22 C 134/2021-43

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupen advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o zaplacení 33 515 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci přiměřené zadostiučinění ve výši 33 515 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 13. 8. 2021 do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 800 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá odškodnění za nesprávný úřední postup spočívající v tom, že v konkurzním řízení Krajského soudu [obec] pod sp. zn. [spisová značka] konečného nedošlo k vydání rozhodnutí v přiměřené době.

2. Řízení bylo zahájeno dne 23. 1. 2003 a pravomocně skončeno dne 15. 8. 2020. Řízení nebylo složité, žalobce nezavdal příčinu k průtahům. Žalovaná žalobci ničeho neplnila ani po předběžném uplatnění nároku dne 12. 2. 2021. Žalobce do konkurzního řízení přihlásil pohledávku 287 334,7 Kč.

3. Žalovaná se bránila, že žalobce přihlásil svou pohledávku do konkurzního řízení až dne 8. 10. 2003. Dne 15. 8. 2020 bylo řízení skončeno. Žalovaná zdůraznila, že konkurz směřuje k uspořádání majetkových poměrů dlužníka a správce konkurzu je soukromou s vlastní odpovědností. První fáze konkurzního řízení do vyhlášení konkurzu (12. 9. 2003) trvala krátce, další fáze byla realizační. Konkurz je ovlivněn řadou okolností, v daném řízení proběhlo 55 incidenčních sporů, poslední skončil dne 25. 8. 2014. V řízení vystupoval vyšší počet věřitelů, proto se jednalo i o řízení složité. Význam konkurzního řízení nelze přeceňovat s ohledem na částku, kterou žalobce obdržel při rozvrhu. Žalobce obdržel dle částečného plnění dne 13. 8. 2013 částku 23 949,29 Kč a dne 17. 1. 2020 částku 9 566,87 Kč, celkem 33 516,16 Kč. Žalovaná dospěla k závěru, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a za přiměřenou satisfakci shledala konstatování porušení práva žalobce.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že uplatnění nároku žalobce dne 12. 2. 2021 u žalované, samotné konkurzní řízení pravomocně skončilo dne 15. 8. 2020, žalobce přihlásil do konkurzního řízení pohledávku ve výši 287 334,70 Kč a to, že žalobce obdržel dle rozvrhových usnesení částku 33 516 Kč a žalovaná mu poskytla morální satisfakci stanoviskem ze dne 15. 7. 2021.

5. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda se má žalobci dostat přiměřeného zadostiučinění v penězích či nikoliv, a jaká případná výše peněžitého zadostiučinění by byla přiměřená či naopak zda byla morální satisfakce dostatečná. Sporné bylo, zda se jednalo o řízení složité, zda se žalobce podílel na délce řízení, a jak bylo řízení pro žalobce významné.

6. Ze spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 8. 10. 2003 žalobce [celé jméno žalobce] přihlásil do konkurzního řízení nevykonatelnou pohledávku ve výši 287 334,70 Kč z titulu provedeného díla v broušení a napuštění dlažby (krabice přihlášek).

7. Dne 23. 1. 2003 byl podán návrh na prohlášení konkurzu a to dlužníka [anonymizováno] spol. s.r.o. Dne 3. 3. 2003 byl navrhovatel vyzván k opravě návrhu, na což reagoval dne 29. 4. 2003. V mezidobí se k návrhu připojili i další věřitelé dlužníka, které založili do konkurzního spisu velké množství příloh (zejména znění smluv). Dne 17. 6. 2003 byl navrhovatel vyzván k zaplacení zálohy na náklady konkurzu, což se stalo dne 4. 7. 2003 (svazek I).

8. Dle zprávy auditora ze dne 27. 6. 2003 byl dlužník ve ztrátě k 31. 12. 2002 ve výši 20 586 000 Kč. Majetek dlužníka se sestával ze strojů, přístrojů, zařízení, dopravních prostředků, softwaru a inventáře. Dle inventurního soupisu majetku k 31. 3. 2002 dlužník vlastnil budovy, sklady, garáže, dílny, komíny, dlažby a další stavební materiály, kontejnery a buňky, stavební vybavení, desítky vozidel, přívěsy, vybavení kanceláře. Usnesením ze dne 12. 9. 2003 s právní mocí 23. 10. 2003 byl prohlášen konkurz. Svolána schůze konkurzních věřitelů na 5. 11. 2003. Pokyny správci konkurzní podstaty uděleny 12. 9. 2003. Dne 30. 9. 2003 dána zpráva správce konkurzní podstaty, kdy sděluje, že z aktuálních výpisů z příslušných LV vlastní úpadce nemovitosti, pozemky, průmyslové objekty v k. ú. [obec], [obec], [obec], [obec] a [obec]. Dle vyjádření likvidátora společnosti se v případě nemovitostí v [obec] jednalo zřejmě o demoliční nemovitosti bývalého cukrovaru. Jedna z budov je aktuálně v pronájmu. Bytová jednotka v k. ú. [obec] měla být před prohlášením konkurzu prodána město Přerov. Pohledávky úpadce byly dle vyjádření likvidátora společnosti ve lhůtách, nehrozí jejich promlčení. Vymáhány z velké části soudní cestou. Průběžné probíhalo zajištění movitých věcí úpadce, které byly shromážděny v areálu v [obec]. Úpadce měl uzavřenou jedinou leasingovou smlouvu na strojní zařízení, čerpadlo na beton. Ostatní leasingové smlouvy byly ukončeny, nebo postoupeny. Úpadce nebyl společníkem s obchodním podílem žádné obchodní společnosti. Dle údajů ze stránek ÚPV vlastnil úpadce dvě ochranné známky a měl zřízeno sedm účtů u různých bankovních ústavů na různých místech ČR. Dne 23. 10. 2003 byla správci konkurzní podstaty se přiznána záloha na hotové výdaje ve výši 100 000 Kč. Dne 5. 11. 2003 konala schůze konkurzních věřitelů. Platných přihlášek věřitelů zhruba přes sto přihlášených, celkový počet věřitelů však byl vyšší, kdy nejvyšší číslo přihlášené pohledávky činilo 219. Dne 4. 11. 2003 dodána zpráva o činnosti správce v konkurzním řízení pro schůzi věřitelů a soupis konkurzní podstaty úpadce. Dne 9. 12. 2003 probíhala dražba souboru nemovitostí pod názvem [anonymizováno] [obec] a [obec]. Druhá zpráva o činnosti správce v konkurzním řízení došla soudu 29. 12. 2003. Soud 30. 12. 2003 udílí souhlas k tomu, aby správce konkurzní podstaty zpeněžil prodej mimo dražbu movité, nemovité věci, pohledávky atd. Dále nařízeno přezkumné jednání na den 10. 3. 2004. Dne 3. 2. 2004 soud odvolává z funkce člena věřitelského výboru a jmenuje nového člena věřitelského výboru. Dne 9. 1. 2004 proběhla veřejná dobrovolná dražba, zápis o přezkumném jednání dne 10. 3. 2004. Správce konkurzní podstaty navrhl ukončení provozování podniku dne 12. 3. 2004. Dne 6. 4. 2004 oznámil správce konkurzní podstaty splnění povinností, které vyplynuly z výsledku přezkumného jednání a dne 27. 4. 2004 požádal o souhlas vydání výtěžku ze zpeněžení odděleným věřitelům 27. 4. 2004. Dne 3. 5. 2004 oznámil provedení dražby pozemků [obec], a oznámení o zmaření veřejné dražby dobrovolné - [obec] Dne 4. 5. 2004 soud udělil souhlas k tomu, aby správce konkurzní podstaty vydal oddělenému věřiteli výtěžek ze zpeněžení věcí. Dne 7. 5. 2004 správce doplnění soupisu konkurzní podstaty úpadce o další zjištěný majetek. Odmítnutí zápisu nemovitosti a spoluvlastnických práv do soupisu podstaty úpadce došlo soudu 13. 5. 2004. Dne 14. 5. 2004 správce podal zprávu o své činnosti. Proti zapsání majetku (bytové jednotky) byly dne 18. 5. 2004 vzneseny námitky. Dne 14. 5. 2004 proběhla veřejná dobrovolná dražba v [obec]. Ve dnech 19. 5. 2004 až 31. 5. 2004, 1. 6. 2004 a 3. 6. 2004 došlo odmítnutí zápisu vytčených nemovitostí (rozestavěné bytové jednotky) a spoluvlastnických práv do soupisu podstaty úpadce (svazek II).

9. Dne 24. 5. 2004 dán pokyn vyšší soudní úřednici, aby dle návrhu správkyně konkurzní podstaty vyzval k podání vylučovacích žalob. Kdy tak činí usneseními ve vztahu k jednotlivým osobám dne 1. 6. 2004 s výzvou podání vylučovací žaloby, celkem 26 usnesení k podání vylučovacích žalob, mimo jiné žalobce [příjmení]. V červnu a červenci došly oznámení o podání vylučovacích žalob. Zvláštní přezkumné jednání nařízeno na den 6. 10. 2004. Správkyně konkurzní podstaty oznámil doplnění soupisu o další zjištěný majetek dne 17. 8. 2004. Dne 24. 9. 2004 došlo k zpochybnění zařazení majetku do konkurzní podstaty úpadce a oznámení o provedení dražby, která se konala 17. 9. 2004 – pozemky a bývalý cukrovar v [obec] - vydraženo za 6,5 milionů Kč. Dne 12. 10. 2014 podal správce zprávu o zpeněžení majetku v konkurzním řízení. Nemovitosti v [obec] vydraženy za 3 000 000 Kč, 1 500 000 Kč a jednotka v [obec] za 1 487 000 Kč, další dražby byly zmařeny (vydražitel neuhradil cenu). Bylo uzavřeno narovnání vzájemných vztahů o pronájmu velkoskladů, tržby z nájmu činily 133 705,50 Kč. Bytový dům a garáže ve [obec] nemohly být zahrnuty do majetkové podstaty, neboť nebylo rozhodnuto o vylučovacích žalobách. Dne 18. 10. 2004 soud vyzýval k podání vylučovací žalob (celkem 21x). Dne 2. 11. 2004 došla soudu zpráva o činnosti správce v konkurzním řízení. V listopadu 2004 došly soudu zprávy o tom, že byly podány vylučovací žaloby. Dále dne 11. 11. 2004 proběhla bezvýsledná dražba o čerpadlo na beton. Dne 7. 1. 2005 a 4. 2. 2005 správce konkurzní podstaty dne žádal o souhlas s vydáním výtěžku ze zpeněžení udělenou věřitelů. Dne 9. 2. 2005 soud uděluje souhlas správci konkurzní podstaty. Dne 24. 2. 2005 žádá správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy do 12. 3. 2006 z důvodu neukončení řízení o vyloučení nemovitostí z konkurzní podstaty. Dále 7. 4. 2005 žádá správce o svolání schůze konkurzních věřitelů a zasílá dražební vyhlášku dne 8. 4. 2005. Dne 19. 4. 2005 žádá o souhlas vydání výtěžku ze zpeněžení udělenou věřitelům. Dne 4. 5. 2005 soud udílí souhlas, aby správce konkurzní podstaty vydal oddělenému věřiteli výtěžek. Schůze věřitelů svolána na den 28. 6. 2005. Dne 13. 5. 2005 proběhla dobrovolná dražba pozemky v [anonymizováno] vydraženy za 1,5 milionů. Dne 25. 7. 2005 došlo ke schůzi věřitelů. Dne 25. 7. 2005 zaslána dražební vyhláška soudu. Dne 4. 10. 2005 došlo oznámení o vyloučení nemovitostí z konkurzní podstaty úpadce soudu na základě dohody o narovnání. Dále soudu došly rozhodnutí ze srpna 2005 o nezaplacení soudního poplatku ve vylučovacích žalobách. Dotaz na stav konkurzního řízení od věřitele [anonymizováno], přičemž soud dne 5. 12. 2005 sděluje, že není v silách soudu odpovídat jednotlivých věřitelům, kteří mají možnost nahlédnout do spisu, avšak v daném případě se věřitel navíc nepřihlásil do konkurzu. Dne 30. 1. 2006 žádá správce o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy. Doplněk k soupisu konkurzní podstaty úpadce došlý soudu 5. 2. 2006. Dne 20. 2. 2006 soud prodloužil tuto lhůtu do 31. 12. 2006, neboť nadále probíhaly spory o vyloučení majetku z konkurzní podstaty a spory o určení pravosti a výše pohledávek. Dne 13. 7. 2007 žádá soud zprávu o činnosti správce. [příjmení] další rozhodnutí o zastavení vylučovacích žalob. Dne 6. 9. 2006 správce podává zprávu, zůstávalo nezpeněžené zejména bytové jednotky, nacházející se v katastrálním území a obci [obec]. Nadále probíhají incidenční spory. Dne 24. 10. 2006 správce konkurzní podstaty požádal o poskytnutí zálohy na odměnu a hotové výdaje. Dne 2. 11. 2006 soud povoluje správci čerpání zálohy na odměnu ve výši 4 miliony Kč a zálohy na náhrady hotových výdajů ve výši 100 000 Kč (svazek III).

10. Dne 23. 11. 2006 požádal správce o prodloužení lhůty dle zákona o konkurzu vyrovnání pro předložení koneční zprávy. Dne 4. 12. 2006 soud prodlužil lhůtu správci konkurzní podstaty do 30. 12. 2007, neboť nebyly pravomocně skončeny incidenční spory. Dne 14. 12. 2006 nařízeno přezkumné jednání na den 31. 1. 2007. Dne 8. 12. 2006 zaslána soudu dražební vyhláška. Dne 8. 1. 2007 proběhla veřejná dobrovolná dražba plechového skladu za částku 260 800 Kč. Dne 31. 1. 2007 proběhlo přezkumného jednání. Dne 21. 3. 2007 zaslán dodatek soupisu konkurzní podstaty. Soud vyzývá správce konkurzní podstaty k předložení písemné zprávy o své činnosti dne 13. 6. 2007. Dále soud opět ukládá podání vylučovací žaloby, k čemuž došlo dne 21. 6. 2007. Zpráva o činnosti správce konkurzních řízení dne 2. 8. 2007, nadále se vypořádávají incidenčními spory a o spory o vyloučení věci z konkurzní podstaty, určení pravosti a výše pohledávky. Dne 20. 8. 2007 soud rozhoduje o vrácení složené zálohy věřitelům. Dále 10. 12. 2007 žádá správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy soud. Dne 26. 2. 2008 žádost konkurznímu soudu o opatření nezbytné k zajištění účelu konkurzu. Soudem prodloužena lhůta k podání závěrečné zprávy, konečné zprávy do 30. 9. 2008 dne 20. 12. 2007. Dne 8. 8. 2008 zaslána dražební vyhláška na bagr a oznámení o provedené dražbě, kdy byl vydražen bagr. Dne 9. 9. 2008 žádost správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, opět jsou založeny další usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku ve vylučovacích žalobách. Soud prodlužuje lhůtu správci konkurzní podstaty k podání konečné zprávy do 30. 6. 2009 dne 15. 9. 2008. Soud vyzývá správce konkurzní podstaty, aby předložil do třiceti dnů písemnou zprávu o své činnosti dne 3. 3. 2009, kterou předkládá dne 1. 6. 2009, stále jsou vypořádávány běžícími spory. Dne 1. 6. 2009 dodatek k soupisu konkurzní podstaty a dne 12. 6. 2009 žádost o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy. Dne 19. 6. 2009 soud prodlužuje lhůtu do 31. 12. 2009. Dále předložen rozsudek z 21. 1. 2009 včetně rozsudku odvolacího soudu ze dne 15. 7. 2009 se závěrem, že z konkurzní podstaty se vylučuje bytová jednotka. Dále výzva správci konkurzní podstaty ze dne 10. 11. 2009 k předložení písemné zprávy o své činnosti. Dne 1. 12. 2009 správce konkurzní podstaty dokládá doplněk soupisu konkurzní podstaty a dále žádá 22. 12. 2009 o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Dne 7. 1. 2010 zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne 12. 1. 2010 prodloužena lhůta k podání konečné zprávy soudem do 31. 12. 2010. Dále dodatek soupisu konkurzní podstaty 19. 10.2 010, zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty došlá soudu 20. 10. 2010. Soud prodlužuje lhůtu k předložení konečné zprávy 31. 12. 2011 dne 7. 12. 2010. Dne 10. 3. 2011 předložen dodatek soupisu konkurzní podstaty a 11. 3. 2011. Dále 12. 4. 2011 zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty. Dále žádost o prodloužení podání lhůty konečné zprávy, žádá 7. 10. 2011. Prodloužena lhůta k podání konečné zprávy soudem dne 25. 10. 2011 do 31. 12. 2012. Dále žádost o provedení částečného rozvrhu pohledávek došlá soudu 27. 12. 2011, dále 23. 1. 2012 soud vyzývá správci konkurzní podstaty, aby předložila soudu návrh na částečný rozvrh, pokud budou splněny podmínky. Návrh na částečný rozvrh došel soudu dne 1. 6. 2012. Dále žádost správce konkurzní podstaty o poskytnutí zálohy na odměnu a výdaje 23. 7. 2012. Dále dne 14. 11. 2012 soud nepřiznává správci konkurzní podstaty zálohu na odměnu ve výši 1 milionu Kč a zálohu na náhradu hotových výdajů ve výši 150 000 Kč. Dále 14. 11. 2012 vyzývá soud správce konkurzní podstaty, aby předložil podepsanému soudu aktualizovaný návrh na částečný rozvrh, kde budou věřitele uspokojeni ve výši 80 % částky určené k uspokojení. Předložen návrh na částečný rozvrh správcem konkurzní podstaty dne 3. 12. 2012. Dále žádá správce konkurzní podstaty o poskytnutí zálohy na odměnu dne 13. 12. 2012, soud prodlužuje správci konkurzní podstaty lhůtu k předložení konečné zprávy do 31. 12. 2013. Dne 4. 2. 2013 přiznává zálohu na odměnu správkyně ve výši 600 000 Kč. Zaslán upravený seznam věřitelů správkyní konkurzní podstaty dne 20. 6. 2013. Co se týče žalobce, měl být uspokojen 8,64 %. Dne 26. 6. 2013 správce konkurzní podstaty zasílá upravený seznam věřitelů. Žalobce byl uspokojen v rozsahu 23 949,29 Kč. Usnesení o částečném rozvrhu nabylo právní moci dne 1. 8. 2013. Dne 20. 8. 2013 požádal správce o nařízení zvláštního přezkumného jednání. Nařízeno přezkumné jednání na den 9. 10. 2013. Dle zprávy správce o provedení částečného rozvrhu (v příloze hromadný příkaz k úhradě) byla žalobci částka z částečného rozvrhu vyplacena dne 13. 8. 2013. Dne 9. 10. 2013 se konalo přezkumné jednání. Dne 4. 11. 2013 byla lhůta k podání konečné zprávy prodloužena do 31. 12. 2004. Dne 22. 11. 2013 podal správce zprávu o činnosti. Dne 7. 11. 2014 žádost o prodloužení konečné zprávy, soudem prodlouženo dne 4. 12. 2014 do 31. 12. 2015, protože„ nebyly pravomocně ukončeny související soudní spory“ (svazek [příjmení]).

11. Dne 24. 11. 2015 žádáno o prodloužení lhůty, dne 7. 12. 2015 prodlouženo do 31. 12. 2016, následně dne 16. 12. 2016 prodlouženo do 31. 12. 2017 a na základě žádosti ze dne 14. 12. 2017 do 31. 12. 2018. Dne 24. 10. 2018 doručena končená zpráva, dle které na jaře 2018 bylo odmítnuto dovolání správce ve věci vyloučení nemovitosti žalobce [příjmení]. Jednalo se o druhé rozhodnutí Nejvyššího soudu, který původně příznivé rozhodnutí ve prospěch správce zrušil se závazným právním názorem, že nemovitosti mají být vydány. Předmětné řízení bylo jedinou překážkou ukončení konkurzu. V letech 2004 a 2005 byly vydraženy či prodány nemovitosti za 47 857 000 Kč, v letech 2004 až 2008 byly prodány movité věci za 2 611 920 Kč, na základě vymožení, prodání či narovnání činil příjem všech pohledávek 12 226 689 Kč, další příjmy v podobě úroků, volných prostředků, vrácených poplatků, a nájmu činil 1 534 975 Kč Celkem příjmy činily 64 230 584 Kč s výdaji 58 312 130 Kč, kam patřilo vyplacení oddělených věřitelů v rozsahu 30 991 084 Kč a částečný rozvrh 14 338 746 Kč, k dalšímu rozvrhu pak bylo určeno 5 918 454 Kč. Dne 16. 11. 2018 správce vyzván k doplnění konečné zprávy. Dne 18. 12. 2018 konečná zpráva doplněna. Nařízeno jednání k projednání konečné zprávy na den 27. 3. 2019, které se konalo. Dne 8. 4. 2019 byla schválena konečná zpráva o zpeněžování majetku. Dne 26. 8. 2019 pokyn správci konkurzní podstaty o doplnění návrhu na konečný rozvrh. Dne 25. 10. 2019 doručen upravený návrh na rozvrh na základě výzvy soudu správce konkurzní podstaty a dne 13. 11. 2019 druhý upravený návrh na rozvrh k výzvě soudu. Dne 30. 10. 2019 opět soud činí pokyny správci konkurzní podstaty k předložení návrhu na rozvrh, co má doplnit a jak ho má předložit (svazek V).

12. Dne 14. 11. 2019 doplněn návrh na rozvrh. Dne 3. 12. 2019 rozhodnuto o dalším rozvrhu ze dne, kdy žalobci připadlo 3,632268 % uspokojení, tedy 9 566,87 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 1. 2020. Dne 15. 3. 2020 podal správce zprávu o splnění rozvrhového usnesení s transakční historií, žalobci plněno dne 17. 1. 2020. Dne 22. 5. 2020 byly další plnění složeny do úschovy soudu. Dne 11. 6. 2020 konkurz na majetek úpadce se zrušen po splnění rozvrhového usnesení s právní mocí 15. 8. 2020 (svazek VI).

13. Soud blíže nehodnotil důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku (stanovisko ze dne 15. 7. 2021 a předběžné uplatnění nároku dne 12. 2. 2021).

14. Za hlavní důkaz lze označit spis napadeného řízení, ze kterého jsou zřejmé veškeré rozhodné skutečnosti z hlediska vytýkaného nesprávného úředního postupu. Žalovaná sdělila, že neeviduje další navržené neprovedené důkazy, na dalších důkazech netrvala a navrhla veškeré jí známé důkazy k prokázání rozhodných skutečností. Žalobce se možnosti navržení dalších důkazů včetně případného poučení podle § 118 o. s. ř. vzdal svou neúčastí při jednání dne 25. 2. 2022. Soud předmět dokazování zcela vyčerpal. Další dokazování by bylo též nadbytečné, když výše uvedené je dostatečné pro závěr o důvodnosti uplatněného nároku.

15. Soud posoudil věc po právní stránce následovně.

16. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

17. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

19. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 5 písm. b) OdpŠk, § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk, když se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V řízení bylo nesporné, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

20. Žalobce vystupoval v konkurzním řízení jako věřitel, který přihlásil svou pohledávku k uspokojení, avšak nejednalo se o věřitele, který by podal návrh na prohlášení konkurzu na majetek úpadce. Rozhodujícím okamžikem pro stanovení celkové délky řízení tedy je okamžik, kdy přihláška jejich pohledávky došla soudu (viz [spisová značka]) a pro určení konce doby konkurzního řízení je podstatné, kdy správce konkurzní podstaty ve vztahu k žalobci splní pravomocné rozvrhové usnesení, tedy kdy bude žalobci plněno.

21. Posuzované konkurzní řízení trvalo ve vztahu k žalobci od podání přihlášky 8. 10. 2003 do 17. 1. 2020, kdy mu byla vyplacena zbývající částka dle rozvrhového usnesení, tedy zhruba 16 let a 3 měsíce. Vyplacením částky dle končeného rozvrhu skončila nejistota žalobce, kdy a v jakém rozsahu bude uspokojen.

22. Samotnou délku posuzovaného řízení je pak nutno hodnotit jako nepřiměřenou, neboť celková délka řízení 16 let a 3 měsíce nelze ospravedlnit kritérii dle § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona, tedy ani složitostí konkurzního řízení, která je sice vyšší, zejména s ohledem na rozsáhlost majetku a počet věřitelů, ale ani tyto okolnosti dle názoru soudu neodůvodňují, aby konkurzní řízení trvalo déle než 16 let. Závěr o přiměřenosti celkové délky konkurzního řízení nelze dovodit ani z chování žalobce, který se na celkové délce řízení svým chováním nepodílel, ani postupem orgánů veřejné moci, když nebyly zjištěny okolnosti svědčící pro závěr, ani z postupu orgánů veřejné moci, kdy o vylučovací žalobě v rámci incidenčního sporu žalobce [příjmení] bylo rozhodováno v letech 2004 až 2018 (viz konečná zpráva správce ze dne 24. 10. 2018). K závěru o nepřiměřené délce řízení vede soud zjištění, že incidenční spor o vyloučení jednotky žalobce [příjmení] trvalo nepřiměřenou dobu, když Nejvyšší soud původní rozhodnutí soudu zrušil z důvodu nesprávného právního posouzení. Ačkoli je řízení složité co do počtu věřitelů, vedených incidenčních řízení i rozsahu majetku ani těmito okolnostmi nelze ospravedlnit jeho délku, v čemž jsou soud i účastníci ve shodě.

23. Lze tak shrnout, že v důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě mu vznikla nemajetková újma, kterou lze odškodnit pouze poskytnutím peněžitého zadostiučinění.

24. Konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době je totiž postačujícím zadostiučiněním jen za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, nebo pokud se poškozený sám významně podílel svým jednáním na délce řízení (NS 30 Cdo 2531/2016). I případně snížený význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit (NS 30 Cdo 674/2020). Soud má za to, že význam řízení nelze považovat v daném případě za nepatrný (žalobce měl přihlášeno do konkurzu částku 287 334,70 Kč a k rozvrhu na něj připadla částka 33 516 Kč, kterou rovněž nelze považovat za bagatelní). V daném případě je tedy nutné žalobce odškodnit v peněžité podobě.

25. Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009 či stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 (R 58/2011 civ.) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná). Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení, neboť soud neshledal důvodu pro použití vyšší částky, když se jedná o konkurzní řízení, u kterého se delší doba trvání bez dalšího předpokládá.

26. Za období 16 let a 3 měsíců činí výše základní částky 228 750 Kč. Tuto částku pak je nutno dále upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

27. Pokud jde o výši zadostiučinění, které se žalobci dostane za nejistotu, to by v zásadě nemělo přesáhnout tuto částku, kterou se mu dostalo v rámci rozvrhového usnesení (viz NS 29 Cdo 2012/2010 či NS 30 Cdo 3412/2011). Žalobce si byl evidentně této judikatury vědom a omezil své žádání na tuto částku, kterou lze s ohledem na již delší délku konkurzního řízení považovat za dostatečnou.

28. Soud si je vědom, že úvahy soudu o tom, jaká by byla výše zadostiučinění nebýt limitace významem (vyjádřeným kritériem„ co v sázce“) jsou zbytečné (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 55 Co 395/2021- 54). Nad rámec výše uvedeného lze tedy struně shrnuje, že řízení bylo složité, zejména po procesní stránce, neboť do řízení byly přihlášeni konkurzní věřitelé již ve vyšším počtu (nejvyšší číslo přihlášky č. 219), bylo zapotřebí zpeněžit rozsáhlý majetek v řádu desítek milionů a byly řešeny incidenční spory o vyloučení rozestavěných jednotek z konkurzní podstaty. Soud za shora uvedenou složitost shledává adekvátní snížení o 30 %. Soud neshledal právní či skutkovou složitost věci. Žalobce se na délce řízení nepodílel a postup orgánů veřejné moci se dostatečně odrazil v závěru o nepřiměřenosti délky. Význam řízení žalobce snižovala skutečnost, že si musel být vědom, že v rámci konkurzu bude uspokojena mezi vyšší počet věřitelů pouze malá část jeho celkové pohledávky, kdy již v roce 2013 mu bylo vyplaceno uspokojení odpovídající 80 % poměrné částky k určené k rozvrhu a od roku 2013 pak byl v nejistotě pouze o zbývající části. Konkurzní není řazeno mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky. I při zohlednění těchto okolností má soud za to, že by snížení za význam řízení činilo 30 %.

29. I při snížení zadostiučinění o 60 % soud dospívá k částce 91 500 Kč, která je zjevně nepřiměřená k tomu, co bylo v konkurzu v sázce. Hlavní je při významu řízení limitace předmětem řízení ve výši 33 516 Kč, čemuž požadované zadostiučinění vyhovuje.

30. Žalobci náleží i zákonný úrok z prodlení. Žalobce předběžně uplatnila nárok dne 12. 2. 2021 u žalované, která se ocitla v prodlení podle § 15 odst. 2 OdpŠk po uplynutí lhůty 6 měsíců dne 13. 8. 2021. Žalobci tak náleží dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. požadovaný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 33 515 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení.

31. Z výše uvedených důvodů soud žalobě plně vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu úspěšný. Náklady žalobce činí 2 000 Kč zaplaceného soudního poplatku a náklady právního zastoupení. Odměnu advokáta soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy (NS sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), čemuž odpovídá dle § 7 odst. 5 AT ve výši 3 100 Kč za následující úkony: příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby, to vše dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT. K odměně advokáta náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony právní služby á 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Advokát není plátcem DPH. Za předběžné uplatnění nároku žalobkyně u žalované odměna nenáleží (§ 31 odst. 4 OdpŠk). Celkem náklady žalobce činí 8 800 Kč (2 000 + 2 x 3 1000 + 2 x 300).

33. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalované zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

34. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobce nijak nepoškozuje.

Poučení