22 C 130/2020-348

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 1 909 946,87 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky ve výši 3 484 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 10. 2019 do zaplacení částečně zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 1 840 242,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 120 032 Kč od 6. 9. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 116 160 Kč od 6. 10. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 543 005,80 Kč od 25. 10. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 196,80 Kč od 31. 10. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 120 032 Kč od 11. 11. 2019 do zaplacení úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 454 740,20 Kč od 26. 11. 2019 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 116 160 Kč od 6. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 357 915,36 Kč od 26. 12. 2019 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 22 800 Kč.

III. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 196,80 Kč od 12. 10. 2019 do 30. 10. 2019 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč částečně zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 302 791 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobami (návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 3. 6. 2020 se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 963 826,46 Kč s příslušenstvím (sp. zn. 22 C 130/2020) a částku ve výši 946 120,41 Kč s příslušenstvím (sp. zn. 22 C 139/2020). Usnesením zdejšího soudu č. j. 22 C 130/2020-17 ze dne 10. 7. 2021 byla obě řízení spojena ke společnému řízení.

2. Žalobkyně uvedla, že dne 1. 2. 2019 uzavřela se žalovanou rámcovou smlouvu o dočasném přidělování zaměstnanců, na základě které zajistila žalované služby – přidělování a zajišťování zaměstnanců žalobkyně k výkonu práce u žalované. Žalovaná poskytnuté služby přijala a na základě řádně poskytnutých služeb v souladu s výše uvedenou smlouvou byla povinna mj. uhradit odměnu na základě vystavených faktur. Žalobkyně byla s ohledem na neplnění povinností ze strany žalované nucena od rámcové smlouvy ke dni 24. 10. 2019 odstoupit. Na základě poskytnutých služeb vznikl žalobkyni nárok na úhradu: a) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 829,17 Kč z důvodu pozdní úhrady faktury [číslo] znějící na částku 785 468,98 Kč s datem splatnosti ke dni 1. 3. 2019, jež byla zaplacena dne 12. 3. 2019, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 009,41 Kč z důvodu pozdní úhrady faktury [číslo] znějící na částku 958 737,45 Kč s datem splatnosti ke dni 1. 4. 2019, jež byla zaplacena dne 11. 4. 2019, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., c) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 985,67 Kč z důvodu pozdní úhrady faktury [číslo] znějící na částku 754 165,53 Kč s datem splatnosti ke dni 22. 4. 2019, jež byla zaplacena dne 10. 5. 2019, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., d) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 694,39 Kč z důvodu pozdní úhrady faktury [číslo] znějící na částku 745 443,76 Kč s datem splatnosti ke dni 25. 5. 2019, jež byla zaplacena dne 30. 5. 2019, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., e) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 603,13 Kč z důvodu pozdní úhrady faktury [číslo] znějící na částku 764 889,04 Kč s datem splatnosti ke dni 24. 6. 2019, jež byla zaplacena dne 4. 7. 2019, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., f) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 376,28Kč z důvodu pozdní úhrady faktury [číslo] znějící na částku 923 455,06 Kč s datem splatnosti ke dni 27. 7. 2019, jež byla zaplacena dne 22. 8. 2019, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., g) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 840,23 Kč z důvodu pozdní úhrady faktury [číslo] znějící na částku 658 511,22 Kč s datem splatnosti ke dni 23. 8. 2019, jež byla zaplacena dne 5. 9. 2019, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., h) částky ve výši 45 000 Kč představující neuhrazenou část faktury [číslo] znějící na částku 511 362,36 Kč s datem splatnosti ke dni 21. 9. 2019 spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 977,11 Kč z důvodu pozdní úhrady faktury [číslo] v částce 466 362,36 Kč dne 17. 10. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení ze zbylé nezaplacené částky 45 000 Kč od 17. 10. 2019 do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i) částky ve výši 543 005,80 Kč představující neuhrazenou fakturu [číslo] znějící na částku 543 005,80 Kč s datem splatnosti ke dni 24. 10. 2019 spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 25. 10. 2019 do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. j) částky ve výši 3 484,80 Kč představující neuhrazenou fakturu [číslo] znějící na částku 3 484,80 Kč s datem splatnosti ke dni 11. 10. 2019 spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 10. 2019 do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 645,58 Kč z důvodu pozdní úhrady faktury [číslo] znějící na částku 920 854,85 Kč s datem splatnosti ke dni 27. 1. 2019, jež byla zaplacena dne 14. 2. 2019, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., l) částky ve výši 120 032 Kč představující neuhrazenou fakturu [číslo] znějící na částku 120 032 Kč s datem splatnosti ke dni 5. 9. 2019 spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 6. 9. 2019 do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. m) částky ve výši 116 160 Kč představující neuhrazenou fakturu [číslo] znějící na částku 116 160 Kč s datem splatnosti ke dni 5. 10. 2019 spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 6. 10. 2019 do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. n) částky ve výši 116 160 Kč představující neuhrazenou fakturu [číslo] znějící na částku 116 160 Kč s datem splatnosti ke dni 5. 12. 2019 spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 6. 12. 2019 do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. o) částky ve výši 454 740,20 Kč představující neuhrazenou fakturu [číslo] znějící na částku 454 740,20 Kč s datem splatnosti ke dni 25. 11. 2019 spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 11. 2019 do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. p) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 112,53 Kč z důvodu pozdní úhrady faktury [číslo] znějící na částku 9 292,80 Kč s datem splatnosti ke dni 30. 6. 2019, jež byla zaplacena dne 22. 8. 2019, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., q) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 927,85 Kč z důvodu pozdní úhrady faktury [číslo] znějící na částku 81 312 Kč s datem splatnosti ke dni 3. 7. 2019, jež byla zaplacena dne 22. 8. 2019, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., r) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 195,67 Kč z důvodu pozdní úhrady faktury [číslo] znějící na částku 120 032 Kč s datem splatnosti ke dni 5. 9. 2019, jež byla zaplacena dne 13. 9. 2019, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s) částky ve výši 120 032 Kč představující neuhrazenou fakturu [číslo] znějící na částku 120 032 Kč s datem splatnosti ke dni 10. 11. 2019 spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 11. 2019 do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. t) částky ve výši 357 915,36 Kč představující neuhrazenou fakturu [číslo] znějící na částku 357 915,36 Kč s datem splatnosti ke dni 25. 12. 2019 spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 26. 12. 2019 do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a u) částky ve výši 12 196,80 Kč představující neuhrazenou fakturu [číslo] znějící na částku 12 196,80 Kč s datem splatnosti ke dni 11. 10. 2019 spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 10. 2019 do zaplacení, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

3. Podáním ze dne 26. 4. 2021 (čl. 239 spisu) a při jednání dne 27. 4. 2021 (čl. 243 spisu) vzala žalobkyně žalobu částečně zpět z důvodu částečné úhrady ze strany žalované, co do: a) částky ve výši 3 645,58 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 920 854,85 Kč za období 28. 1. 2019 – 14. 2. 2019 (faktura [číslo]), b) částky ve výši 1 829,17 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 785 468,98 Kč za období 2. 3. 2019 12. 3. 2019 (faktura [číslo]), c) částky ve výši 2 009,41 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 958 737,45 Kč za období 2. 4. 2019 11. 4. 2019 (faktura [číslo]), d) částky ve výši 2 985,67 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 754 165,53 Kč za období 23. 4. 2019 – 10. 5. 2019 (faktura [číslo]), e) částky ve výši 694,39 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 745 443,76 Kč za období 26. 5. 2019 – 30. 5. 2019 (faktura [číslo]), f) částky ve výši 1 603,13 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 764 889,04 Kč za období 25. 6. 2019 – 4. 7. 2019 (faktura [číslo]), g) částky ve výši 5 376,28 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 923 455,06 Kč za období 28. 7. 2019 – 22. 8. 2019 (faktura [číslo]), h) částky ve výši 1 840,23 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 658 511,22 Kč za období 24. 8. 2019 – 5. 9. 2019 (faktura [číslo]), i) částky ve výši 2 977,11 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 466 362,36 Kč za období 22. 9. 2019 – 16. 10. 2019 (faktura [číslo] znějící na částku ve výši 511 362,36 Kč), j) částky ve výši 45 000 Kč představující neuhrazenou část faktury [číslo] znějící na částku ve výši 511 362,36 Kč, k) částky ve výši 4 553,24 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 45 000 Kč za období 22. 9. 2019 – 27. 8. 2020 (faktura [číslo] znějící na částku ve výši 511 362,36 Kč), l) částky ve výši 1 200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 511 362,36 Kč vyúčtované fakturou [číslo] m) částky ve výši 112,53 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 9 292,80 Kč za období 1. 7. 2019 – 22. 8. 2019 (faktura [číslo]), n) částky ve výši 927,85 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 81 312 Kč za období 4. 7. 2019 – 22. 8. 2019 (faktura [číslo]) a o) částky ve výši 195,67 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 120 032 Kč za období 6. 9. 2019 – 13. 9. 2019 (faktura [číslo]).

4. Dle ust. § 96 odst. 1, 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.

5. S ohledem na výše uvedené zákonné ustanovení soud v předmětné věci řízení při jednání dne 27. 4. 2021 částečně zastavil (čl. 243 spisu) v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně, když žalovaná byla při jednání přítomna a s částečným zastavením řízení neprojevila nesouhlas.

6. Podáním ze dne 18. 5. 2021 (čl. 259 spisu) vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co do částky ve výši 3 484 Kč (faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci září 2019) se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 10. 2019 do zaplacení.

7. S ohledem na výše uvedené zákonné ustanovení (bod [číslo] rozsudku) soud v předmětné věci řízení výrokem č. I částečně zastavil v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně, když žalovaná měla podání žalobkyně ze dne 18. 5. 2021 k dispozici a s částečným zastavením řízení neprojevila nesouhlas.

8. Při jednání dne 18. 5. 2021 soud připustil změnu žaloby ohledně nároků: a) faktury [číslo] znějící na částku 120 032 Kč s datem splatnosti ke dni 5. 9. 2019 se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 6. 9. 2019 do zaplacení, b) faktury [číslo] znějící na částku 116 160 Kč s datem splatnosti ke dni 5. 10. 2019 se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 6. 10. 2019 do zaplacení, c) faktury [číslo] znějící na částku 12 196,80 Kč s datem splatnosti ke dni 11. 10. 2019 se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 10. 2019 do zaplacení, d) faktury [číslo] znějící na částku 3 484,80 Kč s datem splatnosti ke dni 11. 10. 2019 se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 10. 2019 do zaplacení (výrokem č. I rozsudku řízení v této části zastaveno), e) faktury [číslo] znějící na částku 120 032 Kč s datem splatnosti ke dni 10. 11. 2019 se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 11. 2019 do zaplacení, f) faktury [číslo] znějící na částku 116 160 Kč s datem splatnosti ke dni 5. 12. 2019 se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 11. 2019 do zaplacení.

9. Dle ust. § 95 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo.

10. V rozsudku 21 Cdo 2502/2000 ze dne 30. srpna 2001 Nejvyšší soud České republiky uvedl, že o změnu žaloby (§ 95 o. s. ř) jde nejen tehdy, domáhá-li se žalobce něčeho jiného než v původní žalobě, nebo požaduje-li na základě stejného skutkového základu více, než požadoval v původní žalobě, ale rovněž v případě, že žalobce sice i nadále požaduje stejné plnění (stejné kvality a stejného rozsahu), ale na základě jiného skutkového stavu (skutkového základu věci), než jak ho vylíčil v původní žalobě.

11. V návrzích na vydání elektronického platebního rozkazu jsou tyto nároky uplatněny s odůvodněním, že dne 1. 2. 2019 uzavřela žalobkyně se žalovanou rámcovou smlouvu o dočasném přidělování zaměstnanců, na základě které zajistila žalované služby – přidělování a zajišťování zaměstnanců žalobkyně k výkonu práce u žalované, přičemž žalovaná poskytnuté služby přijala a na základě řádně poskytnutých služeb v souladu s výše uvedenou smlouvou byla povinna mj. uhradit odměnu na základě vystavených faktur.

12. Následně v podání ze dne 16. 9. 2020 (čl. 60-78, shodně čl. 86-104 spisu) žalobkyně uvedla, že na úhradu předmětných nároků jí vznikl nárok na základě podnájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2019 uzavřené žalobkyní na straně nájemce se žalovanou na straně podnájemce, resp. objednávky č. OR000341 žalované, kterou žalobkyně akceptovala – podnájem části nemovitosti [adresa], obec Mukařov.

13. Jelikož žalobkyně sice i nadále požadovala stejné plnění (stejné kvality a stejného rozsahu – stejnou finanční částku), ale na základě jiného skutkového stavu, než jak ho vylíčila v původní žalobě, soud ve shodě s ust. § 95 o. s. ř. při jednání dne 18. 5. 2021 připustil změnu žaloby (čl. 319 spisu).

14. Po částečném zastavení řízení a připuštění změny žaloby zůstaly předmětem řízení nároky na zaplacení: a) faktury [číslo] za přidělené zaměstnance v měsíci srpnu 2019 znějící na částku ve výši 543 005,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 543 005,80 Kč od 25. 10. 2019 do zaplacení, b) faktury [číslo] za přidělené zaměstnance v měsíci září 2019 znějící na částku ve výši 454 740,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 454 740,20 Kč od 26. 11. 2019 do zaplacení, c) faktury [číslo] za přidělené zaměstnance v měsíci říjnu 2019 znějící na částku ve výši 357 915,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 357 915,36 Kč od 26. 12. 2019 do zaplacení, d) faktury [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci srpnu 2019 znějící na částku ve výši 120 032 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 120 032 Kč od 6. 9. 2019 do zaplacení, e) faktury [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci září 2019 znějící na částku ve výši 116 160 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 116 160 Kč od 6. 10. 2019 do zaplacení, f) faktury [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci srpnu 2019 znějící na částku ve výši 12 196,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 196,80 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení, g) faktury [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci říjnu 2019 znějící na částku ve výši 120 032 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 120 032 Kč od 11. 11. 2019 do zaplacení, h) faktury [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci listopadu 2019 znějící na částku ve výši 116 160 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 116 160 Kč od 6. 12. 2019 do zaplacení, i) 19x částka ve výši 1 200 Kč – náklady spojené s uplatněním pohledávky: i. faktura [číslo] za přidělené zaměstnance znějící na částku 920 854,85 Kč s datem splatnosti 27. 1. 2019, jež byla zaplacena dne 14. 2. 2019 (řízení do zákonného úroku z prodlení z této faktury zastaveno), ii. faktura [číslo] za přidělené zaměstnance znějící na částku 785 468,98 Kč s datem splatnosti 1. 3. 2019, jež byla zaplacena dne 12. 3. 2019 (řízení do zákonného úroku z prodlení z této faktury zastaveno), iii. faktura [číslo] za přidělené zaměstnance znějící na částku 958 737,45 Kč s datem splatnosti 1. 4. 2019, jež byla zaplacena dne 11. 4. 2019 (řízení do zákonného úroku z prodlení z této faktury zastaveno), iv. faktura [číslo] za přidělené zaměstnance znějící na částku 754 165,53 Kč s datem splatnosti 22. 4. 2019, jež byla zaplacena dne 10. 5. 2019 (řízení do zákonného úroku z prodlení z této faktury zastaveno), v. faktura [číslo] za přidělené zaměstnance znějící na částku 745 443,76 Kč s datem splatnosti 25. 5. 2019, jež byla zaplacena dne 30. 5. 2019 (řízení do zákonného úroku z prodlení z této faktury zastaveno), vi. faktura [číslo] za přidělené zaměstnance znějící na částku 764 889,04 Kč s datem splatnosti 24. 6. 2019, jež byla zaplacena dne 4. 7. 2019 (řízení do zákonného úroku z prodlení z této faktury zastaveno), vii. faktura [číslo] za přidělené zaměstnance znějící na částku 923 455,06 Kč s datem splatnosti 27. 7. 2019, jež byla zaplacena dne 22. 8. 2019 (řízení do zákonného úroku z prodlení z této faktury zastaveno), viii. faktura [číslo] za přidělené zaměstnance znějící na částku 658 511,22 Kč s datem splatnosti 23. 8. 2019, jež byla zaplacena dne 5. 9. 2019 (řízení do zákonného úroku z prodlení z této faktury zastaveno), ix. faktura [číslo] za přidělené zaměstnance znějící na částku 543 005,80 Kč s datem splatnosti 24. 10. 2019 (tento nárok je stále předmětem řízení), x. faktura [číslo] za přidělené zaměstnance znějící na částku 454 740,20 Kč s datem splatnosti 25. 11. 2019 (tento nárok je stále předmětem řízení), xi. faktura [číslo] za přidělené zaměstnance znějící na částku 357 915,36 Kč s datem splatnosti 25. 12. 2019 (tento nárok je stále předmětem řízení), xii. faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců znějící na částku 9 292,80 Kč s datem splatnosti 30. 6. 2019, jež byla zaplacena dne 22. 8. 2019 (řízení do zákonného úroku z prodlení z této faktury zastaveno), xiii. faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců znějící na částku 81 312 Kč s datem splatnosti 3. 7. 2019, jež byla zaplacena dne 22. 8. 2019 (řízení do zákonného úroku z prodlení z této faktury zastaveno), xiv. faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců znějící na částku 120 032 Kč s datem splatnosti 5. 9. 2019, jež byla zaplacena dne 13. 9. 2019 (řízení do zákonného úroku z prodlení z této faktury zastaveno), xv. faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců znějící na částku 120 032 Kč s datem splatnosti 5. 9. 2019 (tento nárok je stále předmětem řízení), xvi. faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců znějící na částku 116 160 Kč s datem splatnosti 5. 10. 2019 (tento nárok je stále předmětem řízení), xvii. faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců znějící na částku 12 196,80 Kč s datem splatnosti 11. 10. 2019 (tento nárok je stále předmětem řízení), xviii. faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců znějící na částku 120 032 Kč s datem splatnosti 10. 11. 2019 (tento nárok je stále předmětem řízení) a xix. faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců znějící na částku 116 160 Kč s datem splatnosti 5. 12. 2019 (tento nárok je stále předmětem řízení).

15. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby (čl. 235-235 spisu). V případě plateb za přidělené zaměstnance nebylo ze strany žalobkyně plněno, tvrzení žalobkyně nejsou dostačující (u jednotlivých zaměstnanců není uvedeno, v které konkrétní dny kolik konkrétních hodin měli pracovat), nesedí výpočet fakturované částky, obsah komunikace mezi žalobkyní a paní [příjmení] jí není znám a z emailové komunikace nelze usuzovat na uznání závazku ze strany žalované. V případě plateb za ubytování zaměstnanců jsou tvrzení žalobkyně v rozporu se smlouvou. Předmětem smlouvy bylo ubytování pro případ potřeby až 620 osob a úhrada byla sjednána dle skutečné spotřeby – reálného čerpání kapacity. Žalobkyně netvrdí ani neprokazuje, jaký konkrétní počet lůžek v jakých dnech využila. U faktur za ubytování zaměstnanců [číslo] (12 196,80 Kč) a [číslo] (3 484,30 Kč) uvedla, že žalobkyně nedoložila, že by ubytování poskytla, přičemž nerozporování faktury nemůže být považováno za uznání dluhu.

16. Podáním ze dne 25. 4. 2021 a při jednání dne 27. 4. 2021 uplatnila žalovaná čtyři kompenzační námitky: a) ve výši 630 000 Kč (čl. 237-238 spisu) představující nárok na smluvní pokutu dle čl. IX. odst. 4 Rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 za absenci zaměstnanců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v měsíci listopadu 2019 (3 000 Kč x 10 zaměstnanců x 21 pracovních dní), b) ve výši 528 000 Kč (čl. 249 spisu) představující nárok na smluvní pokutu dle čl. IX. odst. 4 Rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 za absenci zaměstnanců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v měsíci říjnu 2019 (3 000 Kč x 8 zaměstnanců x 22 pracovních dní), c) ve výši 1 827 000 Kč (čl. 250 spisu) představující nárok na smluvní pokutu dle čl. IX. odst. 4 Rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 za absenci zaměstnanců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] v měsíci listopadu 2019 (3 000 Kč x 29 zaměstnanců x 21 pracovních dní), d) ve výši 1 914 000 Kč (čl. 250 spisu) představující nárok na smluvní pokutu dle čl. IX. odst. 4 Rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 za absenci zaměstnanců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] v měsíci říjnu 2019 (3 000 Kč x 29 zaměstnanců x 22 pracovních dní).

17. Při jednání dne 18. 5. 2021 uplatnila žalovaná další tři kompenzační námitky: a) ve výši 1 134 000 Kč (čl. 322 spisu) představující nárok na smluvní pokutu dle čl. III. odst. 3 ve spojení s čl. III. odst. 7 Rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 za absenci zaměstnanců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v měsíci září 2019 (210 Kč /minimální výše ceny dočasného přidělení/ x 10 x 27 zaměstnanců x 20 pracovních dní), když dohodnutý počet v každý jednotlivý pracovní den v měsíci září 2019 byl 39 – uvedené osoby + osoby, které dle tvrzení žalobkyně měli reálně vykonávat v tomto měsíci činnost (čl. 324 spisu), b) ve výši 1 247 400 Kč (čl. 322 spisu) představující nárok na smluvní pokutu dle čl. III. odst. 3 ve spojení s čl. III. odst. 7 Rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 za absenci zaměstnanců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v měsíci říjnu 2019 (210 Kč /minimální výše ceny dočasného přidělení/ x 10 x 27 zaměstnanců x 22 pracovních dní), když dohodnutý počet v každý jednotlivý pracovní den v měsíci říjnu 2019 byl 37 – uvedené osoby + osoby, které dle tvrzení žalobkyně měli reálně vykonávat v tomto měsíci činnost (čl. 324 spisu), c) ve výši 1 190 700 Kč (čl. 322 spisu) představující nárok na smluvní pokutu dle čl. III. odst. 3 ve spojení s čl. III. odst. 7 Rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 za absenci zaměstnanců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v měsíci listopadu 2019 (210 Kč /minimální výše ceny dočasného přidělení/ x 10 x 27 zaměstnanců x 21 pracovních dní), když dohodnutý počet v každý jednotlivý pracovní den v měsíci listopadu 2019 byl 37 – uvedené osoby + osoby, které dle tvrzení žalobkyně měli reálně vykonávat v tomto měsíci činnost (čl. 324 spisu).

18. Ve věci proběhlo dne 17. 8. 2020 přípravné jednání (čl. 27-34 spisu), k jehož výsledku ale soud nemohl přihlížet.

19. Dle ust. § 114c odst. 1 o. s. ř., není-li možné o věci samé rozhodnout bez nařízení jednání, nebylo-li nebo nemůže-li být postupem podle § 114a odst. 2 jednání připraveno tak, aby bylo možné věc rozhodnout při jediném jednání, a nepostupoval-li podle § 114b, předseda senátu, s výjimkou sporů a jiných právních věcí, v nichž se takový postup jeví s ohledem na okolnosti případu neúčelným, nařídí a provede přípravné jednání.

20. Dle ust. § 114b odst. 1 o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

21. Ve věci vedené pod sp. zn. 22 C 130/2020 byl dne 23. 6. 2020 vydán platební rozkaz č. j. EPR 133141/2020-6 (čl. 11-12 spisu), přičemž součástí platebního rozkazu byla výzva, aby se žalovaná, podá-li odpor, vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem. Současně byla žalovaná poučena, že podá-li včas odpor, a jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, a soud rozhodne rozsudkem pro uznání. Dne 27. 6. 2020 podala žalovaná odpor (čl. 13-14 spisu), v němž se vyjádřila k věci samé (žalobou uplatněné nároky neuznává, žaloba je neprojednatelná, žalobkyně neprokazuje, že by plnila, žalovaná má naopak nárok na smluvní pokutu).

22. Ve věci vedené pod sp. zn. 22 C 139/2020 byl dne 23. 6. 2020 vydán platební rozkaz č. j. EPR 133137/2020-6 (čl. 7-8 spisu sp. zn. 22 C 139/2020), přičemž součástí platebního rozkazu byla výzva, aby se žalovaná, podá-li odpor, vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem. Současně byla žalovaná poučena, že podá-li včas odpor, a jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, a soud rozhodne rozsudkem pro uznání. Dne 27. 6. 2020 podala žalovaná odpor (čl. 10-12 spisu sp. zn. 22 C 139/2020), v němž se vyjádřila k věci samé (žalobou uplatněné nároky neuznává, žaloba je neprojednatelná, žalobkyně neprokazuje, že by plnila, žalovaná má naopak nárok na smluvní pokutu).

23. Občanský soudní řád, 2. část. Soudcovský komentář. J. Jirsa a kol., [anonymizována dvě slova], 2019 uvádí k ust. § 114c, že přípravné jednání může soud se všemi jeho účinky (koncentrace a kontumace) nařídit jen tehdy, "nepostupoval-li podle § 114b". Za postup podle citovaného ustanovení však nelze považovat pouhé vydání kvalifikované výzvy k vyjádření k žalobě (§ 114b odst. 1). Vycházíme-li ze smyslu zákona, jímž je vyjasnění okruhu sporných a nesporných skutečností prostřednictvím kvalifikované výzvy, což nelze realizovat, aniž by na ni žalovaný fakticky zareagoval, nelze než dospět k závěru, že "postupem" podle § 114b rozumí procesní předpis v komentovaném ustanovení situaci, kdy je navíc kvalifikovaná výzva žalovanému zákonným způsobem doručena. Nereaguje-li žalovaný na kvalifikovanou výzvu, vydá soud rozsudek pro uznání podle ustanovení § 153a odst.

3. Reaguje-li, nelze toto sankční rozhodnutí vydat a nelze následně ani provést přípravné jednání (jiný soudní rok ano). Není-li kvalifikovaná výzva žalovanému řádně doručena, jako by jí nebylo, a přípravné jednání následně nařídit a provést lze - se všemi jeho důsledky. Problém je ovšem v tom, že v okamžiku, kdy soud kvalifikovanou výzvu vydává, nelze předem se stoprocentní jistotou odhadnout, jaký bude její osud, zda se ji podaří doručit žalovanému a zda tímto momentem ztratí soud možnost zákonné koncentrace ještě v rámci přípravy jednání.

24. Jelikož soud vydal ve věci sp. zn. 22 C 130/2020 i ve věci 22 C 139/2020 elektronický platební rozkaz spolu s kvalifikovanou výzvou k vyjádření k žalobě dle ust. § 114b odst. 1 o. s. ř. a žalovaná na tuto výzvu reagovala, konalo se přípravné jednání v rozporu s ust. § 114c odst. 1 o. s. ř. a soud z tohoto důvodu nemohl k jeho průběhu (a zejména k na tomto nastálé koncentraci řízení) přihlížet. Uvedené závěry jsou v souladu s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 12. 2011, č. j. 1 Cmo 261/2011-60, v němž Vrchní soud v Praze judikoval, že„ Podal-li žalovaný dříve v řízení odůvodněný odpor proti platebnímu rozkazu, nejsou splněny předpoklady pro konání přípravného jednání podle ust. § 114c o. s. ř.“ Na uvedeném nemůže ničeho změnit skutečnost, že přípravné jednání celé proběhlo a až následně (po upozornění zástupce žalobkyně) si soudkyně jeho konání v rozporu s ust. § 114c odst. 1 o. s. ř. uvědomila.

25. Pouze na okraj soud uvádí, že usnesení o neposkytnutí lhůty k doplnění skutkových tvrzení a návrhů na doplnění dokazování je usnesením o vedení řízení a soud tímto usnesením není vázán (ust. § 170 odst. 2 o. s. ř.).

26. Ve věci proběhlo dne 27. 4. 2021 první jednání ve věci (čl. 243-250 spisu) a následně dne 18. 5. 2021 další jednání ve věci (čl. 319-325 spisu). Dne 10. 6. 2021 byl vyhlášen rozsudek ve věci (čl. 347 spisu).

27. Při prvním jednání věci učinili účastníci nesporným, že a) dne 1. 2. 2019 byla účastníky uzavřena Rámcová smlouva o dočasném přidělování zaměstnanců ve znění, které má soud k dispozici (dále jen„ rámcová smlouva“), b) žádný ze zaměstnanců žalobkyně nenastoupil v měsíci listopadu 2019 k výkonu práce u žalované, ač byly i na tento měsíc uzavřeny Dílčí dohody, a c) žalovaná uhradila faktury [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] v době, kdy byla s jejich splácením v prodlení.

28. Mezi účastníky zůstalo naopak sporným, zda a) žalobkyni vznikl nárok na úhradu faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] (výrokem č. I rozsudku řízení v této části zastaveno), [číslo] [číslo] b) kdy a jakou formou došlo k ukončení rámcové smlouvy, když žalobkyně uvádí, že k ukončení došlo dnem 25. 10. 2019, tj. dnem doručení listiny označené jako Odstoupení od rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců a od dílčích dohod o dočasném přidělení zaměstnance ze dne 25. 10. 2019 (dále jen„ Odstoupení“), a žalovaná uvádí, že k ukončení došlo ke dni 30. 11. 2019, tj. ke dni uplynutí sjednané dvouměsíční výpovědní doby, c) žalovaná uplatňuje kompenzační námitku oprávněně.

29. Žalobkyně ve svém závěrečném návrhu (čl. 336-340 spisu) navrhla, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když zatímco se žalobkyni podařilo prokázat existenci žalobou uplatněného nároku, žalovanou uplatněné kompenzační námitky jsou nedůvodné a účelové, popř. k nim nelze přihlížet. Žalobkyně rovněž poukázala na neustále se měnící tvrzení žalované a účelovost vznášení nových kompenzačních námitek v rozporu s jejími předchozími tvrzeními. Žalobkyně od rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 odstoupila ke dni 25. 10. 2019 z důvodu zásadního porušení základní povinnosti – soustavného prodlení žalované s úhradou odměny a opakované prodlení s odevzdáváním výkazu pro účely účtování odměn. Žalobkyně se rovněž podrobně vyjádřila ke koncentraci řízení vč. nesplnění podmínek pro konání přípravného jednání.

30. Naopak žalovaná v závěrečném návrhu (čl. 328-330, [číslo] spisu) navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu, a to jednak z důvodu neunesení břemene tvrzení ze strany žalobkyně při přípravném jednání dne 17. 8. 2020 (žalobkyně byla v předvolání k jednání i při jednání řádně poučena), a jednak z důvodu kompenzačních námitek žalované. Žalovaná dále poukázala na koncentraci ke dni 27. 4. 2021 a s touto související následné nepřípustné doplnění tvrzení a důkazů ze strany žalobkyně (žalobkyně se ke vznesené kompenzační námitce při jednání ve věci nevyjádřila) a naopak na prolomení koncentrace ve vztahu k žalovanou uplatněným kompenzačním námitkám při jednání dne 18. 5. 2021 (reakce na tvrzení a důkazy provedené při tomto jednání). Jelikož je ze zákona možné od smlouvy odstoupit pouze z důvodu hrubého porušení povinností druhou stranou, a žalovaná hradila faktury žalobkyně pouze s několikadenním prodlením, což je běžnou praxí v obchodním styku, je odstoupení žalobkyně od rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 neplatné. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav: K nárokům uplatněným fakturami za přidělené zaměstnance:

31. Z rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 ([příjmení], sp. zn. 22 C 139/2020, čl. 105-112 spisu) soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní na straně Agentury a žalovanou na straně Uživatele. Žalobkyně se na základě objednávek žalované a za podmínek uvedených v této smlouvě zavázala dočasně přidělovat své zaměstnance k výkonu práce u žalované. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni za tyto služby odměnu v souladu s článkem VI. této smlouvy (čl. I). Podkladem k uzavření Dílčí dohody je objednávka žalované obsahující požadavky na konkrétní dočasné přidělení zaměstnance či zaměstnanců k výkonu práce u žalované. Žalobkyně je povinna objednávku potvrdit, přičemž za potvrzení objednávky se považuje písemné nebo emailové potvrzení pověřeného zástupce žalobkyně pověřenému zástupci žalované. Potvrzením objednávky se žalobkyně zavazuje uzavřít s žalovanou bez prodlení Dílčí dohodu, a to s náležitostmi a obsahem odpovídajícími požadavkům žalované, obsaženými zejména v žalovanou vyhotovené a žalobkyní potvrzené objednávce. Objednávky a Dílčí dohody měl za žalovanou uzavírat zejména pověřený zaměstnanec personálního oddělení žalované (čl. II). Žalobkyně byla na základě jednotlivých Dílčích dohod povinna dočasně přidělovat zaměstnance k výkonu práce u žalované, a to na základě písemného pokynu k dočasnému výkonu práce u žalované vypracovanému podle § 309 odst. 2 zákoníku práce (čl. III). Žalovaná se zavázala vést evidenci odpracovaných hodin zaměstnanců (čl. [příjmení]). Pro účely účtování odměny byla žalovaná povinna odevzdat potvrzený pracovní výkaz žalobkyni vždy nejpozději 5. pracovní den po uplynutí příslušného kalendářního měsíce, v němž zaměstnanec vykonával u žalované práci (čl. VI., bod 4). Na základě potvrzeného pracovního výkazu měla žalobkyně po ukončení každého kalendářního měsíce účtovat žalované sjednanou odměnu. Nárok na odměnu žalobkyni vznikal pouze v případě uzavření Dílčí dohody, a pouze za práci zaměstnance u žalované (čl. VI., bod 5). Faktury vystavené žalobkyní musely mít veškeré náležitosti účetního dokladu v souladu s platnými právními předpisy. Splatnost faktury vystavené žalobkyní byla stanovena na 45 dnů od data vystavení žalované (čl. VI., bod 6). Pokud by faktura neobsahovala veškeré náležitosti, měla žalovaná právo fakturu vrátit žalobkyni k doplnění (čl. VI., bod 7). Dočasně přidělení zaměstnanci byly povinni docházet na své plánované směny, přičemž v případě porušení této povinnosti vznikala žalobkyni povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši až 3 000 Kč za každý jednotlivý zjištěný případ (čl. IX., bod 4). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (čl. X., bod 1). Smlouva mohla být ukončena písemnou dohodou smluvních stran nebo písemnou výpovědí kterékoliv ze smluvních stran z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu, a to s výpovědní lhůtou dva měsíce (čl. X., bod 2). Obě smluvní strany byly rovněž oprávněny od smlouvy odstoupit z důvodu jejího podstatného porušení druhou stranou, přičemž v tomto případě nastávaly účinky odstoupení doručením druhé straně (čl. X., bod 3). Pověřenými zástupci smluvních stran pro plnění smlouvy byly u žalobkyně pan [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení] a u žalované paní [jméno] [příjmení] (čl. XI., bod 6).

32. Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě ze dne 1. 2. 2019 (čl. 113 spisu) prokazuje, že se smluvní strany domluvily na výši odměny za dočasně přidělené zaměstnance, a to dle jejich pracovních pozic, ve výši od 200 Kč/hod do 300 Kč/hod.

33. Z dílčí dohody o dočasném přidělení zaměstnance – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (čl. 198-199 spisu) má soud za prokázané, že se smluvní strany dne 26. 4. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 26. 4. 2019 – 31. 12. 2019. Přidělení zaměstnanci měli sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

34. Z dílčí dohody o dočasném přidělení zaměstnance – [jméno] [příjmení] (čl. 199-200 spisu) má soud za to, že se smluvní strany dne 13. 8. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 1. 9. 2019 – 31. 12. 2019 Pan [příjmení] [příjmení] měl sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

35. Z dílčí dohody o dočasném přidělení zaměstnance – [příjmení] [příjmení] (čl. 201-202 spisu) vyplývá, že se smluvní strany dne 10. 4. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 10. 4. 2019 – 31. 12. 2019 Pan [příjmení] [příjmení] měl sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně 36. Dílčí dohoda o dočasném přidělení zaměstnance – [jméno] [příjmení] (čl. 202-203 spisu) prokazuje, že se smluvní strany dne 2. 7. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 2. 7. 2019 – 31. 12. 2019 Pan [příjmení] [příjmení] měl sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

37. Z dílčí dohody o dočasném přidělení zaměstnance – [jméno] [příjmení] (čl. 204-205 spisu) vzal soud za prokázané, že se smluvní strany dne 25. 6. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 25. 6. 2019 – 31. 12. 2019 Pan [příjmení] [příjmení] měl sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

38. Z dílčí dohody o dočasném přidělení zaměstnance – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (čl. 205-206 spisu) soud zjistil, že se smluvní strany dne 14. 5. 2019 dohodly na přidělení zaměstnanců žalované – pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 14. 5. 2019 – 31. 12. 2019. Přidělení zaměstnanci měli sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

39. Dílčí dohoda o dočasném přidělení zaměstnance – [jméno] [příjmení] (čl. 207-208 spisu) dokládá, že se smluvní strany dne 17. 7. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 17. 7. 2019 – 31. 12. 2019 Pan [anonymizována dvě slova] měl sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

40. Z dílčí dohody o dočasném přidělení zaměstnance – [jméno] [příjmení] (čl. 208-209 spisu) se podává, že se smluvní strany dne 9. 8. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 9. 8. 2019 – 31. 12. 2019 Pan [příjmení] [příjmení] měl sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

41. Z dílčí dohody o dočasném přidělení zaměstnance – [anonymizována dvě slova] (čl. 210-211 spisu) má soud za prokázané, že se smluvní strany dne 13. 8. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [příjmení] [jméno] – k výkonu práce u žalované, a to na období 28. 8. 2019 – 31. 12. 2019 Pan [anonymizována dvě slova] měl sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

42. Z dílčí dohody o dočasném přidělení zaměstnance – [příjmení] [příjmení] (čl. 211-212 spisu) soud naznal, že se smluvní strany dne 13. 8. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 1. 9. 2019 – 31. 12. 2019 Pan [příjmení] [příjmení] měl sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

43. Z dílčí dohody o dočasném přidělení zaměstnance – [jméno] [příjmení] (čl. 213-214 spisu) vyplývá, že se smluvní strany dne 13. 8. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 26. 8. 2019 – 31. 12. 2019 Pan [příjmení] [příjmení] měl sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

44. Dílčí dohoda o dočasném přidělení zaměstnance – [jméno] [příjmení] (čl. 214-215 spisu) prokazuje, že se smluvní strany dne 13. 8. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 13. 8. 2019 – 31. 12. 2019 Pan [příjmení] [příjmení] měl sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

45. Z dílčí dohody o dočasném přidělení zaměstnance – [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] (čl. 216-217 spisu) se podává, že se smluvní strany dne 31. 1. 2019 dohodly na přidělení zaměstnanců žalované – pana [jméno] [příjmení], pana [příjmení] [jméno] a pana [jméno] [příjmení] k výkonu práce u žalované na období 1. 2. 2019 – 28. 2. 2019, přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] k výkonu práce u žalované na období 1. 2. 2019 – 31. 12. 2019, přidělení zaměstnanců žalované – pana [příjmení] [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] k výkonu práce u žalované na období 5. 2. 2019 – 31. 12. 2019, přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] k výkonu práce u žalované na období 6. 2. 2019 – 31. 12. 2019, přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] k výkonu práce u žalované na období 18. 2. 2019 – 31. 12. 2019, přidělení zaměstnanců žalované – pana [jméno] [příjmení] a pana [příjmení] [příjmení] k výkonu práce u žalované na období 21. 2. 2019 – 31. 12. 2019 a přidělení zaměstnanců žalované – pana [jméno] [jméno] a pana [jméno] [příjmení] k výkonu práce u žalované na období 27. 2. 2019 – 31. 12. 2019. Přidělení zaměstnanci měli sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

46. Z dílčí dohody o dočasném přidělení zaměstnance – [jméno] [příjmení] (čl. 217-218 spisu) soud zjistil, že se smluvní strany dne 3. 6. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 3. 6. 2019 – 31. 12. 2019 Pan [příjmení] [příjmení] měl sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

47. Dílčí dohoda o dočasném přidělení zaměstnance – [jméno] [jméno] [příjmení] (čl. 219-220 spisu) dokládá, že se smluvní strany dne 10. 6. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 10. 6. 2019 – 31. 12. 2019 Pan [příjmení] [jméno] [příjmení] měl sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

48. Z dílčí dohody o dočasném přidělení zaměstnance – [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (čl. 220-221 spisu) má soud za to, že se smluvní strany dne 3. 1. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] k výkonu práce u žalované na období 3. 1. 2019 – 31. 12. 2019, přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] k výkonu práce u žalované na období 4. 1. 2019 – 31. 12. 2019, přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] k výkonu práce u žalované na období 8. 1. 2019 – 31. 12. 2019, přidělení zaměstnanců žalované – pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] k výkonu práce u žalované na období 10. 1. 2019 – 31. 12. 2019, přidělení zaměstnanců žalované – pana [příjmení] [příjmení], pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [jméno] [příjmení] k výkonu práce u žalované na období 16. 1. 2019 – 31. 12. 2019, přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] k výkonu práce u žalované na období 21. 1. 2019 – 31. 12. 2019, přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] k výkonu práce u žalované na období 24. 1. 2019 – 31. 12. 2019 a přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 30. 1. 2019 – 31. 12. 2019. Přidělení zaměstnanci měli sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

49. Z dílčí dohody o dočasném přidělení zaměstnance – [příjmení] [jméno] [příjmení] (čl. 222-223 spisu) je zřejmé, že se smluvní strany dne 14. 6. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [příjmení] [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 14. 6. 2019 – 31. 12. 2019 Pan [příjmení] [jméno] [příjmení] měl sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

50. Z dílčí dohody o dočasném přidělení zaměstnance – [jméno] [příjmení] (čl. 223-224 spisu) soud naznal, že se smluvní strany dne 17. 7. 2019 dohodly na přidělení zaměstnance žalované – pana [jméno] [příjmení] – k výkonu práce u žalované, a to na období 1. 8. 2019 – 31. 12. 2019 Pan [příjmení] [příjmení] měl sjednánu pracovní dobu 37,5 hodiny týdně.

51. Výpověď Rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 27. 9. 2019 ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020) prokazuje, že Rámcová smlouva o přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 byla 27. 9. 2019 vypověděna žalobkyní na základě jejího čl. X. bod 2 s tím, že měla zaniknout uplynutím dvouměsíční výpovědní lhůty, tj. dne 30. 11. 2019.

52. Odstoupení od Rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců a od dílčích dohod o dočasném přidělení zaměstnance ze dne 25. 10. 2019 ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020) dokládá, že žalobkyně odstoupila od Rámcové smlouvy o přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 dle jejího čl. X odst. 3 z důvodu podstatného porušení rámcové smlouvy i dílčích dohod – prodlení s úhradou blíže specifikované odměny žalobkyni (vyúčtované fakturami [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] s datem splatnosti 21. 9. 2019 /uhrazena pouze částečně/ a [číslo] s datem splatnosti 24. 10. 2019 /neuhrazeno/) a pozdního odevzdávání pracovních výkazů pro účely účtování odměn. Žalované bylo odstoupení od Rámcové smlouvy doručeno dne 25. 10. 2019. K faktuře [číslo] za přidělené zaměstnance v měsíci srpnu 2019 znějící na částku ve výši 543 005,80 Kč:

53. Z emailové korespondence pana [příjmení] s paní [příjmení] za období 6. - 7. 9. 2019 (čl. 114-117 spisu) soud zjistil, že pověřený zaměstnanec žalobkyně urgoval pověřenou zaměstnankyni žalované o podklady k fakturaci za měsíc srpen. Následně si pověření zaměstnanci účastníků vyměnily informace o hodinových sazbách, odměnách a srážkách několika zaměstnanců. V emailu ze dne 7. 9. 2019 zaslala pověřená zaměstnankyně žalované opravené podklady k fakturaci – tabulku s rozklíčováním fakturované částky dle jednotlivých zaměstnanců – [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [jméno] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno] a [anonymizována dvě slova] (125 spisu). Uvedená korespondence spolu s tabulkou s rozklíčováním žalobou uplatněné částky po jednotlivých zaměstnancích byla ověřena náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu).

54. Z emailu pana [příjmení] žalované ze dne 9. 9. 2019 (čl. 118 spisu) vyplývá, že žalobkyně zaslala emailem žalované fakturu [číslo]. Uvedený email byl ověřen náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu).

55. Z faktury [číslo] ze dne 9. 9. 2019 ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020, čl. 119 spisu) se podává, že žalobkyně účtovala žalované za přidělené zaměstnance v měsíci srpnu 2019 částku ve výši 543 005,80 Kč s datem splatnosti 24. 10. 2019, a to na základě Rámcové smlouvy dočasném přidělení zaměstnanců ze dne 1. 11. 2018. Tato faktura, která byla elektronicky zaslána žalované dne 9. 9. 2019 (čl. 249 spisu), neobsahovala žádnou přílohu. Ke shodné faktuře založené na čl. 181 spisu, která obsahuje tabulku s rozklíčováním fakturované částky dle jednotlivých zaměstnanců, soud nepřihlížel, když tato nebyla doručena žalované. K faktuře [číslo] za přidělené zaměstnance v měsíci září 2019 znějící na částku ve výši 454 740,20 Kč:

56. Z emailové korespondence pana [příjmení] s paní [příjmení] ze dne 8. 10. 2019 (čl. 120 spisu) vzal soud za prokázané, že pověřený zaměstnanec žalobkyně urgoval zaměstnankyni žalované o podklady k fakturaci za měsíc září. Zaměstnankyně žalované, která zastupovala nemocnou paní [příjmení], se omluvila za prodlení.

57. Z emailové korespondence pana [příjmení] s paní [příjmení] ze dne 9. 10. 2019 (čl. 121 spisu) vyplývá, že zaměstnankyně žalované zaslala pověřenému zaměstnanci žalobkyně tabulku s rozklíčováním fakturované částky dle jednotlivých zaměstnanců. Po připomínkách pověřeného zaměstnance žalobkyně zaslala zaměstnankyně žalované opravenou tabulku k fakturaci – tabulku s rozklíčováním fakturované částky dle jednotlivých zaměstnanců – [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [jméno] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno] a [anonymizována dvě slova] ([číslo] spisu). Uvedená korespondence spolu s tabulkou s rozklíčováním žalobou uplatněné částky po jednotlivých zaměstnancích byla ověřena náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu).

58. Z emailu pana [příjmení] žalované ze dne 10. 10. 2019 (čl. 129 spisu) soud zjistil, že žalobkyně zaslala emailem žalované fakturu [číslo]. Uvedený email byl ověřen náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu).

59. Faktura [číslo] ze dne 10. 10. 2019 ([příjmení], sp. zn. 22 C 139/2020, čl. 130 spisu) prokazuje, že žalobkyně účtovala žalované za přidělené zaměstnance v měsíci září 2019 částku ve výši 454 740,20 Kč s datem splatnosti 25. 11. 2019, a to na základě Rámcové smlouvy dočasném přidělení zaměstnanců ze dne 1. 11. 2018. Tato faktura, která byla elektronicky zaslána žalované dne 10. 10. 2019 (čl. 249 spisu), neobsahovala žádnou přílohu. Ke shodné faktuře založené na čl. 182 spisu, která obsahuje tabulku s rozklíčováním fakturované částky dle jednotlivých zaměstnanců, soud nepřihlížel, když tato nebyla doručena žalované. K faktuře [číslo] za přidělené zaměstnance v měsíci říjnu 2019 znějící na částku ve výši 357 915,36 Kč:

60. Z emailové korespondence pana [příjmení] s paní [příjmení] za období 8. 11. 2019 s předcházející emailovou komunikací zaměstnanců žalované z 7. – 8. 11. 2019 (čl. 131-132 spisu) má soud za to, že po ověření odpracovaných hodin zaměstnanců zaslala pověřená zaměstnankyně žalované podklady k fakturaci – tabulku s rozklíčováním fakturované částky dle jednotlivých zaměstnanců – [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [jméno] [jméno] a [příjmení] [jméno] (částečně na čl. 227 spisu a zcela v ISAS pod názvem 5_26a fakturace). Uvedená korespondence spolu s tabulkou s rozklíčováním žalobou uplatněné částky po jednotlivých zaměstnancích byla ověřena náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu). Z podkladů k fakturaci – tabulky s rozklíčováním fakturované částky dle jednotlivých zaměstnanců dále vyplývá, že v měsíci říjnu 2019 odpracoval pan [jméno] [příjmení] 159,5 hodiny, pan [jméno] [příjmení] 142,5 hodiny, pan [jméno] [jméno] 142 hodin, pan [jméno] [příjmení] 151 hodin, pan [jméno] [příjmení] 142,5 hodiny, pan [jméno] [příjmení] 143,5 hodiny, pan [jméno] [příjmení] 142,5 hodiny a pan [jméno] [příjmení] 105 hodin.

61. Email pana [příjmení] žalované ze dne 11. 11. 2019 (čl. 133 spisu) dokládá, že žalobkyně zaslala emailem žalované fakturu [číslo]. Uvedený email byl ověřen náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu).

62. Z faktury [číslo] ze dne 11. 11. 2019 ([příjmení], sp. zn. 22 C 139/2020, čl. 134 spisu) soud naznal, že žalobkyně účtovala žalované za přidělené zaměstnance v měsíci říjnu 2019 částku ve výši 357 915,36 Kč s datem splatnosti 25. 12. 2019, a to na základě Rámcové smlouvy dočasném přidělení zaměstnanců ze dne 1. 11. 2018. Tato faktura, která byla elektronicky zaslána žalované dne 11. 11. 2019 (čl. 249 spisu), neobsahovala žádnou přílohu. Ke shodné faktuře založené na čl. 183 spisu, která obsahuje tabulku s rozklíčováním fakturované částky dle jednotlivých zaměstnanců, soud nepřihlížel, když tato nebyla doručena žalované. K nárokům uplatněným fakturami za ubytování zaměstnanců:

63. Podnájemní smlouva ze dne 1. 5. 2019 (čl. 24-26, shodně čl. 150-151 spisu) prokazuje, že byla uzavřena mezi žalobkyní na straně nájemce a žalovanou na straně podnájemce. Nájemce byl na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 9. 1. 2019 nájemcem pokojů 2.1. až 15., které se nacházely v nemovitosti [adresa], objektu občanské vybavenosti, v obci [obec]. Nemovitost tvořilo přízemí a 2. nadzemní podlaží, přičemž vedle uvedených pokojů byl podnájemce oprávněn užívat v rozsahu nezbytném pro naplnění účelu smlouvy také společné části domu: hlavní vchod, vstupní halu a chodby se schodištěm, kuchyň v pokoji [číslo] [číslo] sociální zařízení umístněná v pokojích (čl. I). Nájemce touto smlouvou přenechal podnájemci za smluvené nájemné do užívání část pokojů uvedených v článku I. smlouvy dle faktického využití podnájemce včetně jejich vnitřního vybavení, včetně možnosti využívání společných částí domu a podnájemce se mu za to zavázal zaplatit nájemné. Podnájem byl sjednán na dobu neurčitou počínaje dnem 1. 5. 2019 (čl. II). Smluvní strany se dohodly na smluvní výši měsíčního paušálního nájemného ve výši 160 Kč (bez DPH) za lůžko a noc za všechny bytové prostoty specifikované v článku I., přičemž cena zahrnovala všechny služby a náklady spojené s ubytováním. Splatnost nájemného byla sjednána na 30. kalendářní den ode dne vystavení faktury žalobkyní za předchozí měsíc (čl. [příjmení]). Pronajímatel prostor dal souhlas s uzavřením cit. podnájemní smlouvy (Souhlas s podnájemní smlouvou).

64. Z objednávky č. OR000341 ze dne 14. 5. 2019 (čl. 149 spisu) se podává, že si žalovaná u žalobkyně objednala pro měsíc srpen 2019 620 lůžek v ceně 160 Kč/lůžko (bez DPH), pro měsíc září 2019 600 lůžek v ceně 160 Kč/lůžko (bez DPH), pro měsíc říjen 2019 620 lůžek v ceně 160 Kč/lůžko (bez DPH) a pro měsíc listopad 2019 600 lůžek v ceně 160 Kč/lůžko (bez DPH). Žalovaná uvedla 30 denní splatnost faktur, a to od vystavení faktury.

65. Z emailové korespondence účastníků z 19. – 23. 8. 2019 (čl. 177-178 spisu) má soud za prokázané, že žalovaná požádala o uvádění předmětu plnění: podnájem bytových prostor s příslušenstvím za měsíc ……. 2019 a uvádění počtu lůžek/sazba za lůžko, uvedená emailová korespondence byla ověřena náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu).

66. Z emailové korespondence účastníků ze dne 12. 9. 2019 (čl. 159-160 spisu) soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o prodloužení lhůty splatnosti o jeden měsíc, přičemž žalovaná nabídla prodloužení splatnosti k 15. dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo ubytování poskytnuto, uvedená emailová korespondence byla ověřena náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu). K faktuře [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci srpnu 2019 znějící na částku ve výši 120 032 Kč:

67. Email paní [příjmení] žalované ze dne 6. 8. 2019 (čl. 154 spisu) dokládá, že žalobkyně zaslala emailem žalované fakturu [číslo] za ubytování zaměstnanců za srpen 2019. Uvedený email byl ověřen náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu), přičemž přílohou je faktura [číslo] jak je založena na čl. 155 spisu.

68. Z faktury [číslo] ze dne 6. 8. 2019 (čl. 155 spisu) se podává, že žalobkyně účtovala žalované na základě podnájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2019 a objednávky č. 0R000341 za ubytování zaměstnanců za měsíc srpen 2019 částku ve výši 120 032 Kč s datem splatnosti 5. 9. 2019.

69. Z emailu paní [příjmení] žalované ze dne 30. 8. 2019 (čl. 152 spisu) vyplývá, že žalobkyně zaslala emailem žalované opravenou fakturu [číslo]. Uvedený email byl ověřen náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu), přičemž přílohou je faktura [číslo] jak je založena na čl. 153 spisu.

70. Faktura [číslo] ze dne 6. 8. 2019 ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020, čl. 153 spisu) prokazuje, že žalobkyně účtovala žalované za podnájem bytových prostor s příslušenstvím za měsíc srpen 2019 částku ve výši 120 032 Kč s datem splatnosti 5. 9. 2019. K faktuře [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci srpnu 2019 znějící na částku ve výši 12 196,80 Kč:

71. Z emailové korespondence pana [příjmení] (jednatel žalobkyně) s paní [příjmení] (zaměstnankyně [právnická osoba] a.s.) a s paní [příjmení] (zaměstnankyně žalované dne 3. - 12. 9. 2019 (čl. 169-172 spisu) má soud za prokázané, že v návaznosti na objednávku zaměstnankyně [právnická osoba] a.s. (není součástí spisu) požádal jednatel žalobkyně o doplnění a podepsání podnájemní smlouvy, když [právnická osoba] a.s. objednala u žalobkyně ubytování 9 osob na období 26. 8. – 2. 9. 2019. Žalobkyně tuto objednávku neakceptovala a požádala o její opravu. Následně [právnická osoba] a.s. požádala žalobkyni o storno faktur vystavených na žalovanou a fakturaci právě [právnická osoba] a.s. s ohledem na uplatnění této částky na agentuře práce. Poté žalobkyně žalované a [právnická osoba] a.s. sdělila, že jelikož mezi žalobkyní a [právnická osoba] a.s. není žádný právní vztah a [právnická osoba] a.s. objednávku neopravila dle požadavků žalobkyně, bude fakturováno žalované, s níž má žalobkyně podepsánu podnájemní smlouvu a která umožnila ubytování těchto zaměstnanců. Emailová korespondence byla ověřena náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu).

72. Z emailové korespondence paní [příjmení] s paní [příjmení] ze dne 11. – 12. 9. 2019 (čl. 167 spisu) soud naznal, že žalobkyně zaslala dne 11. 9. 2019 emailem žalované fakturu za ubytování za srpen 2019 a následně dne 12. 9. 2019 požádala žalovaná o změnu textace na faktuře, která byla vystavena s textací dle podnájemní smlouvy. Uvedený email byl ověřen náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu), přičemž přílohou je faktura [číslo] jak je založena na čl. 168 spisu.

73. Z faktury [číslo] ze dne 11. 9. 2019 ([příjmení], sp. zn. 22 C 139/2020), ze které vyplývá, že žalobkyně účtovala žalované za podnájem bytových prostor s příslušenstvím za měsíc srpen 2019 částku ve výši 12 196,80 Kč s datem splatnosti 11. 10. 2019, soud nezjistil žádné pro věc významné skutečnosti, když tato faktura byla v návaznosti na žádost žalované (viz bod 72 rozsudku) opravena.

74. Faktura [číslo] ze dne 11. 9. 2019 (čl. 168 spisu) dokládá, že žalobkyně účtovala žalované za ubytování zaměstnanců za měsíc srpnu 2019 (9 lidí x 7 nocí x 160 Kč/noc) částku ve výši 12 196,80 Kč s datem splatnosti 11. 10. 2019. K faktuře [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci září 2019 znějící na částku ve výši 116 160 Kč:

75. Z emailu paní [příjmení] žalované ze dne 5. 9. 2019 (čl. 161 spisu) se podává, že žalobkyně zaslala emailem žalované fakturu [číslo]. Uvedený email byl ověřen náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu), přičemž přílohou je faktura [číslo] jak je založena na čl. 162 spisu.

76. Z faktury [číslo] ze dne 5. 10. 2019 ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020, čl. 162 spisu) má soud za to, že žalobkyně účtovala žalované za podnájem bytových prostor s příslušenstvím za měsíc září 2019 částku ve výši 116 160 Kč s datem splatnosti 5. 10. 2019. K faktuře [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci říjnu 2019 znějící na částku ve výši 120 032 Kč:

77. Z emailu paní [příjmení] žalované ze dne 10. 10. 2019 (čl. 163 spisu) vyplývá, že žalobkyně zaslala emailem žalované fakturu [číslo]. Uvedený email byl ověřen náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu), přičemž přílohou je faktura [číslo] jak je založena na čl. 164 spisu.

78. Z faktury [číslo] ze dne 10. 10. 2019 ([příjmení], sp. zn. 22 C 139/2020, čl. 164 spisu) se podává, že žalobkyně účtovala žalované za podnájem bytových prostor s příslušenstvím za měsíc říjen 2019 částku ve výši 120 032 Kč s datem splatnosti 10. 11. 2019. K faktuře [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci listopadu 2019 znějící na částku ve výši 116 160 Kč:

79. Email paní [příjmení] žalované ze dne 5. 11. 2019 (čl. 165 spisu) prokazuje, že žalobkyně zaslala emailem žalované fakturu za podnájem bytových prostor v měsíci listopadu, uvedený email byl ověřen náhledem do zpráv v MS Outlook v PC zástupce žalobkyně (čl. 249 spisu), přičemž přílohou je faktura [číslo] jak je založena na čl. 166 spisu.

80. Z faktury [číslo] ze dne 5. 11. 2019 ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020, čl. 166 spisu) vzal soud za prokázané, že žalobkyně účtovala žalované za podnájem bytových prostor s příslušenstvím za měsíc listopad 2019 částku ve výši 116 160 Kč s datem splatnosti 5. 12. 2019.

81. Z emailu paní [příjmení] paní [příjmení] a v kopii [příjmení] ze dne 17. 12. 2019 (provedeno náhledem na PC zástupce žalobkyně), se podává, že paní [příjmení] vrátila fakturu [číslo] s odůvodněním, že dle informace paní [příjmení] je fakturovaná částka neoprávněná, jelikož pracovníci opustili ubytovnu 13. 11. 2019 a je fakturován celý měsíc.

82. Z emailu paní [příjmení] paní [příjmení] ze dne 18. 12. 2019 v 6:41 hod. (provedeno náhledem na PC zástupce žalobkyně), soud zjistil, že paní [příjmení] zaslala paní [příjmení] opravenou fakturu [číslo] za ubytování v listopadu (20 míst x 12 dní x 160 Kč, znějící na částku 38 400 Kč). Přílohou tohoto emailu je faktura [číslo] jak je založena na čl. 42 spisu.

83. Z faktury [číslo] ze dne 30. 11. 2019 (čl. 42 spisu) soud naznal, že žalobkyně účtovala žalované za podnájem bytových prostor s příslušenstvím za období 1. 11. – 12. 11. 2019 částku ve výši 46 464 Kč s datem splatnosti 30. 12. 2019.

84. Z emailu paní [příjmení] paní [příjmení] ze dne 18. 12. 2019 v 11:20 hod. (provedeno náhledem na PC zástupce žalobkyně) je zřejmé, že paní [příjmení] zaslala paní [příjmení] fakturu [číslo] znějící na částku 95 000 Kč + DPH, která byla správně účtována dle platné objednávky. Současně se omluvila, že nepředloženě reagovala na email paní [příjmení] a předmětnou fakturu opravila bez porady s vedením [právnická osoba] (žalobkyně). Součástí tohoto emailu je faktura [číslo] jak je založena na čl. 166 spisu. K předžalobní výzvě k plnění:

85. Výzva k úhradě – předžalobní upomínka ze dne 15. 11. 2019 ve spojení s dodejkou ze dne 18. 11. 2019 ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020, sp. zn. 22 C 139/2020), opakovaná výzva k úhradě – předžalobní upomínka ze dne 6. 12. 2019 ve spojení s dodejkou ze dne 9. 12. 2019 ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020, sp. zn. 22 C 139/2020) a opakovaná výzva k úhradě – předžalobní upomínka ze dne 27. 12. 2019 ve spojení s dodejkou ze dne 7. 1. 2020 ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020, sp. zn. 22 C 139/2020) dokládají, že žalobkyně splnila svoji povinnost dle ust. § 142a o. s. ř. K žalovanou uplatněným kompenzačním námitkám:

86. Z listiny označené jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době (čl. 264 spisu) soud zjistil, že pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 21. 5. 2019.

87. Z e-mailu pana [příjmení] paní [příjmení], [příjmení] a panu [příjmení] ze dne 27. 5. 2019 (čl. 265, shodně čl. 266-267 spisu) vyplývá, že pan [příjmení] informoval žalovanou o ukončení pracovního poměru pana [jméno] [příjmení] ke dni 21. 5. 2019.

88. Listina označená jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době (čl. 268 spisu) prokazuje, že pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 23. 8. 2019. Žalobkyně dále ve zrušení pracovního poměru uvedla, že pan [příjmení] odpracoval pravidelnou směnu dne 22. 8. 2019 a na další pravidelnou směnu již nenastoupil.

89. Z e-mailu pana [příjmení] paní [příjmení] ze dne 16. 9. 2019 (čl. 269 spisu) má soud za zjištěné, že pan [příjmení] informoval paní [příjmení] o tom, že pan [příjmení] [jméno] odešel cca v 1 hodinu v noci z práce a nikomu nic nenahlásil a z tohoto důvodu jej pan [příjmení] ke dni 16. 9. 2019 ukončil. Dále pan [příjmení] informoval paní [příjmení], že si pan [příjmení] [příjmení] zlomil prst a je od 16. 9. 2019 v pracovní neschopnosti. Závěrem pan [příjmení] uvedl, že na náhradách pracuje, ale žádní jiní zájemci se nehlásí.

90. Z e-mailu paní [příjmení] panu [příjmení] ze dne 16. 9. 2019 (čl. 269 spisu) má soud za to, že paní [příjmení] poděkovala panu [příjmení] za informace.

91. Z listiny označené jako písemný pokyn zaměstnanci k dočasnému výkonu práce u jiného zaměstnavatele ze dne 18. 9. 2019 (čl. 270 spisu) se podává, že žalobkyně přidělila pana [příjmení] [jméno] k dočasnému výkonu práce u společnosti [právnická osoba] a to od 18. 9. 2019.

92. Listina označená jako dodatek [číslo] uzavřený mezi žalobkyní a panem [příjmení] [jméno] ze dne 18. 9. 2019 (čl. 271 spisu) dokládá, že došlo ke změně pracovní pozice pana [příjmení].

93. Z listiny označené jako žádost pana [příjmení] ze dne 18. 9. 2019 (čl. 272 spisu) soud naznal, že pan [příjmení] požádal žalobkyni o prodloužení dočasného přidělení k výkonu práce u [právnická osoba] na dobu přesahující 12 kalendářních měsíců.

94. Z listiny označené jako rozvázání pracovního poměru dohodou ze dne 7. 10. 2019 (čl. 273 spisu) soud zjistil, že se žalobkyně a pan [příjmení] [příjmení] dohodli na ukončení pracovního poměru ke dni 7. 10. 2019.

95. Z listiny označené jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době (čl. 274 spisu) se podává, že pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 30. 8. 2019. Žalobkyně dále ve zrušení pracovního poměru uvedla, že pan [příjmení] odpracoval pravidelnou směnu dne 29. 8. 2019 a na další pravidelnou směnu již nenastoupil.

96. Listina označená jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době (čl. 275 spisu) prokazuje, že pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 3. 9. 2019.

97. Z listiny označené jako okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne 6. 6. 2019 (čl. 276 spisu) má soud za prokázané, že pracovní poměr s panem [jméno] [příjmení] byl zrušen z důvodu porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, když pan [příjmení] ve dnech 27. 3., 5. 6. – 6. 6. 2019 nenastoupil do práce u žalované. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 6. 6. 2019.

98. Z listiny označené jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době (čl. 277 spisu) se podává, že pracovní poměr pana [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 19. 2. 2019.

99. Z e-mailu pana [příjmení] paní [příjmení], [příjmení] a panu [příjmení] ze dne 5. 4. 2019 (čl. 278-280 spisu) má soud za to, že dne 5. 4. 2019 zaslal pan [příjmení] žalované informaci, že pan [jméno] [příjmení] nastoupil u žalované dne 6. 2. 2019 a u žalované i skončil ke dni 4. 4. 2019 a to z důvodu požadavku klienta.

100. Listina označená jako písemný pokyn zaměstnanci k dočasnému výkonu práce u jiného zaměstnavatele ze dne 1. 4. 2019 (čl. 281-282 spisu) dokládá, že žalobkyně přidělila pana [jméno] [příjmení] k dočasnému výkonu práce u společnosti [právnická osoba] a to od 1. 4. 2019.

101. Z listiny označené jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době (čl. 283 spisu) vyplývá, že pracovní poměr pana [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 21. 2. 2019.

102. Z listiny označené jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době (čl. 284 spisu) je zřejmé, že pracovní poměr pana [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 25. 3. 2019.

103. Z listiny označené jako okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne 2. 9. 2019 (čl. 285 spisu) se podává, že pracovní poměr s panem [jméno] [příjmení] byl zrušen z důvodu porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, když pan [příjmení] ve dnech 27. 8. – 2. 9. 2019 nenastoupil do práce u žalované.

104. Dodejka ze dne 3. 9. 2019 (čl. 286 spisu) prokazuje, že zásilka adresovaná panu [jméno] [příjmení] na adresu [adresa]

105. Z listiny označené jako rozvázání pracovního poměru dohodou ze dne 23. 8. 2019 (čl. 287 spisu) soud zjistil, že se žalobkyně a pan [jméno] [jméno] [příjmení] dohodli na ukončení pracovního poměru ke dni 23. 8. 2019.

106. Z listiny označené jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době (čl. 288 spisu) dokládá, že pracovní poměr pana [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 31. 1. 2019.

107. Z listiny označené jako okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne 15. 2. 2019 (čl. 289 spisu) má soud za prokázané, že pracovní poměr s panem [jméno] [příjmení] byl zrušen z důvodu porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, když pan [příjmení] ve dnech 11. 2. – 15. 2. 2019 nenastoupil do práce u žalované.

108. Z e-mailu pana [příjmení] paní [příjmení] a panu [příjmení], v kopii paní [příjmení] (čl. 290-292 spisu) ze dne 20. 2. 2019 má soud za to, že pan [příjmení] informoval ostatní adresáty, že pracovní poměr pana [příjmení] trval od 8. 1. 2019 do 31. 1. 2019.

109. E-mail pana [příjmení] paní [příjmení], [příjmení] a panu [příjmení] ze dne 4. 3. 2019 (čl. 293-295 spisu) dokládá, že pracovní poměr pana [příjmení] trval od 8. 1. 2019 – 31. 1. 2019, kdy byl ukončen na základě požadavku klienta.

110. Z listiny označené jako písemný pokyn zaměstnanci k dočasnému výkonu práce u jiného zaměstnavatele ze dne 1. 2. 2019 (čl. 296 spisu) vyplývá, že žalobkyně přidělila pana [jméno] [příjmení] k dočasnému výkonu práce u společnosti [právnická osoba], a to od 1. 2. 2019.

111. Z listiny označené jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době (čl. 297 spisu) je zřejmé, že pracovní poměr pana [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 14. 1. 2019.

112. Z listiny označené jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době (čl. 298 spisu) soud zjistil, že pracovní poměr pana [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 14. 1. 2019.

113. Z listiny označené jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době (čl. 299, shodně čl. 300 spisu) se podává, že pracovní poměr pana [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 29. 1. 2019. Žalobkyně dále ve zrušení pracovního poměru uvádí, že pan [příjmení] odpracoval pravidelnou směnu dne 28. 1. 2019 a na další pravidelnou směnu již nenastoupil.

114. Listina označená jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době (čl. 301, shodně čl. 302 spisu) prokazuje, že pracovní poměr pana [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 11. 2. 2019.

115. Z listiny označené jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době (čl. 303 spisu) se podává, že pracovní poměr pana [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 29. 1. 2019. Žalobkyně dále ve zrušení pracovního poměru uvádí, že pan [příjmení] odpracoval pravidelnou směnu dne 28. 1. 2019 a na další pravidelnou směnu již nenastoupil.

116. Z listiny označené jako rozvázání pracovního poměru dohodou ze dne 2. 5. 2019 (čl. 304 spisu) má soud za prokázané, že se žalobkyně a pan [jméno] [příjmení] dohodli na ukončení pracovního poměru ke dni 2. 5. 2019.

117. Z listiny označené jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době (čl. 305 spisu) plyne, že pracovní poměr pana [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době. Zaměstnanec zrušení pracovního poměru převzal dne 31. 1. 2019. Žalobkyně dále ve zrušení pracovního poměru uvedla, že pan [příjmení] odpracoval pravidelnou směnu dne 29. 1. 2019 a na další pravidelnou směnu již nenastoupil.

118. Z listiny označené jako rozvázání pracovního poměru dohodou ze dne 29. 8. 2019 (čl. 306 spisu) soud zjistil, že se žalobkyně a pan [jméno] [příjmení] dohodli na ukončení pracovního poměru ke dni 29. 8. 2019.

119. Listina označená jako rozvázání pracovního poměru dohodou ze dne 12. 8. 2019 (čl. 307 spisu) dokládá, že se žalobkyně a pan [příjmení] [jméno] [příjmení] dohodli na ukončení pracovního poměru ke dni 12. 8. 2019.

120. Z listiny označené jako rozvázání pracovního poměru dohodou ze dne 13. 8. 2019 (čl. 308 spisu) vyplývá, že se žalobkyně a pan [jméno] [příjmení] dohodli na ukončení pracovního poměru ke dni 13. 8. 2019.

121. Z listiny označené jako písemný pokyn zaměstnanci k dočasnému výkonu práce u jiného zaměstnavatele ze dne 30. 10. 2019 (čl. 309 spisu) má soud za to, že žalobkyně přidělila pana [jméno] [příjmení] k dočasnému výkonu práce u [právnická osoba], a. s., a to od 30. 10. 2019.

122. E-mail pana [příjmení] paní [příjmení], panu [příjmení], panu [příjmení] a panu [příjmení] ze dne 21. 10. 2019 (čl. 310 spisu) prokazuje, že pan [příjmení] informoval žalovanou, že měl pan [příjmení] v pátek úraz a dne 21. 10. 2019 byl u lékaře, který mu vystavil pracovní neschopenku. Jelikož měl chybět člověk na ranní, měl se pan [příjmení] pokusit domluvit s panem [příjmení], aby místo na odpolední chodil od následujícího dne na ranní směnu.

123. Z e-mailu pana [příjmení] paní [příjmení], panu [příjmení], panu [příjmení] a panu [příjmení] ze dne 21. 10. 2019 (čl. 310 spisu) soud naznal, že pan [příjmení] potvrdil, že pan [příjmení] bude od následujícího dne chodit na ranní směnu 124. Z informace o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance (čl. 312 spisu) se podává, že pan [jméno] [příjmení] byl uznán neschopen práce od 18. 10. 2019 do 30. 10. 2019.

125. Soud nezjistil, žádné významné skutečnosti z emailu paní [příjmení] žalované ze dne 11. 9. 2019 (čl. 173 spisu), faktury [číslo] ze dne 11. 9. 2019 (čl. 174 spisu), z emailu paní [příjmení] žalované ze dne 13. 9. 2019 (čl. 175 spisu), faktury [číslo] ze dne 11. 9. 2019 ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020, čl. 176, spisu) a z emailové korespondence mezi paní [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení] za období 5. – 12. 9. 2019 (provedeno náhledem na PC zástupce žalobkyně, následně založeno na čl. 254-257 spisu), jelikož tyto důkazy byly navrženy k prokázání nároku vyúčtovaného fakturou [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci září 2019 znějící na částku ve výši 3 484,80 Kč, žaloba byla následně vzata v této části zpět a řízení bylo v této části (výrokem č. I rozsudku) zastaveno. K zamítnutým návrhům na doplnění dokazování:

126. Soud zamítl návrhy žalobkyně na doplnění dokazování fakturami [číslo] ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020), [číslo] ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020, čl. 140 spisu) včetně emailu ze dne 11. 3. 2019 (čl. 139 spisu), [číslo] ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020), [číslo] ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020), [číslo] ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020, čl. 142 spisu) včetně emailu ze dne 10. 4. 2019 (čl. 141 spisu), [číslo] ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020, čl. 144 spisu) včetně emailu ze dne 10. 5. 2019 (čl. 143 spisu), [číslo] ([příjmení], sp. zn. 22 C 139/2020), [číslo] ([příjmení], sp. zn. 22 C 139/2020), [číslo] ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020, čl. 146 spisu) včetně emailu ze dne 12. 6. 2019 (čl. 145 spisu), [číslo] ([příjmení], sp. zn. 22 C 139/2020), [číslo] ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020), [číslo] ([příjmení], sp. zn. 22 C 130/2020, čl. 148 spisu) včetně emailu ze dne 16. 8. 2019 (čl. 147 spisu), když nároky uplatněné těmito fakturami byly žalovanou uhrazeny a řízení v této části bylo zastaveno.

127. Dále soud zamítl návrhy žalované na doplnění dokazování potvrzením o úhradě částky ve výši 17 574,33 Kč (čl. 40 spisu), potvrzením o úhradě částky ve výši 3 645,58 Kč (čl. 41 spisu) a potvrzením o úhradě částky ve výši 53 730,35 Kč (čl. 46 spisu) z důvodu, že žalobkyně potvrdila úhradu těchto částek a řízení bylo v této části zastaveno.

128. Soud zamítl i návrhy žalobkyně na doplnění dokazování emailovou korespondencí pověřeného zaměstnance žalobkyně s pověřenou zaměstnankyní žalované z 14. – 16. 2. 2019 (čl. 135 spisu), emailovou korespondencí pověřeného zaměstnance žalobkyně s pověřenou zaměstnankyní žalované z 8. – 11. 3. 2019 (čl. 136 spisu), emailovou korespondencí pověřeného zaměstnance žalobkyně s pověřenou zaměstnankyní žalované z 7. – 8. 7. 2019 (čl. 137-138 spisu), emailovou korespondencí účastníků z 7. – 20. 8. 2019 (čl. 156-158 spisu) z důvodu, že tyto důkazy se vztahují k nárokům, které byly žalovanou uhrazeny a řízení v této části bylo zastaveno.

129. Rovněž soud zamítl návrhy žalobkyně na doplnění dokazování svědeckým výslechem paní [jméno] [příjmení], paní [příjmení] [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [jméno], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [příjmení] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [příjmení] [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [příjmení] [jméno], paní [jméno] [příjmení], paní [jméno] [příjmení], paní [jméno] [příjmení], paní [jméno] [příjmení] a ubytovací knihou a knihou příchodů a odchodů k nemovitosti [adresa], obec Mukařov, jelikož měl skutkový stav za dostatečně prokázaný z dříve provedených důkazů.

130. Soud zamítl také návrhy žalované na doplnění dokazování svědeckým výslechem pana [příjmení] [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení], když měl skutkový stav za dostatečně prokázaný z dříve provedených důkazů. Soud taktéž zamítl jejich výslech ke kompenzačním námitkám uplatněným při jednání dne 18. 5. 2021, když měl kompenzační námitky uplatněné při jednání dne 18. 5. 2021 za vznesené v rozporu s koncentrací řízení.

131. Soud zamítl i návrhy žalobkyně na doplnění dokazování písemným pokynem zaměstnanci k dočasnému výkonu práce u jiného zaměstnavatele – [jméno] [příjmení] (čl. 313-314 spisu), písemným pokynem zaměstnanci k dočasnému výkonu práce u jiného zaměstnavatele – [příjmení] [jméno] (čl. 315-316 spisu) a písemným pokynem zaměstnanci k dočasnému výkonu práce u jiného zaměstnavatele – [příjmení] [jméno] (čl. 317-318 spisu), když tyto důkazy byly žalobkyní navrženy v rozporu s koncentrací řízení (po koncentraci dle ust. § 118b o. s. ř., aniž by se na ně vztahovalo poučení soudu dle ust. § 118a o. s. ř.).

132. Soud k důkazu neprováděl CD (založené na čl. 241 spisu), když zástupce žalobkyně na jeho provedení netrval (soubory byly provedeny náhledem z PC zástupce žalobkyně) a pro soud byl předložený formát nečitelný, o čemž byl zástupce žalobkyně poučen. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

133. Na základě rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 (bod [číslo] rozsudku) ve znění jejího dodatku [číslo] (bod [číslo] rozsudku) a ve spojení s dílčími dohodami (bod [číslo] rozsudku) má soud za prokázané, že na základě objednávek žalované přidělila žalobkyně své zaměstnance ([příjmení] [obec], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [jméno] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno] a [anonymizována dvě slova]) k výkonu práce u žalované v měsíci srpnu 2019. Na základě podkladů k fakturaci zaslaných žalovanou (bod [číslo] rozsudku) vystavila žalobkyně za přidělené zaměstnance v měsíci srpnu 2019 fakturu [číslo] znějící na částku ve výši 543 005,80 Kč s datem splatnosti 24. 10. 2019 (bod [číslo] rozsudku). Tato faktura byla žalované odeslána elektronicky dne 9. 9. 2019 (bod [číslo] rozsudku).

134. Na základě rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 (bod [číslo] rozsudku) ve znění jejího dodatku [číslo] (bod [číslo] rozsudku) a ve spojení s dílčími dohodami (bod [číslo] rozsudku) má soud za prokázané, že na základě objednávek žalované přidělila žalobkyně své zaměstnance ([příjmení] [obec], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [jméno] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno] a [anonymizována dvě slova]) k výkonu práce u žalované v měsíci září 2019. Na základě podkladů k fakturaci zaslaných žalovanou (bod [číslo] rozsudku) vystavila žalobkyně za přidělené zaměstnance v měsíci září 2019 fakturu [číslo] znějící na částku ve výši 454 740,20 Kč s datem splatnosti 25. 11. 2019 (bod [číslo] rozsudku). Tato faktura byla žalované odeslána elektronicky dne 10. 10. 2019 (bod [číslo] rozsudku).

135. Na základě rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 (bod [číslo] rozsudku) ve znění jejího dodatku [číslo] (bod [číslo] rozsudku) a ve spojení s dílčími dohodami (bod [číslo] rozsudku) má soud za prokázané, že na základě objednávek žalované přidělila žalobkyně své zaměstnance ([příjmení] [obec], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [jméno] [jméno] a [příjmení] [jméno]) k výkonu práce u žalované v měsíci říjnu 2019. Na základě podkladů k fakturaci zaslaných žalovanou (bod [číslo] rozsudku) vystavila žalobkyně za přidělené zaměstnance v měsíci říjnu 2019 fakturu [číslo] znějící na částku ve výši 357 915,36 Kč s datem splatnosti 25. 12. 2019 (bod [číslo] rozsudku). Tato faktura byla žalované odeslána elektronicky dne 11. 11. 2019 (bod [číslo] rozsudku).

136. Na základě podnájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2019 (bod [číslo] rozsudku) ve spojení s objednávkou žalované č. [anonymizováno] ze dne 14. 5. 2019 (bod [číslo] rozsudku) má soud za prokázané, že si žalovaná u žalobkyně objednala pro měsíc srpen 2019 620 lůžek v nemovitosti [adresa], objektu občanské vybavenosti, v obci [obec] v ceně 160 Kč/lůžko (bez DPH). Dne 6. 8. 2019 odeslala žalobkyně žalované fakturu [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci srpnu 2019 (bod [číslo] rozsudku) znějící na částku ve výši 120 032 Kč s datem splatnosti 5. 9. 2019 (bod [číslo] rozsudku). Následně dne 30. 8. 2019 v návaznosti na žádost žalované (bod [číslo] rozsudku) zaslala žalobkyně žalované opravenou [číslo] (bod [číslo] rozsudku), přičemž v textu faktury došlo ke změně textu na„ za podnájem bytových prostor s příslušenstvím za měsíc srpen 2019 (bod [číslo] rozsudku).

137. Na základě podnájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2019 (bod [číslo] rozsudku) ve spojení s emailovou komunikací účastníků z období 3. – 12. 9. 2019 (bod [číslo] rozsudku) má soud za prokázané, že žalovaná nad rámec objednávky č. [anonymizováno] ze dne 14. 5. 2019 využila v období 26. 8. – 2. 9. 2019 ubytování pro dalších devět zaměstnanců v nemovitosti [adresa], objektu občanské vybavenosti, v obci [obec]. Dne 11. 9. 2019 odeslala žalobkyně žalované fakturu [číslo] za podnájem bytových prostor s příslušenstvím za měsíc srpen 2019 (bod [číslo] rozsudku) znějící na částku ve výši 12 196,80 Kč s datem splatnosti 11. 10. 2019 (bod [číslo] rozsudku). Následně dne 12. 9. 2019 v návaznosti na žádost žalované (bod [číslo] rozsudku) zaslala žalobkyně žalované opravenou [číslo] (bod [číslo] rozsudku), přičemž v textu faktury došlo ke změně textu na„ za ubytování zaměstnanců za měsíc srpnu 2019 (9 lidí x 7 nocí x 160 Kč/noc) ” (bod [číslo] rozsudku).

138. Na základě podnájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2019 (bod [číslo] rozsudku) ve spojení s objednávkou žalované č. [anonymizováno] ze dne 14. 5. 2019 (bod [číslo] rozsudku) má soud za prokázané, že si žalovaná u žalobkyně objednala pro měsíc září 2019 600 lůžek v nemovitosti [adresa], objektu občanské vybavenosti, v obci [obec] v ceně 160 Kč/lůžko (bez DPH). Dne 5. 9. 2019 odeslala žalobkyně žalované fakturu [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci září 2019 (bod [číslo] rozsudku) znějící na částku ve výši 116 160 Kč s datem splatnosti 5. 10. 2019 (bod [číslo] rozsudku).

139. Na základě podnájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2019 (bod [číslo] rozsudku) ve spojení s objednávkou žalované č. [anonymizováno] ze dne 14. 5. 2019 (bod [číslo] rozsudku) má soud za prokázané, že si žalovaná u žalobkyně objednala pro měsíc říjen 2019 620 lůžek v nemovitosti [adresa], objektu občanské vybavenosti, v obci [obec] v ceně 160 Kč/lůžko (bez DPH). Dne 10. 10. 2019 odeslala žalobkyně žalované fakturu [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci říjnu 2019 (bod [číslo] rozsudku) znějící na částku ve výši 120 032 Kč s datem splatnosti 10. 11. 2019 (bod [číslo] rozsudku).

140. Na základě podnájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2019 (bod [číslo] rozsudku) ve spojení s objednávkou žalované č. [anonymizováno] ze dne 14. 5. 2019 (bod [číslo] rozsudku) má soud za prokázané, že si žalovaná u žalobkyně objednala pro měsíc listopad 2019 600 lůžek v nemovitosti [adresa], objektu občanské vybavenosti, v obci [obec] v ceně 160 Kč/lůžko (bez DPH). Dne 5. 11. 2019 odeslala žalobkyně žalované fakturu [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci listopadu 2019 (bod [číslo] rozsudku) znějící na částku ve výši 116 160 Kč s datem splatnosti 5. 12. 2019 (bod [číslo] rozsudku). Následně dne 18. 12. 2019 v návaznosti na vrácení faktury žalovanou (bod [číslo] rozsudku) zaslala žalobkyně žalované opravenou [číslo] (bod [číslo] rozsudku), přičemž došlo ke změně fakturované částky na částku 46 464 Kč dle skutečně využité kapacity (bod [číslo] rozsudku). Téhož dne 18. 12. 2019 zaslala žalobkyně žalované původní fakturu [číslo] znějící na částku 116 160 Kč, když tato částka byla účtována dle platné objednávky (bod [číslo] rozsudku).

141. Do dne odstoupení od rámcové smlouvy (25. 10. 2019) uhradila žalovaná faktury [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] po lhůtě jejich splatnosti (bod [číslo] písm. c) rozsudku), přičemž zákonný úrok z prodlení uhradila žalovaná až v průběhu soudního řízení (bod [číslo] rozsudku) a náklady spojené s uplatněním těchto pohledávek neuhradila dosud (bod [číslo] rozsudku). Fakturu [číslo] s datem splatnosti 21. 9. 2019 žalovaná uhradila ke dni odstoupení od rámcové smlouvy (25. 10. 2019) pouze částečně (bod [číslo] písm. c) rozsudku ve spojení s bodem [číslo] rozsudku), přičemž zbývající část faktury, zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky uhradila žalovaná až v průběhu soudního řízení (bod [číslo] rozsudku). Fakturu [číslo] s datem splatnosti 24. 10. 2019 žalovaná ke dni odstoupení od rámcové smlouvy (25. 10. 2019) neuhradila dosud (bod [číslo] písm. a) rozsudku).

142. Žalobkyně uplatnila v řízení sedm kompenzačních námitek – představující nároky na smluvní pokutu (bod [číslo] rozsudku), aniž by předtím žalobkyni vyzvala k jejich úhradě. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: K nárokům uplatněným na základě rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019:

143. Dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upraven.

144. Dle ust. § 166 odst. 1 o. z., právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku.

145. Dne 1. 2. 2019 uzavřeli účastníci rámcovou smlouvu o dočasném přidělování zaměstnanců, v níž si účastníci vzájemně sjednali svá práva a povinnosti. Zatímco se žalobkyně zavázala na základě uzavřených dílčích dohod dočasně přidělovat žalované své zaměstnance k výkonu práce u žalované, žalovaná se oproti tomu zavázala hradit žalobkyni za tyto služby sjednanou odměnu. Žalovaná se rovněž zavázala vést evidenci odpracovaných hodin zaměstnanců a nejpozději 5. pracovní den po uplynutí příslušného kalendářního měsíce, v němž zaměstnanec vykonával u žalované práci, odevzdat potvrzený pracovní výkaz žalobkyni. Pověřenými zástupci smluvních stran pro plnění smlouvy byly u žalobkyně pan [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení] a u žalované paní [jméno] [příjmení] (bod [číslo] rozsudku).

146. Jelikož faktura [číslo] za přidělené zaměstnance v měsíci srpnu 2019 znějící na částku ve výši 543 005,80 Kč byla žalobkyní vystavena až po obdržení podkladů od pověřené zaměstnankyně žalované (paní [příjmení]) a všichni zaměstnanci měli pro období, kdy pro žalovanou vykonávali práci, uzavřenu dílčí dohodu, shledal soud nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 543 005,80 Kč plně důvodným.

147. Jelikož faktura [číslo] za přidělené zaměstnance v měsíci září 2019 znějící na částku ve výši 454 740,20 Kč byla žalobkyní vystavena až po obdržení podkladů od pověřené zaměstnankyně žalované (paní [příjmení], která paní [příjmení] zastupovala) a všichni zaměstnanci měli pro období, kdy pro žalovanou vykonávali práci, uzavřenu dílčí dohodu, shledal soud nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 454 740,20 Kč plně důvodným.

148. Jelikož faktura [číslo] za přidělené zaměstnance v měsíci říjnu 2019 znějící na částku ve výši 357 915,36 Kč byla žalobkyní vystavena až po obdržení podkladů od pověřené zaměstnankyně žalované (paní [příjmení]) a všichni zaměstnanci měli pro období, kdy pro žalovanou vykonávali práci, uzavřenu dílčí dohodu, shledal soud nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 357 915,36 Kč plně důvodným. K nárokům uplatněným na základě podnájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2019, resp. objednávky č. [anonymizováno] ze dne 14. 5. 2019:

149. Dle ust. § 2215 odst. 1 o. z., souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.

150. Dle ust. § 2275 odst. 1 o. z., v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.

151. Obsah pojmu se řídí úpravou užití věci, která je obsahu podnájmu nejbližší. Dochází-li k dočasnému přenechání věci k užití třetí osobou za úplatu, použijí se pro vztah nájemce a podnájemce obdobně práva a povinnosti pronajímatele a nájemce, a to včetně zvláštních úprav, např. nájem bytu a domu, ubytování, nájem prostor sloužících podnikání.

152. Dle ust. § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

153. Dle ust. § 2217 odst. 1 o. z., nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

154. Účastníci uzavřeli nejprve dne 1. 5. 2019 podnájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo přenechání části pokojů 2.1. až 15. s příslušenstvím v nemovitosti [adresa], objektu občanské vybavenosti, v obci [obec] žalované. Výše měsíčního paušálního nájemného činila 160 Kč (bez DPH) za lůžko a noc, a tato měla být hrazena dle faktického využití žalované. Splatnost nájemného byla sjednána na 30. kalendářní den ode dne vystavení faktury žalobkyní za předchozí měsíc. Pronajímatel prostor dal souhlas s uzavřením cit. podnájemní smlouvy (bod [číslo] rozsudku).

155. Následně objednávkou č. OR000341 ze dne 14. 5. 2019 si žalovaná u žalobkyně objednala pro měsíc srpen 2019 620 lůžek v ceně 160 Kč/lůžko (bez DPH), pro měsíc září 2019 600 lůžek v ceně 160 Kč/lůžko (bez DPH), pro měsíc říjen 2019 620 lůžek v ceně 160 Kč/lůžko (bez DPH) a pro měsíc listopad 2019 600 lůžek v ceně 160 Kč/lůžko (bez DPH), při 30 denní splatnosti faktur, a to ode dne jejich vystavení (bod [číslo] rozsudku).

156. Jelikož faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci srpnu 2019 (vystavená primárně na základě objednávky žalované ze dne 14. 5. 2019) znějící na částku ve výši 120 032 Kč byla žalobkyní vystavena v návaznosti na žalovanou objednané ubytování pro své zaměstnance, žalobkyně 620 lůžek v nemovitosti [adresa] [obec] zaměstnancům žalované rezervovala a umožnila v souladu s podnájemní smlouvou využívat a žalobkyní účtovaná cena (160 Kč/lůžko + DPH) odpovídá účastníky sjednané ceně, shledal soud nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 120 032 Kč plně důvodným.

157. Jelikož faktura [číslo] za ubytování devíti zaměstnanců v období 26. 8. – 2. 9. 2019 (vystavená na základě podnájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2019) znějící na částku ve výši 12 196,80 Kč byla žalobkyní vystavena v návaznosti na skutečně čerpané ubytování v nemovitosti [adresa] [obec], kdy jej sice čerpali zaměstnanci [právnická osoba] a.s., ale ubytování jim bylo umožněno žalovanou, a žalobkyní účtovaná cena (160 Kč/lůžko + DPH) odpovídá ceně sjednané v podnájemní smlouvě, shledal soud nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 12 196,80 Kč plně důvodným.

158. Jelikož faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci září 2019 (vystavená primárně na základě objednávky žalované ze dne 14. 5. 2019) znějící na částku ve výši 116 160 Kč byla žalobkyní vystavena v návaznosti na žalovanou objednané ubytování pro své zaměstnance, žalobkyně 600 lůžek v nemovitosti [adresa] [obec] zaměstnancům žalované rezervovala a umožnila v souladu s podnájemní smlouvou využívat a žalobkyní účtovaná cena (160 Kč/lůžko + DPH) odpovídá účastníky sjednané ceně, shledal soud nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 116 160 Kč plně důvodným.

159. Jelikož faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci říjnu 2019 (vystavená primárně na základě objednávky žalované ze dne 14. 5. 2019) znějící na částku ve výši 120 032 Kč byla žalobkyní vystavena v návaznosti na žalovanou objednané ubytování pro své zaměstnance, žalobkyně 620 lůžek v nemovitosti [adresa] [obec] zaměstnancům žalované rezervovala a umožnila v souladu s podnájemní smlouvou využívat a žalobkyní účtovaná cena (160 Kč/lůžko + DPH) odpovídá účastníky sjednané ceně, shledal soud nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 120 032 Kč plně důvodným.

160. Jelikož faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci listopadu 2019 (vystavená primárně na základě objednávky žalované ze dne 14. 5. 2019) znějící na částku ve výši 116 160 Kč byla žalobkyní vystavena v návaznosti na žalovanou objednané ubytování pro své zaměstnance, žalobkyně 600 lůžek v nemovitosti [adresa] [obec] zaměstnancům žalované rezervovala a umožnila v souladu s podnájemní smlouvou využívat a žalobkyní účtovaná cena (160 Kč/lůžko + DPH) odpovídá účastníky sjednané ceně, shledal soud nárok žalobkyně na úhradu částky ve výši 116 160 Kč plně důvodným. K úrokům z prodlení:

161. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

162. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

163. V případě rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 byla stranami sjednána splatnost faktur vystavených žalobkyní na 45 dnů od data vystavení žalované (bod [číslo] rozsudku).

164. Jelikož faktura [číslo] za přidělené zaměstnance v měsíci srpnu 2019 znějící na částku ve výši 543 005,80 Kč byla žalobkyní vystavena dne 9. 9. 2019 (bod [číslo] rozsudku) a splatnost faktury byla sjednána na 45 dnů od data jejího vystavení (bod [číslo] rozsudku), shledal soud nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 543 005,80 Kč od 25. 10. 2019 do zaplacení důvodným.

165. Jelikož faktura [číslo] za přidělené zaměstnance v měsíci září 2019 znějící na částku ve výši 454 740,20 Kč byla žalobkyní vystavena dne 10. 10. 2019 (bod [číslo] rozsudku) a splatnost faktury byla sjednána na 45 dnů od data jejího vystavení (bod [číslo] rozsudku), shledal soud nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 454 740,20 Kč od 26. 11. 2019 do zaplacení důvodným.

166. Jelikož faktura [číslo] za přidělené zaměstnance v měsíci říjnu 2019 znějící na částku ve výši 357 915,36 Kč byla žalobkyní vystavena dne 11. 11. 2019 (bod [číslo] rozsudku) a splatnost faktury byla sjednána na 45 dnů od data jejího vystavení (bod [číslo] rozsudku), shledal soud nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 357 915,36 Kč od 26. 12. 2019 do zaplacení důvodným.

167. V případě podnájemní smlouvy ze dne 1. 5. byla stranami sjednána splatnost nájemného na 30. kalendářní den ode dne jejich vystavení žalobkyní za předchozí měsíc (bod [číslo] rozsudku) a v případě objednávky žalované ze dne 14. 5. 2019 na 30. kalendářní den ode dne jejich vystavení žalobkyní (bod [číslo] rozsudku).

168. Jelikož faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci srpnu 2019 (vystavená primárně na základě objednávky žalované ze dne 14. 5. 2019) znějící na částku ve výši 120 032 Kč byla žalobkyní vystavena dne 6. 8. 2019 (bod [číslo] rozsudku) a splatnost faktury byla sjednána na 30 dnů od data jejího vystavení (bod [číslo] rozsudku), shledal soud nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 120 032 Kč od 6. 9. 2019 do zaplacení důvodným. Skutečnost, že v návaznosti na žádost žalované (bod [číslo] rozsudku) došlo ke změně textace faktury (bod [číslo] rozsudku), nemá na datum splatnosti předmětné faktury vliv, když již první faktura vystavená dne 6. 8. 2019 splňovala zákonné náležitosti.

169. Jelikož faktura [číslo] za ubytování devíti zaměstnanců v období 26. 8. – 2. 9. 2019 (vystavená na základě podnájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2019) znějící na částku ve výši 12 196,80 Kč byla žalobkyní vystavena dne 11. 9. 2019 (bod [číslo] rozsudku) a splatnost faktury byla sjednána na 30 dnů od data jejího vystavení za předchozí měsíc (bod [číslo] rozsudku), shledal soud nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 196,80 Kč důvodným až od 31. 10. 2019 do zaplacení. V této souvislosti soud podotýká, že ač byla faktura vystavena dříve než po skončení měsíce, v němž bylo ubytování čerpáno, splatnost faktury nemohla nastat dříve, než jak bylo účastníky sjednáno (30. den po skončení měsíce, v němž bylo ubytování čerpáno). Z těchto důvodů soud zamítl žalobkyní požadovaný nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 196,80 Kč od 12. 10. 2019 do 30. 10. 2019.

170. Jelikož faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci září 2019 (vystavená primárně na základě objednávky žalované ze dne 14. 5. 2019) znějící na částku ve výši 116 160 Kč byla žalobkyní vystavena dne 5. 9. 2019 (bod [číslo] rozsudku) a splatnost faktury byla sjednána na 30 dnů od data jejího vystavení (bod [číslo] rozsudku), shledal soud nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 116 160 Kč od 6. 10. 2019 do zaplacení důvodným.

171. Jelikož faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci říjnu 2019 (vystavená primárně na základě objednávky žalované ze dne 14. 5. 2019) znějící na částku ve výši 120 032 Kč byla žalobkyní vystavena dne 10. 10. 2019 (bod [číslo] rozsudku) a splatnost faktury byla sjednána na 30 dnů od data jejího vystavení (bod [číslo] rozsudku), shledal soud nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 120 032 Kč od 11. 11. 2019 do zaplacení důvodným.

172. Jelikož faktura [číslo] za ubytování zaměstnanců v měsíci listopadu 2019 (vystavená primárně na základě objednávky žalované ze dne 14. 5. 2019) znějící na částku ve výši 116 160 Kč byla žalobkyní vystavena dne 5. 11. 2019 (bod [číslo] rozsudku) a splatnost faktury byla sjednána na 30 dnů od data jejího vystavení (bod [číslo] rozsudku), shledal soud nárok žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 116 160 Kč od 6. 12. 2019 do zaplacení důvodným. Skutečnost, že v návaznosti na žádost žalované (bod [číslo] rozsudku) došlo k opravě faktury dle skutečného využití (bod [číslo] rozsudku) a následně k opravě faktury na původní částku (bod [číslo] rozsudku), nemá na datum splatnosti předmětné faktury vliv, když první faktura vystavená dne 5. 11. 2019 splňovala zákonné náležitosti a byla vystavena v souladu s objednávkou žalované ze dne 14. 5. 2019. Ke kompenzačním námitkám žalované:

173. Jelikož měl soud nárok uplatněný žalobou (s výjimkou nepatrné části) důvodným, zabýval se dále důvodností žalovanou uplatněných kompenzačních námitek (bod [číslo] rozsudku).

174. Dle ust. § 98 o. s. ř., vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

175. Dle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

176. Dle ust. § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

177. Dle ust. § 1982 odst. 2 o. z., započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

178. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

179. V usnesení ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. 33 Cdo 1534/2018 Nejvyšší soud České republiky dovodil, že„ odvolací soud za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno, že v době učinění kompenzačního projevu obsaženého v listině ze dne 15. 1. 2016 byla započítávaná pohledávka splatná (z důvodu, že žalovaný neprokázal, ale ani netvrdil, že by dříve vyzval žalobkyni k její úhradě), dovodil, že v době provedení tohoto kompenzačního projevu nemohla být pohledávka žalovaného způsobilá k započtení. Postupoval tak zcela v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, podle níž úkon započtení pohledávky splatné na požádání věřitele nemá žádné právní účinky, jestliže jej věřitel učinil, aniž předtím vyzval dlužníka k zaplacení pohledávky; takový kompenzační projev účinků nenabude ani v okamžiku, kdy se pohledávka později stane splatnou. Podmínka splatnosti započítávané pohledávky přitom není splněna, jestliže věřitel v jedné listině vyzve dlužníka k zaplacení pohledávky a zároveň v ní učiní projev započtení této pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 204/2003 (uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 33 Odo 1642/2006, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3327/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 26 Cdo 3662/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 2850/2015). Uvedené závěry se uplatní i za nové úpravy občanského zákoníku platné a účinné od 1. 1. 2014, neboť platí (srov. § 1982 o. z.), že účinek zániku závazku nastává okamžikem, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení, přičemž nesplatnou pohledávku proti splatné jednostranně započíst nelze a nelze tak učinit ani pro futuro, jak se domnívá dovolatel (srov. komentář k § 1982 v ASPI a též C.H.Beck Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část /§ [číslo] – 2054, 1. vydání, 2014, str. [číslo] až [číslo]).“ Předmětné závěry byly následně potvrzeny usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 33 Cdo 3418/2019 a rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1022/2020.

180. K započtení coby jednoho ze způsobů zániku vzájemně se kryjících pohledávek dlužníka a věřitele (kromě splnění dalších základních předpokladů) je třeba, aby jeden z účastníků učinil projev k započtení adresovaný druhému z nich. K zániku započítávaných pohledávek dochází k okamžiku, kdy se setkaly. Rozhodující je proto jejich splatnost, a nikoli, kdy která vznikla, případně kdy byl kompenzační projev učiněn. Právní teorie i soudní praxe je zajedno v tom, že při zápočtu dospělých pohledávek je okamžikem jejich setkání okamžik splatnosti pohledávky později splatné; v tomto okamžiku (při splnění dalších zákonných předpokladů) dojde k zániku pohledávek následkem započtení, a to v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí.

181. V daném případě soud při posouzení právní otázky zániku žalované pohledávky započtením vzájemných pohledávek z titulu smluvních pokut vyšel ze zjištění, že si účastníci nesjednaly splatnost smluvní pokuty pro případ absence zaměstnanců dle čl. IX. odst. 4 a čl. III. odst. 3 ve spojení s čl. III. odst. 7 Rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019. Žalovaná uplatnila (bod [číslo] rozsudku) podáním ze dne 25. 4. 2021 kompenzační námitku ve výši 630 000 Kč (čl. 237-238 spisu), při jednání dne 27. 4. 2021 kompenzační námitku ve výši 528 000 Kč (čl. 249 spisu), kompenzační námitku ve výši 1 827 000 Kč (čl. 250 spisu) a kompenzační námitku ve výši 1 914 000 Kč (čl. 250 spisu), a následně při jednání dne 18. 5. 2021 kompenzační námitku ve výši 1 134 000 Kč (čl. 322 spisu), kompenzační námitku ve výši 1 247 400 Kč (čl. 322 spisu) a kompenzační námitku ve výši 1 190 700 Kč (čl. 322 spisu). Ve smyslu 1982 o. z. platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ujednání o splatnosti pohledávky, od zákona odlišné, soud v daném případě nezjistil. Teprve poté, co by uplynula lhůta k zaplacení pohledávek na úhradu smluvních pokut, tj. bez zbytečného odkladu potom, kdy by byla žalobkyně vyzvána k zaplacení, mohla žalovaná vůči ní učinit jednostranný právní úkon směřující k započtení svých pohledávek na žalovanou pohledávku s příslušnými právními účinky. Přitom nelze ztrácet ze zřetele, že úkon započtení pohledávky splatné na požádání věřitele (v daném případě v řízení žalovanou uplatněné smluvní pokuty) nemá žádné právní účinky, jestliže jej věřitel (v daném případě žalovaná) učinil, aniž předtím vyzval dlužníka (v daném případě žalobkyni) k zaplacení této pohledávky. Tyto závěry se uplatní i za nové úpravy občanského zákoníku účinné od 1. 1. 2014, neboť platí (srov. § 1982 o. z.), že účinek zániku závazku nastává okamžikem, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení, přičemž nesplatnou pohledávku proti splatné jednostranně započíst nelze a nelze tak učinit ani pro futuro.

182. S ohledem na výše uvedené má soud započtení pohledávek učiněné žalovanou (bod [číslo] rozsudku) za neúčinné, neboť nebyla splněna podmínka splatnosti započítávaných pohledávek (žalovaná v řízení započetla smluvní pokuty, aniž předtím vyzvala žalobkyni k zaplacení těchto pohledávek).

183. I kdyby však započtení pohledávek učiněné žalovanou (bod [číslo] rozsudku) bylo účinné, ani v takovém případě by kompenzačním námitkám žalované nebylo možné vyhovět a to z níže uvedených důvodů: K datu a způsobu ukončení rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019:

184. Dle ust. § 1977 o. z., poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

185. Dle ust. § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

186. Dle ust. § 2004 odst. 1 o. z., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.

187. Dle ust. § 2004 odst. 3 o. z., zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam.

188. Dle ust. § 2005 odst. 1 o. z., odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

189. Dle ust. § 2005 odst. 2 o. z., odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

190. V rozsudku sp. zn. 32 Odo 616/2005 ze dne 28. 3. 2006 Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že prodlení s platbou odměny za provedenou výuku (cizího jazyka) je podstatným porušením povinností, které zakládá právo od smlouvy odstoupit. Na platnost odstoupení od smlouvy nemá vliv skutečná pohnutka odstoupení.

191. Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 182/01 ze dne 30. 11. 2001:„ Bylo-li možné od smlouvy odstoupit, pak uvedení důvodu odstoupení je nepodstatné a není nezbytnou náležitostí takového jednostranného úkonu.“ 192. Pokud jde o rozlišovací kritérium, kdy se jedná o podstatné a kdy již o nepodstatné porušení, neobsahuje úprava ust. § 1977 a § 1978 o. z. pro případ porušení prodlením žádná zvláštní vodítka. Použije se tedy obecná úprava v § 2002o. z.:„ Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.“ Jde o kritérium časově fixované k okamžiku uzavření smlouvy, spočívající v objektivizovaném subjektivním posouzení zájmu druhé strany z pozice prodlévajícího. V případech podstatného porušení ve smyslu § 1977 musí jít tedy o tak závažné případy prodlení v kontextu daného závazkového vztahu, kdy prodlévajícímu by muselo být již při uzavírání smlouvy zřejmé, že za těchto podmínek by smluvní partner o smlouvu neměl vůbec zájem, pokud by takové prodlení očekával. Vzhledem k obvyklému očekávání (v závislosti na povaze smluvních stran a na okolnostech daného případu) jde o taková porušení smluvních podmínek, která svou závažností implikují téměř jistou hypotetickou reakci spočívající v odmítnutí vstupu do smluvního vztahu vůbec. Při podstatném porušení umožňuje zákon odstoupit od smlouvy jednostranným právním jednáním prakticky ihned, bez nutnosti splnění dalších podmínek. Žádnou dodatečnou přiměřenou lhůtu k plnění ani předchozí upozornění na možnost odstoupení zákon nevyžaduje. Jedinou podmínkou je oznámení odstoupení druhé smluvní straně bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

193. Žalovaná se opakovaně dostávala do prodlení s úhradou faktur za přidělené zaměstnance, přičemž ale fakturu [číslo] s datem splatnosti 21. 9. 2019 neuhradila nejen ve lhůtě její splatnosti, ale právě ani do dne odstoupení žalobkyně od rámcové smlouvy – 25. 10. 2019 (bod [číslo] písm. i), j), k ), 27 písm. c) rozsudku). Ke dni odstoupení žalobkyně od rámcové smlouvy (25. 10. 2019) byla navíc žalovaná v prodlení s úhradou další faktury [číslo] s datem splatnosti 24. 10. 2019 (bod [číslo] rozsudku). Za této situace hodnotí soud neustálé a stupňující se prodlení žalované s úhradou vystavených faktur za přidělené zaměstnance jako podstatné porušení rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 a uzavírá, že práva a povinnosti účastníků dle rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 zanikly ke dni 25. 10. 2019 – doručením listiny ve věci odstoupení od rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců a od dílčích dohod o dočasném přidělení zaměstnance žalované (bod [číslo] rozsudku).

194. Pro úplnost soud uvádí, že má odstoupení od rámcové smlouvy za učiněné bez zbytečného odkladu, když se sice jednalo o dlouhodobé drobné prodlení žalované s úhradou žalobkyní vystavených faktur za přidělené zaměstnance, ale v případě faktury [číslo] s datem splatnosti 21. 9. 2019 tato nebyla zcela uhrazena ani déle než jeden měsíc po lhůtě její splatnosti a navíc se dne 25. 10. 2019 žalovaná dostala do prodlení s úhradou další faktury [číslo] s datem splatnosti 24. 10. 2019. Ke kompenzačním námitkám žalované – nárok na smluvní pokutu dle čl. IX. odst. 4 Rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 (bod [číslo] rozsudku):

195. Jelikož Rámcová smlouva o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 zanikla odstoupením od smlouvy ze strany žalobkyně ke dni 25. 10. 2019 (bod [číslo] rozsudku), čímž počínaje dnem 26. 10. 2019 zanikla povinnost žalobkyně dočasně přidělovat své zaměstnance k výkonu práce u žalované, neshledal by soud kompenzační námitku ve výši 630 000 Kč představující nárok na smluvní pokutu dle čl. IX. odst. 4 rámcové smlouvy za absenci zaměstnanců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v měsíci listopadu 2019 (bod [číslo] písm. a) rozsudku) důvodnou, pokud by tuto námitku neměl za neúčinnou (bod [číslo] rozsudku).

196. Jelikož Rámcová smlouva o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 zanikla odstoupením od smlouvy ze strany žalobkyně ke dni 25. 10. 2019 (bod [číslo] rozsudku), čímž počínaje dnem 26. 10. 2019 zanikla povinnost žalobkyně dočasně přidělovat své zaměstnance k výkonu práce u žalované, neshledal by soud kompenzační námitku ve výši 72 000 Kč (3 000 Kč x 8 zaměstnanců x 3 pracovní dny) představující nárok na smluvní pokutu dle čl. IX. odst. 4 rámcové smlouvy za absenci zaměstnanců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve dnech 29. 10. 2019, 30. 10. 2019 a 31. 10. 2019 (bod [číslo] písm. b) rozsudku) důvodnou, pokud by tuto námitku neměl za neúčinnou (bod [číslo] rozsudku).

197. Jelikož z provedeného dokazování vyplynulo, že za období 1. 10. 2019 – 25. 10. 2019 odpracoval a. pan [jméno] [příjmení] 159,5 hodiny (bod [číslo] rozsudku), ač dle dílčí dohody ze dne 31. 1. 2019 měl odpracovat 142,5 hodiny (bod [číslo] rozsudku), b. pan [jméno] [příjmení] 142,5 hodiny (bod [číslo] rozsudku), ač dle dílčí dohody ze dne 14. 5. 2019 měl odpracovat 142,5 hodiny (bod [číslo] rozsudku), c. pan [jméno] [jméno] 142 hodin (bod [číslo] rozsudku), ač dle dílčí dohody ze dne 31. 1. 2019 měl odpracovat 142,5 hodiny (bod [číslo] rozsudku), d. pan [jméno] [příjmení] 151 hodin (bod [číslo] rozsudku), ač dle dílčí dohody ze dne 25. 6. 2019 měl odpracovat 142,5 hodiny (bod [číslo] rozsudku), e. pan [jméno] [příjmení] 142,5 hodiny (bod [číslo] rozsudku), ač dle dílčí dohody ze dne 2. 7. 2019 měl odpracovat 142,5 hodiny (bod [číslo] rozsudku), f. pan [jméno] [příjmení] 143,5 hodiny (bod [číslo] rozsudku), ač dle dílčí dohody ze dne 17. 7. 2019 měl odpracovat 142,5 hodiny (bod [číslo] rozsudku), g. pan [jméno] [příjmení] 142,5 hodiny (bod [číslo] rozsudku), ač dle dílčí dohody ze dne 26. 4. 2019 měl odpracovat 142,5 hodiny (bod [číslo] rozsudku), h. pan [jméno] [příjmení] 105 hodin (bod [číslo] rozsudku), ač dle dílčí dohody ze dne 13. 8. 2019 měl odpracovat 142,5 hodiny (bod [číslo] rozsudku), a od 18. 10. 2019 do 30. 10. 2019 byl uznán práce neschopným (bod [číslo] rozsudku), o čemž byla žalovaná informována (bod [číslo] rozsudku) a žalobkyně jí zajistila náhradu (bod [číslo] rozsudku), neshledal by soud kompenzační námitku ve výši 456 000 Kč (3 000 Kč x 8 zaměstnanců x 19 pracovních dnů) představující nárok na smluvní pokutu dle čl. IX. odst. 4 rámcové smlouvy za jejich absenci v pracovních dnech období 1. 10. 2019 – 25. 10. 2019 (bod [číslo] písm. b) rozsudku) důvodnou, pokud by tuto námitku neměl za neúčinnou (bod [číslo] rozsudku).

198. Jelikož dílčí dohoda o dočasném přidělení zaměstnanců žalobkyně [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] u žalované byla uzavřena pouze na období 1. 2. 2019 – 28. 2. 2019 (bod 45 rozsudku), neshledal by soud kompenzační námitku ve výši 189 000 Kč (3 000 Kč x 3 zaměstnanci x 21 pracovní dny) představující nárok na smluvní pokutu dle čl. IX. odst. 4 rámcové smlouvy za absenci zaměstnanců [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] v měsíci listopadu 2019 (bod [číslo] písm. c) rozsudku) důvodnou, pokud by tuto námitku neměl za neúčinnou (bod [číslo] rozsudku).

199. Jelikož Rámcová smlouva o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 zanikla odstoupením od smlouvy ze strany žalobkyně ke dni 25. 10. 2019 (bod [číslo] rozsudku), čímž počínaje dnem 26. 10. 2019 zanikla povinnost žalobkyně dočasně přidělovat své zaměstnance k výkonu práce u žalované, neshledal by soud kompenzační námitku ve výši 1 638 000 Kč (3 000 Kč x 26 zaměstnanci x 21 pracovní dny) představující nárok na smluvní pokutu dle čl. IX. odst. 4 rámcové smlouvy za absenci zaměstnanců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] v měsíci listopadu 2019 (bod [číslo] písm. c) rozsudku) důvodnou, pokud by tuto námitku neměl za neúčinnou (bod [číslo] rozsudku).

200. Jelikož dílčí dohoda o dočasném přidělení zaměstnanců žalobkyně [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] u žalované byla uzavřena pouze na období 1. 2. 2019 – 28. 2. 2019 (bod 45 rozsudku), neshledal by soud kompenzační námitku ve výši 198 000 Kč (3 000 Kč x 3 zaměstnanců x 22 pracovní dny) představující nárok na smluvní pokutu dle čl. IX. odst. 4 rámcové smlouvy za absenci zaměstnanců [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] v měsíci říjnu 2019 (bod [číslo] písm. d) rozsudku) důvodnou, pokud by tuto námitku neměl za neúčinnou (bod [číslo] rozsudku).

201. Jelikož Rámcová smlouva o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 zanikla odstoupením od smlouvy ze strany žalobkyně ke dni 25. 10. 2019 (bod [číslo] rozsudku), čímž počínaje dnem 26. 10. 2019 zanikla povinnost žalobkyně dočasně přidělovat své zaměstnance k výkonu práce u žalované, neshledal by soud kompenzační námitku ve výši 234 000 Kč (3 000 Kč x 26 zaměstnanců x 3 pracovní dny) představující nárok na smluvní pokutu dle čl. IX. odst. 4 rámcové smlouvy za absenci zaměstnanců [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] ve dnech 29. 10. 2019, 30. 10. 2019 a 31. 10. 2019 (bod [číslo] písm. d) rozsudku) důvodnou, pokud by tuto námitku neměl za neúčinnou (bod [číslo] rozsudku).

202. Jelikož z provedeného dokazování vyplynulo, že a. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době ke dni 21. 5. 2019 (bod [číslo] rozsudku), o čemž byla žalovaná informována (bod [číslo] rozsudku), b. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době ke dni 23. 8. 2019 z důvodu nenastoupení na směnu u žalované (bod [číslo] rozsudku), c. přidělení pana [příjmení] [jméno] k výkonu práce u žalované bylo ukončeno ke dni 16. 9. 2019, o čemž byla žalovaná informována (bod [číslo] rozsudku), d. pan [příjmení] [příjmení] byl od 16. 9. 2019 v pracovní neschopnosti, o čemž byla žalovaná informována (bod [číslo] rozsudku), a následně byl pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] ukončen ke dni 7. 10. 2019 (bod [číslo] rozsudku), e. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době ke dni 30. 8. 2019 z důvodu nenastoupení na směnu u žalované (bod [číslo] rozsudku), f. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době ke dni 3. 9. 2019, když jeho pracovní poměr byl uzavřen do doby ukončení dočasného přidělení u žalované (bod [číslo] rozsudku), g. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ke dni 6. 6. 2019 z důvodu porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, když pan [příjmení] ve dnech 27. 3., 5. 6. – 6. 6. 2019 nenastoupil do práce u žalované (bod [číslo] rozsudku), h. pracovní poměr pana [příjmení] [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době ke dni 19. 2. 2019, když jeho pracovní poměr byl uzavřen do doby ukončení dočasného přidělení u žalované (bod [číslo] rozsudku), i. na žádost žalované skončilo přidělení pana [jméno] [příjmení] k žalované ke dni 4. 4. 2019 (bod [číslo] rozsudku), j. pracovní poměr pana [příjmení] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době ke dni 21. 2. 2019, když jeho pracovní poměr byl uzavřen do doby ukončení dočasného přidělení u žalované (bod [číslo]), k. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době ke dni 25. 3. 2019, když jeho pracovní poměr byl uzavřen do doby ukončení dočasného přidělení u žalované (bod [číslo] rozsudku), l. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ke dni 2. 9. 2019 z důvodu porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, když pan [příjmení] ve dnech 27. 8. – 2. 9. 2019 nenastoupil do práce u žalované (bod [číslo] rozsudku), m. pracovní poměr pana [jméno] [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl ukončen dohodou ke dni 23. 8. 2019 (bod [číslo] rozsudku), n. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době ke dni 31. 1. 2019, když jeho pracovní poměr byl uzavřen do doby ukončení dočasného přidělení u žalované (bod [číslo] rozsudku), o. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ke dni 15. 2. 2019 z důvodu porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, když pan [příjmení] ve dnech 11. 2. – 15. 2. 2019 nenastoupil do práce u žalované (bod [číslo] rozsudku), p. na žádost žalované skončilo přidělení pana [jméno] [příjmení] k žalované ke dni 31. 1. 2019 (bod [číslo] rozsudku), q. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době ke dni 14. 1. 2019, když jeho pracovní poměr byl uzavřen do doby ukončení dočasného přidělení u žalované (bod [číslo] rozsudku), r. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době ke dni 14. 1. 2019, když jeho pracovní poměr byl uzavřen do doby ukončení dočasného přidělení u žalované (bod [číslo] rozsudku), s. pracovní poměr pana [příjmení] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době ke dni 29. 1. 2019 z důvodu nenastoupení na směnu u žalované (bod [číslo] rozsudku), t. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době ke dni 11. 2. 2019, když jeho pracovní poměr byl uzavřen do doby ukončení dočasného přidělení u žalované (bod [číslo] rozsudku), u. pracovní poměr pana [jméno] [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době ke dni 29. 1. 2019 z důvodu nenastoupení na směnu u žalované (bod [číslo] rozsudku), v. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl ukončen dohodou ke dni 2. 5. 2019 (bod [číslo] rozsudku), w. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl zrušen ve zkušební době ke dni 31. 1. 2019 z důvodu nenastoupení na směnu u žalované (bod [číslo] rozsudku), x. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl ukončen dohodou ke dni 29. 8. 2019 (bod [číslo] rozsudku), y. pracovní poměr pana [příjmení] [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl ukončen dohodou ke dni 12. 8. 2019 (bod [číslo] rozsudku) a z. pracovní poměr pana [jméno] [příjmení] u žalobkyně byl ukončen dohodou ke dni 13. 8. 2019 (bod [číslo] rozsudku) neshledal by soud kompenzační námitku ve výši 1 482 000 Kč (3 000 Kč x 26 zaměstnanců x 19 pracovních dnů) představující nárok na smluvní pokutu dle čl. IX. odst. 4 rámcové smlouvy za jeho absenci v pracovních dnech období 1. 10. 2019 – 25. 10. 2019 (bod [číslo] písm. d) rozsudku) důvodnou, pokud by tuto námitku neměl za neúčinnou (bod [číslo] rozsudku). Ke kompenzačním námitkám žalované – nárok na smluvní pokutu dle čl. III. odst. 3 ve spojení s čl. III. odst. 7 Rámcové smlouvy o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 1. 2. 2019 (bod [číslo] rozsudku)

203. Dle ust. § 118b odst. 1 o. z., ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.

204. Dle závěrů rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. 31 Cdo 1475/2020 platí, že„ Jestliže odvolací soud nepřihlédne v odvolacím řízení, jež se řídí principy neúplné apelace, k jednostrannému hmotněprávnímu úkonu, jímž žalovaný uplatnil vůči žalobci (mimo soud) svou pohledávku k započtení proti žalobou vymáhané pohledávce proto, že účastníci řízení tuto skutečnost v odvolacím řízení neuplatnili (§ 212a odst. 3 OSŘ), nebo proto, že posouzení důvodnosti započtení je spojeno s nepřípustným uplatněním dalších skutečností nebo důkazů (§ 205a, § 211a OSŘ), je tím současně deklarováno, že k zániku pohledávek takovým kompenzačním projevem nedošlo.” Tímto rozsudkem byly překonány závěry formulované v R 33/2006 i v rozsudcích Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4182/2016 a 32 Cdo 2402/2018.

205. V čl. III. odst. 7 rámcové smlouvy si účastníci sjednaly smluvní pokutu ve výši 10-ti násobku sjednané hodinové fakturační ceny u dané profese /směnu/ nezajištěného zaměstnance pro případ nezajištění dohodnutého počtu zaměstnanců žalobkyní na jednotlivé směny.

206. Jelikož žalovaná tento nárok (tři kompenzační námitky) uplatnila při jednání dne 18. 5. 2021, tj. po koncentraci řízení, která nastala při prvním jednání ve věci 25. 4. 2021, nemohl by soud k tomuto nároku (třem kompenzačním námitkám) přihlédnout, pokud by tyto námitky neměl za neúčinné (bod [číslo] rozsudku).

207. Ačkoli žalovaná tvrdila, že došlo k prolomení zásady koncentrace, jelikož se jednalo o reakci na skutečnosti a důkazy, které žalobkyně uvedla poté, co byla vyzvána k doplnění rozhodujících skutečností podle ust. § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř., dle názoru soudu skutečnosti, kolik zaměstnanců měla žalobkyně pro žalovanou zajistit v měsíci září 2019, říjnu 2019 a listopadu 2019, a kolik se jich v daných měsících na směnu skutečně dostavilo, byly skutečnostmi známými již při prvním jednání ve věci 25. 4. 2021. Žalobkyně byla dle čl. III. odst. 7 rámcové smlouvy povinna pro žalovanou zajistit konkrétní počet nekonkrétních zaměstnanců, přičemž bylo nerozhodné, zda by na směnu nastoupili zaměstnanci, u nichž bylo při jednání dne 18. 5. 2021 prokazováno ukončení pracovního poměru (a u nichž by se opravdu jednalo o prolomení koncentrace řízení) nebo jakýkoli jiní zaměstnanci. Na rozdíl od žalované má soud za to, že neinformování žalované o rozvázání pracovního poměru jednotlivých konkrétních zaměstnanců, nebylo stiženo smluvní pokutou, a s rozdílem mezi počtem nekonkrétních zaměstnanců, kteří měli na směnu nastoupit, a počtem nekonkrétních zaměstnanců, kteří na směnu skutečně nastoupili, nijak nesouvisí. K nákladům spojeným s uplatněním pohledávky:

208. Dle ust. § 513 o. z., příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

209. Dle ust. § 3 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

210. V usnesení sp. zn. 47 Co 70/2016 ze dne 14. 3. 2016 Krajský soud v Hradci Králové uvedl: přiznáním práva na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2003 Sb. nemá být nahrazováno právo věřitele na náhradu nákladů právního zastoupení. Pro přiznání tohoto nároku není třeba předžalobní výzvy, neboť tyto nahrazované náklady představují zejména interní výdaje věřitele, které vznikají při kontrole dodržování smluvních závazků, např. náklady na vedení evidence pohledávek nebo náklady související s telefonickou, či písemnou urgencí dlužníka věřitelem.

211. Nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky na základě ust. § 3 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., ve spojení s ust. § 513 občanského zákoníku je nutno vykládat ve smyslu Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/7/EU ze dne 16. února 2011, kterou vládní nařízení implementuje. Preambule směrnice stanoví, že pevná částka náhrady nákladů spojených s vymáháním pohledávky by měla pokrývat administrativní náklady, kdy podle bodu 19 by neměly být dotčeny předpisy členských států, dle nichž může soud věřiteli přiznat jakoukoliv další náhradu škody, která souvisí s opožděnou platbou dlužníka. Dle bodu 20 směrnice by měl mít věřitel rovněž nárok na náhradu zbývajících nákladů spojených s vymáháním, které mu vznikly v souvislosti s opožděnou platbou dlužníka, např. za právní zastoupení. Z článku 6 směrnice vyplývá, že nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky vzniká samotným okamžikem prodlení dlužníka, přičemž dle článku 6 odst. 2 směrnice jsou náklady spojené s uplatněním pohledávky splatné bez nutnosti upomínky dlužníka.

212. Věřitelé uplatňující pohledávky ze závazkových vztahů pak mohou v případě prodlení dlužníka s peněžitým plněním požadovat vedle zákonných úroků z prodlení také pevnou částku pokrývající náklady spojené s uplatněním pohledávky, přičemž do částky 1 200 Kč nemusí prokazovat, zda náklady do této výše skutečně (a především účelně) vynaložili. Požaduje-li však věřitel na náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky částku přesahující 1 200 Kč, musí již jejich vynaložení prokázat. Věřitelé mají nárok na náhradu nákladů již z důvodu nastalého prodlení s peněžitým plněním, tedy i v tom případě, kdy fakticky vynaloží v souvislosti s vymáháním pohledávky minimální (či dokonce žádné) náklady. Nárok na zaplacení částky 1 200 Kč pak není podmíněn žádným soudním rozhodnutím, jímž by musel být oprávněnému věřiteli nárok přiznán, nýbrž se ex lege jedná o příslušenství pohledávky. Pro přiznání nákladů spojených s uplatněním pohledávky není třeba žádné (a to ani předžalobní) výzvy.

213. S odkazem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky vzniká již samotným okamžikem prodlení s úhradou faktury vystavené za přidělené zaměstnance nebo faktury vystavené za ubytování zaměstnanců. Není tak pravdou, že nárok na příslušenství pohledávky vzniká až jeho vymáháním a uplatňováním, jak uvádí žalovaná (čl. 38-39 spisu). Náklady spojené s uplatněním pohledávky jsou příslušenstvím pohledávky ex lege, což ostatně vyplývá přímo z ust. § 513 o. z. Na náklady spojené s uplatněním pohledávky je nutno nahlížet jako na paušalizovanou sankční povinnost žalované vůči žalobkyni, na kterou vznikl žalobkyni nárok bez nutnosti jakéhokoliv právního jednání, tedy včetně jejich vymáhání na žalované, přičemž podle ust. § 3 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. se nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč vztahuje na každou jednotlivou pohledávku žalobkyně vůči žalované z titulu neuhrazených faktur.

214. S ohledem na předestřenou argumentaci a v souladu s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 9 ICm 3341/2017-32 ze dne 25. 9. 2018 a usnesením Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 47 Co 70/2016 ze dne 14. 3. 2016, soud žalobě v části nákladů spojených s uplatněním pohledávek (bod [číslo] písm. j) rozsudku): a. ve výši 1 200 Kč za pozdní úhradu faktury [číslo] v době, kdy byla s jejím uhrazením v prodlení (bod [číslo] písm. c) rozsudku), b. ve výši 1 200 Kč za pozdní úhradu faktury [číslo] v době, kdy byla s jejím uhrazením v prodlení (bod [číslo] písm. c) rozsudku), c. ve výši 1 200 Kč za pozdní úhradu faktury [číslo] v době, kdy byla s jejím uhrazením v prodlení (bod [číslo] písm. c) rozsudku), d. ve výši 1 200 Kč za pozdní úhradu faktury [číslo] v době, kdy byla s jejím uhrazením v prodlení (bod [číslo] písm. c) rozsudku), e. ve výši 1 200 Kč za pozdní úhradu faktury [číslo] v době, kdy byla s jejím uhrazením v prodlení (bod [číslo] písm. c) rozsudku), f. ve výši 1 200 Kč za pozdní úhradu faktury [číslo] v době, kdy byla s jejím uhrazením v prodlení (bod [číslo] písm. c) rozsudku), g. ve výši 1 200 Kč za pozdní úhradu faktury [číslo] v době, kdy byla s jejím uhrazením v prodlení (bod [číslo] písm. c) rozsudku), h. ve výši 1 200 Kč za pozdní úhradu faktury [číslo] v době, kdy byla s jejím uhrazením v prodlení (bod [číslo] písm. c) rozsudku), i. ve výši 1 200 Kč z důvodu neuhrazení faktury [číslo] za přidělené zaměstnance znějící na částku 543 005,80 Kč ve lhůtě její splatnosti (24. 10. 2019), když soud po provedeném řízení shledal tento nárok důvodným (bod [číslo] rozsudku), j. ve výši 1 200 Kč z důvodu neuhrazení faktury [číslo] za přidělené zaměstnance znějící na částku 454 740,20 Kč ve lhůtě její splatnosti (25. 11. 2019), když soud po provedeném řízení shledal tento nárok důvodným (bod [číslo] rozsudku), k. ve výši 1 200 Kč z důvodu neuhrazení faktury [číslo] za přidělené zaměstnance znějící na částku 357 915,36 Kč ve lhůtě její splatnosti (25. 12. 2019), když soud po provedeném řízení shledal tento nárok důvodným (bod [číslo] rozsudku), l. ve výši 1 200 Kč za pozdní úhradu faktury [číslo] v době, kdy byla s jejím uhrazením v prodlení (bod [číslo] písm. c) rozsudku), m. ve výši 1 200 Kč za pozdní úhradu faktury [číslo] v době, kdy byla s jejím uhrazením v prodlení (bod [číslo] písm. c) rozsudku), n. ve výši 1 200 Kč za pozdní úhradu faktury [číslo] v době, kdy byla s jejím uhrazením v prodlení (bod [číslo] písm. c) rozsudku), o. ve výši 1 200 Kč z důvodu neuhrazení faktury [číslo] za ubytování zaměstnanců znějící na částku 120 032 Kč ve lhůtě její splatnosti (5. 9. 2019), když soud po provedeném řízení shledal tento nárok důvodným (bod [číslo] rozsudku), p. ve výši 1 200 Kč z důvodu neuhrazení faktury [číslo] za ubytování zaměstnanců znějící na částku 116 160 Kč ve lhůtě její splatnosti (5. 10. 2019), když soud po provedeném řízení shledal tento nárok důvodným (bod [číslo] rozsudku), q. ve výši 1 200 Kč z důvodu neuhrazení faktury [číslo] za ubytování zaměstnanců znějící na částku 12 196,80 Kč ve lhůtě její splatnosti (11. 10. 2019), když soud po provedeném řízení shledal tento nárok důvodným (bod [číslo] rozsudku), r. ve výši 1 200 Kč z důvodu neuhrazení faktury [číslo] za ubytování zaměstnanců znějící na částku 120 032 Kč ve lhůtě její splatnosti (10. 11. 2019), když soud po provedeném řízení shledal tento nárok důvodným (bod [číslo] rozsudku) a s. ve výši 1 200 Kč z důvodu neuhrazení faktury [číslo] za ubytování zaměstnanců znějící na částku 116 160 Kč ve lhůtě její splatnosti (5. 12. 2019), když soud po provedeném řízení shledal tento nárok důvodným (bod [číslo] rozsudku). v celkové výši 22 800 Kč jako opodstatněné zcela vyhověl.

215. Naopak soud žalobu částečně zamítl, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč z důvodu neuhrazení faktury [číslo] za ubytování zaměstnanců znějící na částku 3 484,80 Kč ve lhůtě její splatnosti (11. 10. 2019), když řízení bylo v této části zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby v této části ze strany žalobkyně (bod [číslo] rozsudku). K rozhodnutí o nákladech řízení a lhůtě k plnění:

216. Dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

217. Jelikož měla žalobkyně ve věci neúspěch pouze v nepatrné části (částečné zastavení co do částky ve výši 3 484 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 12. 10. 2019 do zaplacení a částečné zamítnutí co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 196,80 Kč od 12. 10. 2019 do 30. 10. 2019 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč), soud jí v souladu s ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši 302 791 Kč, které spočívají: -) zaplaceném soudním poplatku ve výši 76 400 Kč, -) odměně advokáta dle § 7 bod 6 vyhlášky v částce 12 100 Kč za jeden úkon právní služby (počítáno z hodnoty sporu ve výši 946 120,41 Kč) – podání elektronického platebního rozkazu ve věci sp. zn. EPR [číslo] (22 C 139/2020), -) odměně advokáta dle § 7 bod 6 vyhlášky v částce 12 180 Kč za jeden úkon právní služby (počítáno z hodnoty sporu ve výši 963 826,46 Kč) – podání elektronického platebního rozkazu ve věci sp. zn. EPR [číslo] (22 C 130/2020), -) odměně advokáta dle § 7 bod 6 vyhlášky v částce 15 940 Kč za jeden úkon právní služby (počítáno z hodnoty sporu ve výši 1 909 946,87 Kč), tj. za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, částečné zpětvzetí žaloby ze dne 26. 4. 2021, účast na jednání dne 27. 4. 2021 – 2 úkony; 11: [číslo]) 79 700 Kč, -) odměně advokáta dle § 7 bod 6 vyhlášky v částce 7 970 Kč za jeden půl úkon právní služby (počítáno z hodnoty sporu ve výši 1 909 946,87 Kč), tj. 2 půl úkony právní služby (účast na přípravném jednání dne 17. 8. 2020 – 2 půl úkony; 13: [číslo]) 15 940 Kč, -) odměně advokáta dle § 7 bod 6 vyhlášky v částce 15 820 Kč za jeden úkon právní služby (počítáno z hodnoty sporu ve výši 1 874 596,61 Kč; po částečném zastavení co do částky ve výši 73 750,26 Kč, a za současného pokračování co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč v 11 případech, v nichž bylo řízení co do základu nároku zastaveno), tj. za 4 úkony právní služby (porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 14. 5. 2021, účast na jednání dne 18. 5. 2021 – 2 úkony; 11: [číslo], závěrečný návrh) 63 280 Kč, -) paušální úhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 13 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání elektronického platebního rozkazu ve věci sp. zn. EPR [číslo], podání elektronického platebního rozkazu ve věci sp. zn. EPR [číslo], účast na přípravném jednání dne 17. 8. 2020 – 2 půl úkony; 13: [číslo], částečné zpětvzetí žaloby ze dne 26. 4. 2021, účast na jednání dne 27. 4. 2021 – 2 úkony; 11: [číslo], porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 14. 5. 2021, účast na jednání dne 18. 5. 2021 – 2 úkony; 11: [číslo], závěrečný návrh) 3 900 Kč a -) DPH ve výši 21 % z částky 187 100 Kč (součet odměny advokáta a paušální úhrady hotových výdajů), tj. 39 291 Kč.

218. Pro úplnost soud uvádí, že zatímco v případě přípravy a převzetí zastoupení vycházel ze souhrnné hodnoty věci (zástupce žalobkyně posuzoval celou záležitost komplexně), v případě podání návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu přiznal zástupci žalobkyně náhradu nákladů řízení za každý z těchto návrhů samostatně, jelikož návrh na vydání elektronického platebního rozkazu může být vydán pouze v případě, že žalobcem požadované plnění nepřevyšuje částku 1 000 000 Kč (čl. 174a odst. 1 o. s. ř.). S ohledem na rozdílnou výši soudního poplatku bylo však ekonomičtějším postupem podání dvou návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu namísto jedné žaloby.

219. Nadto soud podotýká, že žalobkyni nepřiznal náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta ve vztahu k dalším úkonům právní služby, a to poradě s klientem dne 31. 8. 2020 a písemnému podání ze dne 16. 9. 2020 (čl. 60-78, shodně čl. 86-104 spisu), jímž žalobkyně doplnila (základní) žalobní tvrzení, resp. uplatnila nová; doplňovaná tvrzení totiž měla, resp. mohla být součástí samotných žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu). Doplňujícího podání si nevyžádal postup žalované ani neočekávaný vývoj procesní situace a další samostatné podání nelze považovat za účelně provedený úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, za který by měla být žalobkyni přiznána náhrada odměny a výdajů advokáta, resp. za který by soud mohl (měl) žalované povinnost k takové náhradě – spravedlivě - uložit. Stejně tak obsah porady s klientem měl být součástí úkonu příprava a převzetí žaloby, když žalobkyně řádná žalobní tvrzení uplatnila až v podání ze dne 16. 9. 2020.

220. Soud rovněž žalobkyni nepřiznal náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta ve vztahu k dalšímu úkonu právní služby, a to vyjádření k výzvě soudu ze dne 18. 5. 2021 (čl. 259-263 spisu), jímž žalobkyně reagovala na poučení soudu ze dne 10. 5. 2021 a vzala žalobu částečně zpět co do částky ve výši 3 484 Kč s úrokem z prodlení. Doplňovaná tvrzení mohla žalobkyně uplatnit přímo při jednání dne 18. 5. 2021, když podání žalobkyně se do rukou soudkyně dostalo až při tomto jednání. A jelikož částečné zpětvzetí žaloby nebylo zapříčiněno jednáním žalované, nelze toto další samostatné podání považovat za účelně provedený úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, za který by měla být žalobkyni přiznána náhrada odměny a výdajů advokáta, resp. za který by soud mohl (měl) žalované povinnost k takové náhradě – spravedlivě - uložit.

221. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta ve vztahu k dalším dvěma úkonům právní služby – odvolání proti usnesení zdejšího soudu ze dne 1. 9. 2020 (čl. 48-51 spisu) a námitce podjatosti soudkyně (čl. 187-188 spisu), když odvolání žalobkyně bylo odmítnuto (čl. 81-82 spisu) a soudkyně nebyla vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci (čl. 194-197 spisu). Za této situace nelze tyto dvě další samostatná podání považovat za účelně provedené úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, za který by měla být žalobkyni přiznána náhrada odměny a výdajů advokáta, resp. za který by soud mohl (měl) žalované povinnost k takové náhradě – spravedlivě - uložit.

222. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

223. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.