22 C 160/2024 - 111

Rubrum

Okresní soud v Děčíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Valenty a přísedících [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] trvale bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky]: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru takto:

Výrok

I. Určuje se, že výpověď žalovaného z pracovního poměru účastníků ze dne [datum] je neplatná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její advokátky. [spisová značka]

Odůvodnění

A. Předmět řízení 1 Předmětem řízení je žaloba o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru účastníků výpovědí ze dne [datum], dané žalovaným žalobkyni podle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce (dále též jako „výpověď“). Žalobkyně má výpověď za neplatnou a nedůvodnou. Žalobkyně žádné pracovní povinnosti neporušila. Pokud jde o první rozvazovací důvod, v den uvedený ve výpovědi, kdy si neměla nacházet bez omluvy na pracovišti, čerpala řádnou dovolenou na zotavenou, kterou jí sám žalovaný nakázal. U druhého důvodu nesouhlasí s tím, že by výpočetní techniku a software žalovaného (dále jako „svěřený pomůcky“) dlouhodobě používala neoprávněně, neboť jí to dovolil sám žalovaný. Ani jí není známo, jak měla údajně porušit zamezení zneužití nebo použití interních informací zaměstnavatele vůči třetím osobám. Výpověď má za nedůvodnou a v ní uvedené výpovědní důvody měly posloužit pouze k tomu, aby se žalovaný „zbavil nepohodlného zaměstnance“. B. Obrana žalovaného 2 Žalovaný se bránil tím, že výpověď je důvodná, ježto: a. žalobkyně dne [datum] opustila své pracoviště, aniž by jakkoliv svou nepřítomnost žalovanému omluvila; b. žalobkyně dlouhodobě užívala bez jeho souhlasu svěřený počítač (notebook) se softwarem ke svým soukromým činnostem. Měla v něm také uloženy své soukromé soubory ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO]). To vše žalovaný zjistil kontrolou dne [datum]; c. žalobkyně si v období od roku 2021 do roku 2023 neoprávněně vyplácela bez schválení zaměstnavatele odměny. C. Nesporné skutečnosti 3 Mezi stranami není sporu o tom (a soud vzal tato shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění), že: i. žalobkyně byla dne [datum] v pracovním poměru u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] (správně: [datum], pozn. soudu) na pozici účetní; ii. dne [datum] byla žalobkyni do vlastních rukou doručena výpověď z pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne [datum]; iii. pracovní náplní žalobkyně bylo pro žalovaného zpracovávat účetnictví v programu - software ÚČTO 2024; iv. žalobkyni byl za tímto účelem svěřen pracovní nástroj výpočetní technika – notebook; v. žalobkyně neměla se žalovaným uzavřenu konkurenční doložku; vi. žalobkyně zpracovávala účetnictví i pro další subjekty. D. Předmět sporu mezi účastníky 4 Mezi stranami je sporu o to, zdali byly v okolnostech projednávaného případu naplněny výpovědní důvody. [spisová značka] E. Skutková zjištění 5 Z listiny – výpověď z pracovního poměru zaměstnavatelem pro hrubé porušení pracovní kázně ze dne [datum] se podává, že ji žalovaný adresoval žalobkyni a že obsahuje dva výpovědní důvody skutkově vymezené takto: (i) Žalobkyně dne [datum] opustila pracoviště v době své pracovní doby a svou absenci žádným způsobem neomluvila; (ii) Žalobkyně neoprávněně využívala majetek firmy, přičemž se jednalo o její pracovní nástroj v podobě výpočetní techniky a softwaru, který je výhradně určen pro pracovní činnosti spojené s její pozicí a pouze pro naši firmu. Na výše uvedených pracovních pomůckách bylo zjištěno zneužívání pro její soukromé účely a nebylo z její strany zamezeno zneužití nebo použití interních informací naší společnosti vůči třetím stranám. Vzhledem k výše uvedenému a také vyhrocené konfrontaci mezi žalobkyní a majitelem firmy již nadále z důvodu ztráty důvěry nelze v pracovněprávním vztahu k povaze její pracovní pozice pokračovat, neboť je zcela oprávněný důvod obavy zneužití interních dat, jejich pozměňování a tím poškození firmy majetkově, právně, v rámci podnikatelské činnosti či společensky. 6 Z listiny – pracovní smlouva ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřeli žalovaný jako zaměstnavatel a žalobkyně jako zaměstnankyně na dobu od [datum] na neurčito. Smlouva určuje týdenní pracovní dobu žalované v délce trvání 40 hodin, pakliže strany nedohodnou jinak (čl. III). [adresa] výkonu (práce, pozn. soudu) je ČR. O pracovní době žalobkyně ve smlouvě není žádných ujednání. Nezmiňuje se v ní rovněž, zdali byla žalobkyně seznámena s pracovním řádem, ev. dalšími vnitřními předpisy žalovaného (a jakými). Pouze se v ní bez bližšího určení v čl. I. uvádí, že se žalobkyně zavázala sjednanou práci fakturantky a účetní vykonávat mj. za podmínek stanovených vnitřními předpisy zaměstnavatele a mj. dodržovat pracovní předpisy zaměstnavatele. Chybí ovšem také výčet, jakými. 7 Z listiny nazvané žalovaným „evidence pracovní doby žalované“ ve třech svazcích za roky 2023 (2 sv.) a 2024 (1 sv.) soud zjistil, že jsou jí evidovány příchody a odchody zaměstnanců, mj. žalované. U rozhodného dne [datum] je u žalobkyně červeně evidováno „D“. Soud uvedené vyložil jako „dovolená“, a to v souvislosti s tvrzením žalobkyně v tomto směru. Toto zjištění má soud za prokázané i z whatsappové komunikace, kterou žalovaný nerozporoval. Z ní soud zjistil, že žalovaný „nakázal“ žalobkyni dovolenou na den [datum]. To, že se dovolené nařizovaly i vybíraly u žalovaného neformálně (slovně, whatsappem apod.) potvrdil i svědek [jméno FO] ml. Žalovaný přitom toto skutkové zjištění nikterak nerozporoval. 8 Z listiny – pracovní řád soud zjistil, že není datován, že obsahuje pracovní řád „[Anonymizováno] [jméno FO]“ a k němu přílohu A – specifické povinnosti zaměstnanců dle pracovní pozice. V bodě 1 upravuje povinnosti hlavní účetní, bod 2 účetní spojené se mzdovou agendou, bod 3 fakturantky. Ani jeden dokument není datován, připojen je podpis pouze u prvého z uvedených dokumentů, a to žalovaného. Žalobkynin podpis chybí. Žalovaný ovšem označil za jediný důkaz, který prokazuje, že s tímto pracovním řádem byla žalobkyně seznámena, předmětnou pracovní smlouvu. Čestná prohlášení a svědecké výpovědi svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] měly prokázat, že jmenovaní pracovní řád podepsali a byli s ním seznámeni ještě před uzavřením pracovní smlouvy. Jiné důkazy nejsou. Soud však uzavřel, že žádný z uvedených důkazů neprokazuje ani nepřímo, že by s pracovním řádem žalovaného byla žalobkyně seznámena při podpisu pracovní smlouvy (či později) a že pracovní řád je právě oním vnitřním předpisem, jímž se pracovněprávní povinnosti žalované také řídí. [spisová značka] 9 Z výpovědi svědka [jméno FO], podnikatele, soud neučinil pro věc žádné významné skutkové zjištění. 10 Z výpovědi svědka [jméno FO], kamaráda žalovaného, soud zjistil, že jej [datum] oslovil žalovaný s podezřením, že žalobkyně využívá pracovní počítač k soukromým účelům. [Anonymizováno] zjistil, že v účetním programu žalovaného je vedeno účetnictví cizích subjektů, nikterak nesouvisející s činností žalovaného. Přitom jedna z těchto firem měla výrazně větší objem dat. To naznačovalo, že se na počítači pracovalo na něčem jiném než na účetnictví žalovaného. Počítač převezl do své práce, kde provedl zálohu dat a zjistil, že obsahuje data v rozporu s licenčními podmínkami. [Anonymizováno] nafotil obrazovku s těmito zjištěními v programu ÚČTO 2024 a zaslal ji žalovanému přes WhatsApp. Program na počítači byl licencován s univerzálním heslem, které poskytl žalovaný. [Anonymizováno] uvedl, že nemá informace o rozsahu licence a že nelze zjistit, jak dlouho bylo s daty pracováno, pouze kdy byla uložena. Záloha byla provedena dne [datum]. 11 Z výpovědi svědka [jméno FO], syna žalovaného, soud zjistil, že u žalovaného nebyla pracovní doba evidována v součinnosti se zaměstnanci (jak tvrdila i žalobkyně, pozn. soudu), že komunikace se žalovaným v pracovněprávní rovině byla neformální a přátelská. Bylo běžné, že dovolené byly vybírány neformálně, bez vyplňování tzv. dovolenek (žádanek o poskytnutí dovolené), v to čítaje i na základě telefonické žádosti nebo prostřednictvím whatsappové komunikace a podobně. 12 Z výpovědi svědka [jméno FO], druha žalobkyně, soud zjistil, že účastníci řízení měli dříve nadstandardně dobré, přátelsky vřelé vztahy. Stávalo se často, že svědek byl přítomen telefonickým hovorům účastníků. Žalovaný si kupř. v jeho přítomnosti telefonicky vyžádal heslo k pracovnímu notebooku nebo PC žalobkyně (to výslovně slyšel). Účastníci měli nadstandardní a neformální vztahy i v pracovní rovině – žalobkyně proň často pracovala i o víkendech nebo o dovolených. Jednou dokonce svědek vezl oba účastníky svým vozem z [Anonymizováno] [Anonymizováno] z jednání, snad v listopadu 2022 nebo na přelomu roku 2022-23. Při této cestě byl svědkem toho, že žalovaný žalobkyni dovolil, aby svěřený služební počítač využívala i ke svým soukromým účelům, aby v něm uchovávala, co potřebovala a mohla si to jakkoliv zpracovávat („dej si tam, co potřebuješ“, „dělej si na tom věci, který potřebuješ“). To jako kompenzaci nebo bonus za to, že neměla u žalovaného stanovenou pracovní dobu a pracovala pro něj i v dny pracovního klidu a o dovolených. 13 Soud pro nadbytečnost nevycházel z provedených následujících důkazů, jakož ani neprovedl uvedené další důkazy, jelikož okolnosti, jež mají prokazovat, jsou pro právní posouzení věci bez významu nebo jsou nadbytečné: a. listina - vyjádření k dokumentu ze dne [datum] ze dne [datum], neboť neoprávněné vyplacení si odměn žalobkyní nebylo uplatněným výpovědním důvodem (viz bod 5 nahoře) b. listina - doručenka ze dne [datum] k předchozí listině, neboť neoprávněné vyplacení si odměn žalobkyní nebylo uplatněným výpovědním důvodem (viz bod 5 nahoře) c. listina – odpověď na dopis ze dne [datum] ze dne [datum], neboť neoprávněné vyplacení si odměn žalobkyní nebylo uplatněným výpovědním důvodem (viz bod 5 nahoře) d. listina – emailová komunikace účastníků ze dne [datum], neboť neoprávněné vyplacení si odměn žalobkyní nebylo uplatněným výpovědním důvodem (viz bod 5 nahoře) e. listina – příplatky ze dne 19. duna 2024 za roky 2021 až 2023, neboť neoprávněné vyplacení si odměn žalobkyní nebylo uplatněným výpovědním důvodem (viz bod 5 nahoře) f. listina – odměny a prémie ze dne 19. duna 2024 za roky 2022 až 2023, neboť se netýkají naplnění uvedených výpovědních důvodů (viz právní názor soudu dále) [spisová značka] g. listina – čestná prohlášení o seznámení se s pracovním řádem z [datum], a to [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [adresa], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], neboť tyto listiny mají prokazovat, že s pracovním řádem žalovaného byli seznámeni jmenovaní, nikoliv však to, že s ním byla seznámena žalobkyně h. listina – příjmové doklady (košilky účetních dokladů) z [datum], [datum] a [datum], neboť mají prokázat, že v pracovním počítači žalovaného byly nalezeny účetní podklady pro subjekt [jméno FO] – [právnická osoba] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], ježto tuto skutečnost žalobkyně nikterak nerozporovala. Navíc to, že žalobkyně byla oprávněna zpracovávat účetnictví na svěřených pomůckách i tomuto subjektu, žalovaná tvrdila i prokázala – viz dále i. snímek obrazovky z adresáře pracovního počítače žalobkyně u žalovaného ze dne [datum] údajně obsahující složku [Anonymizováno] s množstvím souborů pro program UCTO2024, neboť skutečnost, že ž žalobkyně byla oprávněna zpracovávat účetnictví na svěřených pomůckách i tomuto subjektu, žalovaná tvrdila i prokázala – viz dále j. výslech svědkyně [jméno FO] – neboť to, že žalovaná užívala svěřené pomůcky k soukromým účelům, žalovaná nepopírala a otázka, jak žalobkyně docházela (v jaké doby) na pracoviště u žalovaného – s ohledem na skutkové zjištění i právní názor soudu, že žalobkyně neměla v pracovním poměru u žalovaného sjednánu pracovní dobu (viz dále), je takový důkaz nadbytečný k. výslech svědka [jméno FO] – neboť má prokazovat, že svědek byl seznámen s pracovním řádem žalovaného, nikoliv však to, že se s ním seznámila žalobkyně l. výslech svědka [jméno FO] – neboť má prokazovat, že svědek byl seznámen s pracovním řádem žalovaného, nikoliv však to, že se s ním seznámila žalobkyně m. výslech svědka [jméno FO] – neboť má prokazovat, že svědek byl seznámen s pracovním řádem žalovaného, nikoliv však to, že se s ním seznámila žalobkyně n. výslech svědka [jméno FO] – neboť má prokazovat, že svědek byl seznámen s pracovním řádem žalovaného, nikoliv však to, že se s ním seznámila žalobkyně o. výslech svědkyně paní [jméno FO], druhé účetní svědka [jméno FO] – neboť má prokazovat, že žalobkyně docházela do zaměstnání nepravidelně. S ohledem na skutkové zjištění i právní názor soudu (viz dále), že žalobkyně neměla v pracovním poměru u žalovaného ujednánu pracovní dobu, jeví se takový důkaz jako nadbytečný p. fotografiemi a kamerovým záznamem řidiče a záznamem zabezpečovacího systému [Anonymizováno] o příchodech a odchodech z pracoviště, vč. fotodokumentace z [Anonymizováno]. a [datum] – s ohledem na skutkové zjištění i právní názor soudu (viz dále), že žalobkyně neměla v pracovním poměru u žalovaného sjednánu pracovní dobu (viz dále), je takový důkaz nadbytečný q. listiny - faktury žalobkyně pro svědka [jméno FO] – s ohledem na skutkové zjištění i právní názor soudu (viz dále), že žalobkyně neměla v pracovním poměru u žalovaného sjednánu pracovní dobu (viz dále), je takový důkaz nadbytečný r. listina - soupis neoprávněně vyplacených odměn žalované, neboť neoprávněné vyplacení odměn si žalobkyní nebylo výpovědním důvodem (viz bod 5 nahoře) [spisová značka] s. listina – čestné prohlášení [jméno FO] z [datum], neboť neprokazuje naplnění výpovědního důvodu či to, že výpovědní důvod nemohl být v okolnostech projednávaného případu naplněn t. listina - excelovská tabulka žalovaného s přehledem dovolených za listopad 2023, neboť se netýká relevantního období [datum], nýbrž dovolených v listopadu 2023 a ostatní okolnosti, jichž se žalobkyně z tohoto důkazu dovolává, nejsou pro projednávaný případ významné u. listina - snímek adresáře z [datum], neboť neoprávněné užívání svěřených pomůcek žalovanou neprokazuje. Nejvýše to, v jakou dobu a jaké souboru byly zpracovávány v programu ÚČTO2024 s licencí žalovaného – nicméně soud uzavřel, že žalovaný povolil žalobkyni na svěřených pomůckách zpracovávat i soukromé záležitosti (vč. účetnictví i pro jiné subjekty) F. Závěr o skutkovém stavu 14 Soud má tak za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně byla v pracovním poměru u žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Její pracovní náplní bylo zpracovávat účetnictví pro žalovaného v programu - software ÚČTO 2024 a za tímto účelem jí byl svěřen pracovní nástroj výpočetní technika – notebook s licencí k uvedenému programu a příslušným heslem. Žalobkyně neměla se žalovaným uzavřenu konkurenční doložku, přičemž žalobkyně mimo tento pracovní poměr zpracovávala účetnictví i pro další subjekty, což bylo žalovanému známo. [adresa] výkonu práce byla ČR a sjednaná pracovní doba činila 40 hodin týdně bez bližšího určení pro jednotlivé dny. 15 Žalovaný v listopadu 2022 nebo na přelomu roků 2022-23 povolil žalobkyni, aby svěřené pomůcky využívala i k soukromým účelům, vč. toho, aby na nich účetnictví pro jiné subjekty. To výměnou (jako bonus nebo kompenzaci) za to, že mu byla neustále pracovně k dispozici, i o víkendech a dovolených. Neměla pevně stanovenu pracovní dobu. Soud takové zjištění učinil zejména z výpovědi svědka [jméno FO], přičemž soud neměl důvod mu nevěřit. Soud uzavírá, že i kdyby byla pochybnost, co takové ústní povolení žalovaného znamenalo, je třeba vycházet z roviny pracovněprávní – je třeba chránit zaměstnance a připouští-li projevený projev vůle více výkladů, je třeba volit výklad pro zaměstnance co nejpříznivější (srov. kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Tedy že takové dovolení žalovaného zaměstnavatele v sobě implikovalo nejen využívání jeho pracovního hardwaru, ale i softwaru, vč. licencovaného programu ÚCTO 2024 k soukromým účelům žalobkyně (tedy k jejím jiným výdělečným aktivitám – zpracovávání účetnictví pro jiné subjekty, zde pro [jméno FO]) . 16 Dne [datum] žalobkyně čerpala dovolenou na zotavenou. 17 Dne [datum] byla žalobkyni do vlastních rukou doručena výpověď z pracovního poměru zaměstnavatelem ze dne [datum]. Obsahuje dva výpovědní důvody. A sice, že (i) žalobkyně dne [datum] opustila pracoviště v době své pracovní doby a svou absenci žádným způsobem neomluvila; (ii) neoprávněně vyžívala majetek firmy (v okolnostech projednávaného případu je tím myšleno žalovaného při jeho podnikatelských aktivitách, pozn. soudu), přičemž se jednalo o její pracovní nástroj v podobě výpočetní techniky a softwaru, který byl výhradně určen pro pracovní činnosti spojené s její pozicí a pouze pro naši firmu (žalovaného, pozn. soudu). Na výše uvedených pracovních pomůckách bylo zjištěno zneužívání pro její soukromé účely a nebylo z její strany zamezeno zneužití nebo použití interních informací naší společnosti (žalovaného, pozn. soudu) vůči třetím stranám. Vzhledem k výše uvedenému a také vyhrocené konfrontaci mezi žalobkyní a majitelem firmy (žalovaným, pozn. soudu) již nadále z důvodu ztráty důvěry nebylo lze v pracovněprávním vztahu k povaze její pracovní pozice pokračovat, neboť byl zcela oprávněný [spisová značka] důvod obavy zneužití interních dat, jejich pozměňování a tím poškození firmy majetkově, právně, v rámci podnikatelské činnosti či společensky. G. Relevantní právní úprava 18 Podle § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění ke dni [datum] (dále též jako „zákoník práce“ či „zák. práce“): „Pracovní poměr může být rozvázán [...] výpovědí [...].“ 19 Podle § 50 zákoníku práce: „(1) Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. (2) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. […] (4) Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. […]“ 20 Podle § 52 zákoníku práce: „Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: „[…] g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi, […]“ 21 Podle § 58 odst. 1 zákoníku práce: „Pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.“ 22 Podle § 72 zákoníku práce: „Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí […] může […] zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.“ 23 Podle § 301 zák. práce zaměstnanci jsou povinni: a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) […] d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. 24 Podle § 316 odst. 1 zák. práce zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu podle věty první je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat. [spisová značka] H. Relevantní judikatura 25 Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] zákoník práce rozlišuje - jak vyplývá z ustanovení § 52 písm. g) a § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce - mezi porušením pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem, závažným porušením pracovní povinnosti a méně závažným porušením pracovní povinnosti. Porušení pracovní povinnosti nejvyšší intenzity (zvlášť hrubým způsobem) je důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru nebo k výpovědi z pracovního poměru [§ 55 odst. 1 písm. b), § 52 písm. g) část věty před středníkem zák. práce]. Závažné porušení pracovní povinnosti je důvodem výpovědi z pracovního poměru [§ 52 písm. g) část věty před středníkem zák. práce]. Méně závažná porušení pracovní povinnosti jsou podle ustanovení § 52 písm. g) části věty za středníkem zák. práce důvodem k výpovědi z pracovního poměru jen tehdy, jde-li o soustavné zaviněné porušování zaměstnancových povinností vztahujících se k jím vykonávané práci a byl-li zaměstnanec v době posledních šesti měsíců v souvislosti s porušením pracovní povinnosti písemně upozorněn na možnost výpovědi. Nižší stupeň intenzity porušení pracovní povinnosti než je méně závažné porušení zákoník práce neupravuje; proto každé porušení pracovní povinnosti, které nedosahuje intenzity porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem nebo závažného porušení pracovní povinnosti, je vždy méně závažným porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. 26 Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] ustanovení § 46 odst. 1 písm. f) ZPr (1965) [nyní § 52 písm. g) zák. práce, pozn. soudu] patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně [nyní intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, pozn. soudu] může soud přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně [nyní k porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, pozn. soudu], k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně [nyní porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zák. práce, pozn. soudu] pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením musí vzít na zřetel, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval. 27 Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] je dána vázanost soudu tím, jak zaměstnavatel ve výpovědi z pracovního poměru sám kvalifikoval jednotlivé skutky, jež považoval za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Zaměstnavatel splní svoji povinnost vyplývající z ustanovení § 50 odst. 4 zák. práce již tehdy, jestliže jasně, určitě a nezaměnitelně uvede, v jakém jednání zaměstnance porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci spatřuje. Je věcí soudu, aby posoudil, zda všechna takto jasně, určitě a nezaměnitelně označená jednání představují porušení pracovní povinnosti a zda ta jednání, jež jako porušení pracovní povinnosti posoudil, představují porušení pracovní povinnosti takové intenzity, že naplňují některou ze zákonem uvedených skutkových podstat, pro něž zákon umožňuje pracovní poměr rozvázat. [spisová značka] 28 Podobně uvedené závěry shrnula i odborná literatura: „Soud vždy posuzuje v každém jednotlivém případě, jak budou definovány pojmy „zvlášť hrubé“, „závažné“ a „méně závažné porušení“ povinnosti zaměstnance z pracovního poměru, a na základě jejich posouzení rozhodne, zda zaměstnanec byl za své jednání (chování) postižen zákonu odpovídajícím způsobem. Vymezení hypotézy § 52 písm. g) tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení povinnosti zaměstnance z pracovního poměru k osobě zaměstnance, k pracovnímu místu, které zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení těchto povinností, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Zákon zde ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí odpovídalo tomu, zda po zaměstnavateli lze spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr zaměstnance u něj nadále pokračoval. Uvedeným hlediskům zpravidla odpovídá hodnocení úmyslného jednání zaměstnance proti majetku zaměstnavatele, déletrvajícího neomluveného zameškání práce zaměstnancem, porušení zákazu vykonávat výdělečnou činnost uloženého zaměstnanci v § 304, vznikla-li zaměstnavateli škoda, nebo nezpůsobilosti zaměstnance konat práci pro požití alkoholu nebo omamných prostředků jako porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.“ (srov. [Anonymizováno], [Anonymizováno]. § 52 [Důvody výpovědi]. In: [Anonymizováno], [adresa], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a kol. Zákoník práce. 4. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], s. [Anonymizováno]–[Anonymizováno], marg. č. [hodnota]). I. Právní posouzení soudem 29 Na prvním místě musel soud v souladu s právní úpravou a ustálenou judikaturou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]) posoudit, zdali žalobkyně unesla ji zatěžující břemena tvrzení a důkazní. Musela pro účely úspěchu své žaloby nejprve tvrdit, že byla v pracovním poměru u žalovaného jako zaměstnavatele a že tento zaměstnavatel přistoupil k výpovědi pracovního poměru žalobkyně jako své zaměstnankyně. To žalobkyně tvrdila i prokázala, tedy, že její pracovní poměr vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] a že jí žalovaný jako zaměstnavatel dne [datum] doručil do vlastních rukou písemnou výpověď z pracovního poměru z [datum] (o tom ostatně nebylo mezi stranami sporu). 30 Soud se proto dále zabýval časovým hlediskem žaloby jako zákonnou podmínkou toho, aby se otázkou platnosti žalobcem zpochybněného rozvazovacího právního jednání mohl zabývat (srov. kupř. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Uzavřel, že žalobkyně uplatnila u soudu neplatnost výpovědi z pracovního poměru včas podanou žalobou. Žaloba byla podána dne [datum], tedy nepochybně v 2měsíční lhůtě dle § 72 zákoníku práce. 31 Soud proto dále přistoupil k přezkumu, splňuje-li výpověď další kritéria stanovená zákonem (viz shora). Došel přitom k závěru, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] byla žalovaným žalobkyni dána písemně a předána (doručena) do vlastních rukou, jak vyžaduje zákon, a to dne [datum]. Po formální stránce napadená výpověď z pracovního poměru jako pracovněprávní jednání obstojí. V listině ze dne [datum] nazvané „výpověď z pracovního poměru zaměstnavatelem pro hrubé porušení pracovní kázně“ totiž žalovaný uvedl, že se žalobkyně tam uvedeným jednáním dopustila „hrubého porušení povinností vyplývajících z právních předpisů“. Již z tohoto slovního vyjádření je jasně patrné, z jakého důvodu uvedeného v ustanovení § 52 zák. práce byla výpověď z pracovního poměru dána. Ostatně to v ní žalovaný výslovně s odkazem na „ust. § 52 písm. g) zákoníku práce“ sám jasně expressis verbis vyjevil. Zároveň jsou v ní skutkově vymezeny důvody, jak je podrobněji rozvedeno shora v závěru o skutkových zjištěních soudu. [spisová značka] 32 V projednávané věci žalovaný jako zaměstnavatel platně skutkově vymezil důvody výpovědi, zejména pokud jde o žalobkynino (i) svévolné a neomluvené opuštění pracoviště v pracovní době dne [datum] a (ii) neoprávněné využívání svěřených pomůcek k soukromým účelům. 33 Nejasné a neurčité je však dle názoru soudu vymezení druhého skutku v části, že u uvedených (svěřených) pomůcek nebylo ze strany žalobkyně zamezeno zneužití nebo použití interních informací naší společnosti (žalovaného, pozn. soudu) vůči třetím stranám. Vzhledem k výše uvedenému a také vyhrocené konfrontaci mezi žalobkyní a majitelem firmy již nadále z důvodu ztráty důvěry nelze v pracovněprávním vztahu k povaze její pracovní pozice pokračovat, neboť je zcela oprávněný důvod obavy zneužití interních dat, jejich pozměňování a tím poškození firmy majetkově, právně, v rámci podnikatelské činnosti či společensky. Není zde uvedeno konkrétně, jakým způsobem měla žalobkyně tento výpovědní důvod konkrétně naplnit, čeho se měla dopustit. Bez jasně, určitě a nezaměnitelně označených jednání je soudu znemožněno posoudit, zda všechna taková jednání představují porušení pracovní povinnosti a zda ta jednání, jež jako porušení pracovní povinnosti posoudil, představují porušení pracovní povinnosti takové intenzity, že naplňují některou ze zákonem uvedených skutkových podstat, pro něž zákon umožňuje pracovní poměr rozvázat. Soud proto uzavřel, že v této části je výpověď je neplatná. 34 Pokud se žalovaný bránil tím, že předmětná výpověď je důvodná i proto, že žalobkyně si v období od roku 2021 do roku 2023 neoprávněně vyplácela bez schválení zaměstnavatele odměny, pak soud uzavřel, že taková obrana není přiléhavá. Důvod výpovědi nelze dodatečně měnit, tedy ani rozšiřovat. Namítaný výpovědní důvod nebyl ve výpovědi uplatněn. Soud je vázán vymezením výpovědních důvodů ve výpovědi (§ 50 odst. 4 zák. práce). Proto se soud obranou žalovaného v této části nezabýval. 35 Unesením břemene tvrzení a důkazu žalobkyní (viz bod 29 nahoře) přešlo břemeno důkazní na žalovaného stran naplnění výpovědních důvodů v rozsahu vymezeném v bodě 32 nahoře, aby tak soud mohl přezkoumat vlastní opodstatněnost (oprávněnost) výpovědi. 36 Dle zákona i ustálené judikatury je nicméně podstatné pouze (a soud to na tomto místě pro úplnost opakuje), jak jsou výpovědní důvody vymezeny po skutkové stránce, jelikož jejich právní hodnocení v rámci soudního přezkumu platnosti výpovědi z pracovního poměru provádí soud. Právní kvalifikace výpovědních důvodů zaměstnavatelem přitom pro soud není ani závazná, ani rozhodná. Důvody výpovědi vymezuje citovaný § 52 zákoníku práce. Pro shledání výpovědi platnou soudem přitom postačí, aby byl platně naplněn alespoň jeden z výpovědních důvodů, stanovených v zákoně. 37 Pokud jde o opuštění žalobkyně z pracoviště dne [datum] v pracovní době a neomluvenou absenci, soud uzavřel, že žalobkyně měla na daný den žalovaným schváleno čerpání dovolené na zotavenou dle § 217 a násl. zák. práce. Šlo tedy o zákonem předvídanou doby, kdy zaměstnanec není povinen pro zaměstnavatel konat práci. Uplatněný výpovědní důvod je tak zcela neopodstatněný. Obiter dictum soud konstatuje, že žalobkyně měla sjednán výkon práce v celé ČR, avšak ani zákoník práce, ani pracovní smlouva či jiné předpisy žalobkyni nestanovily povinnost vykonávat práci na pracovišti u žalovaného. Žalobkyně navíc pro žalovaného pracovala bez bližšího rozvržení sjednané týdenní pracovní doby v délce 40 hodin. To, že zaměstnavatel týdenní pracovní dobu nerozvrhl do jednotlivých směn, znamená jen to, že nelze určit, kdy (resp. od kdy do kdy) má zaměstnanec v jednotlivých dnech týdne práci konat (srov. rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum]). Pak ovšem není oprávněn zaměstnanci vytýkat neomluvenou absenci na pracovišti v pracovní době. 38 Konečně, pokud jde o žalobkynino neoprávněné využívání svěřených pomůcek k soukromým účelům (i výdělečných), soud učinil závěr zcela opačný. Žalobkyně se nemohla jakkoliv dopustit [spisová značka] porušení cit. zákazu, tj. povinnosti neužívat užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky podle § 316 odst. 1 zák. práce, pakliže měla k tomu od žalovaného zaměstnavatele výslovné svolení. 39 Protože je předmětná výpověď z výše uvedených důvodů neplatná, soud žalobě plně vyhověl. J. Náklady řízení 40 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z: 1. zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a 2. nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: 2.1. odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající 2.1.1. z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], 2.1.2. z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], 2.1.3. z částky [částka] za účast při přípravě jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. ze dne [datum], 2.1.4. z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], 2.1.5. z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a 2.1.6. z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] 2.2. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., 2.3. cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to 2.3.1. v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 208 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,6 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., 2.3.2. v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 208 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,6 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., 2.3.3. v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 208 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., [spisová značka] ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,6 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a 2.3.4. v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 208 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,6 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a 2.4. náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 41 Soud nepřiznal žalobkyni náklady řízení za nárokovaný úkony právní služby a jemu odpovídající režijní paušál, a to za poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum]. Soud tento úkon nepovažuje za účelně vynaložený, neodpovídal předmětu sporu, míře jeho složitosti a v zásadě neměnnému stanovisku účastníků. Tento úkon tak neměl v bezprostřední časové souvislosti pro věc významný výsledek; nejednalo se např. o zásadní změnu stanoviska (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

Poučení