemku, seznam nemovitostí na listu vlastnictví.

48. Ve vztahu k rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v intencích rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. I. ÚS 3202/20 ze dne 2. 11. 2021, „Rozhodování o nákladech řízení v řízeních, které mají povahu iudicium duplex.“. V toto rozhodnutí Ústavní soud ČR uvádí: „Vzhledem k takto výjimečnému postavení účastníků řízení není snadné rozhodnout o náhradě nákladů soudního řízení, neboť není zřejmé, která strana vlastně "vyhrála" a která "prohrála". Jinými slovy řečeno, v obdobných případech nelze bez dalšího aplikovat zásadu úspěchu ve věci. Tomuto specifickému rysu řízení pak odpovídá též roztříštěnost judikatury obecných soudů v obdobných věcech. Vzhledem k tomu, že z věcných důvodů není prakticky možné, aby se touto otázkou sjednocujícím způsobem zabýval Nejvyšší soud, přistoupil Ústavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 262/20 k zevrubné analýze této problematiky. Z té mimo jiné vyplývá, že "nemohou-li spoluvlastníci předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a mají-li všichni shodné procesní postavení v řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, jeví se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody; takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny.". Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se však naopak podává, že soudy založily odůvodnění svých nákladových výroků na zásadě úspěchu ve věci, jejíž aplikace není tomuto typu řízení vlastní - v podrobnostech lze zcela odkázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20. Chce-li obecný soud v řízeních, která mají charakter iudicium duplex, rozhodnout o nákladech řízení asymetricky, měl by přednést pro tento svůj postup přesvědčivé argumenty. Z odůvodnění ústavní stížností napadených rozsudků se takové důvody nepodávají, a proto přistoupil Ústavní soud k jejich částečné kasaci. Výše uvedené neznamená, že by obecné soudy nemohly v nákladových výrocích zohlednit průběh soudního řízení, nicméně musí tento svůj postup řádně odůvodnit. To se v projednávané věci nestalo, čímž došlo k zásahu do základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces. Pro úplnost je však nutno uvést, že obecné soudy rozhodovaly o náhradě nákladů řízení před vyhlášení citovaného nálezu Ústavního soudu.“. Z uvedeného rozhodnutí se tak podává, že ve věci, kterou lze hodnotit v režimu iudicium duplex, což je typicky řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, nelze usuzovat na úspěch ve věci a je tak namístě rozhodnout, že každý z účastníků si ponese náklady, které v souvislosti s vedením sporu vynaložil. Tuto zásadu lze prolomit, avšak musí být zřejmé, z jakého důvodu takto soud věc hodnotí, musí být přesvědčivě odůvodněny závěry pro odchýlení od zásady rovnosti při rozhodnutí o nákladech řízení. V souzené věci nebylo shledáno žádných konkrétních a do té míry pro spor zásadních skutečností, které by odchýlení se od zásady rovnosti nákladů řízení odůvodňovaly. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

49. Dle § 148 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků 50. Usnesením Okresního soudu Praha – východ čj. 22 C 119/2021-136 ze dne 6. 9. 2021 byl ve věci ustanoven soudní znalec [tituly před jménem] [právnická osoba], kdy tímto usnesením bylo žalobci uloženo uhradit zálohu na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč, která byla složena dne 13. 9. 2021 a vedena je na účetním dokladu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], položka rejstříku [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], v. s. [Anonymizováno], čl. 139 spisu. Usnesením Okresního soudu Praha – východ čj. 22 C 119/2021-240 ze dne 6. 1. 2022, které nabylo právní moci dne 2. 2. 2022, bylo rozhodnuto, že jmenovanému soudnímu znalci se přiznává znalečné ve výši 26 280,62 Kč. Znalečné bylo realizováno platebním poukazem na čl. 269 /282/ spisu, kdy ze složené zálohy bylo uhrazeno znalečné ve výši 10 000 Kč, z rozpočtových prostředků částka ve výši 16 280,62 Kč, záznam o vydání na čl. 274 spisu. Soudní znalec byl slyšen při jednání soudu dne 2. 11. 2022, znalečného za účast při jednání soudu se vzdal. Celkem tak náklady státu činily částku 16 280,62 Kč; 16 280,62 : 2 = 8 140,31 Kč. V režimu zásady „judicium duplex“ bylo tedy rozhodnuto, že žalobkyně i žalovaný jsou povinni uhradit České republiky náklady státu ve výši 8 140,31 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku do dispozice Okresního soudu Praha – východ.

Poučení